Ostrava už více než patnáct let systematicky pečuje o své architektonické dědictví. Díky městskému dotačnímu programu pomáhá vlastníkům památek i významných staveb s jejich obnovou a zachováním pro další generace.
Dotační program na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb spustila Ostrava už v roce 2009. Za dobu fungování tak město podpořilo desítky rekonstrukcí nejen památkově chráněných domů, ale i architektonicky zajímavých staveb či sakrálních objektů. V roce 2025 už byly realizovány výzvy číslo 7 a 8.
Markéta Langrová (ANO), členka rady města Ostravy: "Zájemci své žádosti mohli podávat do konce srpna a celkem přišlo devět žádostí, z nichž jednu jsme museli vyloučit, a to z důvodu, že nesplňovala podmínky dotace."
Výše dotace jednomu konkrétnímu projektu v případě památek a významných domů byla stanovena od padesáti tisíc do půldruhého milionu korun. Polovina zdrojů musí být vlastních. U sakrálních staveb je maximální částka půl milionu korun. Téměř 400 tisíc tak získala např. farnost v Porubě na opravu zídky u kostela sv. Mikuláše.
Pavel Marek, farář kostela sv. Mikuláše: "Celá zatím opravená není. Ten havarijní stav byl pro asi nějakých 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které vlastně drží tu zeď ve svahu, protože ona je zároveň i opěrná pro prostranství před kostelem."
Ostrava také podpořila výměnu oken na univerzitní budově na Sokolské třídě v centru města nebo opravu fasád bytových domů ve stylu sorela na ulici Gustava Klimenta v Porubě. Celkem město přispělo v sedmé a osmé výzvě téměř pět milionů korun.
---
Co může nabídnout dětem s lehčím a středním mentálním postižením Odborné učiliště a praktická škola v Novém Jičíně ukázaly Tvořivé dílny. Zájemci mohli vyzkoušet práce v kuchyni, se strojírenským nářadím nebo v zahradnictví.
Přípravu ingrediencí pro dokončení těstovinového salátu popsal Michal Kruliš z Vítkova, který se se svou asistentkou přijel podívat na Tvořiví dílny Odborného učiliště a praktické školy v Novém Jičíně.
Michal Kruliš, návštěvník akce: “Takže jsem si vyzkoušel vařit. Bylo to dobré. A chtěl by ses tady tady učit? Jo.”
Tvořivé dílny byly edukačním projektem, který konkrétně představil jednotlivé obory školy.
Andrea Havlíková, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Napadlo nás ukázat tu školu i v tom reálu, jak to vypadá při učení, jak to vypadá při praxi. V praktické škole můžou vyzkoušet cvičnou kuchyni, kde si můžou připravit nějaký drobný pokrm, a v šicí dílně si můžou zkusit něco ušít nebo vyšít nebo nakreslit. A také odborné učiliště otevře své dílny, a to strojírenské dílny, zahradnické dílny a cvičné kuchyně kuchařských prací.”
návštěvníci akce:
“Přicházím z Jeseníku nad Odrou, z Polouvsí, a je to tady hezké.”
“Abychom to viděli naživo, aby tady byl s nějakými dětmi, abychom viděli to prostředí, velikost, jaké jsou tu možnosti, kde budou mít praxi a co budou dělat.”
Toto odborné učiliště a praktická škola je svým zaměřením jediná v oblasti Novojičínska. Díky internátu tu mohou přijímat také žáky z Olomouckého a Zlínského kraje, dojíždí sem děti i z Frýdku-Místku nebo Třince.
---
V OSTRAVĚ SE SRAZILY DVĚ TRAMVAJE
Na Svinovských mostech v Ostravě se v pondělí brzy ráno srazily dvě tramvaje. Podle policie řidička jedné z nich při příjezdu na zastávku nedobrzdila a narazila zezadu do stojící soupravy. V obou vozech bylo jedenáct lidí, dva utrpěli zranění. Řidičku museli z havarované tramvaje vyprostit hasiči. Provoz byl několik hodin omezený a v části trasy jezdila náhradní autobusová doprava.
OPAVA OPRAVÍ ÚTULEK PRO PSY
Opavský magistrát připravuje rekonstrukci městského útulku pro psy, který byl poškozený při povodních v září roku 2024. Město už má zpracovaný projekt a počítá s náklady zhruba patnáct milionů korun. Areál musel být tehdy evakuován a poškození bylo natolik rozsáhlé, že je nutná kompletní oprava. Cílem je vybudovat nové, moderní zázemí pro zvířata i zaměstnance útulku.
