V Moravskoslezském kraji startuje očkovací kampaň. Její slogan si hraje se slovy PRO a PROTI, které v tomto případě znamená jsem PROočkovaný a mám PROTilátky. Propagátorem očkování je například mořeplavec Richard Konkolski.
Spojil jsem PRO a PROTI, jsem PROočkovaný, mám PROTIlátky. To je slogan kampaně na podporu očkování v Moravskoslezském kraji, která nyní startuje. Cílem je samozřejmě podpořit zájem o očkování a vysvětlit lidem důvody, proč je tak důležité.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „S partnery kampaně jsme v úzkém kontaktu a intenzivně komunikujeme už od začátku pandemie. Boj proti koronaviru musí být systematický a jasně cílený, proto jsme spojili síly. Jsme ve fázi, kdy je naší hlavní zbraní vakcinace. Naše kampaň má podpořit zájem o očkování všech věkových skupin. Věřím, že lidé, kteří se zatím nerozhodli a zvažují všechna pro i proti, se nakonec i díky naší iniciativě rozhodnou očkováním chránit sebe i své okolí."
Kampaň upozorňuje na pozitiva vakcinace, ale neslibuje zázraky. Ukazuje, že klady očkování výrazně převažují nad nevýhodami.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: „Abychom získali kolektivní imunitu, musí mít protilátky více než 70 procent populace. Už z historie víme, že nejbezpečnějším způsobem, jak protilátky dlouhodobě získat, je očkování. Vakcinace pomáhá v boji se smrtelnými infekčními nemocemi již od konce 18. století. Nejdříve to byla inokulace proti pravým neštovicím, následovaly vakcíny proti choleře, moru, tyfu, vzteklině, tuberkulóze nebo třeba černému kašli, přenosné dětské obrně či spalničkám. Zodpovědní cestovatelé jen málokdy vyrazí na delší cesty bez očkování proti virové hepatitidě A nebo břišnímu tyfu. No a vakcínami tohoto století pro celý svět jsou ty proti koronaviru. Právě ony nám mohou pomoci vrátit se k normálnímu životu."
Tvářemi kampaně jsou známé osobnosti našeho kraje, ale také třeba zdravotnický záchranář Petr Jaššo.
Petr Jaššo, ZZS MS kraje: "Chtěli jsme ukázat, že i prvky kritické infrastruktury, jako jsou hasiči, policisté nebo záchranáři, se nebojí očkovat a chceme pomoci ke zvládnutí situace."
Richard Konkolski, mořeplavec: "Jsem plně přesvědčen, že to očkování zabere a pomůže k ochran celé naší společnosti."
Jan Fišar, herec NDM: "Očkovat, očkovat, očkovat."
Celá kampaň vyjde na milion korun a o náklady se rovným dílem podělí Moravskoslezský kraj a zdravotní pojišťovna RBP.
---
Havířov se rozhodl investovat do oprav domů, které slouží podnikatelům. Výměnu oken vítají i v tom největším ve městě na ulici Palackého. Nájemníci si od toho slibují, že se jim sníží i náklady za teplo.
Havířov investoval v posledních letech zejména do obytných domů a sanací. Nyní došla řada také na podnikatelské objekty.
Paní Renata Poláčková má už dvacet let šicí dílnu o rozloze 350 metrů čtverečních v podnikatelském domě na ulici Palackého. Prostory firmě vyhovují. S podmínkami pro práci to ale bylo horší.
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: "V zimě se tady nedá vydržet, já mám peřovou bundu, abych tady mohla vůbec pracovat, protože v odpoledních hodinách je tady příšerná zima. V létě je tady takové horko, že se tady nedá vydržet. To, že se konečně po dvaceti letech vymění okna, vítám tedy velmi."
Předpokládáte, že se vám to projeví i na účtu, to znamená, že ušetříte za teplo?
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: “Určitě ano, protože letošní zimu jsem protopila na elektřině o osm tisíc více."
Simona Součková, mluvčí MRA Havířov: "Jedná se o největší objekt v Havířově, který má rozlohu zhruba 3000 metrů čtverečních, sídlí zde desítky firem. Mění se tady okna, ta okna jsou komfortnější pro užívání, protože mají jiný tvar než ta původní, s tím, že jsou šestikomorová a jedná se o trojskla."
Opravy budou stát přes jedenáct milionů korun, současně město investuje i do dalších komerčních objektů.
