Základní, střední i vysoké školy v našem regionu postrádají jednotná pravidla pro vyhlášení karantény kvůli nákaze covidem 19. Komise Rady Asociace krajů proto zaslala důrazný apel Vládě ČR.
Komise Rady Asociace krajů pro školství a sport proto vyzvala Vládu ČR, aby vyjasnila, na základě jakého konkrétního právního titulu mohou ředitelé škol po doporučení krajské hygienické stanice nařídit karanténu žáků ve své škole.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Sebekvalitnější distanční vzdělávání zkrátka nemůže nahradit přímý kontakt s pedagogem během výuky ve třídě. Proto považuji za nutné, aby se karanténa nařizovala opravdu jen v nejnutnějších a opodstatněných případech. Zároveň ředitelé musí dostat jasné úřední rozhodnutí, jak mají postupovat, které žáky mají poslat do karantény a na jak dlouho.“
Například na SŠ profesora Matějčka v Ostravě je v současné době 6 tříd v karanténě. Očkované děti tedy chodí do školy, ale ty ostatní potřebují distanční výuku.
Ivana Jírů, ředitelka SŠ prof. Zdeňka Matějčka Ostrava: „Je to pro učitele velmi náročné, protože kromě klasické výuky musí zvládat ještě výuku distanční.“
Josef Vondál, ředitel SŠ technické Opava: „Řešíme spoustu problémů s karanténou žáků i učitelů, chybí nám jasná pravidla.“
Odborníci varují, že jarní lock down a podzimní karantény mohou pro žáky znamenat v budoucím vzdělávání obrovské komplikace.
---
Ostrava má nároží Karla Kryla. Tvoří ho rohový dům Českého rozhlasu v centru města, na kterém byla odhalena i pamětní deska. Karel Kryl v Ostravě natočil první nahrávky desky Bratříčku, zavírej vrátka.
Před Českým rozhlasem v centru Ostravy bylo v úterý živo. Přímo na budově byla odhalena pamětní deska Karla Kryla. Písničkář je s Ostravou nesmazatelně spjat svými nahrávkami a proto zde má už také sochu, která vznikla v roce 2018.
Josef Podstata, ředitel Českého rozhlasu Ostrava: "Miloš Zapletal, tehdejší zaměstnanec Československého rozhlasu, nějak uslyšel, jak Karel Kryl zkouší skladby a donutil ho v Činoherním studiu nahrát ty prapůvodní písničky. V podstatě to pak byl základ budoucí desky Bratříčku, zavírej vrátka."
I když se zvažovalo pojmenování celé ulice po Karlu Krylovi, nakonec se tak bude jmenovat nároží u domu, kde své skladby nahrál.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Jsem rád, že se našlo i to řešení, že tady vedle jeho sošky vznikne i nároží Karla Kryla podobně, jako je kousek odsud nároží pana Tlapáka. Je to fajn forma, jak vzdát těm lidem hold a neměnit názvy ulic."
Pamětní desku vytvořil Lukáš Dvorský, který je podepsán také například pod památníkem střelby ve fakultní nemocnici. Deska je z bronzu a má rozměry 80 na 40 centimetrů.
Lukáš Dvorský, sochař: "Já jsem si obsahově vybral to, co považuje za nejdůležitější z toho co podle mne sdělil, že slušný člověk bude vždy největším terčem a proto je tam ten terčík."
Odhalení desky se bohužel nemohl kvůli nemoci zúčastnit bratr Karla Kryla Jan, kterého nahradila manželka a tedy švagrová známého písničkáře.
---
Vedoucí záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku a současně senátor, Petr Orel, se stal laureátem Ceny Ivana Dejmala. Ocenění získal za dlouholeté úsilí věnované návratu orla skalního do české přírody.
Ochraně životního prostředí se Petr Orel věnuje více než 40 let. Inicioval vznik Národní sítě záchranných stanic pro živočichy a sám je dlouholetým vedoucím té v Bartošovicích na Novojičínsku. Léta se věnuje projektu Návrat orla skalního do české přírody, za jehož úspěšnou realizaci teď získal Cenu Ivana Dejmala.
