Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Opava se chystá koupit chátrající Bredu
  • Karla Kryla připomíná pamětní deska na Českém rozhlasu
  • Petr Orel je laureátem ceny Ivana Dejmala
  • ADRA může využívat prostory Centra aktivních seniorů
  • 102 let oslavila paní Matyášová v domově ve Vítkově

Opava se chystá koupit chátrající Bredu

Osm let zavřený obchodní dům Breda v Opavě, který je národní kulturní památkou, má v úmyslu koupit město. Správce konkurzní podstaty chce za objekt téměř 40 mil. korun. Mnohonásobně vyšší investice pak budou potřeba do opravy budovy s děravou střechou, vlhkými zdmi a rozbitými okny. Město spoléhá na pomoc státu. V opravené Bredě by mohlo být muzeum, komerční plochy nebo i byty.

Obchodní dům Breda & Weinstein – ikonická stavba architekta Leopolda Bauera stojí v centru Opavy téměř 100 let. Prvorepublikový luxusní nákupní chrám přežil válku, znárodnění i privatizaci. Posledním vlastníkem byl podnikatel Kamil Kolek. Jeho firma ale zkrachovala. A teď je tato kulturní památka na prodej.

obyvatelka Opavy: „Už se to řeší dlouho a pořád je tady to lešení a je to v takovém stavu, v jakém to je.“

Záchrannou ruku ale podává město. Bredu může koupit od insolvenčního správce.

Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Připravujeme návrh smlouvy na odkup Bredy. Jednalo by se o dohodnutou částku 39,5 mil korun, která by byla splatná ve dvou splátkách.“

Obchodní dům je totiž od roku 2013 zavřený. Netopí se tady a zajištěna je jen nejzákladnější údržba.

Václav Hájek, Národní památkový ústav: Největším problémem obchodního domu je vlhkost, která proniká dovnitř svislými konstrukcemi, zdivem a tlačí se i do sklepních podlaží. Vlhkost způsobuje destrukci původních dřevěných obkladů.“

Už nyní je jasné, že záchrana budovy bude drahou záležitostí. 

Hana Brňáková (Piráti & Opavané), opoziční zastupitelka: „Musíme se zamyslet, zda město bude schopno utáhnout tak vysokou investici, která je potřeba jen na odkup. Kde pak vezme další peníze a rezervy třeba na finanční spoluúčast při další rekonstrukci."

Město spoléhá na to, že při záchraně této kulturní památky, mu pomůže stát.  Na užitné ploše 10 000 mby mohly být výstavní plochy, muzeum, kanceláře i obchody.

Odkoupení obchodního domu Breda od insolvenčního správce musí odsouhlasit zastupitelé. Na program jednání by se mohl tento bod dostat v prosinci.



OBCHODNÍ DŮM BREDA & WEINSTEIN V OPAVĚ  V DATECH:

1927 zahájení stavby

1928 dokončení stavby

1945 přejmenován na „Průkopník“, později na „Prior“

1965 rekonstrukce

1989 vrací se původní název „Breda“

1994 objekt získal v rámci privatizace K. Kolek

2004 požár a následně rekonstrukce

2013 uzavření

2017 insolvenční správce nabízí budovu k prodeji




---

Karla Kryla připomíná pamětní deska na Českém rozhlasu

Ostrava má nároží Karla Kryla. Tvoří ho rohový dům Českého rozhlasu v centru města, na kterém byla odhalena i pamětní deska. Karel Kryl v Ostravě natočil první nahrávky desky Bratříčku, zavírej vrátka.

Před Českým rozhlasem v centru Ostravy bylo v úterý živo. Přímo na budově byla odhalena pamětní deska Karla Kryla. Písničkář je s Ostravou nesmazatelně spjat svými nahrávkami a proto zde má už také sochu, která vznikla v roce 2018. 

Josef Podstata, ředitel Českého rozhlasu Ostrava: "Miloš Zapletal, tehdejší zaměstnanec Československého rozhlasu, nějak uslyšel, jak Karel Kryl zkouší skladby a donutil ho v Činoherním studiu nahrát ty prapůvodní písničky. V podstatě to pak byl základ budoucí desky Bratříčku, zavírej vrátka." 

I když se zvažovalo pojmenování celé ulice po Karlu Krylovi, nakonec se tak bude jmenovat nároží u domu, kde své skladby nahrál. 

Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Jsem rád, že se našlo i to řešení, že tady vedle jeho sošky vznikne i nároží Karla Kryla podobně, jako je kousek odsud nároží pana Tlapáka. Je to fajn forma, jak vzdát těm lidem hold a neměnit názvy ulic." 

Pamětní desku vytvořil Lukáš Dvorský, který je podepsán také například pod památníkem střelby ve fakultní nemocnici. Deska je z bronzu a má rozměry 80 na 40 centimetrů. 

Lukáš Dvorský, sochař: "Já jsem si obsahově vybral to, co považuje za nejdůležitější z toho co podle mne sdělil, že slušný člověk bude vždy největším terčem a proto je tam ten terčík."

Odhalení desky se bohužel nemohl kvůli nemoci zúčastnit bratr Karla Kryla Jan, kterého nahradila manželka a tedy švagrová známého písničkáře.  

---

Petr Orel je laureátem ceny Ivana Dejmala

Vedoucí záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku a současně senátor, Petr Orel, se stal laureátem Ceny Ivana Dejmala. Ocenění získal za dlouholeté úsilí věnované návratu orla skalního do české přírody.

Ochraně životního prostředí se Petr Orel věnuje více než 40 let. Inicioval vznik Národní sítě záchranných stanic pro živočichy a sám je dlouholetým vedoucím té v Bartošovicích na Novojičínsku. Léta se věnuje projektu Návrat orla skalního do české přírody, za jehož úspěšnou realizaci teď získal Cenu Ivana Dejmala.

František Pelc, předseda správní rady Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody: “Petr Orel byl vybrán proto, že tady celoživotně usiluje o ochranu přírody a má za sebou konkrétní činy. Jeden z nich vidíme kolem nás, to je záchranná stanice, ale co nás zaujalo úplně nejvíce, skutečnost, že Petr Orel se pustil do návratu orla skalního, který tady byl před více než 100 lety v podstatě vyhuben.”

Projekt repatriace orla skalního začal spolu s kolegy připravovat na přelomu let 2000/2001.

Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Ten projekt považuji za takový svůj životní, ale není to jen moje práce, je to práce celého kolektivu, který je tady přizván. Pět nebo šest let nám trvalo, než jsme překonali veškeré byrokratické a administrativní záležitosti, a až v roce 2006 jsme začali mláďata orla skalního vypouštět. Poslední vypouštění bylo v roce 2017 a vypustili jsme 27 orlů skalních. Na území Moravy zatím vylétlo asi sedm mláďat.”

Lokality, ve kterých orel skalní hnízdí, musí nadále neustále chránit před negativními lidskými vlivy.

Petr Orel se stal sedmým laureátem ceny, která nese jméno druhého porevolučního ministra životního prostředí. Vyhlašuje ji Společnost pro krajinu ve spolupráci s Nadací Ivana Dejmala jednou za dva roky.

---

ADRA může využívat prostory Centra aktivních seniorů

Dobrovolnické centrum ADRA dostalo možnost využívat nové prostory pro aktivity s autistickými dětmi. Po dohodě s magistrátem může provozovat výtvarný a sportovní kroužek v budově Centra aktivních seniorů. Ve městě žije 120 rodin s autistickými dětmi a zájem o služby Adry je obrovský.

V přízemí Centra aktivních seniorů začala po 16. hodině sportovní aktivita dětí s autismem. O patro výš si zase malují nebo hrají. Rodiče si mezitím mohou v klidu oddychnout.

Anketa: 1) Jsme strašně rády s maminkami, že můžeme využívat služby Adry, momentálně se tyto služby konají v Místku v krásném prostředí, které je dětmi využívané, takže jsme za to strašně moc rádi všichni rodiče. Děti se těší a je to super." 2.) "Já jsem rád, že to tady funguje, protože dcera potřebuje mít svůj režim. Takže jsem rád, že se ADRA přihlásila a město poskytlo prostory, kde se mají děti možnost scházet a mají nějaké aktivity." 3.) "Samozřejmě všichni rodiče tady z Frýdecko-Místecka jsou velmi vděční, včetně mě, protože doteď nebylo pro naše děti žádné vyžití po škole, o prázdninách a tak, a je to úplně perfektní."

