Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Na hřbitovech nezapomínejte ani na svou bezpečnost
  • Nemocnice F-M buduje přístavbu urgentního příjmu
  • Lupiči se vydávali za francouzské hokejové fanoušky
  • Pomoc těm, kteří po povodni sami pomáhali
  • Během přes ČR podpořil nemocné fenylketonurií

Na hřbitovech nezapomínejte ani na svou bezpečnost

Blíží se památka zesnulých, kdy většina z nás směřuje na hřbitovy, abychom vzpomenuli na své předky. Na toto období se připravují také strážníci, kteří v okolí hřbitovů zesilují hlídky, aby dohlédli na bezpečnost návštěvníků, ale i na dopravu. Lidem pak vzkazují, aby byli opatrní na sebe i své věci.

Památku zesnulých neboli Dušičky si připomínáme 2. listopadu, což se odvíjí od svátku všech svatých, který je o den dříve. Zatímco pro drtivou většinu lidí jde o svátek, kdy navštěvují hřbitovy a vzpomínají na své zesnulé blízké, existuje také skupina osob, která toho zneužívá. Právě kvůli nim proto policisté zesilují hlídky. 

Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Konec měsíce října a začátek měsíce listopadu je období, kdy občané ve větší míře navštěvují hřbitovy, aby uctili památku zesnulých a pro nás je to období, kdy navyšujeme pěší výkon služby a strážníci působí na hřbitovech, v jejich okolí a na parkovištích." 

S velkým pohybem osob na hřbitovech je samozřejmě spojena také zvýšená automobilová doprava v jejich okolí a strážníci se tak zaměří i na bezpečnost silničního provozu. 

Helena Baďurová, preventistka MP Ostrava: "Strážníci budou návštěvníky hřbitovů upozorňovat, aby dbali na opatrnost při zdobení hrobů a měli své věci neustále na očích. Budou pomáhat i při dohledu nad bezpečností silničního provozu, protože předpokládáme vyšší pohyb chodců i vozidel."  

Policisté také připomínají známé heslo z kampaně proti krádežím " Vaše auto není trezor", takže nenechávejte ve svých vozech nic cenného anebo věci alespoň zavřete do kufru, ať nejsou viditelné přes okno, což zloděje často přiláká.

---

Nemocnice F-M buduje přístavbu urgentního příjmu

Nemocnice ve Frýdku-Místku buduje přístavbu Centrálního urgentního příjmu. Prostory se zvětší a umožní propojení více odborných zdravotnických týmů. Budova navíc dostane nové CT zařízení. Celkově investice vyjde i s vybavením vyjde na zhruba 73 milionů korun a hotovo bude příští rok na jaře.

V areálu Nemocnice ve Frýdku-Místku probíhá plno stavebních prací. Jednou z největších investic je přístavba Centrálního urgentního příjmu.

Věra Starmannová, vrchní sestra Centrálního urgentního příjmu: "Získáme jednak dvě lůžka pro pacienta. Dojde ke zhotovení jednoho velínu, dojde k propojení oborů a jednak dojde i ke spolupráci personálu. Takže se zvýší efektivita práce."

Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Urgentní příjem patří mezi takové zásadní pracoviště nemocnice. Je to nejakutnější a velmi stresové pracoviště, protože tady najíždí akutní pacienti. A jsou tady vyšetřování s tím, že se pak rozhoduje, zda budou hospitalizováni nebo jakým způsobem budou ošetřováni. Střídají se tady všechny lékařské profese a my chceme spojit dvě expektační místnosti do jedné, abychom propojili i sestry a vytvořili z nich jeden tým, který se o pacienty bude starat."

Věra Starmannová, vrchní sestra Centrálního urgentního příjmu: "Práce na urgentu je velice náročná, protože je to práce jednak nárazová, že v jednu chvíli se zdá, že je provoz plynulý, ale během několika minut se to může změnit. Protože dojde k velkému návozu pacientů záchrannou službou. A opravdu ta vytíženost tady je bych řekla stoprocentní. Takže tím, že dojde k propojení těch expektací, bude jeden sál, ten personál bude zastupitelný a na tu směnu ten provoz bude zajištěn."

