Havířovské náměstí Republiky čeká po více než dvaceti letech rozsáhlá revitalizace a na výsledné podobě veřejného prostoru mají možnost participovat taky občané. Své návrhy a nápady mohli teď v lednu diskutovat s hlavní architektkou města na veřejném projednání.
Plánovaná revitalizace havířovského náměstí Republiky je součástí veřejné diskuse už dva roky a teď přišla na řadu důležitá fáze. Veřejné projednání studie proveditelnosti je poslední výzvou občanům, aby předali městu podněty, jak by podle nich mělo náměstí vypadat.
Lucie Skulová, hlavní architekt Havířova: "Využili jsme podněty, které jsme sbírali dříve třeba v soutěži o podobu náměstí. Byly tam velice zajímavé návrhy třeba malé školačky Miriam, která velice zajímavě zpracovala Lučinu a promítla ji do toho náměstí."
V diskusi se pak občané nejvíce zajímali o odstínění dopravy, doplnění zeleně a osud kontroverzi budící instalace Brána s kyvadlem a pramenem.
anketa: "Bylo by fajn, kdyby došlo ke zklidnění té tranzitní dopravy, kdyby tady samozřejmě přibyla nějaká kvalitní městská zeleň. Samozřejmě ten prostor by vyžadoval také nějaké plochy pro pobyt."
anketa: "Myslím si, že by tam mělo být trochu víc zeleně, než tam je, nějaká vodní plocha by tam mohla být jako na každém náměstí. A hlavně, ty trhy by se měly přemístit někam jinam, aby ta dlažba nebyla poškozena těmi auty."
Dalším krokem k revitalizaci bude příprava soutěže na výběr zhotovitele územní studie.
---
Finské domky v ostravské osadě Bedřiška byly zbourány proti předpisům a na základě nedostatečných podkladů. Rozhodl o tom ostravský magistrát. 5 opuštěných domů nechala na konci loňského roku zdemolovat mariánskohorská radnice na základě povolení stavebního úřadu ve Vítkovicích. Rozhodnutí zatím není pravomocné, městský obvod se může odvolat.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Není to tak, že bychom něco svévolně demolovali, ale skutečně jsme postupovali podle platného rozhodnutí. To, že dnes, poté, co již domy byly sneseny, přišlo vyjádření, že to rozhodnutí nemělo být, tak to akceptujeme. My budeme zvažovat, jestli se proti takovému rozhodnutí odvoláme.”
Ostravský magistrát se demolicí domů zabýval na základě podnětu mluvčí osady Evy Lehotské.
Eva Lehotská, mluvčí osady Bedřiška: “Stěžejní na základě toho rozhodnutí považujeme tři věci. To je rozhodnutí, že nám dali za pravdu, že jsme upozorňovali na ty nedostatky, které se vyskytovaly v rámci přípravy těch demolic. Druhá věc je to, že vzhledem k tomu, jak se chovala obec, i město k námitkám těch obyvatel, bychom požadovali omluvu.”
Podle radnice je stav domů za hranici životnosti a její renovace by byla velmi náročná. Obyvatelé to vidí jinak.
Eva Lehotská, mluvčí osady Bedřiška: “Stěžejním problémem je to, že když na to městský obvod ani město nemají peníze, že by nám to buď odprodali, nebo nám povolili právo stavby, my se o rozvoj té lokality postaráme sami.”
Na Bedřišce aktuálně bydlí zhruba 4 desítky obyvatel. Některým končí nájemní smlouvy v roce 2029, další mají smlouvy na dobu neurčitou.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Ti, kterým ta nájemní smlouva stále běží, tak je platná a nikdo je nikam nestěhuje.”
Lidem, kterým skončila nájemní smlouva loni, radnice zajistila náhradní bydlení. To nabízí i těm, kteří by chtěli z osady kdykoliv odejít.
---
HASIČ USPĚL V CZECH PRESS PHOTO
Hasič z Moravskoslezského kraje Petr Andráško zvítězil v anketě Czech Press Photo 2025 v kategorii Aktualita. Porotu zaujal jeho fotografický soubor „Černý dech benzenu“, který zachycuje zásah složek IZS při vážné železniční nehodě v Hustopečích nad Bečvou.
