V okrajových částech Karviné přibyly fotopasti. Strážníci Městské policie Karviná si je pořídili díky společnému přeshraničnímu projektu městských policií z polského Jastrzębia, Karviné a Havířova. Krátce po instalaci už mají první záchyty lidí, kteří zakládají černé skládky.
Takto vypadají fotografie, které vyhodnocují karvinští městští strážníci z nových fotopastí. Jejich nákup mohla místní městská policie uskutečnit díky společnému projektu Karviné, Havířova a polského města Jastrzebie.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Máme tam už pár pachatelů, kteří zakládají černé skládky, vozí nám tam hlavně suť, hlavně stavebníci z Karviné, už máme několik poznatků. Předali jsme to na Odbor stavebního a životního prostředí."
Každá fotopast je strategicky umístěná tak, aby nebyla vidět a zároveň mohla reagovat na pohyb v terénu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Nezdá se to, ale je s tím hodně práce. Musíte najít místo, vysekat případnou travinu, křoví a musíte je dát i takticky, aby na sebe viděly, aby nám je občané nekradli.”
V rámci společného projektu každé město zpracovalo určitou část z projektu. Karviná má nové fotopasti, strážníci z Jastrzebia pořizovali minikamery a v Havířově mají strážníci novou laserovou střelnici. Tu si také všichni společně vyzkoušeli. Během výcviku se díky ní zaměří strážníci zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy i při střelbě mají.
Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: “Můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně."
Trenažér může také simulovat různé situace. Karvinští strážníci ji po dohodě s kolegy budou využívat.
---
Obyvatelé Životic v Havířově chtějí více informací o plánované výstavbě obchvatu. Během veřejné debaty se zástupci města i Ředitelství silnic a dálnic ale ke schodě nedošli. Ne všichni jsou ale proti stavbě. Například obyvatelé na Bludovickém kopci by obchvat uvítali.
V Havířově-Životicích se po dvou letech konala opět veřejná diskuze na téma výstavby obchvatu. Právě místní obyvatelé se stavbou nesouhlasí. Tvrdí, že silnice by Životice rozdělila na dvě části.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “My se budeme snažit vysvětlovat, že stavba je přínosná pro celé město Havířov. To znamená, že dopravu, která nyní prochází centrem Havířova, vyvedeme mimo centrum a do budoucna budeme moci například dvoupruh změnit na jednopruh a ten druhý pruh vyhradit pro cyklostezky."
Iniciátorem debaty byl místní občan, se kterým město řešilo také petici.
David Kolarčík, iniciátor setkání a místní občan: "Já předpokládám, že občané se dozví informace ze strany města a ŘSD, tak zároveň by se město a ŘSD mělo dozvědět pocity, nálady, náměty ze strany občanů. Já vím, že to je možná bláhové, ale ten dialog by tady měl zaznít.”
Argumenty pro výstavbu obchvatu místní nepřesvědčily.
anketa: "Podle mého názoru není provoz Havířova extrémní, je ve srovnání s porovnáním s jinými městy velice nízký a bez nákladní dopravy. Vy tady chcete čtyřicet let starou megalomanskou stavbu.”
Naopak, kdo by obchvat uvítal, jsou obyvatelé, kteří bydlí na Bludovickém kopci.
anketa: "To je slibované už padesát let a stále se nic neděje a vidíte, že skutečně ten provoz je tady šílený."
V současné době je dokončena technicko-ekonomická studie. Následně musí dojít ke schválení EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí. Samotná stavba obchvatu by mohla nejdříve začít v roce 2028.
---
Česko zažilo zatím nejteplejší týden letošního roku. Teploty na mnoha místech atakovaly 35 stupňů a počasí tak lákalo k vodě. Nejvíce lidí mířilo na porubské letní koupaliště.
Na koupalištích stále platí protikoronavirová opatření. Jejich kapacita je omezená na polovinu a před vstupem do areálů musí návštěvníci předložit čestné prohlášení, negativní testy, nebo potvrzení o očkování. Výjimku mají jen přírodní koupaliště.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně máme všechna koupaliště v provozu, otevřena pro návštěvníky. Letní koupaliště v Porubě je úplně bez omezení, bez jakýchkoliv testů, bez omezení počtu návštěvníků.”
I přes tropické počasí, které v posledních dnech v Česku panuje, rekord v návštěvnosti zatím letos překonán nebyl.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně jsme neřešili nedostatečnou kapacitu. Zatím se všichni návštěvníci vešli. I když pravda, na některých areálech byly trošku delší čekací doby na vstup tím, že se musely předkládat ta čestná prohlášení, tak to trošičku zdržovalo. Nicméně na letním koupališti v Porubě bylo o víkendu přes 7 tisíc návštěvníků."
