Ve Frýdku-Místku se daří snižovat počet odpadu, který končí na skládce. Lidé více třídí plasty a bioodpad. Podle města tomu pomáhá osvěta i rozšiřování sběrné sítě kontejnerů. Ale také například optimalizace a modernizace svozů.
Likvidace odpadu patří mezi nejpalčivější problémy lidstva. Proto je velmi důležité správně třídit.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Obyvatelé Frýdku-Místku za uplynulý loňský rok 2024 vyprodukovali více než 27 000 tun celkového odpadu. Množství smíšeného komunálního odpadu klesá, což je pozitivní. A naopak roste množství tříděného odpadu.“
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „V porovnání roku 2023 s rokem 2024 nám stouplo množství vytříděných plastů o 25 %, což je pro vaši představu nějakých 230 tun. Z nějakých 720 tun jsme se dostali na 950 tun, což je krásné číslo i v rámci republiky. Naopak, komunální odpad se výrazně snížil o 26 %.“
Pozitivní vliv na čísla má řada úprav a kroků, které město provedlo ve spolupráci s Frýdeckou skládkou. Od změny systému svozů po přidání nádob na plasty k rodinným domům.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „Tím chci také poděkovat občanům, že se do toho zapojili, protože začátky byly samozřejmě velmi krušné. Zavedli jsme sběr dům od domu do žlutých nádob a zároveň jsme snížili četnost svozu komunálního odpadu. To na začátku vyvolalo vlnu nevole, ale systém se ustálil. Kdo potřeboval přidat další nádobu na komunální odpad, tak ji dostal.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Jsem moc rád, že Frýdecké skládce ve spolupráci s městem se daří zlepšovat dostupnost sběrné sítě odpadového hospodářství. A to především optimalizací svozů a navyšováním nádob na třídění odpadu. Kromě stávajících nádob se v roce 2024 přidaly k rodinným domkům nádoby na plasty, což mělo velmi pozitivní dopad. Od letošního roku 2025 byly přidány také šedé kontejnery na drobné kovy a bílé kontejnery na textil.“
Třídění je důležité především proto, aby se ušetřil prostor na skládce.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „My na Severní Moravě ještě nemáme energetické zařízení na využití odpadů, nemáme tady spalovny, takže musíme zbytkový odpad dávat na skládku. Vše, co skončí v černých nebo šedých popelnicích, už se netřídí a jde na skládku. To, co dají lidé do barevných nádob, skončí na třídicí lince v Lískovci, tam se to dotřídí a pak to jde z části na energetické využití a z části na materiálové využití.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Chtěl bych moc poděkovat Frýdecké skládce za jejich profesionální přístup a za spolupráci a samozřejmě také občanům, kteří řádně třídí, za jejich ochotu a aktivní a zodpovědný přístup ke třídění.“
Nároky na třídění se budou neustále zvyšovat, protože od roku 2030 začne platit zákon, který zakáže skládkování neupraveného odpadu. Třídit se tak bude muset všude i komunální odpad.
---
Městská knihovna v Novém Jičíně nabídla v rámci programu “prázdninových čtvrtků” Jógu smíchu. Zábavné cvičení se smícholožkou využil pro zpestření i příměstský tábor rodinného centra Mozaika.
Lekce zábavného cvičení s lektorkou jógy a smícholožkou se odehrála v zahradě novojičínské knihovny. Byl to jeden ze sedmi programů, které tu v létě pořádají v rámci pravidelných čtvrtečních setkávání.
Petr Krumpolc, T-klub, městská knihovna: “Prázdninovým čtvrtkům se daří skvěle, ostatně jako každý jiný rok, vždycky je o ně obrovský zájem. Právě teď za námi probíhá Jóga smíchu, která patří mezi jednu oblíbených atrakcí spadajících do prázdninových čtvrtků.”
Lucie “Culík” Bezděková Lauermanová, lektorka: “Dá se to kombinovat moc hezky, protože ta jóga se tam připojuje zejména díky jógovému dýchání a ten smích je vlastně úžasný výdej a je to úžasná antistresová technika a v tom spojení dochází ke krásnému uvolnění jak těla, duše, tak i mysli.”
Zacvičit si Jógu smíchu mohli přijít dospělí i děti a dorazil i příměstský tábor rodinného centra Mozaika.