František Pelc, předseda správní rady Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody: “Petr Orel byl vybrán proto, že tady celoživotně usiluje o ochranu přírody a má za sebou konkrétní činy. Jeden z nich vidíme kolem nás, to je záchranná stanice, ale co nás zaujalo úplně nejvíce, skutečnost, že Petr Orel se pustil do návratu orla skalního, který tady byl před více než 100 lety v podstatě vyhuben.”
Projekt repatriace orla skalního začal spolu s kolegy připravovat na přelomu let 2000/2001.
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Ten projekt považuji za takový svůj životní, ale není to jen moje práce, je to práce celého kolektivu, který je tady přizván. Pět nebo šest let nám trvalo, než jsme překonali veškeré byrokratické a administrativní záležitosti, a až v roce 2006 jsme začali mláďata orla skalního vypouštět. Poslední vypouštění bylo v roce 2017 a vypustili jsme 27 orlů skalních. Na území Moravy zatím vylétlo asi sedm mláďat.”
Lokality, ve kterých orel skalní hnízdí, musí nadále neustále chránit před negativními lidskými vlivy.
Petr Orel se stal sedmým laureátem ceny, která nese jméno druhého porevolučního ministra životního prostředí. Vyhlašuje ji Společnost pro krajinu ve spolupráci s Nadací Ivana Dejmala jednou za dva roky.
---
Dobrovolnické centrum ADRA dostalo možnost využívat nové prostory pro aktivity s autistickými dětmi. Po dohodě s magistrátem může provozovat výtvarný a sportovní kroužek v budově Centra aktivních seniorů. Ve městě žije 120 rodin s autistickými dětmi a zájem o služby Adry je obrovský.
V přízemí Centra aktivních seniorů začala po 16. hodině sportovní aktivita dětí s autismem. O patro výš si zase malují nebo hrají. Rodiče si mezitím mohou v klidu oddychnout.
Anketa: 1) Jsme strašně rády s maminkami, že můžeme využívat služby Adry, momentálně se tyto služby konají v Místku v krásném prostředí, které je dětmi využívané, takže jsme za to strašně moc rádi všichni rodiče. Děti se těší a je to super." 2.) "Já jsem rád, že to tady funguje, protože dcera potřebuje mít svůj režim. Takže jsem rád, že se ADRA přihlásila a město poskytlo prostory, kde se mají děti možnost scházet a mají nějaké aktivity." 3.) "Samozřejmě všichni rodiče tady z Frýdecko-Místecka jsou velmi vděční, včetně mě, protože doteď nebylo pro naše děti žádné vyžití po škole, o prázdninách a tak, a je to úplně perfektní."
Petr Adamus. zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "My jsme nesmírně rádi a jsme vděčni, že jsme se mohli přestěhovat z těch provizorních prostor, do těchto nádherných prostor. Jsme rádi, že město přišlo s tou nabídkou, využili jsme ji a teď můžete být svědky toho, jak dneska poprvé tady naše aktivity se rozbíhají."
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V rámci spolupráce s dobrovolnickou organizací ADRA jsme došli k tomu, že ADRA hledá prostory , kde by mohla přes zimní období mít sportovní kroužek pro autistické děti. Po úvaze jsme nabídli, že by mohli využít prostory Centra aktivních seniorů. Slovo dalo slovo, všechno klaplo a tak se tady dneska scházíme na prvním odpoledni, kdy ten program pro autistické děti pořádá. Jsme velmi rádi, máme z toho obrovskou radost. Centrum aktivních seniorů tak získává další rozměr fungování."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Centrum aktivních seniorů je nádherné místo uprostřed města a našim cílem společným je, aby bylo využito maximálně. Tedy chceme veškeré aktivity, které mohou naše seniory zajímat, chceme na toto místo dostat. A zároveň budeme rádi, za každý podnět, za každý nápad, který by mohl činnost tohoto centra rozšířit a obohatit život ve městě a u seniorů."
Zájem o aktivity Adry v oblasti pomoci autistickým dětem je obrovský.
