Ostrava dá ze svých rezerv 32,4 milionu korun na provoz městských sociálních zařízení. Peníze mají zajistit jejich fungování do konce roku. Neziskovým organizacím ale dál chybějí další desítky milionů a některé upozorňují na možné omezení péče.
Pomoc s oblékáním, jídlem nebo každodenní péčí. Pro řadu seniorů a lidí se zdravotním postižením jsou sociální služby nezbytnou součástí života. V Ostravě je využívá přibližně třicet tisíc lidí. Jejich poskytovatelům ale letos peníze na provoz do konce roku nestačí.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Takže jsme naše příspěvkové organizace, ať už jsou to domovy důchodců, nebo třeba centrum Čtyřlístek, dokryli částkou 32 milionů korun, tak, aby byly schopny zajistit svoji činnost vůbec do konce roku. Bavíme se ale teďka o tom, že opravdu jenom látáme díry, které tady ve státním rozpočtu se na nás propisují.“
Podporu dostane sedm městských domovů a Čtyřlístek. Náklady zařízení přitom rostou. Jen dubnové zvýšení platů znamenalo pro městské organizace téměř padesát milionů korun navíc. Podle náměstka Zbyňka Pražáka potřebovali ostravští poskytovatelé dodatečné peníze od státu i po zavedení úspor.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy pro sociální oblast: „My jsme dostali 79 milionů, čili chybí 60 milionů korun a zhruba 30 milionů pro příspěvkové organizace města a zhruba 30 milionů pro nestátní organizace, které odvádějí skvělou práci a mají na starosti i pobytové služby a podobně.“
Městská zařízení mají nyní chybějící peníze zajištěné. Nestátním organizacím ale podle aktuálních propočtů schází na nejnutnější provoz minimálně šestadvacet milionů korun. Aby péči udržely, sahají i na úspory určené k jiným účelům.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy pro sociální oblast: „Třeba i peníze, které měly připraveny na nějaké investice nebo opravy, tak dávají do provozu, jenom aby tedy vyšly a ten deficit činí minimálně 26 milionů korun. To je třeba říct, že to nejsou standardní podmínky, že opravdu ty organizace šetří, kde můžou, včetně na mzdových nákladech, kdy prostě nebudou odměny a podobně.“
Potíže se týkají pobytových zařízení i služeb, které pomáhají lidem přímo doma. Vedle financování zbývajících měsíců upozorňuje vedení Ostravy také na nejistotu, s jakou poskytovatelé připravují příští rok.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Ale vím, že velice dramatická situace je třeba i u terénních a pobytových služeb právě v tom neziskovém sektoru, které v tenhle okamžik opravdu neví, jestli budou schopné vůbec zabezpečit svůj provoz do konce roku. A pokud ano, tak vůbec neví, jestli budou schopni tu péči poskytovat v příštím roce.“
Město s neziskovými organizacemi dál hledá řešení. Cílem je udržet dostupnou péči pro lidi, kteří jsou na její pomoci závislí.
---
Ve Frýdku-Místku se konala již druhá dražba automobilů, které byly odtaženy z ulic města, kde zabíraly místa. Nejednalo se ale o autovraky.
Snahou města je dostat z ulic nejen autovraky, ale i vozidla, ke kterým se jejich majitelé nehlásí.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tak je to velký problém, protože nám to zabírá místa pro lidi na parkování. A za druhé nikdy nevíme, co se tam skrývá za kapaliny, za obsah, a může samozřejmě něco vytéct a tak dále. A koneckonců z některých aut si lidé udělali i obývák, a pak už je to zase velký problém. Tu cenu ocení prostě právě ta dražba. Takže dražba je tím konečným stavitelem té ceny, optimálním, objektivním, protože nic zatím lepšího nemáme než dražbu."
Kateřina Kozelská, vedoucí Odboru správy obecního majetku, F-M: "Statutární město Frýdek-Místek přistupuje k prodeji odstavených vozidel, která nejsou způsobilá provozu na místních komunikacích. Nejedná se o autovraky, to je důležité zdůraznit. Jedná se o auta, která stojí na parkovištích, nejsou způsobilá provozu, nemají státní technickou kontrolu, a z toho důvodu je nutné tyto auta z parkovišť odstranit, aby se uvolnila místa pro ostatní vozidla."
