Studenti Gymnázia Petra Bezruče z Frýdku-Místku si připsali velkolepý úspěch. Vyhráli totiž zeměpisnou soutěž Eurorebus, do které se každoročně zapojují tisíce žáků i studentů z celého Česka. Frýdecko-Místečtí gymnazisté letos získali už počtvrté za sebou putovní pohár pro nejúspěšnější školu.
Zaplněná aula Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku. Zdejší studenti se sešli na slavnostním ceremoniálu předávání velkého putovního poháru. Vyhráli totiž 27. ročník zeměpisné soutěže Eurorebus.
Šimon Švarný, student 6. ročníku: "Ta soutěž je vlastně řekl bych ne přímo na zeměpis, jak na obecný přehled. Je tam část zeměpisu, část dějepisu, část sociálních nebo sociologických věcí a celkem dost se tam i počítá."
Soutěží se ve třech věkových kategoriích. Navíc se sčítají body nejúspěšnějších tříd. Gymnazisté díky tomu vybojovali pro svou školu už čtvrté celkové vítězství za posledních sedm let.
Daniel Kozák, ředitel soutěže Eurorebus: "Zdejší gymnázium patří k těm nejlepším a nejúspěšnějším školám v rámci celé republiky. A dlužno říct, že ten úspěch je mimořádný i s ohledem na množství žáků a studentů, kteří se každoročně vědomostní soutěže Eurorebus zúčastňují."
Olga Onderková, ředitelka Gymnázia Petra Bezruče, Frýdek-Místek "Je to velký úspěch, i když si někdo řekne, že je to počtvrté. Ale to úsilí těch studentů vyústilo v zisk tohoto poháru a jak už jsem řekla. Je to o to cennější, že ten pohár studenti získávali během distanční výuky. Kdy většina soutěží byla zrušena a skutečně i v té distanční výuce se do toho zapojili a ten pohár vyhráli."
Někteří studenti se do soutěže zapojují pravidelně. Například už šestým rokem, co chodí na zdejší gymnázium.
Kateřina Lasotová, studentka 6. ročníku: "Hrajeme ji pořád ve stejném složení s mými kolegy. A Velmi si ji užíváme, každý rok jsme se těšili na závěrečné finále, do kterého se nám teda podařilo pokaždé dostat a byla to úžasná atmosféra."
Filip Zikeš, student 6. ročníku: "Vždycky se to dalo nějakým způsobem zvládnout a jsme rádi, že nám podařilo dostat se až tady do krajského a následně do celostátního kola."
Olga Onderková, ředitelka Gymnázia Petra Bezruče, Frýdek-Místek: "Část studentů je stejných, ale v podstatě vždycky do toho zapojujeme mladší a mladší ročníky, tak aby ta kontinuita pokračovala dál."
Pavel Kváš, učitel zeměpisu a vedoucí týmu: - Čím to je? Že se jim tak pokaždé daří? - "To rozhodně poděkování patří všem kolegům. Tohle je taková ta třešnička na tom dortu, ale ten základ je v tom vzdělávání na naší škole. A to poděkování patří všem kantorům."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Gymnázium Petra Bezruče mělo vždycky vysokou úroveň. Jak na pedagogické úrovni, tak i mezi studenty a absolventy. A jsem rád, že jako absolvent to mohu konstatovat i teď a vidím ty úspěchy a přeju to našim studentům z Frýdku-Místku a věřím, že ten pohár, který získali, dneska není poslední."
Do soutěže se každoročně zapojuje přes 20 tisíc žáků z 500 škol v celé České republice.
---
Beskydy už 5 let bojují s kůrovcem. Ten se podepsal zejména na lesích v jeho předhůří. Nejvíce stromů muselo být pokáceno na Radhošti, Javorníku a Ondřejníku, kde s obnovou lesů v těchto dnech pomáhali i studenti.
Na Ondřejníku v Beskydech obnovují lesy, které zasáhla kůrovcová kalamita. Ze zhruba jednoho tisíce hektaru zničila větší polovinu. 1200 nových stromků, konkrétně buků tam v rámci osvětové akce. kterou uspořádal MS kraj s Biskupskými lesy, vysadili studenti.
Dana Kučová, vedoucí oddělení hospodářství a myslivosti, KÚ-MSK: “Aby věděli, co to znamená, když vidí ty holé pláně, kde byly kdysi lesy. Co to obnáší ten les obnovit, zasadit ty stromečky. Dneska je to pro děti z gymnázia Frýdlant nad Ostravicí a Gymnázia P. Bezruče Frýdek-Místek.”
