Zářijové podvodně v Ostravě zatopily také dva domovy pro seniory - Iris v Mariánských Horách a Slunovrat v Přívozu. Do obou už se sice klienti mohli vrátit, ale ještě stále je před nimi spousta práce. Na jejich obnovu mohou zájemci přispívat na transparentní účty.
Škody, které napáchala povodeň jen v Ostravě byly vyčísleny na zhruba1,5 miliardy korun. mezi silně zasažené objekty patří i domovy pro seniory Iris a Slunovrat. Oba musely být evakuovány a klienti museli týdny čekat, než se mohli vrátit. Teď jsou sice zpátky, ale hotovo zdaleka není.
Michal Mariánek, ředitel Domova IRIS: "Samozřejmě jsme provoz obnovili tak, abychom zajistili klientům stravu, péči a bezpečí, byť stále dovážíme stravu prostřednictvím externího dodavatele a čekáme, až se tak kuchyň opraví."
klientky Domova IRIS: "Už normálně fungujeme, prádlo se pere, personál funguje, takže jsme spokojeni."
"Je to pohroma, co nás potkalo, ale myslím, že už jsme se i psychicky z toho dostali."
Podobně je na to i Slunovrat, který měl také kuchyň v suterénu. Jídlo se musí dovážet Opravy běží, ale vše ještě potrvá řadu měsíců. Pokud vás osud domovů pro seniory zajímá, můžete na jejich obnovu přispět na jejich transparentních účtech.
Vojtěch Curylo, ředitel Domova Slunovrat: "Částečně se z toho bude hradit kuchyň, částečně se bude hradit rekonstrukce výtahu, bude se rekonstruovat vnější plášť budovy."
Čísla účtů najdete na internetových stránkách domoviris.ostrava.cz a domov-slunovrat.ostrava.cz, kde je i QR kód, takže poslat finance je velmi jednoduché.
---
Nový Jičín už je oficiálním majitelem objektu Nového Slunce. Původním vlastníkům za něj zaplatil 28 milionů korun. Tato budova se stane kulturním domem města.
Počátkem roku město Nový Jičín vykoupilo od soukromých vlastníků objekt Nového Slunce. Z budovy z roku 1907, ve které je zachovaný společenský sál, vybuduje kulturní dům.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Začátkem ledna byla uhrazena kupní cena ve výši 28 milionů korun dosavadním majitelům. V těchto dnech probíhá předání ekonomické a administrativní agendy v součinnost s bývalými majiteli a probíhá fyzické předání budovy.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Záměr je vybudovat z tohoto zařízení kulturní středisko. Nejčastější dotaz obyvatel Nového Jičína je, zda tu bude zachován provoz stávající restaurace. Samozřejmě ano, stávající provozovatel zůstává a budeme se snažit i po dobu rekonstrukce zachovat provoz této restaurace.”
V tuto chvíli už vzniká studie rekonstrukce a využití kulturního domu. Během února by měl její zpracovatel, studio GRIMM Architekti ze Žďáru nad Sázavou, představit na radnici nástřel prvního záměru.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Naprosto zásadní nyní bude zpracovat studii na budoucí rekonstrukci nejen toho samotného objektu Nového Slunce, ale i přilehlých prostor, spadá do toho i zahrada a například jsme do toho zahrnuli i domek u knihovny, který je dneska prázdný. V podstatě celá ta ulice Husova bude součástí toho posouzení.”
Studie má být hotova za půl roku. Realistický horizont, kdy by kulturní dům mohl být zprovozněn, je za čtyři až pět let.
---
ZHOTOVITEL PODJEZDU VE STUDÉNCE JE VYBRÁN
Správa železnic vybrala zhotovitele nového podjezdu ve stanici Studénka. Projekt za 598 milionů korun zrealizují společnosti Firesta-Fišer a IDS Olomouc. Stavební práce začnou v březnu, podjezd by měl být zprovozněn na konci roku 2026.
