Mráz si vyžádal další oběť z řad bezdomovců. V Ostravě uhořel muž, který se před zimou snažil zahřát u ohně. Zřejmě na něm ale vzplál igelit, do kterého byl zabalený.
V noci z neděle na pondělí byla na mnoha místech našeho kraje naměřena nejnižší teplota této zimy. Krušné chvíle zažívali hlavně bezdomovci a v Ostravě - Přívoze byl ráno nalezen jeden z nich mrtvý. Přespával kousek od hlavního nádraží a na noc si rozdělal oheň, což se mu stalo osudným.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Můžeme potvrdit, že dnešního dne v ranních hodinách jsme přijali oznámení o úmrtí muže v Ostaravě-Přívoze. S největší pravděpodobností se jednalo o muže bezpřístřeší, který pobýval poblíž místa události. Při ohledání místa činu bylo zjištěno, že tělo zemřelého bylo z části ohořelé."
Vše nasvědčuje tomu, že se zabalil do igelitu, což lidé bez domova v mrazech často dělají a to se mu stalo osudným. Asi na židli usnul, dostal se nohama příliš blízko ohně a igelit na něm začal hořet. Škvařící se plast už pak nedokázal uhasit. Bohužel byl totiž sám. Kolegové šli hledat útočiště do teplých nocleháren.
nájemník blízkého domu: "Oni se tady často scházeli a když byla zima, dělali si oheň."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "V současné době kriminalisté prověřují všechny možnosti úmrtí, proto byl k ohledání přizván také specialista se psem na vyhledávání akcelerantů. K objasnění skutku byla nařízena soudní pitva."
Tento muž je už druhou letošní obětí v souvislosti s mrazem. V minulém týdnu umrzl na Dubině 60letý bezdomovec.
---
Vláda rozhodla, že úřady se opět plně otevřou pro veřejnost. Například v Havířově vítají, že se už nebudou před magistrátem tvořit fronty. Na druhou stranu mají ale obavy, že kvůli velké fluktuaci lidí, se může zvýšit nemocnost úředníků.
Takto to ještě nedávno vypadalo před havířovským magistrátem. Kdo potřeboval například na registr vozidel, musel si vystát frontu. Vláda v neděli rozhodla, že se úřední hodiny opět rozšíří. Na magistrátu na to ale byli připraveni už dříve.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “My jsme se v pátek po zrušení nouzového stavu, respektive jeho neprodloužení v poslanecké sněmovně, rozhodli realizovat úřední hodiny pro styk s veřejnosti tak, jak je to obvyklé v pondělí, ve středu i ve čtvrtek od osmi hodin od rána s žádným omezením."
Lidé využili klasického rozsahu úředních hodin hned od rána.
anketa: “Určitě to vítám, ale s jistou obezřetností, samozřejmě.”
anketa: “Moc vítám, že jsou znovu otevřené přepážky a úřední hodiny fungují. Do Havířova jsem přijel, protože mám velice dobré zkušenosti s práci tohoto úřadu."
Magistrát rozvolnění vítá, na druhou stranu má i obavy z možného šíření nákazy.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: "To je největší riziko, protože pokud ta nákaza pronikne do toho kolektivu, který je v plném počtu, tak se může velmi rychle stát, že krajská hygienická stanice celé pracoviště zavře. A službu poskytovat nebudeme. To byl hlavní důvod toho, proč jsme v minulém období měli lidi rozděleny do pracovních směn.”
---
Nepříjemné překvapení zažili o uplynulém víkendu motoristé, kteří dostali pokutu za to, že vjeli v Beskydech do lokalit, kde jsou podle dopravního značení povinné sněhové řetězy. Takových míst je nejen v Beskydech, ale v celém Moravskoslezském kraji několik.
Například v sobotu kontrolovali policisté řidiče, kteří jeli v Ostravici na oblíbené parkoviště u transformátoru. Právě tam ale museli použít řetězy. Ty však použil jen málokdo. Zatímco jedna hlídka řidiče bez řetězů už v Ostravici odkláněla na parkoviště, další pokutovala hříšníky, kteří nahoru za značku přece jen bez řetězů projeli. Na kluzké silnici totiž ohrožují nejen sebe, ale také pěší turisty na frekventované trase na Lysou horu.
