Začalo léto a k němu už neodmyslitelně patří koupání. Lidé často k osvěžení využívají i splavy na řekách, které ale mohou být někdy i nebezpečné. Vodohospodáři lidem nechtějí zakazovat vstup a tak se je snaží zabezpečit. Pomáhají jim v tom i hasiči.
Na začátku dubna se ve splavu Kamenec ve Frýdlantu nad Ostravicí utopili tři mladí muži. Jeden se začal topit a další dva ho pak chtěli zachránit. Bohužel nemohli využít záchranou podkovu na laně, kterou byl původně splav zabezpečen, protože ji někdo ukradl. Vodohospodáři nechtějí splavy pro lidi zavírat a tak se snaží jezy a splavy zabezpečit několika způsoby.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Pokud je vodní dílo užíváno s rozvahou, tzn. v letních měsících, za běžných průtoků a při vhodných teplotních podmínkách vody a vzduchu a nejlépe vždy s dohledem dalších osob na břehu, je bezpečné."
Vodohospodáři se snaží nad rámec svých povinnosti zabezpečit některé jezy záchrannými prostředky, konstrukčními prvky a informačními tabulemi. Vybrané jezy vodohospodáři obešli s hasiči, aby vymysleli co nejlepší zabezpečení.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Šlo hlavně o technické řešení a umístění kotevních bodů na tělese jezu, které využíváme při jištění zasahujících hasičů ve vodním válci a také při vytváření lanového přemostění z jednoho břehu na druhý."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Doposud jsme vybavili kolem 15 nejfrekventovanějších vodních děl informačními tabulemi a záchrannými prostředky, a to na vlastní náklady."
Každý si podle svého věku a kondice musí zvážit, zda podmínky pro koupání v daném splavu jsou pro něj vhodné. Za děti to musejí udělat jejich rodiče a nejlepší je i potom na ně dohlížet.
---
V Karviné proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky. Profesní jednání se zaměřilo například na dřívější odchody strážníků do důchodu.
17. června proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky a Hlavního města Prahy. Hostitelem a pořadatelem tohoto jednání byla Městská policie Karviná.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Jsou tady ředitelé z 27 statutárních měst a z Prahy, budeme projednávat standardní záležitosti kolegia, jako jsou změny zákonů a podobně."
Profesní jednání bylo zaměřeno například na nejpalčivější otázky řešení veřejného pořádku v covidové době, co dělali strážníci nad rámec svých povinností, přístup státu k městským policiím a také otevřelo otázku dřívějšího odchodu strážníků do důchodu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Ten dřívější odchod do důchodu je pro nás hodně důležitý. Nedokážeme si představit, že by strážníci v 65 letech honili pachatele, to je hlavní téma, které rezonuje."
Omar Teriaki, místopředseda pověřený předsednictvím Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy: "Je to citlivé téma hlavně teď po covidu, kdy plno profesí má pocit, a oprávněný pocit, že dělat do 65-67 je nepřínosné."
Současná podoba zákona v otázce pravomocí strážníků ve městech je podle ředitele Petra Bičeje dostatečná.
---
Od loňského března fotil reportér Roman Vondrouš jak se odrazila pandemie koronaviru v ulicích Prahy. Nafotil deseti tisíce snímků. Pár jich vybral pro výstavu v Galerie Eisler v opavském Obecním domě. Na výstavě je k vidění také fotografie oceněná v mezinárodní soutěži World Press Photo.
První veřejná vernisáž, kterou připravila Opavská kulturní organizace po koronavirové pauze přivítala návštěvníky na venkovní terase. Slunečné počasí kontrastovalo s vážným tématem výstavy Romana Vondrouše, který mapoval od jara loňského roku Prahu ochromenou pandemií koronaviru.
Roman Vondrouš, fotograf, ČTK: „Měli jsme možnost fotit celosvětové téma. Pandemie se stala celosvětovým tématem a proto to byla tak mimořádná událost.“
Zpočátku fotil vylidněné ulice, lidi v rouškách, později přeplněné nemocnice nebo i demonstrace proti vládním nařízením. Dobu vypjatou emocemi i obavami.