Minule byl velký zájem, prodala se všechna auta. Jak to odhadujete dnes?
Kateřina Kozelská, vedoucí Odboru správy obecního majetku, F-M: "Ano, minule byl velmi velký zájem. Dnes zatím máme přihlášené 2 dražebníky. To znamená, že ten zájem je nižší. Uvidíme, jestli se nám podaří všechna auta prodat."
Je to věc, ve které chcete pokračovat i do budoucna?
Kateřina Kozelská, vedoucí Odboru správy obecního majetku, F-M: "Samozřejmě, je to jedna z cest, kdy víceméně budeme nadále pravidelně pokračovat v těchto dražbách."
Odtažené vozy byly uskladněny v prostoru ministerských kasáren. Dražba se konala na magistrátu Frýdku-Místku. Prodávalo se sedm vozů.
Miroslav Pavlásek, licitátor: "Dnes je situace taková, že máme v dražbě sedm vozidel, které byly odtaženy z místních komunikací, protože nesplňovaly podmínky provozu na místních komunikacích. A vlastníci byli obesláni výzvou, aby si vozidla z odstavných ploch vyzvedli, takže budou dnes vydražena v dražbě, která je veřejná."
Jaký je ten další postup? Když to tady někdo dnes vydraží, tak co se děje pak?
Miroslav Pavlásek, licitátor: "Pokud dnes někdo vydraží, musí si vozidlo ihned odvézt. Je to přímo v dražební vyhlášce. Takže postupujeme podle dražební vyhlášky. Vozidlo se odváží přímo z toho místa odstavného parkoviště."
Všechna auta se nakonec vydražila za celkovou částku 36 000 korun. Nejvyšší částkou bylo 15 000 za Ford Mondeo.
Miriam Nekorancová, Autovrakoviště Sviadnov: "Jsme z firmy Autovrakoviště Sviadnov a přišli jsme dražit vozidla."
Vy už je dál nepoužíváte, takže nám trošku popište ten další postup.
Miriam Nekorancová, Autovrakoviště Sviadnov: "Vozidla vykupujeme k ekologické likvidaci."
---
DEMOLICE BÝVALÉHO NOVÉHO ŘEDITELSTVÍ VÍTKOVIC
V Ostravě se připravuje demolice bývalého Nového ředitelství Vítkovických železáren na Ruské ulici. Jde o architektonicky významnou budovu z 60. let minulého století, která ale není památkově chráněná. Moravskoslezský kraj už vydal souhlasné stanovisko. Kdy by demolice mohla začít a co má na místě vzniknout, zatím není známo.
MODERNIZACE ŠKOLNÍHO STATKU V OPAVĚ
Školní statek v Opavě dokončil modernizaci zařízení na zpracování a skladování obilí za více než 52 milionů korun. Součástí jsou dvě nová sila a technologie na čištění obilí, díky kterým může statek uskladnit přes dva tisíce tun obilovin. Nové vybavení zároveň poslouží studentům zemědělských oborů při praktické výuce a přípravě na budoucí povolání.
---
Nový Jičín poděkoval bezpříspěvkovým dárcům krve. Do auly radnice dostalo pozvání téměř 50 mužů a žen, kteří důležitou tekutinu dávají pravidelně a dosáhli významného počtu odběrů.
Poděkování bezpříspěvkovým dárcům krve pořádala novojičínská radnice ve spolupráci s Českým červeným křížem. Slavnostní setkání ocenilo lidi, kteří vzácnou tekutinu darují dlouhodobě, bezplatně a dosáhli významného počtu odběrů. Letos to bylo 47 mužů a žen.
Jakub Rosa, dárce krve: “Oceněn budu za 40 odběrů. Vždycky jsem chtěl darovat a chvilku jsem to oddaloval, měl jsem z toho trošku i strach a tak, ale je to jako pro pomoc lidem, takže asi proto, chodím pravidelně a už několik let.”
Hana Martinčíková, dárkyně krve: “Hlavně to bylo tím, že jsem zdravotní sestra, tak mám to za 80 odběrů.”
Monika Mrštík, dárkyně krve: “Impulsem byla moje dcera, která mě vlastně v tady k tomtom podporovala, i sourozenci, kteří dávají krev, mám 120 odběrů. Takže prostě dávám krev ráda, pomáhám lidem.”