Petr Adamus. zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "Neděláme jenom sportovní a výtvarné aktivity, ale děláme i rodičovské skupiny. Snažíme se rodičům pomáhat. Posílat dobrovolníky do rodin. Snažíme se o rodiny pečovat kompletně. Te zájem je velký, volají nám rodiče, pravda kapacitně zatím v této chvíli nejsme schopni pokrýt celou tu poptávku."
Ve Frýdku-Místku žije přibližně 120 rodin s dětmi s poruchou autistického spektra.
---
Ukázat příběh novojičínských památek, Hückelových vil, z pohledu umělců. To je záměr videodokumentu Lvíček. Jeho autory jsou členové Spolku výtvarných umělců Arkáda.
Příběh vyprávěný lvem, který je vyřezán do původní dřevěné jídelny jedné z novojičínských Hückelových vil. Takto lze popsat umělecké video s názvem Lvíček. Je výsledkem práce členů Spolku výtvarných umělců Arkáda, která probíhala v rámci projektu “Hückelovy vily očima umělců”.
Lenka Chobotová, autorka textu: “Původně Lvíček vznikl jako psaný text, a vzhledem k tomu následnému koronavirovému období, kdy nemohly proběhnout žádné další akce, které byly plánovány v rámci projektu, tak jsem se rozhodli ten text adaptovat jako video.”
Cílem projektu bylo také připomenout stavitele dnes zchátralých kulturních památek, rodinu Huckelů, nejen jako známé kloboučníky.
Lenka Chobotová, autorka dokumentu: “Ale také jako zadavatele významné stavební zakázky pro místní řezbáře, zedníky, štukatéry, kameníky, kteří si teprve zvykali na moderní stavby tohoto ražení.”
Video místy provází umělecké animace.
Šárka Hyklová, autorka animace: “Jedná se hlavně o fotografie, které nebylo možné někde získat, takže jsem se to snažila propojit v tomto duchu a posunout to do nějaké umělecké emoce.”
Patnáctiminutový Lvíček byl oficiálně pokřtěn v sídle klubu rodáků a přátel, ke shlédnutí je na internetu.
---
Základní, střední i vysoké školy v našem regionu postrádají jednotná pravidla pro vyhlášení karantény kvůli nákaze covidem 19. Komise Rady Asociace krajů proto zaslala důrazný apel Vládě ČR.
Komise Rady Asociace krajů pro školství a sport proto vyzvala Vládu ČR, aby vyjasnila, na základě jakého konkrétního právního titulu mohou ředitelé škol po doporučení krajské hygienické stanice nařídit karanténu žáků ve své škole.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Sebekvalitnější distanční vzdělávání zkrátka nemůže nahradit přímý kontakt s pedagogem během výuky ve třídě. Proto považuji za nutné, aby se karanténa nařizovala opravdu jen v nejnutnějších a opodstatněných případech. Zároveň ředitelé musí dostat jasné úřední rozhodnutí, jak mají postupovat, které žáky mají poslat do karantény a na jak dlouho.“
Například na SŠ profesora Matějčka v Ostravě je v současné době 6 tříd v karanténě. Očkované děti tedy chodí do školy, ale ty ostatní potřebují distanční výuku.
Ivana Jírů, ředitelka SŠ prof. Zdeňka Matějčka Ostrava: „Je to pro učitele velmi náročné, protože kromě klasické výuky musí zvládat ještě výuku distanční.“
Josef Vondál, ředitel SŠ technické Opava: „Řešíme spoustu problémů s karanténou žáků i učitelů, chybí nám jasná pravidla.“
Odborníci varují, že jarní lock down a podzimní karantény mohou pro žáky znamenat v budoucím vzdělávání obrovské komplikace.
---
Ostrava má nároží Karla Kryla. Tvoří ho rohový dům Českého rozhlasu v centru města, na kterém byla odhalena i pamětní deska. Karel Kryl v Ostravě natočil první nahrávky desky Bratříčku, zavírej vrátka.
Před Českým rozhlasem v centru Ostravy bylo v úterý živo. Přímo na budově byla odhalena pamětní deska Karla Kryla. Písničkář je s Ostravou nesmazatelně spjat svými nahrávkami a proto zde má už také sochu, která vznikla v roce 2018.