Vít Březina, spolek Beskydhost: “Protože pokud nemají nasazené sněhové řetězy, tak ohrožují silně ty chodce, kterých na té cestě je spousta. Ti lidé si to někdy neuvědomují, ale na některých částech té cesty je ta situace taková, že přes den třeba ten sníh trošku roztaje, přes noc přimrzne a potom je to ledovka, na které se nedá to auto ovládat. A ve chvíli, kdy ti lidé nemají řetězy, tak opravdu ta bezpečnost chodců je velmi ohrožená.”
Řidiči, kteří mají sněhové řetězy, mohou bez problémů vyjet nejen na parkoviště u transformátoru, ale mohou parkovat také u hotelu Sepetná, které bývá volné.
Anketa: “Já nemám řetězy, tak jsme nemohli vyjet nahoru. My jsme tady ještě nikdy nebyli, takže to tu neznáme. Chtěli jsme zaparkovat jinde, ale tam už bylo plno, tak jsme to zkusili tady. Viděli jsme, že tam je značka, kdy musíme mít řetězy, tak jsme zaparkovali tady.”
Karolína Bělunková, mluvčí Policie ČR: "Policisté v rámci běžného výkonu služby dohlížejí na dodržování veškerých pravidel silničního provozu. Kontrolují také řidiče motorových vozidel, zda v úsecích, v kterých jsou povinni užívat sněhové řetězy a také s ohledem k vlastní bezpečnosti a bezpečnosti pěších turistů, toto dodržují."
Řidiči by si měli při cestách do horských oblastí předem zjistit, kde jsou sněhové řetězy povinné.
---
Žáci na I. stupni ZŠ Englišova v Opavě se učí podle speciálního konceptu. Namísto memorování učitelé dohlížejí na to, aby žáci používali logické myšlení a ke znalostem postupně došli sami. Tak si učivo i lépe zapamatují.
Třída, jako každá jiná. Ovšem kromě češtiny, výtvarné výchovy nebo prvouky mají tito žáci v rozvrhu navíc ještě angličtinu s rodilým mluvčím, logiku, programování nebo osobnostní rozvoj.
Lenka Plachá, učitelka 1.A, ZŠ Englišova, Opava: „Děti se učí mezi sebou komunikovat, učí se naslouchání, pomáhat si. Všímají si také rozdílů mezi sebou a učí se je tolerovat.“
Matematiku tady učí Hejného metodou. Děti často pracují ve skupinách a společně řeší záludné úkoly.
Zdeňka Sedláčková, učitelka 2.A., ZŠ Englišova, Opava: „V hodinách Hejného matematiky bývá rušno, protože děti spolu diskutují a přicházejí na různá řešení.“
žákyně 2.A, ZŠ Englišova, Opava:„Já mám ráda, když si lámu hlavu.“
Tato koncepce vznikla jako alternativa k tradiční výuce, která děti nutí učit se zpaměti. Tady žáci dojdou k vědomostem vlastním poznáním. A to je baví.
Tomáš Blumenstein, ředitel konceptu Svět vzdělání: „Pro budoucí uplatnění dětí bude důležité, aby dokázaly řešit nové problémy. A tohle v našem školství citelně chybí. My se to snažíme u dětí rozvíjet.“
Nyní je možnost rozšířené výuky na opavské ZŠ Englišova pouze ve třídách na prvním stupni. Ale plánují tady otevřít i další ročníky.
Jan Škrabal, ředitel ZŠ Englišova, Opava: „Starší děti by se věnovaly projektům, zapojily by se více do samostatné přípravy.“
---
Tuhé mrazy dávají pořádně zabrat lidem bez domova. Pomocnou ruku jim ale nabízí řada organizací, mezi kterými je i Český červený kříž. Ten teď prosí veřejnost o čisté oblečení. Přinést ho můžete každý všední den přímo na pobočku ve Frýdku-Místku. Organizace ho pak rozdá potřebným.
