Tísňové tlačítko Senior linky v Ostravě opět zachraňovalo život. Použila ho 91letá žena, která v bytě upadla a zranila si hlavu. V obavách o její zdraví strážníci neváhali a vyrazili dveře. O zesláblou seniorku pečovali až do příjezdu záchranné služby.
Operační středisko městské policie přijalo tísňové volání z bytu 91 ženy z Moravské Ostravy. Žena v brzkých ranních hodinách aktivovala tlačítko Senior linky, takže hlídka strážníků ihned vyrazila na místo a snažila se se ženou nejprve navázat kontakt přes dveře. Na klepání a zvonění ale nereagovala.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Rozhodli se proto pokusit kontaktovat seniorku přes okno. Vzhledem k tomu, že okno bytu seniorky se nacházelo ve výšce čtyř metrů, jeden ze strážníků musel k tomuto oknu vysadit na svých ramenou svého kolegu. Jakmile započal strážník klepat na okno, uslyšel z bytu velmi tlumný hlas seniorky a rovněž klepání na topení. Po nějaké chvíli však seniorka přestala na otázky strážníka reagovat."
Když žena přestala komunikovat, strážníci neváhali a vyrazili dveře bytu. Seniorka ležela na zemi a měla rozbitou hlavu. Ošetřili ji a starali se o ni až do příjezdu zdravotníků, kteří ji převezli do nemocnice. Senior linka tak opět zachraňovala život. Ostravští strážníci je dávají lidem, kteří splní určité podmínky.
Romana Macková, preventistka MP Ostrava: “Obnáší to to, že je třeba, abychom přišli, nainstalovali tu centrálu, tlačítko, předali informace seniorovi, který potřebuje vědět, jak s tím má zacházet. V případě, že se zmýlí, tak volá na dané číslo, aby informoval, že došlo k omylu. Z počátku jsou obavy, co se to děje, co jsou to za tlačítka. Mají z toho strach, ale my dáváme dostatečný čas k tomu, abychom je instruovali k používání. Mají také návod, když tam čemukoliv nerozumí, mohou nás kontaktovat.”
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Od začátku roku už strážníci vyjížděli ke 303 případům aktivace Senior linky a z toho ve 48 případech bylo nutné přivolat zdravotníky."
Podmínkou pro získání senior linky je věk nad 65 let nebo zdravotní handicap. Žádost mohou zájemci sepsat na sociálním odboru daného úřadu nebo mohou navštívit Městskou policii.
---
Počet nakažených koronavirem v kraji stoupá. Situace se zhoršuje také v Opavě. Počet hospitalizovaných ve Slezské nemocnici se drží na čísle deset. Zřízení kovidové jednotky, jako před rokem, ani omezení neakutní péče tady prozatím ale neplánují.
Opavsko je ještě spolu s Ostravskem momentálně místem s největším výskytem koronaviru. Aktuálně je zde 536 registrovaných případů. V poslední době přibývá zhruba padesát nových denně.
Aleš Kotrla, mluvčí KHS Ostrava: „Jde o řadu malých lokálních ohnisek, zejména ve školských zařízeních. Kde poté dochází k přenosu na úzké rodinné kontakty.“
Petr Kümpel, primář infekčního odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Zatímco v létě jsme neměli žádného hospitalizované pacienty s kovidem, v poslední době počet narůstá a pohybuje se kolem 10.“
Dva z nich museli být kvůli komplikovanému průběhu onemocnění přeloženi na jednotku intenzivní péče. Pacienti s koronavirem jsou hospitalizování na infekčním oddělení. Jeho kapacita zatím dostačuje. Nemocnice prozatím kvůli koronaviru nepřijímá žádná další opatření, která by měnila způsob fungování tohoto zařízení.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Pokud bychom měli víc jak 20 pacientů, tak bychom museli omezit provoz na interním příp. plicním odd., kde bychom museli vytvořit další kapacity a nová lůžka.“
Ve srovnání s říjnem loňského roku, kdy pandemie začala nabírat na obrátkách, je nyní situace ve Slezské nemocnici mnohem klidnější. Lékaři přičítají příznivější vývoj očkování. Díky němu se počet těžkých průběhů nemoci snížil.