Josef Podstata, ředitel Českého rozhlasu Ostrava: "Miloš Zapletal, tehdejší zaměstnanec Československého rozhlasu, nějak uslyšel, jak Karel Kryl zkouší skladby a donutil ho v Činoherním studiu nahrát ty prapůvodní písničky. V podstatě to pak byl základ budoucí desky Bratříčku, zavírej vrátka."
I když se zvažovalo pojmenování celé ulice po Karlu Krylovi, nakonec se tak bude jmenovat nároží u domu, kde své skladby nahrál.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Jsem rád, že se našlo i to řešení, že tady vedle jeho sošky vznikne i nároží Karla Kryla podobně, jako je kousek odsud nároží pana Tlapáka. Je to fajn forma, jak vzdát těm lidem hold a neměnit názvy ulic."
Pamětní desku vytvořil Lukáš Dvorský, který je podepsán také například pod památníkem střelby ve fakultní nemocnici. Deska je z bronzu a má rozměry 80 na 40 centimetrů.
Lukáš Dvorský, sochař: "Já jsem si obsahově vybral to, co považuje za nejdůležitější z toho co podle mne sdělil, že slušný člověk bude vždy největším terčem a proto je tam ten terčík."
Odhalení desky se bohužel nemohl kvůli nemoci zúčastnit bratr Karla Kryla Jan, kterého nahradila manželka a tedy švagrová známého písničkáře.
---
Vedoucí záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku a současně senátor, Petr Orel, se stal laureátem Ceny Ivana Dejmala. Ocenění získal za dlouholeté úsilí věnované návratu orla skalního do české přírody.
Ochraně životního prostředí se Petr Orel věnuje více než 40 let. Inicioval vznik Národní sítě záchranných stanic pro živočichy a sám je dlouholetým vedoucím té v Bartošovicích na Novojičínsku. Léta se věnuje projektu Návrat orla skalního do české přírody, za jehož úspěšnou realizaci teď získal Cenu Ivana Dejmala.
František Pelc, předseda správní rady Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody: “Petr Orel byl vybrán proto, že tady celoživotně usiluje o ochranu přírody a má za sebou konkrétní činy. Jeden z nich vidíme kolem nás, to je záchranná stanice, ale co nás zaujalo úplně nejvíce, skutečnost, že Petr Orel se pustil do návratu orla skalního, který tady byl před více než 100 lety v podstatě vyhuben.”
Projekt repatriace orla skalního začal spolu s kolegy připravovat na přelomu let 2000/2001.
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Ten projekt považuji za takový svůj životní, ale není to jen moje práce, je to práce celého kolektivu, který je tady přizván. Pět nebo šest let nám trvalo, než jsme překonali veškeré byrokratické a administrativní záležitosti, a až v roce 2006 jsme začali mláďata orla skalního vypouštět. Poslední vypouštění bylo v roce 2017 a vypustili jsme 27 orlů skalních. Na území Moravy zatím vylétlo asi sedm mláďat.”
Lokality, ve kterých orel skalní hnízdí, musí nadále neustále chránit před negativními lidskými vlivy.
Petr Orel se stal sedmým laureátem ceny, která nese jméno druhého porevolučního ministra životního prostředí. Vyhlašuje ji Společnost pro krajinu ve spolupráci s Nadací Ivana Dejmala jednou za dva roky.
---
Dobrovolnické centrum ADRA dostalo možnost využívat nové prostory pro aktivity s autistickými dětmi. Po dohodě s magistrátem může provozovat výtvarný a sportovní kroužek v budově Centra aktivních seniorů. Ve městě žije 120 rodin s autistickými dětmi a zájem o služby Adry je obrovský.
V přízemí Centra aktivních seniorů začala po 16. hodině sportovní aktivita dětí s autismem. O patro výš si zase malují nebo hrají. Rodiče si mezitím mohou v klidu oddychnout.
