Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Kraj chce zavést v Jeseníkách vodíkovou železniční dopravu
  • Colours of Ostrava letos nabídnou The Killers i LP
  • Město hledá pěstouny pro děti, které potřebují péči
  • Nemocnice připravila Den pro rodiny pod širým nebem
  • Světla v loubí NJ náměstí dosluhují, musí se vyměnit
  • Památník obětem hor na Červenohorském sedle

Kraj chce zavést v Jeseníkách vodíkovou železniční dopravu

Už za několik let by se na Bruntálsku mohli cestující pravidelně vozit vodíkovým vlakem. Tento unikátní dopravní prostředek představil výrobce v našem kraji a bezemisní vlaková doprava je tak zase o něco blíže.

Tak to je on. Plně bezemisní vlak Coradia iLint. Zájemci si ho mohli prohlédnout v Bruntále, Krnově, Opavě nebo Ostravě.

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro dopravu: „My od roku 2025 chceme vypisovat soutěž pro Bruntálsko, rádi bychom, aby v budoucnu tady takové vlaky jezdili. Já jsem nadšený a kraj takovou dopravu podporuje.“

Trakční systém vlaku využívá palivové články, které vyrábějí elektřinu spojením vodíku a kyslíku s vodou.

Daniel Kurucz, generální ředitel společnosti Alstom v ČR a SR: „Je to vlak na vodík, to znamená, že v něm probíhá chemická reakce mezi vodíkem a kyslíkem, při které vzniká teplo. To se transformuje na elektřinu, která pohání kola, a ta nadbytečná se ukládá do baterie. Takže to není žádné spalování, neuvolňují se žádné oxidy dusíku, žádný oxid uhličitý, je to prostě čistá technologie.“

Steve Seibert, strojvedoucí: „Řídí se úplně stejně jako elektrický vlak, je to v pohodě. Myslím, že je to budoucnost železniční dopravy.“

MS kraj si od tohoto kroku slibuje také zvýšení turistického ruchu, který by měla pozvednout i třeba půjčovna vodíkových kol.

---

Colours of Ostrava letos nabídnou The Killers i LP

Oblíbený mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava vstoupí v polovině července konečně do svého 19. ročníku. Po tříleté covidové odmlce se dá očekávat, že o multižánrový festival bude obrovský zájem.

Festival Colours of Ostrava se po vynucené koronavirové pauze vrací. Naživo, naplno, s prvotřídním programem světových hvězd, bez omezení, ve velikosti i atmosféře, jak byli návštěvníci zvyklí před pandemií.

Zlata Holušová, ředitelka Colours of Ostrava: „Nejlepší už bude tím, že se vůbec stane. Že po té obrovské době, po tom půstu hudebních zážitků, tak tady bude.“

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: „My jsme strašně šťastni, že po dvou letech kovidové pauzy věřím, že se uskuteční plnohodnotný, plnotučný ročník Colours of Ostrava, včetně hvězdně poskládaného melting potu.“

19. ročník, který proběhne od 13. do 16. července opět v unikátní industriální oblasti ostravských Dolních Vítkovic, láká na bohatý čtyřdenní program. V čele The Killers, Twenty One Pilots, Martinem Garrixem nebo třeba LP, která se do Ostravy vrací po pěti letech.

Jiří Moravčík, dramaturg: „Vzájemně jako by došlo k nějakému zvláštnímu souznění. My jsme ji požádali, jestli by se chtěla znovu vrátit a mezitím ona se zajímala u Zlatky o to, jestli by se mohla vrátit.Takže ano, LP se vrací.“

Vstupenka na Colours of Ostrava bude tradičně platit i na mezinárodní fórum Melting Pot, které na osmi diskuzních scénách přivítá více než 170 řečníků z celého světa.

---

Město hledá pěstouny pro děti, které potřebují péči

Frýdek-Místek hledá zájemce o pěstounskou péči. Dětem, které jsou opuštěné nebo z nějakého důvodu bez rodičů, mohou dát dočasně rodinné zázemí. Někteří rodiče také usilují o to, aby si dítě, které mají v pěstounské péči, adoptovali. Každý nový pěstoun je tak mimořádně vítán.

