Nemocnice Karviná-Ráj vysílá porodní asistentky přímo domů k maminkám. Tato novinka pomáhá ženám zvládnout náročné šestinedělí. Péče se zaměřuje hlavně na fyzické a psychické zdraví matky.
V kolotoči péče o novorozence se často zapomíná na samotnou ženu, která prochází náročným obdobím.
Jana Kratochvílová, porodní asistentka Karviná-Ráj: "Najednou vlastně přijde domů a to prostředí se změní, změní se okolnosti a ty pak mohou ovlivnit to, jak se žena cítí. A často se maminky mohou cítit třeba nejisté a potřebují povzbudit a podpořit.
Domácí návštěva je proto zaměřená primárně na novopečené maminky.
Jana Kratochvílová, porodní asistentka Karviná-Ráj: "My vlastně se můžeme probrat spolu, její celkový stav, nejenom zdravotní, ale i psychický stav. Jak vlastně celou tu péči o dítě a o sebe zvládá.
Role porodní asistentky má však své jasné odborné hranice. Funguje jako kvalifikovaný průvodce, ale nestanovuje diagnózy ani nenahrazuje lékaře. Maminky oceňují zejména to, že nemusí s novorozencem cestovat do ordinací a mohou své potíže konzultovat v prostředí, kde se cítí nejlépe.
Maminka krátce po porodu: "Jsem moc ráda, že tahle služba existuje, protože si myslím, že maminky po porodu potřebují péči, a jsem ráda, že porodní asistentky docházejí domů."
Každá maminka má od ledna nově nárok na 3 hrazené návštěvy porodní asistentky.
---
Nový Jičín zvítězil v krajském kole soutěže Historické město roku 2025. Odborná komise ocenila mimo jiné zpřístupnění kostelní věže s vyhlídkou na městskou památkovou rezervaci.
Soustavná péče o městskou památkovou rezervaci, vysoká kvalita obnovy kulturních památek, ale obecně i údržba veřejného prostoru. To jsou splněná kritéria, která Novému Jičínu vynesla titul krajské Historické město roku 2025.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Je to nějaký doklad toho, že se tady o památky pečuje, a to systematicky, což je jedna z věcí, kterou ta porota ocenila.”
Porotu dále zaujala loni zrestaurovaná a veřejnosti zpřístupněná věž farního kostela.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Určitě otevření kostelní věže byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli v tom loňském roce do soutěže přihlásit, protože oni vždycky hodnotí, jestli je tam nějaký významný posun v té památkové rezervaci, případně v té péči o památky jako takové.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Druhým takovým příkladem, co si myslím, že každé město nemá, tak se nám podařilo objevit mimořádný úkaz stavebně historickým průzkumem u vlastníka soukromé kulturní památky. A to byl objev takzvané dymné jizby. Je to tak mimořádný nález, že odborníci Národní památkového ústavu dali nominaci na takového památkového Oscara Patrimonium pro futuro.”
Město v části tohoto domu na Křižíkově ulici připravuje expozici s názvem Pod Popelem.
Novému Jičínu se v krajském kole podařilo vyhrát už potřetí, v roce 2001 získal dokonce celostátní titul Historické město.
---
STAVBA MOSTŮ NAD POLANECKOU UL. V OSTRAVĚ
Rekonstrukce mostů nad Polaneckou ulicí v Ostravě-Svinově pokračuje podle plánu. Na stavbě už jsou vidět nové pilíře a další se bední nebo vyztužují. Polanecká ulice je stále uzavřena a řidiči využívají objízdnou trasu přes ulici Bíloveckou. Investice za skoro 100 milionů korun má být hotová zhruba do letních prázdnin.
STUDENTI VŠB-TUO STAVÍ AUTONOMNÍ DRONY
Autonomní drony, které zvládají plnit úkoly bez přímého řízení člověkem. Staví je dva týmy studentů elektrotechniky a strojírenství z ostravské Vysoké školy báňské. Chtějí s nimi do prestižní mezinárodní soutěže, která bude v květnu ve Vietnamu. Soutěž přinese nejen technologickou výzvu, ale také unikátní sběr dat o zvládání stresu při řízení dronů.