Lenka Žurková, dárkyně krve: “Dnes budu oceněna za 250 odběrů krve a krevní plazmy. Můj otec dával krev, daroval krev a viděla jsem to jako skvělou úžasnou věc, která je to nejlepší, co člověk může pro člověka udělat.”
Daniela Susíková, vedoucí odboru sociálních věcí, MěÚ Nový Jičín: “Vlastně od toho roku 2012, kdy oceňujeme bezpříspěvkové dárce krve, tak naše poděkování dostalo už 690 občanů města Nového Jičína, což je úctyhodné číslo, patřím jim za to naše veliké poděkování.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Město k tomuto přistupuje s úctou a pokorou a jsme strašně rádi, že tyto obyvatele a občany města máme, protože ta krev je opravdu nenahraditelnou komoditou a zachraňuje život.”
Ocenění byli dárci krev nebo krevní plazmy, kteří do loňského roku navštívili transfúzní minimálně 40 krát, 80 krát, 120 krát, 160 krát nebo 250 krát. Ti s nejvyšší metou byli letos čtyři.
---
MŠ Šenov má ve městě dlouhou historii. Výuka je pestrá. Vedení se snaží, aby děti měly široký záběr a všeobecný přehled.
Michaela Michálková, ředitelka MŠ Šenov: “Máme odloučené pracoviště a říkáme mu lidově na Lapačce. Je tam 64 dětí a tohle pracoviště je takové rodinnější. Máme tam opravdu možnost mít malometrážní třídu pro děti mladší tří let, což je opravdu pro tyto malé děti velmi výhodné. Mateřská škola Lipová zase je větší pracoviště, má pět tříd a celkem 123 dětí, to znamená, že celková kapacita naší mateřské školy je 187 dětí.”
Obě pracoviště prošly rozsáhlými rekonstrukcemi.
Michaela Michálková, ředitelka MŠ Šenov: “Byly kompletně zrekonstruovány zvenku, byla udělána fasáda, nové střechy, byly udělané podlahy.”
anketa, děti ze školky: “Co tě tady ve školce nejvíce baví?” - “Hraní si s autama.”
-“Baví mě tu kreslení.”
-”Mě baví stavit Lego.”
-“Ráda si hraju s panenkami v herně.”
Michaela Michálková, ředitelka MŠ Šenov: “Mě přijde velká výhoda, že tady Šenov má jednu školu a jednu školku, což nám přináší velmi dobrou spolupráci a ty děti mohou opravdu od maličkého, útlého věku, od opravdu dětí mladších tří let, až po devátou třídu být v podstatě spolu. Máme výborné učitele, i nepedagogy, jsme dobrý tým a já jsem pyšná na svoje lidi, kteří dělají tu práci srdcem a to je, myslím si, základ.”
Do budoucna ve školce plánují rozvíjet spolupráci se Základní školou i dalšími organizacemi, aby o to více podpořili nadání a psychiku dětí.
---
ZÁSAHOVKA Z MSK BYLA NA MEZINÁRODNÍM CVIČENÍ
Zásah proti nebezpečným pachatelům, boj v uzavřených prostorech i postup při nahlášení bomby. To všechno nacvičovali členové moravskoslezské policejní zásahové jednotky na mezinárodním cvičení s kolegy z Polska a Slovenska. Naše zásahová jednotka se ročně zapojí přibližně do 160 skutečných akcí.
---
Historii Grossmannovy vily i její náročnou obnovu přibližuje nová kniha. Na téměř třech stech padesáti stranách nabízí příběhy obyvatel, dosud nezveřejněné fotografie i pohled na práci odborníků, kteří památce vrátili původní podobu.
Zlacené stropy, vitráže a bohatě zdobené místnosti. Grossmannově vile se už před sto lety říkalo pohádkový palác. Později ale přišly přestavby a chátrání. Dnes je znovu přístupná veřejnosti a její příběh zachycuje nová kniha, kterou přímo ve vile pokřtili.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Dneska jsme pokřtili knížku, která vlastně mapuje historii Grossmannovy vily od toho jejího počátku až po ten dnešní stav a to včetně rekonstrukcí. Je to za mě takové vyvrcholení toho dosavadního snažení a já věřím, že se tahle knížka bude úspěšně prodávat.“
Na publikaci spolupracovali historici, památkáři i architekti. Čtenáře seznamují se stavebníkem Františkem Grossmannem, jeho rodinou i dalšími obyvateli domu. Druhá část je zavede přímo mezi odborníky a řemeslníky.