V celém Moravskoslezském kraji je přibližně 600 dětí, které nemohou vyrůstat ve své rodině. Tato dívenka měla ale štěstí, že si ji vzali do pěstounské péče manželé z Frýdku-Místku.

Barbora Michlová, pěstounka: "Nemůžeme mít děti ani jeden. Tak jsme se rozhodli pro tuto formu. Jednak jsme se nedokázali smířit s myšlenkou, že bychom neměli ani jedno dítě, tak jsme se rozhodli pro pěstounství a zároveň pro adopci. Ale ta adopce je taková složitější. To pěstounství bylo takové rychlejší, takže máme dítko v pěstounské péči."

Jakub Michl, pěstoun: "Já to tak neberu, já ji beru jako dceru."

Rodina se pěstounství věnuje už dva a půl roku. Zatím má první dítě, aktuálně se ale snaží ještě získat do péče další.

Barbora Michlová, pěstounka: "U nás by mělo být celou dobu. My jsme teda na tu dlouhou dobu a chtěli jsme dítě, které má předpoklady, že u nás bude do dospělosti. Takže doufáme, že to tak bude. Do budoucna chceme se pokusit o adopci tohoto aktuálního dítěte, takže uvidíme, jak se nám to podaří."

Zájemci o pěstounství musí projít přípravným kurzem, který trvá přibližně rok. Pak se musí rozhodnout, zda budou pěstouni trvalí nebo na přechodnou dobu, což je zhruba na rok.

Barbora Michlová, pěstounka: "Je to super, i přesto, že je to složitější ta příprava, tak to dítě vám to hned vynahradí. Je to skvělé, to dítě je milující, má domov, je spokojené, šťastné, a to za to stojí za všechno."

Igor Juriček (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek dlouhodobě podporuje náhradní rodinnou péči a prostřednictvím oddělení sociálně právní ochrany dětí hledá pěstouny pro děti, které jsou z nějaké důvodu opuštěné, bez rodičů. My hledáme, jak manžele, rodiny, tak i jednotlivce, muže i ženy, kteří jsou ochotni do svého života přijmout dítě, které nemělo tolik štěstí. Může mít nějaký handicap, je různého etnika. A tito lidé, pěstouni, budoucí pěstouni by mu byli schopni nabídnout lásku, péči."

Barbora Michlová, pěstounka: "My jsme šli na OSPOD, na odbor sociálně právní ochrany dětí, tam jsme se o tom informovali. Řekli nám, jak to probíhá a potom jsme si podali žádost a už to nějak jelo."

Igor Juriček (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já bych chtěl tímto apelovat na lidi, kteří by byli ochotni dětem, které jsou opuštěné, poskytnout rodinné zázemí. Tak, aby zvážili možnost, že by se stali pěstouny."

Jakub Michl, pěstoun: "Když nemohou mít svoje, tak proč by si nemohli vzít buď do adopce nebo do pěstounství dítě, které nemá zázemí."

Ročně se k pěstounství v kraji přihlásí přibližně 120 lidí a zhruba dvě stovky dětí díky pěstounům najde zázemí. Dětí bez rodiny je ale stále trojnásobně více.

---

Nemocnice připravila Den pro rodiny pod širým nebem

Zajímavé přednášky s lékaři a sestrami, ochutnávka zdravého jídla, zábava pro děti. To vše mohli zažít lidé v parku, kde havířovská nemocnice uspořádala Den pro rodiny. Za což získala od rodičů pochvalu.