---
Jak bude vypadat náměstí gen. Svobody v Ostravě-Zábřehu měli možnost řešit autoři projektu s veřejností. Diskuze se zaměřila na budoucí využití prostoru, jeho přírodnější charakter, dopravní řešení i vytvoření místa pro společenské a kulturní akce.
Veřejnost mohla na základní škole v Zábřehu projednávat podobu největšího náměstí v Ostravě, tedy náměstí gen. Svobody. Architekti setkáním navázali na jednání z konce loňského roku, během něhož sbírali podněty a přání obyvatel. Nyní zde představili svůj návrh.
Laura Doležalová a Vojtěch Němčík, architekti projektu: „Pro nás je asi jeden z nejdůležitějších principů princip konviviality, což je nějaký způsob soužití člověka, přírody, ale i zvířat a rostlin.“ - „A vlastně obyvatele si tam přáli vyžití, chtěli by tam to mít více funkcí, včetně nějakých společenských prostor a prostor na kulturní akce. A vlastně taky řešíme celkově dopravu kolem celého náměstí.“
anketa: účastníci veřejného setkání: „No, chtěl bych vědět, jaký je plán, co tam všeho bude, jak to bude vypadat, doufám, že tady se to nevím. Jsou věci, které mě teda zajímají.
anketa: účastníci veřejného setkání: „Já vůbec tady nebydlím, já jsem přijel z Třince, protože v Třinci se řeší revitalizace náměstí a tam vlastně revitalizace proběhla bez diskuze s občany, takže mě zajímá, jak to tady řeší na Jihu.“
Vyjádřit se k navrhovaným změnám veřejného prostoru přišly téměř tři desítky zájemců.
---
Strážníci Městské policie ve Frýdku-Místku absolvovali odbornou přípravu. Školil je expert na přednemocniční neodkladnou péči. Ten pro ně mimo jiné simuloval situace, ve kterých se strážníci mohou během své pracovní činnosti ocitnout.
Odborná příprava městských strážníků na přednemocniční neodkladnou péči je ve Frýdku-Místku pravidelná.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Stejně tak jako taktické záležitosti, střelby, tak i přednemocniční neodkladná péče je součástí komplexního řešení vlastní odborné přípravy strážníka, kdy strážník do těchto situací se dostává dennodenně. Někdy pomáháme zdravotnické záchranné službě, anebo jsme na místě jako první. To znamená, že musíme umět poskytnout první pomoc."
Kdo strážníky školil?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Strážníky školil instruktor, který na to má samozřejmě oprávnění. Může školit i zdravotnická záchranná služba, případně někdo, kdo má vystudovanou lékařskou fakultu nebo vůbec zdravotní přípravu jako takovou."
Jaké konkrétní situace jste si demonstrovali?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Měli jsme několik modelových situací. Bylo tam nějaké pobodání nožem, agresivní pachatel, kdy je potřeba nejen zpacifikovat nejprve pachatele tak, aby neohrozil naše posádky, ať už záchranářů, nebo strážníků, nebo policistů, ale je potřeba potom poskytnout neprodleně první pomoc té oběti nebo té poškozené osobě."
Tomáš Zapletal, ředitel MP Frýdek-Místek: "Strážníci městské policie jsou mnohdy na místě zásahu jako první složka. Proto je velmi nezbytné, aby měli odpovídající znalosti v oblasti právě poskytování první pomoci a byli schopni tu situaci zvládnout do příjezdu Zdravotnické záchranné služby."
Školení bylo tentokrát zaměřeno hlavně na využití zdravotnického materiálu, který strážníci vozí ve svých autech.
Jakub Helán, instruktor první pomoci: "V uplynulých týdnech jsem prováděl školení strážníků Městské policie, kdy jsem se zaměřil především na využití zdravotnického materiálu, který vozí ve služebních vozidlech. Jedná se o materiál, ať už to jsou různé dovozové materiály, škrtidlo, turnikety, kdy vozí ve vozidle automatizovaný externí defibrilátor. Když jsem je učil využití toho materiálu a použití defibrilátoru."
Součástí školení strážníků byly i modelové situace, do kterých se policisté mohou kdykoliv dostat.
