Novojičínská Charita uspořádala už v těchto dnech vánoční oběd pro lidi bez domova. Pro své klienty připravila štědrovečerní pokrm a drobné dárky.
Prostřít svým klientům k vánočnímu obědu se novojičínská Charita rozhodla ve větších prostorách klubu seniorů na ulici Msgr. Šrámka. K nazdobené tabuli usedla asi třicítka lidí, kteří využívají služeb azylového domu nebo víceméně žijí venku.
klienti Charity Nový Jičín:
“Dobré, v pohodě, je to zajímavé, nečekal jsem to.”
“Je to tady nádherné, lepší jak na svatbě, je to úžasné.”
Sváteční menu připravili žáci oboru kuchařské práce zdejšího Odborného učiliště a Praktické školy.
Dominik Till, žák oboru kuchařské práce OU a PrŠ Nový Jičín: “Bramborový salát s řízkem a bude se k tomu dávat káva a cukroví.”
Marek Procházka, terénní pracovník, Charita Nový Jičín: “Bude taky dáreček drobný, které dostanou klienti, kromě nějakých základních věcí dostanou také poukázkou do šatníku, takže můžou si tam pak vybrat nějaké oblečení, které budou potřebovat.”
Vojtěch Janšta, děkan Římskokatolické církve Nový Jičín: “Je pravda, že ten oběd, nebo nějaká hostina je takovým znamením těch vztahů. Že jsme spolu, jsme spolu rádi, nějakým způsobem chceme tvořit něco společné. Patří to k tomu adventu, patří to k Vánocům.”
Charita bude v pomoci lidem bez domova intenzivněji pokračovat v průběhu celé zimy. Kapacitu noclehárny navyšuje o možnost přespání na židličce. A kdo by chtěl, může lidem zajistit nocleh v teple zakoupením karty Z. Podrobnosti jsou na charitním webu.
---
Předvánoční čas přinesl do prostor Nové radnice silné lidské setkání. Po několika týdnech se zde znovu potkal 41letý muž s lidmi, kteří mu na konci listopadu zachránili život. Muž tehdy zkolaboval v práci v Ostravě-Mariánských Horách a bez rychlé pomoci by neměl šanci přežít.
Krátce před polednem 28. listopadu došlo u muže k náhlému kolapsu. Jeho zdravotní stav si vyžádal okamžitou resuscitaci. Zaměstnanci firmy neváhali a zahájili masáž srdce.
Libuše Holušová, zachránkyně: “Já jsem neměla v tu chvíli na výběr, takže kdybych to neudělala, tak nežije. Takže jsem ráda, že se to povedlo. Hrozně moc. Je to hrozně hezký pocit. My jsme byli takový velký tým. Jedni čekali, jedni volali, jedni vynosili defibrilátor, takže byla to taková týmová spolupráce.”
Velkou roli sehrála také městská policie, jejíž hlídka šla náhodou kolem. K záchraně muže použila automatizovaný externí defibrilátor, kterým byla budova teprve krátce vybavena.
Lumír Raška, strážník - zachránce, MP Ostrava: “Bylo to trošičku náročné na psychiku, kolegyně použila jednou ten výboj. A vím, že já jsem potom chvilku masíroval a přišli záchranáři. První dva dny ne, že nevadilo mi to, ale pak mi to začalo docházet, že vlastně fakt jsme vrátili otce rodině.”
Richard Černík, zachráněný muž: “Je to neuvěřitelné. Já jsem rád, že jsem tady a vidím tady ty lidi. Co na to říct.”
Podle lékařů šlo o akutní infarkt myokardu, který vyústil v srdeční zástavu. Právě rychlá reakce svědků byla klíčová.
Petr Papcun, zasahující záchranář ZZS MSK: “Na místě zafungoval celý ten záchranný řetězec. Byl naprosto ukázkový. Díky té laické včasné pomoci a těch přítomných svědků na místě, kteří měli po ruce ten automatizovaný externí defibrilátor a následné nemocniční péče se vlastně podařilo vrátit tátu zpět do života.”