POROD ZA ASISTENCE ZÁCHRANÁŘŮ
Záchranáři na Frýdecko-Místecku asistovali u porodu, který se odehrál přímo v domácnosti v Kunčičkách u Bašky. Porod už byl v plném průběhu a do nemocnice nebylo možné odjet. Několik minut po jejich příjezdu se bez komplikací narodil chlapeček Matěj. Maminka i novorozenec byli v pořádku a následně je záchranáři převezli do frýdecko-místecké nemocnice.
---
Lesní škola v Ostravě oslaví příští rok už čtvrtstoletí svého fungování. Za tu dobu prošlo výukovými programy desetitisíce dětí a z učení prožitkem přímo v přírodě jsou vždy nadšené. Lesní škola už má programy také například pro důchodce.
Městská společnost Ostravské městské lesy založila lesní školu v roce 2002 jako první v zemi, když inspiraci našla v Rakousku. Environmentální vzdělání je určeno především školákům, ale je zde i program pro mateřské školy.
Pavel Kotala, pedagog lesní školy Ostrava: "Během dopoledne se jim snažíme ukázat les a hospodářství, jak se les pěstuje, co se tam všechno dá zahlédnout, od ptáků přes všechny obyvatele."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Probouzí se v nich ten smysl toho, aby tu přírodu chápali, že je součástí, aby les nebrali jako něco tajuplného."
Hlavní náplň výuky je samozřejmě spojena s procházkou po lese s mnoha zastávkami. V zimě je ale využívána také jurta, kterou lesníci vytopí, a část programu se koná uvnitř.
Pavel Kotala, pedagog lesní školy Ostrava: "Pojďte, holky, doprava, doleva."
Dětem se tento způsob výuky velmi líbí. Jen v loňském roce se programu zúčastnilo 2 600 školáků a předškoláků.
školáci: "Nejvíc se mi líbilo, jak jsme ty stopy zkoumali a hledali."
"Mně se líbilo, jak byly na stromech drápy."
Tereza Moškořová, učitelka ZŠ Nová Bělá, Ostrava: "Bylo to moc super. Pan nám ukázal stopy v lese a děti si to užily. Tady ta jurta je úplně úžasná."
Celkem loni lesní školou v Ostravě prošlo 7 a půl tisíce návštěvníků. Je totiž velice oblíbená také u seniorů a dalších skupin. Vzhledem k vytíženosti chce město rozšířit výuku i do dalších částí. Aktuálně je zpracováván projekt hájenky v Hošťálkovicích.
---
Nemocnici Frýdek-Místek zřizuje MS kraj, přesto je spolupráce mezi nemocnicí a městem Frýdek-Místek příkladná. Milou tradicí se stala každoroční návštěva vedení města na dětském oddělení. Tentokrát přinesla i jednu velmi dobrou zprávu.
Tou příznivou novinkou je skutečnost, že zatímco v roce 2024 se narodilo v matričním obvodu Frýdku-Místku celkem 883 dětí, v loňském roce 2025 už to bylo celkem 921 dětí. Z toho 477 chlapců a 451 dívek.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Cílem dnešní návštěvy je opět prohloubit spolupráci mezi městem a krajskou nemocnicí a je vidět, že to pravidelné setkávání, předávání informací i společná propagace některých cílů přináší své ovoce. A tím největším dárkem při dnešní návštěvě je to oficiální předání informace o tom, že množství dětí, které se narodily ve frýdecké nemocnici, roste, ale roste i počet obyvatel Frýdku-Místku, tedy dětí, které mají trvalý pobyt ve Frýdku-Místku. A myslím si, že tato mimořádná situace v rámci republiky je takovým dobrým signálem, že opravdu Frýdek-Místek má nakročeno správným směrem a já strašně rád používám tuto informaci, protože ten efekt motýlích křídel, kdy opravdu na začátku je ta pozitivní informace, že těch dětí je víc, tak pak rozjede i další věci v tom městě a třeba i investoři se pro nás rozhodnou. Pokud váhají, tak nakonec vidí, že Frýdek-Místek by mohl být první, tak se mohou rozhodnout a celé to město dostává takový pozitivní náboj. A za to bych chtěl poděkovat všem tady v nemocnici."
