Kvůli pandemii se ostravský dopravní podnik potýká s velkým úbytkem cestujících, což je ale problém v celé zemi. Lidé mají strach, že se ve vozidlech nakazí. Proto jsou nyní vozy čištěny mnohem častěji, než dříve a k desinfekci a likvidaci virů se používají také ionizátory. Pokud tedy pasažéři používají roušky, mělo by být cestování bezpečné.
Ostravský dopravní podnik bojuje za návrat pasažérů do městské hromadné dopravy. Kvůli pandemii ubylo v loňském roce 20 procent cestujících a s tím je spojen i značný pokles příjmů společnosti. Už před téměř rokem se proto začaly vozy mnohem častěji a také pečlivěji čistit a desinfikovat.
Daniel Morys, ředitel DP Ostrava: "Znásobili jsme investice nejen do čištění, ale i do desinfekce interiéru vozu a můžeme říct, že dnešní MHD v Ostravě je rozhodně bezpečnější nejen z pohledu nákazy, ale i z pohledu potenciálních incidentů."
Vedení podniku potvrdilo, že nemá informace o žádném nakaženém ve vozidle hromadné dopravy. Výdaje na čištěni stouply o 200 procent. Zakoupeno bylo také 44 ionizátorů, které likvidují i bakterie a viry.
Libor Mašín, technik: "To je vyvíječ ozónu. Tady nastavíme čas, jak dlouho to má pracovat. Je to neviditelné."
Jak důkladně jsou vozy čištěny se může každý podívat i na videu, které dopravní podnik zveřejnil na internetu. O čištění vozidel MHD z venkovní strany se stará 5 nových kartáčových mycích strojů. Zastávky mají na starosti modernizovaná úklidová vozidla.
---
Bělský les na Jihu Ostravy je oblíbeným místem vandalů. Ve srovnání s ostatními ostravskými lesoparky právě tady řádí nejčastěji. Aktuálně poničili naučné tabule, které posprejovali nacistickými znaky a musí se komplet vyměnit.
V Bělském lese opět řádil vandal. Posprejoval hned 5 naučných tabulí. Nejde o ojedinělý případ. Vandalové tady ročně napáchají škody za statisíce korun.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Některé cedule byly i pořezané nějakým nožem, protože sprejerovi došel sprej, tak si s tím asi chtěl pohrát tímto způsobem. Škoda, která tady vznikla se pohybuje asi kolem 7 tisíc.”
Sprejer nevynechal ani postavičku Surikaty, která byla součástí Surikatí stezky. Ta v Bělském lese vznikla na motivy pohádky, kterou přímo pro děti z městského obvodu Ostrava-Jih napsala místní autorka a jejíž příběh se odehrává právě v Bělském lese. Případem se už zabývá policie.
Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “O to víc nás mrzelo, že někdo přišel a takovou prostou dětskou radost pomalovat nacistickými znaky.”
Vandalové neničí jen naučné cedule, ale také odpadkové koše, nebo lavičky. Nejčastěji v Bělském lese řádí v pátek a v sobotu večer pod vlivem alkoholu.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Což vidíme potom na těch lahvích, které se tak různě povalují v lese a souvisí to i s tím vandalismem ohledně odpadkových košů, kdy je to vytaháno, rozkopáno."
Terčem vandalů se loni staly i dětské lanové překážky, ze kterých odřezali několik částí a poté si je odnesli a také pítko u grilovacího altánu.
---
Sociální služby v Havířově už opět přijímají seniory na respitní péči. Dělají také všechno proto, aby rodinní příslušníci nemuseli mít o své blízké obavy. Na oddělení platí přísná opatření, zaměstnanci jsou pravidelně testování, stejně tak i návštěvy.
Respitní péče slouží k tomu, aby rodiny, pokud si potřebují odpočinout, nebo se nemohou na určitou dobu postarat o svého seniora, mohly využití právě této odlehčovací služby. Covid se ale nevyhnul ani tomuto zařízení v Havířově. Díky režimovým opatřením sociální služby už ale opět přijímají nové klienty, přesto kapacita není naplněna.
Kateřina Holeszová, vedoucí sociální a terénní péče SsmH: “Samozřejmě se snažíme fungovat tak, aby se nákaza tady nedostala. To znamená, že pracovníci nosí ochranné pomůcky, jsou pravidelně testování a i klienti před nástupem na oddělení absolvují PCR test. Takže se snažíme dodržovat veškerá opatření a zamezení vzniku nákazy na oddělení.”