Studenti pracovali ve dvojicích. Každá měla za úkol vysadit 12 stromků a vzhledem ke kamenitému terénu to byla práce velmi náročná.
Anketa: studenti: “Už jsme vysadili asi 6 stromků. Je to teda velice náročné, protože v zemi je hodně kořenů a hlavně ostružiny, takže jsme úplně popíchaná všude.”
“Doma máme taky les, takže to je celkem jednoduchá práce. S tím krumpáčem taky pracujeme doma.”
Libor Konvičný, ředitel, Ústředí Biskupských lesů: “Samozřejmě všechny nevyrostou. Ta újmavost u těch buků je poměrně vysoká. Ztráty jsou zhruba asi 10%. Největší škody způsobuje sucho, potom ta jmenovaná zvěř. Ale dokážeme sazenici ochránit buď teda oplocenkou, nebo jako v tomto případě různými chemickými nátěry.”
Na akci Stromy pro Ondřejník byl připraven také stánek s lesní pedagogikou, kde se studenti dozvěděli vše o životě v lese i o práci lesníků.
---
Ostrava opět přispěje na podporu prorodinných a volnočasových aktivit. O peníze může zažádat každý, kdo organizuje nějaké akce nebo aktivity zaměřené na soužití rodin i mezigenerační. Projekty mohu být i z oblasti poradenství.
Ostrava se dlouhodobě zaměřuje na rodinnou politiku s cílem zvrátit nepříznivý demografický vývoj a zejména zastavit stěhování mladých lidí, ale naopak jim co nejlepší podmínky pro život a založení rodiny. Kromě velkých projektů město každoročně podporuje i menší komunitní akce pro celé rodiny.
Zdeněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „Vedle podpory velkých kulturních projektů vnímáme také potřebu podporovat i menší komunitně zaměřené akce a aktivity pro rodiny, které většinou vznikají jen z čisté potřeby lidí se setkávat, vzájemně spolu komunikovat a dělit se o své starosti i radosti. Právě z tohoto důvodu jsme vytvořili dotační program v oblasti rodinné politiky, což považuji za velice dobrý krok. Cílem je podpořit spolky a neziskové organizace, které se v této činnosti angažují, neboť jsme přesvědčeni, že především rodinám s dětmi je třeba nabídnout kvalitní a finančně nenáročnou možnost společného trávení volného času.“
Pro příští rok je prozatím připraven milion 100 tisíc korun. Každoročně je z tohoto dotačního titulu podpořena činnost 10-15 organizací, které se snaží o vytváření vhodných podmínek pro fungování rodin a usilují o odstranění překážek, jimž rodiny čelí. Podporu mohou získat i jednorázové akce.
Zdeněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Vedle toho ještě podporujeme volnočasové aktivity, na které je alokovaná částka 6 milionů korun, což je zhruba stejně jako v minulých obdobích."
O podporu se musejí zájemci přihlásit od 18. do 27. října. Žádosti mohou podat právnické i fyzické osoby. Podrobnosti naleznete na webu Ostravy.
---
Voda, bahno, složitý terén - to je adrenalinová soutěž Útěk v řetězech, která každým rokem láká do Havířova odvážné dvojice. Organizátoři ani tentokrát nezklamali a vězni si sáhli opět až na dno.
Spoutaní vězni se zavázanýma očima byli odvezeni na neznámé místo. Po sundání masek dvojice poznaly jen to, že jsou v kostele. Podle záchytných bodů v mapě se měly za úkol dostat zpět do Havířova. Na cestě museli vězni splnit dvanáct úkolů. Každý si přál, aby hned na začátku neskončili ve vodě.
anketa: "Jestli bude ledová voda, mi to nevadí, ale bude to nepříjemné. Hlavně na startu, jestli bude.”
anketa: "Někde se brodit, s tím asi počítáme. Ale, aby se nemuselo někde plavat. To by bylo fajn.”
Co by si nechtěl dneska zažít?
anketa: “Plavání přes Těrlickou přehradu.”
Problém byl, že většina dvojic se ztratila hned v prvním lese a není divu. Někteří soutěžící přijeli třeba až z Bruntálu, Ostravy, či Karviné.
12. ročník Útěku v řetězech byl tématicky laděný podle zvěrokruhu. Dvojice musely ve vodě chodit pozpátku jako raci, prokázat sílu, jako býci, ale nechyběla ani romantika.
David Polák, spoluorganizátor Útěku v řetězech: “Letos to bude podstatně kratší. Jsme ve velice blízkém okolí Havířova. Startujeme z Orlové, kdo umí číst dobře mapu, tak to pro něho bude sprint a ta trasa by se mohla vlézt do 13 km.”