Anketa: návštěvníci krytého bazénu: “Je to super, konečně je hezky, tak je to paráda.”
“Voda je super, je teplá voda konečně a udělali tady celkem spoustu nových věcí a tobogán je ozvučený.”
Nejlepší sezóna byla v roce 2015, kdy například letní koupaliště ve Vřesině několikrát za sebou navštívilo 13 tisíc lidí, což je plná kapacita.
---
Oprava střechy stodoly ve Faunaparku i podpora pořízení nového automobilu pro mobilní hospicovou službu Charity Frýdek-Místek. To jsou dva nové projekty, které půjdou do programu Daruj F-M. Lidé na ně budou moci ve sbírce přispět a určitou částku pak přidá i město. Zapojení do programu schválili zastupitelé.
Oblíbený sbírkový program Daruj F-M se rozšíří o další nové projekty. Zastupitelé Frýdku-Místku o tom rozhodli na svém posledním zasedání.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Další dva projekty byly podpořeny ze sbírkového programu Daruj F-M. Jedná se o podporu pořízení automobilu pro charitu. Jedná se o automobil, který bude sloužit pro mobilní hospic a charita jej nutně potřebuje."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Agentury domácí péče jsou primárně hrazeny z nezdravotních pojištění a málokdo je ochoten jim přispívat nějaké investice do vozového parku, proto jsme velmi rádi, že jsme se mohli s tímto projektem přihlásit do Daruj FM a budeme žádat o možnost veřejné podpory v rámci sbírky tohoto projektu, aby lidé mohli přispět na pořízení vozidla."
Najít na stáří místo v domově pro seniory není jednoduché, proto se stále rozšiřuje počet klientů, o které se charita stará.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: " My si uvědomujeme, že ty trendy v současné době čím dál víc inklinují k tomu, že lidé chtějí dožít závěr života doma. A i na těch číslech, počtech klientů a zájemců vidíme, že těch lidí stoupá a stejně tak roste počet pacientů, které my doprovodíme až do toho samotného konce. S tím, že nejvíce jich je v rámci města Frýdek-Místek a poté v těch přilehlých obcích."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dalším projektem podpořeným ze sbírkového programu Daruj F-M je oprava střechy ve Faunaparku, na který budeme vybírat až padesát tisíc a poslouží právě k tomuto účelu."
Petr Dvořáček, předseda Spolku pro Faunapark ve F-M: "Je to více než 112 let starý objekt, který kdysi sloužil pro hospodářské zázemí Landsbergerů. My jsme ji prakticky před šesti lety vyklidili, kde byl nános nepořádku zhruba do výše dvou metrů a odvezli jsme dva velké kontejnery a postupně jsme ji přebudovali na takový kulturní stánek. Je to vlastně jediný objekt, kde se lidé mohou schovat, když prší."
Nezbytně nutné opravy střechy, štítů a omítek vyjdou na 490 tisíc korun. Sbírka tak nesmírně pomůže.
Petr Dvořáček, předseda Spolku pro Faunapark ve F-M: "Těším se, že se do toho programu zapojí spousta lidí, podobně jako nás podporují při všech dalších akcích. Například při natírání plotu."
V programu Daruj F-M už od února běží sbírka na opravu věže kostela ve Skalici. Lidé na ni přispěli na transparentní účet už přes 291 tisíc korun.
---
Návštěvu beskydských Pusteven budou lidem po několik týdnů zpříjemňovat obří sochy z písku. Letošním tématem jsou šelmy. Na návštěvníky čeká například rodinka rysů.
Turisté a všichni návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech pozorovat, jak sochaři na sochách z písku pracují. Hotovo by měli mít v sobotu, kdy bude výstava zpřístupněna.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Umělci pracují na vytvoření soch z 90 tun písku, které připutovaly na Pustevny z vápenky ve Vitošově. Ten písek je speciální, aby se dobře sochařům upravoval. Práce na něm trvá skoro týden. Před tím, než vůbec začnou pracovat sochaři, tak je třeba jim vytvořit takové bábovičky do speciálního bednění. To dělají brigádníci. Ti ty bábovičky udusávají a potom až se bednění rozdělá, tak mohu začít svou práci sochaři.”
Letošní výstava je opět dobročinná a pomůže šelmám v Beskydech. Právě proto sochy také šelmy zobrazují. Vytvářejí je místní sochaři.
