Vytrvalé srážky se projevily nejen zvýšenými hladinami vodních toků, ale také vydatnou sněhovou nadílkou na horách. Na mnoha místech těžký sníh vyvrací nebo láme stromy. My jsme se byli podívat s kamerou na Pustevnách.
Zatímco v nížinách dělá problémy velká voda, na horách působí komplikace sněhová nadílka. Například na Pustevnách lidé nepamatují několik let, aby tak brzy napadlo tolik sněhu.
Lubomír Zetocha, správce chat Tanečnica a Záryš: “Takový sníh, to nebývá často tak brzy Většinou to padá až tak v listopadu a ten říjen je takový neobvyklý. Většinou ten první sníh se neudrží a odtaje. Až ta zem promrzne, a nasněží, tak potom už se udrží. Ale jak říkám, před nějakýma 123 roky se udržel i ten první sníh.”
Vydatné sněžení se projevilo i na nízké návštěvnosti Pusteven. Na vrchol nyní nejezdí lanovka, která prochází pravidelnou údržbou.
Turisté, kteří přece jen na Pustevny vyrazili, museli přijít pěšky nebo dojet vlastním autem. Kvůli sněhu totiž nahoru nejel ani autobus.
Autem přijely například turistky z Řeporyjí u Prahy.
Je to tady krásný. My se tady jinak nedostaneme, protože od nás je to sem daleko. Takže jsme rády, že jsme se vyjely v tomhle tom, co se tady děje. Ale je to fajn teda jako. A tohle to je to, co vyhořelo? Je to krásný, jako je to tady fakt nádherný jako, stojí to za to se sem podívat, to určitě.”
Kvůli koronavirovým omezením nemají návštěvníci Pusteven jistotu, že si koupí nějaké občerstvení.
Přestože některé restaurace jsou nyní uzavřené, turisté si na Pustevnách mohou prohlédnout například sochy z písku.
Otevřená je také Stezka Valaška. I tam se museli vypořádat se sněhovou nadílkou. Na stezku musela vyjet sněhová fréza. Čekání v dlouhé řadě už nehrozí, protože Moravskoslezský kraj už ukončil akci, při které byl vstup na některé atraktivity zdarma. Na stezku však nyní může současně maximálně 20 lidí a i tak se jich nesmí shlukovat více než 6 najednou.
Velký pozor by si měli cestou na Pustevny dát pěší turisté i ti, kteří pojedou autem. Na silnici se vyvracejí podmáčené stromy, které zatěžuje těžký mokrý sníh. V době sněžení může být silnice sjízdná jen s řetězy.
Lubomír Zetocha, správce chat Tanečnica a Záryš: “Každopádně musí sledovat počasí, podívat se na počasí, na webkamery tady na na Pustevnách a podle toho. Teď ještě povinná zimní výbava není, ale vidíte, jak to tu vypadá. Takže pokud nemáte zimní gumy, většinou nemáte šanci. Alespoň ty zimní gumy. Nemluvě o tom, že tady je povinná výbava už i řetězy, a to při souvislé sněhové pokrývce. Často to tam dole kontrolují policisté.”
Před cestou na Pustevny, ale i na jiné vrcholy Beskyd je proto dobré si zjistit aktuální situaci.
---
Deštivé počasí posledních dnů způsobuje problémy také v obcích na Bruntálsku. Zatímco v Radimi či Krasově na Krnovsku jde o zvýšení hladin místních toků, v Razové poblíž Slezské Harty voda nadělala škody v místní základní škole.
Razová, malá obec u Slezské Harty, prochází v posledních letech velkým rozvojem. Obec staví nové bytové domy, plánuje stavbu sportovního multifunkčního hřiště. Potýká se však i s komplikacemi, které nyní způsobují vytrvalé deště. Nejnověji zejména v základní škole.
Ivan Fehervári (nez), starosta Razové: „S vodou, s hodně vody s tím deštěm došlo teda k zatopení našich sklepů, hlavně teda kotelny, v současné době to všechno čerpáme."
Údržbář: „Máme tady dvě čerpadla v té šachtě proto, aby jedno bylo v rezervě, kdyby to nestačilo brát, jely obě dvě a ten přítok byl větší, než ten výkon těch čerpadel.“
Údržbář: „Normálně to teče ze země a teď zrovna tady vlastně z té místnosti, tady tekla všady voda, vidíš to podle toho písku.“
Ve sklepech školy se nachází kotelna a zejména čerpadla, která byla zaplavena téměř z poloviny.
