Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Stavební učiliště v Opavě získá moderní dílny
  • Hard Rico se k loupeži přiznal ale chce nižší trest
  • Hospic ve Frýdku-Místku má novou fotovoltaiku
  • Mateřská škola ČSA se u Lučiny rozloučila se zimou
  • Žermanická přehrada se lidem na Světový den vody otevřela po 7 letech

Stavební učiliště v Opavě získá moderní dílny

Střední odborné učiliště stavební v Opavě čeká velká proměna. Moravskoslezský kraj tam vybuduje nové moderní dílny a učebny za více než 100 milionů korun. Jedná se o další projekt podpořený z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Stávající prostory dílen na ulici Janská už kapacitně ani technicky nevyhovují. Řešením je rozsáhlá modernizace, která výrazně zvýší kapacitu i kvalitu odborné výuky.

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Budeme zde budovat nové zázemí, nové dílny pro zhruba asi 90 žáků, což je navýšení kapacity, budou tady umístěny nové moderní technologie, strojní zařízení zhruba v hodnotě 20 milionů korun, celková investice i s tou stavbou vyjde zhruba na 108 milionů korun.”

Nové prostory vzniknou přístavbou i nástavbou stávající budovy. Díky tomu se škola konečně zbaví dlouhodobého nedostatku místa.

Miroslav Weisz, ředitel, Střední odborné učiliště stavební, Opava: “Rekonstrukce je hlavně z prostorových důvodů, že my tady už nemáme prostor, aby jsme se mohli někde dál rozširovat a hlavně nakupovat nové technologie.”

Součástí projektu je také vybudování moderní počítačové učebny, která bude sloužit k výuce programování CNC strojů.

Nové dílny budou využívat studenti oborů truhlář, tesař i klempíř, kteří nyní pracují v provizorních podmínkách.

anketa: učni, Střední odborné učiliště stavební, Opava: “Některé ty stroje už jsou takové zastaralejší. Jsme tady teďka spojeni s pokrývačemi a ten prostor je fakt malý, je tady málo ponků, takže bude to jako lepší.

“Je to docela dobrý jako, těším se.”

“No jako bude to dobrý.”

Stavba potrvá přibližně dva roky a technicky nebude úplně jednoduchá.

---

Hard Rico se k loupeži přiznal ale chce nižší trest

V pondělí začal očekávaný soud se známým ostravským raperem Enricem Peštou, který si v hudebním světě říká Hard Rico. Ten hned v úvod líčení všechny zaskočil přiznáním viny za loupež a vydírání, ke kterému se postupně přidali i jeho kumpáni. Obžalovaní za to chtějí nižší tresty.

Hard Rico často zpíval o penězích a úspěchu, ale jeho poslední skladba je motivována pobytem ve vazbě, kde si už přestal hrát na gangstera ze svých textů a zažil realitu. Poté, co přednesl státní zástupce obžalobu, Hard Rico se postavil a ke všemu se přiznal.

Enrico Pešta - Hard Rico, obžalovaný: "Já jsem se rozhodl takhle, že bych chtěl prohlásit vinu. Souhlasím s tím, že jsem prostě udělal to, co jsem udělal, a lituju toho zpětně strašně."

Stejně tak udělali i jeho komplici, až na jednoho. Hard Rico byl šéfem gangu, který prostřednictvím volavky vylákal do bytu v Porubě známého a z něho pak chtěli fackami a výhružkami dostat peníze.

Michal Krol, státní zástupce: "Měli použít násilí a pohrůžky násilí s cílem donutit poškozeného k vydání finančních prostředků a případně též dalších movitých věcí."

O soudní líčení byl takový zájem, že se vydávaly vstupenky. Hard Rico je v určité komunitě velmi známý, jeho skladby mají miliony zhlédnutí na sociálních sítích.

Igor Krajdl, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "O hlavní líčení je poměrně velký zájem z řad veřejnosti. A protože, byť jsme zvolili největší jednací síň, je omezena její kapacita, tak vstup do místnosti je na vstupenky. Vydali jsme celkem 75 vstupenek."

Přiznání viny znamená, že nemusí proběhnout zdlouhavé dokazování. Žalobce navrhl Hard Ricovi 7 let za mřížemi a peněžitý trest milion korun. S tím už ale, stejně jako jeho komplici, nesouhlasil a je pravděpodobné, že si za přiznání viny vyslouží skutečně nižší tresty.