Nákaza by neměla na oddělení proniknout ani ze strany návštěv.
Martina Šotkovská, vedoucí respitní péče: "Rodinní příslušníci se musí vždy nejdříve nahlásit, ať víme počet těch návštěv, protože návštěvy se testují, testují se antigenními testy. Návštěvy jsou na pokojích, vždy hodinu a jeden člen rodiny. Netýká se to dětí do patnácti let."
Zdravotníci samozřejmě měří všem i teplotu. Klientům dvakrát denně. Zařízení má i vyčleněná čtyři lůžka pro případnou izolaci.
---
Myslivost není jen o lovu, ale hlavně o potřebné a užitečné pomoci divoké zvěři. Bez neustálého přikrmování by zvěř v zimních měsících nepřežila. Své o tom ví například myslivci z Karviné, kteří chodí zvěř pravidelně přikrmovat.
Jednou až dvakrát týdně přicházejí karvinští myslivci k hájence v Borku, aby tady připravili směs krmení pro zvěř. Tu mají uskladněnou v sudech, aby se do ní nepustili hlodavci.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Každý myslivec si to určuje sám, jestli vidím, že ta strava je pryč, tak doplním. To znamená chodit kontrolovat a doplňovat. Záleží úživnost honitby, máme tam kaštany, žaludy, vidím, že tu srnčí hrabe, ono nehrabe proto, aby si hrálo, ale proto, aby našlo potravu. V této lokalitě vím, že hrabe kvůli žaludům."
Přikrmuje se zvěř pernatá, potrava se sype do zařízení nazvané zásyp.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Momentálně stojíme u krmelce, to je zařízení pro zvěř spárkatou. Krmíme ovsem, může se dávat i řepa, listy z řepy a podobně, kdysi jsme dělali krmelci je objemové krmivo, je tam seno, pak můžeme dávat zrní."
Do krmení přidávají preventivně myslivci i lék proti střečkům, což je parazit, který klade larvy do těla spárkaté zvěře.
Důležitá je pro zvěř i sůl, tu myslivci doplňují do takzvaného medicinálního lizu. Myslivci se snaží regulovat počty přemnožené škodné zvěře, jako je liška, kuna, divočáci nebo straky. V lesích se také vyskytuje psík mývalovitý.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "Je to škodná jako liška, ale dá se říct, že ještě horší."
Problém myslivci ale nevidí jen v přemnožení škodné, ale i pohybu volně puštěných psů v lesích nebo na polích. Ti třeba srnu nedohoní, následky jsou ale pro ni, po samotném úprku před psem fatální.
---
Zajímavá podívaná se naskytla návštěvníkům Jeseníků a Beskyd. Nad horami za slunečného mrazivého počasí přeletělo 6 horkovzdušných balónů z Brněnska. Ještě krásnější pohledy se nabídly samotným vzduchoplavcům. Pojďme se na ty nejkrásnější podívat.
Balón byl vůbec prvním prostředkem, který člověka vynesl do oblak. Již v roce 1784 postavili první vzducholoď bratři Motgolfiérové. V Čechách pak o rok později Tadeáš Haenke, nejprve bez posádky, a v roce 1790 první pasažéry vynesl Jáchym Šternberk. Letošní zimní přelet byl vlastně povinným tréninkovým letem balónářů.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Piloti musí udržovat rozlítanost aby udrželi průkazy, de facto s tím stavem jaký je, covidím, tak se vlastně nelítají pasažéři, ale ti piloti můžou letět tady ten kondiční let. Takže třeba ve dvou.“
V Jeseníkách balóny vystoupaly až do výše 2300 metrů nad mořem. Nevadil jim vítr ani mráz, který jsme zažívali na zemi.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Ta pocitová teplota v balónu je vždycky lepší, než když stojíte někde na kopci u vysílače a na vás tam fouká. Protože na vás v balónu nefouká, letíte s tím větrem. Taky v balónu občas zatopíte hořákem.“
Samotné řízení směru balónu se provádí změnou jejich výšky, kdy využívají vzdušné proudy různých směrů. Proto se také dokázaly vrátit zpět na Brněnsko.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Jedni přeletěli letiště Tuřany a ten druhý balón někde před Brnem ve vedlejší vesnici než bydlí, než mají chalupu, tak tam přistáli.“
V případě příznivého počasí se podle plánů letců brzy můžeme těšit také na záběry z Krušných Hor nebo Krkonoš.