O pár měsíců později pietní akce na Staroměstském náměstí a Pražském hradě řekly jasně, jak zákeřnou nemocí koronavirus je.
návštěvník výstavy: „Smutné obrázky, až mne zamrazilo.“
Pandemie koronaviru nabídla mnoho témat, které fotoreportér proměnil v historicky cenné snímky.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: „Myslím si, že se jí zhostil naprosto eticky, fotograficky dokonale."
Mezi fotografiemi je také vítězný snímek World Press Photo z pražského Národního průmyslového summitu, kdy jeden z účastníků prochází dezinfekční branou.
---
Havířov bude vlastnit 49% akcií v nově založené společnosti s ČEZ ESCO. Mnozí opoziční zastupitelé si myslí, že se město chystá k odpojení od centrálního vytápění. Primátor tvrdí, že se nic takového nechystá.
Město musí být soběstačné a mít možnost si některé energetické projekty řídit samo. Právě proto Havířov založí společnost s ČEZ ESCO. Někteří zastupitelé mají obavy, že dojde k odpojení od centrálního zásobování teplem.
Martin Rédr (Piráti), zastupitel: "Je předpoklad, že když se odpojí část domů z Havířova, teplárna pojede dál na plný výkon, takže ty emise z ní se nesníží a navíc ještě přibudou lokální emise v podobě drobných kotelen, které budou na plyn vyrábět to teplo.”
Opozici také vadilo, že město bude menšinový vlastník s 49% akcií.
Milada Halíková (za KSČM), zastupitelka: "V nové společnosti nebude mít město většinu a nebude moci na žádné úrovni rozhodovat, co se skutečně v této společnosti bude dít."
Vedení radnice tvrdí, že cílem nové společnosti není odpojení od centrálního zásobování teplem.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Já si myslím, že se komíny stavět nebudou, určitě ne v dohledné době. My tím, že deklarujeme, že chceme zachovat ten systém toho zásobování teplem, tak lidé mohou být v klidu. My potřebujeme řešit energetiku nejen co se týče teplárenství, ale energetiku co se týče elektrické energie. To není odchod z jednoho monopolu a vytvoření monopolu města, to je vytvoření nějaké synergie, která v rámci těch možností může fungovat. Na druhou stranu městu to dává více alternativ při rozhodování a nebude odkázáno jen na jedno řešení a čekat na to, až někdo dá cenu a vy řeknete ano, tu cenu musíme akceptovat."
Za svůj podíl v nové společnosti s názvem ENVEZ Havířov zaplatí 4,6 milionu korun.
---
Ve Frýdku-Místku přibývá lokalit, na kterých se sníží počet sečí trávy. Město tím vytváří malé louky s lučními porosty, které prospívají přírodě. Zároveň je třeba kvůli nedávným klimatickým podmínkám počítat s menším zpožděním, které mají technické služby v souvislosti s kosením trávy.
V poslední době tráva stále roste extrémní rychlostí. Letos se ve Frýdku-Místku rozhodli podpořit rozvoj lučních porostů. Některé lokality se tak vůbec nesečou a počet sečí se na nich sníží.
Anketa: 1.) "Mohlo by to být častěji, protože oni sečou, až je to narostené hodně velké." -Co říkáte na to, že město vytipovalo některé lokality, které nebude séct, protože to prospívá přírodě?- "To je taky pravda, kdysi byla tráva po pás a bylo to pěkné, že?" 2.) "Jsem říkala, že už je to vysoké, ale zrovna říkali, že to se musí vysemenit, že ta druhá tráva je největší, tak bohužel, musíme počkat, až to posečou." 3.) "Určitě bych, kde to je možné tu trávu nesekl."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Některé plochy, část z parku Smetany, případně sídliště K Hájku nebo plocha nad Arboretem namátkou, tak tam byly ty seče sníženy pouze na dvě s cílem vzniku květnatých luk, které jsou dneska takový módní trend."