Nemocnice v Havířově přišla s originálním nápadem, jak předat lidem informace, které se týkají porodů, péče o novorozence a celkově informace spjaté s rodinou. A to pod širým nebem. Zatímco rodiče poslouchali zdravotníky, děti si mohly hrát.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "My můžeme dělat prohlídky porodních sálů a ty děláme každý týden, ale tam vzhledem k provozu můžeme pustit třeba pět rodiček, nebo budoucích rodičů. Takže jsme dlouho přemýšleli nad nějakou akcí, kterou bychom ty havířovské rodiny přitáhli více k tomu, co se v té nemocnici děje. Ať už na porodnici, ale i následné péče o novorozence, ale řekněme obecně v nemocnici v oblasti zdravé výživy, ale i péče o seniory a podobně.”

anketa: "Já si myslím, že to je lepší, protože ne všichni se zajímají sami, že by přišli do nemocnice a zkoumali informace. Tady to mají vše při jednom a děti mají zábavu, je to určitě lepší.”

anketa: "Ne každá maminka má možnost nechat to dítě někde s babičkou, nebo s nějakým hlídáním, takže tady se to dá propojit, že alespoň jedním uchem poslouchám, druhým okem sleduji, co dělá dítě. Mně se tento nápad moc líbí.”

Nemocnice by chtěla, aby se ze Dne rodiny stala tradice, která by byla vždy zaměřena na jiné téma.

---

Světla v loubí NJ náměstí dosluhují, musí se vyměnit

Jediným zdrojem světla v loubí kolem novojičínského náměstí jsou svítilny zapuštěné v dlažbě. Řada z nich ale postupem času přestává sloužit. Radnice přistoupila k jejich opravě, ty špatné bude muset vyměnit.

Původně loubí kolem obvodu novojičínského centra osvětlovaly klasické lampy spuštěné shora, ty ale byly v rámci generální rekonstrukce náměstí, která skončila v roce 2009, odstraněny a nahrazeny světly zapuštěnými do dlažby. Postupně ale některé z nich přestávají svítit. Zejména v zimních měsících tak jediný zdroj osvětlení v podloubí chybí.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Již v minulém roce bylo objednáno 15 světel a technické služby města postupně vyměňují ty nejvíce problematické. V letošním roce zhruba do konce června by měla proběhnout kontrola a revize všech osvětlení.”

Na základě zjištěného stavu pak město vyhlásí veřejnou zakázku na celkovou opravu osvětlení.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Cena jednoho svítidla je zhruba 15 tisíc korun, celkem je těch světel v loubí 197. Samozřejmě, některá světla jsou víc exponována než jiné. Nejvíce jim vadí v zimním období voda spojená se solí.”

Rozpočet města v tuto chvíli počítá na opravu s částkou 1 milion 750 tisíc korun. V případě nutnosti výměny osvětlení kolem celého náměstí ji bude muset zastupitelé zdvojnásobit.

---

Památník obětem hor na Červenohorském sedle

Hory jsou krásné, ale dokážou být i nebezpečné a zrádné. Každý rok u nás přibývá počet těch, kteří se z nich domů už nevrátí. Právě vzpomínka na ně a uctění jejich památky byly hlavním motivem pro milovníka hor Karla Švédu. Díky němu vyrostl na svahu u Červenohorského sedla unikátní památník.

Dřevěný kostelík jako památník obětem hor je zmenšenou replikou vyhořelého kostela na nedaleké Vřesové studánce.

Karel Švéda, syn autora a správce památníku: „Ta myšlenka, postavit památník, se zrodila v hlavě mého otce, kde se držela už hodně dlouhou dobu. Spolu s místním tesařem, který bohužel už je po smrti, pochází tady z nedaleké vesnice, postavili tento kostelíček.“

Památník je celý vyzdoben vzpomínkovými plaketami pozůstalých po obětech Jeseníků.

Karel Švéda, syn autora a správce památníku: "V současné době je tam zhruba 18 plaket s tím, že se stále ještě hledají další, spíše z té dřivější doby. "

Anketa, návštěvníci hor: „No památník je velice zajímavý, moc se nám to líbilo.“

„Tyto památníky jsou na místě, protože vytváří vzpomínku na ty, o které jsme přišli.“

„Byl jsem tam a líbilo se mi to.“

Pozůstalí po obětech hor se na místě památníku každoročně scházejí.

Karel Švéda, syn autora a správce památníku: „Vždy poslední víkend v srpnu se konají tz. Letní svíce. Je to víceméně setkání právě těch pozůstalých po obětích. My tady k tomuto máme i na našich stránkách desatero chování v horách, kde upozorňujeme právě na nebezpečí, která mohou nastat. Takže to je v podstatě i ten další smysl toho památníku."