POLICISTÉ DOPROVODILI MUŽE S MRTVICÍ
Na Ostravici musela policejní hlídka zasáhnout netradičním způsobem. Řidič u nich zastavil s naléhavou prosbou: jeho otec dostal mrtvici a potřeboval ho okamžitě dostat do nemocnice ve Frýdku-Místku. Policisté neztráceli čas, zapnuli majáky a doprovodili auto několik kilometrů až k nemocnici. Na místě pak pomohli s rychlým předáním pacienta zdravotnickému personálu. Díky jejich zásahu a péči lékařů se podařilo muže stabilizovat.
---
Seniorcentrum Opava má po více než 20 letech nové logo a modernizuje kuchyni. Rekonstrukcí projde i vstupní hala a společenský sál.
Seniorcentrum Opava se po více než 20 letech prezentuje novým logem. které daleko lépe vystihuje služby, které nabízí.
Michal Jedlička, ředitel Seniorcentra Opava: “Tady vidíme v podstatě takzvaný Strom života a péče, který je rozvětvený do tří větví a každá ta větev znamená jednu sociální službu, kterou poskytujeme. První byla pečovatelská, terénní služba, tady je Domov pro seniory a tady je, //už vlastně máme od ledna Centrum denních služeb. V podstatě ten strom vyrůstá z pevného základu našeho zřizovatele, města Opavy.”
Modernizací projde i vstupní hala Seniorcentra a přilehlý prostor, který v minulosti sloužil jako kaple.
Michal Jedlička, ředitel Seniorcentra Opava: “V letošním roce jsme se rozhodli zrekonstruovat tyto prostory, aby tady vznikly prostory jak pro klienty, tak i jejich rodiny a samozřejmě když už tu vznikne takový pěkný prostor, tak zvažujeme vytvořit tady kavárničku s cukrárnou a podávali bysme tady chutnou kávu a dobré zákusky. To ještě musíme doladit legislativně, aby jsme to mohli provozovat."
Nový bude nábytek, veškeré vybavení a také osvětlení. Projekt už je hotový a momentálně probíhá výběrové řízení na zhotovitelskou firmu.
Michal Jedlička, ředitel Seniorcentra Opava: “Tady plánujeme, že by vznikla nová kuchyňka se zázemím, samozřejmě podle hygienických norem a tady tuto stěnu posuneme o něco dál, aby tu byl prostor pro vybavení. Tady máme v plánu tento kus starožitného nábytku odbourat, aby vznikl větší prostor pro veřejnost, tady uděláme knihovničku a bude tady zázemí se stolečky, kde můžou hrát klienti s rodinami třeba šachy.”
Vše by mělo být hotovo ještě letos v létě.
Rekonstrukcí momentálně prochází i kuchyně, která bude od dubna vařit pro více lidí.
Daniela Lasáková, vedoucí kuchyně: “Moc jsme rádi, že už tady budeme mít novou podlahu, novou kuchyň, že už nebude mít žádný problém nějaká hygiena a přibíráme další domovy. Budeme se snažit, aby všichni byli spokojeni. Připravujeme dietní stravu, diabetickou stravu a pak různé varianty. Buď mixujeme, meleme, podle toho, co klienti potřebují a vlastně když přibereme další domov, tak budeme mít výběr z více jídel.”
anketa: strávníci: “Je to tady příjemné, dobře tady vaří, opravdu ta jídla jsou kvalitní a jsou hodně různorodá.”
“Většinou dobře.”
“Opravdu tady vaří velice dobře, jsou velice příjemní, jídlo je vždycky akorát dochucené a je tu příjemný personál.”
Po rekonstrukci kuchyně budou mít klienti výběr ze čtyř jídel denně.
---
Rozhodli se stát pěstouny a pomáhat dětem ve složité životní situaci. Za 11 let pomohli manželé Buštíkovi z Frýdku-Místku vychovat 15 dětí. Město je za jejich záslužnou činnost ocenilo a doufá, že jejich příběh motivuje i další páry k tomu, aby se staly pěstouny.