Máte doma nepotřebné oblečení? Nemusíte ho vyhazovat do koše, ani do sběrných boxů. Ale můžete ho odnést přímo na pobočku Českého červeného kříže.
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "Přituhlo, takže víceméně jsme žádali občany města, zda mají doma nějaké nepotřebné zimní oblečení, aby byli tak laskaví a přinesli je k nám tady na Červený kříž. Každý týden v pátek vždy vydáváme sociálně slabým občanům samoživitelům, matky s dětmi, samozřejmě osobám bez přístřeší teďka zimní ošacení."
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Více klientů nás navštěvují pánové, tudíž chlapi požadují mikiny, rifle, spodní prádlo, když je teďka zima, tak samozřejmě podvlíkačky, teplé boty, samozřejmě těch je nedostatek, protože boty, když opotřebujete, tak automaticky vyhodíte do kontejneru, takže s botama máme trošku větší problém."
Každý zájemce může poté od organizace získat pouze pět druhů oblečení.
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Víc jim nemůžeme samozřejmě dát. Veškeré špinavé oblečení nám odhazují do pytle a my ten potom špinavý materiál dáváme do spalovny."
Jen ve Frýdku-Místku má Český červený kříž v evidenci zhruba 300 lidí, kteří si sem chodí pro pomoc.
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Každý pátek jich přijde tak kolem padesáti. Otvírací dobu mají od 8 do 11, samozřejmě nesmí přijít pod vlivem alkoholu, vlivem drog a samozřejmě se v této době veškerá opatření hygienická dodržujeme, takže máme tady jednu ženu vevnitř a jednoho muže."
Kromě vydávání oblečení tady rozjeli také projekt mobilní ošetřovací jednotky, díky kterému kontroluje zájemce v případě potřeby zdravotní sestra.
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Pokud má sociálně slabý nějaký problém, udělá základní ošetření a doporučí mu další postup k lékaři, aby mohl jít."
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "Tyto služby, které provádíme, tak nás v tom směru podporuje město Frýdek-Místek, sociální odbor, kde máme vlastně tady na toto dotační program."
Podrobnosti o tom, kdy a kam přinést například oblečení nebo případně jak pomoc v jiných záležitostech najdete vždy na webu i facebooku každé pobočky Českého červeného kříže.
---
Letošní únor se bude muset obejít bez veřejného masopustního veselí. Například Muzeum Novojičínska ale nechtělo tuto tradici zcela vypustit. Připravilo kreativní sady, díky kterým si mohou alespoň děti vyrobit masopustní masky.
Masopustní průvod s jarmarkem, tak jak jej Novojičíňáci znají z posledních let, se na náměstí konat nemůže. S připomínkou této tradice tak přichází alespoň Muzeum Novojičínska. Nachystalo kreativní krabice pro děti ze školek a pro ty, které jsou ve škole. Vyrobit si mohou masky, tak jak dříve chodily v masopustním průvodu.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Děti dostanou bílé kašírované masky papírové a mohou si je dozdobit mašličkami, perličkami, kytičkami a chybět nesmí barevné krepáky. Děti si tako mohou udělat masopust ve školách a ve školkách.”
Spolu s tvůrčími potřebami dostanou školáci také instruktážní video, které pro ně pracovníci muzea natočili.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Děti to budou mít obohacené o vyprávění o tom, jak se masopust nebo ty končiny slavily tady u nás v regionu. Budou to mít doplněné obrázky a tanečky a mohou si podle videa nacvičit i masopustní taneček.”
Masopust je obdobím, které začíná po svátku Tří králů a končí na Popeleční středu. Ta je letos 17. února. Vrcholnými dny masopustu jsou končiny - předcházející neděle, pondělí a úterý.
Anna Hrčková, etnografka Muzea Novojičínska: “Smažily se koblihy, ty jsou příznačné pro masopust a hlavně pro končiny. Chodily masky a mezi ty nejdůležitější patřila maska medvěda.”
Veselé radovánky a hodování pak střídá půst, trvá 40 dní a končí týdnem před Velikonocemi.