---
Kulturní dům v Držkovicích je znovu otevřen. Budovu, kterou předloni v září vážně poškodila povodeň, se podařilo po patnácti měsících náročné rekonstrukce vrátit zpět do života. Obyvatelům se otevřela symbolicky při společenském večeru místních hasičů.
Obnova začala hned po opadnutí vody. Nejprve bylo nutné objekt vyklidit, odbahnit a vysušit. Následovaly stavební práce i kompletní proměna interiérů.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Zlepšili jsme větrání sálu, odhlučnění sálu na venek. Zřídili jsme klimatizační jednotky, aby došlo k lepšímu větrání. A vlastně celý kulturní dům jsme zrenovovali."
Nové je úplně vše. Podlahy, omítky, stropy, rozvody, sociální zařízení a také veškeré vybavení. Rekonstrukce vyšla přibližně na čtyři miliony korun včetně DPH. Hlavním investorem bylo statutární město Opava, část nákladů hradila také městská část Vávrovice ze svého rozpočtu. Součástí prací byla i výměna střešní krytiny.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Ještě nás čeká vlastně z jara příštího roku oprava fasády celé budovy, soklu a odvodnění budovy. To už jsme letos nestihli, ale interiéry máme hotové a můžeme vlastně spustit provoz pro veřejnost a pro naše spoluobčany.”
Kulturní dům je dlouhodobě centrem společenského dění v obci a důležitý je i pro sbor dobrovolných hasičů, který letos slaví 120 let od svého založení.
Pavel Malý, starosta SDH Držkovice: “V tomto sále byl ten sbor dobrovolných hasičů tenkrát založený. Takže bylo to v trošku jiné podobě, než je to teď, ale nicméně bylo to zde. Rekonstrukce je teda fantastická. Je to nádherně udělané.”
Zrekonstruovaný kulturní dům otevřel společenský večer pro všechny občany, kteří měli po povodních spoustu práce nejen se svými nemovitostmi, ale navíc pomáhali jak se dalo i samotné obci.
---
Mrazivé počasí je náročné pro všechny, ale pro lidi bez domova obzvláště. V následující reportáži si řekneme, jaké služby těmto lidem město nabízí.
Středisko Slezské diakonie Bethel Frýdek-Místek nabízí čtyři základní služby pro lidi bez domova.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "Pobytovou službu, azylový dům, kde mohou klienti být celý den, noclehárnu, která je přes noc, denní centrum, které je od osmi do sedmi večer, a potom terénní program, kde terénní pracovníci chodí do terénu a mluví s klienty. Přes zimu nabízíme ještě takovou službu navíc. Říkáme tomu "teplá židle", kde klienti mohou zdarma přečkat mrazivé noci. Tuto zimu jsme měli otevřeno asi osmnáct nocí a využilo ji něco přes 10 klientů. Padesát přespání už bylo. Předpovědi teď hlásí ještě nějakých čtrnáct dní mrazivých nocí, takže teď budeme asi mít tu teplou židli otevřenou 14 dní v kuse."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My lidem, kteří jsou bez domova a kteří potřebují pomoc, tak město Frýdek-Místek se Slezskou diakonií vlastně spolupracuje a financuje tyto služby, jako je azylový dům, jako je noclehárna, denní centrum. A právě i tady, v těchto mrazivých dnech, je to vlastně tzv. teplá židle, kdy osoby, které jsou na ulici, tak tady mohou přespat. Je to taková prosba na občany města, aby nedávali lidem bez domova finance, protože město Frýdek-Místek jim dokáže pomoct, ať už co se týká přespání, nebo máme také výdejnu potravinové pomoci a sociální šatník. Takže opravdu těch věcí, kterými pomáháme, je spousta. Takže pokud by vás třeba oslovili lidé bez domova na ulici, že by chtěli finance, tak prosím, spíš jim nabídněte, že se mohou třeba tady teď i v těchto mrazivých dnech odebrat do Bethelu, kde jim bude zajištěno přespání."
I lidé bez domova však musí dodržovat určitá pravidla.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "My se snažíme být co nejméně prahoví a úplně neřešíme, jestli jsou klienti pod vlivem. Pokud je člověk schopný komunikovat a není agresivní, tak může k nám přijít a využít jakoukoliv naši službu. Je to, když to hodně zjednoduším, o agresivitě. Pokud je klient v pohodě, tak tady může být. Samozřejmě máme pravidla, že nemohou tady kouřit, nemohou konzumovat nějaké návykové látky uvnitř, tak se s nimi snažíme domluvit, že buď přestanou, nebo odejdou. Většinou se domluvíme."
---
NA HOKEJI V OSTRAVĚ OŽIVOVALI FANOUŠKA
Dramatický boj o život zažila hokejová hala v Ostravě-Vítkovicích. Během utkání domácích s brněnskou Kometou zkolaboval jeden z fanoušků. Zdravotníci z Českého červeného kříže ho museli oživovat, použili i defibrilátor. Z publika se zapojili lékařka i záchranář.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: „Šestapadesátiletý muž byl v době příjezdu záchranářů již při vědomí. Díky využití laického defibrilátoru měl obnoven funkční srdeční rytmus. EKG vyšetření ukázalo nález typický pro akutní srdeční infarkt.“
---
Velmi významnou i neobvyklou vernisáž hostila velká výstavní síň bruntálského zámku. Nešlo totiž jen o výstavu výtvarných děl, obrazů či fotografií. Autorem je Štěpán Mikulka, mistr mnoha uměleckých poloh. Fotograf, muzikant, básník, spisovatel, textař i filmový autor.
Štěpán Mikulka je mezi umělci velmi známou osobností a vernisáž právem přilákala davy jeho znalců i obdivovatelů.
Štěpán Mikulka, autor a fotograf: „Nacházíme se na výstavě, která se jmenuje Hledání divočiny, je to takový můj celoživotní projekt, který vznikal opravdu celý život od té doby, co fotím. V průběhu tady toho mého fotografování výhradně divokých zvířat jsem navštívil zhruba 20 zemí evropských, ale samozřejmě i zmiňovanou Kamčatku, medvědi jsou tady na výstavě také k vidění.“
Fotografie divoké přírody z celého světa přinášejí neobvyklé pohledy na faunu, floru a především náročnou práci fotografa.
Štěpán Mikulka, autor a fotograf: „Nejradši mám samozřejmě a pochopitelně Českou republiku, ČR má obrovskou výhodu v tom, že je poměrně malá, já bych jí srovnal se Severní Makedonií, ze které jsou tady také fotografie, takže Severní Makedonie je menší, než ČR, zhruba tak, jako Morava. Nicméně Česko mám opravdu nejradši, máme krásnou přírodu, kterou je nutné v každém okamžiku chránit, protože je velice zranitelná. Je to tím, že je tu malá plocha. Jinak jsou tady fotografie ze Španělka, z Portugalska, jsou tady fotografie z celé Skandinávie, Balkánu, Litvy, Pobaltí.“
Význam projektu Štěpána Mikulky podtrhla také účast kurátora výstavy profesora a fotografa Jindřich Štreita.
Jindřich Štreit, fotograf, profesor, kurátor výstavy: „Štěpán je opravdu mimořádná osobnost a fotografuje skvěle záběry právě na zvířata, na krajinu. Já si myslím, že právě tím, jak propaguje Jeseníky, tak, že dělá velkou službu právě tomuto kraji. A nejen to, ale já si nesmírně vážím jeho pracovitosti a citlivosti a tolerance a samozřejmě trpělivosti, kterou do každé té fotky musí vložit.“
Anketa: návštěvníci vernisáže: „Moc pěkný. Krásné barvy, krásné momentky, hodiny, strávené v přírodě.“
„Ano, krásná výstava.“
„Moc krásná.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Úžasná výstav, která, alespoň za mě navazuje krásný křest knihy, který byl v knihovně nedávno. Tuto výstavu uváděl pan profesor Jindra Štreit a ve svém proslovu hovořil o tom, že Štěpán Mikulka jako autor má srdce. A v těch fotografiích a všude je to jeho srdce. A projekt, který je součástí tady této výstavy, se jmenuje Srdce boří hranice, což je úžasné synonymum.“
Výstava má i své další rozměry. Předznamenává i další část díla Štěpána Mikulky, tentokrát dílo filmové.
Štěpán Mikulka, autor a fotograf: „Součástí výstavy je i představení oficiálního thrilleru na film, který se jmenuje Příběh jesenického kamzíka. Ten příběh souvisí opět přímo s Bruntálem, jelikož přímo zde na zámku je umístěna celá historie, kdy vlastně proběhl ten transport z Alp k nám do Jeseníků. Film proběhne v kině, bude to zhruba dvouhodinový film, který bude opěvovat krásu jesenické přírody.“
---
Ostrava už více než patnáct let systematicky pečuje o své architektonické dědictví. Díky městskému dotačnímu programu pomáhá vlastníkům památek i významných staveb s jejich obnovou a zachováním pro další generace.