Manžele Buštíkovi z Frýdku-Místku přijal na magistrátu náměstek primátora, aby je osobně ocenil za dlouholetou pěstounskou péči a pomoc dětem s různými osudy.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Děláme to 11 let, 15 dětí. A co mě k tomu přivedlo? Práce, mě práce."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "Náhodou se k nám dostal leták Dejme dětem rodinu. A tak to vzniklo. Po roce nás schválili, protože jsme udělali všechny ty testy, co se musí absolvovat. No a než jsme měli dobu na rozmyšlení, patnáct dnů, z kraje, po tom schválení, že můžeme dělat pěstouny, tak už jsme měli holčičku připravenou v nemocnici na porodním. Jestli bychom ji vzali do pěstounství, no a Naděžda říkala, že hned, jakože jo. No a už začal ten kolotoč pěstounství na přechodnou dobu."
Jak dlouho u vás ty děti byly třeba?
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: Většinou, no různě, od nejméně asi pár týdnů, šest týdnů a nejdéle dva roky." - A v jakých věkových kategoriích? - "Od miminek, nejstarší měl sedmnáct, ale ten tam byl tři měsíce. Většinou plus minus dvouleté, tříleté, roční."
Manželé během pěstounství vychovávali čtyři vlastní děti, včetně dvojčat.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Svoje děti jednak znáte a ty cizí, každý už má prožitý nějaký příběh. Jako čím starší dítě, tím je to náročnější. Jo, mají za sebou různá traumata, takže náročnější." - A co vám to dává? - "Co mi to dává? Obejmutí. Určitě takový pocit, že mě někdo potřebuje. A že já mu můžu nabídnout tu náruč a takovou tu oporu."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "A ten dobrý pocit, že jsme mohli někomu pomoct, ano, to určitě."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já je chci opravdu velmi ocenit a velmi si toho vážím. Protože díky tomu ty děti nemusely být někde v ústavu, ale mohly opravdu být v rodinném kruhu a v teple domova. A mohli potom ty děti dále předat třeba adoptivním rodičům, nebo některé se teda vrátily i ke svým biologickým rodičům. Ono existuje takový možná mýtus mezi lidmi, že děti v dětských domovech se mají dobře. Je to pravda, že po materiální stránce určitě, protože mají tam spoustu hraček, mají tam samozřejmě vzdělání, jezdí někde na výlety, ale chybí jim to nejdůležitější, a to je ta láska od toho rodiče. A to jim právě těm dětem manžele Buštíkovi mohli aspoň na krátkou dobu dát. Já věřím, že příběh manželů Buštíkových třeba namotivuje nové další pěstouny, protože opravdu pěstounů není mnoho a potřebujeme ve společnosti opravdu další pěstouny."
Každý, kdo by se chtěl stát pěstounem, tak se může obrátit na sociální odbor na úřadě ve svém městě. Více informací získá také na webu .
---
MEMORANDUM K PROTIPOVODŇOVÝM OPATŘENÍM
Ministr zemědělství, starosta Krnova a generální ředitel Povodí Odry podepsali memorandum o protipovodňové ochraně města. Dohoda stanovuje harmonogram prací a rozdělení kompetencí, aby byl projekt sladěn s výstavbou Vodního díla Nové Heřminovy. Kromě ochrany před stoletou vodou plán zahrnuje modernizaci mostů a vytvoření relaxačních zón podél řeky Opavy.
---
Městský obvod přistoupil ke změně způsobu distribuce Slezskoostravských novin. Ty už obyvatelé Slezské Ostravy nenajdou ve svých schránkách, ale nově na osmnácti frekventovaných místech obvodu. Radnice tím reaguje hlavně na zdražování jejich rozvozu.
Oblíbené slezskoostravské periodikum připravuje městský obvod pro své občany už více než třicet let a za ten čas si prošlo mnohými změnami. Přizpůsobovala se jak jeho forma, tak taky obsah.
