V Havířově jsou dvě internátní střední školy, které nabídly ubytovací místa uprchlickým rodinám. Kapacita Střední školy technických oborů už je od víkendu plná. První dny budou pro všechny náročné, protože škola musí vše zvládnout za plného provozu.
V této budově našlo dočasné bydlení 94 lidí, kteří uprchli z různých částí válkou zmítané Ukrajiny. Azyl jim poskytla Střední škola technických oborů v Havířově. Nejmladší obyvatelkou je tato šestiměsíční holčička. Mladá maminka uprchla z doněcké oblasti.
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Ujížděla jsem vlakem s děťátkem, když začali střílet. Dojeli jsme na Slovensko a dostali se k vám."
Jak se teď cítíte?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: "Cítím se v bezpečí a dítě také. Tam je to opravdu strašné, podle zpráv ostřelují koridory a mnoho lidí nemá možnost utéct."
Kapacita internátní školy se naplnila o víkendu. Znamenalo to ihned zajistit personál, celodenní stravování a zjistit, co rodiny potřebují.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Havířov-Šumbark: "Je to všechno začátek. Přes víkend se nám tady nastěhovali. Vím, že v pondělí většina z nich navštívila úřad práce a jsou poučení z toho krajského centra, jak mají postupovat, kde se mají hlásit. Teď je to pro nás velký úkol, doladit to soužití, že to tak řeknu. Protože na jedné straně tady musí probíhat výuka, musí fungovat škola, musí fungovat internátní domov mládeže a samozřejmě školní jídelna. To jsou místa, kde se budou jak ti běženci, tak naši zaměstnanci a žáci setkávat. Takže musíme vytvořit určitý řád."
Téměř plnou kapacitu běženců už má i druhá internátní škola ve Školní ulici, kde už je ubytováno přes sedmdesát lidí.
---
Bruntálskou Základní školu Okružní navštěvují i děti původem z Ukrajiny. Část jich zde žije už delší dobu se svými rodiči, kteří pracují v místních firmách. Před nedávnem k nim přibyly další děti.
Nově příchozí děti jsou do slova a do písmene váleční uprchlíci. Do školy nastoupily v podstatě ihned po svém příjezdu.
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Potřebují možná teď nejvíce psychickou pomoc, kterou jim spolužáci docela dopřávají a mám z toho radost, že se tyto nové děti začlenily.“
Mikola, žák z Ukrajiny: „Ano, mám tady kamarády.“
Ukrajinským dětem pomáhá i školní žákovská rada, a to třeba i sbírkou a podobně. Svým přístupem v by děti mohly být vzorem i některým dospělým.
Elena Zlámalová, spolužačka: „Někteří dali různé věci, třeba pouzdro, pastelky, lepidlo, strouhátko a gumu. Já jsem si třeba vyrobila deníček a tam si píšu ukrajinsky různé názvy věcí a povídám si s ní přes ten deníček.“
Žák školy: „Ano, jako jde to dobře.“
Škola se snaží zajišťovat dětem všechny potřebné pomůcky. Učitelé například stahují ze servrů ukrajinské učebnice a využívají je ve výuce.
Irina Kerhartová, třídní učitelka: „Děti z Ukrajiny se přizpůsobily, jsou šikovné, komunikativní, líbí se jim ve škole, rádi chodí do školy a jsou hodně kamarádské, s dětmi komunikují a máme je tady všichni rádi.“
Přístup dětí k ukrajinským spolužákům je naprosto spontánní. Ukázalo se, že dětská solidarita a kamarádství opravdu fungují.
---
Krátké zprávy, 15. 3. 2022, 1
V Městské nemocnici Ostrava se v neděli narodila holčička ukrajinské mamince prchající před válkou. Alina, se narodila předčasně ve 34. týdnu těhotenství. Holčička i matka jsou zdravé a připravují se na nový život v Česku.
