Ostrava je zeleným městem, což dokazuje v mnoha oblastech. Je také mezi městy celosvětové iniciativy pro snižování produkce oxidu uhličitého a své závazky velmi rychle naplňuje. Zastupitelé proto dokonce nyní rozhodli, že původní cíle ještě značně navýší.
Už od roku 2011 je Ostrava členem Paktu starostů a primátorů. Jde o mezinárodního sdružení samospráv, které se zavázaly ke snižování negativního vlivu fungování měst na klima planety. Hlavně jde o snížení produkce oxidu uhličitého do ovzduší. Ostrava se původně zavázala, že do roku 2030 sníží produkci CO2 o 20 procent. Už nyní je ale tento závazek značně překonán a proto jde Ostrava ještě dále.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Původní závazek již byl téměř dvojnásobně překonán, když mezi léty 2000 a 2020 v Ostravě došlo ke snížení produkce oxidu uhličitého o téměř 37,9 %. Považujeme za ambiciózní, současně ale za správné a přitom realistické, se přihlásit k navýšení závazku na redukci emisí CO2 dle doporučení Paktu, tedy o 55 %."
Město už mnoho let realizuje opatření, která ke snižování emisí vedou. Ostrava je například prvním městem v zemi, kde už nejezdí dieselové vozy MHD, město přispívá na výměnu kotlů, modernizuje tramvajové tratě, podporuje cyklo dopravu a na mnoha místech jsou revitalizovány parky. Poslední byl například Smetanův sad v Mariánských Horách.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „K rekonstrukci pěších tras jsme přistoupili víc než citlivě. Cílem bylo nepoškodit kořenový systém vzrostlých stromů, abychom je nemuseli kácet, proto jsme nechali starý asfaltový povrch chodníků odebrat ručně. Původní aleje jsme doplnili novými druhy stromů a keřů a na vybraných místech vysadili trvalky, traviny a cibuloviny."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nejde rozhodně o pouhou deklaraci. Již léta realizujeme spolu s dalšími aktéry v území celou řadu opatření vedoucích ke zvyšování energetické účinnosti ve městě, snažíme se využívat obnovitelné zdroje energie, preferujeme čistou mobilitu a realizujeme mnohé tzv. zelené projekty."
Město má k dispozici i další opatření, která pomohou k dalšímu snižování CO2. Například zateplení budov, výměna osvětlení, moderní vytápění ve svých objektech. V plánu jsou také autobusy na vodík nebo fotovoltaické panely na střechách městských budov.
---
Soutěž s názvem: Co vzkážeme budoucím generacím? už zná své vítěze. Zapojily se do ní děti z téměř všech škol ve Frýdku-Místku, které vytvářely textové i obrázkové vzkazy z nynější doby. Po opravě věže kostela svatých Jana a Pavla se pak jejich vzkazy přidají do báně, aby byly uchovány právě pro příští generace.
Věž kostela svatých Jana a Pavla prochází opravou. Po sundání báně se uvnitř našla řada významných historických dokumentů a vzkazů. Po opravě věže se tam opět vrátí a přidají se k nim i ty ze současné doby. Za takový soutěžní úkol je dostaly vytvořit děti ze základních škol.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Na magistrátu se nám sešly práce, kromě jediné, ze všech škol ve městě. A ty zprávy, které vytvářely děti, byly velmi emotivní. A z mého pohledu velmi silné. Mohli jsme tam nacházet zprávy, které jsou pro nás možná obecnými pravdami. Jako jsou touha po porozumění, touha po zdravém životním prostředí, aby fungovala rodina, škola. Zároveň jsme téma mohli v dnešní době slyšet, jak dětem velmi vadí, že byly omezeny jejich přirozené kontakty. Že byly izolovány."
Vybrat vítěze, tak rozhodně nebylo pro porotu snadné.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Bylo to velmi náročné, protože vzkazů bylo mnoho. A vybrat opravdu ty nejlepší z nich bylo velmi těžké. Nakonec jsme se všichni shodli na několika vítězných. Jednalo se především o několik kategorií nebo stránek, které tato díla měla obsahovat. Jedna věc samotný fakt, co je napsáno, co je vytvořeno, jaké je to poselství. Druhá věc, aby to také pěkně vypadalo graficky, aby to bylo ztvárněno pěkným způsobem a třetí věc, aby to byla kolektivní práce."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Proto jsme se rozhodli, že do věže umístíme 5 prací, které symbolizovaly takové skupiny přístupu, jak k tomu ty děti přistoupily. A pak tam byly práce zajímavé i výtvarně, které neobsahovaly jenom textové zprávy, ale pracovaly i s tím, jak ta zpráva vypadá."