Dobrá spolupráce s městem těší i primářku dětského a novorozeneckého oddělení Evu Látkovou.
Eva Klásková, primářka Dětského a novorozeneckého oddělení, Nemocnice Frýdek-Místek: "Na našem oddělení proběhla spousta pozitivních věcí. Jednak máme velkou radost, že tady na novorozeneckém oddělení, kde jsme, došlo jako v jedné z mála porodnic k nárůstu počtu porodů. To znamená, je vidět, že region Frýdku-Místku je region, který je mladý, kde ty rodiny mají spoustu dětí nebo více dětí než někde v jiných regionech. A že nám neutíkají naše rodičky mimo náš region. A potom další věc, která je pozitivní z pohledu dětského oddělení: otevřeli jsme ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. To znamená, jsme schopni nabídnout péči i těm dětem, které v současné době měly problém najít svého pediatra. A poslední věc je ta, že jsme na konci roku zahájili rekonstrukci dětského oddělení, takže jsme teď dočasně přesunuti do trošku jiných prostor, ale myslím si, že pořád velmi pěkných. A už letošní rok se těšíme na nové oddělení."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "To je opravdu skvělá zpráva, že ve Frýdku-Místku ta porodnost je vyšší než v předchozím roce, což nemohou říct třeba ostatní města jak v kraji, tak v celé republice. Takže to je opravdu naprosto skvělá zpráva a máme z ní radost. My s nemocnicí opravdu velmi dobře spolupracujeme. Důkazem je i to, že každý rok přispíváme nemocnici jeden milion korun na vybavení. V loňském roce to byla sanitka, letos to bude právě inkubátor tady pro novorozenecké oddělení. Takže ta spolupráce opravdu funguje a jsem za to rád. Dětské oddělení prochází i v letošním roce rekonstrukcí, takže se zase zlepší komfort pro obyvatele Frýdku-Místku a blízkého okolí."
Probíhající rekonstrukce posune dětské oddělení frýdecko-místecké nemocnice zase o úroveň výše.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Těch investic je mnoho a my samozřejmě některé děláme společně, že se snažíme i o ten servis. Takže budeme například upravovat i autobusovou zastávku u nemocnice, kde vznikne nový záliv, přístřeší, opravila se ta hlavní komunikace kolem nemocnice. Takže hledáme způsoby, jak si zpříjemnit tu spolupráci, aby občané vnímali, že ať je kdokoliv zřizovatelem, tak aby ty služby vnímali, že jsou pro občany města Frýdku-Místku především."
Dětské a novorozenecké oddělení budou na rostoucí porodnost skvěle připraveny. A stíháte, když je tolik nových rodiček?
Eva Klásková, primářka Dětského a novorozeneckého oddělení, Nemocnice Frýdek-Místek: "Určitě ano. My jsme provedli i reorganizaci personálu tak, aby péče byla co nejvíce individuální. A ta péče o rodičku je hodně v rukou lékařského personálu a prakticky většina našich dětských sestřiček nebo novorozeneckých sestřiček prošla laktačními kurzy. Nabízíme spoustu dalších nadstandardních věcí, jako jsou kurzy masáží miminek, šátkování apod. Takže tak, jak vnímám ty ohlasy rodiček, tak ta péče je pro ně příjemná a hodnotí ji pozitivně."
---
ŘSD STAVÍ EKODUKT U JABLUNKOVA
Ředitelství silnic a dálnic zahájilo přípravné práce na stavbě ekoduktu nad silnicí I/68 u Mostů u Jablunkova. Nadchod pro zvěř vznikne v migračním koridoru velkých savců přes Jablunkovskou brázdu, hotový má být do roku 2028.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “V těchto dnech, bez ohledu na nízké teploty, probíhají demontáže svodidel, včetně odstranění značek a veškerého vybavení komunikace, aby mohlo ještě během zimních měsíců nastat kácení dřevin. Obousměrná doprava zůstane zachována, ovšem vstříc bezpečnosti dělníků schválil správní úřad zúžení vozovky do jednoho pruhu pro každý směr.”