V průměru se tady zdravotníci musí postarat o 100 až 120 pacientů za den.

Věra Starmannová, vrchní sestra Centrálního urgentního příjmu: "Už se nám stalo několikrát, protože jsme velká spádová oblast, že i do hodiny nám přijede 7 až 8 záchranných vozů."

Cílem přístavby je získat prostor pro nové ambulance, a hlavně pro úplně nové CT zařízení.

Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Na urgentním příjmu máme jedno CT, které je loni obnoveno, takže je nové, nicméně jednou měsíčně na něm pobíhá servis osmihodinový. A pokud by došlo k nějaké poruše, tak by nemocnice byla bez tohoto zásadního přístroje zobrazovacího. A proto dostavujeme a v březnu by měla být dokončena přístavba urgentního příjmu, kdy postavíme budovu pro další druhé CT v nemocnici, které budeme používat právě primárně pro ty výpadky. Tak, abychom měli kontinuálně zajištěnou tuto zobrazovací techniku. A samozřejmě budeme schopni ošetřit více pacientů elektivních, kteří tady to vyšetření potřebují. Budou tam také zřízeny dvě nebo tři ambulance, které nemocnici pořád chybí, protože se neustále rozrůstáme. A ten prostor bude využitý pro všechny akutní pacienty, kteří do nemocnice přijdou."

Investice do rozšíření urgentu vyjde na zhruba 73 milionů korun včetně nového CT za 30 milionů. Přestavba expektace pak zhruba 10 milionů. Většinu zaplatí zřizovatel Moravskoslezský kraj.

Tomáš Stejskal, ředitel nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pro příští rok chystáme také podobně velké investice. Chystá se rekonstrukce dětského oddělení, ta se bude pohybovat v částce do 100 milionů korun. Tam se také bude rekonstruovat JIP a standard. A samozřejmě budujeme další ambulance, ze kterých máme radost."

Na přelomu roku se má v nemocnici dokončit také velká rekonstrukce jednotky intenzivní péče neoperačních oborů za zhruba 48 milionů.

---

Krátké zprávy 18. 10. 2024 17.00 - 1

USTAVUJÍCÍ ZASTUPITELSTVO MSK

Nově zvolení zastupitelé Moravskoslezského kraje se poprvé sejdou v pondělí 21. října v 9:00 hodin na Krajském úřadě v Ostravě. Ustavující zasedání se uskuteční poté, co byly splněny všechny zákonné podmínky a krajský soud zamítl všechny tři stížnosti na průběh krajských voleb. Zastupitelé se tak mohou oficiálně ujmout svých funkcí.

TŘI MILIARDY NA ODSTRAŇOVÁNÍ NÁSLEDKŮ POVODNÍ

Statici na území MS kraje po zářijové povodni rozhodli o demolici celkem 72 staveb. Z toho je 37 rodinných domů. Na odstraňování následků povodní vláda uvolnila tři miliardy korun. Peníze jsou určeny pro domácnosti a na obnovu vodovodů, kanalizací a čističek.

---

Lupiči se vydávali za francouzské hokejové fanoušky

U vyřešení nějakého případu policistům často pomůže detail, který pachatele ani nenapadne. Stejně tomu bylo i v případu Slováků, kteří v přestrojení za francouzské hokejové fanoušky pokusili vyloupit v Ostravě směnárnu. Klíčové pro jejich dopadení byly nakonec batohy.

V průběhu světového šampionátu v hokeji, který se konal v Ostravě v květnu, přijala policie oznámení o přepadení směnárny. Směnárnice uvedla, že do provozovny vtrhli dva muži přestrojení za francouzské fanoušky. Jeden měl pistoli a chtěli peníze. Žena ale směnárnu ubránila.

Radim Bena, kriminalista: "Ta pracovnice byla tak odvážná, že se bila. Jednak si chtěla zachránit život a jednak chtěla co nejdříve stisknout tísňové tlačítko. To se ji během toho zápasu povedlo a pachatelé utekli. Vzali pouze klíče od směnárny."

Kriminalisté okamžitě rozjeli pátrání po francouzských fanoušcích. Prohledávali také kontejnery v okolí a nakonec byli úspěšní. Našli jeden z dresů i šiltovku. K dopadení pachatelů ale nakonec pomohly batohy, které měli na zádech. 