účastníci příměstského tábora Mozaiky:
“Nejvíce mě baví hra sekačka, to znamená, když do někoho narazím, tak si musím změnit smích.”
“Že si užíváme, že se protáhneme.”
“Bylo tady hodně smíchu a je to takové klidné.”
Zuzana Rosová, Mozaika rodinné centrum: “Jsme rádi, že v Novém Jičíně to můžeme zpestřit tím, že využíváme programy nabízené jinými organizacemi. Tento rok jsme se rozhodli využít program městské knihovny s názvem Jóga smíchu.”
Lucie “Culík” Bezděková Lauermanová, lektorka: “Děti, na rozdíl od nás dospělých, se umí smát bezdůvodně, což je na tom krásné. My tuhle schopnost s věkem ztrácíme, takže děti jsou daleko spontánnější.”
Důkazem toho, že tato knihovna není jen pro knihomoly, jsou i další akce letošního léta, připravují tu Olympijské hry a přespávačku.
---
POŽÁR BYTU V OSTRAVĚ-PŘÍVOZE
V sobotu večer zasáhl požár byt v prvním patře domu v Ostravě-Přívoze, jehož obyvatele včas varoval hlásič. Hasiči evakuovali 17 lidí, tři osoby zachránili s vyváděcími maskami a poskytli jim první pomoc. Požár se podařilo zlikvidovat během dvaceti minut, příčina i škody se vyšetřují.
TRAGICKÁ NEHODA V ORLOVÉ
V Orlové dnes ráno havaroval téměř osmdesátiletý řidič, který vyjel mimo silnici a narazil do stromu. Utrpěl vážná zranění, jimž na místě podlehl. Případ vyšetřují dopravní policisté a kriminalisté, rodině pomáhal krizový intervent.
---
Největší prázdninovou akcí ve Studénce je Fajne léto. Program, který se odehrává v zámecké zahradě a uvnitř Vagonářského muzea, je součástí projektu Technotrasa Moravskoslezského kraje.
Program ve Vagonářském muzeu a v zahradě studéneckého zámku byl šestou zastávkou na mapě Technotrasy. Ta od června do října nabízí 11 zastávek na atraktivních místech, kde lze v rámci projektu Fajne léto objevit kouzlo řemesel a průmyslové historie Moravskoslezského kraje.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Je to naše největší akce. Jsme moc rádi, že už od osmi hodin lidé přicházejí. Sami vidíte, že jedna skupina střídá druhou. Zase tu máme železniční modeláře z Ostravy, 3D tiskárny, máme tady novou modelovou železnici. Je tu plno lidí, kteří se k nám vrací.”
Muzeum bylo celý den otevřeno zdarma. Další program už venku bavil děti Klauny na volné noze, využít mohly workshop různých klaunovských disciplín.
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: “V pět hodin tady vstoupí Míša Růžičková, mimo to si mohou zadovádět na skákacích hradech, máme tady airbrush tetování, malování na obličej a samozřejmě nechybí i tvořivý stánek, kde si můžou děti vyrobit vlastní placky s motivem vláčku.”
Pro milovníky vlaků tu byl i stánek Českých drah a naopak okolní přírodu propagovala Chráněná krajinná oblast Poodří.
návštěvníci akce:
“Před chvilkou jsme přišli, ale určitě s dětmi využíváme skákací hrad.”
“Je tu výborně, viděli jsme klauna, malování na tvář, počasí je výborné, lidé jsou tu zlatí.“
“Líbí se mi to malování na tvář.”
“Vincentku, řekni, bylo to dobré? Dobré.”
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: “Je to úplně úžasné, že se vlastně propojí ta zábava s těma technickýma atraktivitami. Lidé se alespoň dozví, jaké tady máme krásné muzeum.”
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Celkově si myslím, že přínos Technotrasy je opravdu obrovský. Má přesah, lidé tu přijíždějí z celé republiky.”
Projekt Technotrasa, a tedy i tento program Fajneho léta, který připravila organizace Sport a kultura, byl spolufinancován Moravskoslezským krajem.
---
Už po čtyřiadvacáté patřil první srpnový víkend borůvkám. V Malé Morávce a Karlově pod Pradědem se uskutečnily tradiční Borůvkové hody, na které opět zavítaly davy návštěvníků z celého kraje.