Neposečené plochy jsou ekologicky přínosné. Nabídnou potravu motýlům, včelám a poskytnou úkryt drobným živočichům a broukům.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "V očích občanů to budí tak trošku zmatek, protože nám tady občas volají. Teď je to ještě navíc umocněno tím, že máme v rámci té první seče nějaký tří, čtyřdenní skluz díky počátku, kdy ty klimatické podmínky byly hodně nevyhovující a několik dní jsme do terénu nemohli vyjet, takže teď volají, proč tato plocha je pokosená, proč tato není pokosená."
Luční porosty jsou například na ulici Horní, za garážemi na ulici Na Kopci, v parku Sady Svobody, v dubovém háji za Frýdou, v alejích na ulici Lysohorského, na ulici 28. října, Janáčkova nebo v parku Sady Bedřicha Smetany. Kompletní přehled je na webu města.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Parterové plochy, které v minulosti jsme sekali zhruba na 21,5 hektarech, tak doznaly některé změny. Byly vyčleněny některé plochy, to jsou především parky, kde se dneska pouze mulčuje, to znamená ta četnost je tam 8 za rok s tím, že je to beze sběru."
Technické služby se navíc snaží koordinovat sečení trávy s blokovým čištěním.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Bezprostřední plochy zelené, které navazují na parkoviště nebo na ty komunikace, tak se snažíme taky den předem posekat, aby se to následně v rámci blokového čištění mohlo uklidit, takže i z toho pohledu občané někdy volají, proč zrovna tato plocha a když tam máte ještě takto přerostlou trávu."
Všechny plochy nicméně podléhají obecně závazné vyhlášce, podle které musí město povést seč dvakrát ročně. U některých ploch to ale město provádí vícekrát.
---
Zámek v Janovicích u Rýmařova ožívá kulturním životem. Původně pozdně gotická tvrz, následně sídlo rodu Harrachů a státní archiv byl léta stavebně zanedbávaný. Pod správou města Rýmařova a nyní Státního památkového ústavu se konečně začalo blýskat na lepší časy. Zámku se vrací život, letošní první akcí byl velký zámecký jarmark.
Pořadatelem úvodní akce letošní sezóny bylo Městské muzeum v Rýmařově ve spolupráci s polskými partnery.
Růžena Zapletalová, ředitelka Muzea Rýmařov: „My tu máme partnery z Muzea všeopolského v Opoli, tady tento projekt je s nimi společný.“
Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: „Dneska nám počasí vyšlo, takže je úplně parádně, chtěl bych sem lidi pozvat ať si to odpoledne užijí, a doufám, že se akce vydaří.“
Starosta měl pravdu. Jarmark se opravdu vydařil a stovky návštěvníků si mohly užít výborného občerstvení, stánků řemeslníků i kulturní vystoupení.
Markéta Janáková, kastelánka zámku od 1.7.2021: „Dneska si tady můžou návštěvníci nakoupit na trhách výrobky, ruční keramiku. Je tady kovář.“
Celou akci doprovázela historická hudba skupiny Calata i vystoupení divadelního souboru Magnet. Velmi zajímavé byly workshopy pro děti i výstava dětské tvorby ZUŠ Rýmařov a okolních škol.
Martina Kohoutková, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Rýmařov: „My jsme si pro práci vybrali kulturní dědictví přímo této oblasti Rýmařova a Rýmařovska.“
Anketa, návštěvníci jarmarku: „Líbí se nám tady moc, je to tady moc hezké, počasí vyšlo, je to úplně super. Já jsem se tady narodila, do 20 let jsem tu bydlela, bydlím v Rýmařově.“
„Výborně, mají dobrý pivo.“
Pavla Dědičová, skupina Calata: „My jsme zrovna teďka dohráli s kapelou, takže se nám tady líbí moc. Ten zámek je krásný, takže jsme rádi, že jsme se po třech letech zase vrátili zpět.“
Renovace ani další akce na zámku v Janovicích nekončí. Již 31. července můžete navštívit hradozámeckou noc nebo kdykoli jindy tematické a noční prohlídky, které vás seznámí s krásou celého rozlehlého objektu.