---
POŽÁR ZAHRADNÍHO DOMKU V ORLOVÉ

Čtyři jednotky hasičů zasahovaly v neděli u požáru zahradního domku v Orlové-Porubě. Hasiči řešili i propanbutanovou láhev uvnitř, kterou vytáhli a museli ochlazovat. Oheň napáchal škodu za 700 tisíc korun, ale hasiči svým zásahem uchránili majetek za milion. Příčina požáru je v šetření.

ÚDRŽBA MOSTNÍCH ZÁVĚRŮ NA D48

Ředitelství silnic a dálnic provádí plánovanou údržbu mostních závěrů na dálnici D48 u Rychaltic. Práce vyjdou zhruba na 6,8 milionu korun a potrvají maximálně pět měsíců. Provoz na dálnici zůstal obousměrný, řidiči však musí počítat se zúžením jízdních pruhů. Opatrnost bude nutná i při průjezdu pod mostem.

---

Hospic ve Frýdku-Místku má novou fotovoltaiku

Hospic ve Frýdku-Místku bude velmi brzy šetřit významné finanční prostředky za elektrickou energii. Město totiž pořídilo na střechu tohoto zařízení novou fotovoltaiku, která by měla pokrýt náročný provoz kuchyně a prádelny.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava pomohla před dvěma lety Frýdku-Místku vytipovat městské objekty, pro které by byla fotovoltaika vhodná.

Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Rozhodnutí padlo z jednoho prostého důvodu, a to je ušetřit na nákladech za elektrickou energii, přičemž tu elektrickou energii, kterou fotovoltaické panely vyrobí, bychom měli beze zbytku spotřebovat."

Jaký byl tedy průběh událostí? Jak dlouho jste stavěli?

Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Průběh událostí byl plynulý. Stavba byla dokončena ve druhé polovině minulého roku. Počátek stavby byl někdy v první polovině roku a bylo to všechno bez nějakých větších zádrhelů nebo problémů."

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musíme prostě hledat náhradní zdroje, musíme dosáhnout úspor a nějakého optimálního řešení v ekonomice těchto objektů. Takže po vytipování těchto objektů jsme přistoupili k realizaci dvou a následně připravujeme další, protože chceme zjistit, jak se to chová. Musíme samozřejmě spolupracovat s ČEZem a dosáhnout nějaké optimální formy spolupráce. Není to úplně jednoduché. Ty podmínky se trošku mění a ti, kteří to jdou touto cestou, mohou potvrdit, že to není automatické, že si prostě dám fotovoltaiku a mám vyhráno. Je tam další proces. Je to otázka, jestli ten objekt to potřebuje sám, nebo s tou přebytečnou energií nějakým způsobem obchoduje."

V zařízení, jakým je hospic, se nejvíce elektrické energie spotřebuje v kuchyni a v prádelně. Fotovoltaika pokryje významnou, nikoli však veškerou spotřebu hospice.

Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Veškerou naši spotřebu to asi nepokryje, protože výkon těch fotovoltaických panelů je jen necelých 80 kW. V peaku samozřejmě znamená nejvyšší výkon za ideálních podmínek, kdy svítí slunce a podobně. Takže ne každý den je slunečný. Ale v případě, že by se tak stalo a bylo krásně bez mračen a slunečno, tak i tak podle naší dosavadní spotřeby bychom měli tento výkon spotřebovat."

Frýdek-Místek využil při pořízení nové fotovoltaiky i dotace.

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zčásti jsou tam dotace. Celková investice byla tři a půl milionu korun. Je tam 172 panelů na střeše a vyhodnotíme to až za nějaké období. Teď je Ten předpoklad. Samozřejmě, ale nemusí být pravdivý. Plán a realita jsou dvě různé věci a slibujeme si od toho úsporu. U tohoto typu investice předpokládáme, že veškerou vyrobenou energii spotřebuje hospic pro své provozy, zejména kuchyň a prádelnu. Takže si slibujeme, že ta úspora bude výrazná a výsledky budeme vědět. S panem ředitelem jsme se dohodli, že nám průběžně bude dávat výsledky, ale nejdříve to předpokládám za půl roku, možná za 8 měsíců."