Do cíle nakonec dorazilo všech 21 dvojic. Ta nejrychlejší Čuk a Gek s časem 2 hodiny a 34 minut.
---
Obyvatelé Karviné mohli zažít Hubertovu jízdu. Více jak 50 jezdců na koních se obyvatelům města předvedlo v celé své kráse za zámkem Fryštát, kde za slavnostního zvuku trubačů byla tato velkolepá podívaná zahájena.
Slavnostní lovecké fanfáry zazněly při zahájení letošní Hubertovy jízdy pod zámkem Fryštát. Jezdci na koních a ponících se seřadili na louce a společně s diváky přihlíželi stužkování lídrů - lišky a mastra ředitelem závodu, kterým byl náměstek primátora Karviné Andrzej Bizoń.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné: “ Jsem rád, že přijalo pozvání tolik jezdců, koní, dětí a poníků to tady snad ještě nebylo."
Nejmladší jezdec, který se účastnil Hubertovy jízdy, měl teprve dva roky. Stejně jako ostatní děti jel na poníkovi pod dohledem dospělých. Za děti, které si budují vztah ke koním, je předseda jezdeckého klubu Českého Těšína Alfréd Heckel rád, protože mladí lidé spíše od koní odcházejí.
Alfréd Heckel, organizátor, předseda jezdeckého klubu Českého Těšína: "Postupně se snižuje věková hranice, jsou tady dvě holčičky, které ještě nemají čtyři roky."
Ve světě koní žijí všichni členové rodiny Hecklových.
Alfréd Heckel ml., vnuk: "Já se jmenuji Fredík a ten kůň se jmenuje Chip. Jezdí se na něm dobře a je hodný."
Eliška Heckelová, vnučka: "Je mi osm a ten kůň se jmenuje Dale, je mu 16. Jezdí se na něm dobře."
Hubertova jízda vyvrcholila symbolickým závěrečným honem na lišku takzvaným Halali opět pod zámkem Fryštát. Kvůli bezpečí bylo slavnostní ukončení netradiční, na louce hledali jezdci míček s nápisem liška. Úspěšná byla Ivana Zolichová z Orlové.
---
Studenti Gymnázia Petra Bezruče z Frýdku-Místku si připsali velkolepý úspěch. Vyhráli totiž zeměpisnou soutěž Eurorebus, do které se každoročně zapojují tisíce žáků i studentů z celého Česka. Frýdecko-Místečtí gymnazisté letos získali už počtvrté za sebou putovní pohár pro nejúspěšnější školu.
Zaplněná aula Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku. Zdejší studenti se sešli na slavnostním ceremoniálu předávání velkého putovního poháru. Vyhráli totiž 27. ročník zeměpisné soutěže Eurorebus.
Šimon Švarný, student 6. ročníku: "Ta soutěž je vlastně řekl bych ne přímo na zeměpis, jak na obecný přehled. Je tam část zeměpisu, část dějepisu, část sociálních nebo sociologických věcí a celkem dost se tam i počítá."
Soutěží se ve třech věkových kategoriích. Navíc se sčítají body nejúspěšnějších tříd. Gymnazisté díky tomu vybojovali pro svou školu už čtvrté celkové vítězství za posledních sedm let.
Daniel Kozák, ředitel soutěže Eurorebus: "Zdejší gymnázium patří k těm nejlepším a nejúspěšnějším školám v rámci celé republiky. A dlužno říct, že ten úspěch je mimořádný i s ohledem na množství žáků a studentů, kteří se každoročně vědomostní soutěže Eurorebus zúčastňují."
Olga Onderková, ředitelka Gymnázia Petra Bezruče, Frýdek-Místek "Je to velký úspěch, i když si někdo řekne, že je to počtvrté. Ale to úsilí těch studentů vyústilo v zisk tohoto poháru a jak už jsem řekla. Je to o to cennější, že ten pohár studenti získávali během distanční výuky. Kdy většina soutěží byla zrušena a skutečně i v té distanční výuce se do toho zapojili a ten pohár vyhráli."
Někteří studenti se do soutěže zapojují pravidelně. Například už šestým rokem, co chodí na zdejší gymnázium.
Kateřina Lasotová, studentka 6. ročníku: "Hrajeme ji pořád ve stejném složení s mými kolegy. A Velmi si ji užíváme, každý rok jsme se těšili na závěrečné finále, do kterého se nám teda podařilo pokaždé dostat a byla to úžasná atmosféra."