Jan Král, redaktor Slezskoostravských novin: „Historie těch novin je dlouhá, ta jde až někdy do roku 1991, kdy tu začal vycházet první Informátor. Noviny během těch let samozřejmě měnily jak formát, tak počet stran, nyní je z nich takový jakoby společenský magazín. Vycházejí v barvě, vycházejí v počtu x tisíc výtisků. Samozřejmě je čím dál větší důraz v novinách kladen na pěknou fotografii, protože lidé jsou čím dál více vizuálně nastavení, než aby četli nějaké dlouhé texty. Takže se snažíme jít s dobou.“
S dobou jde městský obvod i ve způsobu šíření informací. V posledních letech se zaměřil hlavně na jejich sdílení na webu a sociálních sítích.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My jsme v posledních letech jak hodně peněz, tak energie do jiných komunikačních kanálů městského obvodu. Zatímco v roce 2019 nám z průzkumu vyplynulo, že více než polovina obyvatel čerpala informace výhradně ze Slezskoostravských novin, tak v roce 2022 už to byla necelá třetina. Takže je vidět, že se posilují ty ostatní kanály.“
Taky z tohoto důvodu přistoupilo vedení obvodu ke změně způsobu doručování Slezskoostravských novin, které už občané nenajdou v jejich tištěné formě ve schránkách. K dispozici ale budou v osmnácti stojanech například v budovách úřadu, knihovnách nebo obchodech.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V poslední době jsme čelili tomu, že distribuce Slezskoostravských novin realizovaná Českou poštou byla velmi nekvalitní. Navíc se stále zdražovala. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli tuto spolupráci ukončit a městský obvodu bude nově noviny distribuovat prostřednictvím stojanů, které budou rozmístěny ve všech částech městského obvodu na frekventovaných místech. Občané si je zde můžou vyzvednout.“
V elektronické formě pak noviny naleznou taky na webu nebo nových elektronických informačních panelech. Městský obvod změnou distribuce ušetří ročně zhruba čtvrt milionu korun. Obsah ani rozsah novin se přitom nijak nezmění.
Jan Král, redaktor Slezskoostravských novin: „Primárně je to o tom, že chceme informovat, co městský obvod dělá, ať jsou to nejrůznější stavby, nebo i společenské nebo kulturní akce, o kterých mají občané vědět. Za B ovšem noviny fungují taky jako takový zpravodaj. Píšou nám tady články hasiči, pořadatelé nejrůznějších akcí, učitelé. Skutečně je to měsíčník pro všechny obyvatele Slezské Ostravy.“
---
Zářijové podvodně v Ostravě zatopily také dva domovy pro seniory - Iris v Mariánských Horách a Slunovrat v Přívozu. Do obou už se sice klienti mohli vrátit, ale ještě stále je před nimi spousta práce. Na jejich obnovu mohou zájemci přispívat na transparentní účty.
Škody, které napáchala povodeň jen v Ostravě byly vyčísleny na zhruba1,5 miliardy korun. mezi silně zasažené objekty patří i domovy pro seniory Iris a Slunovrat. Oba musely být evakuovány a klienti museli týdny čekat, než se mohli vrátit. Teď jsou sice zpátky, ale hotovo zdaleka není.
Michal Mariánek, ředitel Domova IRIS: "Samozřejmě jsme provoz obnovili tak, abychom zajistili klientům stravu, péči a bezpečí, byť stále dovážíme stravu prostřednictvím externího dodavatele a čekáme, až se tak kuchyň opraví."
klientky Domova IRIS: "Už normálně fungujeme, prádlo se pere, personál funguje, takže jsme spokojeni."
"Je to pohroma, co nás potkalo, ale myslím, že už jsme se i psychicky z toho dostali."
Podobně je na to i Slunovrat, který měl také kuchyň v suterénu. Jídlo se musí dovážet Opravy běží, ale vše ještě potrvá řadu měsíců. Pokud vás osud domovů pro seniory zajímá, můžete na jejich obnovu přispět na jejich transparentních účtech.
Vojtěch Curylo, ředitel Domova Slunovrat: "Částečně se z toho bude hradit kuchyň, částečně se bude hradit rekonstrukce výtahu, bude se rekonstruovat vnější plášť budovy."
Čísla účtů najdete na internetových stránkách domoviris.ostrava.cz a domov-slunovrat.ostrava.cz, kde je i QR kód, takže poslat finance je velmi jednoduché.
---
Nový Jičín už je oficiálním majitelem objektu Nového Slunce. Původním vlastníkům za něj zaplatil 28 milionů korun. Tato budova se stane kulturním domem města.