Když to dopadne dobře, plánujete pokračovat na dalších městských budovách?

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme zrealizovali další objekt a to je základní škola. Tam je to trošku složitější. O fotovoltaiku se nám starají Technické služby a o celý ten provoz a hospodaření. A samozřejmě chceme pokračovat dál. Máme vytipovány další objekty a postupně bychom to rádi, kdyby v ideálním světě jsme to nainstalovali na všechny naše objekty."

---

Mateřská škola ČSA se u Lučiny rozloučila se zimou

Mateřská škola ČSA v Havířově se každoročně s dětmi loučí se zimou a vítá příchod jara tradičním zvykem. Ani letos tomu nebylo jinak a malí školáci se vydali k řece Lučině, kde společně vhodili do vody Morenu.

Děti z Mateřské školy ČSA zažily krásné dopoledne. V průvodu, doprovázeném zpěvem a zvukem řehtaček, vyrazily k řece Lučině, aby dodržely starý lidový zvyk vynášení Moreny.

Lenka Přibylová, učitelka MŠ ČSA Havířov: „Tuhle akci pořádáme každý rok. Loni jsme ji měli ve větším rozsahu, protože s námi šla i Mateřská škola Stromovka. Připravujeme se na ni celý týden různými básničkami a povídáním o Moraně, co to vlastně je, jaké jsou tradice a tak dále.“

Školka myslí i na zvířata, a tak Morenu před vhozením do vody svlékli.

Lenka Přibylová, učitelka MŠ ČSA Havířov: „Morenu jsme udělali z chleba a rohlíků, protože děti vědí, že když se to hodí do vody, rozmočí se to a je to vlastně pro rybičky.“

Anketa: „Donesla jsem Morenu a hodili jsme ji do vody, protože chceme jaro."

Anketa: „Mně se líbila zima, ale už se těším, až bude léto.“

Příchod jara děti oslavily i na zahradě, kde strávily celé dopoledne.

---

KARVINSKÉ MOŘE SE PŘIPRAVUJE NA SEZÓNU

Na Karvinském moři už probíhají přípravy na novou sezónu. Pracovníci Technických služeb Karviná už kontrolují a opravují celý areál.

Monika Danková, mluvčí Karviné: „Zaměřují se především na mobiliář, lavičky, odpočinková místa, mola a další prvky, které návštěvníci využívají. Kontrolují jejich stav. Řeší uvolněné nebo chybějící spoje, drobná poškození i věci, které je potřeba opravit nebo znovu natřít.“

---

Žermanická přehrada se lidem na Světový den vody otevřela po 7 letech

V sobotu se veřejnosti v rámci Světového dne vody opět otevřely hráze a další prostory přehradních nádrží. Stovky lidí zamířily například na Žermanickou přehradu, která byla přístupná po 7 letech.

Nejdříve se návštěvníci dozvěděli něco o historii vodního díla, technických parametrech, a pak se mohli podívat do části hráze nových chodeb.

Vojtěch Popieluch, Povodí Odry, hrázný Žermanické přehrady: "Hodně, co jsou tady lidi překvapení, když jim vykládám, kolik, když se přehrada postavila v padesátých letech, kolik Nová huť odebírala vody z tohoto vodního díla, když měli povoleno až jeden a půl metru krychlových za vteřinu. Dneska to je jenom 60 vteřinových litrů, to je 0,06 kubíku."

Lidé přijížděli na přehradu z blízkého okolí, ale také ze vzdálenějších měst.

Anketa: "My jsme přijeli z Přerova. Nás tak zajímají takové ty technické stavby, technické památky, a právě jsme si říkali, že se podíváme zase u příležitosti toho Dne vody. Loni jsme byli na přehradě Šance, jsem si říkal, že se podíváme i teda na tu Žermanickou přehradu."

Anketa: "Přijeli jsme z Dolní Suché, bylo to zajímavé, ale krátké." Co vás třeba nejvíce překvapilo? "Co mě překvapilo? Kolik tu bylo lidí? My jsme tu už byli kdysi, takže jsme věděli, do čeho jdeme."

Anketa: "Mně se to líbilo docela hodně a my jsme si chtěli udělat takový malinký výlet v sobotu, jakože o víkendu. Nečekal jsem, že tady bude tolik krápníků."