---
V Ostravě byla dokončena výstavba centra uměleckých terapií Skořápka a nic tedy nebrání tomu, aby mohl být zahájen unikátní projekt určený především pro mentálně postižené. Zařízení bude sloužit k jejich mimoškolní výchově uměleckého zaměření. Budou třeba malovat, tančit nebo hrát na hudební nástroje.
Mariánské Hory v Ostravě se staly místem, kde od nového školního roku začne fungovat unikátní projekt zaměřený na výchovu, vzdělávání a integraci mentálně postižených. Přestavbou bývalé mateřské školy totiž vzniklo Městské centrum uměleckých terapií Skořápka. Zařízení je ojedinělé v celé naší zemi.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Centrum vzniklo rekonstrukcí dvoupodlažního objektu bývalé mateřské školy v ulici U Dvoru. Nově je v něm zázemí pro různé tvůrčí činnosti od hudebních a výtvarných oborů až po rukodělné disciplíny. Za cennou považuji přeměnu už nevyužívaného školského zařízení v takto multifunkční areál. Ačkoli projekt, se kterým jsme pracovali, se připravoval řadu let a návrh byl poplatný době, povedlo se nám při stavbě provést ještě dílčí úpravy fasády, které se, věřím, pozitivně promítly do finálního vzhledu objektu."
Ve Skořápce je keramická dílna s vypalovací pecí a hrnčířským kruhem, zvukotěsná místnost pro bicí nástroje, muzikoterapii a rytmickou terapii, učebny pro múzické, výtvarné a rukodělné disciplíny a k dispozici je i zrcadlový sál. Klienti se ale také mohou učit vařit ve cvičné kuchyni.
Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava: „Nesmírně se těšíme na první zvonění, které odstartuje na území města Ostravy novou etapu unikátního integračního, uměleckého, terapeutického a sociálního programu a společného hledání a nalézání cesty ke štěstí s těmi, kteří touží žít a růst, avšak potřebují k tomu naši pomoc a kus naší práce. Slavnostní otevření Skořápky chystáme ještě před prázdninami na 18. června."
Od září bude ve Skořápce fungovat také dopolední estetická školička. Zájemci o tento projekt se již nyní mohou hlásit prostřednictvím webu školy www.lko.cz. Služby Skořápky by mohlo využívat až 500 dětí. Přestavba stála 23 milionů korun.
Lidová konzervatoř a Múzická škola Ostrava je příspěvková organizace města, která dosud měla dohromady přes tisíc žáků. Z pěti set žáků múzické školy byly dvě třetiny s postižením. Konzervatoř sídlí ve dvou budovách v Přívoze. Múzická škola má budovu v Mariánských Horách. Vedle uměleckých oborů nabízí také obory terapeutické, které jsou cíleny k účinné pomoci při léčbě zdravotního postižení a ke zmírnění případného defektu.
---
Hrad Hukvaldy sice truchlí po úmrtí svého vladaře, ale už se hledá jeho nástupce. Takový je motiv příběhu historizujícího dokumentu, který se v minulých dnech na Hukvaldech natáčel.
Každý rok se lidé těší na slavnostní otevření hradu Hukvaldy, které je spojeno s rytířskými souboji a dalšími zajímavými ukázkami. Protože se letos konat nemohlo, přišlo Muzeum Beskyd s nápadem natočit dobový dokument.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “Rozhodli jsme se tímto počinem podpořit kulturní dění na hradě Hukvaldy a blízkém okolí, které je teď v tuto chvíli docela zasažené aktuální situací a primárně tímto chceme nahradit akci Slavnostní otevírání hradu, která se musela zrušit.
Natáčení se konalo v průběhu 4 dnů a účastnilo se ho 10 historických skupin. Jen v sobotu bylo na place na 100 účinkujících a k tomu navíc řada zvířat včetně dravců.
Jan Herec, šéf skupiny Růže draka: “Účastníme se tady už několik let různých akcí, protože mí lidé jsou angažovaní právě v historii, já jsem je k tomu malinko přivedl, tak tady organizujeme společně s paní kastelánkou různé akce. A jednou z těchto akcí je právě natáčení tohoto historizujícího filmu otevírání hradu Hukvaldy. Snažíme se těm lidem sdělit dobrou zprávu. Jsme tady, kultura žije, my fungujeme, přijďte za námi na Hukvaldy. Nic víc v tom není, jenom to drobné poselství. To je vše.”
Historický dokument vypráví příběh o výběru nového hradního pána.