Záchranáři byli na místě do pěti minut. Pacienta převzali od svědků, zajistili dýchací cesty, podali potřebné léky a připravili ho na transport do nemocnice. Poděkování zachráncům proběhlo symbolicky v adventním čase na Nové radnici.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: “Je to takový fantastický skoro vánoční příběh. Já mám z toho obrovskou radost. A tady musím říct, že se sešla strašná řada pozitivních okolností. Samozřejmě pohotová reakce zaměstnanců. Poděkování firmě, že se rozhodla mít vůbec ve svém pracovišti defibrilátor. A patří se poděkovat strážníkům, protože poskytovali první pomoc až do příjezdu záchranky. Takže opravdu se sešla asi celá řada šťastných věcí. A vlastně to bylo to rozuzlení, které má šťastný konec.”
Záchranáři zároveň připomínají, že veřejnost se nemusí bát pomoci. Dispečeři linky 155 jsou po celou dobu hovoru připraveni zachránce krok za krokem navádět a mají k dispozici i mapu rozmístění defibrilátorů.
Příběh z Ostravy je důkazem, že rychlá reakce, odvaha a spolupráce mohou zachránit lidský život – často během několika málo minut.
---
17:00 – 1
OPAVA TESTUJE ZÁJEM O DRUŽSTEVNÍ BYDLENÍ
Opava připravuje pilotní projekt družstevního bydlení v areálu bývalých Dukelských kasáren. V rámci postupné přeměny rozsáhlého území na moderní rezidenční čtvrť chce ověřit družstevní model jako dlouhodobě dostupnou a stabilní formu bydlení. Do konce příštího roku projdou revitalizací dva objekty, kde má vzniknout 61 bytů. Stejný počet by se měl realizovat o rok později.
VE STONAVĚ UCTILI OBĚTI DŮLNÍHO NEŠTĚSTÍ
Ve Stonavě se uskutečnil pietní akt na památku třinácti horníků, kteří zahynuli při výbuchu metanu v Dole ČSM v prosinci 2018. Jedno z nejtragičtějších důlních neštěstí v novodobé historii připomněli zástupci těžební společnosti OKD, hornické organizace, představitelé samospráv i veřejnost u památníku ve tvaru slzy, který tragédii symbolicky připomíná.
---
Frýdek-Místek podporuje charitativní organizaci Adra už od roku 2020 a výjimkou není ani letošní rok. Tentokrát dostaly potřebné vybavení kroužky pro děti s poruchou autistického spektra.
ADRA už roky pořádá ve Frýdku-Místku nejrůznější aktivity pro děti s poruchou autistického spektra.
Petr Adamus, vedoucí dobrovolnictví v ČR, ADRA: "Snažíme se vytvářet nějaký prostor pro děti na spektru autismu. Snažíme se tím pomoct rodičům, kteří toho mají dost na starosti. Snažíme se jim trošku vyšetřit času, a proto s dětmi nacvičujeme různé typy aktivit. Mezi ty nejdůležitější určitě patří nácvik komunikačních aktivit, nácvik sociálních dovedností, mezi něž patří určitě i rozvoj emocí, aby děti dokázaly trošičku vyjadřovat nějakou svoji nevoli nebo vůli, radost či hněv. Takže to všechno se v těch našich volnočasových aktivitách učíme."
Od listopadu letošního roku rozjela ADRA volnočasové aktivity také v objektu na Sadové ulici.
Petr Adamus, vedoucí dobrovolnictví v ČR, ADRA: "Tady máme teď těch nejmenších pět dětí. Jsou to všechno děti předškolního věku, se kterými je ta práce velmi náročná, protože si teprve zvykají. Snažíme se je nejdřív prostě adaptovat, aby si zvykly na ten prostor tady. A díky našim speciálním pedagogům a dobrovolníkům, kteří vedou ty aktivity, se nám to, myslím si, daří."
