Povodí Odry se v minulých dnech připravilo na tání sněhu, které se vzrůstajícími teplotami přichází. V Beskydech i v Jeseníkách proto byla upuštěna voda z přehrad a zásobní prostor je tak připraven na další vodu z odtávajícícho sněhu. Podle meteorologů ale bude tání postupné.
V posledních dnech rtuť v teploměrech stoupá stále výše a proto se už s předstihem začali vodohospodáři připravovat na tání sněhu v horách. Odtok vody s přehrad byl navýšen, aby se zvýšila kapacita zásobního prostoru.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Všechny významné nádrže v povodí Odry mají stupeň naplnění 80 až 100 % zásobního objemu. V posledních dnech byly uvolněny jak v Beskydech na údolní nádrži Šance, tak v Jeseníkách v rámci kaskády nádrží Kružberk - Slezská Harta na řece Moravici, kolem 1/5 zásobních prostorů pro následné zvýšení průtoků v případě vzestupu teplot a postupného odtávání sněhu z hor."
Díky meteorologům vodohospodáři přesně vědí, kolik vody je ve sněhu v Beskydech i vJeseníkách a na toto množství jsou připraveni. Výška sněhu se pohybuje od půl do jednoho metru. I přes střídání teplot se zásoba sněhu v horských oblastech drží na nadprůměrné úrovni, neodtává a je vytvořen předpoklad vysokého jarního nasycení povodí.
Zbyněk Návrat, meteorolog, ČHMÚ: "V dalších dnech se dostaneme pod vliv tlakové výše, která bude mít střed nad jihovýchodní Evropou a zejména ve vyšších vrstvách k nám bude proudit teplý vzduch od jihu. Teploty budou v první polovině týdne kolem 10 stupňů a ve druhé až kolem 14 stupňů Celsia."
Povodí Odry také varuje před chozením na zamrzlou ledovou plochu na vodních dílech. Led na nádržích i vzhledem k provzdušňování nemá dostatečnou pevnost a mohou pod ním být i vzduchové kapsy.
---
Od tragické exploze metanu a následného požáru v podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku už to je déle než dva roky. V prosinci 2018 zahynulo 12 polských a jeden český horník. Vyšetřování, na kterém se podílejí čeští i polští experti, však stále není u konce a oficiálně tak ještě nebyla potvrzena příčina výbuchu.
Osudná exploze nastala 20. prosince 2018 odpoledne v hloubce zhruba 800 metrů. Výbuch vyvolal tlakovou vlnu a požár. V šachtě tehdy zahynulo 12 polských a jeden český havíř.
Už v průběhu vyšetřování se objevily spekulace o možných příčinách. Jednou z hlavních bylo podezření na omezování citlivosti čidel monitorujících koncentraci metanu. Důlní společnost OKD to však od samého počátku popírá.
Okolnosti výbuchu důlního plynu v podzemí černouhelné šachty ČSM jsou stále předmětem vyšetřování, na kterém se podílejí jak čeští tak polští experti.
Gabriela Slavíková, okresní státní zástupkyně OSZ Karviná: “V lednu letošního roku byla prodloužena činnost společného vyšetřovacího týmu, a to do roku 2022. S tím, že v lednu letošního roku proběhla schůzka členů společného vyšetřovacího týmu v České republice za přítomnosti soudních znalců a odborníků z Báňského úřadu, kdy znalecký posudek ve věci již byl vypracován a byl nastudován polskou stranou, ale na žádost polské strany bude ještě doplňován s ohledem na odlišné trestní a procesní předpisy v Polské republice. Předpoklad je zhruba takový, že by v řádech měsíců měl být ten znalecký posudek doplněn a následně bude přikročeno k rozhodnutí ve věci.”
Závěry vyšetřování zajímají také pozůstalé zemřelých horníků, ale i havíře, kteří explozi přežili a dodnes se léčí.
“Ani ve snu by mě nenapadlo, že se to může stát. A když se to stalo, pořád jsem tomu nemohl uvěřit. Na operaci nepamatuju, byl jsem v umělém spánku. Jediné, co si pamatuju, jsou převazy,” řekl jeden z přeživších polských horníků při pobytu v ostravské fakultní nemocnici.