Jakub Helán, instruktor první pomoci: "Následně jsem se zaměřil na dvě modelové situace. Jedna modelová situace byla, že osoba zkolabovala v městské knihovně, kdy tam byla poslána hlídka Městské policie, která zahájila resuscitaci a poskytovala první pomoc té ženě do příjezdu záchranné služby. Druhá modelová situace byla reálná událost, která se stala v Praze, kdy došlo k pobodání mezi dvěma ženami v bytě. Hlídka tam byla poslána taky na místo s tím, že došlo k pobodání, kdy žena pobodala ženu, milenku, v oblasti hrudníku, kdy měla řeznou ránu i na druhou stranu plic, takže došlo k úplnému bodnutí plic. Kdy jsem se především zaměřil na použití jak toho vybavení, tak i co se týče taktického hlediska i odzbrojení pachatele, té ženy. Takže vstoupili do bytu, kdy museli odzbrojit pachatele, přičemž bylo bráno hlavně zřetel na jejich bezpečnost a následně potom začali poskytovat první pomoc té poraněné ženě, která byla při vědomí v době příjezdu první hlídky."
Policisté tak musí často nejen zasáhnout proti agresorovi, ale musí být připraveni také odborně poskytnout první pomoc.
---
Z PŘEHRADY ODSTRAŇUJÍ NAPLAVENÉ DŘEVO
Vodohospodáři začali odstraňovat dřevo naplavené od povodní do Těrlické přehrady. Snížila se hladina a na pomoc dorazili hasiči. I technika ze Záchranného útvaru Hlučín. Dřeviny ohrožovaly bezpečnost lodní dopravy i provozu přehrady.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V případě jejího nekontrolovaného rozplavení by mohlo dojít k omezení převádění vody přes přeliv nebo dokonce ke znemožnění manipulace na spodních výpustech. Uvolněné kmeny zároveň představují dlouhodobé nebezpečí pro provoz na vodní cestě a lodní dopravu, která je na nádrži Těrlicko provozována.“
---
Hokej, curling nebo třeba skoky na lyžích. To je jen malý výčet sportů, které se mohly vyzkoušet během týdne děti v jedné z karvinských mateřských škol. Tým pedagogů pro ně totiž připravil Zimní olympiádu. U některých sportů se samozřejmě muselo trochu improvizovat.
Bouřlivá sportovní atmosféra i pořádné fandění. Třídy Mateřské školy Čajkovička v Karviné se proměnily v různá sportoviště zimních olympijských her.
Anketa Děti: 1.) „My jsme jezdili na bobech a na lyžích.“ 2.) „Nejvíce mi šlo bruslení.“ 3.) „Já jsem byla roztleskávačka na hokeji. A to mi šlo nejvíc, dobře.“
Olympiádě nechybělo slavnostní zahájení i s olympijským ohněm. Škola ji uspořádala už podruhé.
Dominika Vojteková, zástupce ředitele MŠ Čajkovička, Karviná: „Celý týden jsme děti seznamovali se zimními sporty, s olympiádou, s těmi prvky, znaky.“
Disciplíny se přizpůsobily věku dětí i možnostem školky. A tam, kde chyběl sníh nebo led, nastoupila fantazie.
Lenka Chudobová, učitelka MŠ Čajkovička, Karviná: „Proběhl třeba běh na lyžích – lyže byly z kartonu. Zahráli jsme si curling, ten proběhl v umývárně. Stačí rovná dlažba, kachličky, nalepí se značky, posílají se tácky do terče, metličky… fungovalo to perfektně. Děti se bavily. Vyzkoušeli jsme si i skoky na lyžích – tam nám pomohla trampolína, lyže na nohách, samozřejmě papírové.“
Anketa: „To je curling a jede se s takovým kamenem a máš takový smeták a musíš si tu dráhu před tím očistit. Potom ten kámen pošleš a tu dráhu si čistíš před ním. Je tam takový kruh a on se musí doprostřed toho kruhu trefit.“
Dominika Vojteková, zástupce ředitele MŠ Čajkovička, Karviná: „Děti si to moc užily, vyzkoušely si hokej, curling, short track, lyžování i bruslení, samozřejmě z různých vyrobených materiálů.“
Lenka Chudobová, učitelka MŠ Čajkovička, Karviná: „Velká pochvala i rodičům, kteří dětem připravili krásná olympijská trička, takže akce byla opravdu perfektní.“
Malí sportovci dostali také odměny a medaile. A uvidíme, třeba se mezi nimi najde někdo, kdo jednou vyhraje i tu opravdovou olympiádu.