AKTUÁLNÍ VÝSKYT COVID-19 V OPAVĚ
8.10. 2021 40
9.10. 2021 26
10.10. 2021 15
11.10. 2021 68
12.10. 2021 45
13.10. 2021 46
---
Beskydy už 5 let bojují s kůrovcem. Ten se podepsal zejména na lesích v jeho předhůří. Nejvíce stromů muselo být pokáceno na Radhošti, Javorníku a Ondřejníku, kde s obnovou lesů v těchto dnech pomáhali i studenti.
Na Ondřejníku v Beskydech obnovují lesy, které zasáhla kůrovcová kalamita. Ze zhruba jednoho tisíce hektaru zničila větší polovinu. 1200 nových stromků, konkrétně buků tam v rámci osvětové akce. kterou uspořádal MS kraj s Biskupskými lesy, vysadili studenti.
Dana Kučová, vedoucí oddělení hospodářství a myslivosti, KÚ-MSK: “Aby věděli, co to znamená, když vidí ty holé pláně, kde byly kdysi lesy. Co to obnáší ten les obnovit, zasadit ty stromečky. Dneska je to pro děti z gymnázia Frýdlant nad Ostravicí a Gymnázia P. Bezruče Frýdek-Místek.”
Studenti pracovali ve dvojicích. Každá měla za úkol vysadit 12 stromků a vzhledem ke kamenitému terénu to byla práce velmi náročná.
Anketa: studenti: “Už jsme vysadili asi 6 stromků. Je to teda velice náročné, protože v zemi je hodně kořenů a hlavně ostružiny, takže jsme úplně popíchaná všude.”
“Doma máme taky les, takže to je celkem jednoduchá práce. S tím krumpáčem taky pracujeme doma.”
Libor Konvičný, ředitel, Ústředí Biskupských lesů: “Samozřejmě všechny nevyrostou. Ta újmavost u těch buků je poměrně vysoká. Ztráty jsou zhruba asi 10%. Největší škody způsobuje sucho, potom ta jmenovaná zvěř. Ale dokážeme sazenici ochránit buď teda oplocenkou, nebo jako v tomto případě různými chemickými nátěry.”
Na akci Stromy pro Ondřejník byl připraven také stánek s lesní pedagogikou, kde se studenti dozvěděli vše o životě v lese i o práci lesníků.
---
Čtyři děti a dva vychovatelé z Dětského domova Čeladná absolvovali na kolech cestu k Baltskému moři. Nešlo ale jen o sportovní výkon, cílem bylo podpořit charitativní akci.
Elizabeth, Erika, Daniela a Petr. To jsou čtyři děti z dětského domova v Čeladné, které se spolu se dvěma vychovateli vydaly na cyklojízdu dlouhou téměř 600 kilometrů. Za pět dní z ujeli Krompachu až k Baltskému moři. Nešlo ale jen o jízdu, zapojili se do charitativního projektu sportovce a filantropa Tomáše Slavaty.
René Dvoran, vedoucí vychovatel Dětského domova Čeladná: “Aby děti nejenom přijímaly nějaké dary, ale aby také samy mohly něco dávat. A tak vymyslel ten projekt, že děti z dětského domova pojedou k moři 580 kilometrů, a součástí toho bude sbírka.”
Elizabeth, Dětský domov Čeladná: “Vybrali nás vychovatelé strejda Petr a strejda Renek, protože rádi sportujeme.”
Erika, Dětský domov Čeladná: “Ujeli jsme denně v průměru sto třicet pět kilometrů za pět dní.”
Cyklomaraton představoval každý den osm hodin jízdy a spaní ve stanu. V cíli sportovce nečekalo žádné dlouhé rozjímají.
Daniela, Dětský domov Čeladná: “Vlezli jsem si do Baltského moře, po nohy, pak jsme šli k autu a jeli jsme zpátky do České republiky.”
Martin Kresta, vychovatel Dětského domova Čeladná: “Já si myslím, že se s tím děti popasovaly velmi dobře, chvilkama byly takové krize, když byl vítr a déšť, který nás v kuse provázel přes padesát kilometrů.”