Letos město poskytlo Adře pomůcky v hodnotě 10 000 korun právě pro tyto speciální kroužky.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme získali cenu Obec přátelská rodině a seniorům a jeden z projektů, které jsme do tohoto programu zahrnuli, je právě tento klub pro děti s poruchou autistického spektra, a proto jsme i finančně přispěli nákupem těchto pomůcek a hraček do tohoto klubu."
Jak do budoucna budete tyto aktivity podporovat?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě v tomto budeme nadále pokračovat. My jsme i pro letošní rok umožnili dětem být v těchto nových prostorech, protože zatím byly jenom v Centru aktivních seniorů a teď ještě dále 3x v týdnu jsou tady na Sadové v Klubu pro seniory."
A k čemu vlastně tyto speciální pomůcky slouží?
Zuzana Matulová, vedoucí kreativního kroužku: "Tak tady vidíme emoční polštáře, které slouží k tomu, aby si děti uvědomovaly, jakou aktuálně zažívají emoci, což je u dětí s autismem poměrně náročná disciplína. Potom tady máme třeba magnetickou stavebnici, která také slouží k rozvoji konstrukční činnosti a stavění. Děti to mají hodně rády. Potom jsou tady senzomotorické dlaždice anebo pomůcky na nakreslení, které také slouží v rámci rozvoje senzomotoriky."
Jak se těšíte, že toto budete s dětmi využívat?
Lenka Marušáková, lektorka: "Velmi se těšíme. Myslím si, že je jenom dobře, když můžeme mít široký výběr těch pomůcek. Takže myslím si, že nejenom my, ale i děti to určitě moc rádi využijeme."
Ulehčí vám to vaši roli?
Lenka Marušáková, lektorka: "Myslím si, že určitě ulehčí. S kolegyní si připravujeme i vlastní pomůcky, ale určitě se moc těšíme, že vymyslíme mnoho dalších aktivit i tady s těmito pomůckami."
---
Galerie výtvarného umění v Ostravě dokončuje renovaci návštěvnického zázemí Domu umění. Obnova se týká vestibulu, pokladny, galerijního obchodu, šatny i toalet. Slavnostní otevření pro veřejnost je naplánováno v první polovině ledna.
Rekonstrukce citlivě navazuje na původní architektonický záměr z roku 1926. Do interiéru i na fasádu se vracejí kulová svítidla a barevnost, které připomínají atmosféru 20. let minulého století.
Jiří Jůza, ředitel, GVUO: “V rámci rekonstrukce domů umění jsme dělali jakousi stratigrafii tady tohohle spodního parteru, kde se ukázalo, že původně v tom roce 1926 zde bylo takzvané štukolustro, připomínající v podstatě mramorový obklad a my jsme část v rámci schodiště zpřístupnili, aby si návštěvníci mohli představit, jak to asi vypadalo.”
Stavební práce odkryly například pokladní okénko u vstupního schodiště a také okno nad vstupem na zahradu.
Jiří Jůza, ředitel, GVUO: “V rámci drobných úprav na Domě umění jsme se rozhodli i rekonstruovat a obnovit takové drobné detaily, jako je třeba kruhové okno za mnou. Současně jsme obnovovali do původního vzhledu vchodové dveře na terasu, které nahradily ty nevhodné dveře ze 70. let.”
Proměnou prochází i prostor bývalé kavárny, který bude nově sloužit jako rozšířený galerijní obchod a vznikne tady i interaktivní tvůrčí zóna.
Jana Sedláková, edukátorka, GVUO: “Ve které si děti a hlavně skupiny škol budou moci odložit, odpočinout a vyzkoušet si třeba i nějaké různé tvůrčí aktivity, které budou připraveny a vlastně uschovány v mobiliáři. Bude tam i malá knihovna.”
Dům umění se otevře veřejnosti 13. ledna příštího roku zahájením výstavních projektů Metelice do očí, Syrová přitažlivost a Mistrovská díla dávných staletí.