Tomáš Rusek, spoluautor knihy, kurátor Grossmannovy vily: „A v druhém oddíle se pak věnujeme samotné rekonstrukci, která tady probíhala v letech 2021 a 2024. A je tam poměrně pěkně na příkladě této kulturní památky popsáno, jak se vlastně taková památka opravuje od počátečního stavebně historického průzkumu, přes projekci té rekonstrukce, až po ty drobné restaurátorské zásahy. Takže člověk si dokáže udělat čtenář poměrně přesnou představu o tom, jak se taková památka opravuje a jak je to složitý a zdlouhavý proces.“
Proměny domu ukazují také srovnávací fotografie. Třeba schodišťovou halu kdysi rozdělil nový strop a stala se součástí dvou bytů. Při obnově se přitom další stopy původní podoby objevovaly až během prací.
Dalibor Halátek, spoluautor knihy, Národního památkového ústavu, spoluautor knihy: „Takže potom díky tomu jsme mohli dotáhnout velké množství detailů, na které většinou není čas a peníze, takže to je jako splněný sen, trošku jako by taková jako věc, kterou člověk chce celý život dělat. Kouká kolegům pod prsty, když opravují ty velké vily někde jinde nebo některé velké objekty a pak najednou to má před sebou.“
Obnovená vila dnes slouží nejen k reprezentaci města. Její interiéry i zahrada pravidelně ožívají návštěvnickými akcemi.
Jiří Šimon, jednatel společnosti Černá louka: „A nejedná se jenom o komentované prohlídky, které tady běžně probíhají od pátku do neděle, ale jsou to samozřejmě prohlídky na objednávku, jsou to různé tématické akce, které se tady pořádají, ať už to jsou třeba večerní takové trošku strašidelné prohlídky a nebo i různé akce v zahradě, které jsou taky velmi populární a velké oblibě se těší třeba i také čaje u Grossmannů.“
Novou knihu si zájemci mohou koupit přímo ve vile nebo v pobočkách OstravaInfo.
---
Ostrava dá ze svých rezerv 32,4 milionu korun na provoz městských sociálních zařízení. Peníze mají zajistit jejich fungování do konce roku. Neziskovým organizacím ale dál chybějí další desítky milionů a některé upozorňují na možné omezení péče.
Pomoc s oblékáním, jídlem nebo každodenní péčí. Pro řadu seniorů a lidí se zdravotním postižením jsou sociální služby nezbytnou součástí života. V Ostravě je využívá přibližně třicet tisíc lidí. Jejich poskytovatelům ale letos peníze na provoz do konce roku nestačí.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Takže jsme naše příspěvkové organizace, ať už jsou to domovy důchodců, nebo třeba centrum Čtyřlístek, dokryli částkou 32 milionů korun, tak, aby byly schopny zajistit svoji činnost vůbec do konce roku. Bavíme se ale teďka o tom, že opravdu jenom látáme díry, které tady ve státním rozpočtu se na nás propisují.“
Podporu dostane sedm městských domovů a Čtyřlístek. Náklady zařízení přitom rostou. Jen dubnové zvýšení platů znamenalo pro městské organizace téměř padesát milionů korun navíc. Podle náměstka Zbyňka Pražáka potřebovali ostravští poskytovatelé dodatečné peníze od státu i po zavedení úspor.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy pro sociální oblast: „My jsme dostali 79 milionů, čili chybí 60 milionů korun a zhruba 30 milionů pro příspěvkové organizace města a zhruba 30 milionů pro nestátní organizace, které odvádějí skvělou práci a mají na starosti i pobytové služby a podobně.“
Městská zařízení mají nyní chybějící peníze zajištěné. Nestátním organizacím ale podle aktuálních propočtů schází na nejnutnější provoz minimálně šestadvacet milionů korun. Aby péči udržely, sahají i na úspory určené k jiným účelům.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy pro sociální oblast: „Třeba i peníze, které měly připraveny na nějaké investice nebo opravy, tak dávají do provozu, jenom aby tedy vyšly a ten deficit činí minimálně 26 milionů korun. To je třeba říct, že to nejsou standardní podmínky, že opravdu ty organizace šetří, kde můžou, včetně na mzdových nákladech, kdy prostě nebudou odměny a podobně.“
Potíže se týkají pobytových zařízení i služeb, které pomáhají lidem přímo doma. Vedle financování zbývajících měsíců upozorňuje vedení Ostravy také na nejistotu, s jakou poskytovatelé připravují příští rok.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Ale vím, že velice dramatická situace je třeba i u terénních a pobytových služeb právě v tom neziskovém sektoru, které v tenhle okamžik opravdu neví, jestli budou schopné vůbec zabezpečit svůj provoz do konce roku. A pokud ano, tak vůbec neví, jestli budou schopni tu péči poskytovat v příštím roce.“
Město s neziskovými organizacemi dál hledá řešení. Cílem je udržet dostupnou péči pro lidi, kteří jsou na její pomoci závislí.