Děti svou jízdou na kolech propagovaly sbírku pro Domov seniorů Příbor a pro nadační fond, který se věnuje předčasně narozeným dětem. Cíl, vybrat 100 tisíc korun, se naplnit podařilo.
---
Dům kultury města Ostravy na dva dny ožil japonskou kulturou. Uskutečnil se tady už 5. ročník festivalu Japonské dny. Ty jsou každým rokem větší a vždy beznadějně vyprodané. Ani letos tomu nebylo jinak.
Samurajské ukázky slavnostně zahájily Japonské dny v Ostravě. Probíhaly v Domě kultury města Ostravy a nabídly mimo jiné ukázky bojového umění, koncert, divadlo, origami i ochutnávku japonské kuchyně.
Silvestr Prajer, skupina Gorin: “To byla ukázka bojové lukostřelby, kdy vlastně jde o to, že nastoupí řada 150 lidí a ti proti sobě střílejí. O japonském luku se tvrdí, že je nejméně přesný a přesto se s ním dá trefovat docela dobře. Ale v tom množství těch šípů, když to lítá, tak vždycky se něco trefí.”
Hideo Suzuki, velvyslanec Japonska v ČR: “Cítím v Ostravě takovou tu lásku k Japonsku a myslím si, že je tady spousta možností, kde by se dalo spolupracovat. Nejedná se pouze o kulturu, ale například o problematiku čisté energie, zpracování odpadu a podobně.”
Letos poprvé na Japonských dnech lidé viděli i módní přehlídku kimon.
Jan Kudla, předseda Česko-japonského kulturního centra: “Je to velmi časově náročné co se týče toho oblékání i těch příprav, takže jsem nechtěl kolegy zatěžovat. Letos jsem je přesvědčil a dopadlo to úžasně.”
Stanislav Bartůněk, skupina Gorin: “Ten nástroj se jmenuje takadai a používá se na klasickou japonskou splétací techniku kumihimo, která je stará zhruba 2 tisíce let.”
Používá se například k výrobě různých šňůrek na dámská kimona, nebo k vyplétání samurajských zbrojí.
---
Tísňové tlačítko Senior linky v Ostravě opět zachraňovalo život. Použila ho 91letá žena, která v bytě upadla a zranila si hlavu. V obavách o její zdraví strážníci neváhali a vyrazili dveře. O zesláblou seniorku pečovali až do příjezdu záchranné služby.
Operační středisko městské policie přijalo tísňové volání z bytu 91 ženy z Moravské Ostravy. Žena v brzkých ranních hodinách aktivovala tlačítko Senior linky, takže hlídka strážníků ihned vyrazila na místo a snažila se se ženou nejprve navázat kontakt přes dveře. Na klepání a zvonění ale nereagovala.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Rozhodli se proto pokusit kontaktovat seniorku přes okno. Vzhledem k tomu, že okno bytu seniorky se nacházelo ve výšce čtyř metrů, jeden ze strážníků musel k tomuto oknu vysadit na svých ramenou svého kolegu. Jakmile započal strážník klepat na okno, uslyšel z bytu velmi tlumný hlas seniorky a rovněž klepání na topení. Po nějaké chvíli však seniorka přestala na otázky strážníka reagovat."
Když žena přestala komunikovat, strážníci neváhali a vyrazili dveře bytu. Seniorka ležela na zemi a měla rozbitou hlavu. Ošetřili ji a starali se o ni až do příjezdu zdravotníků, kteří ji převezli do nemocnice. Senior linka tak opět zachraňovala život. Ostravští strážníci je dávají lidem, kteří splní určité podmínky.
Romana Macková, preventistka MP Ostrava: “Obnáší to to, že je třeba, abychom přišli, nainstalovali tu centrálu, tlačítko, předali informace seniorovi, který potřebuje vědět, jak s tím má zacházet. V případě, že se zmýlí, tak volá na dané číslo, aby informoval, že došlo k omylu. Z počátku jsou obavy, co se to děje, co jsou to za tlačítka. Mají z toho strach, ale my dáváme dostatečný čas k tomu, abychom je instruovali k používání. Mají také návod, když tam čemukoliv nerozumí, mohou nás kontaktovat.”