---
17:00 – 2
MODERNÍ VÝUKA TECHNIKY V KARVINÉ
Karviná patří mezi města, která dlouhodobě kladou důraz na technické vzdělávání. Děti z místních základních škol poznávají moderní technologie nejen z učebnic, ale i přímo v praxi. Ve specializovaných učebnách průmyslovky.
Monika Danková, mluvčí Karviné: "Karvinští žáci se pod vedením odborných pedagogů ze Střední průmyslové školy učí pracovat s robotikou, 3D tiskem, virtuální realitou i přírodními vědami. Zjišťují, že technika může být o tvořivosti, objevování i zážitku z poznávání."
---
Mezi typická nářečí, kterými stále hovoří značná část lidí, patří i ta, která se používají na Těšínsku a Jablunkovsku. Právě v Jablunkově byli vyhlášeni vítězové 21. ročníku soutěže dětí hovořících nářečím.
Mezi typická nářečí, kterými stále hovoří značná část lidí, patří i ta, která se používají na Těšínsku a Jablunkovsku. Právě v Jablunkově byli vyhlášeni vítězové 21. ročníku soutěže dětí hovořících nářečím.
Soutěž každým rokem mapuje, jak děti ovládají nářečí svého regionu. Soutěžící pocházejí z české i polské strany hranice a lidová mluva se liší obec od obce. Jinak se mluví na Těšínsku a jinak na Jablunkovsku. I porota se proto skládala ze zástupců různých regionů.
Joanna Nogly, soutěžící: „Přijela jsem z Dolní Lomné a chodím do školy v Jablunkově. Účastnila jsem se soutěže nářečí a vyhrála jsem první místo. Doma mluvíme nářečím, hodně také polsky, protože otec je Polák a maminka také tak mluví.“
Barbora Šubrtová, soutěžící: „Já jsem z Písku, ale do školy chodím do Jablunkova. Dneska jsem byla na soutěži nářečí Po obou stranách Olše a prezentovala jsem text “Święto majdokuw”. Byl to nářeční text o levorukých lidech (nešikovných lidech s levýma rukama, pozn. red.). Doma mluvíme nářečím, takže mi to jde. V soutěži se hodnotí správnost nářečí tak, jak se skutečně mluví.”
Leszek Richter, organizátor soutěže: „V tomto roce jsme měli už 21. ročník, takže máme něco za sebou. Myslím, že můžeme být hrdí na to, co jsme dokázali za těch dvacet a více ročníků. Jak bylo vidět, máme tady mládež, která velmi ráda vystupuje a prezentuje nářeční texty. Není to ale jen o nářečí, je to také o kroji, takže se dotýkáme samotných základů našeho kulturního dědictví. Základním cílem a smyslem soutěže je ochrana, popularizace a propagace nářečí jako nedílné součásti našeho kulturního dědictví.“
Jablunkovské nářečí by se mohlo dostat pod ochranu UNESCO.
Luboš Čmiel (BEZPP), místostarosta Jablunkova: „Dnes tady probíhala krásná soutěž v nářečí, které se tady označuje jako gwara. Jsme na něj strašně hrdí a došlo dokonce k tomu, že se na minulém zasedání Sdružení obcí Jablunkovska všichni starostové dohodli, že se pokusí zapsat naše nářečí jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Jestli se to povede a jak dlouho to bude trvat, to dnes nikdo neví. Už jenom to, že se o to pokusíme, je ale strašně hezká věc. Jsme hrdí na to, že nářečí stále používáme, a když jsme dnes viděli malé děti, jak mluví řečí našich předků, babiček a prababiček, a vyprávějí úsměvné příběhy, měli jsme z toho velikou radost.“
Organizátoři soutěže by byli rádi, kdyby mladá generace nářečí nejen reprodukovala, ale aby v něm vytvářela i vlastní původní díla.