Roman Mikuš, sochař: “Tvořím rodinku rysů. Dá se říct, že to je moje první taková sólo socha. Loni jsem jen něco zkoušel, ale letos je to moje první dílo.”
Igor Kučera, sochař: “Zkušenosti s pískem má. Byl jsem na Slovensku v Košicích, Ružomberku, ale není jich tolik, jako mám se dřevem a s ledem. Postupně se do toho dostávám.”
Pokud sochy nezničí extrémně nepříznivé počasí, mohly by vydržet až do prvního sněhu.
---
Náměstí Gen. Svobody se vrátilo zpět do 1. republiky. Uskutečnila se tady sousedská slavnost Čaj o páté k oslavám stého výročí založení vilové čtvrti Zábřeh-Družstvo. K této příležitosti byla vydána i kniha o její historii.
Swingová hudba, taneční workshop, lidé v dobových kostýmech. Sousedskou slavnost Čaj o páté, která byla oslavou stého výročí od založení Zábřehu-Družstva, si i přes tropické počasí, nenechaly ujít stovky lidí.
Anketa: účastníce Sousedské slavnosti: “Moc se nám tady líbí. Já tady bydlím 68 let. Chodila jsem tu i do mateřské školy, základní školy a bydlím tady dosud. Neměnila bych nikdy, všichni se známe, je tady taková milá, příjemná atmosféra mezi sousedy."
Součástí akce byl i křest nové publikace o historii Zábřehu-Družstva.
Petr Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “ Tato kniha má 384 stran. Lidé v nich najdou třeba 200 unikátních historických fotografií, současné snímky, různé tabulkové přehledy, grafy, vzpomínky pamětníků.”
Miroslav Košnovský, jeden z prvních obyvatel Zábřehu-Družstva: “Na toto náměstí mám vzpomínky, protože jsem tu prožil svoje klukovská léta. Dělali jsme lotroviny a dokonce jako skaut, založil se skautský oddíl, jsme měli úkol tady přes ty trávníky vykopat to, co je dnes dlážděné jako první cesty napříč tím náměstím. Takže jsem tady přispěl i svoji prací jako kluk.”
Na retro slavnosti nechyběly ani stánky s občerstvením, výstavy v opuštěných výlohách a procházková trasa s historickými fotografiemi. Zároveň tady odstartovala i akce Swingové léto, která bude probíhat na různých místech Ostravy až do září.
---
V okrajových částech Karviné přibyly fotopasti. Strážníci Městské policie Karviná si je pořídili díky společnému přeshraničnímu projektu městských policií z polského Jastrzębia, Karviné a Havířova. Krátce po instalaci už mají první záchyty lidí, kteří zakládají černé skládky.
Takto vypadají fotografie, které vyhodnocují karvinští městští strážníci z nových fotopastí. Jejich nákup mohla místní městská policie uskutečnit díky společnému projektu Karviné, Havířova a polského města Jastrzebie.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Máme tam už pár pachatelů, kteří zakládají černé skládky, vozí nám tam hlavně suť, hlavně stavebníci z Karviné, už máme několik poznatků. Předali jsme to na Odbor stavebního a životního prostředí."
Každá fotopast je strategicky umístěná tak, aby nebyla vidět a zároveň mohla reagovat na pohyb v terénu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Nezdá se to, ale je s tím hodně práce. Musíte najít místo, vysekat případnou travinu, křoví a musíte je dát i takticky, aby na sebe viděly, aby nám je občané nekradli.”
V rámci společného projektu každé město zpracovalo určitou část z projektu. Karviná má nové fotopasti, strážníci z Jastrzebia pořizovali minikamery a v Havířově mají strážníci novou laserovou střelnici. Tu si také všichni společně vyzkoušeli. Během výcviku se díky ní zaměří strážníci zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy i při střelbě mají.
Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: “Můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně."
Trenažér může také simulovat různé situace. Karvinští strážníci ji po dohodě s kolegy budou využívat.
---
Obyvatelé Životic v Havířově chtějí více informací o plánované výstavbě obchvatu. Během veřejné debaty se zástupci města i Ředitelství silnic a dálnic ale ke schodě nedošli. Ne všichni jsou ale proti stavbě. Například obyvatelé na Bludovickém kopci by obchvat uvítali.
V Havířově-Životicích se po dvou letech konala opět veřejná diskuze na téma výstavby obchvatu. Právě místní obyvatelé se stavbou nesouhlasí. Tvrdí, že silnice by Životice rozdělila na dvě části.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “My se budeme snažit vysvětlovat, že stavba je přínosná pro celé město Havířov. To znamená, že dopravu, která nyní prochází centrem Havířova, vyvedeme mimo centrum a do budoucna budeme moci například dvoupruh změnit na jednopruh a ten druhý pruh vyhradit pro cyklostezky."
