Jeden člověk zemřel při středečním požáru obytného domu v centru Havířova. Pět lidí muselo být převezeno do nemocnice. Příčina vzniku je zatím v šetření.
Při pohledu na takto velké plameny a kouř, který způsobil požár v panelovém domě na Dlouhé třídě v Havířově, se dalo tušit, že to nevěstí nic dobrého. K požáru došlo ve středu kolem 15. hodiny v jednom z bytů. Jelikož je dům v rekonstrukci a zatepluje se, oheň se rychle rozšířil. Na místo se sjely všechny složky. Záchranná služba ošetřila šest lidí, z toho pět sanitky odvezly do nemocnice, protože se nájemníci nadýchali zplodin. Bohužel jeden člověk zemřel.
Pavel Hass, HZS MSK, velitel zásahu: „Dnes okolo 15. hodiny začalo hořet v jednom z bytů v Havířově. Došlo k požáru ve druhém nadzemním podlaží. Ten požár se následně rozšířil na fasádu budovy, která právě prochází rekonstrukcí. Na místě celkem zasahuje devět jednotek hasičů. Byt zasažený požárem je samozřejmě zásadně poškozený. Byty nad ním jsou v této chvíli především zakouřené.“
Na požár upozornil dělník, který byl v té době na lešení.
Martin Grundza, svědek události: „Já tu pracuju a viděl jsem dým. Z lešení jsem cítil ostrý černý dým, tak jsem to nahlásil a vyrazil jsem dveře. Dovnitř jsme ale nemohli s klukama, tak jsme začali hasit hydrantem. Pak přijela policie a vyhodili nás z chodby ven. Začaly hořet polystyreny a praskat okna. Zavčas jsem odešel. Požár byl strašně velký, ale nebál jsem se.“
Svědkyně události: „Bylo to hrozné. Já jsem slyšela takovou ránu, tak jsem šla k oknu, dívám se a úplně černý dým nahoru. Říkala jsem si, pane bože, co se tu děje, protože všichni víme, že tu opravují ty domy a bála jsem se, aby se někomu nic nestalo. Takže jsem ráda, že už je to uhašené. Vypadalo to velice děsivě a doufám, že nebudou žádní zranění, nebo jen nějaké nadýchání kouřem, že to nebude nic vážného a půjde jen o škody na majetku.“
Přes tragédii, která se stala, odvedli velký kus práce hasiči při samotné evakuaci. Nájemníci se totiž z pudu sebezáchovy schovávali u oken a nereagovali na výzvy hasičů, aby je pustili dovnitř. Ti pak museli následně dveře vyrazit a všechny rychle vyvést do bezpečí. Na místo přijel i primátor Havířova.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: „Došlo k zahoření polystyrenu. V současné době to vyšetřují složky IZS a je to plně v jejich kompetenci. My čekáme na jejich informace. Město je plně připraveno poskytnout součinnost a jsme k dispozici v případě potřeby náhradního ubytování. Byť to není majetek města, samozřejmě se o naše lidi postaráme.“
Co bylo přesnou příčinou tak velkého požáru, ukáže až následné vyšetřování.
---
Horští záchranáři a letecká záchranná služba mají v Beskydech napilno i v letních měsících. V uplynulém týdnu zasahovali u zraněného koloběžkáře nedaleko Trojanovic a také vyrazili do těžce přístupného terénu poblíž Komorní Lhotky, kde pomáhali zraněné turistce.
Krásné letní počasí láká do přírody a na hory mnoho lidí. Bohužel na to nebude ráda vzpomínat 69 letá žena, která si vyrazila na výšlap poblíž obce Komorní Lhotka na Třinecku. Při chůzi si poranila dolní končetinu a vzhledem k obtížné dostupnosti pozemní cestou byli na místo posláni horští záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Ženě zafixovali zraněnou končetinu a zaléčili bolest inhalačními léky tišícími bolest. Poté požádali o spolupráci záchranářský vrtulník. Lékař byl na místo zásahu vysazen pomocí palubního jeřábu. Letečtí záchranáři přepravili pacientku v transportním vaku na místo mezipřistání, kde byla přeložena na palubu vrtulníku."
Zraněná žena byla následně předána na urgentním příjmu nemocnice ve Frýdku-Místku. V letošním roce jde již o patnáctou záchranu pomocí palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Musím říct, že opravdu palubní jeřáb je elegantní a rychlá metoda jak se k pacientovi dostat a jak ho transportovat z nepřístupného místa."
Lékař musel být vysazen pomocí palubního jeřábu i na Knížecí cestě u Trojanovic, kde byl po pádu z koloběžky 29 letý muž v bezvědomí. Po ošetření byl muž ve vážném, ale stabilizovaném stavu letecky transportován do ostravské Fakultní nemocnice.