Anketa: 1) Jsme strašně rády s maminkami, že můžeme využívat služby Adry, momentálně se tyto služby konají v Místku v krásném prostředí, které je dětmi využívané, takže jsme za to strašně moc rádi všichni rodiče. Děti se těší a je to super." 2.) "Já jsem rád, že to tady funguje, protože dcera potřebuje mít svůj režim. Takže jsem rád, že se ADRA přihlásila a město poskytlo prostory, kde se mají děti možnost scházet a mají nějaké aktivity." 3.) "Samozřejmě všichni rodiče tady z Frýdecko-Místecka jsou velmi vděční, včetně mě, protože doteď nebylo pro naše děti žádné vyžití po škole, o prázdninách a tak, a je to úplně perfektní."
Petr Adamus. zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "My jsme nesmírně rádi a jsme vděčni, že jsme se mohli přestěhovat z těch provizorních prostor, do těchto nádherných prostor. Jsme rádi, že město přišlo s tou nabídkou, využili jsme ji a teď můžete být svědky toho, jak dneska poprvé tady naše aktivity se rozbíhají."
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V rámci spolupráce s dobrovolnickou organizací ADRA jsme došli k tomu, že ADRA hledá prostory , kde by mohla přes zimní období mít sportovní kroužek pro autistické děti. Po úvaze jsme nabídli, že by mohli využít prostory Centra aktivních seniorů. Slovo dalo slovo, všechno klaplo a tak se tady dneska scházíme na prvním odpoledni, kdy ten program pro autistické děti pořádá. Jsme velmi rádi, máme z toho obrovskou radost. Centrum aktivních seniorů tak získává další rozměr fungování."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Centrum aktivních seniorů je nádherné místo uprostřed města a našim cílem společným je, aby bylo využito maximálně. Tedy chceme veškeré aktivity, které mohou naše seniory zajímat, chceme na toto místo dostat. A zároveň budeme rádi, za každý podnět, za každý nápad, který by mohl činnost tohoto centra rozšířit a obohatit život ve městě a u seniorů."
Zájem o aktivity Adry v oblasti pomoci autistickým dětem je obrovský.
Petr Adamus. zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "Neděláme jenom sportovní a výtvarné aktivity, ale děláme i rodičovské skupiny. Snažíme se rodičům pomáhat. Posílat dobrovolníky do rodin. Snažíme se o rodiny pečovat kompletně. Te zájem je velký, volají nám rodiče, pravda kapacitně zatím v této chvíli nejsme schopni pokrýt celou tu poptávku."
Ve Frýdku-Místku žije přibližně 120 rodin s dětmi s poruchou autistického spektra.
---
Ukázat příběh novojičínských památek, Hückelových vil, z pohledu umělců. To je záměr videodokumentu Lvíček. Jeho autory jsou členové Spolku výtvarných umělců Arkáda.
Příběh vyprávěný lvem, který je vyřezán do původní dřevěné jídelny jedné z novojičínských Hückelových vil. Takto lze popsat umělecké video s názvem Lvíček. Je výsledkem práce členů Spolku výtvarných umělců Arkáda, která probíhala v rámci projektu “Hückelovy vily očima umělců”.
Lenka Chobotová, autorka textu: “Původně Lvíček vznikl jako psaný text, a vzhledem k tomu následnému koronavirovému období, kdy nemohly proběhnout žádné další akce, které byly plánovány v rámci projektu, tak jsem se rozhodli ten text adaptovat jako video.”
Cílem projektu bylo také připomenout stavitele dnes zchátralých kulturních památek, rodinu Huckelů, nejen jako známé kloboučníky.
Lenka Chobotová, autorka dokumentu: “Ale také jako zadavatele významné stavební zakázky pro místní řezbáře, zedníky, štukatéry, kameníky, kteří si teprve zvykali na moderní stavby tohoto ražení.”
Video místy provází umělecké animace.
Šárka Hyklová, autorka animace: “Jedná se hlavně o fotografie, které nebylo možné někde získat, takže jsem se to snažila propojit v tomto duchu a posunout to do nějaké umělecké emoce.”
Patnáctiminutový Lvíček byl oficiálně pokřtěn v sídle klubu rodáků a přátel, ke shlédnutí je na internetu.
---