Správci památníku věří, že se podaří dohledat další pozůstalé či příbuzné po dávných obětech hor, kteří by také rádi do kostelíku umístili jejich plaketu.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
20. května 2022, 17:00

Kraj chce zavést v Jeseníkách vodíkovou železniční dopravu

Už za několik let by se na Bruntálsku mohli cestující pravidelně vozit vodíkovým vlakem. Tento unikátní dopravní prostředek představil výrobce v našem kraji a bezemisní vlaková doprava je tak zase o něco blíže.

Tak to je on. Plně bezemisní vlak Coradia iLint. Zájemci si ho mohli prohlédnout v Bruntále, Krnově, Opavě nebo Ostravě.

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro dopravu: „My od roku 2025 chceme vypisovat soutěž pro Bruntálsko, rádi bychom, aby v budoucnu tady takové vlaky jezdili. Já jsem nadšený a kraj takovou dopravu podporuje.“

Trakční systém vlaku využívá palivové články, které vyrábějí elektřinu spojením vodíku a kyslíku s vodou.

Daniel Kurucz, generální ředitel společnosti Alstom v ČR a SR: „Je to vlak na vodík, to znamená, že v něm probíhá chemická reakce mezi vodíkem a kyslíkem, při které vzniká teplo. To se transformuje na elektřinu, která pohání kola, a ta nadbytečná se ukládá do baterie. Takže to není žádné spalování, neuvolňují se žádné oxidy dusíku, žádný oxid uhličitý, je to prostě čistá technologie.“

Steve Seibert, strojvedoucí: „Řídí se úplně stejně jako elektrický vlak, je to v pohodě. Myslím, že je to budoucnost železniční dopravy.“

MS kraj si od tohoto kroku slibuje také zvýšení turistického ruchu, který by měla pozvednout i třeba půjčovna vodíkových kol.

---

Colours of Ostrava letos nabídnou The Killers i LP

Oblíbený mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava vstoupí v polovině července konečně do svého 19. ročníku. Po tříleté covidové odmlce se dá očekávat, že o multižánrový festival bude obrovský zájem.

Festival Colours of Ostrava se po vynucené koronavirové pauze vrací. Naživo, naplno, s prvotřídním programem světových hvězd, bez omezení, ve velikosti i atmosféře, jak byli návštěvníci zvyklí před pandemií.

Zlata Holušová, ředitelka Colours of Ostrava: „Nejlepší už bude tím, že se vůbec stane. Že po té obrovské době, po tom půstu hudebních zážitků, tak tady bude.“

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: „My jsme strašně šťastni, že po dvou letech kovidové pauzy věřím, že se uskuteční plnohodnotný, plnotučný ročník Colours of Ostrava, včetně hvězdně poskládaného melting potu.“

19. ročník, který proběhne od 13. do 16. července opět v unikátní industriální oblasti ostravských Dolních Vítkovic, láká na bohatý čtyřdenní program. V čele The Killers, Twenty One Pilots, Martinem Garrixem nebo třeba LP, která se do Ostravy vrací po pěti letech.

Jiří Moravčík, dramaturg: „Vzájemně jako by došlo k nějakému zvláštnímu souznění. My jsme ji požádali, jestli by se chtěla znovu vrátit a mezitím ona se zajímala u Zlatky o to, jestli by se mohla vrátit.Takže ano, LP se vrací.“

Vstupenka na Colours of Ostrava bude tradičně platit i na mezinárodní fórum Melting Pot, které na osmi diskuzních scénách přivítá více než 170 řečníků z celého světa.

---

Město hledá pěstouny pro děti, které potřebují péči

Frýdek-Místek hledá zájemce o pěstounskou péči. Dětem, které jsou opuštěné nebo z nějakého důvodu bez rodičů, mohou dát dočasně rodinné zázemí. Někteří rodiče také usilují o to, aby si dítě, které mají v pěstounské péči, adoptovali. Každý nový pěstoun je tak mimořádně vítán.

V celém Moravskoslezském kraji je přibližně 600 dětí, které nemohou vyrůstat ve své rodině. Tato dívenka měla ale štěstí, že si ji vzali do pěstounské péče manželé z Frýdku-Místku.