Iniciátorem debaty byl místní občan, se kterým město řešilo také petici.
David Kolarčík, iniciátor setkání a místní občan: "Já předpokládám, že občané se dozví informace ze strany města a ŘSD, tak zároveň by se město a ŘSD mělo dozvědět pocity, nálady, náměty ze strany občanů. Já vím, že to je možná bláhové, ale ten dialog by tady měl zaznít.”
Argumenty pro výstavbu obchvatu místní nepřesvědčily.
anketa: "Podle mého názoru není provoz Havířova extrémní, je ve srovnání s porovnáním s jinými městy velice nízký a bez nákladní dopravy. Vy tady chcete čtyřicet let starou megalomanskou stavbu.”
Naopak, kdo by obchvat uvítal, jsou obyvatelé, kteří bydlí na Bludovickém kopci.
anketa: "To je slibované už padesát let a stále se nic neděje a vidíte, že skutečně ten provoz je tady šílený."
V současné době je dokončena technicko-ekonomická studie. Následně musí dojít ke schválení EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí. Samotná stavba obchvatu by mohla nejdříve začít v roce 2028.
---
Česko zažilo zatím nejteplejší týden letošního roku. Teploty na mnoha místech atakovaly 35 stupňů a počasí tak lákalo k vodě. Nejvíce lidí mířilo na porubské letní koupaliště.
Na koupalištích stále platí protikoronavirová opatření. Jejich kapacita je omezená na polovinu a před vstupem do areálů musí návštěvníci předložit čestné prohlášení, negativní testy, nebo potvrzení o očkování. Výjimku mají jen přírodní koupaliště.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně máme všechna koupaliště v provozu, otevřena pro návštěvníky. Letní koupaliště v Porubě je úplně bez omezení, bez jakýchkoliv testů, bez omezení počtu návštěvníků.”
I přes tropické počasí, které v posledních dnech v Česku panuje, rekord v návštěvnosti zatím letos překonán nebyl.
Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně jsme neřešili nedostatečnou kapacitu. Zatím se všichni návštěvníci vešli. I když pravda, na některých areálech byly trošku delší čekací doby na vstup tím, že se musely předkládat ta čestná prohlášení, tak to trošičku zdržovalo. Nicméně na letním koupališti v Porubě bylo o víkendu přes 7 tisíc návštěvníků."
Anketa: návštěvníci krytého bazénu: “Je to super, konečně je hezky, tak je to paráda.”
“Voda je super, je teplá voda konečně a udělali tady celkem spoustu nových věcí a tobogán je ozvučený.”
Nejlepší sezóna byla v roce 2015, kdy například letní koupaliště ve Vřesině několikrát za sebou navštívilo 13 tisíc lidí, což je plná kapacita.
---
Oprava střechy stodoly ve Faunaparku i podpora pořízení nového automobilu pro mobilní hospicovou službu Charity Frýdek-Místek. To jsou dva nové projekty, které půjdou do programu Daruj F-M. Lidé na ně budou moci ve sbírce přispět a určitou částku pak přidá i město. Zapojení do programu schválili zastupitelé.
Oblíbený sbírkový program Daruj F-M se rozšíří o další nové projekty. Zastupitelé Frýdku-Místku o tom rozhodli na svém posledním zasedání.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Další dva projekty byly podpořeny ze sbírkového programu Daruj F-M. Jedná se o podporu pořízení automobilu pro charitu. Jedná se o automobil, který bude sloužit pro mobilní hospic a charita jej nutně potřebuje."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Agentury domácí péče jsou primárně hrazeny z nezdravotních pojištění a málokdo je ochoten jim přispívat nějaké investice do vozového parku, proto jsme velmi rádi, že jsme se mohli s tímto projektem přihlásit do Daruj FM a budeme žádat o možnost veřejné podpory v rámci sbírky tohoto projektu, aby lidé mohli přispět na pořízení vozidla."
Najít na stáří místo v domově pro seniory není jednoduché, proto se stále rozšiřuje počet klientů, o které se charita stará.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: " My si uvědomujeme, že ty trendy v současné době čím dál víc inklinují k tomu, že lidé chtějí dožít závěr života doma. A i na těch číslech, počtech klientů a zájemců vidíme, že těch lidí stoupá a stejně tak roste počet pacientů, které my doprovodíme až do toho samotného konce. S tím, že nejvíce jich je v rámci města Frýdek-Místek a poté v těch přilehlých obcích."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dalším projektem podpořeným ze sbírkového programu Daruj F-M je oprava střechy ve Faunaparku, na který budeme vybírat až padesát tisíc a poslouží právě k tomuto účelu."