Dotační program na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb spustila Ostrava už v roce 2009. Za dobu fungování tak město podpořilo desítky rekonstrukcí nejen památkově chráněných domů, ale i architektonicky zajímavých staveb či sakrálních objektů. V roce 2025 už byly realizovány výzvy číslo 7 a 8.
Markéta Langrová (ANO), členka rady města Ostravy: "Zájemci své žádosti mohli podávat do konce srpna a celkem přišlo devět žádostí, z nichž jednu jsme museli vyloučit, a to z důvodu, že nesplňovala podmínky dotace."
Výše dotace jednomu konkrétnímu projektu v případě památek a významných domů byla stanovena od padesáti tisíc do půldruhého milionu korun. Polovina zdrojů musí být vlastních. U sakrálních staveb je maximální částka půl milionu korun. Téměř 400 tisíc tak získala např. farnost v Porubě na opravu zídky u kostela sv. Mikuláše.
Pavel Marek, farář kostela sv. Mikuláše: "Celá zatím opravená není. Ten havarijní stav byl pro asi nějakých 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které vlastně drží tu zeď ve svahu, protože ona je zároveň i opěrná pro prostranství před kostelem."
Ostrava také podpořila výměnu oken na univerzitní budově na Sokolské třídě v centru města nebo opravu fasád bytových domů ve stylu sorela na ulici Gustava Klimenta v Porubě. Celkem město přispělo v sedmé a osmé výzvě téměř pět milionů korun.
---
Co může nabídnout dětem s lehčím a středním mentálním postižením Odborné učiliště a praktická škola v Novém Jičíně ukázaly Tvořivé dílny. Zájemci mohli vyzkoušet práce v kuchyni, se strojírenským nářadím nebo v zahradnictví.
Přípravu ingrediencí pro dokončení těstovinového salátu popsal Michal Kruliš z Vítkova, který se se svou asistentkou přijel podívat na Tvořiví dílny Odborného učiliště a praktické školy v Novém Jičíně.
Michal Kruliš, návštěvník akce: “Takže jsem si vyzkoušel vařit. Bylo to dobré. A chtěl by ses tady tady učit? Jo.”
Tvořivé dílny byly edukačním projektem, který konkrétně představil jednotlivé obory školy.
Andrea Havlíková, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Napadlo nás ukázat tu školu i v tom reálu, jak to vypadá při učení, jak to vypadá při praxi. V praktické škole můžou vyzkoušet cvičnou kuchyni, kde si můžou připravit nějaký drobný pokrm, a v šicí dílně si můžou zkusit něco ušít nebo vyšít nebo nakreslit. A také odborné učiliště otevře své dílny, a to strojírenské dílny, zahradnické dílny a cvičné kuchyně kuchařských prací.”
návštěvníci akce:
“Přicházím z Jeseníku nad Odrou, z Polouvsí, a je to tady hezké.”
“Abychom to viděli naživo, aby tady byl s nějakými dětmi, abychom viděli to prostředí, velikost, jaké jsou tu možnosti, kde budou mít praxi a co budou dělat.”
Toto odborné učiliště a praktická škola je svým zaměřením jediná v oblasti Novojičínska. Díky internátu tu mohou přijímat také žáky z Olomouckého a Zlínského kraje, dojíždí sem děti i z Frýdku-Místku nebo Třince.
---
V OSTRAVĚ SE SRAZILY DVĚ TRAMVAJE
Na Svinovských mostech v Ostravě se v pondělí brzy ráno srazily dvě tramvaje. Podle policie řidička jedné z nich při příjezdu na zastávku nedobrzdila a narazila zezadu do stojící soupravy. V obou vozech bylo jedenáct lidí, dva utrpěli zranění. Řidičku museli z havarované tramvaje vyprostit hasiči. Provoz byl několik hodin omezený a v části trasy jezdila náhradní autobusová doprava.
OPAVA OPRAVÍ ÚTULEK PRO PSY
Opavský magistrát připravuje rekonstrukci městského útulku pro psy, který byl poškozený při povodních v září roku 2024. Město už má zpracovaný projekt a počítá s náklady zhruba patnáct milionů korun. Areál musel být tehdy evakuován a poškození bylo natolik rozsáhlé, že je nutná kompletní oprava. Cílem je vybudovat nové, moderní zázemí pro zvířata i zaměstnance útulku.