Den otevřených dveří si nakonec nenechalo ujít více než 1500 návštěvníků.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
23. března 2026, 16:00

Stavební učiliště v Opavě získá moderní dílny

Střední odborné učiliště stavební v Opavě čeká velká proměna. Moravskoslezský kraj tam vybuduje nové moderní dílny a učebny za více než 100 milionů korun. Jedná se o další projekt podpořený z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Stávající prostory dílen na ulici Janská už kapacitně ani technicky nevyhovují. Řešením je rozsáhlá modernizace, která výrazně zvýší kapacitu i kvalitu odborné výuky.

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Budeme zde budovat nové zázemí, nové dílny pro zhruba asi 90 žáků, což je navýšení kapacity, budou tady umístěny nové moderní technologie, strojní zařízení zhruba v hodnotě 20 milionů korun, celková investice i s tou stavbou vyjde zhruba na 108 milionů korun.”

Nové prostory vzniknou přístavbou i nástavbou stávající budovy. Díky tomu se škola konečně zbaví dlouhodobého nedostatku místa.

Miroslav Weisz, ředitel, Střední odborné učiliště stavební, Opava: “Rekonstrukce je hlavně z prostorových důvodů, že my tady už nemáme prostor, aby jsme se mohli někde dál rozširovat a hlavně nakupovat nové technologie.”

Součástí projektu je také vybudování moderní počítačové učebny, která bude sloužit k výuce programování CNC strojů.

Nové dílny budou využívat studenti oborů truhlář, tesař i klempíř, kteří nyní pracují v provizorních podmínkách.

anketa: učni, Střední odborné učiliště stavební, Opava: “Některé ty stroje už jsou takové zastaralejší. Jsme tady teďka spojeni s pokrývačemi a ten prostor je fakt malý, je tady málo ponků, takže bude to jako lepší.

“Je to docela dobrý jako, těším se.”

“No jako bude to dobrý.”

Stavba potrvá přibližně dva roky a technicky nebude úplně jednoduchá.

---

Hard Rico se k loupeži přiznal ale chce nižší trest

V pondělí začal očekávaný soud se známým ostravským raperem Enricem Peštou, který si v hudebním světě říká Hard Rico. Ten hned v úvod líčení všechny zaskočil přiznáním viny za loupež a vydírání, ke kterému se postupně přidali i jeho kumpáni. Obžalovaní za to chtějí nižší tresty.

Hard Rico často zpíval o penězích a úspěchu, ale jeho poslední skladba je motivována pobytem ve vazbě, kde si už přestal hrát na gangstera ze svých textů a zažil realitu. Poté, co přednesl státní zástupce obžalobu, Hard Rico se postavil a ke všemu se přiznal.

Enrico Pešta - Hard Rico, obžalovaný: "Já jsem se rozhodl takhle, že bych chtěl prohlásit vinu. Souhlasím s tím, že jsem prostě udělal to, co jsem udělal, a lituju toho zpětně strašně."

Stejně tak udělali i jeho komplici, až na jednoho. Hard Rico byl šéfem gangu, který prostřednictvím volavky vylákal do bytu v Porubě známého a z něho pak chtěli fackami a výhružkami dostat peníze.

Michal Krol, státní zástupce: "Měli použít násilí a pohrůžky násilí s cílem donutit poškozeného k vydání finančních prostředků a případně též dalších movitých věcí."

O soudní líčení byl takový zájem, že se vydávaly vstupenky. Hard Rico je v určité komunitě velmi známý, jeho skladby mají miliony zhlédnutí na sociálních sítích.

Igor Krajdl, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "O hlavní líčení je poměrně velký zájem z řad veřejnosti. A protože, byť jsme zvolili největší jednací síň, je omezena její kapacita, tak vstup do místnosti je na vstupenky. Vydali jsme celkem 75 vstupenek."

Přiznání viny znamená, že nemusí proběhnout zdlouhavé dokazování. Žalobce navrhl Hard Ricovi 7 let za mřížemi a peněžitý trest milion korun. S tím už ale, stejně jako jeho komplici, nesouhlasil a je pravděpodobné, že si za přiznání viny vyslouží skutečně nižší tresty.