---
Kvůli pandemii se ostravský dopravní podnik potýká s velkým úbytkem cestujících, což je ale problém v celé zemi. Lidé mají strach, že se ve vozidlech nakazí. Proto jsou nyní vozy čištěny mnohem častěji, než dříve a k desinfekci a likvidaci virů se používají také ionizátory. Pokud tedy pasažéři používají roušky, mělo by být cestování bezpečné.
Ostravský dopravní podnik bojuje za návrat pasažérů do městské hromadné dopravy. Kvůli pandemii ubylo v loňském roce 20 procent cestujících a s tím je spojen i značný pokles příjmů společnosti. Už před téměř rokem se proto začaly vozy mnohem častěji a také pečlivěji čistit a desinfikovat.
Daniel Morys, ředitel DP Ostrava: "Znásobili jsme investice nejen do čištění, ale i do desinfekce interiéru vozu a můžeme říct, že dnešní MHD v Ostravě je rozhodně bezpečnější nejen z pohledu nákazy, ale i z pohledu potenciálních incidentů."
Vedení podniku potvrdilo, že nemá informace o žádném nakaženém ve vozidle hromadné dopravy. Výdaje na čištěni stouply o 200 procent. Zakoupeno bylo také 44 ionizátorů, které likvidují i bakterie a viry.
Libor Mašín, technik: "To je vyvíječ ozónu. Tady nastavíme čas, jak dlouho to má pracovat. Je to neviditelné."
Jak důkladně jsou vozy čištěny se může každý podívat i na videu, které dopravní podnik zveřejnil na internetu. O čištění vozidel MHD z venkovní strany se stará 5 nových kartáčových mycích strojů. Zastávky mají na starosti modernizovaná úklidová vozidla.
---
Bělský les na Jihu Ostravy je oblíbeným místem vandalů. Ve srovnání s ostatními ostravskými lesoparky právě tady řádí nejčastěji. Aktuálně poničili naučné tabule, které posprejovali nacistickými znaky a musí se komplet vyměnit.
V Bělském lese opět řádil vandal. Posprejoval hned 5 naučných tabulí. Nejde o ojedinělý případ. Vandalové tady ročně napáchají škody za statisíce korun.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Některé cedule byly i pořezané nějakým nožem, protože sprejerovi došel sprej, tak si s tím asi chtěl pohrát tímto způsobem. Škoda, která tady vznikla se pohybuje asi kolem 7 tisíc.”
Sprejer nevynechal ani postavičku Surikaty, která byla součástí Surikatí stezky. Ta v Bělském lese vznikla na motivy pohádky, kterou přímo pro děti z městského obvodu Ostrava-Jih napsala místní autorka a jejíž příběh se odehrává právě v Bělském lese. Případem se už zabývá policie.
Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “O to víc nás mrzelo, že někdo přišel a takovou prostou dětskou radost pomalovat nacistickými znaky.”
Vandalové neničí jen naučné cedule, ale také odpadkové koše, nebo lavičky. Nejčastěji v Bělském lese řádí v pátek a v sobotu večer pod vlivem alkoholu.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Což vidíme potom na těch lahvích, které se tak různě povalují v lese a souvisí to i s tím vandalismem ohledně odpadkových košů, kdy je to vytaháno, rozkopáno."
Terčem vandalů se loni staly i dětské lanové překážky, ze kterých odřezali několik částí a poté si je odnesli a také pítko u grilovacího altánu.
---
Sociální služby v Havířově už opět přijímají seniory na respitní péči. Dělají také všechno proto, aby rodinní příslušníci nemuseli mít o své blízké obavy. Na oddělení platí přísná opatření, zaměstnanci jsou pravidelně testování, stejně tak i návštěvy.
Respitní péče slouží k tomu, aby rodiny, pokud si potřebují odpočinout, nebo se nemohou na určitou dobu postarat o svého seniora, mohly využití právě této odlehčovací služby. Covid se ale nevyhnul ani tomuto zařízení v Havířově. Díky režimovým opatřením sociální služby už ale opět přijímají nové klienty, přesto kapacita není naplněna.
Kateřina Holeszová, vedoucí sociální a terénní péče SsmH: “Samozřejmě se snažíme fungovat tak, aby se nákaza tady nedostala. To znamená, že pracovníci nosí ochranné pomůcky, jsou pravidelně testování a i klienti před nástupem na oddělení absolvují PCR test. Takže se snažíme dodržovat veškerá opatření a zamezení vzniku nákazy na oddělení.”