Ivan Fehervári (nez), starosta Razové: „S takovým množstvím vody jsme se ještě nesetkali.“
Škola, která v obci funguje jako malotřídka, je sice v současné době kvůli pandemickým opatřením uzavřena. Je však moderně vybavena, má novou počítačovou učebnu a v plném provozu je zde mateřská škola.
Ivan Fehervári (nez), starosta Razové: „Dále bude fungovat mateřská škola no a uvidíme, jak se bude vyvíjet nákaza v dalším období.“
---
Zdravotníci potřebujeme vás v práci, dejte děti do škol. To je apel a prosba v nemocnicích směrem k zaměstnancům. Výuku pro pracovníky v kritické infrastruktuře zajišťuje v kraji zhruba 40 škol a mateřinek.
Marcela Stulová byla jako samoživitelka postavena před těžké rozhodnutí. Starat se v havířovské nemocnici na jednotce intenzivní péče o pacienty s covidem, nebo zůstat doma se sedmiletým synem. Rozhodnutí jí usnadnila možnost umístit dítě do vyčleněné školy.
Marcela Stulová, zdravotní sestra, NsP Havířov: "Já určitě toho využiji, je to pro mě velký přínos a syna tam budu vodit. Uvědomuji si, že je nás potřeba hodně, ten nárůst je větší, takže chci být nápomocná tady.”
Nemocnice se snaží co nejvíce zdravotníky o možnosti výuky informovat.
Irma Kaňová, mluvčí NsP Havířov: "Zatím tedy není úplně velký zájem o tuto službu, ale věříme tomu, že těch zdravotníků bude čím dál tím víc a že budou moci zůstat v práci, protože to je teď pro nás klíčové. Potřebujeme každou ruku a nohu, která bude pracovat a bude tady s námi v nemocnici.”
Ve Frýdku-Místku vyčlenili pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury největší základní školu, která je hned vedle nemocnice. A hned první den po otevření přišlo zapsat své dětí sedm rodičů a další budou následovat.
Martin Macháč, ředitel ZŠ a MŠ E. Krásnohorské, Frýdek-Místek: “Jsme připravení i vyučovat, jsme v kontaktu s řediteli okolních škol, ze kterých k nám děti přicházejí. Jsme schopní během jednoho, dvou dnů spustit on-line výuku."
V celém Moravskoslezském kraji je vyčleněno pro děti pracovníků Integrovaného záchranného systému, zdravotníků nebo pracovníků v sociálních službách zhruba 40 základních a mateřských škol.
---
V Ostravě, stejně jako v celé ČR se rozsvítily kulturní instituce. Śvětelné sloupy jako majáky české kultury zářily do tmy v místech, kde by kultura žila, kdyby nebyla protikoronavirová opatření.
Také Ostrava se připojila k celorepublikové akci Majáky české kultury. Jejím cílem bylo upozornit, že kultura nikam nezmizí, i když momentálně nemůže mít publikum, a také ukázat, kam všude za běžných podmínek mohou lidé za kulturou zajít. Namísto odehraného koncertu, filmu, nebo jiného představení tak rozsvítily oblohu mimo jiné divadlo P. Bezruče a kulturní domy Akord a Poklad.
Michal Kubíček, manažer pro obchod a program, DK Poklad a DK Akord: “Chceme jenom říct, že i přesto, že tady je nějaký lockdown kulturních institucí, divadel a kulturních center, tak i přesto chceme dát najevo, že ta kultura tady je, žije a že se bude čekat jenom na to až zase budeme moct všichni fungovat. Kulturní dům Akord také svítí v menším světle než tady v Pokladu.”
Petr Krajzl, zvukař DK Akord: “V Akordu je trošku jiná situace. protože nemáme prostor, odkud bychom to pustili a je tam velký světelný smog. Abychom vytvořili nějaký maják nad kulturním domem a bylo to vidět z velké vzdálenosti, tak jsme museli přinést světla, která vlastní firma Inter Music, která nám je zapůjčila na dnešní večer a zapojila.”
Světelný maják, který vycházel tady od kulturního domu Poklad v Ostravě-Porubě, šel vidět až 10 km daleko.