Místní restaurace i hotely připravily desítky originálních jídel a dezertů – od klasických borůvkových knedlíků a koláčů přes netradiční speciality, jako jsou borůvkové omáčky k masu nebo domácí zmrzliny. Návštěvníci si tak mohli vychutnat borůvky na sladko i na slano.
Boris Keka, organizátor akce: “Borůvkové hody mají dlouhé roky osvědčený scénář, který sestává z nabídky partnerských restaurací, který je v letošním roce 15 a potom z borůvkového jarmarku, který probíhá v obecním parku.”
Mezi jednotlivými partnerskými restauracemi návštěvníky zdarma přepravoval Borůvkový autobus.
Boris Keka, organizátor akce: “Protože Malá Morávka a Karlov pod Pradědem jsou poměrně dlouhé obce, tak našim návštěvníkům usnadňujeme pohyb.”
Na akci nechyběl ani fotokoutek, kde se lidé mohli vyfotit s borůvkama a s borůvkovým pozadím.
anketa: prodejci: “Z borůvek tady děláme borububliny, je to prosecco s lesními borůvkami, takový lehký osvěžující drink. Návštěvnost je úplně super, úplně parádní.”
“Naše nabídka jsou borůvkové marmelády tady na této pyramidě a k tomu další doplňkový sortiment asi 47 druhů marmelád a jamů.”
Marek Bokůvka, restauratér: “1700 knedlí je navařených, 200 burgerů nachystaných, medailonek ani nevím.”
anketa: návštěvníci akce: “Výborné to je, já jsem si dala hamburger s borůvkovým přelivem.”
“Je to super a je to nádhera, spousta lidí, spousta jídla, všechno čerstvé.”
“Dala jsem si palačinku s borůvkami, je to vynikající opravdu, mají to tady dobré.”
Borůvkové hody se za více než dvě dekády své existence staly pevnou součástí letní nabídky Jeseníků. Lidé oceňují nejen gastronomii, ale i přátelskou atmosféru a krásné prostředí hor.
---
MODERNIZACE KŘIŽOVATKY U FNO
Frekventovaná křižovatka u Fakultní nemocnice Ostrava prošla rozsáhlou rekonstrukcí za téměř 18 milionů korun. Přibylo nové světelné signalizační zařízení, bezpečnější přechody i přejezd pro cyklisty. Stavební práce jsou u konce, nyní pokračují jen terénní a sadové úpravy.
KARVINÁ JE LÁZEŇSKÉ MÍSTO
Karviná se oficiálně stala léčebným lázeňským městem. Dříve proslulá těžbou uhlí, dnes navazuje na tradici darkovských jodobromových koupelí z poloviny 19. století. Ty jsou nejstarší svého druhu v Česku.
---
Historická pevnost Velká šance hostila pátý ročník kulturního festivalu Šancefest. Návštěvníci mohli vidět ukázky života vojáků z různých období, užít si pestrý kulturní program i ochutnat soutěžní guláše.
Součástí Šancefestu byl i jarmark regionálních výrobců a interaktivní program pro děti. Organizátoři připravili kyvadlovou dopravu, aby návštěvníci měli pohodlný přístup na místo. Festival finančně podpořila obec Mosty u Jablunkova a Moravskoslezský kraj.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Letos pořádáme v Pevnosti Velká šance již 5. ročník takového historického kulturního festivalu Šancefest. Poprvé jsme ho dělali v roce, kdy jsme slavili, nebo připomínali jsme si 400 let od první zmínky o Pevnosti Velká šance tady v Mostech u Jablunkova.”
Návštěvníci si užívali atmosféru místa i pestrý program.
Anketa: „Jo, je to úžasné, strašně pěkné místo.“ – Co říkáte na letošní program? „No, zajímavý, pestrý, určitě super. A hlavně ten noční program.”
Anketa: „My jsme přijeli z Trojanovic a líbilo se mi tady, jak stříleli z toho kanonu a tak. A je tady jinak všechno hezké.” – Půjdete okusit i nějaké guláše? „Jo, určitě můj brácha půjde, ten je milovník gulášů. A ještě určitě i mladší brácha, který vedle něho sedí.”
Anketa: „My jsme tady byli už loni a líbí se mi tady. Je to pěkná akce, dobrá akce.” – Na co se těšíte nejvíce nebo co vás nejvíce zaujalo? „Nejvíce se těším na skupiny tamhle na pódiu.” – A co guláše? „Guláše taky vlastně, dám si, dám.”