---
Novojičínská Charita uspořádala už v těchto dnech vánoční oběd pro lidi bez domova. Pro své klienty připravila štědrovečerní pokrm a drobné dárky.
Prostřít svým klientům k vánočnímu obědu se novojičínská Charita rozhodla ve větších prostorách klubu seniorů na ulici Msgr. Šrámka. K nazdobené tabuli usedla asi třicítka lidí, kteří využívají služeb azylového domu nebo víceméně žijí venku.
klienti Charity Nový Jičín:
“Dobré, v pohodě, je to zajímavé, nečekal jsem to.”
“Je to tady nádherné, lepší jak na svatbě, je to úžasné.”
Sváteční menu připravili žáci oboru kuchařské práce zdejšího Odborného učiliště a Praktické školy.
Dominik Till, žák oboru kuchařské práce OU a PrŠ Nový Jičín: “Bramborový salát s řízkem a bude se k tomu dávat káva a cukroví.”
Marek Procházka, terénní pracovník, Charita Nový Jičín: “Bude taky dáreček drobný, které dostanou klienti, kromě nějakých základních věcí dostanou také poukázkou do šatníku, takže můžou si tam pak vybrat nějaké oblečení, které budou potřebovat.”
Vojtěch Janšta, děkan Římskokatolické církve Nový Jičín: “Je pravda, že ten oběd, nebo nějaká hostina je takovým znamením těch vztahů. Že jsme spolu, jsme spolu rádi, nějakým způsobem chceme tvořit něco společné. Patří to k tomu adventu, patří to k Vánocům.”
Charita bude v pomoci lidem bez domova intenzivněji pokračovat v průběhu celé zimy. Kapacitu noclehárny navyšuje o možnost přespání na židličce. A kdo by chtěl, může lidem zajistit nocleh v teple zakoupením karty Z. Podrobnosti jsou na charitním webu.
---
Předvánoční čas přinesl do prostor Nové radnice silné lidské setkání. Po několika týdnech se zde znovu potkal 41letý muž s lidmi, kteří mu na konci listopadu zachránili život. Muž tehdy zkolaboval v práci v Ostravě-Mariánských Horách a bez rychlé pomoci by neměl šanci přežít.
Krátce před polednem 28. listopadu došlo u muže k náhlému kolapsu. Jeho zdravotní stav si vyžádal okamžitou resuscitaci. Zaměstnanci firmy neváhali a zahájili masáž srdce.
Libuše Holušová, zachránkyně: “Já jsem neměla v tu chvíli na výběr, takže kdybych to neudělala, tak nežije. Takže jsem ráda, že se to povedlo. Hrozně moc. Je to hrozně hezký pocit. My jsme byli takový velký tým. Jedni čekali, jedni volali, jedni vynosili defibrilátor, takže byla to taková týmová spolupráce.”
Velkou roli sehrála také městská policie, jejíž hlídka šla náhodou kolem. K záchraně muže použila automatizovaný externí defibrilátor, kterým byla budova teprve krátce vybavena.
Lumír Raška, strážník - zachránce, MP Ostrava: “Bylo to trošičku náročné na psychiku, kolegyně použila jednou ten výboj. A vím, že já jsem potom chvilku masíroval a přišli záchranáři. První dva dny ne, že nevadilo mi to, ale pak mi to začalo docházet, že vlastně fakt jsme vrátili otce rodině.”
Richard Černík, zachráněný muž: “Je to neuvěřitelné. Já jsem rád, že jsem tady a vidím tady ty lidi. Co na to říct.”
Podle lékařů šlo o akutní infarkt myokardu, který vyústil v srdeční zástavu. Právě rychlá reakce svědků byla klíčová.
Petr Papcun, zasahující záchranář ZZS MSK: “Na místě zafungoval celý ten záchranný řetězec. Byl naprosto ukázkový. Díky té laické včasné pomoci a těch přítomných svědků na místě, kteří měli po ruce ten automatizovaný externí defibrilátor a následné nemocniční péče se vlastně podařilo vrátit tátu zpět do života.”