Petr Dvořáček, předseda Spolku pro Faunapark ve F-M: "Je to více než 112 let starý objekt, který kdysi sloužil pro hospodářské zázemí Landsbergerů. My jsme ji prakticky před šesti lety vyklidili, kde byl nános nepořádku zhruba do výše dvou metrů a odvezli jsme dva velké kontejnery a postupně jsme ji přebudovali na takový kulturní stánek. Je to vlastně jediný objekt, kde se lidé mohou schovat, když prší."
Nezbytně nutné opravy střechy, štítů a omítek vyjdou na 490 tisíc korun. Sbírka tak nesmírně pomůže.
Petr Dvořáček, předseda Spolku pro Faunapark ve F-M: "Těším se, že se do toho programu zapojí spousta lidí, podobně jako nás podporují při všech dalších akcích. Například při natírání plotu."
V programu Daruj F-M už od února běží sbírka na opravu věže kostela ve Skalici. Lidé na ni přispěli na transparentní účet už přes 291 tisíc korun.
---
Návštěvu beskydských Pusteven budou lidem po několik týdnů zpříjemňovat obří sochy z písku. Letošním tématem jsou šelmy. Na návštěvníky čeká například rodinka rysů.
Turisté a všichni návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech pozorovat, jak sochaři na sochách z písku pracují. Hotovo by měli mít v sobotu, kdy bude výstava zpřístupněna.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Umělci pracují na vytvoření soch z 90 tun písku, které připutovaly na Pustevny z vápenky ve Vitošově. Ten písek je speciální, aby se dobře sochařům upravoval. Práce na něm trvá skoro týden. Před tím, než vůbec začnou pracovat sochaři, tak je třeba jim vytvořit takové bábovičky do speciálního bednění. To dělají brigádníci. Ti ty bábovičky udusávají a potom až se bednění rozdělá, tak mohu začít svou práci sochaři.”
Letošní výstava je opět dobročinná a pomůže šelmám v Beskydech. Právě proto sochy také šelmy zobrazují. Vytvářejí je místní sochaři.
Roman Mikuš, sochař: “Tvořím rodinku rysů. Dá se říct, že to je moje první taková sólo socha. Loni jsem jen něco zkoušel, ale letos je to moje první dílo.”
Igor Kučera, sochař: “Zkušenosti s pískem má. Byl jsem na Slovensku v Košicích, Ružomberku, ale není jich tolik, jako mám se dřevem a s ledem. Postupně se do toho dostávám.”
Pokud sochy nezničí extrémně nepříznivé počasí, mohly by vydržet až do prvního sněhu.
---
Náměstí Gen. Svobody se vrátilo zpět do 1. republiky. Uskutečnila se tady sousedská slavnost Čaj o páté k oslavám stého výročí založení vilové čtvrti Zábřeh-Družstvo. K této příležitosti byla vydána i kniha o její historii.
Swingová hudba, taneční workshop, lidé v dobových kostýmech. Sousedskou slavnost Čaj o páté, která byla oslavou stého výročí od založení Zábřehu-Družstva, si i přes tropické počasí, nenechaly ujít stovky lidí.
Anketa: účastníce Sousedské slavnosti: “Moc se nám tady líbí. Já tady bydlím 68 let. Chodila jsem tu i do mateřské školy, základní školy a bydlím tady dosud. Neměnila bych nikdy, všichni se známe, je tady taková milá, příjemná atmosféra mezi sousedy."
Součástí akce byl i křest nové publikace o historii Zábřehu-Družstva.
Petr Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “ Tato kniha má 384 stran. Lidé v nich najdou třeba 200 unikátních historických fotografií, současné snímky, různé tabulkové přehledy, grafy, vzpomínky pamětníků.”
Miroslav Košnovský, jeden z prvních obyvatel Zábřehu-Družstva: “Na toto náměstí mám vzpomínky, protože jsem tu prožil svoje klukovská léta. Dělali jsme lotroviny a dokonce jako skaut, založil se skautský oddíl, jsme měli úkol tady přes ty trávníky vykopat to, co je dnes dlážděné jako první cesty napříč tím náměstím. Takže jsem tady přispěl i svoji prací jako kluk.”
Na retro slavnosti nechyběly ani stánky s občerstvením, výstavy v opuštěných výlohách a procházková trasa s historickými fotografiemi. Zároveň tady odstartovala i akce Swingové léto, která bude probíhat na různých místech Ostravy až do září.
---