---
Zima udeřila a spousta lidí přemýšlí, jakým způsobem se v zimě chovat v přírodě ohleduplně. Odborníci radí, abychom v přírodě respektovali především ticho a klid a nehleděli pouze na sebe a své pohodlí.
A v zimě mají lidé tendenci myslet na zvířátka, například ta v oborách, ale i na ta volně žijící. Spousta lidí ale nezná zákony přírody a neví, co je vlastně pro zvířata dobré a kdy se stává jejich dobrý úmysl naopak kontraproduktivním.
Lumír Kolář, hospodář Mysliveckého spolku Karviná: "Lidé by neměli přihazovat nějaké sušené pečivo, cukroví z Vánoc a zbytky z kuchyně."
V přírodě by se měli lidé chovat tak, aby si uvědomili, že jsou zde spíše jen na návštěvě. A to platí i v případě horských i jiných výletů, kdy je třeba respektovat, že zde nejsou sami.
Lumír Kolář, hospodář Mysliveckého spolku Karviná: "Hlavně ticho v tomto období, protože v březích samic se vyvíjí plod budoucích srnčat, tak je třeba být tak nějak v klidu v lese."
V neposlední řadě spousta lidí myslí v období, kdy začne zima, i na ptáky. Čím tedy naplnit krmítko, když se rozhodneme jim v zimě trochu pomoci?
Lukáš Barchański, vedoucí Centra Přírodovědné stanice: "Přikrmovat ideálně slunečnici, pšenicí, ovsem anebo lojovými koulemi."
S ohleduplností a vztahem k přírodě se bohužel dnes setkáváme čím dál vzácněji. I proto je dobré připomenout si tu základní ohleduplnost, a pokud do přírody vyrazíme, měli bychom vědět, že nám ji příroda vrací stejnou měrou.
---
Havířovské náměstí Republiky čeká po více než dvaceti letech rozsáhlá revitalizace a na výsledné podobě veřejného prostoru mají možnost participovat taky občané. Své návrhy a nápady mohli teď v lednu diskutovat s hlavní architektkou města na veřejném projednání.
Plánovaná revitalizace havířovského náměstí Republiky je součástí veřejné diskuse už dva roky a teď přišla na řadu důležitá fáze. Veřejné projednání studie proveditelnosti je poslední výzvou občanům, aby předali městu podněty, jak by podle nich mělo náměstí vypadat.
Lucie Skulová, hlavní architekt Havířova: "Využili jsme podněty, které jsme sbírali dříve třeba v soutěži o podobu náměstí. Byly tam velice zajímavé návrhy třeba malé školačky Miriam, která velice zajímavě zpracovala Lučinu a promítla ji do toho náměstí."
V diskusi se pak občané nejvíce zajímali o odstínění dopravy, doplnění zeleně a osud kontroverzi budící instalace Brána s kyvadlem a pramenem.
anketa: "Bylo by fajn, kdyby došlo ke zklidnění té tranzitní dopravy, kdyby tady samozřejmě přibyla nějaká kvalitní městská zeleň. Samozřejmě ten prostor by vyžadoval také nějaké plochy pro pobyt."
anketa: "Myslím si, že by tam mělo být trochu víc zeleně, než tam je, nějaká vodní plocha by tam mohla být jako na každém náměstí. A hlavně, ty trhy by se měly přemístit někam jinam, aby ta dlažba nebyla poškozena těmi auty."
Dalším krokem k revitalizaci bude příprava soutěže na výběr zhotovitele územní studie.