V úterý publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem Cesta ke hvězdám. Autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
---
Blíží se začátek rekonstrukce lávky nad stadionem Bazaly v Ostravě, která by se měla stát chloubou této lokality. Z mostu by se mohlo stát oblíbené vyhlídkové místo. V plánu je i úprava okolí.
Bazaly jsou po kompletní rekonstrukci a přeměně ve fotbalovou akademii pro děti nádherným sportovním stánkem, ale je ještě potřeba upravit jejich okolí. Jedním z nevzhledných míst je rozpadající se lávka nad stadionem a okolní betonové plochy. Už brzy se to ale změní.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Cílem je, aby se to stalo vyhlídkovým místem, protože je to prostor, ze kterého vidíte tu Ostravu jako na dlani a možná je to jeden z nejhezčích výhledů, které tady máme."
Rekonstrukci lávky provedou Ostravské komunikace, pro které to bude největší letošní zakázka.
Eva Kijonková, mluvčí Ostravských komunikací: "Oprava lávky souvisí hlavně se zatékáním do mostní konstrukce, musíme ale opravit i poškozená přístupová schodiště a rampy. Bude se měnit téměř vše – od izolace, přes povrchy až po římsy a zábradlí. Současně dojde i na příjemné estetické novinky. Lávka dostane lavičky, truhlíky na zeleň a výhledové okno ve směru na stadion Bazaly."
Zároveň s rekonstrukcí lávky ale začnou úpravy okolí. V minulosti zde byly velké betonové plochy u vstupních bran, které jsou po jejich zrušení už zbytečné.
Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava se přidá s rekonstrukcí okolních ploch, kde zejména vydemoluje většinu dnes betonových ploch, které byly předimenzovány na fanoušky Baníku Ostrava. Dnes již neslouží svému účelu. Doplníme toto místo zelení a zrekonstruujeme také zastávky MHD."
Rekonstrukce mostu, který má zhruba 80 metrů vyjde na asi 30 milionů korun a zaplatí ji magistrát. 16 milionů na úpravy okolí vydá ze svého rozpočtu městský obvod Slezská Ostrava.
---
V Památníku Petra Bezruče můžete zjistit, jak vypadal pravěký svět. Přiblíží jej malby a kresby Arnošta Hanáka, Petra Modlitby a Vladimíra Rimbaly, kteří jsou vnímáni jako pokračovatelé Zdeňka Buriana. Ten se v minulém století proslavil zejména svými výtvarnými rekonstrukcemi pravěkého života.
Během loňského roku si návštěvníci Památníku Petra Bezruče mohli připomenout 40. výročí úmrtí Zdeňka Buriana. K vidění tady byly cenné olejomalby a kresby pravěkých zvířat, které autor vytvořil před téměř 70 lety.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Výstava připomínající dílo Zdeňka Buriana měla u veřejnosti velký úspěch. Rozhodli jsme se na tuto výstavu navázat.“
Nyní zde vystavuje své práce trojice Burianových pokračovatelů. V jeho stopách kráčí Arnošt Hanák, Petr Modlitba a Vladimír Rimbala.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Paleoart je výtvarný směr, který se zaměřuje na obrazovou rekonstrukci pravěkého světa. V českém prostředí má paleoart velkou tradici.“
Návštěvníci mohou vidět, jak asi vypadaly karbonské pralesy a močály. Nechybí ani dinosauři, mamuti nebo nosorožci.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Máme tady obraz zachycující český pravěk, konkrétně podmořský svět. Jedná se o olejomalbu od Arnošta Hanáka, která znázorňuje štramberský podmořský křídový útes.“
Ve výstavních prostorách jsou k vidění také zkamenělé schránky živočichů nalezené právě ve Štramberku a pak také fosilie rostlin ze Slezského zemského muzea.
---
Krátké zprávy, 15. 3. 2022, 2
Krajští hygienici zaznamenali v pondělí 1277 covid pozitivních testů, oproti neděli, kdyby bylo 223 pacientů, je to nárůst, ale obecně se o víkendu méně testuje. Nejvyšší počet nakažených je na Ostravsku, Karvinsku a také Opavsku.