Barbora Michlová, pěstounka: "Nemůžeme mít děti ani jeden. Tak jsme se rozhodli pro tuto formu. Jednak jsme se nedokázali smířit s myšlenkou, že bychom neměli ani jedno dítě, tak jsme se rozhodli pro pěstounství a zároveň pro adopci. Ale ta adopce je taková složitější. To pěstounství bylo takové rychlejší, takže máme dítko v pěstounské péči."

Jakub Michl, pěstoun: "Já to tak neberu, já ji beru jako dceru."

Rodina se pěstounství věnuje už dva a půl roku. Zatím má první dítě, aktuálně se ale snaží ještě získat do péče další.

Barbora Michlová, pěstounka: "U nás by mělo být celou dobu. My jsme teda na tu dlouhou dobu a chtěli jsme dítě, které má předpoklady, že u nás bude do dospělosti. Takže doufáme, že to tak bude. Do budoucna chceme se pokusit o adopci tohoto aktuálního dítěte, takže uvidíme, jak se nám to podaří."

Zájemci o pěstounství musí projít přípravným kurzem, který trvá přibližně rok. Pak se musí rozhodnout, zda budou pěstouni trvalí nebo na přechodnou dobu, což je zhruba na rok.

Barbora Michlová, pěstounka: "Je to super, i přesto, že je to složitější ta příprava, tak to dítě vám to hned vynahradí. Je to skvělé, to dítě je milující, má domov, je spokojené, šťastné, a to za to stojí za všechno."

Igor Juriček (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek dlouhodobě podporuje náhradní rodinnou péči a prostřednictvím oddělení sociálně právní ochrany dětí hledá pěstouny pro děti, které jsou z nějaké důvodu opuštěné, bez rodičů. My hledáme, jak manžele, rodiny, tak i jednotlivce, muže i ženy, kteří jsou ochotni do svého života přijmout dítě, které nemělo tolik štěstí. Může mít nějaký handicap, je různého etnika. A tito lidé, pěstouni, budoucí pěstouni by mu byli schopni nabídnout lásku, péči."

Barbora Michlová, pěstounka: "My jsme šli na OSPOD, na odbor sociálně právní ochrany dětí, tam jsme se o tom informovali. Řekli nám, jak to probíhá a potom jsme si podali žádost a už to nějak jelo."

Igor Juriček (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já bych chtěl tímto apelovat na lidi, kteří by byli ochotni dětem, které jsou opuštěné, poskytnout rodinné zázemí. Tak, aby zvážili možnost, že by se stali pěstouny."

Jakub Michl, pěstoun: "Když nemohou mít svoje, tak proč by si nemohli vzít buď do adopce nebo do pěstounství dítě, které nemá zázemí."

Ročně se k pěstounství v kraji přihlásí přibližně 120 lidí a zhruba dvě stovky dětí díky pěstounům najde zázemí. Dětí bez rodiny je ale stále trojnásobně více.

---

Nemocnice připravila Den pro rodiny pod širým nebem

Zajímavé přednášky s lékaři a sestrami, ochutnávka zdravého jídla, zábava pro děti. To vše mohli zažít lidé v parku, kde havířovská nemocnice uspořádala Den pro rodiny. Za což získala od rodičů pochvalu.

Nemocnice v Havířově přišla s originálním nápadem, jak předat lidem informace, které se týkají porodů, péče o novorozence a celkově informace spjaté s rodinou. A to pod širým nebem. Zatímco rodiče poslouchali zdravotníky, děti si mohly hrát.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "My můžeme dělat prohlídky porodních sálů a ty děláme každý týden, ale tam vzhledem k provozu můžeme pustit třeba pět rodiček, nebo budoucích rodičů. Takže jsme dlouho přemýšleli nad nějakou akcí, kterou bychom ty havířovské rodiny přitáhli více k tomu, co se v té nemocnici děje. Ať už na porodnici, ale i následné péče o novorozence, ale řekněme obecně v nemocnici v oblasti zdravé výživy, ale i péče o seniory a podobně.”

anketa: "Já si myslím, že to je lepší, protože ne všichni se zajímají sami, že by přišli do nemocnice a zkoumali informace. Tady to mají vše při jednom a děti mají zábavu, je to určitě lepší.”

anketa: "Ne každá maminka má možnost nechat to dítě někde s babičkou, nebo s nějakým hlídáním, takže tady se to dá propojit, že alespoň jedním uchem poslouchám, druhým okem sleduji, co dělá dítě. Mně se tento nápad moc líbí.”