Počátkem roku město Nový Jičín vykoupilo od soukromých vlastníků objekt Nového Slunce. Z budovy z roku 1907, ve které je zachovaný společenský sál, vybuduje kulturní dům.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Začátkem ledna byla uhrazena kupní cena ve výši 28 milionů korun dosavadním majitelům. V těchto dnech probíhá předání ekonomické a administrativní agendy v součinnost s bývalými majiteli a probíhá fyzické předání budovy.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Záměr je vybudovat z tohoto zařízení kulturní středisko. Nejčastější dotaz obyvatel Nového Jičína je, zda tu bude zachován provoz stávající restaurace. Samozřejmě ano, stávající provozovatel zůstává a budeme se snažit i po dobu rekonstrukce zachovat provoz této restaurace.”
V tuto chvíli už vzniká studie rekonstrukce a využití kulturního domu. Během února by měl její zpracovatel, studio GRIMM Architekti ze Žďáru nad Sázavou, představit na radnici nástřel prvního záměru.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Naprosto zásadní nyní bude zpracovat studii na budoucí rekonstrukci nejen toho samotného objektu Nového Slunce, ale i přilehlých prostor, spadá do toho i zahrada a například jsme do toho zahrnuli i domek u knihovny, který je dneska prázdný. V podstatě celá ta ulice Husova bude součástí toho posouzení.”
Studie má být hotova za půl roku. Realistický horizont, kdy by kulturní dům mohl být zprovozněn, je za čtyři až pět let.
---
ZHOTOVITEL PODJEZDU VE STUDÉNCE JE VYBRÁN
Správa železnic vybrala zhotovitele nového podjezdu ve stanici Studénka. Projekt za 598 milionů korun zrealizují společnosti Firesta-Fišer a IDS Olomouc. Stavební práce začnou v březnu, podjezd by měl být zprovozněn na konci roku 2026.
POLICISTÉ DOPROVODILI MUŽE S MRTVICÍ
Na Ostravici musela policejní hlídka zasáhnout netradičním způsobem. Řidič u nich zastavil s naléhavou prosbou: jeho otec dostal mrtvici a potřeboval ho okamžitě dostat do nemocnice ve Frýdku-Místku. Policisté neztráceli čas, zapnuli majáky a doprovodili auto několik kilometrů až k nemocnici. Na místě pak pomohli s rychlým předáním pacienta zdravotnickému personálu. Díky jejich zásahu a péči lékařů se podařilo muže stabilizovat.
---
Seniorcentrum Opava má po více než 20 letech nové logo a modernizuje kuchyni. Rekonstrukcí projde i vstupní hala a společenský sál.
Seniorcentrum Opava se po více než 20 letech prezentuje novým logem. které daleko lépe vystihuje služby, které nabízí.
Michal Jedlička, ředitel Seniorcentra Opava: “Tady vidíme v podstatě takzvaný Strom života a péče, který je rozvětvený do tří větví a každá ta větev znamená jednu sociální službu, kterou poskytujeme. První byla pečovatelská, terénní služba, tady je Domov pro seniory a tady je, //už vlastně máme od ledna Centrum denních služeb. V podstatě ten strom vyrůstá z pevného základu našeho zřizovatele, města Opavy.”
Modernizací projde i vstupní hala Seniorcentra a přilehlý prostor, který v minulosti sloužil jako kaple.
Michal Jedlička, ředitel Seniorcentra Opava: “V letošním roce jsme se rozhodli zrekonstruovat tyto prostory, aby tady vznikly prostory jak pro klienty, tak i jejich rodiny a samozřejmě když už tu vznikne takový pěkný prostor, tak zvažujeme vytvořit tady kavárničku s cukrárnou a podávali bysme tady chutnou kávu a dobré zákusky. To ještě musíme doladit legislativně, aby jsme to mohli provozovat."
Nový bude nábytek, veškeré vybavení a také osvětlení. Projekt už je hotový a momentálně probíhá výběrové řízení na zhotovitelskou firmu.