Ztráty vody v Ostravě dosáhly v roce 2021 historického minima 1 milionu, 246 tisíc m3, což je 7,4 procenta. Průměrná hodnota ztrát vody v Česku byla za rok 2020 15,1 %.
---
Restaurátoři v novojičínských Hückelových vilách zkoumali stav stropních maleb, které jsou důsledkem dlouhodobému působení vlhkosti v kritickém stavu. Pokud by měly být zachovány pro budoucí generace, je nutné je opravit co nejdříve.
Tři nástropní malby novojičínského rodáka a významného evropského umělce Eduarda Veitha jsou v jídelně ve vile Augusta Hückela, jedna je v salonu v sousední Johannově vile. Restaurátoři je viděli zhruba před rokem a teď znovu přijeli do Nového Jičína přezkoumat jejich stav.
Peter Stirber, akademický malíř, restaurátor: “Ta malba je teď v kritickém stavu, ale dá se to zachránit, ale bude to dost nároční, hlavně prostřední motiv. Ty další dvě malby jsou naštěstí v lepším stavu, nicméně také potřebují co nejrychlejší ošetření a restaurování.”
Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: Restaurátorské záměry se nyní dopracovávají, včetně rozpočtu. Tyto záležitosti budou dále postoupeny do dotačních titulů, na které by si mohlo město Nový Jičín sáhnout a mohlo by tyto prostředky využít na restaurování těchto unikátních maleb, které zde máme.”
Peter Stirber, akademický malíř, restaurátor: “Protože ono se to nezdá, ale mikročástice pořád padají, ta malba je nyní strašně křehká, nemá žádnou pružnost. Jakýkoliv průvan nebo cokoliv je dále poškozuje.”
V letošním roce město opět plánuje také několik akcí, během kterých chce vily, i v jejich zchátralé podobě, popularizovat a otevřít je veřejnosti, ať už v rámci Technotrasy nebo Kouzelného dne.
---
V Havířově jsou dvě internátní střední školy, které nabídly ubytovací místa uprchlickým rodinám. Kapacita Střední školy technických oborů už je od víkendu plná. První dny budou pro všechny náročné, protože škola musí vše zvládnout za plného provozu.
V této budově našlo dočasné bydlení 94 lidí, kteří uprchli z různých částí válkou zmítané Ukrajiny. Azyl jim poskytla Střední škola technických oborů v Havířově. Nejmladší obyvatelkou je tato šestiměsíční holčička. Mladá maminka uprchla z doněcké oblasti.
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Ujížděla jsem vlakem s děťátkem, když začali střílet. Dojeli jsme na Slovensko a dostali se k vám."
Jak se teď cítíte?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: "Cítím se v bezpečí a dítě také. Tam je to opravdu strašné, podle zpráv ostřelují koridory a mnoho lidí nemá možnost utéct."
Kapacita internátní školy se naplnila o víkendu. Znamenalo to ihned zajistit personál, celodenní stravování a zjistit, co rodiny potřebují.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Havířov-Šumbark: "Je to všechno začátek. Přes víkend se nám tady nastěhovali. Vím, že v pondělí většina z nich navštívila úřad práce a jsou poučení z toho krajského centra, jak mají postupovat, kde se mají hlásit. Teď je to pro nás velký úkol, doladit to soužití, že to tak řeknu. Protože na jedné straně tady musí probíhat výuka, musí fungovat škola, musí fungovat internátní domov mládeže a samozřejmě školní jídelna. To jsou místa, kde se budou jak ti běženci, tak naši zaměstnanci a žáci setkávat. Takže musíme vytvořit určitý řád."
Téměř plnou kapacitu běženců už má i druhá internátní škola ve Školní ulici, kde už je ubytováno přes sedmdesát lidí.
---
Bruntálskou Základní školu Okružní navštěvují i děti původem z Ukrajiny. Část jich zde žije už delší dobu se svými rodiči, kteří pracují v místních firmách. Před nedávnem k nim přibyly další děti.