Nemocnice by chtěla, aby se ze Dne rodiny stala tradice, která by byla vždy zaměřena na jiné téma.

---

Světla v loubí NJ náměstí dosluhují, musí se vyměnit

Jediným zdrojem světla v loubí kolem novojičínského náměstí jsou svítilny zapuštěné v dlažbě. Řada z nich ale postupem času přestává sloužit. Radnice přistoupila k jejich opravě, ty špatné bude muset vyměnit.

Původně loubí kolem obvodu novojičínského centra osvětlovaly klasické lampy spuštěné shora, ty ale byly v rámci generální rekonstrukce náměstí, která skončila v roce 2009, odstraněny a nahrazeny světly zapuštěnými do dlažby. Postupně ale některé z nich přestávají svítit. Zejména v zimních měsících tak jediný zdroj osvětlení v podloubí chybí.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Již v minulém roce bylo objednáno 15 světel a technické služby města postupně vyměňují ty nejvíce problematické. V letošním roce zhruba do konce června by měla proběhnout kontrola a revize všech osvětlení.”

Na základě zjištěného stavu pak město vyhlásí veřejnou zakázku na celkovou opravu osvětlení.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Cena jednoho svítidla je zhruba 15 tisíc korun, celkem je těch světel v loubí 197. Samozřejmě, některá světla jsou víc exponována než jiné. Nejvíce jim vadí v zimním období voda spojená se solí.”

Rozpočet města v tuto chvíli počítá na opravu s částkou 1 milion 750 tisíc korun. V případě nutnosti výměny osvětlení kolem celého náměstí ji bude muset zastupitelé zdvojnásobit.

---

Památník obětem hor na Červenohorském sedle

Hory jsou krásné, ale dokážou být i nebezpečné a zrádné. Každý rok u nás přibývá počet těch, kteří se z nich domů už nevrátí. Právě vzpomínka na ně a uctění jejich památky byly hlavním motivem pro milovníka hor Karla Švédu. Díky němu vyrostl na svahu u Červenohorského sedla unikátní památník.

Dřevěný kostelík jako památník obětem hor je zmenšenou replikou vyhořelého kostela na nedaleké Vřesové studánce.

Karel Švéda, syn autora a správce památníku: „Ta myšlenka, postavit památník, se zrodila v hlavě mého otce, kde se držela už hodně dlouhou dobu. Spolu s místním tesařem, který bohužel už je po smrti, pochází tady z nedaleké vesnice, postavili tento kostelíček.“

Památník je celý vyzdoben vzpomínkovými plaketami pozůstalých po obětech Jeseníků.

Karel Švéda, syn autora a správce památníku: "V současné době je tam zhruba 18 plaket s tím, že se stále ještě hledají další, spíše z té dřivější doby. "

Anketa, návštěvníci hor: „No památník je velice zajímavý, moc se nám to líbilo.“

„Tyto památníky jsou na místě, protože vytváří vzpomínku na ty, o které jsme přišli.“

„Byl jsem tam a líbilo se mi to.“

Pozůstalí po obětech hor se na místě památníku každoročně scházejí.

Karel Švéda, syn autora a správce památníku: „Vždy poslední víkend v srpnu se konají tz. Letní svíce. Je to víceméně setkání právě těch pozůstalých po obětích. My tady k tomuto máme i na našich stránkách desatero chování v horách, kde upozorňujeme právě na nebezpečí, která mohou nastat. Takže to je v podstatě i ten další smysl toho památníku."

Správci památníku věří, že se podaří dohledat další pozůstalé či příbuzné po dávných obětech hor, kteří by také rádi do kostelíku umístili jejich plaketu.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-20-05-2022-17-00