---
Začalo léto a k němu už neodmyslitelně patří koupání. Lidé často k osvěžení využívají i splavy na řekách, které ale mohou být někdy i nebezpečné. Vodohospodáři lidem nechtějí zakazovat vstup a tak se je snaží zabezpečit. Pomáhají jim v tom i hasiči.
Na začátku dubna se ve splavu Kamenec ve Frýdlantu nad Ostravicí utopili tři mladí muži. Jeden se začal topit a další dva ho pak chtěli zachránit. Bohužel nemohli využít záchranou podkovu na laně, kterou byl původně splav zabezpečen, protože ji někdo ukradl. Vodohospodáři nechtějí splavy pro lidi zavírat a tak se snaží jezy a splavy zabezpečit několika způsoby.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Pokud je vodní dílo užíváno s rozvahou, tzn. v letních měsících, za běžných průtoků a při vhodných teplotních podmínkách vody a vzduchu a nejlépe vždy s dohledem dalších osob na břehu, je bezpečné."
Vodohospodáři se snaží nad rámec svých povinnosti zabezpečit některé jezy záchrannými prostředky, konstrukčními prvky a informačními tabulemi. Vybrané jezy vodohospodáři obešli s hasiči, aby vymysleli co nejlepší zabezpečení.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Šlo hlavně o technické řešení a umístění kotevních bodů na tělese jezu, které využíváme při jištění zasahujících hasičů ve vodním válci a také při vytváření lanového přemostění z jednoho břehu na druhý."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Doposud jsme vybavili kolem 15 nejfrekventovanějších vodních děl informačními tabulemi a záchrannými prostředky, a to na vlastní náklady."
Každý si podle svého věku a kondice musí zvážit, zda podmínky pro koupání v daném splavu jsou pro něj vhodné. Za děti to musejí udělat jejich rodiče a nejlepší je i potom na ně dohlížet.
---
V Karviné proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky. Profesní jednání se zaměřilo například na dřívější odchody strážníků do důchodu.
17. června proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky a Hlavního města Prahy. Hostitelem a pořadatelem tohoto jednání byla Městská policie Karviná.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Jsou tady ředitelé z 27 statutárních měst a z Prahy, budeme projednávat standardní záležitosti kolegia, jako jsou změny zákonů a podobně."
Profesní jednání bylo zaměřeno například na nejpalčivější otázky řešení veřejného pořádku v covidové době, co dělali strážníci nad rámec svých povinností, přístup státu k městským policiím a také otevřelo otázku dřívějšího odchodu strážníků do důchodu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Ten dřívější odchod do důchodu je pro nás hodně důležitý. Nedokážeme si představit, že by strážníci v 65 letech honili pachatele, to je hlavní téma, které rezonuje."
Omar Teriaki, místopředseda pověřený předsednictvím Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy: "Je to citlivé téma hlavně teď po covidu, kdy plno profesí má pocit, a oprávněný pocit, že dělat do 65-67 je nepřínosné."
Současná podoba zákona v otázce pravomocí strážníků ve městech je podle ředitele Petra Bičeje dostatečná.
---
Od loňského března fotil reportér Roman Vondrouš jak se odrazila pandemie koronaviru v ulicích Prahy. Nafotil deseti tisíce snímků. Pár jich vybral pro výstavu v Galerie Eisler v opavském Obecním domě. Na výstavě je k vidění také fotografie oceněná v mezinárodní soutěži World Press Photo.
První veřejná vernisáž, kterou připravila Opavská kulturní organizace po koronavirové pauze přivítala návštěvníky na venkovní terase. Slunečné počasí kontrastovalo s vážným tématem výstavy Romana Vondrouše, který mapoval od jara loňského roku Prahu ochromenou pandemií koronaviru.
Roman Vondrouš, fotograf, ČTK: „Měli jsme možnost fotit celosvětové téma. Pandemie se stala celosvětovým tématem a proto to byla tak mimořádná událost.“
Zpočátku fotil vylidněné ulice, lidi v rouškách, později přeplněné nemocnice nebo i demonstrace proti vládním nařízením. Dobu vypjatou emocemi i obavami.