---
Ve Frýdku-Místku se konala již druhá dražba automobilů, které byly odtaženy z ulic města, kde zabíraly místa. Nejednalo se ale o autovraky.
Snahou města je dostat z ulic nejen autovraky, ale i vozidla, ke kterým se jejich majitelé nehlásí.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tak je to velký problém, protože nám to zabírá místa pro lidi na parkování. A za druhé nikdy nevíme, co se tam skrývá za kapaliny, za obsah, a může samozřejmě něco vytéct a tak dále. A koneckonců z některých aut si lidé udělali i obývák, a pak už je to zase velký problém. Tu cenu ocení prostě právě ta dražba. Takže dražba je tím konečným stavitelem té ceny, optimálním, objektivním, protože nic zatím lepšího nemáme než dražbu."
Kateřina Kozelská, vedoucí Odboru správy obecního majetku, F-M: "Statutární město Frýdek-Místek přistupuje k prodeji odstavených vozidel, která nejsou způsobilá provozu na místních komunikacích. Nejedná se o autovraky, to je důležité zdůraznit. Jedná se o auta, která stojí na parkovištích, nejsou způsobilá provozu, nemají státní technickou kontrolu, a z toho důvodu je nutné tyto auta z parkovišť odstranit, aby se uvolnila místa pro ostatní vozidla."
Minule byl velký zájem, prodala se všechna auta. Jak to odhadujete dnes?
Kateřina Kozelská, vedoucí Odboru správy obecního majetku, F-M: "Ano, minule byl velmi velký zájem. Dnes zatím máme přihlášené 2 dražebníky. To znamená, že ten zájem je nižší. Uvidíme, jestli se nám podaří všechna auta prodat."
Je to věc, ve které chcete pokračovat i do budoucna?
Kateřina Kozelská, vedoucí Odboru správy obecního majetku, F-M: "Samozřejmě, je to jedna z cest, kdy víceméně budeme nadále pravidelně pokračovat v těchto dražbách."
Odtažené vozy byly uskladněny v prostoru ministerských kasáren. Dražba se konala na magistrátu Frýdku-Místku. Prodávalo se sedm vozů.
Miroslav Pavlásek, licitátor: "Dnes je situace taková, že máme v dražbě sedm vozidel, které byly odtaženy z místních komunikací, protože nesplňovaly podmínky provozu na místních komunikacích. A vlastníci byli obesláni výzvou, aby si vozidla z odstavných ploch vyzvedli, takže budou dnes vydražena v dražbě, která je veřejná."
Jaký je ten další postup? Když to tady někdo dnes vydraží, tak co se děje pak?
Miroslav Pavlásek, licitátor: "Pokud dnes někdo vydraží, musí si vozidlo ihned odvézt. Je to přímo v dražební vyhlášce. Takže postupujeme podle dražební vyhlášky. Vozidlo se odváží přímo z toho místa odstavného parkoviště."
Všechna auta se nakonec vydražila za celkovou částku 36 000 korun. Nejvyšší částkou bylo 15 000 za Ford Mondeo.
Miriam Nekorancová, Autovrakoviště Sviadnov: "Jsme z firmy Autovrakoviště Sviadnov a přišli jsme dražit vozidla."
Vy už je dál nepoužíváte, takže nám trošku popište ten další postup.
Miriam Nekorancová, Autovrakoviště Sviadnov: "Vozidla vykupujeme k ekologické likvidaci."