Festival má svou historii a vznikl při významném výročí.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Velká šance je totiž jednou z pevností, z řady pevností, která tady kdysi vznikla, takzvané Jablunkovské šance. A tady byla ta hlavní posádka. No a v tom roce 2021 vlastně bylo výročí 400 let, takže jsme si řekli, jak to oslavit. Měli jsme řadu nějakých aktivit a jednou z nich byla taková společenská akce. A zase jsme to nechtěli dělat klasicky, jenom kulturní program. A to místo celé, ta lokalita, si zaslouží samozřejmě jiné uchopení, jiný program. Takže máme kombinaci historického programu, kdy od půl dvanácté až do čtyř hodin odpoledne tady představujeme život posádky v 17., 18. a 19. století. Takže ta tři období nám vojáci představují – jak se tady v posádce žilo, jaké byly zbraně, jaké bylo oblečení a podobně.”
Program ale nekončil u historie, pokračoval i hudbou.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Na to navazuje potom kulturní program, kde máme vystoupení kapel od Dixielandu přes takovou zajímavou – jsem sama na to zvědavá – kapelu Vašo Patejdla, který v loňském roce zemřel. Tak originál kapela nám tady přijede zahrát a místo Vaša Patejdla vystoupí jeho syn. Na večer máme kapelu AC-CZ, což je jeden prý z nejlepších revivalů AC-DC, takže uvidíme, jestli budou lepší než koncert v Praze v červnu. A na noční zábavu máme místní kapelu Emeryth, takže to je ta kulturní část. No a samozřejmě teď se to všechno prolíná s dalšími doprovodnými aktivitami – což je velice atraktivní soutěž o nejlepší guláš šancmajstra. Letos se přihlásilo 15 týmů, máme tady různorodé guláše od hovězích, jehněčích a specialitkou bude rybí guláš, který máme poprvé a vaří ho tým Česko-Slovensko. Už z toho je poznat, že je složený z našich kolegů z obou stran hranic. Zajímavostí je to, že ho hodnotí veřejnost, vybírá ten nejlepší, ale samozřejmě máme i profi kuchaře, který nám ty guláše taky zhodnotí. Už dlouhodobě spolupracujeme s panem Kuczerou, což je známý profesionální kuchař, který mimo jiné vaří pro náš skvělý ocelářský tým Třince i pro hokejovou reprezentaci. Je to ostřílený kuchař, který hodnotí i ty naše guláše. A aby se tady nenudily děti, máme pro ně připraven interaktivní program. Nechceme pro ně dělat klasické skákací hrady a podobné záležitosti, ale chceme, aby si taky něco odnesly z historie. Takže máme soutěž Staň se vojákem velké pevnosti. Vezmou si registrační lístek a obcházejí různá stanoviště, kde se dozví a vyzkouší sami, co vlastně voják – obránce – musel umět, aby mohl pevnost správně bránit. Máme tady i deskové hry, takže myslím, že děti si tady taky přijdou na své. A celé to završuje jarmark regionálních výrobců a lidových tvůrců, kteří prezentují své umění a lidé si můžou nakoupit pěkné dárečky pro potěchu duše i oka.”
Pořadatelé mysleli i na pohodlí účastníků a dopravní zajištění.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „My už v podstatě od začátku, kdy jsme začínali s organizací před pěti lety, tak jsme se trošičku báli, co s návštěvníky. Protože přece jenom je to venkovní záležitost, celou akci děláme na zelené louce a parkovacích míst tady moc není. Takže jsme zvolili verzi s kyvadlovou dopravou. Běžné linky, které tady autobusem jezdí, jsme doplnili o autobus, který jezdí každou hodinu a sváží lidi na akci. Z akce zpátky pendluje v podstatě od 11. dopolední hodiny až do 11. noční.”
Zázemí festivalu tvoří nejen obec Mosty u Jablunkova, ale i podpora kraje.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Tuto akci financuje obec Mosty u Jablunkova, pořadatelem jsme my jako její příspěvková organizace, tedy Gorolské turistické informační centrum. Finance sháníme i jinde, ale podařilo se nám získat pěknou podporu z Moravskoslezského kraje. Takže tak to dáváme dohromady.”
Jablunkovské šance jsou přístupné po celý rok a návštěvníci mohou využít také interaktivní centrum.