---
Finské domky v ostravské osadě Bedřiška byly zbourány proti předpisům a na základě nedostatečných podkladů. Rozhodl o tom ostravský magistrát. 5 opuštěných domů nechala na konci loňského roku zdemolovat mariánskohorská radnice na základě povolení stavebního úřadu ve Vítkovicích. Rozhodnutí zatím není pravomocné, městský obvod se může odvolat.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Není to tak, že bychom něco svévolně demolovali, ale skutečně jsme postupovali podle platného rozhodnutí. To, že dnes, poté, co již domy byly sneseny, přišlo vyjádření, že to rozhodnutí nemělo být, tak to akceptujeme. My budeme zvažovat, jestli se proti takovému rozhodnutí odvoláme.”
Ostravský magistrát se demolicí domů zabýval na základě podnětu mluvčí osady Evy Lehotské.
Eva Lehotská, mluvčí osady Bedřiška: “Stěžejní na základě toho rozhodnutí považujeme tři věci. To je rozhodnutí, že nám dali za pravdu, že jsme upozorňovali na ty nedostatky, které se vyskytovaly v rámci přípravy těch demolic. Druhá věc je to, že vzhledem k tomu, jak se chovala obec, i město k námitkám těch obyvatel, bychom požadovali omluvu.”
Podle radnice je stav domů za hranici životnosti a její renovace by byla velmi náročná. Obyvatelé to vidí jinak.
Eva Lehotská, mluvčí osady Bedřiška: “Stěžejním problémem je to, že když na to městský obvod ani město nemají peníze, že by nám to buď odprodali, nebo nám povolili právo stavby, my se o rozvoj té lokality postaráme sami.”
Na Bedřišce aktuálně bydlí zhruba 4 desítky obyvatel. Některým končí nájemní smlouvy v roce 2029, další mají smlouvy na dobu neurčitou.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Ti, kterým ta nájemní smlouva stále běží, tak je platná a nikdo je nikam nestěhuje.”
Lidem, kterým skončila nájemní smlouva loni, radnice zajistila náhradní bydlení. To nabízí i těm, kteří by chtěli z osady kdykoliv odejít.
---
HASIČ USPĚL V CZECH PRESS PHOTO
Hasič z Moravskoslezského kraje Petr Andráško zvítězil v anketě Czech Press Photo 2025 v kategorii Aktualita. Porotu zaujal jeho fotografický soubor „Černý dech benzenu“, který zachycuje zásah složek IZS při vážné železniční nehodě v Hustopečích nad Bečvou.
POROD ZA ASISTENCE ZÁCHRANÁŘŮ
Záchranáři na Frýdecko-Místecku asistovali u porodu, který se odehrál přímo v domácnosti v Kunčičkách u Bašky. Porod už byl v plném průběhu a do nemocnice nebylo možné odjet. Několik minut po jejich příjezdu se bez komplikací narodil chlapeček Matěj. Maminka i novorozenec byli v pořádku a následně je záchranáři převezli do frýdecko-místecké nemocnice.
---
Lesní škola v Ostravě oslaví příští rok už čtvrtstoletí svého fungování. Za tu dobu prošlo výukovými programy desetitisíce dětí a z učení prožitkem přímo v přírodě jsou vždy nadšené. Lesní škola už má programy také například pro důchodce.
Městská společnost Ostravské městské lesy založila lesní školu v roce 2002 jako první v zemi, když inspiraci našla v Rakousku. Environmentální vzdělání je určeno především školákům, ale je zde i program pro mateřské školy.
Pavel Kotala, pedagog lesní školy Ostrava: "Během dopoledne se jim snažíme ukázat les a hospodářství, jak se les pěstuje, co se tam všechno dá zahlédnout, od ptáků přes všechny obyvatele."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Probouzí se v nich ten smysl toho, aby tu přírodu chápali, že je součástí, aby les nebrali jako něco tajuplného."
Hlavní náplň výuky je samozřejmě spojena s procházkou po lese s mnoha zastávkami. V zimě je ale využívána také jurta, kterou lesníci vytopí, a část programu se koná uvnitř.
Pavel Kotala, pedagog lesní školy Ostrava: "Pojďte, holky, doprava, doleva."
Dětem se tento způsob výuky velmi líbí. Jen v loňském roce se programu zúčastnilo 2 600 školáků a předškoláků.
školáci: "Nejvíc se mi líbilo, jak jsme ty stopy zkoumali a hledali."