---
DEMOLICE BÝVALÉHO NOVÉHO ŘEDITELSTVÍ VÍTKOVIC
V Ostravě se připravuje demolice bývalého Nového ředitelství Vítkovických železáren na Ruské ulici. Jde o architektonicky významnou budovu z 60. let minulého století, která ale není památkově chráněná. Moravskoslezský kraj už vydal souhlasné stanovisko. Kdy by demolice mohla začít a co má na místě vzniknout, zatím není známo.
MODERNIZACE ŠKOLNÍHO STATKU V OPAVĚ
Školní statek v Opavě dokončil modernizaci zařízení na zpracování a skladování obilí za více než 52 milionů korun. Součástí jsou dvě nová sila a technologie na čištění obilí, díky kterým může statek uskladnit přes dva tisíce tun obilovin. Nové vybavení zároveň poslouží studentům zemědělských oborů při praktické výuce a přípravě na budoucí povolání.
---
Nový Jičín poděkoval bezpříspěvkovým dárcům krve. Do auly radnice dostalo pozvání téměř 50 mužů a žen, kteří důležitou tekutinu dávají pravidelně a dosáhli významného počtu odběrů.
Poděkování bezpříspěvkovým dárcům krve pořádala novojičínská radnice ve spolupráci s Českým červeným křížem. Slavnostní setkání ocenilo lidi, kteří vzácnou tekutinu darují dlouhodobě, bezplatně a dosáhli významného počtu odběrů. Letos to bylo 47 mužů a žen.
Jakub Rosa, dárce krve: “Oceněn budu za 40 odběrů. Vždycky jsem chtěl darovat a chvilku jsem to oddaloval, měl jsem z toho trošku i strach a tak, ale je to jako pro pomoc lidem, takže asi proto, chodím pravidelně a už několik let.”
Hana Martinčíková, dárkyně krve: “Hlavně to bylo tím, že jsem zdravotní sestra, tak mám to za 80 odběrů.”
Monika Mrštík, dárkyně krve: “Impulsem byla moje dcera, která mě vlastně v tady k tomtom podporovala, i sourozenci, kteří dávají krev, mám 120 odběrů. Takže prostě dávám krev ráda, pomáhám lidem.”
Lenka Žurková, dárkyně krve: “Dnes budu oceněna za 250 odběrů krve a krevní plazmy. Můj otec dával krev, daroval krev a viděla jsem to jako skvělou úžasnou věc, která je to nejlepší, co člověk může pro člověka udělat.”
Daniela Susíková, vedoucí odboru sociálních věcí, MěÚ Nový Jičín: “Vlastně od toho roku 2012, kdy oceňujeme bezpříspěvkové dárce krve, tak naše poděkování dostalo už 690 občanů města Nového Jičína, což je úctyhodné číslo, patřím jim za to naše veliké poděkování.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Město k tomuto přistupuje s úctou a pokorou a jsme strašně rádi, že tyto obyvatele a občany města máme, protože ta krev je opravdu nenahraditelnou komoditou a zachraňuje život.”
Ocenění byli dárci krev nebo krevní plazmy, kteří do loňského roku navštívili transfúzní minimálně 40 krát, 80 krát, 120 krát, 160 krát nebo 250 krát. Ti s nejvyšší metou byli letos čtyři.
---
MŠ Šenov má ve městě dlouhou historii. Výuka je pestrá. Vedení se snaží, aby děti měly široký záběr a všeobecný přehled.
Michaela Michálková, ředitelka MŠ Šenov: “Máme odloučené pracoviště a říkáme mu lidově na Lapačce. Je tam 64 dětí a tohle pracoviště je takové rodinnější. Máme tam opravdu možnost mít malometrážní třídu pro děti mladší tří let, což je opravdu pro tyto malé děti velmi výhodné. Mateřská škola Lipová zase je větší pracoviště, má pět tříd a celkem 123 dětí, to znamená, že celková kapacita naší mateřské školy je 187 dětí.”
Obě pracoviště prošly rozsáhlými rekonstrukcemi.
Michaela Michálková, ředitelka MŠ Šenov: “Byly kompletně zrekonstruovány zvenku, byla udělána fasáda, nové střechy, byly udělané podlahy.”
anketa, děti ze školky: “Co tě tady ve školce nejvíce baví?” - “Hraní si s autama.”
-“Baví mě tu kreslení.”
-”Mě baví stavit Lego.”