---
Ve Frýdku-Místku se daří snižovat počet odpadu, který končí na skládce. Lidé více třídí plasty a bioodpad. Podle města tomu pomáhá osvěta i rozšiřování sběrné sítě kontejnerů. Ale také například optimalizace a modernizace svozů.
Likvidace odpadu patří mezi nejpalčivější problémy lidstva. Proto je velmi důležité správně třídit.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Obyvatelé Frýdku-Místku za uplynulý loňský rok 2024 vyprodukovali více než 27 000 tun celkového odpadu. Množství smíšeného komunálního odpadu klesá, což je pozitivní. A naopak roste množství tříděného odpadu.“
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „V porovnání roku 2023 s rokem 2024 nám stouplo množství vytříděných plastů o 25 %, což je pro vaši představu nějakých 230 tun. Z nějakých 720 tun jsme se dostali na 950 tun, což je krásné číslo i v rámci republiky. Naopak, komunální odpad se výrazně snížil o 26 %.“
Pozitivní vliv na čísla má řada úprav a kroků, které město provedlo ve spolupráci s Frýdeckou skládkou. Od změny systému svozů po přidání nádob na plasty k rodinným domům.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „Tím chci také poděkovat občanům, že se do toho zapojili, protože začátky byly samozřejmě velmi krušné. Zavedli jsme sběr dům od domu do žlutých nádob a zároveň jsme snížili četnost svozu komunálního odpadu. To na začátku vyvolalo vlnu nevole, ale systém se ustálil. Kdo potřeboval přidat další nádobu na komunální odpad, tak ji dostal.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Jsem moc rád, že Frýdecké skládce ve spolupráci s městem se daří zlepšovat dostupnost sběrné sítě odpadového hospodářství. A to především optimalizací svozů a navyšováním nádob na třídění odpadu. Kromě stávajících nádob se v roce 2024 přidaly k rodinným domkům nádoby na plasty, což mělo velmi pozitivní dopad. Od letošního roku 2025 byly přidány také šedé kontejnery na drobné kovy a bílé kontejnery na textil.“
Třídění je důležité především proto, aby se ušetřil prostor na skládce.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „My na Severní Moravě ještě nemáme energetické zařízení na využití odpadů, nemáme tady spalovny, takže musíme zbytkový odpad dávat na skládku. Vše, co skončí v černých nebo šedých popelnicích, už se netřídí a jde na skládku. To, co dají lidé do barevných nádob, skončí na třídicí lince v Lískovci, tam se to dotřídí a pak to jde z části na energetické využití a z části na materiálové využití.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Chtěl bych moc poděkovat Frýdecké skládce za jejich profesionální přístup a za spolupráci a samozřejmě také občanům, kteří řádně třídí, za jejich ochotu a aktivní a zodpovědný přístup ke třídění.“
Nároky na třídění se budou neustále zvyšovat, protože od roku 2030 začne platit zákon, který zakáže skládkování neupraveného odpadu. Třídit se tak bude muset všude i komunální odpad.
---
Městská knihovna v Novém Jičíně nabídla v rámci programu “prázdninových čtvrtků” Jógu smíchu. Zábavné cvičení se smícholožkou využil pro zpestření i příměstský tábor rodinného centra Mozaika.
Lekce zábavného cvičení s lektorkou jógy a smícholožkou se odehrála v zahradě novojičínské knihovny. Byl to jeden ze sedmi programů, které tu v létě pořádají v rámci pravidelných čtvrtečních setkávání.
Petr Krumpolc, T-klub, městská knihovna: “Prázdninovým čtvrtkům se daří skvěle, ostatně jako každý jiný rok, vždycky je o ně obrovský zájem. Právě teď za námi probíhá Jóga smíchu, která patří mezi jednu oblíbených atrakcí spadajících do prázdninových čtvrtků.”
Lucie “Culík” Bezděková Lauermanová, lektorka: “Dá se to kombinovat moc hezky, protože ta jóga se tam připojuje zejména díky jógovému dýchání a ten smích je vlastně úžasný výdej a je to úžasná antistresová technika a v tom spojení dochází ke krásnému uvolnění jak těla, duše, tak i mysli.”
Zacvičit si Jógu smíchu mohli přijít dospělí i děti a dorazil i příměstský tábor rodinného centra Mozaika.