---
ŘSD POKRAČUJE U MOSTŮ NAD POLANECKOU
V Ostravě pokračuje práce na dvou nových mostech nad Polaneckou ulicí za téměř 96 milionů korun. První z mostů už nahradil starý zbouraný, jeho konstrukce má vydržet sto let. Podle ŘSD práce pokračují v souladu s plánem.
CYKLISTA SRAZIL ŽENU A UJEL
Policie pátrá po cyklistovi, který ve Frýdku-Místku na ulici Na Příkopě 14. července večer srazil chodkyni a následně z místa ujel. Chodkyně utrpěla lehké zranění. Policie žádá případně svědky nehody a také samotného cyklistu, aby se přihlásili.
---
Malé Hoštice s Chlebičovem propojila nová cyklostezka. O kvalitní cyklistické spojení obě obce usilovaly delší dobu. Zatímco v Malých Hošticích v podstatě cyklostezka v tomto úseku nebyla, ve směru na Chlebičov byla ve špatném technickém stavu.
Nová cyklostezka z Malých Hoštic do Chlebičova je dlouhá zhruba 2 km a je celá z asfaltu. Stavěla se na dvě etapy, tu první realizovalo město Opava, druhou obec Chlebičov.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Opava dlouhodobě podporuje rozvoj a stavbu cyklostezek na území města Opavy a nejenom to. Spolupracuje i s okolními obcemi, v historii jsme realizovali spoustu cyklostezek. Taková nejznámější je Slezská magistrála mezi Krnovem, Opavou, Velkými Hošticemi, dále pak mezi Opavou a Hradcem nad Moravicí. Nově jsme teď zbudovali cyklostezku z Opavy do Malých Hoštic a pokračuje 2. etapou do Chlebičova.”
Cyklostezka si vyžádala zhruba 6 milionů korun a polovinou na ni přispěl Státní fond dopravní infrastruktury a Moravskoslezský kraj.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Jednalo se ne o úplně nové vybudování trasy, ale opravy té stávající. Jsem opravdu velmi ráda a myslím si, že pro nás, obec Chlebičov a nejen pro ni má cyklostezka do Malých Hoštic velký význam. Nejenže poskytuje pohodlnější a bezpečnější pohyb cyklistům i pěším, ale zároveň nás propojuje doslova. My totiž s Malými a Velkými Hošticemi jsme jedna farnost a máme jakousi společnou komunitu.”
Na cyklostezce bylo vybudováno také zastavení, kde jsou krásné výhledy nejen na Opavu, ale také na celé Jeseníky.
V Malých Hošticích vede kolem lesoparku, kde je spousta atrakcí pro celou rodinu.
anketa: uživatelé cyklostezky: “Pokud trošku vyjde čas, dovolí, tak vyjíždím na kole, tady sice jenom kolem komína, kolem Opavice, ale cyklostezka skvělá, asfaltka krásná, rovná, nádhera.”
“Líbí se mi moc, chodíme tam běhat, jezdíme na kole směrem na Malé Hoštice, v Malých Hošticích se to napojuje na opavskou cyklostezku, takže si myslím, že je to super hlavně pro chlebičovské, taky pro opavské, že můžou využít tady tuhle krásnou rovnou asfaltovou cestu.”
“Je to pěkný jak to udělali, to byla taková polní cesta, super. Akorát v jednom místě před Malými Hošticemi je nebezpečný úsek a to by se mělo označit plnou čarou. Tam není vidět, kdo je za tou, tam je břeh.”
Nová cyklostezka by měla vzniknout i mezi Chlebičovem a Velkými Hošticemi. Dosud tam cyklisté jezdí po hlavní silnici.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Projekt byl zpracován, stavební povolení jsme získali a dokonce jsme ve spolupráci s Velkými Hošticemi podali žádost o dotaci u SFDI. Pevně věřím, že se podaří, že ještě letos budeme mít vyjádření a tím pádem bychom mohli na jaře 2026 začít stavět a v létě 2026 kolaudovat a projet se pohodlně do Velkých Hoštic, pak Malých Hoštic, Opavy a dál a dál.”
Jedná se o zhruba dvoukilometrový úsek, který povede kolem hlavní silnice.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Povede tedy tudy, povede paralelně s hlavní komunikací ve směru na Velké Hoštice a bude oddělena příkopkou.”
Na nových cyklostezkách pracuje i město Opava. Povolení už má cyklostezka z Opavy do Oldřišova, která se začne stavět příští rok.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Mezi další cyklostezky, které připravujeme a jsou ve fázi projektových příprav, je cyklostezka Opava Raduň nebo Opava Komárov, kde také, co se týče příprav nebo projektové dokumentace, tak víceméně jsou hotové, přispěl nám taky MSK a zde se čeká na vykoupení pozemků, případně na další majetkoprávní vyrovnání.”