Záchranáři byli na místě do pěti minut. Pacienta převzali od svědků, zajistili dýchací cesty, podali potřebné léky a připravili ho na transport do nemocnice. Poděkování zachráncům proběhlo symbolicky v adventním čase na Nové radnici.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: “Je to takový fantastický skoro vánoční příběh. Já mám z toho obrovskou radost. A tady musím říct, že se sešla strašná řada pozitivních okolností. Samozřejmě pohotová reakce zaměstnanců. Poděkování firmě, že se rozhodla mít vůbec ve svém pracovišti defibrilátor. A patří se poděkovat strážníkům, protože poskytovali první pomoc až do příjezdu záchranky. Takže opravdu se sešla asi celá řada šťastných věcí. A vlastně to bylo to rozuzlení, které má šťastný konec.”
Záchranáři zároveň připomínají, že veřejnost se nemusí bát pomoci. Dispečeři linky 155 jsou po celou dobu hovoru připraveni zachránce krok za krokem navádět a mají k dispozici i mapu rozmístění defibrilátorů.
Příběh z Ostravy je důkazem, že rychlá reakce, odvaha a spolupráce mohou zachránit lidský život – často během několika málo minut.
---
17:00 – 1
OPAVA TESTUJE ZÁJEM O DRUŽSTEVNÍ BYDLENÍ
Opava připravuje pilotní projekt družstevního bydlení v areálu bývalých Dukelských kasáren. V rámci postupné přeměny rozsáhlého území na moderní rezidenční čtvrť chce ověřit družstevní model jako dlouhodobě dostupnou a stabilní formu bydlení. Do konce příštího roku projdou revitalizací dva objekty, kde má vzniknout 61 bytů. Stejný počet by se měl realizovat o rok později.
VE STONAVĚ UCTILI OBĚTI DŮLNÍHO NEŠTĚSTÍ
Ve Stonavě se uskutečnil pietní akt na památku třinácti horníků, kteří zahynuli při výbuchu metanu v Dole ČSM v prosinci 2018. Jedno z nejtragičtějších důlních neštěstí v novodobé historii připomněli zástupci těžební společnosti OKD, hornické organizace, představitelé samospráv i veřejnost u památníku ve tvaru slzy, který tragédii symbolicky připomíná.
---
Frýdek-Místek podporuje charitativní organizaci Adra už od roku 2020 a výjimkou není ani letošní rok. Tentokrát dostaly potřebné vybavení kroužky pro děti s poruchou autistického spektra.
ADRA už roky pořádá ve Frýdku-Místku nejrůznější aktivity pro děti s poruchou autistického spektra.
Petr Adamus, vedoucí dobrovolnictví v ČR, ADRA: "Snažíme se vytvářet nějaký prostor pro děti na spektru autismu. Snažíme se tím pomoct rodičům, kteří toho mají dost na starosti. Snažíme se jim trošku vyšetřit času, a proto s dětmi nacvičujeme různé typy aktivit. Mezi ty nejdůležitější určitě patří nácvik komunikačních aktivit, nácvik sociálních dovedností, mezi něž patří určitě i rozvoj emocí, aby děti dokázaly trošičku vyjadřovat nějakou svoji nevoli nebo vůli, radost či hněv. Takže to všechno se v těch našich volnočasových aktivitách učíme."
Od listopadu letošního roku rozjela ADRA volnočasové aktivity také v objektu na Sadové ulici.
Petr Adamus, vedoucí dobrovolnictví v ČR, ADRA: "Tady máme teď těch nejmenších pět dětí. Jsou to všechno děti předškolního věku, se kterými je ta práce velmi náročná, protože si teprve zvykají. Snažíme se je nejdřív prostě adaptovat, aby si zvykly na ten prostor tady. A díky našim speciálním pedagogům a dobrovolníkům, kteří vedou ty aktivity, se nám to, myslím si, daří."