účastníci příměstského tábora Mozaiky:
“Nejvíce mě baví hra sekačka, to znamená, když do někoho narazím, tak si musím změnit smích.”
“Že si užíváme, že se protáhneme.”
“Bylo tady hodně smíchu a je to takové klidné.”
Zuzana Rosová, Mozaika rodinné centrum: “Jsme rádi, že v Novém Jičíně to můžeme zpestřit tím, že využíváme programy nabízené jinými organizacemi. Tento rok jsme se rozhodli využít program městské knihovny s názvem Jóga smíchu.”
Lucie “Culík” Bezděková Lauermanová, lektorka: “Děti, na rozdíl od nás dospělých, se umí smát bezdůvodně, což je na tom krásné. My tuhle schopnost s věkem ztrácíme, takže děti jsou daleko spontánnější.”
Důkazem toho, že tato knihovna není jen pro knihomoly, jsou i další akce letošního léta, připravují tu Olympijské hry a přespávačku.
---
POŽÁR BYTU V OSTRAVĚ-PŘÍVOZE
V sobotu večer zasáhl požár byt v prvním patře domu v Ostravě-Přívoze, jehož obyvatele včas varoval hlásič. Hasiči evakuovali 17 lidí, tři osoby zachránili s vyváděcími maskami a poskytli jim první pomoc. Požár se podařilo zlikvidovat během dvaceti minut, příčina i škody se vyšetřují.
TRAGICKÁ NEHODA V ORLOVÉ
V Orlové dnes ráno havaroval téměř osmdesátiletý řidič, který vyjel mimo silnici a narazil do stromu. Utrpěl vážná zranění, jimž na místě podlehl. Případ vyšetřují dopravní policisté a kriminalisté, rodině pomáhal krizový intervent.
---
Největší prázdninovou akcí ve Studénce je Fajne léto. Program, který se odehrává v zámecké zahradě a uvnitř Vagonářského muzea, je součástí projektu Technotrasa Moravskoslezského kraje.
Program ve Vagonářském muzeu a v zahradě studéneckého zámku byl šestou zastávkou na mapě Technotrasy. Ta od června do října nabízí 11 zastávek na atraktivních místech, kde lze v rámci projektu Fajne léto objevit kouzlo řemesel a průmyslové historie Moravskoslezského kraje.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Je to naše největší akce. Jsme moc rádi, že už od osmi hodin lidé přicházejí. Sami vidíte, že jedna skupina střídá druhou. Zase tu máme železniční modeláře z Ostravy, 3D tiskárny, máme tady novou modelovou železnici. Je tu plno lidí, kteří se k nám vrací.”
Muzeum bylo celý den otevřeno zdarma. Další program už venku bavil děti Klauny na volné noze, využít mohly workshop různých klaunovských disciplín.
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: “V pět hodin tady vstoupí Míša Růžičková, mimo to si mohou zadovádět na skákacích hradech, máme tady airbrush tetování, malování na obličej a samozřejmě nechybí i tvořivý stánek, kde si můžou děti vyrobit vlastní placky s motivem vláčku.”
Pro milovníky vlaků tu byl i stánek Českých drah a naopak okolní přírodu propagovala Chráněná krajinná oblast Poodří.
návštěvníci akce:
“Před chvilkou jsme přišli, ale určitě s dětmi využíváme skákací hrad.”
“Je tu výborně, viděli jsme klauna, malování na tvář, počasí je výborné, lidé jsou tu zlatí.“
“Líbí se mi to malování na tvář.”
“Vincentku, řekni, bylo to dobré? Dobré.”
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: “Je to úplně úžasné, že se vlastně propojí ta zábava s těma technickýma atraktivitami. Lidé se alespoň dozví, jaké tady máme krásné muzeum.”
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Celkově si myslím, že přínos Technotrasy je opravdu obrovský. Má přesah, lidé tu přijíždějí z celé republiky.”
Projekt Technotrasa, a tedy i tento program Fajneho léta, který připravila organizace Sport a kultura, byl spolufinancován Moravskoslezským krajem.
---
Už po čtyřiadvacáté patřil první srpnový víkend borůvkám. V Malé Morávce a Karlově pod Pradědem se uskutečnily tradiční Borůvkové hody, na které opět zavítaly davy návštěvníků z celého kraje.