Plánuje se také cyklostezka, která propojí Opavu s Vlaštovičkami a Novým Dvorem.
---
S postupným ukončováním těžby uhlí v Dole ČSM ve Stonavě si už v předstihu horníci i povrchoví pracovníci hledají nové zaměstnání. Pomáhají jim v tom pracovníci úřadu práce, kteří dojíždějí přímo na šachtu.
Těžba uhlí končí postupně a zaměstnanci proto šachtu opouštějí průběžně v několika vlnách. Na přelomu srpna a září odejde dalších 150 lidí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Jsou to pracovníci z úseku vybavování a likvidací, kteří teď dokončují právě vybavování posledních porubů, které se ještě budou těžit technologiemi k dobývání.“
Horník Dolu ČSM: „Pracuji v dole na strojním úseku jako důlní zámečník – lokomotivář. 31. srpna končím. Chtěl bych nějakou rekvalifikaci.“
Aby měli odcházející horníci hledání nové práce jednodušší, mohou už teď cestou na šichtu zastavit na mobilním pracovišti úřadu práce.
Kateřina Pavlíková, mluvčí Úřadu práce ČR: „Pracovníkům OKD, kterých se týká hromadné propouštění v dolech na Karvinsku, asistují poradci úřadu práce přímo v areálu firmy. Prostřednictvím mobilního pracoviště je informujeme o tom, jak se mají správně zaregistrovat na úřadu práce, jaké mají možnosti například u rekvalifikací, nebo jak si správně požádat o podporu v nezaměstnanosti. Řešíme s nimi také to, jak se mají připravit na výběrové řízení, jak si upravit životopis nebo jaká volná místa v regionu nabízíme.“
Horník Dolu ČSM: „Je to přínosné, že je to tady na šachtě a nemusím jezdit po úřadech práce jinde, třeba v Havířově nebo v Karviné.“
Z velké části odcházejí důlní pracovníci, protože pro povrchové zaměstnance bude práce i po ukončení těžby uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Odcházející samozřejmě budou mít nárok na odstupné ve výši 4 až 11násobku průměrného měsíčního výdělku a mohou také využít služeb programu Nová šichta, který jim pomůže najít uplatnění na trhu práce nebo třeba nastartovat vlastní podnikání.“
Do ukončení těžby v příštím roce postupně šachtu opustí ještě několik dalších stovek zaměstnanců.
---
FN OSTRAVA MÍŘÍ DO SÍTĚ BIOBANK
Fakultní nemocnice Ostrava jedná o zapojení do prestižní evropské sítě biobank. Členství by jí umožnilo spolupracovat na mezinárodních výzkumech a pracovat podle jednotných standardů. FN Ostrava má s biobankami zkušenosti už od roku 2012.
---
Iniciativa Dokořán, která pořádá kulturní akce na Lodičkách, oslavila dvacet let od svého vzniku. Součástí programu bylo vzpomínání na staré časy, ale také program pro veřejnost.
Na Lodičkách se uskutečnila oslava dvaceti let aktivního fungování Iniciativy Dokořán, které uplynuly právě nyní v srpnu. Dnes je Iniciativa Dokořán jedním z nejvýznamnějších kulturních spolků v regionu. Z původní snahy spojit mladé lidi a nabídnout jim prostor pro smysluplné aktivity se postupně vyvinula platforma, která dnes spravuje areál Lodičky, každoročně organizuje více než 100 akcí, rozvíjí komunitní síť a aktivně přispívá k rozvoji města.
Daniel Cieslar, zakladatel Iniciativy Dokořán: “My jsme vlastně před těmi dvaceti lety chtěli prostě něco dělat. A člověk když něco dělá, tak nepřemýšlí, jak dlouho, a neměli jsme žádné plány, prostě jsme cítili tu potřebu, byli kolem nás lidi z různých skupin, proto jsme se nazvali Dokořán, protože to byli lidi od DJů přes kostel, z on-line, prostě různí lidi, takový mišung. A prostě chtěli jsme, aby Karviná ožila, aby žila kulturně, a to si myslím, že se nám povedlo.”
Oslavy se uskutečnily na Lodičkách v neformálním i formálním duchu, kdy po setkání bývalých i současných členů byl připraven program pro veřejnost.