"Mně se líbilo, jak byly na stromech drápy."
Tereza Moškořová, učitelka ZŠ Nová Bělá, Ostrava: "Bylo to moc super. Pan nám ukázal stopy v lese a děti si to užily. Tady ta jurta je úplně úžasná."
Celkem loni lesní školou v Ostravě prošlo 7 a půl tisíce návštěvníků. Je totiž velice oblíbená také u seniorů a dalších skupin. Vzhledem k vytíženosti chce město rozšířit výuku i do dalších částí. Aktuálně je zpracováván projekt hájenky v Hošťálkovicích.
---
Nemocnici Frýdek-Místek zřizuje MS kraj, přesto je spolupráce mezi nemocnicí a městem Frýdek-Místek příkladná. Milou tradicí se stala každoroční návštěva vedení města na dětském oddělení. Tentokrát přinesla i jednu velmi dobrou zprávu.
Tou příznivou novinkou je skutečnost, že zatímco v roce 2024 se narodilo v matričním obvodu Frýdku-Místku celkem 883 dětí, v loňském roce 2025 už to bylo celkem 921 dětí. Z toho 477 chlapců a 451 dívek.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Cílem dnešní návštěvy je opět prohloubit spolupráci mezi městem a krajskou nemocnicí a je vidět, že to pravidelné setkávání, předávání informací i společná propagace některých cílů přináší své ovoce. A tím největším dárkem při dnešní návštěvě je to oficiální předání informace o tom, že množství dětí, které se narodily ve frýdecké nemocnici, roste, ale roste i počet obyvatel Frýdku-Místku, tedy dětí, které mají trvalý pobyt ve Frýdku-Místku. A myslím si, že tato mimořádná situace v rámci republiky je takovým dobrým signálem, že opravdu Frýdek-Místek má nakročeno správným směrem a já strašně rád používám tuto informaci, protože ten efekt motýlích křídel, kdy opravdu na začátku je ta pozitivní informace, že těch dětí je víc, tak pak rozjede i další věci v tom městě a třeba i investoři se pro nás rozhodnou. Pokud váhají, tak nakonec vidí, že Frýdek-Místek by mohl být první, tak se mohou rozhodnout a celé to město dostává takový pozitivní náboj. A za to bych chtěl poděkovat všem tady v nemocnici."
Dobrá spolupráce s městem těší i primářku dětského a novorozeneckého oddělení Evu Látkovou.
Eva Klásková, primářka Dětského a novorozeneckého oddělení, Nemocnice Frýdek-Místek: "Na našem oddělení proběhla spousta pozitivních věcí. Jednak máme velkou radost, že tady na novorozeneckém oddělení, kde jsme, došlo jako v jedné z mála porodnic k nárůstu počtu porodů. To znamená, je vidět, že region Frýdku-Místku je region, který je mladý, kde ty rodiny mají spoustu dětí nebo více dětí než někde v jiných regionech. A že nám neutíkají naše rodičky mimo náš region. A potom další věc, která je pozitivní z pohledu dětského oddělení: otevřeli jsme ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. To znamená, jsme schopni nabídnout péči i těm dětem, které v současné době měly problém najít svého pediatra. A poslední věc je ta, že jsme na konci roku zahájili rekonstrukci dětského oddělení, takže jsme teď dočasně přesunuti do trošku jiných prostor, ale myslím si, že pořád velmi pěkných. A už letošní rok se těšíme na nové oddělení."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "To je opravdu skvělá zpráva, že ve Frýdku-Místku ta porodnost je vyšší než v předchozím roce, což nemohou říct třeba ostatní města jak v kraji, tak v celé republice. Takže to je opravdu naprosto skvělá zpráva a máme z ní radost. My s nemocnicí opravdu velmi dobře spolupracujeme. Důkazem je i to, že každý rok přispíváme nemocnici jeden milion korun na vybavení. V loňském roce to byla sanitka, letos to bude právě inkubátor tady pro novorozenecké oddělení. Takže ta spolupráce opravdu funguje a jsem za to rád. Dětské oddělení prochází i v letošním roce rekonstrukcí, takže se zase zlepší komfort pro obyvatele Frýdku-Místku a blízkého okolí."