Místní restaurace i hotely připravily desítky originálních jídel a dezertů – od klasických borůvkových knedlíků a koláčů přes netradiční speciality, jako jsou borůvkové omáčky k masu nebo domácí zmrzliny. Návštěvníci si tak mohli vychutnat borůvky na sladko i na slano.
Boris Keka, organizátor akce: “Borůvkové hody mají dlouhé roky osvědčený scénář, který sestává z nabídky partnerských restaurací, který je v letošním roce 15 a potom z borůvkového jarmarku, který probíhá v obecním parku.”
Mezi jednotlivými partnerskými restauracemi návštěvníky zdarma přepravoval Borůvkový autobus.
Boris Keka, organizátor akce: “Protože Malá Morávka a Karlov pod Pradědem jsou poměrně dlouhé obce, tak našim návštěvníkům usnadňujeme pohyb.”
Na akci nechyběl ani fotokoutek, kde se lidé mohli vyfotit s borůvkama a s borůvkovým pozadím.
anketa: prodejci: “Z borůvek tady děláme borububliny, je to prosecco s lesními borůvkami, takový lehký osvěžující drink. Návštěvnost je úplně super, úplně parádní.”
“Naše nabídka jsou borůvkové marmelády tady na této pyramidě a k tomu další doplňkový sortiment asi 47 druhů marmelád a jamů.”
Marek Bokůvka, restauratér: “1700 knedlí je navařených, 200 burgerů nachystaných, medailonek ani nevím.”
anketa: návštěvníci akce: “Výborné to je, já jsem si dala hamburger s borůvkovým přelivem.”
“Je to super a je to nádhera, spousta lidí, spousta jídla, všechno čerstvé.”
“Dala jsem si palačinku s borůvkami, je to vynikající opravdu, mají to tady dobré.”
Borůvkové hody se za více než dvě dekády své existence staly pevnou součástí letní nabídky Jeseníků. Lidé oceňují nejen gastronomii, ale i přátelskou atmosféru a krásné prostředí hor.
---
MODERNIZACE KŘIŽOVATKY U FNO
Frekventovaná křižovatka u Fakultní nemocnice Ostrava prošla rozsáhlou rekonstrukcí za téměř 18 milionů korun. Přibylo nové světelné signalizační zařízení, bezpečnější přechody i přejezd pro cyklisty. Stavební práce jsou u konce, nyní pokračují jen terénní a sadové úpravy.
KARVINÁ JE LÁZEŇSKÉ MÍSTO
Karviná se oficiálně stala léčebným lázeňským městem. Dříve proslulá těžbou uhlí, dnes navazuje na tradici darkovských jodobromových koupelí z poloviny 19. století. Ty jsou nejstarší svého druhu v Česku.
---
Historická pevnost Velká šance hostila pátý ročník kulturního festivalu Šancefest. Návštěvníci mohli vidět ukázky života vojáků z různých období, užít si pestrý kulturní program i ochutnat soutěžní guláše.
Součástí Šancefestu byl i jarmark regionálních výrobců a interaktivní program pro děti. Organizátoři připravili kyvadlovou dopravu, aby návštěvníci měli pohodlný přístup na místo. Festival finančně podpořila obec Mosty u Jablunkova a Moravskoslezský kraj.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Letos pořádáme v Pevnosti Velká šance již 5. ročník takového historického kulturního festivalu Šancefest. Poprvé jsme ho dělali v roce, kdy jsme slavili, nebo připomínali jsme si 400 let od první zmínky o Pevnosti Velká šance tady v Mostech u Jablunkova.”
Návštěvníci si užívali atmosféru místa i pestrý program.
Anketa: „Jo, je to úžasné, strašně pěkné místo.“ – Co říkáte na letošní program? „No, zajímavý, pestrý, určitě super. A hlavně ten noční program.”
Anketa: „My jsme přijeli z Trojanovic a líbilo se mi tady, jak stříleli z toho kanonu a tak. A je tady jinak všechno hezké.” – Půjdete okusit i nějaké guláše? „Jo, určitě můj brácha půjde, ten je milovník gulášů. A ještě určitě i mladší brácha, který vedle něho sedí.”
Anketa: „My jsme tady byli už loni a líbí se mi tady. Je to pěkná akce, dobrá akce.” – Na co se těšíte nejvíce nebo co vás nejvíce zaujalo? „Nejvíce se těším na skupiny tamhle na pódiu.” – A co guláše? „Guláše taky vlastně, dám si, dám.”