Letos město poskytlo Adře pomůcky v hodnotě 10 000 korun právě pro tyto speciální kroužky.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme získali cenu Obec přátelská rodině a seniorům a jeden z projektů, které jsme do tohoto programu zahrnuli, je právě tento klub pro děti s poruchou autistického spektra, a proto jsme i finančně přispěli nákupem těchto pomůcek a hraček do tohoto klubu."
Jak do budoucna budete tyto aktivity podporovat?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě v tomto budeme nadále pokračovat. My jsme i pro letošní rok umožnili dětem být v těchto nových prostorech, protože zatím byly jenom v Centru aktivních seniorů a teď ještě dále 3x v týdnu jsou tady na Sadové v Klubu pro seniory."
A k čemu vlastně tyto speciální pomůcky slouží?
Zuzana Matulová, vedoucí kreativního kroužku: "Tak tady vidíme emoční polštáře, které slouží k tomu, aby si děti uvědomovaly, jakou aktuálně zažívají emoci, což je u dětí s autismem poměrně náročná disciplína. Potom tady máme třeba magnetickou stavebnici, která také slouží k rozvoji konstrukční činnosti a stavění. Děti to mají hodně rády. Potom jsou tady senzomotorické dlaždice anebo pomůcky na nakreslení, které také slouží v rámci rozvoje senzomotoriky."
Jak se těšíte, že toto budete s dětmi využívat?
Lenka Marušáková, lektorka: "Velmi se těšíme. Myslím si, že je jenom dobře, když můžeme mít široký výběr těch pomůcek. Takže myslím si, že nejenom my, ale i děti to určitě moc rádi využijeme."
Ulehčí vám to vaši roli?
Lenka Marušáková, lektorka: "Myslím si, že určitě ulehčí. S kolegyní si připravujeme i vlastní pomůcky, ale určitě se moc těšíme, že vymyslíme mnoho dalších aktivit i tady s těmito pomůckami."
---
Galerie výtvarného umění v Ostravě dokončuje renovaci návštěvnického zázemí Domu umění. Obnova se týká vestibulu, pokladny, galerijního obchodu, šatny i toalet. Slavnostní otevření pro veřejnost je naplánováno v první polovině ledna.
Rekonstrukce citlivě navazuje na původní architektonický záměr z roku 1926. Do interiéru i na fasádu se vracejí kulová svítidla a barevnost, které připomínají atmosféru 20. let minulého století.
Jiří Jůza, ředitel, GVUO: “V rámci rekonstrukce domů umění jsme dělali jakousi stratigrafii tady tohohle spodního parteru, kde se ukázalo, že původně v tom roce 1926 zde bylo takzvané štukolustro, připomínající v podstatě mramorový obklad a my jsme část v rámci schodiště zpřístupnili, aby si návštěvníci mohli představit, jak to asi vypadalo.”
Stavební práce odkryly například pokladní okénko u vstupního schodiště a také okno nad vstupem na zahradu.
Jiří Jůza, ředitel, GVUO: “V rámci drobných úprav na Domě umění jsme se rozhodli i rekonstruovat a obnovit takové drobné detaily, jako je třeba kruhové okno za mnou. Současně jsme obnovovali do původního vzhledu vchodové dveře na terasu, které nahradily ty nevhodné dveře ze 70. let.”
Proměnou prochází i prostor bývalé kavárny, který bude nově sloužit jako rozšířený galerijní obchod a vznikne tady i interaktivní tvůrčí zóna.
Jana Sedláková, edukátorka, GVUO: “Ve které si děti a hlavně skupiny škol budou moci odložit, odpočinout a vyzkoušet si třeba i nějaké různé tvůrčí aktivity, které budou připraveny a vlastně uschovány v mobiliáři. Bude tam i malá knihovna.”
Dům umění se otevře veřejnosti 13. ledna příštího roku zahájením výstavních projektů Metelice do očí, Syrová přitažlivost a Mistrovská díla dávných staletí.