Nákaza by neměla na oddělení proniknout ani ze strany návštěv.
Martina Šotkovská, vedoucí respitní péče: "Rodinní příslušníci se musí vždy nejdříve nahlásit, ať víme počet těch návštěv, protože návštěvy se testují, testují se antigenními testy. Návštěvy jsou na pokojích, vždy hodinu a jeden člen rodiny. Netýká se to dětí do patnácti let."
Zdravotníci samozřejmě měří všem i teplotu. Klientům dvakrát denně. Zařízení má i vyčleněná čtyři lůžka pro případnou izolaci.
---
Myslivost není jen o lovu, ale hlavně o potřebné a užitečné pomoci divoké zvěři. Bez neustálého přikrmování by zvěř v zimních měsících nepřežila. Své o tom ví například myslivci z Karviné, kteří chodí zvěř pravidelně přikrmovat.
Jednou až dvakrát týdně přicházejí karvinští myslivci k hájence v Borku, aby tady připravili směs krmení pro zvěř. Tu mají uskladněnou v sudech, aby se do ní nepustili hlodavci.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Každý myslivec si to určuje sám, jestli vidím, že ta strava je pryč, tak doplním. To znamená chodit kontrolovat a doplňovat. Záleží úživnost honitby, máme tam kaštany, žaludy, vidím, že tu srnčí hrabe, ono nehrabe proto, aby si hrálo, ale proto, aby našlo potravu. V této lokalitě vím, že hrabe kvůli žaludům."
Přikrmuje se zvěř pernatá, potrava se sype do zařízení nazvané zásyp.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Momentálně stojíme u krmelce, to je zařízení pro zvěř spárkatou. Krmíme ovsem, může se dávat i řepa, listy z řepy a podobně, kdysi jsme dělali krmelci je objemové krmivo, je tam seno, pak můžeme dávat zrní."
Do krmení přidávají preventivně myslivci i lék proti střečkům, což je parazit, který klade larvy do těla spárkaté zvěře.
Důležitá je pro zvěř i sůl, tu myslivci doplňují do takzvaného medicinálního lizu. Myslivci se snaží regulovat počty přemnožené škodné zvěře, jako je liška, kuna, divočáci nebo straky. V lesích se také vyskytuje psík mývalovitý.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "Je to škodná jako liška, ale dá se říct, že ještě horší."
Problém myslivci ale nevidí jen v přemnožení škodné, ale i pohybu volně puštěných psů v lesích nebo na polích. Ti třeba srnu nedohoní, následky jsou ale pro ni, po samotném úprku před psem fatální.
---
Zajímavá podívaná se naskytla návštěvníkům Jeseníků a Beskyd. Nad horami za slunečného mrazivého počasí přeletělo 6 horkovzdušných balónů z Brněnska. Ještě krásnější pohledy se nabídly samotným vzduchoplavcům. Pojďme se na ty nejkrásnější podívat.
Balón byl vůbec prvním prostředkem, který člověka vynesl do oblak. Již v roce 1784 postavili první vzducholoď bratři Motgolfiérové. V Čechách pak o rok později Tadeáš Haenke, nejprve bez posádky, a v roce 1790 první pasažéry vynesl Jáchym Šternberk. Letošní zimní přelet byl vlastně povinným tréninkovým letem balónářů.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Piloti musí udržovat rozlítanost aby udrželi průkazy, de facto s tím stavem jaký je, covidím, tak se vlastně nelítají pasažéři, ale ti piloti můžou letět tady ten kondiční let. Takže třeba ve dvou.“
V Jeseníkách balóny vystoupaly až do výše 2300 metrů nad mořem. Nevadil jim vítr ani mráz, který jsme zažívali na zemi.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Ta pocitová teplota v balónu je vždycky lepší, než když stojíte někde na kopci u vysílače a na vás tam fouká. Protože na vás v balónu nefouká, letíte s tím větrem. Taky v balónu občas zatopíte hořákem.“
Samotné řízení směru balónu se provádí změnou jejich výšky, kdy využívají vzdušné proudy různých směrů. Proto se také dokázaly vrátit zpět na Brněnsko.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Jedni přeletěli letiště Tuřany a ten druhý balón někde před Brnem ve vedlejší vesnici než bydlí, než mají chalupu, tak tam přistáli.“
V případě příznivého počasí se podle plánů letců brzy můžeme těšit také na záběry z Krušných Hor nebo Krkonoš.
---