Absolutním vítězem, který získal nejvíce hlasů a největší obdiv poroty, se stal vzkaz 8. B z 6. základní školy.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Celý balík prací, který k nám přišel. A který jsme vybrali, tedy reprezentuje všechny přístupy, jak to děti pojaly a co chtěly vzkázat budoucím generacím. Ale každopádně jsou to zprávy velmi silné a myslím si, že až je jednou budou, za těch 100 let vytahovat naši potomci, tak je zasáhnou stejně silně, jako nás, tady při tom výběru."
Rekonstrukce věže kostela by měla být hotová do května. Vkládání vzkazů do báně by měly být opět přítomny také děti ze základních škol.
---
Krátké zprávy, 11. 2. 2022, 1
Také Moravskoslezský kraj od středečního večera zasáhl silný vítr. Ostravská zoo ve čtvrtek proto své brány nechala uzavřené. Hasiči vyjížděli k desítkám událostí, šlo tradičně především o odstraňování spadlých stromů, v menší míře opravování plechových střešních krytin. A provozovatelé lyžařských areálů v Jeseníkách byli nuceni zastavit provoz všech vleků a lanovek kvůli silnému větru a dešti, ale i kvůli výpadkům elektřiny. Ve středu dopoledne stály všechny areály v Karlově i Malé Morávce.
---
Hlubina Žermanické přehrady po roce opět patřila báňským záchranářům. Ti tam trénovali postupy při práci pod hladinou, jaké jim mohou za určitých okolností připravit i prostory v hlubinných dolech.
Potápěči báňské záchranné služby trénují na Žermanické přehradě pravidelně. Pod hladinou simulují podmínky, za kterých se nemohou vynořit. Letos jim počasí nedopřálo, aby mohli trénovat pod ledem.
Jaroslav Provázek, náměstek ředitele, hlavní mechanik HBZS, Diamo: “Tento výcvik je součástí pravidelného výcviku báňských záchranářů potápěčů. Ta potápěčská skupina u nás na Hlavní báňské záchranné stanici je založena zejména proto, že všechny doly v Ostravsko-karvinském revíru jsou doly s nebezpečím průvalu vod, proto tu skupinu udržujeme. Pořádáme dva výcviky podle předpisů. Jeden se koná v létě v takzvaných dekompresních hloubkách, to znamená na hlubším lomu a v zimě simulujeme tu možnost potápěče bez možnosti přímého vynoření. Podobnost mezi tímto zimním potápěním je zejména v tom, že nacvičujeme tu odolnost potápěčů pro potápění v polních podmínkách, kdy se potápíme v zatopené důlní chodbě. Nacvičujeme dokonce průnik zatopenou důlní chodbou a následně přezbrojení potápěče do klasického dýchacího přístroje a zásah v nedýchatelném prostředí, což může kdykoliv v dole nastat.”
V chladné vodě záchranáři pracují v potápěčských oblecích a nově mají k dispozici moderní komunikační zařízení.
Milan Sabo, báňský záchranář: “Je to vlastně komunikace pod vodou, kdy my se dorozumívá jak s hladinou, tak můžeme mluvit mezi sebou. Takže, když máme nějakou práci, tak si můžeme pomáhat tím, že pod vodou takhle spolu komunikujeme. Dříve jsme to tak měli, mohli jsme se dorozumívat jenom se základnou na hladině, ale teď když spolu mluvíme pod vodou, tak si můžeme navzájem pomáhat. I v nějakých krizových situacích třeba.”
Pro všechny případy mají záchranáři připravenou dekompresní komoru a výcviku je přítomen také lékař.
Martin Heligman, báňský záchranář: “Ponor proběhl hladce bez komplikací. Měli jsme tam takovou pracovní činnost, že jsme vrtali vzduchovou příklepovou vrtačkou díru do betonové kostky. Takže to byl takový pracovní ponor. Viditelnost je tam zhruba jeden metr, teplota vody dva stupně, hloubku jsme měli tři metry.”