Peter Lazo, režisér, kameraman: “Původně jsme přemýšleli, že uděláme takový krátký film s příběhem, ale začali jsme vymýšlet a vymýšlet, tak to celé rostlo, takže jsme si nakonec řekli, že to malinko zjednodušíme a uděláme to formou takového dokumentíku. V podstatě celý ten příběh bude provázet hlas vypravěče a do toho tam budou probíhat nějaké takové ty sekvence z toho, co se děje, nebo dělo v té době, za té události, kdy vlastně umřel hradní pán a hledá se nový pán. Takže jsme se rozhodli udělat to takhle. Točí se takové krátké scénky k tomu, aby to nějak ilustrovalo, co se tam asi dělo a všechno to odvypráví ten vypravěč. Bude provázet tím příběhem.”
Dokument bude dokončený zhruba za měsíc, kdy bude k vidění na webových stránkách hradu a sociálních sítích.
---
Karvinští extraligoví házenkáři se úspěšně probojovali do finále extraligy. Na domácí palubovce hráli proti Plzni. I když bylo dramatické utkání plné technických chyb, podařilo se karvinským vyhrát první finálový souboj, a to o jedinou branku.
První finálový zápas karvinských házenkářů proti Plzni skončil velmi těsně vítězstvím domácích o jedinou branku 27:26. Dramatický duel plný bojovnosti, ale i technických chyb byl napínavý po celou dobu utkání.
Michal Brůna, trenér HCB Karviná: "To vítězství se nerodilo jednoduše, my jsme zahráli slabší zápas dneska. Trápili jsme se hlavně ve střelbě, ale koncovka zápasu nám vyšla i přes zranění, která jsme utržili v tom zápase, doufám, že budou všichni dobří na další zápas."
Jan Užek, hráč HCB Karviná: "My jsme věděli, že to budou vyrovnané zápasy, ale máme Plzeň dobře načtenou, trenér pro nás dělá super práci. Věděli jsme, že to bude tvrdý zápas, myslím, že jsme si to trochu zkomplikovali sami, ale máme první bod z těch tří důležitých a to je důležité."
První finálový boj zažil Ondřej Skalický, který do Karviné nastoupil v roce 2019.
Ondřej Skalický, hráč HCB Karviná: "Rozhodně jsem cítil nervozitu, ale tu zdravou, to k tomu patří. Byl to výborný výkon od všech, jsem rád, že jsme vyhráli ."
Další finálový souboj se uskuteční ve středu v Plzni.
---
V Moravskoslezském kraji startuje očkovací kampaň. Její slogan si hraje se slovy PRO a PROTI, které v tomto případě znamená jsem PROočkovaný a mám PROTilátky. Propagátorem očkování je například mořeplavec Richard Konkolski.
Spojil jsem PRO a PROTI, jsem PROočkovaný, mám PROTIlátky. To je slogan kampaně na podporu očkování v Moravskoslezském kraji, která nyní startuje. Cílem je samozřejmě podpořit zájem o očkování a vysvětlit lidem důvody, proč je tak důležité.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „S partnery kampaně jsme v úzkém kontaktu a intenzivně komunikujeme už od začátku pandemie. Boj proti koronaviru musí být systematický a jasně cílený, proto jsme spojili síly. Jsme ve fázi, kdy je naší hlavní zbraní vakcinace. Naše kampaň má podpořit zájem o očkování všech věkových skupin. Věřím, že lidé, kteří se zatím nerozhodli a zvažují všechna pro i proti, se nakonec i díky naší iniciativě rozhodnou očkováním chránit sebe i své okolí."
Kampaň upozorňuje na pozitiva vakcinace, ale neslibuje zázraky. Ukazuje, že klady očkování výrazně převažují nad nevýhodami.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: „Abychom získali kolektivní imunitu, musí mít protilátky více než 70 procent populace. Už z historie víme, že nejbezpečnějším způsobem, jak protilátky dlouhodobě získat, je očkování. Vakcinace pomáhá v boji se smrtelnými infekčními nemocemi již od konce 18. století. Nejdříve to byla inokulace proti pravým neštovicím, následovaly vakcíny proti choleře, moru, tyfu, vzteklině, tuberkulóze nebo třeba černému kašli, přenosné dětské obrně či spalničkám. Zodpovědní cestovatelé jen málokdy vyrazí na delší cesty bez očkování proti virové hepatitidě A nebo břišnímu tyfu. No a vakcínami tohoto století pro celý svět jsou ty proti koronaviru. Právě ony nám mohou pomoci vrátit se k normálnímu životu."
Tvářemi kampaně jsou známé osobnosti našeho kraje, ale také třeba zdravotnický záchranář Petr Jaššo.