O pár měsíců později pietní akce na Staroměstském náměstí a Pražském hradě řekly jasně, jak zákeřnou nemocí koronavirus je.
návštěvník výstavy: „Smutné obrázky, až mne zamrazilo.“
Pandemie koronaviru nabídla mnoho témat, které fotoreportér proměnil v historicky cenné snímky.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: „Myslím si, že se jí zhostil naprosto eticky, fotograficky dokonale."
Mezi fotografiemi je také vítězný snímek World Press Photo z pražského Národního průmyslového summitu, kdy jeden z účastníků prochází dezinfekční branou.
---
Havířov bude vlastnit 49% akcií v nově založené společnosti s ČEZ ESCO. Mnozí opoziční zastupitelé si myslí, že se město chystá k odpojení od centrálního vytápění. Primátor tvrdí, že se nic takového nechystá.
Město musí být soběstačné a mít možnost si některé energetické projekty řídit samo. Právě proto Havířov založí společnost s ČEZ ESCO. Někteří zastupitelé mají obavy, že dojde k odpojení od centrálního zásobování teplem.
Martin Rédr (Piráti), zastupitel: "Je předpoklad, že když se odpojí část domů z Havířova, teplárna pojede dál na plný výkon, takže ty emise z ní se nesníží a navíc ještě přibudou lokální emise v podobě drobných kotelen, které budou na plyn vyrábět to teplo.”
Opozici také vadilo, že město bude menšinový vlastník s 49% akcií.
Milada Halíková (za KSČM), zastupitelka: "V nové společnosti nebude mít město většinu a nebude moci na žádné úrovni rozhodovat, co se skutečně v této společnosti bude dít."
Vedení radnice tvrdí, že cílem nové společnosti není odpojení od centrálního zásobování teplem.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Já si myslím, že se komíny stavět nebudou, určitě ne v dohledné době. My tím, že deklarujeme, že chceme zachovat ten systém toho zásobování teplem, tak lidé mohou být v klidu. My potřebujeme řešit energetiku nejen co se týče teplárenství, ale energetiku co se týče elektrické energie. To není odchod z jednoho monopolu a vytvoření monopolu města, to je vytvoření nějaké synergie, která v rámci těch možností může fungovat. Na druhou stranu městu to dává více alternativ při rozhodování a nebude odkázáno jen na jedno řešení a čekat na to, až někdo dá cenu a vy řeknete ano, tu cenu musíme akceptovat."
Za svůj podíl v nové společnosti s názvem ENVEZ Havířov zaplatí 4,6 milionu korun.
---
Ve Frýdku-Místku přibývá lokalit, na kterých se sníží počet sečí trávy. Město tím vytváří malé louky s lučními porosty, které prospívají přírodě. Zároveň je třeba kvůli nedávným klimatickým podmínkám počítat s menším zpožděním, které mají technické služby v souvislosti s kosením trávy.
V poslední době tráva stále roste extrémní rychlostí. Letos se ve Frýdku-Místku rozhodli podpořit rozvoj lučních porostů. Některé lokality se tak vůbec nesečou a počet sečí se na nich sníží.
Anketa: 1.) "Mohlo by to být častěji, protože oni sečou, až je to narostené hodně velké." -Co říkáte na to, že město vytipovalo některé lokality, které nebude séct, protože to prospívá přírodě?- "To je taky pravda, kdysi byla tráva po pás a bylo to pěkné, že?" 2.) "Jsem říkala, že už je to vysoké, ale zrovna říkali, že to se musí vysemenit, že ta druhá tráva je největší, tak bohužel, musíme počkat, až to posečou." 3.) "Určitě bych, kde to je možné tu trávu nesekl."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Některé plochy, část z parku Smetany, případně sídliště K Hájku nebo plocha nad Arboretem namátkou, tak tam byly ty seče sníženy pouze na dvě s cílem vzniku květnatých luk, které jsou dneska takový módní trend."