Radim Bena, kriminalista: "Podařilo se nám zjistit, kde se tyto batohy prodávají. V jedné ostravské prodejně jsme zajistili kamerový záznam a účtenku. Měli jsme tak obličeje a byli tři."

Kriminalisté se obrátili na kolegy na Slovensku a to vedlo až k ustanovení pachatelů. 

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař obvinil dva muže ve věku 30 a 37 let ze zvlášť závažného zločinu loupeže, třetí 33letý muž byl obviněn ze spáchání účastenství ve formě organizování zvlášť závažného zločinu loupeže. V případě odsouzení jim hrozí trest odnětí svobody od dvou do deseti let."

Ukázalo se, že třetí muž vše vymyslel, ale přepadení se neúčastnil. Francouzské dresy si vybrali proto, že v den přepadení opravdu večer hráli v Ostravě Francouzi s Polskem. 

---

Pomoc těm, kteří po povodni sami pomáhali

Pomáhali všem okolo, sami však pomoc potřebují a zaslouží si ji. Jde o zaměstnance nemocnice v Krnově, lékaře, sestry a další personál, kteří pomáhali zachránit a obnovit její provoz, přestože jejich domovy právě ničila velká voda. Ta zničila bydlení dvaapadesáti zaměstnancům nemocnice a dalším 250 domovy vážně poškodila.

Nadace Pavla Novotného vyhlásila sbírku na pomoc těm, kteří sami nezištně pomáhali

Pavel Novotný, předseda správní rady: „Správní rada nadačního fondu se rozhodla vyhlásit sbírku na pomoc zaměstnancům této nemocnice, protože ti v této tíživé situaci pomáhali dalším lidem a samozřejmě neměli tolik času na pomoc při odstraňování následků u svých domácností.“

Mnoho zaměstnanců nemocnice bylo v práci několik dní v kuse, často bez možnosti, spojit se se svými rodinami, aby pomohli obnovit provoz pro pacienty.

Veronika Hanuščáková, postižená zaměstnankyně, stravovací provoz nemocnice: „Teď momentálně na ubytovně a jinak byla jsem povolaná do práce, tak jsem se v neděli 15. září dostavila do práce s tím, aby byl zajištěný provoz pro nemocnici a pro pacienty, aby dostali od nás jídlo. Mezi tím, jaké byly informace od sousedky, tak voda přišla, zničila, odešla. Voda zničila veškeré vlastně vybavení, nábytek, podlahy, stěny. Děláme pořádky doma a bydlíme teď momentálně na ubytovně.“

Ivana Marková, postižená zaměstnankyně, ošetřovatelská péče: „Vyplavila nám celé přízemí baráku včetně kotelny, špajzky, koupelny, ložnice, jídelny, obýváku, dvou chodeb, prostě celej spodek. Máme patro ještě, takže můžeme být na patře a barák jako stojí.“

Pavel Bártek postižený zaměstnanec, operační sály: „Povodeň mi vlastně zatopila část rodinného domku, zejména sklepy, zničené topení, teplá vody, odpady, žumpa, žádná přístupová cesta, tam je problém dodnes. Doma mám ještě navíc staré rodiče v péči, senilní maminku, byl to problém no.“

Právě díky těmto zaměstnancům se nemocnici podařilo obnovit provoz v rekordně krátké době.

Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Jsou to naši zaměstnanci, kteří byli zasaženi, kteří tady po celou dobu pracovali a přitom měli poničené nebo zničené domovy. Z těch našich zaměstnanců mělo 52 zasažený majetek přímo v bydlení, dalších 40, 50 zaměstnanců bylo zasaženo tak, že ty škody byly významné.“

Nadační fond sbírku vyhlásil tak, aby se pomoci zaměstnancům dostalo co nejdříve.