Podle plánu cvičení chtěli potápěči zvládnout 25 pracovních ponorů.
---
V karvinském gymnáziu v těchto dnech probíhá ve spolupráci se zástupci Univerzity Karlovy a Technické univerzity Liberec "Didaktický inkubátor". Jde o službu nabízenou školám, které jsou otevřené pro změnu stylu výuky.
Jedna z učeben karvinského gymnázia se na tento týden proměnila ve velkou didaktickou dílnu. Tato škola se jako první v Moravskoslezském kraji vydala cestou modernizace vzdělávání a změny styly výuky.
Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: “Chceme postupně naplňovat cíle Strategie 2030+, což je zásadní dokument pro českou vzdělávací soustavu."
Miroslav Slowik, garant didaktické dílny z Technické univerzity Liberec: "Bude se to týkat ustavení nových interdisciplinárních předmětů, které budou akcentovat teď a tady, aby se studenti dozvídali, v jakém světě žijí, jaký mohou očekávat a jak mohou svět změnit."
Studenti pracují v týmech na různých úkolech společně.
anketa, studenti gymnázia: "Pracujeme na různých statistikách a číslech, co se ve světě udály." "Je to o dost zajímavější a naučíme se víc věcí, máme vlastní iniciativu, kreativitu do toho můžeme dát a máme větší volnost, na tom je to lepší."
David Venclík, asistent hlavního řešitele, katedra didaktiky dějin a dějepisu UK v Praze: "Studenty kultivujeme a inspirujeme v tvořivosti, spolupráci a komunikaci."
Učitelé mají v dílně úlohu jakýchsi průvodců, kteří vytvoří prostředí, ve kterém se tyto tři základní pilíře kultivují a rozvíjí.
---
Krátké zprávy, 11. 2. 2022, 2
Epidemie koronaviru v Moravskoslezském kraji slábne. Aktuálně je v kraji nakaženo okolo 26.900 lidí, před týdnem jich bylo přes 35.000. Nejvíce pozitivních lidí je stále v okrese Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek a Opava.
Hned ke třem kuriózním případům krádeží vyjížděli během úterý ostravští strážníci. Všechny měly společného jmenovatele, jedna prodejna a kuriózní způsob provedení. Pachatelé odcizené zboží snědli a vypili přímo na prodejně a odešli bez placení.
---
Nový Jičín se chystá restartovat akce, které před covidem plnily náměstí. Centrum už na konci února rozveselí masopustní taškařice. Kromě toho už pořadatel akce, Návštěvnické centrum, avizovalo také návrat Pivobraní.
Novodobá tradice masopustní veselice byla na novojičínském náměstí zavedena v roce 2017. Návštěvnické centrum ji stihlo uspořádat ještě i v únoru 2020, loňský rok byla pauza. Letos se masopustní jarmark s průvodem vrací, a to v pátek 25. února. Přidat se v kostýmu může kdokoliv.
Hana Rolná, Návštěvnické centrum Nový Jičín: ”Masopustní průvod proběhne v deset hodin, kdy přijdou i mateřské školky v maskách, další průvod proběhne ve tři odpoledne. Zveme i ostatní veřejnost, která se může připojit.”
Návštěvnické centrum už avizovalo i další plánované akce. Ta největší se do centra města vrátí 25. června po dvou letech.
Radka Bobková, vedoucí Návštěvnického centra Nový Jičín - Město klobouků: “V plánu je určitě příprava tradičního pivního festivalu, nejen pro milovníky zlatavého moku, ale i pro milovníky dobrého jídla, pití a dobré zábavy.”
Pořadatelé už teď prozradili, že restart Pivobraní bude provázet několik novinek.
Radka Bobková, vedoucí Návštěvnického centra Nový Jičín - Město klobouků: “Připravujeme nostalgické jízdy parní lokomotivou a historickými vozy ze Suchdolu do Nového Jičína. V rámci Pivobraní také představíme nový koncept vratných městských kelímků.”
Ty jsou nejen ekologičtější vzhledem k množství odpadu, ale také usnadní městu úklid po akcích. Používat by se měly i na slavnostech.