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Od začátku roku už strážníci vyjížděli ke 303 případům aktivace Senior linky a z toho ve 48 případech bylo nutné přivolat zdravotníky."
Podmínkou pro získání senior linky je věk nad 65 let nebo zdravotní handicap. Žádost mohou zájemci sepsat na sociálním odboru daného úřadu nebo mohou navštívit Městskou policii.
---
Počet nakažených koronavirem v kraji stoupá. Situace se zhoršuje také v Opavě. Počet hospitalizovaných ve Slezské nemocnici se drží na čísle deset. Zřízení kovidové jednotky, jako před rokem, ani omezení neakutní péče tady prozatím ale neplánují.
Opavsko je ještě spolu s Ostravskem momentálně místem s největším výskytem koronaviru. Aktuálně je zde 536 registrovaných případů. V poslední době přibývá zhruba padesát nových denně.
Aleš Kotrla, mluvčí KHS Ostrava: „Jde o řadu malých lokálních ohnisek, zejména ve školských zařízeních. Kde poté dochází k přenosu na úzké rodinné kontakty.“
Petr Kümpel, primář infekčního odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Zatímco v létě jsme neměli žádného hospitalizované pacienty s kovidem, v poslední době počet narůstá a pohybuje se kolem 10.“
Dva z nich museli být kvůli komplikovanému průběhu onemocnění přeloženi na jednotku intenzivní péče. Pacienti s koronavirem jsou hospitalizování na infekčním oddělení. Jeho kapacita zatím dostačuje. Nemocnice prozatím kvůli koronaviru nepřijímá žádná další opatření, která by měnila způsob fungování tohoto zařízení.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Pokud bychom měli víc jak 20 pacientů, tak bychom museli omezit provoz na interním příp. plicním odd., kde bychom museli vytvořit další kapacity a nová lůžka.“
Ve srovnání s říjnem loňského roku, kdy pandemie začala nabírat na obrátkách, je nyní situace ve Slezské nemocnici mnohem klidnější. Lékaři přičítají příznivější vývoj očkování. Díky němu se počet těžkých průběhů nemoci snížil.
AKTUÁLNÍ VÝSKYT COVID-19 V OPAVĚ
8.10. 2021 40
9.10. 2021 26
10.10. 2021 15
11.10. 2021 68
12.10. 2021 45
13.10. 2021 46
---
Beskydy už 5 let bojují s kůrovcem. Ten se podepsal zejména na lesích v jeho předhůří. Nejvíce stromů muselo být pokáceno na Radhošti, Javorníku a Ondřejníku, kde s obnovou lesů v těchto dnech pomáhali i studenti.
Na Ondřejníku v Beskydech obnovují lesy, které zasáhla kůrovcová kalamita. Ze zhruba jednoho tisíce hektaru zničila větší polovinu. 1200 nových stromků, konkrétně buků tam v rámci osvětové akce. kterou uspořádal MS kraj s Biskupskými lesy, vysadili studenti.
Dana Kučová, vedoucí oddělení hospodářství a myslivosti, KÚ-MSK: “Aby věděli, co to znamená, když vidí ty holé pláně, kde byly kdysi lesy. Co to obnáší ten les obnovit, zasadit ty stromečky. Dneska je to pro děti z gymnázia Frýdlant nad Ostravicí a Gymnázia P. Bezruče Frýdek-Místek.”
Studenti pracovali ve dvojicích. Každá měla za úkol vysadit 12 stromků a vzhledem ke kamenitému terénu to byla práce velmi náročná.
Anketa: studenti: “Už jsme vysadili asi 6 stromků. Je to teda velice náročné, protože v zemi je hodně kořenů a hlavně ostružiny, takže jsme úplně popíchaná všude.”
“Doma máme taky les, takže to je celkem jednoduchá práce. S tím krumpáčem taky pracujeme doma.”
Libor Konvičný, ředitel, Ústředí Biskupských lesů: “Samozřejmě všechny nevyrostou. Ta újmavost u těch buků je poměrně vysoká. Ztráty jsou zhruba asi 10%. Největší škody způsobuje sucho, potom ta jmenovaná zvěř. Ale dokážeme sazenici ochránit buď teda oplocenkou, nebo jako v tomto případě různými chemickými nátěry.”