Přítomni byli také zástupci města.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Nejdříve bych chtěl samozřejmě jim poděkovat, že před těmi dvaceti lety to byl takový začátek. Já si pamatuju někdy rok 2007, kdy jsme začali připravovat projektaci na celkovou rekonstrukci Lodiček a nepředpokládali jsme, že se to dostane do takových dimenzí, do jakých se to dostalo. Takže jsem překvapený a jsem hrozně rád za to, že mladí lidé, Karviňáci, se toho chopili jako Iniciativa Dokořán, spousta dobrovolníků, a že za těch dvacet let vybudovali to, že dnes si bez Iniciativy Dokořán Lodičky nedokážeme představit.”
Dobrovolnictví bylo po celou dobu existence spolku klíčovým pilířem: většinu akcí pomáhali realizovat mladí lidé, kteří do nich vkládali svůj čas, schopnosti i nadšení – a to zcela bez nároku na odměnu. Přestože tyto časy byly pro Iniciativu Dokořán i náročné, zároveň byly stěžejní a dodnes se na ně vzpomíná v dobrém.
Lucie Rakowská, bývalá členka Iniciativy Dokořán: “To bylo vlastně neuvěřitelné, že lidi ve svém vlastním čase, vlastně s energií, nic za to nedostali, a vlastně všechno tady toto dělali jenom z toho důvodu, že chtěli a že v tom viděli smysl. A vlastně ta komunita to držela slepené pohromadě, jinak by to nemohlo fungovat.”
Z organizace, která v podstatě vykvetla z punkových principů, kdy si lidé často k úspěchu dopomohli svépomocí a spoluprací, se stala plnohodnotná součást karvinské kultury s profesionálním zajištěním veškerých akcí.
Lukáš Heczko, současný předseda Iniciativy Dokořán: “Tak ono svým způsobem to stále punk je, protože operujeme s velmi omezeným rozpočtem a omezenou personální kapacitou. Ale tím, že už máme nějaké know-how a děláme to už dvacet let, tak už se spousta těch činností automatizovala neb se v nich postupně zlepšujeme. A ti návštěvníci, kteří k nám chodí na akce, už očekávají nějakou kvalitu a je to už takový standard, že my už musíme působit profesionálně, ale v srdci jsme stále punkáči a spoustu věcí děláme punkově, ale snažíme se, ať to nejde tolik vidět. Pro mě současná vize je taková snažit se udržet to, co se stalo z Lodiček, a to je komunitním a kulturním takovým centrem letním v Karviné, kdy opravdu tady skoro každý víkend je nějaká akce, dějí se tady akce přes týden, akce typu Vítání slunce, běžecký klub, Akustiky, není to jenom na těch festivalech, ale vlastně o té koncepci pravidelných kulturních akcí přes celé léto.”
A co by všichni oslovení popřáli Iniciativě Dokořán do dalších let fungování?
Daniel Cieslar, zakladatel Iniciativy Dokořán: “Přeju, ať dál zraje, ať po těch dvaceti letech najde zase nějaké nové, něco nového, protože je strašně jednoduché jet v zavedených kolejích. Ale přeju, aby Dokořán uměl jít trochu dál, dívat se trochu za obzor, aby měl více odvahy, i v dramaturgii, a aby se prostě neustále měnil.”
Lucie Rakowská, bývalá členka Iniciativy Dokořán: “Já přeju, aby fungovali nadále a aby je to i nadále bavilo.”
Lukáš Heczko, současný předseda Iniciativy Dokořán: “Moje přání pro Dokořán je, abychom měli stále štěstí na lidi, protože úspěch Dokořánu teďka tkví nebo vždycky tkvěl v tvrdé práci lidí a v jejich nadšení, takže já přeju Dokořánu, ať máme nadále štěstí na lidi, na skvělou komunitu, která tady pomáhá vytvářet to kulturní srdce Karviné.”
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Já bych jim chtěl popřát, ať minimálních dalších dvacet let se toho drží a ať je to baví a ať hlavně baví lidi, kteří tady pak přijdou a mají tady pak různé žánry, které si můžou vybrat, a odpočinou si tady v rámci celého toho areálu. Byl jsem u toho, když jsme tu rekonstrukci dělali, rok 2009, 2010, kdy samotná rekonstrukce probíhala, tak jsme si mysleli, že kapacitně už to bude dostatečné a teď, když vidíme, co se tady děje všechno, tak jsem rád, že můžeme zase po patnácti letech přemýšlet o dalším zvelebení tohoto území a rozšíření, tak, aby když ti lidé tady přijdou, tak aby se mohli cítit komfortně a připravujeme dnes rozsáhlou rekonstrukci, aby tady bylo lepší sociální zázemí a aby se posunulo zase to území někam dál.”
Budoucí rekonstrukce areálu Lodiček má být spuštěna v příštím roce. Do té doby se mohou obyvatelé Karviné i přespolní návštěvníci nadále bavit na koncertech, workshopech, besedách a dalších akcích, organizovaných s velkým nadšením a energií.