---
Nemocnice Karviná-Ráj vysílá porodní asistentky přímo domů k maminkám. Tato novinka pomáhá ženám zvládnout náročné šestinedělí. Péče se zaměřuje hlavně na fyzické a psychické zdraví matky.
V kolotoči péče o novorozence se často zapomíná na samotnou ženu, která prochází náročným obdobím.
Jana Kratochvílová, porodní asistentka Karviná-Ráj: "Najednou vlastně přijde domů a to prostředí se změní, změní se okolnosti a ty pak mohou ovlivnit to, jak se žena cítí. A často se maminky mohou cítit třeba nejisté a potřebují povzbudit a podpořit.
Domácí návštěva je proto zaměřená primárně na novopečené maminky.
Jana Kratochvílová, porodní asistentka Karviná-Ráj: "My vlastně se můžeme probrat spolu, její celkový stav, nejenom zdravotní, ale i psychický stav. Jak vlastně celou tu péči o dítě a o sebe zvládá.
Role porodní asistentky má však své jasné odborné hranice. Funguje jako kvalifikovaný průvodce, ale nestanovuje diagnózy ani nenahrazuje lékaře. Maminky oceňují zejména to, že nemusí s novorozencem cestovat do ordinací a mohou své potíže konzultovat v prostředí, kde se cítí nejlépe.
Maminka krátce po porodu: "Jsem moc ráda, že tahle služba existuje, protože si myslím, že maminky po porodu potřebují péči, a jsem ráda, že porodní asistentky docházejí domů."
Každá maminka má od ledna nově nárok na 3 hrazené návštěvy porodní asistentky.
---
Nový Jičín zvítězil v krajském kole soutěže Historické město roku 2025. Odborná komise ocenila mimo jiné zpřístupnění kostelní věže s vyhlídkou na městskou památkovou rezervaci.
Soustavná péče o městskou památkovou rezervaci, vysoká kvalita obnovy kulturních památek, ale obecně i údržba veřejného prostoru. To jsou splněná kritéria, která Novému Jičínu vynesla titul krajské Historické město roku 2025.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Je to nějaký doklad toho, že se tady o památky pečuje, a to systematicky, což je jedna z věcí, kterou ta porota ocenila.”
Porotu dále zaujala loni zrestaurovaná a veřejnosti zpřístupněná věž farního kostela.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Určitě otevření kostelní věže byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli v tom loňském roce do soutěže přihlásit, protože oni vždycky hodnotí, jestli je tam nějaký významný posun v té památkové rezervaci, případně v té péči o památky jako takové.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Druhým takovým příkladem, co si myslím, že každé město nemá, tak se nám podařilo objevit mimořádný úkaz stavebně historickým průzkumem u vlastníka soukromé kulturní památky. A to byl objev takzvané dymné jizby. Je to tak mimořádný nález, že odborníci Národní památkového ústavu dali nominaci na takového památkového Oscara Patrimonium pro futuro.”
Město v části tohoto domu na Křižíkově ulici připravuje expozici s názvem Pod Popelem.
Novému Jičínu se v krajském kole podařilo vyhrát už potřetí, v roce 2001 získal dokonce celostátní titul Historické město.
---
STAVBA MOSTŮ NAD POLANECKOU UL. V OSTRAVĚ
Rekonstrukce mostů nad Polaneckou ulicí v Ostravě-Svinově pokračuje podle plánu. Na stavbě už jsou vidět nové pilíře a další se bední nebo vyztužují. Polanecká ulice je stále uzavřena a řidiči využívají objízdnou trasu přes ulici Bíloveckou. Investice za skoro 100 milionů korun má být hotová zhruba do letních prázdnin.
STUDENTI VŠB-TUO STAVÍ AUTONOMNÍ DRONY
Autonomní drony, které zvládají plnit úkoly bez přímého řízení člověkem. Staví je dva týmy studentů elektrotechniky a strojírenství z ostravské Vysoké školy báňské. Chtějí s nimi do prestižní mezinárodní soutěže, která bude v květnu ve Vietnamu. Soutěž přinese nejen technologickou výzvu, ale také unikátní sběr dat o zvládání stresu při řízení dronů.