Průběh vyšetřování komplikuje také koronavirus, který brání v osobních kontaktech zástupců české a polské strany.
---
Po návratu do škol bude podmínkou pravidelné testování všech žáků 2x týdně. Školy však dosud žádné testy nemají. V Základní škole v Branticích se rozhodli řešit tento problém vlastní aktivitou. Místní školáci se tady jako první v České republice začali testovat v domácích podmínkách.
Škola v Branticích na Bruntálsku je malotřídkou s celkem 39 žáky. Aby mohli všichni žáci do školy, rozhodlo se vedení školy řešit problém s testováním vlastní iniciativou.
Adam Šimůnek, ředitel ZŠ Brantice: „V lednu jsme spustili já a mí kolegové ze školy výzvu malotřídních škol, která měla za cíl vrátit všechny žáky do malotřídních škol, nejdříve u nás, v naší škole a posléze se k nám přidalo 680 ředitelů a ředitelek malotřídních škol z celé České republiky.“
Škole se podařilo sehnat sponzora a zajistit potřebný počet testů. Zásadní novinkou je to, že žáci se testují doma a do školy přicházejí již s negativním testem.
Adam Šimůnek, ředitel ZŠ Brantice: „Minulou středu jsme získali od našeho dodavatele testy, proškolili jsme nejdříve pedagogický personál, vytvořili jsme vzdělávací video pro naše rodiče, ve čtvrtek jsme provedli distribuci testů do rodin.“
S pomocí rodičů a instruktážního videa se žáci otestují bezpečně v domácím prostředí.
Anketa, žáci školy: „Tam máme takovou knížečku, máme tam takovou tyčinku, to si dáme jenom tak jemně do nosu, není to úplně jako normální testy a dáme to do té knížečky a tam když jsme negatovní, tak nám to ukáže jednu čárku a když pozitivní, tak dvě.“
„Ne, nebolí to, to je jenom na krajíček nosu, tam se to dá do té taštičky a jak říkal kámoš, tak jedna čárka není pozitivní a dvě jsou pozitivní.“
Podle stávajícího stanoviska ministra Plagy se žáci vrátí do škol po velikonocích. Nadějí pro malotřídky zůstává i zvažovaná varianta návratu všech dětí od prvního března.
Adam Šimůnek, ředitel ZŠ Brantice: „Školy, které by získaly testy svou aktivitou by mohly vrátit své žáky již od prvního března.“
K tomu je ovšem potřeba zajištění potřebných testů vlastními silami malotřídek a kladné stanovisko ministerstva školství.
---
Se stoupajícími venkovními teplotami slábne síla ledu na vodních plochách. Hrozí tedy větší nebezpečí propadnutí a bruslaři by proto měli být obezřetní. Karvinští hasiči jsou na záchranu člověka probořeného v ledu připraveni, záchranu v mrazech nacvičovali.
Jako bezpečná síla ledu pro vstup na ledovou plochu se všeobecně uvádí 12 až 20 cm. Nedoporučuje se shromaždování více osob na jednom místě. Karvinští hasiči jsou připraveni rychle zasáhnout, pokud bude potřeba, záchranu osoby probořené ledem nacvičovali.
Petr Konopka velitel čety HZS MSK ÚO Karviná: "Během celého zásahu se dá předpokládat nenadále proboření všech a všeho, co se vyskytuje na ledové ploše. Je nezbytné vytvořit spolehlivé jištění všech hasičů, kteří se podílejí na záchraně přímo na ledové ploše. Je důležité jistit i užívané prostředky, jako jsou nosítka, nafukovací sáně RS-5 nebo páteřová deska."
Největším rizikovým faktorem při této události je podchlazení. Hasiči jsou připraveni zajistit ihned tepelný komfort v přistavěném kontejneru. Zdravotní stav může být po vytažení různý, záleží na době, kdy člověk zůstává v ledové vodě.