Pavel Novotný, předseda správní rady: „Veřejná sbírka trvá do 30. listopadu letošního roku a my se budeme ve fondu snažit, abychom ty finance zaslali postiženým lidem do začátku Vánoc.“

---

Krátké zprávy 18. 10. 2024 17.00 - 2

REKONSTRUKCE SILNICE I/11

Mezi Českým Těšínem a Ropicí začne 23. října rekonstrukce silnice I/11. Práce zahrnují opravu poškozeného asfaltu na více než 3,3 km dlouhém úseku, který byl poškozen vysokou intenzitou dopravy, jezdí tam přes 11 000 vozidel denně. Během opravy bude zaveden kyvadlový provoz a objízdné trasy. Práce potrvají do příštího roku, letos podle počasí.

POHONNÉ HMOTY V MSK ZDRAŽILY

Pohonné hmoty v Moravskoslezském kraji opět zdražily. O 26 haléřů zdražil benzin Natural 95, který se nyní prodává v průměru za 35,60 Kč. O 37 haléřů zdražila nafta, litr teď stojí průměrně 34 Kč. Ceny sleduje společnost CCS.

---

Během přes ČR podpořil nemocné fenylketonurií

Nejvýchodnější bod České republiky, který se nachází v Bukovci na Jablunkovsku, se stal cílem další cesty pro dobrou věc. Tentokrát se jednalo o podporu nemocných s fenylketonurií.

Šimon Kocourek vyběhl z nejzápadnějšího bodu republiky, aby překonal celou šířku země a doběhl do Bukovce, kde je nejvýchodnější bod. Běh nebyl jednoduchý a kvůli podezření na únavovou zlomeninu dokonce skončil i v nemocnici. V běhu ale pokračoval a desátý den dosáhl cíle.

Šimon Kocourek, běžec: “Kousek od cíle už ta vidina dodává psychický klid a sílu. Fyzicky to jde stejně špatně, jako v předchozích dnech. Už je to asi 11 kilometrů do cíle, takže se těším, až si sáhnu na kámen a půjdu si lehnout do karavanu.”

Mladý sportovec svým výkonem podpořil lidi, kteří musí kvůli nemoci dodržovat velmi přísnou a drahou dietu.

Šimon Kocourek, běžec: “Cílem celého běhu je podpořit a zviditelnit onemocnění fenylketonurie, které máme v rodině, jelikož můj synovec, bráchův syn, se v květnu narodil a našli mu toto onemocnění. Já jsem se rozhodl, že tu osobní výzvu spojím a pomůžu tím i dalším. Ta pomoc je nejen skrze sociální sítě snažit se zviditelnit veškerá úskalí, která každý den musí zažívat rodiny těch pacientů, ale zároveň máme veřejnou sbírku na Doniu, kam lidé mohou posílat peníze. Ty potom poputují těm rodinám, aby si mohli dopřát lepšího života a dopřát ty potraviny, které jsou finančně nákladné.”

Jak běžec ve finále své cesty přiznal, trasa nebyla vůbec jednoduchá.

Šimon Kocourek, běžec: “Vyběhli jsme v pondělí z nejzápadnějšího bodu České republiky. První dva dny se běželo hezky a doběhli jsme druhý den do Rakovníka podle plánu. Třetí den jsme běželi přes Prahu, tam to bylo krásné. Na Karlově mostě mě přivítala spousta kamarádů a přátel. Největší krize vlastně nastala, když jsme doběhli za Prahu na Vítkov na cyklostezku a tam jsem vlastně nemohl udělat jediný běžecký krok, jak mě píchalo v koleni. Takže to bylo takové první dno.”

Při maratonském běhu sportovce podporoval nejen jeho tým, ale také lidé, kteří se k němu alespoň na část cesty přidávali.

Michal Kocourek, otec běžce: “Tu trasu si vybíral Šimon po mnoha konzultaci s lidmi, kteří po té trase už někdy běželi, nebo jinak absolvovali. Takže do toho jsem mu vůbec nepovídal, to byla jeho volba. Samozřejmě, že máme s sebou Hedviku, která mu tu trasu každý den doplánovává podle skutečnosti, protože samozřejmě cestou je spoustu neznámých. Staví se dálnice, silnice, navigace jsou pozměněné, takže se to každý večer upřesňuje. Ubytování máme částečně v karavanu, který vezeme s sebou, kde máme teda nějakou kuchyňku a cestou se mu snažíme vařit nějakou stravu, která je pro něj potřebná. Ale většinou sní úplně všechno, protože je tak vyčerpaný, že i když je to pizza nebo těstoviny, tak je rád.”