---
Jeden člověk zemřel při středečním požáru obytného domu v centru Havířova. Pět lidí muselo být převezeno do nemocnice. Příčina vzniku je zatím v šetření.
Při pohledu na takto velké plameny a kouř, který způsobil požár v panelovém domě na Dlouhé třídě v Havířově, se dalo tušit, že to nevěstí nic dobrého. K požáru došlo ve středu kolem 15. hodiny v jednom z bytů. Jelikož je dům v rekonstrukci a zatepluje se, oheň se rychle rozšířil. Na místo se sjely všechny složky. Záchranná služba ošetřila šest lidí, z toho pět sanitky odvezly do nemocnice, protože se nájemníci nadýchali zplodin. Bohužel jeden člověk zemřel.
Pavel Hass, HZS MSK, velitel zásahu: „Dnes okolo 15. hodiny začalo hořet v jednom z bytů v Havířově. Došlo k požáru ve druhém nadzemním podlaží. Ten požár se následně rozšířil na fasádu budovy, která právě prochází rekonstrukcí. Na místě celkem zasahuje devět jednotek hasičů. Byt zasažený požárem je samozřejmě zásadně poškozený. Byty nad ním jsou v této chvíli především zakouřené.“
Na požár upozornil dělník, který byl v té době na lešení.
Martin Grundza, svědek události: „Já tu pracuju a viděl jsem dým. Z lešení jsem cítil ostrý černý dým, tak jsem to nahlásil a vyrazil jsem dveře. Dovnitř jsme ale nemohli s klukama, tak jsme začali hasit hydrantem. Pak přijela policie a vyhodili nás z chodby ven. Začaly hořet polystyreny a praskat okna. Zavčas jsem odešel. Požár byl strašně velký, ale nebál jsem se.“
Svědkyně události: „Bylo to hrozné. Já jsem slyšela takovou ránu, tak jsem šla k oknu, dívám se a úplně černý dým nahoru. Říkala jsem si, pane bože, co se tu děje, protože všichni víme, že tu opravují ty domy a bála jsem se, aby se někomu nic nestalo. Takže jsem ráda, že už je to uhašené. Vypadalo to velice děsivě a doufám, že nebudou žádní zranění, nebo jen nějaké nadýchání kouřem, že to nebude nic vážného a půjde jen o škody na majetku.“
Přes tragédii, která se stala, odvedli velký kus práce hasiči při samotné evakuaci. Nájemníci se totiž z pudu sebezáchovy schovávali u oken a nereagovali na výzvy hasičů, aby je pustili dovnitř. Ti pak museli následně dveře vyrazit a všechny rychle vyvést do bezpečí. Na místo přijel i primátor Havířova.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: „Došlo k zahoření polystyrenu. V současné době to vyšetřují složky IZS a je to plně v jejich kompetenci. My čekáme na jejich informace. Město je plně připraveno poskytnout součinnost a jsme k dispozici v případě potřeby náhradního ubytování. Byť to není majetek města, samozřejmě se o naše lidi postaráme.“
Co bylo přesnou příčinou tak velkého požáru, ukáže až následné vyšetřování.
---
Horští záchranáři a letecká záchranná služba mají v Beskydech napilno i v letních měsících. V uplynulém týdnu zasahovali u zraněného koloběžkáře nedaleko Trojanovic a také vyrazili do těžce přístupného terénu poblíž Komorní Lhotky, kde pomáhali zraněné turistce.
Krásné letní počasí láká do přírody a na hory mnoho lidí. Bohužel na to nebude ráda vzpomínat 69 letá žena, která si vyrazila na výšlap poblíž obce Komorní Lhotka na Třinecku. Při chůzi si poranila dolní končetinu a vzhledem k obtížné dostupnosti pozemní cestou byli na místo posláni horští záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Ženě zafixovali zraněnou končetinu a zaléčili bolest inhalačními léky tišícími bolest. Poté požádali o spolupráci záchranářský vrtulník. Lékař byl na místo zásahu vysazen pomocí palubního jeřábu. Letečtí záchranáři přepravili pacientku v transportním vaku na místo mezipřistání, kde byla přeložena na palubu vrtulníku."
Zraněná žena byla následně předána na urgentním příjmu nemocnice ve Frýdku-Místku. V letošním roce jde již o patnáctou záchranu pomocí palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Musím říct, že opravdu palubní jeřáb je elegantní a rychlá metoda jak se k pacientovi dostat a jak ho transportovat z nepřístupného místa."
Lékař musel být vysazen pomocí palubního jeřábu i na Knížecí cestě u Trojanovic, kde byl po pádu z koloběžky 29 letý muž v bezvědomí. Po ošetření byl muž ve vážném, ale stabilizovaném stavu letecky transportován do ostravské Fakultní nemocnice.