---
Ostrava je zeleným městem, což dokazuje v mnoha oblastech. Je také mezi městy celosvětové iniciativy pro snižování produkce oxidu uhličitého a své závazky velmi rychle naplňuje. Zastupitelé proto dokonce nyní rozhodli, že původní cíle ještě značně navýší.
Už od roku 2011 je Ostrava členem Paktu starostů a primátorů. Jde o mezinárodního sdružení samospráv, které se zavázaly ke snižování negativního vlivu fungování měst na klima planety. Hlavně jde o snížení produkce oxidu uhličitého do ovzduší. Ostrava se původně zavázala, že do roku 2030 sníží produkci CO2 o 20 procent. Už nyní je ale tento závazek značně překonán a proto jde Ostrava ještě dále.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Původní závazek již byl téměř dvojnásobně překonán, když mezi léty 2000 a 2020 v Ostravě došlo ke snížení produkce oxidu uhličitého o téměř 37,9 %. Považujeme za ambiciózní, současně ale za správné a přitom realistické, se přihlásit k navýšení závazku na redukci emisí CO2 dle doporučení Paktu, tedy o 55 %."
Město už mnoho let realizuje opatření, která ke snižování emisí vedou. Ostrava je například prvním městem v zemi, kde už nejezdí dieselové vozy MHD, město přispívá na výměnu kotlů, modernizuje tramvajové tratě, podporuje cyklo dopravu a na mnoha místech jsou revitalizovány parky. Poslední byl například Smetanův sad v Mariánských Horách.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „K rekonstrukci pěších tras jsme přistoupili víc než citlivě. Cílem bylo nepoškodit kořenový systém vzrostlých stromů, abychom je nemuseli kácet, proto jsme nechali starý asfaltový povrch chodníků odebrat ručně. Původní aleje jsme doplnili novými druhy stromů a keřů a na vybraných místech vysadili trvalky, traviny a cibuloviny."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nejde rozhodně o pouhou deklaraci. Již léta realizujeme spolu s dalšími aktéry v území celou řadu opatření vedoucích ke zvyšování energetické účinnosti ve městě, snažíme se využívat obnovitelné zdroje energie, preferujeme čistou mobilitu a realizujeme mnohé tzv. zelené projekty."
Město má k dispozici i další opatření, která pomohou k dalšímu snižování CO2. Například zateplení budov, výměna osvětlení, moderní vytápění ve svých objektech. V plánu jsou také autobusy na vodík nebo fotovoltaické panely na střechách městských budov.
---
Soutěž s názvem: Co vzkážeme budoucím generacím? už zná své vítěze. Zapojily se do ní děti z téměř všech škol ve Frýdku-Místku, které vytvářely textové i obrázkové vzkazy z nynější doby. Po opravě věže kostela svatých Jana a Pavla se pak jejich vzkazy přidají do báně, aby byly uchovány právě pro příští generace.
Věž kostela svatých Jana a Pavla prochází opravou. Po sundání báně se uvnitř našla řada významných historických dokumentů a vzkazů. Po opravě věže se tam opět vrátí a přidají se k nim i ty ze současné doby. Za takový soutěžní úkol je dostaly vytvořit děti ze základních škol.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Na magistrátu se nám sešly práce, kromě jediné, ze všech škol ve městě. A ty zprávy, které vytvářely děti, byly velmi emotivní. A z mého pohledu velmi silné. Mohli jsme tam nacházet zprávy, které jsou pro nás možná obecnými pravdami. Jako jsou touha po porozumění, touha po zdravém životním prostředí, aby fungovala rodina, škola. Zároveň jsme téma mohli v dnešní době slyšet, jak dětem velmi vadí, že byly omezeny jejich přirozené kontakty. Že byly izolovány."
Vybrat vítěze, tak rozhodně nebylo pro porotu snadné.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Bylo to velmi náročné, protože vzkazů bylo mnoho. A vybrat opravdu ty nejlepší z nich bylo velmi těžké. Nakonec jsme se všichni shodli na několika vítězných. Jednalo se především o několik kategorií nebo stránek, které tato díla měla obsahovat. Jedna věc samotný fakt, co je napsáno, co je vytvořeno, jaké je to poselství. Druhá věc, aby to také pěkně vypadalo graficky, aby to bylo ztvárněno pěkným způsobem a třetí věc, aby to byla kolektivní práce."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Proto jsme se rozhodli, že do věže umístíme 5 prací, které symbolizovaly takové skupiny přístupu, jak k tomu ty děti přistoupily. A pak tam byly práce zajímavé i výtvarně, které neobsahovaly jenom textové zprávy, ale pracovaly i s tím, jak ta zpráva vypadá."