Nově příchozí děti jsou do slova a do písmene váleční uprchlíci. Do školy nastoupily v podstatě ihned po svém příjezdu.
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Potřebují možná teď nejvíce psychickou pomoc, kterou jim spolužáci docela dopřávají a mám z toho radost, že se tyto nové děti začlenily.“
Mikola, žák z Ukrajiny: „Ano, mám tady kamarády.“
Ukrajinským dětem pomáhá i školní žákovská rada, a to třeba i sbírkou a podobně. Svým přístupem v by děti mohly být vzorem i některým dospělým.
Elena Zlámalová, spolužačka: „Někteří dali různé věci, třeba pouzdro, pastelky, lepidlo, strouhátko a gumu. Já jsem si třeba vyrobila deníček a tam si píšu ukrajinsky různé názvy věcí a povídám si s ní přes ten deníček.“
Žák školy: „Ano, jako jde to dobře.“
Škola se snaží zajišťovat dětem všechny potřebné pomůcky. Učitelé například stahují ze servrů ukrajinské učebnice a využívají je ve výuce.
Irina Kerhartová, třídní učitelka: „Děti z Ukrajiny se přizpůsobily, jsou šikovné, komunikativní, líbí se jim ve škole, rádi chodí do školy a jsou hodně kamarádské, s dětmi komunikují a máme je tady všichni rádi.“
Přístup dětí k ukrajinským spolužákům je naprosto spontánní. Ukázalo se, že dětská solidarita a kamarádství opravdu fungují.
---
Krátké zprávy, 15. 3. 2022, 1
V Městské nemocnici Ostrava se v neděli narodila holčička ukrajinské mamince prchající před válkou. Alina, se narodila předčasně ve 34. týdnu těhotenství. Holčička i matka jsou zdravé a připravují se na nový život v Česku.
V úterý publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem Cesta ke hvězdám. Autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
---
Blíží se začátek rekonstrukce lávky nad stadionem Bazaly v Ostravě, která by se měla stát chloubou této lokality. Z mostu by se mohlo stát oblíbené vyhlídkové místo. V plánu je i úprava okolí.
Bazaly jsou po kompletní rekonstrukci a přeměně ve fotbalovou akademii pro děti nádherným sportovním stánkem, ale je ještě potřeba upravit jejich okolí. Jedním z nevzhledných míst je rozpadající se lávka nad stadionem a okolní betonové plochy. Už brzy se to ale změní.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Cílem je, aby se to stalo vyhlídkovým místem, protože je to prostor, ze kterého vidíte tu Ostravu jako na dlani a možná je to jeden z nejhezčích výhledů, které tady máme."
Rekonstrukci lávky provedou Ostravské komunikace, pro které to bude největší letošní zakázka.
Eva Kijonková, mluvčí Ostravských komunikací: "Oprava lávky souvisí hlavně se zatékáním do mostní konstrukce, musíme ale opravit i poškozená přístupová schodiště a rampy. Bude se měnit téměř vše – od izolace, přes povrchy až po římsy a zábradlí. Současně dojde i na příjemné estetické novinky. Lávka dostane lavičky, truhlíky na zeleň a výhledové okno ve směru na stadion Bazaly."
Zároveň s rekonstrukcí lávky ale začnou úpravy okolí. V minulosti zde byly velké betonové plochy u vstupních bran, které jsou po jejich zrušení už zbytečné.
Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava se přidá s rekonstrukcí okolních ploch, kde zejména vydemoluje většinu dnes betonových ploch, které byly předimenzovány na fanoušky Baníku Ostrava. Dnes již neslouží svému účelu. Doplníme toto místo zelení a zrekonstruujeme také zastávky MHD."
Rekonstrukce mostu, který má zhruba 80 metrů vyjde na asi 30 milionů korun a zaplatí ji magistrát. 16 milionů na úpravy okolí vydá ze svého rozpočtu městský obvod Slezská Ostrava.