---
Mráz si vyžádal další oběť z řad bezdomovců. V Ostravě uhořel muž, který se před zimou snažil zahřát u ohně. Zřejmě na něm ale vzplál igelit, do kterého byl zabalený.
V noci z neděle na pondělí byla na mnoha místech našeho kraje naměřena nejnižší teplota této zimy. Krušné chvíle zažívali hlavně bezdomovci a v Ostravě - Přívoze byl ráno nalezen jeden z nich mrtvý. Přespával kousek od hlavního nádraží a na noc si rozdělal oheň, což se mu stalo osudným.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Můžeme potvrdit, že dnešního dne v ranních hodinách jsme přijali oznámení o úmrtí muže v Ostaravě-Přívoze. S největší pravděpodobností se jednalo o muže bezpřístřeší, který pobýval poblíž místa události. Při ohledání místa činu bylo zjištěno, že tělo zemřelého bylo z části ohořelé."
Vše nasvědčuje tomu, že se zabalil do igelitu, což lidé bez domova v mrazech často dělají a to se mu stalo osudným. Asi na židli usnul, dostal se nohama příliš blízko ohně a igelit na něm začal hořet. Škvařící se plast už pak nedokázal uhasit. Bohužel byl totiž sám. Kolegové šli hledat útočiště do teplých nocleháren.
nájemník blízkého domu: "Oni se tady často scházeli a když byla zima, dělali si oheň."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "V současné době kriminalisté prověřují všechny možnosti úmrtí, proto byl k ohledání přizván také specialista se psem na vyhledávání akcelerantů. K objasnění skutku byla nařízena soudní pitva."
Tento muž je už druhou letošní obětí v souvislosti s mrazem. V minulém týdnu umrzl na Dubině 60letý bezdomovec.
---
Vláda rozhodla, že úřady se opět plně otevřou pro veřejnost. Například v Havířově vítají, že se už nebudou před magistrátem tvořit fronty. Na druhou stranu mají ale obavy, že kvůli velké fluktuaci lidí, se může zvýšit nemocnost úředníků.
Takto to ještě nedávno vypadalo před havířovským magistrátem. Kdo potřeboval například na registr vozidel, musel si vystát frontu. Vláda v neděli rozhodla, že se úřední hodiny opět rozšíří. Na magistrátu na to ale byli připraveni už dříve.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “My jsme se v pátek po zrušení nouzového stavu, respektive jeho neprodloužení v poslanecké sněmovně, rozhodli realizovat úřední hodiny pro styk s veřejnosti tak, jak je to obvyklé v pondělí, ve středu i ve čtvrtek od osmi hodin od rána s žádným omezením."
Lidé využili klasického rozsahu úředních hodin hned od rána.
anketa: “Určitě to vítám, ale s jistou obezřetností, samozřejmě.”
anketa: “Moc vítám, že jsou znovu otevřené přepážky a úřední hodiny fungují. Do Havířova jsem přijel, protože mám velice dobré zkušenosti s práci tohoto úřadu."
Magistrát rozvolnění vítá, na druhou stranu má i obavy z možného šíření nákazy.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: "To je největší riziko, protože pokud ta nákaza pronikne do toho kolektivu, který je v plném počtu, tak se může velmi rychle stát, že krajská hygienická stanice celé pracoviště zavře. A službu poskytovat nebudeme. To byl hlavní důvod toho, proč jsme v minulém období měli lidi rozděleny do pracovních směn.”
---
Nepříjemné překvapení zažili o uplynulém víkendu motoristé, kteří dostali pokutu za to, že vjeli v Beskydech do lokalit, kde jsou podle dopravního značení povinné sněhové řetězy. Takových míst je nejen v Beskydech, ale v celém Moravskoslezském kraji několik.
Například v sobotu kontrolovali policisté řidiče, kteří jeli v Ostravici na oblíbené parkoviště u transformátoru. Právě tam ale museli použít řetězy. Ty však použil jen málokdo. Zatímco jedna hlídka řidiče bez řetězů už v Ostravici odkláněla na parkoviště, další pokutovala hříšníky, kteří nahoru za značku přece jen bez řetězů projeli. Na kluzké silnici totiž ohrožují nejen sebe, ale také pěší turisty na frekventované trase na Lysou horu.