-“Ráda si hraju s panenkami v herně.”
Michaela Michálková, ředitelka MŠ Šenov: “Mě přijde velká výhoda, že tady Šenov má jednu školu a jednu školku, což nám přináší velmi dobrou spolupráci a ty děti mohou opravdu od maličkého, útlého věku, od opravdu dětí mladších tří let, až po devátou třídu být v podstatě spolu. Máme výborné učitele, i nepedagogy, jsme dobrý tým a já jsem pyšná na svoje lidi, kteří dělají tu práci srdcem a to je, myslím si, základ.”
Do budoucna ve školce plánují rozvíjet spolupráci se Základní školou i dalšími organizacemi, aby o to více podpořili nadání a psychiku dětí.
---
ZÁSAHOVKA Z MSK BYLA NA MEZINÁRODNÍM CVIČENÍ
Zásah proti nebezpečným pachatelům, boj v uzavřených prostorech i postup při nahlášení bomby. To všechno nacvičovali členové moravskoslezské policejní zásahové jednotky na mezinárodním cvičení s kolegy z Polska a Slovenska. Naše zásahová jednotka se ročně zapojí přibližně do 160 skutečných akcí.
---
Historii Grossmannovy vily i její náročnou obnovu přibližuje nová kniha. Na téměř třech stech padesáti stranách nabízí příběhy obyvatel, dosud nezveřejněné fotografie i pohled na práci odborníků, kteří památce vrátili původní podobu.
Zlacené stropy, vitráže a bohatě zdobené místnosti. Grossmannově vile se už před sto lety říkalo pohádkový palác. Později ale přišly přestavby a chátrání. Dnes je znovu přístupná veřejnosti a její příběh zachycuje nová kniha, kterou přímo ve vile pokřtili.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Dneska jsme pokřtili knížku, která vlastně mapuje historii Grossmannovy vily od toho jejího počátku až po ten dnešní stav a to včetně rekonstrukcí. Je to za mě takové vyvrcholení toho dosavadního snažení a já věřím, že se tahle knížka bude úspěšně prodávat.“
Na publikaci spolupracovali historici, památkáři i architekti. Čtenáře seznamují se stavebníkem Františkem Grossmannem, jeho rodinou i dalšími obyvateli domu. Druhá část je zavede přímo mezi odborníky a řemeslníky.
Tomáš Rusek, spoluautor knihy, kurátor Grossmannovy vily: „A v druhém oddíle se pak věnujeme samotné rekonstrukci, která tady probíhala v letech 2021 a 2024. A je tam poměrně pěkně na příkladě této kulturní památky popsáno, jak se vlastně taková památka opravuje od počátečního stavebně historického průzkumu, přes projekci té rekonstrukce, až po ty drobné restaurátorské zásahy. Takže člověk si dokáže udělat čtenář poměrně přesnou představu o tom, jak se taková památka opravuje a jak je to složitý a zdlouhavý proces.“
Proměny domu ukazují také srovnávací fotografie. Třeba schodišťovou halu kdysi rozdělil nový strop a stala se součástí dvou bytů. Při obnově se přitom další stopy původní podoby objevovaly až během prací.
Dalibor Halátek, spoluautor knihy, Národního památkového ústavu, spoluautor knihy: „Takže potom díky tomu jsme mohli dotáhnout velké množství detailů, na které většinou není čas a peníze, takže to je jako splněný sen, trošku jako by taková jako věc, kterou člověk chce celý život dělat. Kouká kolegům pod prsty, když opravují ty velké vily někde jinde nebo některé velké objekty a pak najednou to má před sebou.“
Obnovená vila dnes slouží nejen k reprezentaci města. Její interiéry i zahrada pravidelně ožívají návštěvnickými akcemi.
Jiří Šimon, jednatel společnosti Černá louka: „A nejedná se jenom o komentované prohlídky, které tady běžně probíhají od pátku do neděle, ale jsou to samozřejmě prohlídky na objednávku, jsou to různé tématické akce, které se tady pořádají, ať už to jsou třeba večerní takové trošku strašidelné prohlídky a nebo i různé akce v zahradě, které jsou taky velmi populární a velké oblibě se těší třeba i také čaje u Grossmannů.“
Novou knihu si zájemci mohou koupit přímo ve vile nebo v pobočkách OstravaInfo.
---