Petr Jaššo, ZZS MS kraje: "Chtěli jsme ukázat, že i prvky kritické infrastruktury, jako jsou hasiči, policisté nebo záchranáři, se nebojí očkovat a chceme pomoci ke zvládnutí situace."
Richard Konkolski, mořeplavec: "Jsem plně přesvědčen, že to očkování zabere a pomůže k ochran celé naší společnosti."
Jan Fišar, herec NDM: "Očkovat, očkovat, očkovat."
Celá kampaň vyjde na milion korun a o náklady se rovným dílem podělí Moravskoslezský kraj a zdravotní pojišťovna RBP.
---
Havířov se rozhodl investovat do oprav domů, které slouží podnikatelům. Výměnu oken vítají i v tom největším ve městě na ulici Palackého. Nájemníci si od toho slibují, že se jim sníží i náklady za teplo.
Havířov investoval v posledních letech zejména do obytných domů a sanací. Nyní došla řada také na podnikatelské objekty.
Paní Renata Poláčková má už dvacet let šicí dílnu o rozloze 350 metrů čtverečních v podnikatelském domě na ulici Palackého. Prostory firmě vyhovují. S podmínkami pro práci to ale bylo horší.
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: "V zimě se tady nedá vydržet, já mám peřovou bundu, abych tady mohla vůbec pracovat, protože v odpoledních hodinách je tady příšerná zima. V létě je tady takové horko, že se tady nedá vydržet. To, že se konečně po dvaceti letech vymění okna, vítám tedy velmi."
Předpokládáte, že se vám to projeví i na účtu, to znamená, že ušetříte za teplo?
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: “Určitě ano, protože letošní zimu jsem protopila na elektřině o osm tisíc více."
Simona Součková, mluvčí MRA Havířov: "Jedná se o největší objekt v Havířově, který má rozlohu zhruba 3000 metrů čtverečních, sídlí zde desítky firem. Mění se tady okna, ta okna jsou komfortnější pro užívání, protože mají jiný tvar než ta původní, s tím, že jsou šestikomorová a jedná se o trojskla."
Opravy budou stát přes jedenáct milionů korun, současně město investuje i do dalších komerčních objektů.
---
V Ostravě byla dokončena výstavba centra uměleckých terapií Skořápka a nic tedy nebrání tomu, aby mohl být zahájen unikátní projekt určený především pro mentálně postižené. Zařízení bude sloužit k jejich mimoškolní výchově uměleckého zaměření. Budou třeba malovat, tančit nebo hrát na hudební nástroje.
Mariánské Hory v Ostravě se staly místem, kde od nového školního roku začne fungovat unikátní projekt zaměřený na výchovu, vzdělávání a integraci mentálně postižených. Přestavbou bývalé mateřské školy totiž vzniklo Městské centrum uměleckých terapií Skořápka. Zařízení je ojedinělé v celé naší zemi.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Centrum vzniklo rekonstrukcí dvoupodlažního objektu bývalé mateřské školy v ulici U Dvoru. Nově je v něm zázemí pro různé tvůrčí činnosti od hudebních a výtvarných oborů až po rukodělné disciplíny. Za cennou považuji přeměnu už nevyužívaného školského zařízení v takto multifunkční areál. Ačkoli projekt, se kterým jsme pracovali, se připravoval řadu let a návrh byl poplatný době, povedlo se nám při stavbě provést ještě dílčí úpravy fasády, které se, věřím, pozitivně promítly do finálního vzhledu objektu."
Ve Skořápce je keramická dílna s vypalovací pecí a hrnčířským kruhem, zvukotěsná místnost pro bicí nástroje, muzikoterapii a rytmickou terapii, učebny pro múzické, výtvarné a rukodělné disciplíny a k dispozici je i zrcadlový sál. Klienti se ale také mohou učit vařit ve cvičné kuchyni.
Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava: „Nesmírně se těšíme na první zvonění, které odstartuje na území města Ostravy novou etapu unikátního integračního, uměleckého, terapeutického a sociálního programu a společného hledání a nalézání cesty ke štěstí s těmi, kteří touží žít a růst, avšak potřebují k tomu naši pomoc a kus naší práce. Slavnostní otevření Skořápky chystáme ještě před prázdninami na 18. června."
Od září bude ve Skořápce fungovat také dopolední estetická školička. Zájemci o tento projekt se již nyní mohou hlásit prostřednictvím webu školy www.lko.cz. Služby Skořápky by mohlo využívat až 500 dětí. Přestavba stála 23 milionů korun.