Vít Březina, spolek Beskydhost: “Protože pokud nemají nasazené sněhové řetězy, tak ohrožují silně ty chodce, kterých na té cestě je spousta. Ti lidé si to někdy neuvědomují, ale na některých částech té cesty je ta situace taková, že přes den třeba ten sníh trošku roztaje, přes noc přimrzne a potom je to ledovka, na které se nedá to auto ovládat. A ve chvíli, kdy ti lidé nemají řetězy, tak opravdu ta bezpečnost chodců je velmi ohrožená.”
Řidiči, kteří mají sněhové řetězy, mohou bez problémů vyjet nejen na parkoviště u transformátoru, ale mohou parkovat také u hotelu Sepetná, které bývá volné.
Anketa: “Já nemám řetězy, tak jsme nemohli vyjet nahoru. My jsme tady ještě nikdy nebyli, takže to tu neznáme. Chtěli jsme zaparkovat jinde, ale tam už bylo plno, tak jsme to zkusili tady. Viděli jsme, že tam je značka, kdy musíme mít řetězy, tak jsme zaparkovali tady.”
Karolína Bělunková, mluvčí Policie ČR: "Policisté v rámci běžného výkonu služby dohlížejí na dodržování veškerých pravidel silničního provozu. Kontrolují také řidiče motorových vozidel, zda v úsecích, v kterých jsou povinni užívat sněhové řetězy a také s ohledem k vlastní bezpečnosti a bezpečnosti pěších turistů, toto dodržují."
Řidiči by si měli při cestách do horských oblastí předem zjistit, kde jsou sněhové řetězy povinné.
---
Žáci na I. stupni ZŠ Englišova v Opavě se učí podle speciálního konceptu. Namísto memorování učitelé dohlížejí na to, aby žáci používali logické myšlení a ke znalostem postupně došli sami. Tak si učivo i lépe zapamatují.
Třída, jako každá jiná. Ovšem kromě češtiny, výtvarné výchovy nebo prvouky mají tito žáci v rozvrhu navíc ještě angličtinu s rodilým mluvčím, logiku, programování nebo osobnostní rozvoj.
Lenka Plachá, učitelka 1.A, ZŠ Englišova, Opava: „Děti se učí mezi sebou komunikovat, učí se naslouchání, pomáhat si. Všímají si také rozdílů mezi sebou a učí se je tolerovat.“
Matematiku tady učí Hejného metodou. Děti často pracují ve skupinách a společně řeší záludné úkoly.
Zdeňka Sedláčková, učitelka 2.A., ZŠ Englišova, Opava: „V hodinách Hejného matematiky bývá rušno, protože děti spolu diskutují a přicházejí na různá řešení.“
žákyně 2.A, ZŠ Englišova, Opava:„Já mám ráda, když si lámu hlavu.“
Tato koncepce vznikla jako alternativa k tradiční výuce, která děti nutí učit se zpaměti. Tady žáci dojdou k vědomostem vlastním poznáním. A to je baví.
Tomáš Blumenstein, ředitel konceptu Svět vzdělání: „Pro budoucí uplatnění dětí bude důležité, aby dokázaly řešit nové problémy. A tohle v našem školství citelně chybí. My se to snažíme u dětí rozvíjet.“
Nyní je možnost rozšířené výuky na opavské ZŠ Englišova pouze ve třídách na prvním stupni. Ale plánují tady otevřít i další ročníky.
Jan Škrabal, ředitel ZŠ Englišova, Opava: „Starší děti by se věnovaly projektům, zapojily by se více do samostatné přípravy.“
---
Tuhé mrazy dávají pořádně zabrat lidem bez domova. Pomocnou ruku jim ale nabízí řada organizací, mezi kterými je i Český červený kříž. Ten teď prosí veřejnost o čisté oblečení. Přinést ho můžete každý všední den přímo na pobočku ve Frýdku-Místku. Organizace ho pak rozdá potřebným.