---
Jak bude vypadat náměstí gen. Svobody v Ostravě-Zábřehu měli možnost řešit autoři projektu s veřejností. Diskuze se zaměřila na budoucí využití prostoru, jeho přírodnější charakter, dopravní řešení i vytvoření místa pro společenské a kulturní akce.
Veřejnost mohla na základní škole v Zábřehu projednávat podobu největšího náměstí v Ostravě, tedy náměstí gen. Svobody. Architekti setkáním navázali na jednání z konce loňského roku, během něhož sbírali podněty a přání obyvatel. Nyní zde představili svůj návrh.
Laura Doležalová a Vojtěch Němčík, architekti projektu: „Pro nás je asi jeden z nejdůležitějších principů princip konviviality, což je nějaký způsob soužití člověka, přírody, ale i zvířat a rostlin.“ - „A vlastně obyvatele si tam přáli vyžití, chtěli by tam to mít více funkcí, včetně nějakých společenských prostor a prostor na kulturní akce. A vlastně taky řešíme celkově dopravu kolem celého náměstí.“
anketa: účastníci veřejného setkání: „No, chtěl bych vědět, jaký je plán, co tam všeho bude, jak to bude vypadat, doufám, že tady se to nevím. Jsou věci, které mě teda zajímají.
anketa: účastníci veřejného setkání: „Já vůbec tady nebydlím, já jsem přijel z Třince, protože v Třinci se řeší revitalizace náměstí a tam vlastně revitalizace proběhla bez diskuze s občany, takže mě zajímá, jak to tady řeší na Jihu.“
Vyjádřit se k navrhovaným změnám veřejného prostoru přišly téměř tři desítky zájemců.
---
Strážníci Městské policie ve Frýdku-Místku absolvovali odbornou přípravu. Školil je expert na přednemocniční neodkladnou péči. Ten pro ně mimo jiné simuloval situace, ve kterých se strážníci mohou během své pracovní činnosti ocitnout.
Odborná příprava městských strážníků na přednemocniční neodkladnou péči je ve Frýdku-Místku pravidelná.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Stejně tak jako taktické záležitosti, střelby, tak i přednemocniční neodkladná péče je součástí komplexního řešení vlastní odborné přípravy strážníka, kdy strážník do těchto situací se dostává dennodenně. Někdy pomáháme zdravotnické záchranné službě, anebo jsme na místě jako první. To znamená, že musíme umět poskytnout první pomoc."
Kdo strážníky školil?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Strážníky školil instruktor, který na to má samozřejmě oprávnění. Může školit i zdravotnická záchranná služba, případně někdo, kdo má vystudovanou lékařskou fakultu nebo vůbec zdravotní přípravu jako takovou."
Jaké konkrétní situace jste si demonstrovali?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Měli jsme několik modelových situací. Bylo tam nějaké pobodání nožem, agresivní pachatel, kdy je potřeba nejen zpacifikovat nejprve pachatele tak, aby neohrozil naše posádky, ať už záchranářů, nebo strážníků, nebo policistů, ale je potřeba potom poskytnout neprodleně první pomoc té oběti nebo té poškozené osobě."
Tomáš Zapletal, ředitel MP Frýdek-Místek: "Strážníci městské policie jsou mnohdy na místě zásahu jako první složka. Proto je velmi nezbytné, aby měli odpovídající znalosti v oblasti právě poskytování první pomoci a byli schopni tu situaci zvládnout do příjezdu Zdravotnické záchranné služby."
Školení bylo tentokrát zaměřeno hlavně na využití zdravotnického materiálu, který strážníci vozí ve svých autech.
Jakub Helán, instruktor první pomoci: "V uplynulých týdnech jsem prováděl školení strážníků Městské policie, kdy jsem se zaměřil především na využití zdravotnického materiálu, který vozí ve služebních vozidlech. Jedná se o materiál, ať už to jsou různé dovozové materiály, škrtidlo, turnikety, kdy vozí ve vozidle automatizovaný externí defibrilátor. Když jsem je učil využití toho materiálu a použití defibrilátoru."
Součástí školení strážníků byly i modelové situace, do kterých se policisté mohou kdykoliv dostat.