---
ŘSD POKRAČUJE U MOSTŮ NAD POLANECKOU
V Ostravě pokračuje práce na dvou nových mostech nad Polaneckou ulicí za téměř 96 milionů korun. První z mostů už nahradil starý zbouraný, jeho konstrukce má vydržet sto let. Podle ŘSD práce pokračují v souladu s plánem.
CYKLISTA SRAZIL ŽENU A UJEL
Policie pátrá po cyklistovi, který ve Frýdku-Místku na ulici Na Příkopě 14. července večer srazil chodkyni a následně z místa ujel. Chodkyně utrpěla lehké zranění. Policie žádá případně svědky nehody a také samotného cyklistu, aby se přihlásili.
---
Malé Hoštice s Chlebičovem propojila nová cyklostezka. O kvalitní cyklistické spojení obě obce usilovaly delší dobu. Zatímco v Malých Hošticích v podstatě cyklostezka v tomto úseku nebyla, ve směru na Chlebičov byla ve špatném technickém stavu.
Nová cyklostezka z Malých Hoštic do Chlebičova je dlouhá zhruba 2 km a je celá z asfaltu. Stavěla se na dvě etapy, tu první realizovalo město Opava, druhou obec Chlebičov.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Opava dlouhodobě podporuje rozvoj a stavbu cyklostezek na území města Opavy a nejenom to. Spolupracuje i s okolními obcemi, v historii jsme realizovali spoustu cyklostezek. Taková nejznámější je Slezská magistrála mezi Krnovem, Opavou, Velkými Hošticemi, dále pak mezi Opavou a Hradcem nad Moravicí. Nově jsme teď zbudovali cyklostezku z Opavy do Malých Hoštic a pokračuje 2. etapou do Chlebičova.”
Cyklostezka si vyžádala zhruba 6 milionů korun a polovinou na ni přispěl Státní fond dopravní infrastruktury a Moravskoslezský kraj.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Jednalo se ne o úplně nové vybudování trasy, ale opravy té stávající. Jsem opravdu velmi ráda a myslím si, že pro nás, obec Chlebičov a nejen pro ni má cyklostezka do Malých Hoštic velký význam. Nejenže poskytuje pohodlnější a bezpečnější pohyb cyklistům i pěším, ale zároveň nás propojuje doslova. My totiž s Malými a Velkými Hošticemi jsme jedna farnost a máme jakousi společnou komunitu.”
Na cyklostezce bylo vybudováno také zastavení, kde jsou krásné výhledy nejen na Opavu, ale také na celé Jeseníky.
V Malých Hošticích vede kolem lesoparku, kde je spousta atrakcí pro celou rodinu.
anketa: uživatelé cyklostezky: “Pokud trošku vyjde čas, dovolí, tak vyjíždím na kole, tady sice jenom kolem komína, kolem Opavice, ale cyklostezka skvělá, asfaltka krásná, rovná, nádhera.”
“Líbí se mi moc, chodíme tam běhat, jezdíme na kole směrem na Malé Hoštice, v Malých Hošticích se to napojuje na opavskou cyklostezku, takže si myslím, že je to super hlavně pro chlebičovské, taky pro opavské, že můžou využít tady tuhle krásnou rovnou asfaltovou cestu.”
“Je to pěkný jak to udělali, to byla taková polní cesta, super. Akorát v jednom místě před Malými Hošticemi je nebezpečný úsek a to by se mělo označit plnou čarou. Tam není vidět, kdo je za tou, tam je břeh.”
Nová cyklostezka by měla vzniknout i mezi Chlebičovem a Velkými Hošticemi. Dosud tam cyklisté jezdí po hlavní silnici.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Projekt byl zpracován, stavební povolení jsme získali a dokonce jsme ve spolupráci s Velkými Hošticemi podali žádost o dotaci u SFDI. Pevně věřím, že se podaří, že ještě letos budeme mít vyjádření a tím pádem bychom mohli na jaře 2026 začít stavět a v létě 2026 kolaudovat a projet se pohodlně do Velkých Hoštic, pak Malých Hoštic, Opavy a dál a dál.”
Jedná se o zhruba dvoukilometrový úsek, který povede kolem hlavní silnice.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Povede tedy tudy, povede paralelně s hlavní komunikací ve směru na Velké Hoštice a bude oddělena příkopkou.”
Na nových cyklostezkách pracuje i město Opava. Povolení už má cyklostezka z Opavy do Oldřišova, která se začne stavět příští rok.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Mezi další cyklostezky, které připravujeme a jsou ve fázi projektových příprav, je cyklostezka Opava Raduň nebo Opava Komárov, kde také, co se týče příprav nebo projektové dokumentace, tak víceméně jsou hotové, přispěl nám taky MSK a zde se čeká na vykoupení pozemků, případně na další majetkoprávní vyrovnání.”