Maják zajišťovala 4 silná světla, která se ovládala přes počítač. Kulturní domy Akord a Poklad se rozsvítily už 30. září, a to červenou barvou. Tenkrát se zapojily do celosvětové kampaně #WeMakeEvents - #RedAlert, která měla za úkol zdůraznit, že kulturní průmysl naléhavě potřebuje podporu, aby přežil koronakrizi.
---
Studenti Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity dokumentovali oblast Karvinska a zašlou slávu tohoto černouhelného revíru, který postupně mizí. Během deseti let by se tady mělo přestat těžit úplně. Snímky jsou mementem krajiny, kde desetiletí bujel průmysl a dnes je spíš zapomenutým koutem.
Roztroušená
paměť – tak se jmenuje výstava fotografií tří studentů
doktorandského studia Institutu tvůrčí fotografie: Ondřeje
Durzczaka, Arkadiucze Goly a Lukáše Horkého. Na svých snímcích
zachytili postupně mizející průmyslovou krajinu Karvinska:
opuštěné domy, torza důlních staveb či zbytky infrastruktury,
které se ztrácejí v divoké zeleni.
Ondřej Durzcak, fotograf: „V této oblasti, která před 100 lety vytvářela centrum průmyslu, teď už žádný život není.“
Lukáš
Horký se na Karvinsko vrací víc než 10 let. Na svých
fotografiích zachytil místa, která těžba zásadně změnila.
Lukáš Horký, fotograf: „Například obec Louky nad Olší utrpěla devastací díky těžbě uhlí. Zachytil jsem silnici vedoucí „nikam“, rozpadlé domy zarostlé zelení.“
Pohled
na snímky říká, že zlaté časy uhelného průmyslu Karvinsku
jsou minulostí. A podle rozhodnutí vlády by tady těžba měla
úplně skončit do roku 2030. Fotografie tak
budou důležitým dokumentem uhelné éry.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě: „Myslím si, že to bude projekt, který přinese celou řadu informací o tom, jak člověk proměňuje krajinu a jak krajina proměňuje člověka.“
Výstavu si teď kvůli protiepidemickým opatřením sice neprohlédnete, podrobný pohled na krajinu Karvinska po těžbě ale nabízí také vydaný katalog fotografií všech tří autorů.
---
Vytrvalé srážky se projevily nejen zvýšenými hladinami vodních toků, ale také vydatnou sněhovou nadílkou na horách. Na mnoha místech těžký sníh vyvrací nebo láme stromy. My jsme se byli podívat s kamerou na Pustevnách.
Zatímco v nížinách dělá problémy velká voda, na horách působí komplikace sněhová nadílka. Například na Pustevnách lidé nepamatují několik let, aby tak brzy napadlo tolik sněhu.
Lubomír Zetocha, správce chat Tanečnica a Záryš: “Takový sníh, to nebývá často tak brzy Většinou to padá až tak v listopadu a ten říjen je takový neobvyklý. Většinou ten první sníh se neudrží a odtaje. Až ta zem promrzne, a nasněží, tak potom už se udrží. Ale jak říkám, před nějakýma 123 roky se udržel i ten první sníh.”
Vydatné sněžení se projevilo i na nízké návštěvnosti Pusteven. Na vrchol nyní nejezdí lanovka, která prochází pravidelnou údržbou.
Turisté, kteří přece jen na Pustevny vyrazili, museli přijít pěšky nebo dojet vlastním autem. Kvůli sněhu totiž nahoru nejel ani autobus.
Autem přijely například turistky z Řeporyjí u Prahy.
Je to tady krásný. My se tady jinak nedostaneme, protože od nás je to sem daleko. Takže jsme rády, že jsme se vyjely v tomhle tom, co se tady děje. Ale je to fajn teda jako. A tohle to je to, co vyhořelo? Je to krásný, jako je to tady fakt nádherný jako, stojí to za to se sem podívat, to určitě.”
Kvůli koronavirovým omezením nemají návštěvníci Pusteven jistotu, že si koupí nějaké občerstvení.
Přestože některé restaurace jsou nyní uzavřené, turisté si na Pustevnách mohou prohlédnout například sochy z písku.
Otevřená je také Stezka Valaška. I tam se museli vypořádat se sněhovou nadílkou. Na stezku musela vyjet sněhová fréza. Čekání v dlouhé řadě už nehrozí, protože Moravskoslezský kraj už ukončil akci, při které byl vstup na některé atraktivity zdarma. Na stezku však nyní může současně maximálně 20 lidí a i tak se jich nesmí shlukovat více než 6 najednou.