---
Kulturní dům v Držkovicích je znovu otevřen. Budovu, kterou předloni v září vážně poškodila povodeň, se podařilo po patnácti měsících náročné rekonstrukce vrátit zpět do života. Obyvatelům se otevřela symbolicky při společenském večeru místních hasičů.
Obnova začala hned po opadnutí vody. Nejprve bylo nutné objekt vyklidit, odbahnit a vysušit. Následovaly stavební práce i kompletní proměna interiérů.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Zlepšili jsme větrání sálu, odhlučnění sálu na venek. Zřídili jsme klimatizační jednotky, aby došlo k lepšímu větrání. A vlastně celý kulturní dům jsme zrenovovali."
Nové je úplně vše. Podlahy, omítky, stropy, rozvody, sociální zařízení a také veškeré vybavení. Rekonstrukce vyšla přibližně na čtyři miliony korun včetně DPH. Hlavním investorem bylo statutární město Opava, část nákladů hradila také městská část Vávrovice ze svého rozpočtu. Součástí prací byla i výměna střešní krytiny.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Ještě nás čeká vlastně z jara příštího roku oprava fasády celé budovy, soklu a odvodnění budovy. To už jsme letos nestihli, ale interiéry máme hotové a můžeme vlastně spustit provoz pro veřejnost a pro naše spoluobčany.”
Kulturní dům je dlouhodobě centrem společenského dění v obci a důležitý je i pro sbor dobrovolných hasičů, který letos slaví 120 let od svého založení.
Pavel Malý, starosta SDH Držkovice: “V tomto sále byl ten sbor dobrovolných hasičů tenkrát založený. Takže bylo to v trošku jiné podobě, než je to teď, ale nicméně bylo to zde. Rekonstrukce je teda fantastická. Je to nádherně udělané.”
Zrekonstruovaný kulturní dům otevřel společenský večer pro všechny občany, kteří měli po povodních spoustu práce nejen se svými nemovitostmi, ale navíc pomáhali jak se dalo i samotné obci.
---
Mrazivé počasí je náročné pro všechny, ale pro lidi bez domova obzvláště. V následující reportáži si řekneme, jaké služby těmto lidem město nabízí.
Středisko Slezské diakonie Bethel Frýdek-Místek nabízí čtyři základní služby pro lidi bez domova.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "Pobytovou službu, azylový dům, kde mohou klienti být celý den, noclehárnu, která je přes noc, denní centrum, které je od osmi do sedmi večer, a potom terénní program, kde terénní pracovníci chodí do terénu a mluví s klienty. Přes zimu nabízíme ještě takovou službu navíc. Říkáme tomu "teplá židle", kde klienti mohou zdarma přečkat mrazivé noci. Tuto zimu jsme měli otevřeno asi osmnáct nocí a využilo ji něco přes 10 klientů. Padesát přespání už bylo. Předpovědi teď hlásí ještě nějakých čtrnáct dní mrazivých nocí, takže teď budeme asi mít tu teplou židli otevřenou 14 dní v kuse."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My lidem, kteří jsou bez domova a kteří potřebují pomoc, tak město Frýdek-Místek se Slezskou diakonií vlastně spolupracuje a financuje tyto služby, jako je azylový dům, jako je noclehárna, denní centrum. A právě i tady, v těchto mrazivých dnech, je to vlastně tzv. teplá židle, kdy osoby, které jsou na ulici, tak tady mohou přespat. Je to taková prosba na občany města, aby nedávali lidem bez domova finance, protože město Frýdek-Místek jim dokáže pomoct, ať už co se týká přespání, nebo máme také výdejnu potravinové pomoci a sociální šatník. Takže opravdu těch věcí, kterými pomáháme, je spousta. Takže pokud by vás třeba oslovili lidé bez domova na ulici, že by chtěli finance, tak prosím, spíš jim nabídněte, že se mohou třeba tady teď i v těchto mrazivých dnech odebrat do Bethelu, kde jim bude zajištěno přespání."
I lidé bez domova však musí dodržovat určitá pravidla.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "My se snažíme být co nejméně prahoví a úplně neřešíme, jestli jsou klienti pod vlivem. Pokud je člověk schopný komunikovat a není agresivní, tak může k nám přijít a využít jakoukoliv naši službu. Je to, když to hodně zjednoduším, o agresivitě. Pokud je klient v pohodě, tak tady může být. Samozřejmě máme pravidla, že nemohou tady kouřit, nemohou konzumovat nějaké návykové látky uvnitř, tak se s nimi snažíme domluvit, že buď přestanou, nebo odejdou. Většinou se domluvíme."