Lidová konzervatoř a Múzická škola Ostrava je příspěvková organizace města, která dosud měla dohromady přes tisíc žáků. Z pěti set žáků múzické školy byly dvě třetiny s postižením. Konzervatoř sídlí ve dvou budovách v Přívoze. Múzická škola má budovu v Mariánských Horách. Vedle uměleckých oborů nabízí také obory terapeutické, které jsou cíleny k účinné pomoci při léčbě zdravotního postižení a ke zmírnění případného defektu.
---
Hrad Hukvaldy sice truchlí po úmrtí svého vladaře, ale už se hledá jeho nástupce. Takový je motiv příběhu historizujícího dokumentu, který se v minulých dnech na Hukvaldech natáčel.
Každý rok se lidé těší na slavnostní otevření hradu Hukvaldy, které je spojeno s rytířskými souboji a dalšími zajímavými ukázkami. Protože se letos konat nemohlo, přišlo Muzeum Beskyd s nápadem natočit dobový dokument.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “Rozhodli jsme se tímto počinem podpořit kulturní dění na hradě Hukvaldy a blízkém okolí, které je teď v tuto chvíli docela zasažené aktuální situací a primárně tímto chceme nahradit akci Slavnostní otevírání hradu, která se musela zrušit.
Natáčení se konalo v průběhu 4 dnů a účastnilo se ho 10 historických skupin. Jen v sobotu bylo na place na 100 účinkujících a k tomu navíc řada zvířat včetně dravců.
Jan Herec, šéf skupiny Růže draka: “Účastníme se tady už několik let různých akcí, protože mí lidé jsou angažovaní právě v historii, já jsem je k tomu malinko přivedl, tak tady organizujeme společně s paní kastelánkou různé akce. A jednou z těchto akcí je právě natáčení tohoto historizujícího filmu otevírání hradu Hukvaldy. Snažíme se těm lidem sdělit dobrou zprávu. Jsme tady, kultura žije, my fungujeme, přijďte za námi na Hukvaldy. Nic víc v tom není, jenom to drobné poselství. To je vše.”
Historický dokument vypráví příběh o výběru nového hradního pána.
Peter Lazo, režisér, kameraman: “Původně jsme přemýšleli, že uděláme takový krátký film s příběhem, ale začali jsme vymýšlet a vymýšlet, tak to celé rostlo, takže jsme si nakonec řekli, že to malinko zjednodušíme a uděláme to formou takového dokumentíku. V podstatě celý ten příběh bude provázet hlas vypravěče a do toho tam budou probíhat nějaké takové ty sekvence z toho, co se děje, nebo dělo v té době, za té události, kdy vlastně umřel hradní pán a hledá se nový pán. Takže jsme se rozhodli udělat to takhle. Točí se takové krátké scénky k tomu, aby to nějak ilustrovalo, co se tam asi dělo a všechno to odvypráví ten vypravěč. Bude provázet tím příběhem.”
Dokument bude dokončený zhruba za měsíc, kdy bude k vidění na webových stránkách hradu a sociálních sítích.
---
Karvinští extraligoví házenkáři se úspěšně probojovali do finále extraligy. Na domácí palubovce hráli proti Plzni. I když bylo dramatické utkání plné technických chyb, podařilo se karvinským vyhrát první finálový souboj, a to o jedinou branku.
První finálový zápas karvinských házenkářů proti Plzni skončil velmi těsně vítězstvím domácích o jedinou branku 27:26. Dramatický duel plný bojovnosti, ale i technických chyb byl napínavý po celou dobu utkání.
Michal Brůna, trenér HCB Karviná: "To vítězství se nerodilo jednoduše, my jsme zahráli slabší zápas dneska. Trápili jsme se hlavně ve střelbě, ale koncovka zápasu nám vyšla i přes zranění, která jsme utržili v tom zápase, doufám, že budou všichni dobří na další zápas."
Jan Užek, hráč HCB Karviná: "My jsme věděli, že to budou vyrovnané zápasy, ale máme Plzeň dobře načtenou, trenér pro nás dělá super práci. Věděli jsme, že to bude tvrdý zápas, myslím, že jsme si to trochu zkomplikovali sami, ale máme první bod z těch tří důležitých a to je důležité."
První finálový boj zažil Ondřej Skalický, který do Karviné nastoupil v roce 2019.
Ondřej Skalický, hráč HCB Karviná: "Rozhodně jsem cítil nervozitu, ale tu zdravou, to k tomu patří. Byl to výborný výkon od všech, jsem rád, že jsme vyhráli ."
Další finálový souboj se uskuteční ve středu v Plzni.
---