Absolutním vítězem, který získal nejvíce hlasů a největší obdiv poroty, se stal vzkaz 8. B z 6. základní školy.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Celý balík prací, který k nám přišel. A který jsme vybrali, tedy reprezentuje všechny přístupy, jak to děti pojaly a co chtěly vzkázat budoucím generacím. Ale každopádně jsou to zprávy velmi silné a myslím si, že až je jednou budou, za těch 100 let vytahovat naši potomci, tak je zasáhnou stejně silně, jako nás, tady při tom výběru."
Rekonstrukce věže kostela by měla být hotová do května. Vkládání vzkazů do báně by měly být opět přítomny také děti ze základních škol.
---
Krátké zprávy, 11. 2. 2022, 1
Také Moravskoslezský kraj od středečního večera zasáhl silný vítr. Ostravská zoo ve čtvrtek proto své brány nechala uzavřené. Hasiči vyjížděli k desítkám událostí, šlo tradičně především o odstraňování spadlých stromů, v menší míře opravování plechových střešních krytin. A provozovatelé lyžařských areálů v Jeseníkách byli nuceni zastavit provoz všech vleků a lanovek kvůli silnému větru a dešti, ale i kvůli výpadkům elektřiny. Ve středu dopoledne stály všechny areály v Karlově i Malé Morávce.
---
Hlubina Žermanické přehrady po roce opět patřila báňským záchranářům. Ti tam trénovali postupy při práci pod hladinou, jaké jim mohou za určitých okolností připravit i prostory v hlubinných dolech.
Potápěči báňské záchranné služby trénují na Žermanické přehradě pravidelně. Pod hladinou simulují podmínky, za kterých se nemohou vynořit. Letos jim počasí nedopřálo, aby mohli trénovat pod ledem.
Jaroslav Provázek, náměstek ředitele, hlavní mechanik HBZS, Diamo: “Tento výcvik je součástí pravidelného výcviku báňských záchranářů potápěčů. Ta potápěčská skupina u nás na Hlavní báňské záchranné stanici je založena zejména proto, že všechny doly v Ostravsko-karvinském revíru jsou doly s nebezpečím průvalu vod, proto tu skupinu udržujeme. Pořádáme dva výcviky podle předpisů. Jeden se koná v létě v takzvaných dekompresních hloubkách, to znamená na hlubším lomu a v zimě simulujeme tu možnost potápěče bez možnosti přímého vynoření. Podobnost mezi tímto zimním potápěním je zejména v tom, že nacvičujeme tu odolnost potápěčů pro potápění v polních podmínkách, kdy se potápíme v zatopené důlní chodbě. Nacvičujeme dokonce průnik zatopenou důlní chodbou a následně přezbrojení potápěče do klasického dýchacího přístroje a zásah v nedýchatelném prostředí, což může kdykoliv v dole nastat.”
V chladné vodě záchranáři pracují v potápěčských oblecích a nově mají k dispozici moderní komunikační zařízení.
Milan Sabo, báňský záchranář: “Je to vlastně komunikace pod vodou, kdy my se dorozumívá jak s hladinou, tak můžeme mluvit mezi sebou. Takže, když máme nějakou práci, tak si můžeme pomáhat tím, že pod vodou takhle spolu komunikujeme. Dříve jsme to tak měli, mohli jsme se dorozumívat jenom se základnou na hladině, ale teď když spolu mluvíme pod vodou, tak si můžeme navzájem pomáhat. I v nějakých krizových situacích třeba.”
Pro všechny případy mají záchranáři připravenou dekompresní komoru a výcviku je přítomen také lékař.
Martin Heligman, báňský záchranář: “Ponor proběhl hladce bez komplikací. Měli jsme tam takovou pracovní činnost, že jsme vrtali vzduchovou příklepovou vrtačkou díru do betonové kostky. Takže to byl takový pracovní ponor. Viditelnost je tam zhruba jeden metr, teplota vody dva stupně, hloubku jsme měli tři metry.”