Michal Jedlička, ředitel Seniorcentra Opava: “Tady plánujeme, že by vznikla nová kuchyňka se zázemím, samozřejmě podle hygienických norem a tady tuto stěnu posuneme o něco dál, aby tu byl prostor pro vybavení. Tady máme v plánu tento kus starožitného nábytku odbourat, aby vznikl větší prostor pro veřejnost, tady uděláme knihovničku a bude tady zázemí se stolečky, kde můžou hrát klienti s rodinami třeba šachy.”
Vše by mělo být hotovo ještě letos v létě.
Rekonstrukcí momentálně prochází i kuchyně, která bude od dubna vařit pro více lidí.
Daniela Lasáková, vedoucí kuchyně: “Moc jsme rádi, že už tady budeme mít novou podlahu, novou kuchyň, že už nebude mít žádný problém nějaká hygiena a přibíráme další domovy. Budeme se snažit, aby všichni byli spokojeni. Připravujeme dietní stravu, diabetickou stravu a pak různé varianty. Buď mixujeme, meleme, podle toho, co klienti potřebují a vlastně když přibereme další domov, tak budeme mít výběr z více jídel.”
anketa: strávníci: “Je to tady příjemné, dobře tady vaří, opravdu ta jídla jsou kvalitní a jsou hodně různorodá.”
“Většinou dobře.”
“Opravdu tady vaří velice dobře, jsou velice příjemní, jídlo je vždycky akorát dochucené a je tu příjemný personál.”
Po rekonstrukci kuchyně budou mít klienti výběr ze čtyř jídel denně.
---
Rozhodli se stát pěstouny a pomáhat dětem ve složité životní situaci. Za 11 let pomohli manželé Buštíkovi z Frýdku-Místku vychovat 15 dětí. Město je za jejich záslužnou činnost ocenilo a doufá, že jejich příběh motivuje i další páry k tomu, aby se staly pěstouny.
Manžele Buštíkovi z Frýdku-Místku přijal na magistrátu náměstek primátora, aby je osobně ocenil za dlouholetou pěstounskou péči a pomoc dětem s různými osudy.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Děláme to 11 let, 15 dětí. A co mě k tomu přivedlo? Práce, mě práce."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "Náhodou se k nám dostal leták Dejme dětem rodinu. A tak to vzniklo. Po roce nás schválili, protože jsme udělali všechny ty testy, co se musí absolvovat. No a než jsme měli dobu na rozmyšlení, patnáct dnů, z kraje, po tom schválení, že můžeme dělat pěstouny, tak už jsme měli holčičku připravenou v nemocnici na porodním. Jestli bychom ji vzali do pěstounství, no a Naděžda říkala, že hned, jakože jo. No a už začal ten kolotoč pěstounství na přechodnou dobu."
Jak dlouho u vás ty děti byly třeba?
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: Většinou, no různě, od nejméně asi pár týdnů, šest týdnů a nejdéle dva roky." - A v jakých věkových kategoriích? - "Od miminek, nejstarší měl sedmnáct, ale ten tam byl tři měsíce. Většinou plus minus dvouleté, tříleté, roční."
Manželé během pěstounství vychovávali čtyři vlastní děti, včetně dvojčat.
Naděžda Buštíková, oceněná pěstounka: "Svoje děti jednak znáte a ty cizí, každý už má prožitý nějaký příběh. Jako čím starší dítě, tím je to náročnější. Jo, mají za sebou různá traumata, takže náročnější." - A co vám to dává? - "Co mi to dává? Obejmutí. Určitě takový pocit, že mě někdo potřebuje. A že já mu můžu nabídnout tu náruč a takovou tu oporu."
Petr Buštík, oceněný pěstoun: "A ten dobrý pocit, že jsme mohli někomu pomoct, ano, to určitě."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já je chci opravdu velmi ocenit a velmi si toho vážím. Protože díky tomu ty děti nemusely být někde v ústavu, ale mohly opravdu být v rodinném kruhu a v teple domova. A mohli potom ty děti dále předat třeba adoptivním rodičům, nebo některé se teda vrátily i ke svým biologickým rodičům. Ono existuje takový možná mýtus mezi lidmi, že děti v dětských domovech se mají dobře. Je to pravda, že po materiální stránce určitě, protože mají tam spoustu hraček, mají tam samozřejmě vzdělání, jezdí někde na výlety, ale chybí jim to nejdůležitější, a to je ta láska od toho rodiče. A to jim právě těm dětem manžele Buštíkovi mohli aspoň na krátkou dobu dát. Já věřím, že příběh manželů Buštíkových třeba namotivuje nové další pěstouny, protože opravdu pěstounů není mnoho a potřebujeme ve společnosti opravdu další pěstouny."