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
18. října 2024, 17:00

Na hřbitovech nezapomínejte ani na svou bezpečnost

Blíží se památka zesnulých, kdy většina z nás směřuje na hřbitovy, abychom vzpomenuli na své předky. Na toto období se připravují také strážníci, kteří v okolí hřbitovů zesilují hlídky, aby dohlédli na bezpečnost návštěvníků, ale i na dopravu. Lidem pak vzkazují, aby byli opatrní na sebe i své věci.

Památku zesnulých neboli Dušičky si připomínáme 2. listopadu, což se odvíjí od svátku všech svatých, který je o den dříve. Zatímco pro drtivou většinu lidí jde o svátek, kdy navštěvují hřbitovy a vzpomínají na své zesnulé blízké, existuje také skupina osob, která toho zneužívá. Právě kvůli nim proto policisté zesilují hlídky. 

Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Konec měsíce října a začátek měsíce listopadu je období, kdy občané ve větší míře navštěvují hřbitovy, aby uctili památku zesnulých a pro nás je to období, kdy navyšujeme pěší výkon služby a strážníci působí na hřbitovech, v jejich okolí a na parkovištích." 

S velkým pohybem osob na hřbitovech je samozřejmě spojena také zvýšená automobilová doprava v jejich okolí a strážníci se tak zaměří i na bezpečnost silničního provozu. 

Helena Baďurová, preventistka MP Ostrava: "Strážníci budou návštěvníky hřbitovů upozorňovat, aby dbali na opatrnost při zdobení hrobů a měli své věci neustále na očích. Budou pomáhat i při dohledu nad bezpečností silničního provozu, protože předpokládáme vyšší pohyb chodců i vozidel."  

Policisté také připomínají známé heslo z kampaně proti krádežím " Vaše auto není trezor", takže nenechávejte ve svých vozech nic cenného anebo věci alespoň zavřete do kufru, ať nejsou viditelné přes okno, což zloděje často přiláká.

---

Nemocnice F-M buduje přístavbu urgentního příjmu

Nemocnice ve Frýdku-Místku buduje přístavbu Centrálního urgentního příjmu. Prostory se zvětší a umožní propojení více odborných zdravotnických týmů. Budova navíc dostane nové CT zařízení. Celkově investice vyjde i s vybavením vyjde na zhruba 73 milionů korun a hotovo bude příští rok na jaře.

V areálu Nemocnice ve Frýdku-Místku probíhá plno stavebních prací. Jednou z největších investic je přístavba Centrálního urgentního příjmu.

Věra Starmannová, vrchní sestra Centrálního urgentního příjmu: "Získáme jednak dvě lůžka pro pacienta. Dojde ke zhotovení jednoho velínu, dojde k propojení oborů a jednak dojde i ke spolupráci personálu. Takže se zvýší efektivita práce."

Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Urgentní příjem patří mezi takové zásadní pracoviště nemocnice. Je to nejakutnější a velmi stresové pracoviště, protože tady najíždí akutní pacienti. A jsou tady vyšetřování s tím, že se pak rozhoduje, zda budou hospitalizováni nebo jakým způsobem budou ošetřováni. Střídají se tady všechny lékařské profese a my chceme spojit dvě expektační místnosti do jedné, abychom propojili i sestry a vytvořili z nich jeden tým, který se o pacienty bude starat."

Věra Starmannová, vrchní sestra Centrálního urgentního příjmu: "Práce na urgentu je velice náročná, protože je to práce jednak nárazová, že v jednu chvíli se zdá, že je provoz plynulý, ale během několika minut se to může změnit. Protože dojde k velkému návozu pacientů záchrannou službou. A opravdu ta vytíženost tady je bych řekla stoprocentní. Takže tím, že dojde k propojení těch expektací, bude jeden sál, ten personál bude zastupitelný a na tu směnu ten provoz bude zajištěn."

V průměru se tady zdravotníci musí postarat o 100 až 120 pacientů za den.