Plánuje se také cyklostezka, která propojí Opavu s Vlaštovičkami a Novým Dvorem.
---
S postupným ukončováním těžby uhlí v Dole ČSM ve Stonavě si už v předstihu horníci i povrchoví pracovníci hledají nové zaměstnání. Pomáhají jim v tom pracovníci úřadu práce, kteří dojíždějí přímo na šachtu.
Těžba uhlí končí postupně a zaměstnanci proto šachtu opouštějí průběžně v několika vlnách. Na přelomu srpna a září odejde dalších 150 lidí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Jsou to pracovníci z úseku vybavování a likvidací, kteří teď dokončují právě vybavování posledních porubů, které se ještě budou těžit technologiemi k dobývání.“
Horník Dolu ČSM: „Pracuji v dole na strojním úseku jako důlní zámečník – lokomotivář. 31. srpna končím. Chtěl bych nějakou rekvalifikaci.“
Aby měli odcházející horníci hledání nové práce jednodušší, mohou už teď cestou na šichtu zastavit na mobilním pracovišti úřadu práce.
Kateřina Pavlíková, mluvčí Úřadu práce ČR: „Pracovníkům OKD, kterých se týká hromadné propouštění v dolech na Karvinsku, asistují poradci úřadu práce přímo v areálu firmy. Prostřednictvím mobilního pracoviště je informujeme o tom, jak se mají správně zaregistrovat na úřadu práce, jaké mají možnosti například u rekvalifikací, nebo jak si správně požádat o podporu v nezaměstnanosti. Řešíme s nimi také to, jak se mají připravit na výběrové řízení, jak si upravit životopis nebo jaká volná místa v regionu nabízíme.“
Horník Dolu ČSM: „Je to přínosné, že je to tady na šachtě a nemusím jezdit po úřadech práce jinde, třeba v Havířově nebo v Karviné.“
Z velké části odcházejí důlní pracovníci, protože pro povrchové zaměstnance bude práce i po ukončení těžby uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Odcházející samozřejmě budou mít nárok na odstupné ve výši 4 až 11násobku průměrného měsíčního výdělku a mohou také využít služeb programu Nová šichta, který jim pomůže najít uplatnění na trhu práce nebo třeba nastartovat vlastní podnikání.“
Do ukončení těžby v příštím roce postupně šachtu opustí ještě několik dalších stovek zaměstnanců.
---
FN OSTRAVA MÍŘÍ DO SÍTĚ BIOBANK
Fakultní nemocnice Ostrava jedná o zapojení do prestižní evropské sítě biobank. Členství by jí umožnilo spolupracovat na mezinárodních výzkumech a pracovat podle jednotných standardů. FN Ostrava má s biobankami zkušenosti už od roku 2012.
---
Iniciativa Dokořán, která pořádá kulturní akce na Lodičkách, oslavila dvacet let od svého vzniku. Součástí programu bylo vzpomínání na staré časy, ale také program pro veřejnost.
Na Lodičkách se uskutečnila oslava dvaceti let aktivního fungování Iniciativy Dokořán, které uplynuly právě nyní v srpnu. Dnes je Iniciativa Dokořán jedním z nejvýznamnějších kulturních spolků v regionu. Z původní snahy spojit mladé lidi a nabídnout jim prostor pro smysluplné aktivity se postupně vyvinula platforma, která dnes spravuje areál Lodičky, každoročně organizuje více než 100 akcí, rozvíjí komunitní síť a aktivně přispívá k rozvoji města.
Daniel Cieslar, zakladatel Iniciativy Dokořán: “My jsme vlastně před těmi dvaceti lety chtěli prostě něco dělat. A člověk když něco dělá, tak nepřemýšlí, jak dlouho, a neměli jsme žádné plány, prostě jsme cítili tu potřebu, byli kolem nás lidi z různých skupin, proto jsme se nazvali Dokořán, protože to byli lidi od DJů přes kostel, z on-line, prostě různí lidi, takový mišung. A prostě chtěli jsme, aby Karviná ožila, aby žila kulturně, a to si myslím, že se nám povedlo.”
Oslavy se uskutečnily na Lodičkách v neformálním i formálním duchu, kdy po setkání bývalých i současných členů byl připraven program pro veřejnost.