Na akci Stromy pro Ondřejník byl připraven také stánek s lesní pedagogikou, kde se studenti dozvěděli vše o životě v lese i o práci lesníků.
---
Čtyři děti a dva vychovatelé z Dětského domova Čeladná absolvovali na kolech cestu k Baltskému moři. Nešlo ale jen o sportovní výkon, cílem bylo podpořit charitativní akci.
Elizabeth, Erika, Daniela a Petr. To jsou čtyři děti z dětského domova v Čeladné, které se spolu se dvěma vychovateli vydaly na cyklojízdu dlouhou téměř 600 kilometrů. Za pět dní z ujeli Krompachu až k Baltskému moři. Nešlo ale jen o jízdu, zapojili se do charitativního projektu sportovce a filantropa Tomáše Slavaty.
René Dvoran, vedoucí vychovatel Dětského domova Čeladná: “Aby děti nejenom přijímaly nějaké dary, ale aby také samy mohly něco dávat. A tak vymyslel ten projekt, že děti z dětského domova pojedou k moři 580 kilometrů, a součástí toho bude sbírka.”
Elizabeth, Dětský domov Čeladná: “Vybrali nás vychovatelé strejda Petr a strejda Renek, protože rádi sportujeme.”
Erika, Dětský domov Čeladná: “Ujeli jsme denně v průměru sto třicet pět kilometrů za pět dní.”
Cyklomaraton představoval každý den osm hodin jízdy a spaní ve stanu. V cíli sportovce nečekalo žádné dlouhé rozjímají.
Daniela, Dětský domov Čeladná: “Vlezli jsem si do Baltského moře, po nohy, pak jsme šli k autu a jeli jsme zpátky do České republiky.”
Martin Kresta, vychovatel Dětského domova Čeladná: “Já si myslím, že se s tím děti popasovaly velmi dobře, chvilkama byly takové krize, když byl vítr a déšť, který nás v kuse provázel přes padesát kilometrů.”
Děti svou jízdou na kolech propagovaly sbírku pro Domov seniorů Příbor a pro nadační fond, který se věnuje předčasně narozeným dětem. Cíl, vybrat 100 tisíc korun, se naplnit podařilo.
---
Dům kultury města Ostravy na dva dny ožil japonskou kulturou. Uskutečnil se tady už 5. ročník festivalu Japonské dny. Ty jsou každým rokem větší a vždy beznadějně vyprodané. Ani letos tomu nebylo jinak.
Samurajské ukázky slavnostně zahájily Japonské dny v Ostravě. Probíhaly v Domě kultury města Ostravy a nabídly mimo jiné ukázky bojového umění, koncert, divadlo, origami i ochutnávku japonské kuchyně.
Silvestr Prajer, skupina Gorin: “To byla ukázka bojové lukostřelby, kdy vlastně jde o to, že nastoupí řada 150 lidí a ti proti sobě střílejí. O japonském luku se tvrdí, že je nejméně přesný a přesto se s ním dá trefovat docela dobře. Ale v tom množství těch šípů, když to lítá, tak vždycky se něco trefí.”
Hideo Suzuki, velvyslanec Japonska v ČR: “Cítím v Ostravě takovou tu lásku k Japonsku a myslím si, že je tady spousta možností, kde by se dalo spolupracovat. Nejedná se pouze o kulturu, ale například o problematiku čisté energie, zpracování odpadu a podobně.”
Letos poprvé na Japonských dnech lidé viděli i módní přehlídku kimon.
Jan Kudla, předseda Česko-japonského kulturního centra: “Je to velmi časově náročné co se týče toho oblékání i těch příprav, takže jsem nechtěl kolegy zatěžovat. Letos jsem je přesvědčil a dopadlo to úžasně.”
Stanislav Bartůněk, skupina Gorin: “Ten nástroj se jmenuje takadai a používá se na klasickou japonskou splétací techniku kumihimo, která je stará zhruba 2 tisíce let.”
Používá se například k výrobě různých šňůrek na dámská kimona, nebo k vyplétání samurajských zbrojí.
---