Každý, kdo by se chtěl stát pěstounem, tak se může obrátit na sociální odbor na úřadě ve svém městě. Více informací získá také na webu .
---
MEMORANDUM K PROTIPOVODŇOVÝM OPATŘENÍM
Ministr zemědělství, starosta Krnova a generální ředitel Povodí Odry podepsali memorandum o protipovodňové ochraně města. Dohoda stanovuje harmonogram prací a rozdělení kompetencí, aby byl projekt sladěn s výstavbou Vodního díla Nové Heřminovy. Kromě ochrany před stoletou vodou plán zahrnuje modernizaci mostů a vytvoření relaxačních zón podél řeky Opavy.
---
Městský obvod přistoupil ke změně způsobu distribuce Slezskoostravských novin. Ty už obyvatelé Slezské Ostravy nenajdou ve svých schránkách, ale nově na osmnácti frekventovaných místech obvodu. Radnice tím reaguje hlavně na zdražování jejich rozvozu.
Oblíbené slezskoostravské periodikum připravuje městský obvod pro své občany už více než třicet let a za ten čas si prošlo mnohými změnami. Přizpůsobovala se jak jeho forma, tak taky obsah.
Jan Král, redaktor Slezskoostravských novin: „Historie těch novin je dlouhá, ta jde až někdy do roku 1991, kdy tu začal vycházet první Informátor. Noviny během těch let samozřejmě měnily jak formát, tak počet stran, nyní je z nich takový jakoby společenský magazín. Vycházejí v barvě, vycházejí v počtu x tisíc výtisků. Samozřejmě je čím dál větší důraz v novinách kladen na pěknou fotografii, protože lidé jsou čím dál více vizuálně nastavení, než aby četli nějaké dlouhé texty. Takže se snažíme jít s dobou.“
S dobou jde městský obvod i ve způsobu šíření informací. V posledních letech se zaměřil hlavně na jejich sdílení na webu a sociálních sítích.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My jsme v posledních letech jak hodně peněz, tak energie do jiných komunikačních kanálů městského obvodu. Zatímco v roce 2019 nám z průzkumu vyplynulo, že více než polovina obyvatel čerpala informace výhradně ze Slezskoostravských novin, tak v roce 2022 už to byla necelá třetina. Takže je vidět, že se posilují ty ostatní kanály.“
Taky z tohoto důvodu přistoupilo vedení obvodu ke změně způsobu doručování Slezskoostravských novin, které už občané nenajdou v jejich tištěné formě ve schránkách. K dispozici ale budou v osmnácti stojanech například v budovách úřadu, knihovnách nebo obchodech.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V poslední době jsme čelili tomu, že distribuce Slezskoostravských novin realizovaná Českou poštou byla velmi nekvalitní. Navíc se stále zdražovala. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli tuto spolupráci ukončit a městský obvodu bude nově noviny distribuovat prostřednictvím stojanů, které budou rozmístěny ve všech částech městského obvodu na frekventovaných místech. Občané si je zde můžou vyzvednout.“
V elektronické formě pak noviny naleznou taky na webu nebo nových elektronických informačních panelech. Městský obvod změnou distribuce ušetří ročně zhruba čtvrt milionu korun. Obsah ani rozsah novin se přitom nijak nezmění.
Jan Král, redaktor Slezskoostravských novin: „Primárně je to o tom, že chceme informovat, co městský obvod dělá, ať jsou to nejrůznější stavby, nebo i společenské nebo kulturní akce, o kterých mají občané vědět. Za B ovšem noviny fungují taky jako takový zpravodaj. Píšou nám tady články hasiči, pořadatelé nejrůznějších akcí, učitelé. Skutečně je to měsíčník pro všechny obyvatele Slezské Ostravy.“
---