Jakub Helán, instruktor první pomoci: "Následně jsem se zaměřil na dvě modelové situace. Jedna modelová situace byla, že osoba zkolabovala v městské knihovně, kdy tam byla poslána hlídka Městské policie, která zahájila resuscitaci a poskytovala první pomoc té ženě do příjezdu záchranné služby. Druhá modelová situace byla reálná událost, která se stala v Praze, kdy došlo k pobodání mezi dvěma ženami v bytě. Hlídka tam byla poslána taky na místo s tím, že došlo k pobodání, kdy žena pobodala ženu, milenku, v oblasti hrudníku, kdy měla řeznou ránu i na druhou stranu plic, takže došlo k úplnému bodnutí plic. Kdy jsem se především zaměřil na použití jak toho vybavení, tak i co se týče taktického hlediska i odzbrojení pachatele, té ženy. Takže vstoupili do bytu, kdy museli odzbrojit pachatele, přičemž bylo bráno hlavně zřetel na jejich bezpečnost a následně potom začali poskytovat první pomoc té poraněné ženě, která byla při vědomí v době příjezdu první hlídky."
Policisté tak musí často nejen zasáhnout proti agresorovi, ale musí být připraveni také odborně poskytnout první pomoc.
---
Z PŘEHRADY ODSTRAŇUJÍ NAPLAVENÉ DŘEVO
Vodohospodáři začali odstraňovat dřevo naplavené od povodní do Těrlické přehrady. Snížila se hladina a na pomoc dorazili hasiči. I technika ze Záchranného útvaru Hlučín. Dřeviny ohrožovaly bezpečnost lodní dopravy i provozu přehrady.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V případě jejího nekontrolovaného rozplavení by mohlo dojít k omezení převádění vody přes přeliv nebo dokonce ke znemožnění manipulace na spodních výpustech. Uvolněné kmeny zároveň představují dlouhodobé nebezpečí pro provoz na vodní cestě a lodní dopravu, která je na nádrži Těrlicko provozována.“
---
Hokej, curling nebo třeba skoky na lyžích. To je jen malý výčet sportů, které se mohly vyzkoušet během týdne děti v jedné z karvinských mateřských škol. Tým pedagogů pro ně totiž připravil Zimní olympiádu. U některých sportů se samozřejmě muselo trochu improvizovat.
Bouřlivá sportovní atmosféra i pořádné fandění. Třídy Mateřské školy Čajkovička v Karviné se proměnily v různá sportoviště zimních olympijských her.
Anketa Děti: 1.) „My jsme jezdili na bobech a na lyžích.“ 2.) „Nejvíce mi šlo bruslení.“ 3.) „Já jsem byla roztleskávačka na hokeji. A to mi šlo nejvíc, dobře.“
Olympiádě nechybělo slavnostní zahájení i s olympijským ohněm. Škola ji uspořádala už podruhé.
Dominika Vojteková, zástupce ředitele MŠ Čajkovička, Karviná: „Celý týden jsme děti seznamovali se zimními sporty, s olympiádou, s těmi prvky, znaky.“
Disciplíny se přizpůsobily věku dětí i možnostem školky. A tam, kde chyběl sníh nebo led, nastoupila fantazie.
Lenka Chudobová, učitelka MŠ Čajkovička, Karviná: „Proběhl třeba běh na lyžích – lyže byly z kartonu. Zahráli jsme si curling, ten proběhl v umývárně. Stačí rovná dlažba, kachličky, nalepí se značky, posílají se tácky do terče, metličky… fungovalo to perfektně. Děti se bavily. Vyzkoušeli jsme si i skoky na lyžích – tam nám pomohla trampolína, lyže na nohách, samozřejmě papírové.“
Anketa: „To je curling a jede se s takovým kamenem a máš takový smeták a musíš si tu dráhu před tím očistit. Potom ten kámen pošleš a tu dráhu si čistíš před ním. Je tam takový kruh a on se musí doprostřed toho kruhu trefit.“
Dominika Vojteková, zástupce ředitele MŠ Čajkovička, Karviná: „Děti si to moc užily, vyzkoušely si hokej, curling, short track, lyžování i bruslení, samozřejmě z různých vyrobených materiálů.“
Lenka Chudobová, učitelka MŠ Čajkovička, Karviná: „Velká pochvala i rodičům, kteří dětem připravili krásná olympijská trička, takže akce byla opravdu perfektní.“
Malí sportovci dostali také odměny a medaile. A uvidíme, třeba se mezi nimi najde někdo, kdo jednou vyhraje i tu opravdovou olympiádu.
---