Máte doma nepotřebné oblečení? Nemusíte ho vyhazovat do koše, ani do sběrných boxů. Ale můžete ho odnést přímo na pobočku Českého červeného kříže.
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "Přituhlo, takže víceméně jsme žádali občany města, zda mají doma nějaké nepotřebné zimní oblečení, aby byli tak laskaví a přinesli je k nám tady na Červený kříž. Každý týden v pátek vždy vydáváme sociálně slabým občanům samoživitelům, matky s dětmi, samozřejmě osobám bez přístřeší teďka zimní ošacení."
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Více klientů nás navštěvují pánové, tudíž chlapi požadují mikiny, rifle, spodní prádlo, když je teďka zima, tak samozřejmě podvlíkačky, teplé boty, samozřejmě těch je nedostatek, protože boty, když opotřebujete, tak automaticky vyhodíte do kontejneru, takže s botama máme trošku větší problém."
Každý zájemce může poté od organizace získat pouze pět druhů oblečení.
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Víc jim nemůžeme samozřejmě dát. Veškeré špinavé oblečení nám odhazují do pytle a my ten potom špinavý materiál dáváme do spalovny."
Jen ve Frýdku-Místku má Český červený kříž v evidenci zhruba 300 lidí, kteří si sem chodí pro pomoc.
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Každý pátek jich přijde tak kolem padesáti. Otvírací dobu mají od 8 do 11, samozřejmě nesmí přijít pod vlivem alkoholu, vlivem drog a samozřejmě se v této době veškerá opatření hygienická dodržujeme, takže máme tady jednu ženu vevnitř a jednoho muže."
Kromě vydávání oblečení tady rozjeli také projekt mobilní ošetřovací jednotky, díky kterému kontroluje zájemce v případě potřeby zdravotní sestra.
Lenka Stanovská, ČČK Frýdek-Místek: "Pokud má sociálně slabý nějaký problém, udělá základní ošetření a doporučí mu další postup k lékaři, aby mohl jít."
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "Tyto služby, které provádíme, tak nás v tom směru podporuje město Frýdek-Místek, sociální odbor, kde máme vlastně tady na toto dotační program."
Podrobnosti o tom, kdy a kam přinést například oblečení nebo případně jak pomoc v jiných záležitostech najdete vždy na webu i facebooku každé pobočky Českého červeného kříže.
---
Letošní únor se bude muset obejít bez veřejného masopustního veselí. Například Muzeum Novojičínska ale nechtělo tuto tradici zcela vypustit. Připravilo kreativní sady, díky kterým si mohou alespoň děti vyrobit masopustní masky.
Masopustní průvod s jarmarkem, tak jak jej Novojičíňáci znají z posledních let, se na náměstí konat nemůže. S připomínkou této tradice tak přichází alespoň Muzeum Novojičínska. Nachystalo kreativní krabice pro děti ze školek a pro ty, které jsou ve škole. Vyrobit si mohou masky, tak jak dříve chodily v masopustním průvodu.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Děti dostanou bílé kašírované masky papírové a mohou si je dozdobit mašličkami, perličkami, kytičkami a chybět nesmí barevné krepáky. Děti si tako mohou udělat masopust ve školách a ve školkách.”
Spolu s tvůrčími potřebami dostanou školáci také instruktážní video, které pro ně pracovníci muzea natočili.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Děti to budou mít obohacené o vyprávění o tom, jak se masopust nebo ty končiny slavily tady u nás v regionu. Budou to mít doplněné obrázky a tanečky a mohou si podle videa nacvičit i masopustní taneček.”
Masopust je obdobím, které začíná po svátku Tří králů a končí na Popeleční středu. Ta je letos 17. února. Vrcholnými dny masopustu jsou končiny - předcházející neděle, pondělí a úterý.
Anna Hrčková, etnografka Muzea Novojičínska: “Smažily se koblihy, ty jsou příznačné pro masopust a hlavně pro končiny. Chodily masky a mezi ty nejdůležitější patřila maska medvěda.”
Veselé radovánky a hodování pak střídá půst, trvá 40 dní a končí týdnem před Velikonocemi.
---