Velký pozor by si měli cestou na Pustevny dát pěší turisté i ti, kteří pojedou autem. Na silnici se vyvracejí podmáčené stromy, které zatěžuje těžký mokrý sníh. V době sněžení může být silnice sjízdná jen s řetězy.
Lubomír Zetocha, správce chat Tanečnica a Záryš: “Každopádně musí sledovat počasí, podívat se na počasí, na webkamery tady na na Pustevnách a podle toho. Teď ještě povinná zimní výbava není, ale vidíte, jak to tu vypadá. Takže pokud nemáte zimní gumy, většinou nemáte šanci. Alespoň ty zimní gumy. Nemluvě o tom, že tady je povinná výbava už i řetězy, a to při souvislé sněhové pokrývce. Často to tam dole kontrolují policisté.”
Před cestou na Pustevny, ale i na jiné vrcholy Beskyd je proto dobré si zjistit aktuální situaci.
---
Deštivé počasí posledních dnů způsobuje problémy také v obcích na Bruntálsku. Zatímco v Radimi či Krasově na Krnovsku jde o zvýšení hladin místních toků, v Razové poblíž Slezské Harty voda nadělala škody v místní základní škole.
Razová, malá obec u Slezské Harty, prochází v posledních letech velkým rozvojem. Obec staví nové bytové domy, plánuje stavbu sportovního multifunkčního hřiště. Potýká se však i s komplikacemi, které nyní způsobují vytrvalé deště. Nejnověji zejména v základní škole.
Ivan Fehervári (nez), starosta Razové: „S vodou, s hodně vody s tím deštěm došlo teda k zatopení našich sklepů, hlavně teda kotelny, v současné době to všechno čerpáme."
Údržbář: „Máme tady dvě čerpadla v té šachtě proto, aby jedno bylo v rezervě, kdyby to nestačilo brát, jely obě dvě a ten přítok byl větší, než ten výkon těch čerpadel.“
Údržbář: „Normálně to teče ze země a teď zrovna tady vlastně z té místnosti, tady tekla všady voda, vidíš to podle toho písku.“
Ve sklepech školy se nachází kotelna a zejména čerpadla, která byla zaplavena téměř z poloviny.
Ivan Fehervári (nez), starosta Razové: „S takovým množstvím vody jsme se ještě nesetkali.“
Škola, která v obci funguje jako malotřídka, je sice v současné době kvůli pandemickým opatřením uzavřena. Je však moderně vybavena, má novou počítačovou učebnu a v plném provozu je zde mateřská škola.
Ivan Fehervári (nez), starosta Razové: „Dále bude fungovat mateřská škola no a uvidíme, jak se bude vyvíjet nákaza v dalším období.“
---
Zdravotníci potřebujeme vás v práci, dejte děti do škol. To je apel a prosba v nemocnicích směrem k zaměstnancům. Výuku pro pracovníky v kritické infrastruktuře zajišťuje v kraji zhruba 40 škol a mateřinek.
Marcela Stulová byla jako samoživitelka postavena před těžké rozhodnutí. Starat se v havířovské nemocnici na jednotce intenzivní péče o pacienty s covidem, nebo zůstat doma se sedmiletým synem. Rozhodnutí jí usnadnila možnost umístit dítě do vyčleněné školy.
Marcela Stulová, zdravotní sestra, NsP Havířov: "Já určitě toho využiji, je to pro mě velký přínos a syna tam budu vodit. Uvědomuji si, že je nás potřeba hodně, ten nárůst je větší, takže chci být nápomocná tady.”
Nemocnice se snaží co nejvíce zdravotníky o možnosti výuky informovat.
Irma Kaňová, mluvčí NsP Havířov: "Zatím tedy není úplně velký zájem o tuto službu, ale věříme tomu, že těch zdravotníků bude čím dál tím víc a že budou moci zůstat v práci, protože to je teď pro nás klíčové. Potřebujeme každou ruku a nohu, která bude pracovat a bude tady s námi v nemocnici.”
Ve Frýdku-Místku vyčlenili pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury největší základní školu, která je hned vedle nemocnice. A hned první den po otevření přišlo zapsat své dětí sedm rodičů a další budou následovat.