Lukáš Roško, lékař oddělení ARO NsP Karviná-Ráj: "Strašně rychle ztrácí teplo a hrozí selhání základních životních funkcí. My máme různé postupy, jak toho člověka dokážeme zahřát tady na oddělení. Jsou to postupy pomocí banketrolu, speciálních fukarů, ohřátých infuzí , ty postupy jsou různé."
Děti by se na led neměly vydávat bez dozoru. Toto platí i pro dospělé bruslaře. I ti by se neměli vydávat bruslit o samotě, například kvůli pomoci v případě zranění či jiných komplikací.
---
Školy v Horní Suché každým rokem pořádají karnevaly. A právě i v této době, kdy děti nemají příliš vyžití, nechtěly tradiční akci rušit. Nadšení ratolestí bylo opravdu velké.
Děti z Mateřské školy v Horní Suché nemohly den před karnevalem ani usnout. Těšily se až se ráno převlečou do kostýmů a ukážou se svým kamarádům a paním učitelkám. Ty si pro ně připravily i překvapení.
Romana Zahradníková, ředitelka MŠ a ZŠ Horní Suchá: “My jsme dneska připravili tradiční masopustní karneval, který se koná každý rok a jsme velice rádi, že děti mohly tuto akci i během těchto přísných krizových opatření zažít. Za dětmi přijde i balonkový klaun, který si pro ně připravil program. Tanečky, hry, soutěže a obdaruje děti balonky.”
anketa: “Já jsem dneska za hasiče, protože bych chtěl být hasič.”
anketa: "Já jsem baletka a těším se na klauna."
Karneval pro děti uspořádala i Základní škola s polským vyučovacím jazykem.
Renata Rzymanová, učitelka: Víme, jaká je dnešní doba a děti byly zvyklé, že každoročně jsme organizovali takový karneval ve velkém pro rodiče, babičky. Teď nemáme tuto možnost se takto setkávat, tak se alespoň takovým způsobem snažíme to dětem umožnit.”
Obě školská zařízení věří, že třeba už v létě budou moci uspořádat venkovní akce i pro rodiče.
---
Povodí Odry se v minulých dnech připravilo na tání sněhu, které se vzrůstajícími teplotami přichází. V Beskydech i v Jeseníkách proto byla upuštěna voda z přehrad a zásobní prostor je tak připraven na další vodu z odtávajícícho sněhu. Podle meteorologů ale bude tání postupné.
V posledních dnech rtuť v teploměrech stoupá stále výše a proto se už s předstihem začali vodohospodáři připravovat na tání sněhu v horách. Odtok vody s přehrad byl navýšen, aby se zvýšila kapacita zásobního prostoru.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Všechny významné nádrže v povodí Odry mají stupeň naplnění 80 až 100 % zásobního objemu. V posledních dnech byly uvolněny jak v Beskydech na údolní nádrži Šance, tak v Jeseníkách v rámci kaskády nádrží Kružberk - Slezská Harta na řece Moravici, kolem 1/5 zásobních prostorů pro následné zvýšení průtoků v případě vzestupu teplot a postupného odtávání sněhu z hor."
Díky meteorologům vodohospodáři přesně vědí, kolik vody je ve sněhu v Beskydech i vJeseníkách a na toto množství jsou připraveni. Výška sněhu se pohybuje od půl do jednoho metru. I přes střídání teplot se zásoba sněhu v horských oblastech drží na nadprůměrné úrovni, neodtává a je vytvořen předpoklad vysokého jarního nasycení povodí.
Zbyněk Návrat, meteorolog, ČHMÚ: "V dalších dnech se dostaneme pod vliv tlakové výše, která bude mít střed nad jihovýchodní Evropou a zejména ve vyšších vrstvách k nám bude proudit teplý vzduch od jihu. Teploty budou v první polovině týdne kolem 10 stupňů a ve druhé až kolem 14 stupňů Celsia."
Povodí Odry také varuje před chozením na zamrzlou ledovou plochu na vodních dílech. Led na nádržích i vzhledem k provzdušňování nemá dostatečnou pevnost a mohou pod ním být i vzduchové kapsy.