Podle plánu cvičení chtěli potápěči zvládnout 25 pracovních ponorů.
---
V karvinském gymnáziu v těchto dnech probíhá ve spolupráci se zástupci Univerzity Karlovy a Technické univerzity Liberec "Didaktický inkubátor". Jde o službu nabízenou školám, které jsou otevřené pro změnu stylu výuky.
Jedna z učeben karvinského gymnázia se na tento týden proměnila ve velkou didaktickou dílnu. Tato škola se jako první v Moravskoslezském kraji vydala cestou modernizace vzdělávání a změny styly výuky.
Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: “Chceme postupně naplňovat cíle Strategie 2030+, což je zásadní dokument pro českou vzdělávací soustavu."
Miroslav Slowik, garant didaktické dílny z Technické univerzity Liberec: "Bude se to týkat ustavení nových interdisciplinárních předmětů, které budou akcentovat teď a tady, aby se studenti dozvídali, v jakém světě žijí, jaký mohou očekávat a jak mohou svět změnit."
Studenti pracují v týmech na různých úkolech společně.
anketa, studenti gymnázia: "Pracujeme na různých statistikách a číslech, co se ve světě udály." "Je to o dost zajímavější a naučíme se víc věcí, máme vlastní iniciativu, kreativitu do toho můžeme dát a máme větší volnost, na tom je to lepší."
David Venclík, asistent hlavního řešitele, katedra didaktiky dějin a dějepisu UK v Praze: "Studenty kultivujeme a inspirujeme v tvořivosti, spolupráci a komunikaci."
Učitelé mají v dílně úlohu jakýchsi průvodců, kteří vytvoří prostředí, ve kterém se tyto tři základní pilíře kultivují a rozvíjí.
---
Krátké zprávy, 11. 2. 2022, 2
Epidemie koronaviru v Moravskoslezském kraji slábne. Aktuálně je v kraji nakaženo okolo 26.900 lidí, před týdnem jich bylo přes 35.000. Nejvíce pozitivních lidí je stále v okrese Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek a Opava.
Hned ke třem kuriózním případům krádeží vyjížděli během úterý ostravští strážníci. Všechny měly společného jmenovatele, jedna prodejna a kuriózní způsob provedení. Pachatelé odcizené zboží snědli a vypili přímo na prodejně a odešli bez placení.
---
Nový Jičín se chystá restartovat akce, které před covidem plnily náměstí. Centrum už na konci února rozveselí masopustní taškařice. Kromě toho už pořadatel akce, Návštěvnické centrum, avizovalo také návrat Pivobraní.
Novodobá tradice masopustní veselice byla na novojičínském náměstí zavedena v roce 2017. Návštěvnické centrum ji stihlo uspořádat ještě i v únoru 2020, loňský rok byla pauza. Letos se masopustní jarmark s průvodem vrací, a to v pátek 25. února. Přidat se v kostýmu může kdokoliv.
Hana Rolná, Návštěvnické centrum Nový Jičín: ”Masopustní průvod proběhne v deset hodin, kdy přijdou i mateřské školky v maskách, další průvod proběhne ve tři odpoledne. Zveme i ostatní veřejnost, která se může připojit.”
Návštěvnické centrum už avizovalo i další plánované akce. Ta největší se do centra města vrátí 25. června po dvou letech.
Radka Bobková, vedoucí Návštěvnického centra Nový Jičín - Město klobouků: “V plánu je určitě příprava tradičního pivního festivalu, nejen pro milovníky zlatavého moku, ale i pro milovníky dobrého jídla, pití a dobré zábavy.”
Pořadatelé už teď prozradili, že restart Pivobraní bude provázet několik novinek.
Radka Bobková, vedoucí Návštěvnického centra Nový Jičín - Město klobouků: “Připravujeme nostalgické jízdy parní lokomotivou a historickými vozy ze Suchdolu do Nového Jičína. V rámci Pivobraní také představíme nový koncept vratných městských kelímků.”
Ty jsou nejen ekologičtější vzhledem k množství odpadu, ale také usnadní městu úklid po akcích. Používat by se měly i na slavnostech.
---