Neposečené plochy jsou ekologicky přínosné. Nabídnou potravu motýlům, včelám a poskytnou úkryt drobným živočichům a broukům.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "V očích občanů to budí tak trošku zmatek, protože nám tady občas volají. Teď je to ještě navíc umocněno tím, že máme v rámci té první seče nějaký tří, čtyřdenní skluz díky počátku, kdy ty klimatické podmínky byly hodně nevyhovující a několik dní jsme do terénu nemohli vyjet, takže teď volají, proč tato plocha je pokosená, proč tato není pokosená."
Luční porosty jsou například na ulici Horní, za garážemi na ulici Na Kopci, v parku Sady Svobody, v dubovém háji za Frýdou, v alejích na ulici Lysohorského, na ulici 28. října, Janáčkova nebo v parku Sady Bedřicha Smetany. Kompletní přehled je na webu města.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Parterové plochy, které v minulosti jsme sekali zhruba na 21,5 hektarech, tak doznaly některé změny. Byly vyčleněny některé plochy, to jsou především parky, kde se dneska pouze mulčuje, to znamená ta četnost je tam 8 za rok s tím, že je to beze sběru."
Technické služby se navíc snaží koordinovat sečení trávy s blokovým čištěním.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Bezprostřední plochy zelené, které navazují na parkoviště nebo na ty komunikace, tak se snažíme taky den předem posekat, aby se to následně v rámci blokového čištění mohlo uklidit, takže i z toho pohledu občané někdy volají, proč zrovna tato plocha a když tam máte ještě takto přerostlou trávu."
Všechny plochy nicméně podléhají obecně závazné vyhlášce, podle které musí město povést seč dvakrát ročně. U některých ploch to ale město provádí vícekrát.
---
Zámek v Janovicích u Rýmařova ožívá kulturním životem. Původně pozdně gotická tvrz, následně sídlo rodu Harrachů a státní archiv byl léta stavebně zanedbávaný. Pod správou města Rýmařova a nyní Státního památkového ústavu se konečně začalo blýskat na lepší časy. Zámku se vrací život, letošní první akcí byl velký zámecký jarmark.
Pořadatelem úvodní akce letošní sezóny bylo Městské muzeum v Rýmařově ve spolupráci s polskými partnery.
Růžena Zapletalová, ředitelka Muzea Rýmařov: „My tu máme partnery z Muzea všeopolského v Opoli, tady tento projekt je s nimi společný.“
Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: „Dneska nám počasí vyšlo, takže je úplně parádně, chtěl bych sem lidi pozvat ať si to odpoledne užijí, a doufám, že se akce vydaří.“
Starosta měl pravdu. Jarmark se opravdu vydařil a stovky návštěvníků si mohly užít výborného občerstvení, stánků řemeslníků i kulturní vystoupení.
Markéta Janáková, kastelánka zámku od 1.7.2021: „Dneska si tady můžou návštěvníci nakoupit na trhách výrobky, ruční keramiku. Je tady kovář.“
Celou akci doprovázela historická hudba skupiny Calata i vystoupení divadelního souboru Magnet. Velmi zajímavé byly workshopy pro děti i výstava dětské tvorby ZUŠ Rýmařov a okolních škol.
Martina Kohoutková, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Rýmařov: „My jsme si pro práci vybrali kulturní dědictví přímo této oblasti Rýmařova a Rýmařovska.“
Anketa, návštěvníci jarmarku: „Líbí se nám tady moc, je to tady moc hezké, počasí vyšlo, je to úplně super. Já jsem se tady narodila, do 20 let jsem tu bydlela, bydlím v Rýmařově.“
„Výborně, mají dobrý pivo.“
Pavla Dědičová, skupina Calata: „My jsme zrovna teďka dohráli s kapelou, takže se nám tady líbí moc. Ten zámek je krásný, takže jsme rádi, že jsme se po třech letech zase vrátili zpět.“
Renovace ani další akce na zámku v Janovicích nekončí. Již 31. července můžete navštívit hradozámeckou noc nebo kdykoli jindy tematické a noční prohlídky, které vás seznámí s krásou celého rozlehlého objektu.
---