---
NA HOKEJI V OSTRAVĚ OŽIVOVALI FANOUŠKA
Dramatický boj o život zažila hokejová hala v Ostravě-Vítkovicích. Během utkání domácích s brněnskou Kometou zkolaboval jeden z fanoušků. Zdravotníci z Českého červeného kříže ho museli oživovat, použili i defibrilátor. Z publika se zapojili lékařka i záchranář.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: „Šestapadesátiletý muž byl v době příjezdu záchranářů již při vědomí. Díky využití laického defibrilátoru měl obnoven funkční srdeční rytmus. EKG vyšetření ukázalo nález typický pro akutní srdeční infarkt.“
---
Velmi významnou i neobvyklou vernisáž hostila velká výstavní síň bruntálského zámku. Nešlo totiž jen o výstavu výtvarných děl, obrazů či fotografií. Autorem je Štěpán Mikulka, mistr mnoha uměleckých poloh. Fotograf, muzikant, básník, spisovatel, textař i filmový autor.
Štěpán Mikulka je mezi umělci velmi známou osobností a vernisáž právem přilákala davy jeho znalců i obdivovatelů.
Štěpán Mikulka, autor a fotograf: „Nacházíme se na výstavě, která se jmenuje Hledání divočiny, je to takový můj celoživotní projekt, který vznikal opravdu celý život od té doby, co fotím. V průběhu tady toho mého fotografování výhradně divokých zvířat jsem navštívil zhruba 20 zemí evropských, ale samozřejmě i zmiňovanou Kamčatku, medvědi jsou tady na výstavě také k vidění.“
Fotografie divoké přírody z celého světa přinášejí neobvyklé pohledy na faunu, floru a především náročnou práci fotografa.
Štěpán Mikulka, autor a fotograf: „Nejradši mám samozřejmě a pochopitelně Českou republiku, ČR má obrovskou výhodu v tom, že je poměrně malá, já bych jí srovnal se Severní Makedonií, ze které jsou tady také fotografie, takže Severní Makedonie je menší, než ČR, zhruba tak, jako Morava. Nicméně Česko mám opravdu nejradši, máme krásnou přírodu, kterou je nutné v každém okamžiku chránit, protože je velice zranitelná. Je to tím, že je tu malá plocha. Jinak jsou tady fotografie ze Španělka, z Portugalska, jsou tady fotografie z celé Skandinávie, Balkánu, Litvy, Pobaltí.“
Význam projektu Štěpána Mikulky podtrhla také účast kurátora výstavy profesora a fotografa Jindřich Štreita.
Jindřich Štreit, fotograf, profesor, kurátor výstavy: „Štěpán je opravdu mimořádná osobnost a fotografuje skvěle záběry právě na zvířata, na krajinu. Já si myslím, že právě tím, jak propaguje Jeseníky, tak, že dělá velkou službu právě tomuto kraji. A nejen to, ale já si nesmírně vážím jeho pracovitosti a citlivosti a tolerance a samozřejmě trpělivosti, kterou do každé té fotky musí vložit.“
Anketa: návštěvníci vernisáže: „Moc pěkný. Krásné barvy, krásné momentky, hodiny, strávené v přírodě.“
„Ano, krásná výstava.“
„Moc krásná.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Úžasná výstav, která, alespoň za mě navazuje krásný křest knihy, který byl v knihovně nedávno. Tuto výstavu uváděl pan profesor Jindra Štreit a ve svém proslovu hovořil o tom, že Štěpán Mikulka jako autor má srdce. A v těch fotografiích a všude je to jeho srdce. A projekt, který je součástí tady této výstavy, se jmenuje Srdce boří hranice, což je úžasné synonymum.“
Výstava má i své další rozměry. Předznamenává i další část díla Štěpána Mikulky, tentokrát dílo filmové.
Štěpán Mikulka, autor a fotograf: „Součástí výstavy je i představení oficiálního thrilleru na film, který se jmenuje Příběh jesenického kamzíka. Ten příběh souvisí opět přímo s Bruntálem, jelikož přímo zde na zámku je umístěna celá historie, kdy vlastně proběhl ten transport z Alp k nám do Jeseníků. Film proběhne v kině, bude to zhruba dvouhodinový film, který bude opěvovat krásu jesenické přírody.“
---