Martin Macháč, ředitel ZŠ a MŠ E. Krásnohorské, Frýdek-Místek: “Jsme připravení i vyučovat, jsme v kontaktu s řediteli okolních škol, ze kterých k nám děti přicházejí. Jsme schopní během jednoho, dvou dnů spustit on-line výuku."
V celém Moravskoslezském kraji je vyčleněno pro děti pracovníků Integrovaného záchranného systému, zdravotníků nebo pracovníků v sociálních službách zhruba 40 základních a mateřských škol.
---
V Ostravě, stejně jako v celé ČR se rozsvítily kulturní instituce. Śvětelné sloupy jako majáky české kultury zářily do tmy v místech, kde by kultura žila, kdyby nebyla protikoronavirová opatření.
Také Ostrava se připojila k celorepublikové akci Majáky české kultury. Jejím cílem bylo upozornit, že kultura nikam nezmizí, i když momentálně nemůže mít publikum, a také ukázat, kam všude za běžných podmínek mohou lidé za kulturou zajít. Namísto odehraného koncertu, filmu, nebo jiného představení tak rozsvítily oblohu mimo jiné divadlo P. Bezruče a kulturní domy Akord a Poklad.
Michal Kubíček, manažer pro obchod a program, DK Poklad a DK Akord: “Chceme jenom říct, že i přesto, že tady je nějaký lockdown kulturních institucí, divadel a kulturních center, tak i přesto chceme dát najevo, že ta kultura tady je, žije a že se bude čekat jenom na to až zase budeme moct všichni fungovat. Kulturní dům Akord také svítí v menším světle než tady v Pokladu.”
Petr Krajzl, zvukař DK Akord: “V Akordu je trošku jiná situace. protože nemáme prostor, odkud bychom to pustili a je tam velký světelný smog. Abychom vytvořili nějaký maják nad kulturním domem a bylo to vidět z velké vzdálenosti, tak jsme museli přinést světla, která vlastní firma Inter Music, která nám je zapůjčila na dnešní večer a zapojila.”
Světelný maják, který vycházel tady od kulturního domu Poklad v Ostravě-Porubě, šel vidět až 10 km daleko.
Maják zajišťovala 4 silná světla, která se ovládala přes počítač. Kulturní domy Akord a Poklad se rozsvítily už 30. září, a to červenou barvou. Tenkrát se zapojily do celosvětové kampaně #WeMakeEvents - #RedAlert, která měla za úkol zdůraznit, že kulturní průmysl naléhavě potřebuje podporu, aby přežil koronakrizi.
---
Studenti Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity dokumentovali oblast Karvinska a zašlou slávu tohoto černouhelného revíru, který postupně mizí. Během deseti let by se tady mělo přestat těžit úplně. Snímky jsou mementem krajiny, kde desetiletí bujel průmysl a dnes je spíš zapomenutým koutem.
Roztroušená
paměť – tak se jmenuje výstava fotografií tří studentů
doktorandského studia Institutu tvůrčí fotografie: Ondřeje
Durzczaka, Arkadiucze Goly a Lukáše Horkého. Na svých snímcích
zachytili postupně mizející průmyslovou krajinu Karvinska:
opuštěné domy, torza důlních staveb či zbytky infrastruktury,
které se ztrácejí v divoké zeleni.
Ondřej Durzcak, fotograf: „V této oblasti, která před 100 lety vytvářela centrum průmyslu, teď už žádný život není.“
Lukáš
Horký se na Karvinsko vrací víc než 10 let. Na svých
fotografiích zachytil místa, která těžba zásadně změnila.
Lukáš Horký, fotograf: „Například obec Louky nad Olší utrpěla devastací díky těžbě uhlí. Zachytil jsem silnici vedoucí „nikam“, rozpadlé domy zarostlé zelení.“
Pohled
na snímky říká, že zlaté časy uhelného průmyslu Karvinsku
jsou minulostí. A podle rozhodnutí vlády by tady těžba měla
úplně skončit do roku 2030. Fotografie tak
budou důležitým dokumentem uhelné éry.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě: „Myslím si, že to bude projekt, který přinese celou řadu informací o tom, jak člověk proměňuje krajinu a jak krajina proměňuje člověka.“
Výstavu si teď kvůli protiepidemickým opatřením sice neprohlédnete, podrobný pohled na krajinu Karvinska po těžbě ale nabízí také vydaný katalog fotografií všech tří autorů.
---