Probíhající rekonstrukce posune dětské oddělení frýdecko-místecké nemocnice zase o úroveň výše.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Těch investic je mnoho a my samozřejmě některé děláme společně, že se snažíme i o ten servis. Takže budeme například upravovat i autobusovou zastávku u nemocnice, kde vznikne nový záliv, přístřeší, opravila se ta hlavní komunikace kolem nemocnice. Takže hledáme způsoby, jak si zpříjemnit tu spolupráci, aby občané vnímali, že ať je kdokoliv zřizovatelem, tak aby ty služby vnímali, že jsou pro občany města Frýdku-Místku především."
Dětské a novorozenecké oddělení budou na rostoucí porodnost skvěle připraveny. A stíháte, když je tolik nových rodiček?
Eva Klásková, primářka Dětského a novorozeneckého oddělení, Nemocnice Frýdek-Místek: "Určitě ano. My jsme provedli i reorganizaci personálu tak, aby péče byla co nejvíce individuální. A ta péče o rodičku je hodně v rukou lékařského personálu a prakticky většina našich dětských sestřiček nebo novorozeneckých sestřiček prošla laktačními kurzy. Nabízíme spoustu dalších nadstandardních věcí, jako jsou kurzy masáží miminek, šátkování apod. Takže tak, jak vnímám ty ohlasy rodiček, tak ta péče je pro ně příjemná a hodnotí ji pozitivně."
---
ŘSD STAVÍ EKODUKT U JABLUNKOVA
Ředitelství silnic a dálnic zahájilo přípravné práce na stavbě ekoduktu nad silnicí I/68 u Mostů u Jablunkova. Nadchod pro zvěř vznikne v migračním koridoru velkých savců přes Jablunkovskou brázdu, hotový má být do roku 2028.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “V těchto dnech, bez ohledu na nízké teploty, probíhají demontáže svodidel, včetně odstranění značek a veškerého vybavení komunikace, aby mohlo ještě během zimních měsíců nastat kácení dřevin. Obousměrná doprava zůstane zachována, ovšem vstříc bezpečnosti dělníků schválil správní úřad zúžení vozovky do jednoho pruhu pro každý směr.”
---
Zima udeřila a spousta lidí přemýšlí, jakým způsobem se v zimě chovat v přírodě ohleduplně. Odborníci radí, abychom v přírodě respektovali především ticho a klid a nehleděli pouze na sebe a své pohodlí.
A v zimě mají lidé tendenci myslet na zvířátka, například ta v oborách, ale i na ta volně žijící. Spousta lidí ale nezná zákony přírody a neví, co je vlastně pro zvířata dobré a kdy se stává jejich dobrý úmysl naopak kontraproduktivním.
Lumír Kolář, hospodář Mysliveckého spolku Karviná: "Lidé by neměli přihazovat nějaké sušené pečivo, cukroví z Vánoc a zbytky z kuchyně."
V přírodě by se měli lidé chovat tak, aby si uvědomili, že jsou zde spíše jen na návštěvě. A to platí i v případě horských i jiných výletů, kdy je třeba respektovat, že zde nejsou sami.
Lumír Kolář, hospodář Mysliveckého spolku Karviná: "Hlavně ticho v tomto období, protože v březích samic se vyvíjí plod budoucích srnčat, tak je třeba být tak nějak v klidu v lese."
V neposlední řadě spousta lidí myslí v období, kdy začne zima, i na ptáky. Čím tedy naplnit krmítko, když se rozhodneme jim v zimě trochu pomoci?
Lukáš Barchański, vedoucí Centra Přírodovědné stanice: "Přikrmovat ideálně slunečnici, pšenicí, ovsem anebo lojovými koulemi."
S ohleduplností a vztahem k přírodě se bohužel dnes setkáváme čím dál vzácněji. I proto je dobré připomenout si tu základní ohleduplnost, a pokud do přírody vyrazíme, měli bychom vědět, že nám ji příroda vrací stejnou měrou.
---