---
Od tragické exploze metanu a následného požáru v podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku už to je déle než dva roky. V prosinci 2018 zahynulo 12 polských a jeden český horník. Vyšetřování, na kterém se podílejí čeští i polští experti, však stále není u konce a oficiálně tak ještě nebyla potvrzena příčina výbuchu.
Osudná exploze nastala 20. prosince 2018 odpoledne v hloubce zhruba 800 metrů. Výbuch vyvolal tlakovou vlnu a požár. V šachtě tehdy zahynulo 12 polských a jeden český havíř.
Už v průběhu vyšetřování se objevily spekulace o možných příčinách. Jednou z hlavních bylo podezření na omezování citlivosti čidel monitorujících koncentraci metanu. Důlní společnost OKD to však od samého počátku popírá.
Okolnosti výbuchu důlního plynu v podzemí černouhelné šachty ČSM jsou stále předmětem vyšetřování, na kterém se podílejí jak čeští tak polští experti.
Gabriela Slavíková, okresní státní zástupkyně OSZ Karviná: “V lednu letošního roku byla prodloužena činnost společného vyšetřovacího týmu, a to do roku 2022. S tím, že v lednu letošního roku proběhla schůzka členů společného vyšetřovacího týmu v České republice za přítomnosti soudních znalců a odborníků z Báňského úřadu, kdy znalecký posudek ve věci již byl vypracován a byl nastudován polskou stranou, ale na žádost polské strany bude ještě doplňován s ohledem na odlišné trestní a procesní předpisy v Polské republice. Předpoklad je zhruba takový, že by v řádech měsíců měl být ten znalecký posudek doplněn a následně bude přikročeno k rozhodnutí ve věci.”
Závěry vyšetřování zajímají také pozůstalé zemřelých horníků, ale i havíře, kteří explozi přežili a dodnes se léčí.
“Ani ve snu by mě nenapadlo, že se to může stát. A když se to stalo, pořád jsem tomu nemohl uvěřit. Na operaci nepamatuju, byl jsem v umělém spánku. Jediné, co si pamatuju, jsou převazy,” řekl jeden z přeživších polských horníků při pobytu v ostravské fakultní nemocnici.
Průběh vyšetřování komplikuje také koronavirus, který brání v osobních kontaktech zástupců české a polské strany.
---
Po návratu do škol bude podmínkou pravidelné testování všech žáků 2x týdně. Školy však dosud žádné testy nemají. V Základní škole v Branticích se rozhodli řešit tento problém vlastní aktivitou. Místní školáci se tady jako první v České republice začali testovat v domácích podmínkách.
Škola v Branticích na Bruntálsku je malotřídkou s celkem 39 žáky. Aby mohli všichni žáci do školy, rozhodlo se vedení školy řešit problém s testováním vlastní iniciativou.
Adam Šimůnek, ředitel ZŠ Brantice: „V lednu jsme spustili já a mí kolegové ze školy výzvu malotřídních škol, která měla za cíl vrátit všechny žáky do malotřídních škol, nejdříve u nás, v naší škole a posléze se k nám přidalo 680 ředitelů a ředitelek malotřídních škol z celé České republiky.“
Škole se podařilo sehnat sponzora a zajistit potřebný počet testů. Zásadní novinkou je to, že žáci se testují doma a do školy přicházejí již s negativním testem.
Adam Šimůnek, ředitel ZŠ Brantice: „Minulou středu jsme získali od našeho dodavatele testy, proškolili jsme nejdříve pedagogický personál, vytvořili jsme vzdělávací video pro naše rodiče, ve čtvrtek jsme provedli distribuci testů do rodin.“
S pomocí rodičů a instruktážního videa se žáci otestují bezpečně v domácím prostředí.
Anketa, žáci školy: „Tam máme takovou knížečku, máme tam takovou tyčinku, to si dáme jenom tak jemně do nosu, není to úplně jako normální testy a dáme to do té knížečky a tam když jsme negatovní, tak nám to ukáže jednu čárku a když pozitivní, tak dvě.“
„Ne, nebolí to, to je jenom na krajíček nosu, tam se to dá do té taštičky a jak říkal kámoš, tak jedna čárka není pozitivní a dvě jsou pozitivní.“
Podle stávajícího stanoviska ministra Plagy se žáci vrátí do škol po velikonocích. Nadějí pro malotřídky zůstává i zvažovaná varianta návratu všech dětí od prvního března.