Petr Adamus. zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "My jsme nesmírně rádi a jsme vděčni, že jsme se mohli přestěhovat z těch provizorních prostor, do těchto nádherných prostor. Jsme rádi, že město přišlo s tou nabídkou, využili jsme ji a teď můžete být svědky toho, jak dneska poprvé tady naše aktivity se rozbíhají."

Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V rámci spolupráce s dobrovolnickou organizací ADRA jsme došli k tomu, že ADRA hledá prostory , kde by mohla přes zimní období mít sportovní kroužek pro autistické děti. Po úvaze jsme nabídli, že by mohli využít prostory Centra aktivních seniorů. Slovo dalo slovo, všechno klaplo a tak se tady dneska scházíme na prvním odpoledni, kdy ten program pro autistické děti pořádá. Jsme velmi rádi, máme z toho obrovskou radost. Centrum aktivních seniorů tak získává další rozměr fungování."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Centrum aktivních seniorů je nádherné místo uprostřed města a našim cílem společným je, aby bylo využito maximálně. Tedy chceme veškeré aktivity, které mohou naše seniory zajímat, chceme na toto místo dostat. A zároveň budeme rádi, za každý podnět, za každý nápad, který by mohl činnost tohoto centra rozšířit a obohatit život ve městě a u seniorů."

Zájem o aktivity Adry v oblasti pomoci autistickým dětem je obrovský.


Petr Adamus. zástupce vedoucího Dobrovolnického centra ADRA F-M: "Neděláme jenom sportovní a výtvarné aktivity, ale děláme i rodičovské skupiny. Snažíme se rodičům pomáhat. Posílat dobrovolníky do rodin. Snažíme se o rodiny pečovat kompletně. Te zájem je velký, volají nám rodiče, pravda kapacitně zatím v této chvíli nejsme schopni pokrýt celou tu poptávku."

Ve Frýdku-Místku žije přibližně 120 rodin s dětmi s poruchou autistického spektra.

---

102 let oslavila paní Matyášová v domově ve Vítkově

17. říjen 1919 byl dnem, kdy se v Hlinsku pod Hostýnem narodila Božena Matyášová. Dnes babička Matyášová, bydlící ve vítkovském Domově pro seniory oslavila 102 let bohatého života. A s ní i její rodina.

Paní Matyášová se v životě musela potýkat s mnoha těžkými problémy. Po těžkém úrazu přišla již v 18 letech o nohy, musela měnit profesi i bydliště. To vše překonala také díky rodině.

Jaroslav Slezák, synovec: „Je skutečně obdivuhodné, že takový člověk po takovém neštěstí, co se jí stalo, se dovede přeorientovat. Ona se učila kadeřnicí a přeorientovala se na švadlenu a ne všlijakou švadlenu. To byly její zájmy. Já si vzpomínám doteďka jako mladý kluk, měla zrcadlovku německou, Focaflex, ona fotila, nejen, že fotila, ale vyvolávala si sama. Bylo první, která tady ve vesnici měla satelit."

Hana Grodová, ředitelka Domova pro seniory Vítkov: „Jsme moc rádi, že ji tady máme a rádi jsme jí připravili tady tu oslavu, protože víme, že jí to udělá velkou radost.“

I přesto, že vlastní děti nemohla mít, může se dodnes těšit z lásky celé rodiny, neteří, synovců a jejich partnerů.

Marie Dešková, neteř: „Je pořád nejlepší za všech, koho znám. Ona neměla svoje děti, ale má nás všechny ráda jako bychom byli její.“

Zdeňka Šípová, manželka synovce: „Bydlela u nás od roku 2006, doteď jsme se o ní starali.“

Péči celé rodiny vysoce ocenili také zástupci města a MS kraje.

Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „A do svých 101 a půl let se o ni starala rodina doma. A nebyla to přímá rodina. Byl to synovec se svojí manželkou, ale celá rodina za ní i docházela. A za to jim opravdu patří poděkování, protože pobytové zařízení má být to poslední, které klientům nabízíme. Děkuji jim za to.“

Pavel Smolka (nez.), starosta Vítkova: „Prostě člověka to naplní, když vidí takového seniora, takového oslavence v dobrém zdravotním stavu.“

Společně s předškoláky přejeme i my babičce Matyášové pevné zdraví a životní vitalitu do dalších let.

---

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat