Na likvidovaném Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku začalo zasypávání prvních jam, které ještě nedávno sloužily k dopravě horníků a materiálu do podzemí. Završuje se tím ukončení těžby černého uhlí v České republice.
Samotná těžba uhlí byla ukončena vyvezením posledního vozíku letos v únoru. V obou šachtách Dolu ČSM pak začaly práce na uzavření důlních štol a následné zasypání. To začalo v úterý ráno na šachtě Jih s tím, že v podzemí šachty Sever ještě horníci pokračují v likvidačních pracech.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Na likvidaci výdušné jámy na Jihu potřebujeme 44 000 m³ certifikovaného zásypového materiálu, který máme nachystaný ve vzdálenosti několika set metrů. Do jámy ho dopravujeme třemi pásovými dopravníky. Počítáme s tím, že zásyp jámy bude trvat maximálně 14 dní. Výpočet vychází na jedenáct dní, ale vždy se může stát nějaký menší prostoj."
Při zasypávání se elektromagnetem odstraňuje kovový materiál, aby při pádu do šachty nemohlo dojít k případnému jiskření a zažehnutí unikajícího výbušného metanu.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Z hlediska bezpečnosti měříme v jámě po celou dobu koncentrace plynů. Při překročení koncentrace metanu dojde k výstražnému signálu, všichni jsou odvoláni z bezpečnostního pásma a strojům je přerušena dodávka elektrické energie. Z hlediska seismické aktivity jsme v poslední době nezaznamenali nic výrazného. Také z hlediska výskytu samovznícení je situace vyřešená. S prvním dnem zásypu této jámy souvisí i oddělení lokality Jih od lokality Sever z hlediska větrání. Současně se zasypáváním přibližně 600 tun materiálu budeme uzavírat hráze na Severu a uzavírat průvětrníky v jámové zátce na Jihu.“
Po zasypání šachty se bude z podzemí odčerpávat důlní plyn k energetickému využití.
Martin Džanaj, generální ředitel OKD: „Máme tam potrubí, které bude sbírat plyn, a ten budeme dále využívat v kogeneračních jednotkách. Ty ho budou spalovat a vyrábět elektřinu. Co z toho bude firma mít? Jednak získá vlastní elektřinu, takže ji nebude muset odebírat ze sítě. Zároveň ji bude možné ukládat do baterií a v době, kdy bude elektřina velmi drahá, ji budeme moci prodávat do sítě.“
Stejné zasypání čeká vrzy i severní část Dolu ČSM.
---
Technické služby Havířov dokazují, že za volantem těžké techniky mají své místo i ženy. Jejich první řidička popelářského vozu si rychle získala respekt kolegů a stala se inspirací pro další zájemkyně o netradiční profesi.
Chci být jednou popelářem. Tak to je častá věta malých chlapců, kteří obdivují techniku havířovských technických služeb. Stejný sen ale měla i Barbora Valachová, které se splnil až ve 48 letech. K lásce k řízení velkých vozidel ji přivedl otec.
Barbora Valachová, řidička TSH: „Bylo to mé přání být popelářkou už od dětství a jsem ráda, že jsem se sem po dvaceti letech dostala. Už dřív jsem sem chtěla jít. Chtěla jsem být samozřejmě popelářka a kosmonautka, tak aspoň jedno z toho se mi splnilo. Vedl mě k tomu taťka od mala. Prostě když jsem zjistila, že můžu něco řídit, tak už jsem u toho byla. Autobus, kamion, všechno.“
Miroslav Strnadel, vedoucí střediska odpadového hospodářství TSH: „Tvrdila, že to umí, tak jsme to zkusili a dali jsme jí šanci u nás pracovat. Myslím si, že je to první žena tady v okolí v technických službách, která jezdí s velkými auty. Jak na svoz kontejnerů, tak na svoz popelnic. Zatím dělá střídačku, takže jezdí na všech autech.“
Práce v převážně mužském kolektivu paní Barboře nevadí.
Boris Förster, pracovník TSH: „Je to určitě nevídané, ale je to práce pro každého, takže proč by to nemohla zkusit? Myslím, že jí to jde dobře, takže v tom nevidím žádný problém. Není důvod, proč by holky nemohly řídit velké auto. Když jim to jde a baví je to, tak proč ne?“
Technické služby se nebrání ani dalším řidičkám. Hlavním předpokladem je ale odvaha.
---
POLICIE DOPADLA CIZINCE KRÁTCE PO VLOUPÁNÍ
Přes ventilační okénko se vloupal do prodejny potravin ve Studénce. Ukradl pokladnu, kde bylo přes deset tisíc korun a zmizel. Díky kamerovým záznamům ho ale rychle dopadli policisté. Muž na útěku kasu zahodil a později ji našel náhodný svědek. 28letému zloději z Rumunska nyní hrozí 2 roky vězení a vyhoštění.
VELKÝ POŽÁR STOHU SLÁMY V HLUČÍNĚ
Dvanáct jednotek hasičů zasahovalo od pondělních sedmnácti hodin u rozsáhlého požáru stohu slámy v Hlučíně. Byl vyhlášen druhý stupeň poplachu a hasiči rozeslali lidem varovné SMS, aby nevětrali. Oheň se podařilo zkrotit až v úterý ráno. Ale během dne hasiči ještě dohašovali. Příčinu požáru budou zjišťovat s policisty. Škoda je 300 tisíc korun.
---
Domov Čujkovova v Ostravě-Zábřehu letos oslavil 55 let od svého založení. Toto významné jubileum si připomněli přímo v areálu domova společenským setkáním. Zařízení se věnuje poskytování sociálních služeb seniorům a lidem se sníženou soběstačností.
Hudba, zábava a přátelská atmosféra zaplnila zábřežský Domov pro seniory Čujkovova. Oslavovalo se zde totiž 55 let od jeho založení.
Gabriela Rumíšková, ředitelka Domova Čujkovova: "Dohromady máme zhruba 292 uživatelů, máme tři patra zvláštního režimu a zbytek je domov pro seniory. Takže máme tady všechno, co vlastně domov nabízí a ještě bych řekla, že jako jediní máme vůbec v rámci regionu solnou jeskyni, kterou klienti užívají.”
Už třetím rokem v domově pobývá také Jaroslav Korejz, který se nemohl téměř vůbec hýbat. Jeho stav se zlepšil díky rehabilitačnímu cvičení.
Jaroslav Korejz, klient Domova Čujkovova: „Až na to, že nemůžu chodit, je to paráda. Já jsem spokojený, jsem spokojený s jídlem, jsem spokojený i ze starostlivostí sestřiček jako nemám nějaké s tím problémy."
Aktuálně má domov v pořadníku zájemců o služby přes sto padesát potenciálních klientů.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek ostravského primátora: „My v Ostravě máme 8 našich městských organizací domovů pro seniory a existuje zde ještě dalších 13. Ten počet není odpovídající nebo je nedostatečný, protože teorie říká, že by mělo být jedno lůžko na 100 obyvatel, znamená to, že Ostrava by měla mít asi 3000 lůžek. Děláme vše proto, abychom v horizontu, a já pevně věřím, že možná 5-10 let, abychom tento deficit dohnali.“
Podle údajů Českého statistického úřadu se Moravskoslezský kraj dlouhodobě potýká s extrémním převisem poptávky po pobytových sociálních službách pro seniory.
---
Přilba je pro cyklisty i koloběžkáře velmi užitečná věc a velmi často zabrání vážnému zraněné nebo dokonce smrti. Na důležitost tohoto bezpečnostního prvku se snažila poukázat akce na přehradě Olešná.
Celostátní projekt Na kole jen s přilbou dorazil i do Frýdku-Místku.
Adéla Schröterová, Tým silniční bezpečnosti: "Jsme tu s projektem Na kole jen s přilbou, kde se zaměřujeme na prevenci cyklistů. Primárně, aby nosili přilby, ale samozřejmě i na nějakou edukaci, co mít na kolo, co nemít na kolo, nějaká doporučení a podobně."
Proč to děláte?
Adéla Schröterová, Tým silniční bezpečnosti: "Chceme, aby byla nějaká znalost těch pravidel větší. Zaměřujeme se jak na děti, tak na dospělé. Pro každého tu máme nějaký úkol, který si můžou zkusit. Něco malého si můžou odnést, hlavně vědomosti."
Jaké jsou nejčastější chyby cyklistů?
Adéla Schröterová, Tým silniční bezpečnosti: "Nemají správně nasazenou přilbu. Oni si myslí, že přilba je všechno, že to stačí, ale je potřeba ji mít správně nasazenou. Když ji budou mít povolenou, tak jim při pádu může spadnout a neochrání je tak, jak by měla. Málo cyklistů má odrazky na světlech na kole, takže nejsou pořádně vidět."
Projekt podpořilo město Frýdek-Místek a do organizace se zapojila také zdejší Městská policie.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Statutární město se nejen finančně, ale i z hlediska bezpečnosti zapojilo do tohoto celorepublikového projektu Na kole jen s přilbou. To znamená, že jsme to nejen finančně podpořili, ale snažíme se zvýšit povědomí cyklistů o používání ochranné přilby."
Jak důležitá věc to je?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Za mě je to úplně ten nejjednodušší a nejsnazší způsob ochrany cyklisty. A jak uvádějí statistiky, tak to výrazně pomáhá při úrazech na kole."
Jak tady komunikujete s cyklisty?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Lidé mají možnost zastavit se u nás na stánku Městské policie Frýdek-Místek, případně tady u Týmu silniční bezpečnosti, která s námi spolupracuje na tomto projektu, a mají možnost nejen získat nějaké povědomí o používání ochranné přilby, ale můžou si třeba například u našich strážníků nechat identifikovat kolo takzvaným DNA značením."
Proč v České republice není helma povinná pro všechny?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Já bych si to hrozně přál, protože ta povinnost je pouze do 18 let. Ale já sám jsem cyklista a přilbu vždycky používám."
Akce svůj účel splnila, připomněla cyklistům důležitost přilby a dalších bezpečnostních prvků.
anketa: cyklisté: "Já to považuji za dobrou akci a myslím si, že osvěty není nikdy dost."
Co ten test?
anketa: cyklisté: "Test? Jsem pyšná, že jsem většinu zvládla."
anketa: cyklisté: "Já jsem dostala časopis s různými úkoly a náramek, který svítí a je dobré ho mít na ruce, když jezdím na kole nebo na koloběžce."
Hlavním cílem projektu Na kole jen s přilbou je snížení nehodovosti cyklistů a koloběžkářů.
---
ŠTĚRKOVNA OPEN MUSIC SLEDUJE I EMISE
Jeden velký festival skončil, další už klepe na dveře. Od čtvrtka do soboty proběhne Štěrkovna Open Music. Akce podporuje trvale udržitelnou zábavu, získala za ni i prestižní evropské ocenění. Sleduje například uhlíkovou stopu, která byla loni 135 tun, nejvíce emisí udělalo gastro a doprava.
Akustika. Tak se jmenuje setkání amatérských zpěváků a muzikantů, které se již v Karviné stalo fenoménem. Lidé se společně setkávají, zpívají a hrají v areálu Lodiček, kde nápad před několika lety vznikl.
Akustika tak napsala již své 27. pokračování a opět se setkala s obrovským zájmem návštěvníků akce.
Lukáš Heczko, vedoucí Lodiček Dokořán: "Byla to dlouhá cesta k tomu, co vidíme dnes. Začali jsme vlastně v období covidu."
Akce se stále zvětšovala a pořadatelé z Lodiček dostali nápad udělat z ní akci veřejnou.
Lukáš Heczko, vedoucí Lodiček Dokořán: "Postupně se k nám přidávali další muzikanti z Karviné a začalo se tvořit takové silné jádro, které dnes čítá asi čtyřicet muzikantů."
Každá Akustika je pak trochu jiná a mění se i muzikanti. Tentokrát si přijeli zahrát například i hudebníci z ostravské kapely Nedivoč, spolu se známým saxofonistou Michalem Žáčkem.
Michal Žáček, hudebník: "Je to fantastické. Pro mě je to, jako kdybych hrál s profíky. Jsem tady poprvé a doufám, že ne naposled. Bavilo mě to tady moc."
Akustika tak láká stále více lidí, kteří si zdejší atmosféru opravdu užívají.
Anketa, návštěvníci Akustiky: "Chodím na každou Akustiku a je tady vždycky skvělá atmosféra."
Anketa, návštěvníci Akustiky: "Chodím tady hrát už od začátku, je tu super komunita tady."
Další akustiky se konají 14. a 28. srpna.
---
Na likvidovaném Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku začalo zasypávání prvních jam, které ještě nedávno sloužily k dopravě horníků a materiálu do podzemí. Završuje se tím ukončení těžby černého uhlí v České republice.
Samotná těžba uhlí byla ukončena vyvezením posledního vozíku letos v únoru. V obou šachtách Dolu ČSM pak začaly práce na uzavření důlních štol a následné zasypání. To začalo v úterý ráno na šachtě Jih s tím, že v podzemí šachty Sever ještě horníci pokračují v likvidačních pracech.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Na likvidaci výdušné jámy na Jihu potřebujeme 44 000 m³ certifikovaného zásypového materiálu, který máme nachystaný ve vzdálenosti několika set metrů. Do jámy ho dopravujeme třemi pásovými dopravníky. Počítáme s tím, že zásyp jámy bude trvat maximálně 14 dní. Výpočet vychází na jedenáct dní, ale vždy se může stát nějaký menší prostoj."
Při zasypávání se elektromagnetem odstraňuje kovový materiál, aby při pádu do šachty nemohlo dojít k případnému jiskření a zažehnutí unikajícího výbušného metanu.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Z hlediska bezpečnosti měříme v jámě po celou dobu koncentrace plynů. Při překročení koncentrace metanu dojde k výstražnému signálu, všichni jsou odvoláni z bezpečnostního pásma a strojům je přerušena dodávka elektrické energie. Z hlediska seismické aktivity jsme v poslední době nezaznamenali nic výrazného. Také z hlediska výskytu samovznícení je situace vyřešená. S prvním dnem zásypu této jámy souvisí i oddělení lokality Jih od lokality Sever z hlediska větrání. Současně se zasypáváním přibližně 600 tun materiálu budeme uzavírat hráze na Severu a uzavírat průvětrníky v jámové zátce na Jihu.“
Po zasypání šachty se bude z podzemí odčerpávat důlní plyn k energetickému využití.
Martin Džanaj, generální ředitel OKD: „Máme tam potrubí, které bude sbírat plyn, a ten budeme dále využívat v kogeneračních jednotkách. Ty ho budou spalovat a vyrábět elektřinu. Co z toho bude firma mít? Jednak získá vlastní elektřinu, takže ji nebude muset odebírat ze sítě. Zároveň ji bude možné ukládat do baterií a v době, kdy bude elektřina velmi drahá, ji budeme moci prodávat do sítě.“
Stejné zasypání čeká vrzy i severní část Dolu ČSM.
---
Technické služby Havířov dokazují, že za volantem těžké techniky mají své místo i ženy. Jejich první řidička popelářského vozu si rychle získala respekt kolegů a stala se inspirací pro další zájemkyně o netradiční profesi.
Chci být jednou popelářem. Tak to je častá věta malých chlapců, kteří obdivují techniku havířovských technických služeb. Stejný sen ale měla i Barbora Valachová, které se splnil až ve 48 letech. K lásce k řízení velkých vozidel ji přivedl otec.
Barbora Valachová, řidička TSH: „Bylo to mé přání být popelářkou už od dětství a jsem ráda, že jsem se sem po dvaceti letech dostala. Už dřív jsem sem chtěla jít. Chtěla jsem být samozřejmě popelářka a kosmonautka, tak aspoň jedno z toho se mi splnilo. Vedl mě k tomu taťka od mala. Prostě když jsem zjistila, že můžu něco řídit, tak už jsem u toho byla. Autobus, kamion, všechno.“
Miroslav Strnadel, vedoucí střediska odpadového hospodářství TSH: „Tvrdila, že to umí, tak jsme to zkusili a dali jsme jí šanci u nás pracovat. Myslím si, že je to první žena tady v okolí v technických službách, která jezdí s velkými auty. Jak na svoz kontejnerů, tak na svoz popelnic. Zatím dělá střídačku, takže jezdí na všech autech.“
Práce v převážně mužském kolektivu paní Barboře nevadí.
Boris Förster, pracovník TSH: „Je to určitě nevídané, ale je to práce pro každého, takže proč by to nemohla zkusit? Myslím, že jí to jde dobře, takže v tom nevidím žádný problém. Není důvod, proč by holky nemohly řídit velké auto. Když jim to jde a baví je to, tak proč ne?“
Technické služby se nebrání ani dalším řidičkám. Hlavním předpokladem je ale odvaha.
---
POLICIE DOPADLA CIZINCE KRÁTCE PO VLOUPÁNÍ
Přes ventilační okénko se vloupal do prodejny potravin ve Studénce. Ukradl pokladnu, kde bylo přes deset tisíc korun a zmizel. Díky kamerovým záznamům ho ale rychle dopadli policisté. Muž na útěku kasu zahodil a později ji našel náhodný svědek. 28letému zloději z Rumunska nyní hrozí 2 roky vězení a vyhoštění.
VELKÝ POŽÁR STOHU SLÁMY V HLUČÍNĚ
Dvanáct jednotek hasičů zasahovalo od pondělních sedmnácti hodin u rozsáhlého požáru stohu slámy v Hlučíně. Byl vyhlášen druhý stupeň poplachu a hasiči rozeslali lidem varovné SMS, aby nevětrali. Oheň se podařilo zkrotit až v úterý ráno. Ale během dne hasiči ještě dohašovali. Příčinu požáru budou zjišťovat s policisty. Škoda je 300 tisíc korun.
---
Domov Čujkovova v Ostravě-Zábřehu letos oslavil 55 let od svého založení. Toto významné jubileum si připomněli přímo v areálu domova společenským setkáním. Zařízení se věnuje poskytování sociálních služeb seniorům a lidem se sníženou soběstačností.
Hudba, zábava a přátelská atmosféra zaplnila zábřežský Domov pro seniory Čujkovova. Oslavovalo se zde totiž 55 let od jeho založení.
Gabriela Rumíšková, ředitelka Domova Čujkovova: "Dohromady máme zhruba 292 uživatelů, máme tři patra zvláštního režimu a zbytek je domov pro seniory. Takže máme tady všechno, co vlastně domov nabízí a ještě bych řekla, že jako jediní máme vůbec v rámci regionu solnou jeskyni, kterou klienti užívají.”
Už třetím rokem v domově pobývá také Jaroslav Korejz, který se nemohl téměř vůbec hýbat. Jeho stav se zlepšil díky rehabilitačnímu cvičení.
Jaroslav Korejz, klient Domova Čujkovova: „Až na to, že nemůžu chodit, je to paráda. Já jsem spokojený, jsem spokojený s jídlem, jsem spokojený i ze starostlivostí sestřiček jako nemám nějaké s tím problémy."
Aktuálně má domov v pořadníku zájemců o služby přes sto padesát potenciálních klientů.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek ostravského primátora: „My v Ostravě máme 8 našich městských organizací domovů pro seniory a existuje zde ještě dalších 13. Ten počet není odpovídající nebo je nedostatečný, protože teorie říká, že by mělo být jedno lůžko na 100 obyvatel, znamená to, že Ostrava by měla mít asi 3000 lůžek. Děláme vše proto, abychom v horizontu, a já pevně věřím, že možná 5-10 let, abychom tento deficit dohnali.“
Podle údajů Českého statistického úřadu se Moravskoslezský kraj dlouhodobě potýká s extrémním převisem poptávky po pobytových sociálních službách pro seniory.
---
Přilba je pro cyklisty i koloběžkáře velmi užitečná věc a velmi často zabrání vážnému zraněné nebo dokonce smrti. Na důležitost tohoto bezpečnostního prvku se snažila poukázat akce na přehradě Olešná.
Celostátní projekt Na kole jen s přilbou dorazil i do Frýdku-Místku.
Adéla Schröterová, Tým silniční bezpečnosti: "Jsme tu s projektem Na kole jen s přilbou, kde se zaměřujeme na prevenci cyklistů. Primárně, aby nosili přilby, ale samozřejmě i na nějakou edukaci, co mít na kolo, co nemít na kolo, nějaká doporučení a podobně."
Proč to děláte?
Adéla Schröterová, Tým silniční bezpečnosti: "Chceme, aby byla nějaká znalost těch pravidel větší. Zaměřujeme se jak na děti, tak na dospělé. Pro každého tu máme nějaký úkol, který si můžou zkusit. Něco malého si můžou odnést, hlavně vědomosti."
Jaké jsou nejčastější chyby cyklistů?
Adéla Schröterová, Tým silniční bezpečnosti: "Nemají správně nasazenou přilbu. Oni si myslí, že přilba je všechno, že to stačí, ale je potřeba ji mít správně nasazenou. Když ji budou mít povolenou, tak jim při pádu může spadnout a neochrání je tak, jak by měla. Málo cyklistů má odrazky na světlech na kole, takže nejsou pořádně vidět."
Projekt podpořilo město Frýdek-Místek a do organizace se zapojila také zdejší Městská policie.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Statutární město se nejen finančně, ale i z hlediska bezpečnosti zapojilo do tohoto celorepublikového projektu Na kole jen s přilbou. To znamená, že jsme to nejen finančně podpořili, ale snažíme se zvýšit povědomí cyklistů o používání ochranné přilby."
Jak důležitá věc to je?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Za mě je to úplně ten nejjednodušší a nejsnazší způsob ochrany cyklisty. A jak uvádějí statistiky, tak to výrazně pomáhá při úrazech na kole."
Jak tady komunikujete s cyklisty?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Lidé mají možnost zastavit se u nás na stánku Městské policie Frýdek-Místek, případně tady u Týmu silniční bezpečnosti, která s námi spolupracuje na tomto projektu, a mají možnost nejen získat nějaké povědomí o používání ochranné přilby, ale můžou si třeba například u našich strážníků nechat identifikovat kolo takzvaným DNA značením."
Proč v České republice není helma povinná pro všechny?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Já bych si to hrozně přál, protože ta povinnost je pouze do 18 let. Ale já sám jsem cyklista a přilbu vždycky používám."
Akce svůj účel splnila, připomněla cyklistům důležitost přilby a dalších bezpečnostních prvků.
anketa: cyklisté: "Já to považuji za dobrou akci a myslím si, že osvěty není nikdy dost."
Co ten test?
anketa: cyklisté: "Test? Jsem pyšná, že jsem většinu zvládla."
anketa: cyklisté: "Já jsem dostala časopis s různými úkoly a náramek, který svítí a je dobré ho mít na ruce, když jezdím na kole nebo na koloběžce."
Hlavním cílem projektu Na kole jen s přilbou je snížení nehodovosti cyklistů a koloběžkářů.
---
ŠTĚRKOVNA OPEN MUSIC SLEDUJE I EMISE
Jeden velký festival skončil, další už klepe na dveře. Od čtvrtka do soboty proběhne Štěrkovna Open Music. Akce podporuje trvale udržitelnou zábavu, získala za ni i prestižní evropské ocenění. Sleduje například uhlíkovou stopu, která byla loni 135 tun, nejvíce emisí udělalo gastro a doprava.
Akustika. Tak se jmenuje setkání amatérských zpěváků a muzikantů, které se již v Karviné stalo fenoménem. Lidé se společně setkávají, zpívají a hrají v areálu Lodiček, kde nápad před několika lety vznikl.
Akustika tak napsala již své 27. pokračování a opět se setkala s obrovským zájmem návštěvníků akce.
Lukáš Heczko, vedoucí Lodiček Dokořán: "Byla to dlouhá cesta k tomu, co vidíme dnes. Začali jsme vlastně v období covidu."
Akce se stále zvětšovala a pořadatelé z Lodiček dostali nápad udělat z ní akci veřejnou.
Lukáš Heczko, vedoucí Lodiček Dokořán: "Postupně se k nám přidávali další muzikanti z Karviné a začalo se tvořit takové silné jádro, které dnes čítá asi čtyřicet muzikantů."
Každá Akustika je pak trochu jiná a mění se i muzikanti. Tentokrát si přijeli zahrát například i hudebníci z ostravské kapely Nedivoč, spolu se známým saxofonistou Michalem Žáčkem.
Michal Žáček, hudebník: "Je to fantastické. Pro mě je to, jako kdybych hrál s profíky. Jsem tady poprvé a doufám, že ne naposled. Bavilo mě to tady moc."
Akustika tak láká stále více lidí, kteří si zdejší atmosféru opravdu užívají.
Anketa, návštěvníci Akustiky: "Chodím na každou Akustiku a je tady vždycky skvělá atmosféra."
Anketa, návštěvníci Akustiky: "Chodím tady hrát už od začátku, je tu super komunita tady."
Další akustiky se konají 14. a 28. srpna.
---