Filip Zikeš, student 6. ročníku: "Vždycky se to dalo nějakým způsobem zvládnout a jsme rádi, že nám podařilo dostat se až tady do krajského a následně do celostátního kola."
Olga Onderková, ředitelka Gymnázia Petra Bezruče, Frýdek-Místek: "Část studentů je stejných, ale v podstatě vždycky do toho zapojujeme mladší a mladší ročníky, tak aby ta kontinuita pokračovala dál."
Pavel Kváš, učitel zeměpisu a vedoucí týmu: - Čím to je? Že se jim tak pokaždé daří? - "To rozhodně poděkování patří všem kolegům. Tohle je taková ta třešnička na tom dortu, ale ten základ je v tom vzdělávání na naší škole. A to poděkování patří všem kantorům."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Gymnázium Petra Bezruče mělo vždycky vysokou úroveň. Jak na pedagogické úrovni, tak i mezi studenty a absolventy. A jsem rád, že jako absolvent to mohu konstatovat i teď a vidím ty úspěchy a přeju to našim studentům z Frýdku-Místku a věřím, že ten pohár, který získali, dneska není poslední."
Do soutěže se každoročně zapojuje přes 20 tisíc žáků z 500 škol v celé České republice.
---
Beskydy už 5 let bojují s kůrovcem. Ten se podepsal zejména na lesích v jeho předhůří. Nejvíce stromů muselo být pokáceno na Radhošti, Javorníku a Ondřejníku, kde s obnovou lesů v těchto dnech pomáhali i studenti.
Na Ondřejníku v Beskydech obnovují lesy, které zasáhla kůrovcová kalamita. Ze zhruba jednoho tisíce hektaru zničila větší polovinu. 1200 nových stromků, konkrétně buků tam v rámci osvětové akce. kterou uspořádal MS kraj s Biskupskými lesy, vysadili studenti.
Dana Kučová, vedoucí oddělení hospodářství a myslivosti, KÚ-MSK: “Aby věděli, co to znamená, když vidí ty holé pláně, kde byly kdysi lesy. Co to obnáší ten les obnovit, zasadit ty stromečky. Dneska je to pro děti z gymnázia Frýdlant nad Ostravicí a Gymnázia P. Bezruče Frýdek-Místek.”
Studenti pracovali ve dvojicích. Každá měla za úkol vysadit 12 stromků a vzhledem ke kamenitému terénu to byla práce velmi náročná.
Anketa: studenti: “Už jsme vysadili asi 6 stromků. Je to teda velice náročné, protože v zemi je hodně kořenů a hlavně ostružiny, takže jsme úplně popíchaná všude.”
“Doma máme taky les, takže to je celkem jednoduchá práce. S tím krumpáčem taky pracujeme doma.”
Libor Konvičný, ředitel, Ústředí Biskupských lesů: “Samozřejmě všechny nevyrostou. Ta újmavost u těch buků je poměrně vysoká. Ztráty jsou zhruba asi 10%. Největší škody způsobuje sucho, potom ta jmenovaná zvěř. Ale dokážeme sazenici ochránit buď teda oplocenkou, nebo jako v tomto případě různými chemickými nátěry.”
Na akci Stromy pro Ondřejník byl připraven také stánek s lesní pedagogikou, kde se studenti dozvěděli vše o životě v lese i o práci lesníků.
---
Ostrava opět přispěje na podporu prorodinných a volnočasových aktivit. O peníze může zažádat každý, kdo organizuje nějaké akce nebo aktivity zaměřené na soužití rodin i mezigenerační. Projekty mohu být i z oblasti poradenství.
Ostrava se dlouhodobě zaměřuje na rodinnou politiku s cílem zvrátit nepříznivý demografický vývoj a zejména zastavit stěhování mladých lidí, ale naopak jim co nejlepší podmínky pro život a založení rodiny. Kromě velkých projektů město každoročně podporuje i menší komunitní akce pro celé rodiny.
Zdeněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „Vedle podpory velkých kulturních projektů vnímáme také potřebu podporovat i menší komunitně zaměřené akce a aktivity pro rodiny, které většinou vznikají jen z čisté potřeby lidí se setkávat, vzájemně spolu komunikovat a dělit se o své starosti i radosti. Právě z tohoto důvodu jsme vytvořili dotační program v oblasti rodinné politiky, což považuji za velice dobrý krok. Cílem je podpořit spolky a neziskové organizace, které se v této činnosti angažují, neboť jsme přesvědčeni, že především rodinám s dětmi je třeba nabídnout kvalitní a finančně nenáročnou možnost společného trávení volného času.“
Pro příští rok je prozatím připraven milion 100 tisíc korun. Každoročně je z tohoto dotačního titulu podpořena činnost 10-15 organizací, které se snaží o vytváření vhodných podmínek pro fungování rodin a usilují o odstranění překážek, jimž rodiny čelí. Podporu mohou získat i jednorázové akce.
Zdeněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Vedle toho ještě podporujeme volnočasové aktivity, na které je alokovaná částka 6 milionů korun, což je zhruba stejně jako v minulých obdobích."
O podporu se musejí zájemci přihlásit od 18. do 27. října. Žádosti mohou podat právnické i fyzické osoby. Podrobnosti naleznete na webu Ostravy.
---
Voda, bahno, složitý terén - to je adrenalinová soutěž Útěk v řetězech, která každým rokem láká do Havířova odvážné dvojice. Organizátoři ani tentokrát nezklamali a vězni si sáhli opět až na dno.
Spoutaní vězni se zavázanýma očima byli odvezeni na neznámé místo. Po sundání masek dvojice poznaly jen to, že jsou v kostele. Podle záchytných bodů v mapě se měly za úkol dostat zpět do Havířova. Na cestě museli vězni splnit dvanáct úkolů. Každý si přál, aby hned na začátku neskončili ve vodě.
anketa: "Jestli bude ledová voda, mi to nevadí, ale bude to nepříjemné. Hlavně na startu, jestli bude.”
anketa: "Někde se brodit, s tím asi počítáme. Ale, aby se nemuselo někde plavat. To by bylo fajn.”
Co by si nechtěl dneska zažít?
anketa: “Plavání přes Těrlickou přehradu.”
Problém byl, že většina dvojic se ztratila hned v prvním lese a není divu. Někteří soutěžící přijeli třeba až z Bruntálu, Ostravy, či Karviné.
12. ročník Útěku v řetězech byl tématicky laděný podle zvěrokruhu. Dvojice musely ve vodě chodit pozpátku jako raci, prokázat sílu, jako býci, ale nechyběla ani romantika.
David Polák, spoluorganizátor Útěku v řetězech: “Letos to bude podstatně kratší. Jsme ve velice blízkém okolí Havířova. Startujeme z Orlové, kdo umí číst dobře mapu, tak to pro něho bude sprint a ta trasa by se mohla vlézt do 13 km.”
Do cíle nakonec dorazilo všech 21 dvojic. Ta nejrychlejší Čuk a Gek s časem 2 hodiny a 34 minut.
---
Obyvatelé Karviné mohli zažít Hubertovu jízdu. Více jak 50 jezdců na koních se obyvatelům města předvedlo v celé své kráse za zámkem Fryštát, kde za slavnostního zvuku trubačů byla tato velkolepá podívaná zahájena.
Slavnostní lovecké fanfáry zazněly při zahájení letošní Hubertovy jízdy pod zámkem Fryštát. Jezdci na koních a ponících se seřadili na louce a společně s diváky přihlíželi stužkování lídrů - lišky a mastra ředitelem závodu, kterým byl náměstek primátora Karviné Andrzej Bizoń.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné: “ Jsem rád, že přijalo pozvání tolik jezdců, koní, dětí a poníků to tady snad ještě nebylo."
Nejmladší jezdec, který se účastnil Hubertovy jízdy, měl teprve dva roky. Stejně jako ostatní děti jel na poníkovi pod dohledem dospělých. Za děti, které si budují vztah ke koním, je předseda jezdeckého klubu Českého Těšína Alfréd Heckel rád, protože mladí lidé spíše od koní odcházejí.
Alfréd Heckel, organizátor, předseda jezdeckého klubu Českého Těšína: "Postupně se snižuje věková hranice, jsou tady dvě holčičky, které ještě nemají čtyři roky."
Ve světě koní žijí všichni členové rodiny Hecklových.
Alfréd Heckel ml., vnuk: "Já se jmenuji Fredík a ten kůň se jmenuje Chip. Jezdí se na něm dobře a je hodný."
Eliška Heckelová, vnučka: "Je mi osm a ten kůň se jmenuje Dale, je mu 16. Jezdí se na něm dobře."
Hubertova jízda vyvrcholila symbolickým závěrečným honem na lišku takzvaným Halali opět pod zámkem Fryštát. Kvůli bezpečí bylo slavnostní ukončení netradiční, na louce hledali jezdci míček s nápisem liška. Úspěšná byla Ivana Zolichová z Orlové.
---