---
17:00 – 2
MODERNÍ VÝUKA TECHNIKY V KARVINÉ
Karviná patří mezi města, která dlouhodobě kladou důraz na technické vzdělávání. Děti z místních základních škol poznávají moderní technologie nejen z učebnic, ale i přímo v praxi. Ve specializovaných učebnách průmyslovky.
Monika Danková, mluvčí Karviné: "Karvinští žáci se pod vedením odborných pedagogů ze Střední průmyslové školy učí pracovat s robotikou, 3D tiskem, virtuální realitou i přírodními vědami. Zjišťují, že technika může být o tvořivosti, objevování i zážitku z poznávání."
---
Mezi typická nářečí, kterými stále hovoří značná část lidí, patří i ta, která se používají na Těšínsku a Jablunkovsku. Právě v Jablunkově byli vyhlášeni vítězové 21. ročníku soutěže dětí hovořících nářečím.
Mezi typická nářečí, kterými stále hovoří značná část lidí, patří i ta, která se používají na Těšínsku a Jablunkovsku. Právě v Jablunkově byli vyhlášeni vítězové 21. ročníku soutěže dětí hovořících nářečím.
Soutěž každým rokem mapuje, jak děti ovládají nářečí svého regionu. Soutěžící pocházejí z české i polské strany hranice a lidová mluva se liší obec od obce. Jinak se mluví na Těšínsku a jinak na Jablunkovsku. I porota se proto skládala ze zástupců různých regionů.
Joanna Nogly, soutěžící: „Přijela jsem z Dolní Lomné a chodím do školy v Jablunkově. Účastnila jsem se soutěže nářečí a vyhrála jsem první místo. Doma mluvíme nářečím, hodně také polsky, protože otec je Polák a maminka také tak mluví.“
Barbora Šubrtová, soutěžící: „Já jsem z Písku, ale do školy chodím do Jablunkova. Dneska jsem byla na soutěži nářečí Po obou stranách Olše a prezentovala jsem text “Święto majdokuw”. Byl to nářeční text o levorukých lidech (nešikovných lidech s levýma rukama, pozn. red.). Doma mluvíme nářečím, takže mi to jde. V soutěži se hodnotí správnost nářečí tak, jak se skutečně mluví.”
Leszek Richter, organizátor soutěže: „V tomto roce jsme měli už 21. ročník, takže máme něco za sebou. Myslím, že můžeme být hrdí na to, co jsme dokázali za těch dvacet a více ročníků. Jak bylo vidět, máme tady mládež, která velmi ráda vystupuje a prezentuje nářeční texty. Není to ale jen o nářečí, je to také o kroji, takže se dotýkáme samotných základů našeho kulturního dědictví. Základním cílem a smyslem soutěže je ochrana, popularizace a propagace nářečí jako nedílné součásti našeho kulturního dědictví.“
Jablunkovské nářečí by se mohlo dostat pod ochranu UNESCO.
Luboš Čmiel (BEZPP), místostarosta Jablunkova: „Dnes tady probíhala krásná soutěž v nářečí, které se tady označuje jako gwara. Jsme na něj strašně hrdí a došlo dokonce k tomu, že se na minulém zasedání Sdružení obcí Jablunkovska všichni starostové dohodli, že se pokusí zapsat naše nářečí jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO. Jestli se to povede a jak dlouho to bude trvat, to dnes nikdo neví. Už jenom to, že se o to pokusíme, je ale strašně hezká věc. Jsme hrdí na to, že nářečí stále používáme, a když jsme dnes viděli malé děti, jak mluví řečí našich předků, babiček a prababiček, a vyprávějí úsměvné příběhy, měli jsme z toho velikou radost.“
Organizátoři soutěže by byli rádi, kdyby mladá generace nářečí nejen reprodukovala, ale aby v něm vytvářela i vlastní původní díla.
---