---
POŽÁR ZAHRADNÍHO DOMKU V ORLOVÉ

Čtyři jednotky hasičů zasahovaly v neděli u požáru zahradního domku v Orlové-Porubě. Hasiči řešili i propanbutanovou láhev uvnitř, kterou vytáhli a museli ochlazovat. Oheň napáchal škodu za 700 tisíc korun, ale hasiči svým zásahem uchránili majetek za milion. Příčina požáru je v šetření.

ÚDRŽBA MOSTNÍCH ZÁVĚRŮ NA D48

Ředitelství silnic a dálnic provádí plánovanou údržbu mostních závěrů na dálnici D48 u Rychaltic. Práce vyjdou zhruba na 6,8 milionu korun a potrvají maximálně pět měsíců. Provoz na dálnici zůstal obousměrný, řidiči však musí počítat se zúžením jízdních pruhů. Opatrnost bude nutná i při průjezdu pod mostem.

---

Hospic ve Frýdku-Místku má novou fotovoltaiku

Hospic ve Frýdku-Místku bude velmi brzy šetřit významné finanční prostředky za elektrickou energii. Město totiž pořídilo na střechu tohoto zařízení novou fotovoltaiku, která by měla pokrýt náročný provoz kuchyně a prádelny.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava pomohla před dvěma lety Frýdku-Místku vytipovat městské objekty, pro které by byla fotovoltaika vhodná.

Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Rozhodnutí padlo z jednoho prostého důvodu, a to je ušetřit na nákladech za elektrickou energii, přičemž tu elektrickou energii, kterou fotovoltaické panely vyrobí, bychom měli beze zbytku spotřebovat."

Jaký byl tedy průběh událostí? Jak dlouho jste stavěli?

Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Průběh událostí byl plynulý. Stavba byla dokončena ve druhé polovině minulého roku. Počátek stavby byl někdy v první polovině roku a bylo to všechno bez nějakých větších zádrhelů nebo problémů."

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musíme prostě hledat náhradní zdroje, musíme dosáhnout úspor a nějakého optimálního řešení v ekonomice těchto objektů. Takže po vytipování těchto objektů jsme přistoupili k realizaci dvou a následně připravujeme další, protože chceme zjistit, jak se to chová. Musíme samozřejmě spolupracovat s ČEZem a dosáhnout nějaké optimální formy spolupráce. Není to úplně jednoduché. Ty podmínky se trošku mění a ti, kteří to jdou touto cestou, mohou potvrdit, že to není automatické, že si prostě dám fotovoltaiku a mám vyhráno. Je tam další proces. Je to otázka, jestli ten objekt to potřebuje sám, nebo s tou přebytečnou energií nějakým způsobem obchoduje."

V zařízení, jakým je hospic, se nejvíce elektrické energie spotřebuje v kuchyni a v prádelně. Fotovoltaika pokryje významnou, nikoli však veškerou spotřebu hospice.

Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Veškerou naši spotřebu to asi nepokryje, protože výkon těch fotovoltaických panelů je jen necelých 80 kW. V peaku samozřejmě znamená nejvyšší výkon za ideálních podmínek, kdy svítí slunce a podobně. Takže ne každý den je slunečný. Ale v případě, že by se tak stalo a bylo krásně bez mračen a slunečno, tak i tak podle naší dosavadní spotřeby bychom měli tento výkon spotřebovat."

Frýdek-Místek využil při pořízení nové fotovoltaiky i dotace.

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zčásti jsou tam dotace. Celková investice byla tři a půl milionu korun. Je tam 172 panelů na střeše a vyhodnotíme to až za nějaké období. Teď je Ten předpoklad. Samozřejmě, ale nemusí být pravdivý. Plán a realita jsou dvě různé věci a slibujeme si od toho úsporu. U tohoto typu investice předpokládáme, že veškerou vyrobenou energii spotřebuje hospic pro své provozy, zejména kuchyň a prádelnu. Takže si slibujeme, že ta úspora bude výrazná a výsledky budeme vědět. S panem ředitelem jsme se dohodli, že nám průběžně bude dávat výsledky, ale nejdříve to předpokládám za půl roku, možná za 8 měsíců."

Když to dopadne dobře, plánujete pokračovat na dalších městských budovách?