Přítomni byli také zástupci města.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Nejdříve bych chtěl samozřejmě jim poděkovat, že před těmi dvaceti lety to byl takový začátek. Já si pamatuju někdy rok 2007, kdy jsme začali připravovat projektaci na celkovou rekonstrukci Lodiček a nepředpokládali jsme, že se to dostane do takových dimenzí, do jakých se to dostalo. Takže jsem překvapený a jsem hrozně rád za to, že mladí lidé, Karviňáci, se toho chopili jako Iniciativa Dokořán, spousta dobrovolníků, a že za těch dvacet let vybudovali to, že dnes si bez Iniciativy Dokořán Lodičky nedokážeme představit.”
Dobrovolnictví bylo po celou dobu existence spolku klíčovým pilířem: většinu akcí pomáhali realizovat mladí lidé, kteří do nich vkládali svůj čas, schopnosti i nadšení – a to zcela bez nároku na odměnu. Přestože tyto časy byly pro Iniciativu Dokořán i náročné, zároveň byly stěžejní a dodnes se na ně vzpomíná v dobrém.
Lucie Rakowská, bývalá členka Iniciativy Dokořán: “To bylo vlastně neuvěřitelné, že lidi ve svém vlastním čase, vlastně s energií, nic za to nedostali, a vlastně všechno tady toto dělali jenom z toho důvodu, že chtěli a že v tom viděli smysl. A vlastně ta komunita to držela slepené pohromadě, jinak by to nemohlo fungovat.”
Z organizace, která v podstatě vykvetla z punkových principů, kdy si lidé často k úspěchu dopomohli svépomocí a spoluprací, se stala plnohodnotná součást karvinské kultury s profesionálním zajištěním veškerých akcí.
Lukáš Heczko, současný předseda Iniciativy Dokořán: “Tak ono svým způsobem to stále punk je, protože operujeme s velmi omezeným rozpočtem a omezenou personální kapacitou. Ale tím, že už máme nějaké know-how a děláme to už dvacet let, tak už se spousta těch činností automatizovala neb se v nich postupně zlepšujeme. A ti návštěvníci, kteří k nám chodí na akce, už očekávají nějakou kvalitu a je to už takový standard, že my už musíme působit profesionálně, ale v srdci jsme stále punkáči a spoustu věcí děláme punkově, ale snažíme se, ať to nejde tolik vidět. Pro mě současná vize je taková snažit se udržet to, co se stalo z Lodiček, a to je komunitním a kulturním takovým centrem letním v Karviné, kdy opravdu tady skoro každý víkend je nějaká akce, dějí se tady akce přes týden, akce typu Vítání slunce, běžecký klub, Akustiky, není to jenom na těch festivalech, ale vlastně o té koncepci pravidelných kulturních akcí přes celé léto.”
A co by všichni oslovení popřáli Iniciativě Dokořán do dalších let fungování?
Daniel Cieslar, zakladatel Iniciativy Dokořán: “Přeju, ať dál zraje, ať po těch dvaceti letech najde zase nějaké nové, něco nového, protože je strašně jednoduché jet v zavedených kolejích. Ale přeju, aby Dokořán uměl jít trochu dál, dívat se trochu za obzor, aby měl více odvahy, i v dramaturgii, a aby se prostě neustále měnil.”
Lucie Rakowská, bývalá členka Iniciativy Dokořán: “Já přeju, aby fungovali nadále a aby je to i nadále bavilo.”
Lukáš Heczko, současný předseda Iniciativy Dokořán: “Moje přání pro Dokořán je, abychom měli stále štěstí na lidi, protože úspěch Dokořánu teďka tkví nebo vždycky tkvěl v tvrdé práci lidí a v jejich nadšení, takže já přeju Dokořánu, ať máme nadále štěstí na lidi, na skvělou komunitu, která tady pomáhá vytvářet to kulturní srdce Karviné.”
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Já bych jim chtěl popřát, ať minimálních dalších dvacet let se toho drží a ať je to baví a ať hlavně baví lidi, kteří tady pak přijdou a mají tady pak různé žánry, které si můžou vybrat, a odpočinou si tady v rámci celého toho areálu. Byl jsem u toho, když jsme tu rekonstrukci dělali, rok 2009, 2010, kdy samotná rekonstrukce probíhala, tak jsme si mysleli, že kapacitně už to bude dostatečné a teď, když vidíme, co se tady děje všechno, tak jsem rád, že můžeme zase po patnácti letech přemýšlet o dalším zvelebení tohoto území a rozšíření, tak, aby když ti lidé tady přijdou, tak aby se mohli cítit komfortně a připravujeme dnes rozsáhlou rekonstrukci, aby tady bylo lepší sociální zázemí a aby se posunulo zase to území někam dál.”
Budoucí rekonstrukce areálu Lodiček má být spuštěna v příštím roce. Do té doby se mohou obyvatelé Karviné i přespolní návštěvníci nadále bavit na koncertech, workshopech, besedách a dalších akcích, organizovaných s velkým nadšením a energií.
---