Věra Starmannová, vrchní sestra Centrálního urgentního příjmu: "Už se nám stalo několikrát, protože jsme velká spádová oblast, že i do hodiny nám přijede 7 až 8 záchranných vozů."

Cílem přístavby je získat prostor pro nové ambulance, a hlavně pro úplně nové CT zařízení.

Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Na urgentním příjmu máme jedno CT, které je loni obnoveno, takže je nové, nicméně jednou měsíčně na něm pobíhá servis osmihodinový. A pokud by došlo k nějaké poruše, tak by nemocnice byla bez tohoto zásadního přístroje zobrazovacího. A proto dostavujeme a v březnu by měla být dokončena přístavba urgentního příjmu, kdy postavíme budovu pro další druhé CT v nemocnici, které budeme používat právě primárně pro ty výpadky. Tak, abychom měli kontinuálně zajištěnou tuto zobrazovací techniku. A samozřejmě budeme schopni ošetřit více pacientů elektivních, kteří tady to vyšetření potřebují. Budou tam také zřízeny dvě nebo tři ambulance, které nemocnici pořád chybí, protože se neustále rozrůstáme. A ten prostor bude využitý pro všechny akutní pacienty, kteří do nemocnice přijdou."

Investice do rozšíření urgentu vyjde na zhruba 73 milionů korun včetně nového CT za 30 milionů. Přestavba expektace pak zhruba 10 milionů. Většinu zaplatí zřizovatel Moravskoslezský kraj.

Tomáš Stejskal, ředitel nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pro příští rok chystáme také podobně velké investice. Chystá se rekonstrukce dětského oddělení, ta se bude pohybovat v částce do 100 milionů korun. Tam se také bude rekonstruovat JIP a standard. A samozřejmě budujeme další ambulance, ze kterých máme radost."

Na přelomu roku se má v nemocnici dokončit také velká rekonstrukce jednotky intenzivní péče neoperačních oborů za zhruba 48 milionů.

---

Krátké zprávy 18. 10. 2024 17.00 - 1

USTAVUJÍCÍ ZASTUPITELSTVO MSK

Nově zvolení zastupitelé Moravskoslezského kraje se poprvé sejdou v pondělí 21. října v 9:00 hodin na Krajském úřadě v Ostravě. Ustavující zasedání se uskuteční poté, co byly splněny všechny zákonné podmínky a krajský soud zamítl všechny tři stížnosti na průběh krajských voleb. Zastupitelé se tak mohou oficiálně ujmout svých funkcí.

TŘI MILIARDY NA ODSTRAŇOVÁNÍ NÁSLEDKŮ POVODNÍ

Statici na území MS kraje po zářijové povodni rozhodli o demolici celkem 72 staveb. Z toho je 37 rodinných domů. Na odstraňování následků povodní vláda uvolnila tři miliardy korun. Peníze jsou určeny pro domácnosti a na obnovu vodovodů, kanalizací a čističek.

---

Lupiči se vydávali za francouzské hokejové fanoušky

U vyřešení nějakého případu policistům často pomůže detail, který pachatele ani nenapadne. Stejně tomu bylo i v případu Slováků, kteří v přestrojení za francouzské hokejové fanoušky pokusili vyloupit v Ostravě směnárnu. Klíčové pro jejich dopadení byly nakonec batohy.

V průběhu světového šampionátu v hokeji, který se konal v Ostravě v květnu, přijala policie oznámení o přepadení směnárny. Směnárnice uvedla, že do provozovny vtrhli dva muži přestrojení za francouzské fanoušky. Jeden měl pistoli a chtěli peníze. Žena ale směnárnu ubránila.

Radim Bena, kriminalista: "Ta pracovnice byla tak odvážná, že se bila. Jednak si chtěla zachránit život a jednak chtěla co nejdříve stisknout tísňové tlačítko. To se ji během toho zápasu povedlo a pachatelé utekli. Vzali pouze klíče od směnárny."

Kriminalisté okamžitě rozjeli pátrání po francouzských fanoušcích. Prohledávali také kontejnery v okolí a nakonec byli úspěšní. Našli jeden z dresů i šiltovku. K dopadení pachatelů ale nakonec pomohly batohy, které měli na zádech. 

