Na registraci k zubaři ve Lhotce stáli lidé celou noc

Asi každý už slyšel, že je nedostatek zubařů. To co se ale dělo v pondělí ráno v Ostravě - Lhotce je neuvěřitelné. V zubní ordinaci Dr. Zoubek přibírali nové pacienty a i když registrace začala až v 7 ráno, někteří pacienti přišli už v neděli a na místě přespali ve spacáku. V řadě pak od rána stálo kolem dvou set lidí.

Tyto záběry jsme natočili v pondělí v devět hodin ráno v Ostravě-Lhotce. Řada před zubní ordinací v té chvíli měřila asi 100 metrů a stále přicházeli další lidé. Registrace nových pacientů začala v 7 ale ti první přišli už v neděli odpoledne a ve Lhotce nocovali ve spacáku. Lidé přijeli z celého kraje.

anketa, pacienti: "Já jsem přišel 4,10 a ta fronta stála až za roh." "My jsme až ze Suchdolu nad Odrou.""První tady byli včera ve 3 odpoledne a když tady přišel včera v 6 odpoledne, byl 29."

Lidé stáli ve frontě aniž by tušili, zda na ně vůbec dojde řada. Lidé se o otevření zubní ordinace dozvěděli většinou z internetu. Jen facebooková skupina hledám zubaře v Ostravě má 4600 členů. Najít dnes v Ostravě zubaře je prý velký problém.

Radomír Otýpka, předseda Stomatologické komory MS kraje: "Podle České stomatologické komory je zubařů dostatek. Chtějí ale pouze do velkých měst, takže třeba v Olomouci a Brně je přezubařováno."

Řešením by prý bylo, kdyby zdravotní pojišťovny začaly zubaře regulovat. Pokud by chtěli smlouvu, museli by na určené místo. Mladí zubaři by měli přebírat ordinace včetně pacientů po lékařích, kteří jdou do důchodu.

---

Ředitelé v Havířově ladí noty pro distanční výuku

Seznámení s možnými technologiemi pro distanční výuku a výměna zkušeností z jara. V Havířově uspořádal magistrát školení pro všechny ředitele škol. Ti se shodli, že pokud by se situace zhoršila, doplatí na ni zejména děti z prvního stupně.

Situace kolem koronaviru se nevyvíjí dobře a může se stát, že během týdnů bude docházet k častějším karanténám ve školách, nebo k jejich úplnému zavření. V Havířově proto uspořádali pro všechny ředitele škol školení na téma distanční výuka.

Pavel Hamza, vedoucí odboru školství havířovského magistrátu: "My bychom chtěli našim ředitelům poskytnout co největší množství informací. Způsobů, možností, jak distanční výuku pojmout. Tento seminář je rozdělen do dvou částí. První je přednáška pana Jansy, jaké ty možnosti jsou a druhá, podle mě stejně důležitá, ředitelé by si měli vyměnit ty základní informace, protože každý z nich funguje na škole podle svého pojetí. Bylo by dobře, aby navzájem mezi nimi informace proudily a navzájem se mezi sebou inspirovali.”

Na trhu jsou různé technologické platformy, které umožňují distanční výuku.

Radovan Jansa, lektor: "Jsou tam nástroje, které jsou na videokonference, to znamená, že škola může komunikovat s rodiči, se žáky. Běžné využití v českých školách v době covidu byly informace vedení školy rodičům ve formě veřejných videokonferencí, vzdělávání žáků učiteli podle běžného rozvrhu, akorát, že to bylo on-line.”

Ředitelé si distanční výuku vyzkoušeli už na jaře a jsou vesměs na následující období připravení. Shodují se ale, že tu plnohodnotnou výuku nenahradí.

Martin Irein, ředitel ZŠ M. Pujmanové: "Nikdy nebude ta výuka plnohodnotná. Školu to nenahradí. Jde i o ten sociální kontakt. Děti potřebují být spolu, ne aby byly jen doma a hlavně ty nejmenší děti. Ty mají největší problém. Protože přes obrazovku děti nenaučíme, jak mají držet tužku. Tam to musí suplovat rodiče, protože bez toho to nejde. Já se přikláním k tomu, že kdyby se školy náhodou musely zavírat, tak ať aspoň ty nejmenší děti by mohly do té školy chodit.”

anketa: "Mě to moc nevadilo, ale škola je lepší. Doma jsem to trochu flákala.”

Jak probíhala na jaře distanční výuka?

anketa: “Celkem bez problému, sice se to ti učitelé teprve učili, ale myslím si, že to zvládli docela dobře:”

V Havířově prozatím museli omezit výuku z důvodu karantény jen v jedné škole.

---

V Palkovicích mají po sklizni konopí. Zkušební lány prošly celní kontrolou

Přibližně dva hektary technického konopí letos vypěstovali zemědělci z Palkovic. Vyzkoušeli odrůdu z Finska, která se pěstuje zejména pro olejnatá semena.

Na polích zemědělci pěstují různé plodiny. V Palkovicích se domluvilo pár lidí, včetně starosty, že vyzkouší na dvou hektarech vysadit technické konopí. Jsou přesvědčeni, že rostlina čistí půdu, semínka prospívají zdraví a při opylování získávají včely větší imunitu. Se sklizní jsou zemědělci spokojení.

Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Hledali jsme ekologickou alternativu. Chceme osvíceně přistupovat k zemědělství. Je to pokusné políčko setého konopí. Je to finská odrůda, vyloženě pro semínko."

Když ale lidé zjistili, že se na poli pěstuje konopí, byl o rostliny velký zájem.

Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Lidé si z počátku mysleli, že pěstujeme konopí indické tzv. marihuanu. Ty žádané látky tam však nejsou. Přesto se našli jedinci, kteří nám chodili na pole pro rostliny, ale záhy přišli na to, že je jim na nic. Je třeba dělat osvětu. Technické konopí tady bylo již přes sto lety. Byli jsme velmoc v pěstování setého konopí a dneska se ho učíme opět pěstovat. Čistí to zem, není potom třeba žádných herbicidů, pesticidů. Je třeba k tomu postupně a rozumně přistupovat.”

Lány konopí prošly několika kontrolami, při kterých se ověřovalo, zda neobsahuje nadlimitní množství látky THC. 

Průkopníci výsadby technického konopí mají v plánu v příštím roce rozšířit osevní plochy. Chtěli by následně zpracovávat i stonek, který má velké využití v textilním průmyslu.

---

Archeologové zkoumají podzemí u Hückelových vil

Geofyzikální průzkum v areálu novojičínských Hückelových vily má pomoci zmapovat staré inženýrské sítě, které v podzemí vedou. Historici ale doufají, že by mohl odhalit také protiletecký bunkr, o jehož existenci hovořili pamětníci.

Co všechno se nachází pod povrchem kolem historických staveb novojičínských Hückelových vil má pomoci odhalit geofyzikální průzkum. Upřesnit by měl, kudy vede původní vodovod, kde jsou základy zaniklých kapliček, a také by mohl potvrdit existenci podzemního bunkru.

Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: “Pravděpodobně v průběhu druhé světové války zde byl vybudován protiletecký bunkr, který sloužil k ochraně rodinných příslušníků Hückelů. Kloboučnická továrna se přeorientovala na válečnou výrobu, takže byla možnost pravděpodobnosti bombardování.”

Podle některých pamětníků, kteří už ale nežijí, by se bunkr mohl nacházet za vilou Johanna Hückela ve svahu za ní. Další by mohl být také na okraji pozemku u hlavní silnice.

Průzkum podzemních vrstev zde vedou archeologové opavského muzea, kteří speciálním přístrojem na geofyzikální měření prozkoumávají terén do hloubky dvou až tří metrů.

Jiří Juchelka, vedoucí oddělení archeologie, Slezské zemské muzeum: “Nějaké anomálie tam jsou, mohou tam být nějaké zasypané prostory, ale rozsah, který bychom předpokládali, že by tu měly být napojeny chodby, se zatím nepodařilo prokázat. Ale zatím jsme jen v terénu.”

Nasnímané podklady archeologové vyhodnotí během čtrnácti dnů. I když samotné sklepení neobjeví, splní jejich práce účel - poslouží projektantům při budoucí regeneraci vil.

---

Nová klimatizace zlepšuje komfort klientů v hospici

Lepší komfort klientů i pracovní podmínky zaměstnanců. K tomu dopomohla nedávno nainstalovaná úplně nová klimatizace v Hospici Frýdek-Místek. Magistrát ji nechal nainstalovat na základě požadavku zařízení do úplně všech místností a rozhodně si ji v hospici nemůžou vynachválit.

Pokud se správně používá, tak je klimatizace jednoznačně výborným pomocníkem zvláště během horkých letních dní. Nově ji město nechalo nainstalovat do Hospice Frýdek-Místek. Klienti i zaměstnanci jsou z ní nadšení.

Jan Bittman, klient: "Ano, je to výborná věc jako, pěkně se aj dýchá při tom a ještě se lepší spí."

Marcela Pasírbková, sestra Hospice Frýdek-Místek: "Od té doby co máme klimatizaci, tak je tady lepší vzduch, pacienti se cítí lépe, není jim horko a hlavně ti, co se jim špatně dýchá, tak jsou spokojení."

Hospic má většinu pokojů orientovanou na jihozápadní stranu, to byl právě jeden z důvodů, proč o instalaci klimatizace usiloval.

Jan Jursa, ředitel Hospice Frýdek-Místek: "Hlavně v letních měsících slunce svítí přímo do pokojů a ty teploty stoupaly až nad hodnotu 30 stupňů, tím pádem jsme požádali město, aby nám pomohlo s touto investicí. Město nám vyhovělo a jsme za to velmi rádi."

Vysoké teploty a špatná cirkulace vzduchu totiž přispívají ke zhoršení zdravotního stavu, únavě, psychickému napětí i snížení pracovní výkonnosti. Klimatizace tak napomohla k větší pohodě pacientů i zaměstnanců.

Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Klimatizovány jsou nyní již všechny pokoje, společenské místnosti, sesterny, kanceláře, kaple i jídelna hospice. Teplota na jednotlivých pokojích se nyní dá regulovat v návaznosti na potřeby a požadavky klientů, což je v rámci takového typu zařízení pro zajištění všeobecné spokojenosti naprosto nezbytné."

Obrovskou výhodou je, že kromě ovládání v každé místnosti se dá klimatizace řídit také na dálku přes počítač v sesterně.

Jan Bittman, klient: "Podle toho, jak kdo potřebuje, tak si může říct, jestli chce víc jako nebo míň, podle situace."

Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek se snaží neustále snaží neustále zlepšovat vybavení našich zařízení sociálních služeb. Jedním z důkazů je právě to, že v letošním roce hospic dostal novou klimatizaci, a to aby se uživatelé, kteří využívají toto zařízení měli zase lepší komfort."

Náklady na vybudování centrální klimatizace ve zdejším hospici vyšly na 4,8 milionu korun.

---