Adam Šimůnek, ředitel ZŠ Brantice: „Školy, které by získaly testy svou aktivitou by mohly vrátit své žáky již od prvního března.“
K tomu je ovšem potřeba zajištění potřebných testů vlastními silami malotřídek a kladné stanovisko ministerstva školství.
---
Se stoupajícími venkovními teplotami slábne síla ledu na vodních plochách. Hrozí tedy větší nebezpečí propadnutí a bruslaři by proto měli být obezřetní. Karvinští hasiči jsou na záchranu člověka probořeného v ledu připraveni, záchranu v mrazech nacvičovali.
Jako bezpečná síla ledu pro vstup na ledovou plochu se všeobecně uvádí 12 až 20 cm. Nedoporučuje se shromaždování více osob na jednom místě. Karvinští hasiči jsou připraveni rychle zasáhnout, pokud bude potřeba, záchranu osoby probořené ledem nacvičovali.
Petr Konopka velitel čety HZS MSK ÚO Karviná: "Během celého zásahu se dá předpokládat nenadále proboření všech a všeho, co se vyskytuje na ledové ploše. Je nezbytné vytvořit spolehlivé jištění všech hasičů, kteří se podílejí na záchraně přímo na ledové ploše. Je důležité jistit i užívané prostředky, jako jsou nosítka, nafukovací sáně RS-5 nebo páteřová deska."
Největším rizikovým faktorem při této události je podchlazení. Hasiči jsou připraveni zajistit ihned tepelný komfort v přistavěném kontejneru. Zdravotní stav může být po vytažení různý, záleží na době, kdy člověk zůstává v ledové vodě.
Lukáš Roško, lékař oddělení ARO NsP Karviná-Ráj: "Strašně rychle ztrácí teplo a hrozí selhání základních životních funkcí. My máme různé postupy, jak toho člověka dokážeme zahřát tady na oddělení. Jsou to postupy pomocí banketrolu, speciálních fukarů, ohřátých infuzí , ty postupy jsou různé."
Děti by se na led neměly vydávat bez dozoru. Toto platí i pro dospělé bruslaře. I ti by se neměli vydávat bruslit o samotě, například kvůli pomoci v případě zranění či jiných komplikací.
---
Školy v Horní Suché každým rokem pořádají karnevaly. A právě i v této době, kdy děti nemají příliš vyžití, nechtěly tradiční akci rušit. Nadšení ratolestí bylo opravdu velké.
Děti z Mateřské školy v Horní Suché nemohly den před karnevalem ani usnout. Těšily se až se ráno převlečou do kostýmů a ukážou se svým kamarádům a paním učitelkám. Ty si pro ně připravily i překvapení.
Romana Zahradníková, ředitelka MŠ a ZŠ Horní Suchá: “My jsme dneska připravili tradiční masopustní karneval, který se koná každý rok a jsme velice rádi, že děti mohly tuto akci i během těchto přísných krizových opatření zažít. Za dětmi přijde i balonkový klaun, který si pro ně připravil program. Tanečky, hry, soutěže a obdaruje děti balonky.”
anketa: “Já jsem dneska za hasiče, protože bych chtěl být hasič.”
anketa: "Já jsem baletka a těším se na klauna."
Karneval pro děti uspořádala i Základní škola s polským vyučovacím jazykem.
Renata Rzymanová, učitelka: Víme, jaká je dnešní doba a děti byly zvyklé, že každoročně jsme organizovali takový karneval ve velkém pro rodiče, babičky. Teď nemáme tuto možnost se takto setkávat, tak se alespoň takovým způsobem snažíme to dětem umožnit.”
Obě školská zařízení věří, že třeba už v létě budou moci uspořádat venkovní akce i pro rodiče.
---