Radim Bena, kriminalista: "Podařilo se nám zjistit, kde se tyto batohy prodávají. V jedné ostravské prodejně jsme zajistili kamerový záznam a účtenku. Měli jsme tak obličeje a byli tři."

Kriminalisté se obrátili na kolegy na Slovensku a to vedlo až k ustanovení pachatelů. 

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař obvinil dva muže ve věku 30 a 37 let ze zvlášť závažného zločinu loupeže, třetí 33letý muž byl obviněn ze spáchání účastenství ve formě organizování zvlášť závažného zločinu loupeže. V případě odsouzení jim hrozí trest odnětí svobody od dvou do deseti let."

Ukázalo se, že třetí muž vše vymyslel, ale přepadení se neúčastnil. Francouzské dresy si vybrali proto, že v den přepadení opravdu večer hráli v Ostravě Francouzi s Polskem. 

---

Pomoc těm, kteří po povodni sami pomáhali

Pomáhali všem okolo, sami však pomoc potřebují a zaslouží si ji. Jde o zaměstnance nemocnice v Krnově, lékaře, sestry a další personál, kteří pomáhali zachránit a obnovit její provoz, přestože jejich domovy právě ničila velká voda. Ta zničila bydlení dvaapadesáti zaměstnancům nemocnice a dalším 250 domovy vážně poškodila.

Nadace Pavla Novotného vyhlásila sbírku na pomoc těm, kteří sami nezištně pomáhali

Pavel Novotný, předseda správní rady: „Správní rada nadačního fondu se rozhodla vyhlásit sbírku na pomoc zaměstnancům této nemocnice, protože ti v této tíživé situaci pomáhali dalším lidem a samozřejmě neměli tolik času na pomoc při odstraňování následků u svých domácností.“

Mnoho zaměstnanců nemocnice bylo v práci několik dní v kuse, často bez možnosti, spojit se se svými rodinami, aby pomohli obnovit provoz pro pacienty.

Veronika Hanuščáková, postižená zaměstnankyně, stravovací provoz nemocnice: „Teď momentálně na ubytovně a jinak byla jsem povolaná do práce, tak jsem se v neděli 15. září dostavila do práce s tím, aby byl zajištěný provoz pro nemocnici a pro pacienty, aby dostali od nás jídlo. Mezi tím, jaké byly informace od sousedky, tak voda přišla, zničila, odešla. Voda zničila veškeré vlastně vybavení, nábytek, podlahy, stěny. Děláme pořádky doma a bydlíme teď momentálně na ubytovně.“

Ivana Marková, postižená zaměstnankyně, ošetřovatelská péče: „Vyplavila nám celé přízemí baráku včetně kotelny, špajzky, koupelny, ložnice, jídelny, obýváku, dvou chodeb, prostě celej spodek. Máme patro ještě, takže můžeme být na patře a barák jako stojí.“

Pavel Bártek postižený zaměstnanec, operační sály: „Povodeň mi vlastně zatopila část rodinného domku, zejména sklepy, zničené topení, teplá vody, odpady, žumpa, žádná přístupová cesta, tam je problém dodnes. Doma mám ještě navíc staré rodiče v péči, senilní maminku, byl to problém no.“

Právě díky těmto zaměstnancům se nemocnici podařilo obnovit provoz v rekordně krátké době.

Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Jsou to naši zaměstnanci, kteří byli zasaženi, kteří tady po celou dobu pracovali a přitom měli poničené nebo zničené domovy. Z těch našich zaměstnanců mělo 52 zasažený majetek přímo v bydlení, dalších 40, 50 zaměstnanců bylo zasaženo tak, že ty škody byly významné.“

Nadační fond sbírku vyhlásil tak, aby se pomoci zaměstnancům dostalo co nejdříve.

Pavel Novotný, předseda správní rady: „Veřejná sbírka trvá do 30. listopadu letošního roku a my se budeme ve fondu snažit, abychom ty finance zaslali postiženým lidem do začátku Vánoc.“

---

Krátké zprávy 18. 10. 2024 17.00 - 2

REKONSTRUKCE SILNICE I/11

Mezi Českým Těšínem a Ropicí začne 23. října rekonstrukce silnice I/11. Práce zahrnují opravu poškozeného asfaltu na více než 3,3 km dlouhém úseku, který byl poškozen vysokou intenzitou dopravy, jezdí tam přes 11 000 vozidel denně. Během opravy bude zaveden kyvadlový provoz a objízdné trasy. Práce potrvají do příštího roku, letos podle počasí.