Festival má svou historii a vznikl při významném výročí.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Velká šance je totiž jednou z pevností, z řady pevností, která tady kdysi vznikla, takzvané Jablunkovské šance. A tady byla ta hlavní posádka. No a v tom roce 2021 vlastně bylo výročí 400 let, takže jsme si řekli, jak to oslavit. Měli jsme řadu nějakých aktivit a jednou z nich byla taková společenská akce. A zase jsme to nechtěli dělat klasicky, jenom kulturní program. A to místo celé, ta lokalita, si zaslouží samozřejmě jiné uchopení, jiný program. Takže máme kombinaci historického programu, kdy od půl dvanácté až do čtyř hodin odpoledne tady představujeme život posádky v 17., 18. a 19. století. Takže ta tři období nám vojáci představují – jak se tady v posádce žilo, jaké byly zbraně, jaké bylo oblečení a podobně.”
Program ale nekončil u historie, pokračoval i hudbou.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Na to navazuje potom kulturní program, kde máme vystoupení kapel od Dixielandu přes takovou zajímavou – jsem sama na to zvědavá – kapelu Vašo Patejdla, který v loňském roce zemřel. Tak originál kapela nám tady přijede zahrát a místo Vaša Patejdla vystoupí jeho syn. Na večer máme kapelu AC-CZ, což je jeden prý z nejlepších revivalů AC-DC, takže uvidíme, jestli budou lepší než koncert v Praze v červnu. A na noční zábavu máme místní kapelu Emeryth, takže to je ta kulturní část. No a samozřejmě teď se to všechno prolíná s dalšími doprovodnými aktivitami – což je velice atraktivní soutěž o nejlepší guláš šancmajstra. Letos se přihlásilo 15 týmů, máme tady různorodé guláše od hovězích, jehněčích a specialitkou bude rybí guláš, který máme poprvé a vaří ho tým Česko-Slovensko. Už z toho je poznat, že je složený z našich kolegů z obou stran hranic. Zajímavostí je to, že ho hodnotí veřejnost, vybírá ten nejlepší, ale samozřejmě máme i profi kuchaře, který nám ty guláše taky zhodnotí. Už dlouhodobě spolupracujeme s panem Kuczerou, což je známý profesionální kuchař, který mimo jiné vaří pro náš skvělý ocelářský tým Třince i pro hokejovou reprezentaci. Je to ostřílený kuchař, který hodnotí i ty naše guláše. A aby se tady nenudily děti, máme pro ně připraven interaktivní program. Nechceme pro ně dělat klasické skákací hrady a podobné záležitosti, ale chceme, aby si taky něco odnesly z historie. Takže máme soutěž Staň se vojákem velké pevnosti. Vezmou si registrační lístek a obcházejí různá stanoviště, kde se dozví a vyzkouší sami, co vlastně voják – obránce – musel umět, aby mohl pevnost správně bránit. Máme tady i deskové hry, takže myslím, že děti si tady taky přijdou na své. A celé to završuje jarmark regionálních výrobců a lidových tvůrců, kteří prezentují své umění a lidé si můžou nakoupit pěkné dárečky pro potěchu duše i oka.”
Pořadatelé mysleli i na pohodlí účastníků a dopravní zajištění.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „My už v podstatě od začátku, kdy jsme začínali s organizací před pěti lety, tak jsme se trošičku báli, co s návštěvníky. Protože přece jenom je to venkovní záležitost, celou akci děláme na zelené louce a parkovacích míst tady moc není. Takže jsme zvolili verzi s kyvadlovou dopravou. Běžné linky, které tady autobusem jezdí, jsme doplnili o autobus, který jezdí každou hodinu a sváží lidi na akci. Z akce zpátky pendluje v podstatě od 11. dopolední hodiny až do 11. noční.”
Zázemí festivalu tvoří nejen obec Mosty u Jablunkova, ale i podpora kraje.
Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Tuto akci financuje obec Mosty u Jablunkova, pořadatelem jsme my jako její příspěvková organizace, tedy Gorolské turistické informační centrum. Finance sháníme i jinde, ale podařilo se nám získat pěknou podporu z Moravskoslezského kraje. Takže tak to dáváme dohromady.”
Jablunkovské šance jsou přístupné po celý rok a návštěvníci mohou využít také interaktivní centrum.
---