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme zrealizovali další objekt a to je základní škola. Tam je to trošku složitější. O fotovoltaiku se nám starají Technické služby a o celý ten provoz a hospodaření. A samozřejmě chceme pokračovat dál. Máme vytipovány další objekty a postupně bychom to rádi, kdyby v ideálním světě jsme to nainstalovali na všechny naše objekty."

---

Mateřská škola ČSA se u Lučiny rozloučila se zimou

Mateřská škola ČSA v Havířově se každoročně s dětmi loučí se zimou a vítá příchod jara tradičním zvykem. Ani letos tomu nebylo jinak a malí školáci se vydali k řece Lučině, kde společně vhodili do vody Morenu.

Děti z Mateřské školy ČSA zažily krásné dopoledne. V průvodu, doprovázeném zpěvem a zvukem řehtaček, vyrazily k řece Lučině, aby dodržely starý lidový zvyk vynášení Moreny.

Lenka Přibylová, učitelka MŠ ČSA Havířov: „Tuhle akci pořádáme každý rok. Loni jsme ji měli ve větším rozsahu, protože s námi šla i Mateřská škola Stromovka. Připravujeme se na ni celý týden různými básničkami a povídáním o Moraně, co to vlastně je, jaké jsou tradice a tak dále.“

Školka myslí i na zvířata, a tak Morenu před vhozením do vody svlékli.

Lenka Přibylová, učitelka MŠ ČSA Havířov: „Morenu jsme udělali z chleba a rohlíků, protože děti vědí, že když se to hodí do vody, rozmočí se to a je to vlastně pro rybičky.“

Anketa: „Donesla jsem Morenu a hodili jsme ji do vody, protože chceme jaro."

Anketa: „Mně se líbila zima, ale už se těším, až bude léto.“

Příchod jara děti oslavily i na zahradě, kde strávily celé dopoledne.

---

KARVINSKÉ MOŘE SE PŘIPRAVUJE NA SEZÓNU

Na Karvinském moři už probíhají přípravy na novou sezónu. Pracovníci Technických služeb Karviná už kontrolují a opravují celý areál.

Monika Danková, mluvčí Karviné: „Zaměřují se především na mobiliář, lavičky, odpočinková místa, mola a další prvky, které návštěvníci využívají. Kontrolují jejich stav. Řeší uvolněné nebo chybějící spoje, drobná poškození i věci, které je potřeba opravit nebo znovu natřít.“

---

Žermanická přehrada se lidem na Světový den vody otevřela po 7 letech

V sobotu se veřejnosti v rámci Světového dne vody opět otevřely hráze a další prostory přehradních nádrží. Stovky lidí zamířily například na Žermanickou přehradu, která byla přístupná po 7 letech.

Nejdříve se návštěvníci dozvěděli něco o historii vodního díla, technických parametrech, a pak se mohli podívat do části hráze nových chodeb.

Vojtěch Popieluch, Povodí Odry, hrázný Žermanické přehrady: "Hodně, co jsou tady lidi překvapení, když jim vykládám, kolik, když se přehrada postavila v padesátých letech, kolik Nová huť odebírala vody z tohoto vodního díla, když měli povoleno až jeden a půl metru krychlových za vteřinu. Dneska to je jenom 60 vteřinových litrů, to je 0,06 kubíku."

Lidé přijížděli na přehradu z blízkého okolí, ale také ze vzdálenějších měst.

Anketa: "My jsme přijeli z Přerova. Nás tak zajímají takové ty technické stavby, technické památky, a právě jsme si říkali, že se podíváme zase u příležitosti toho Dne vody. Loni jsme byli na přehradě Šance, jsem si říkal, že se podíváme i teda na tu Žermanickou přehradu."

Anketa: "Přijeli jsme z Dolní Suché, bylo to zajímavé, ale krátké." Co vás třeba nejvíce překvapilo? "Co mě překvapilo? Kolik tu bylo lidí? My jsme tu už byli kdysi, takže jsme věděli, do čeho jdeme."

Anketa: "Mně se to líbilo docela hodně a my jsme si chtěli udělat takový malinký výlet v sobotu, jakože o víkendu. Nečekal jsem, že tady bude tolik krápníků."

Den otevřených dveří si nakonec nenechalo ujít více než 1500 návštěvníků.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-23-03-2026-16-00