POHONNÉ HMOTY V MSK ZDRAŽILY

Pohonné hmoty v Moravskoslezském kraji opět zdražily. O 26 haléřů zdražil benzin Natural 95, který se nyní prodává v průměru za 35,60 Kč. O 37 haléřů zdražila nafta, litr teď stojí průměrně 34 Kč. Ceny sleduje společnost CCS.

---

Během přes ČR podpořil nemocné fenylketonurií

Nejvýchodnější bod České republiky, který se nachází v Bukovci na Jablunkovsku, se stal cílem další cesty pro dobrou věc. Tentokrát se jednalo o podporu nemocných s fenylketonurií.

Šimon Kocourek vyběhl z nejzápadnějšího bodu republiky, aby překonal celou šířku země a doběhl do Bukovce, kde je nejvýchodnější bod. Běh nebyl jednoduchý a kvůli podezření na únavovou zlomeninu dokonce skončil i v nemocnici. V běhu ale pokračoval a desátý den dosáhl cíle.

Šimon Kocourek, běžec: “Kousek od cíle už ta vidina dodává psychický klid a sílu. Fyzicky to jde stejně špatně, jako v předchozích dnech. Už je to asi 11 kilometrů do cíle, takže se těším, až si sáhnu na kámen a půjdu si lehnout do karavanu.”

Mladý sportovec svým výkonem podpořil lidi, kteří musí kvůli nemoci dodržovat velmi přísnou a drahou dietu.

Šimon Kocourek, běžec: “Cílem celého běhu je podpořit a zviditelnit onemocnění fenylketonurie, které máme v rodině, jelikož můj synovec, bráchův syn, se v květnu narodil a našli mu toto onemocnění. Já jsem se rozhodl, že tu osobní výzvu spojím a pomůžu tím i dalším. Ta pomoc je nejen skrze sociální sítě snažit se zviditelnit veškerá úskalí, která každý den musí zažívat rodiny těch pacientů, ale zároveň máme veřejnou sbírku na Doniu, kam lidé mohou posílat peníze. Ty potom poputují těm rodinám, aby si mohli dopřát lepšího života a dopřát ty potraviny, které jsou finančně nákladné.”

Jak běžec ve finále své cesty přiznal, trasa nebyla vůbec jednoduchá.

Šimon Kocourek, běžec: “Vyběhli jsme v pondělí z nejzápadnějšího bodu České republiky. První dva dny se běželo hezky a doběhli jsme druhý den do Rakovníka podle plánu. Třetí den jsme běželi přes Prahu, tam to bylo krásné. Na Karlově mostě mě přivítala spousta kamarádů a přátel. Největší krize vlastně nastala, když jsme doběhli za Prahu na Vítkov na cyklostezku a tam jsem vlastně nemohl udělat jediný běžecký krok, jak mě píchalo v koleni. Takže to bylo takové první dno.”

Při maratonském běhu sportovce podporoval nejen jeho tým, ale také lidé, kteří se k němu alespoň na část cesty přidávali.

Michal Kocourek, otec běžce: “Tu trasu si vybíral Šimon po mnoha konzultaci s lidmi, kteří po té trase už někdy běželi, nebo jinak absolvovali. Takže do toho jsem mu vůbec nepovídal, to byla jeho volba. Samozřejmě, že máme s sebou Hedviku, která mu tu trasu každý den doplánovává podle skutečnosti, protože samozřejmě cestou je spoustu neznámých. Staví se dálnice, silnice, navigace jsou pozměněné, takže se to každý večer upřesňuje. Ubytování máme částečně v karavanu, který vezeme s sebou, kde máme teda nějakou kuchyňku a cestou se mu snažíme vařit nějakou stravu, která je pro něj potřebná. Ale většinou sní úplně všechno, protože je tak vyčerpaný, že i když je to pizza nebo těstoviny, tak je rád.”

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-18-10-2024-17-00