---
V Památníku Petra Bezruče můžete zjistit, jak vypadal pravěký svět. Přiblíží jej malby a kresby Arnošta Hanáka, Petra Modlitby a Vladimíra Rimbaly, kteří jsou vnímáni jako pokračovatelé Zdeňka Buriana. Ten se v minulém století proslavil zejména svými výtvarnými rekonstrukcemi pravěkého života.
Během loňského roku si návštěvníci Památníku Petra Bezruče mohli připomenout 40. výročí úmrtí Zdeňka Buriana. K vidění tady byly cenné olejomalby a kresby pravěkých zvířat, které autor vytvořil před téměř 70 lety.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Výstava připomínající dílo Zdeňka Buriana měla u veřejnosti velký úspěch. Rozhodli jsme se na tuto výstavu navázat.“
Nyní zde vystavuje své práce trojice Burianových pokračovatelů. V jeho stopách kráčí Arnošt Hanák, Petr Modlitba a Vladimír Rimbala.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Paleoart je výtvarný směr, který se zaměřuje na obrazovou rekonstrukci pravěkého světa. V českém prostředí má paleoart velkou tradici.“
Návštěvníci mohou vidět, jak asi vypadaly karbonské pralesy a močály. Nechybí ani dinosauři, mamuti nebo nosorožci.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Máme tady obraz zachycující český pravěk, konkrétně podmořský svět. Jedná se o olejomalbu od Arnošta Hanáka, která znázorňuje štramberský podmořský křídový útes.“
Ve výstavních prostorách jsou k vidění také zkamenělé schránky živočichů nalezené právě ve Štramberku a pak také fosilie rostlin ze Slezského zemského muzea.
---
Krátké zprávy, 15. 3. 2022, 2
Krajští hygienici zaznamenali v pondělí 1277 covid pozitivních testů, oproti neděli, kdyby bylo 223 pacientů, je to nárůst, ale obecně se o víkendu méně testuje. Nejvyšší počet nakažených je na Ostravsku, Karvinsku a také Opavsku.
Ztráty vody v Ostravě dosáhly v roce 2021 historického minima 1 milionu, 246 tisíc m3, což je 7,4 procenta. Průměrná hodnota ztrát vody v Česku byla za rok 2020 15,1 %.
---
Restaurátoři v novojičínských Hückelových vilách zkoumali stav stropních maleb, které jsou důsledkem dlouhodobému působení vlhkosti v kritickém stavu. Pokud by měly být zachovány pro budoucí generace, je nutné je opravit co nejdříve.
Tři nástropní malby novojičínského rodáka a významného evropského umělce Eduarda Veitha jsou v jídelně ve vile Augusta Hückela, jedna je v salonu v sousední Johannově vile. Restaurátoři je viděli zhruba před rokem a teď znovu přijeli do Nového Jičína přezkoumat jejich stav.
Peter Stirber, akademický malíř, restaurátor: “Ta malba je teď v kritickém stavu, ale dá se to zachránit, ale bude to dost nároční, hlavně prostřední motiv. Ty další dvě malby jsou naštěstí v lepším stavu, nicméně také potřebují co nejrychlejší ošetření a restaurování.”
Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: Restaurátorské záměry se nyní dopracovávají, včetně rozpočtu. Tyto záležitosti budou dále postoupeny do dotačních titulů, na které by si mohlo město Nový Jičín sáhnout a mohlo by tyto prostředky využít na restaurování těchto unikátních maleb, které zde máme.”
Peter Stirber, akademický malíř, restaurátor: “Protože ono se to nezdá, ale mikročástice pořád padají, ta malba je nyní strašně křehká, nemá žádnou pružnost. Jakýkoliv průvan nebo cokoliv je dále poškozuje.”
V letošním roce město opět plánuje také několik akcí, během kterých chce vily, i v jejich zchátralé podobě, popularizovat a otevřít je veřejnosti, ať už v rámci Technotrasy nebo Kouzelného dne.
---
