Po 10 letech je tady opět sčítání lidu. Začíná už tuto sobotu, přičemž je povinné pro občany České republiky i dlouhodobě žijící cizince. Statistické údaje jsou velmi důležité i pro zástupce národnostních menšin. Od jejich počtu se totiž odvíjejí jejich práva a nároky.
Početnou národnostní menšinou v Moravskoslezském kraji jsou Poláci. Ti teď zahájili informační kampaň, ve které bojují za to, aby se lidé ke své národnosti při sčítání přihlásili. Do kampaně se aktivně vložil Kongres Poláků v ČR.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Nechceme vychovávat lidi k polskosti, nebo je násilím přesvědčovat, ale spíše je informovat. Tedy říct, že mají možnost napsat, že mají polskou národnost, protože v minulém sčítání lidu před 10 roky odhadujeme, že až 10 tisíc Poláků neuvedlo žádnou národnost, protože to je dobrovolný údaj. A taktéž v celé ČR 2,8 milionu lidí neuvedlo žádnou národnost.
Přihlášení k polské národnosti je pro polskou menšinu důležité. Pokud v obci žije více než 10 procent Poláků, může tam být založen výbor pro národnostní menšinu. Ten pak hájí zájmy menšiny v různých oblastech. Poláci v kampani vyzývají své krajany, aby ve formuláři uváděli jen jednu národnost.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Tady se ukrývá ještě další záludnost, a sice že můžete uvádět dvojitou národnost a to je něco, co nás příliš netěší, protože to polské menšině nepomůže. V minulém sčítání podvojnou národnost, například polskou a českou, nebo polskou a slovenskou, uvedly asi 4 tisíce lidí. A to je pro nás také velký počet.”
Jak ale uvádí mluvčí Sčítání lidu 2021, uvedení dvou národností neznamená nezařazení k menšině.
Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021: “Pokud někdo uvede dvě národnosti, je na ně nahlíženo jako na rovnocenné. Hlásí-li se někdo k polské národnosti, je třeba ho do počtu Poláků v obci započítat. Bez ohledu na to, zda se hlásí ještě i k další národnosti. Pokud se tedy občan s trvalým nebo přechodným pobytem na území České republiky přihlásí jak k polské, tak i třeba k české národnosti, měl by pro tyto účely být počítán za Poláka i za Čecha.”
Výsledky sčítání budou netrpělivě očekávány především obcích, kde má polská menšina těsně kolem 10 procent. Známo to však bude zřejmě až na konci roku.
---
U mnoha pacientů, vyléčených z onemocnění s koronavirem, se ještě dlouhé týdny projevují následky nemoci. Jedná se převážně o problémy dýchací, pohybové i neurologické. Lázně v Karlově Studánce nabízejí pomoc ve formě léčby i rehabilitace.
Lázně založil Maxmilián II - František, syn Marie Terezie v roce 1780. Svou proslulost získaly díky velmi čistému ovzduší a uhličitým minerálním pramenům. Nyní zde kromě lázeňské péče poskytují léčbu a rehabilitaci pacientům po covidu.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Jsou to nejčastěji pacienti s dýchacími obtížemi, čímž jsou horské lázně tradiční pro své klima a zároveň pohybový aparát, onemocnění srdíčka, po onkologické léčbě ale samozřejmě v té těžké době jsou to i pacienti s určitými psychickými problémy.“
Jan Vrabec,lékař: „Dostávají léčbu inhalační a pochopitelně i rehabilitace.Tak jsou to lidé od nějakých těch 50 do 70 let.“
V současné době se v lázních léčí asi 120 pacientů, z toho téměř polovina po prodělaném covidu.
Richard Tomandl, pacient, Brno: „Já jsem prodělal covida. Plíce mě pracují na 67 procent, takže se chci dostat na nějaké lepší procenta, mírné zlepšení pozoruji.“
Pobyt v lázních je indikován praktickým a speciálním lékařem. Nemocní si ho však mohou vyžádat i sami.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Je to pro ně přínosné, aby třeba po tom zánětu plic, aby do čtyřech měsíců nastoupili na tu následnou léčbu.“
Lázně jsou díky opatřením nejbezpečnějším místem, nákaza je tady nulová. Kapacitně jsou na pacienty připraveny, v současné době jsou naplněny zhruba z jedné třetiny.
---
Rodiče školou povinných dětí se rozhodli dát happeningem najevo svůj nesouhlas s téměř rok trvající distanční výukou. Podle nich má negativní vliv na děti, protože se nemohou setkávat se svými vrstevníky. Kompetentní orgány by měly konečně začít přemýšlet nad tím, jak žáky a studenty do škol bezpečně vrátit. Happeningy se uskutečnily na několika místech v republice.
„Chybí mi kamarádi. Škola je lepší.“ To je jeden ze vzkazů, který vystihuje pocity žáků, kteří se kvůli koronavirové krizi musí učit převážně z domu. Obrázky s podobnými vyjádřeními pověsili rodiče školáků na provázky mezi stromy v opavských Dvořákových sadech.
účastník akce: „My rodiče děláme, co můžeme, ale rozhodně dětský kolektiv nedokážeme nahradit.“
Školy se poprvé uzavřely vloni 11. března. Žáci a studenti se do nich postupně vrátili během jara. Nejdelší časový úsek strávili ve vzdělávacích zařízeních předškoláci a pak prvňáci a druháci. Ovšem v tomto školním roce někteří žáci a studenti seděli v lavicích jen něco málo přes měsíc.
Pavlína Němcová, psycholog: „Myslím, že ta situace se opravdu negativně odráží na psychice a možná způsobuje až deprese.“
Podle organizátorů happeningu leží veškerá tíha distančního vzdělávání na rodičích.
Kateřina Meletzká, organizátorka akce, Lesní klub V koruně stromu, Raduň: „Stát zavřel školy a školky a rodina je ta, která musí tu věc řešit. Takže podpora rodin na prvním místě a podpora dětí, které vyrůstají rodinách, které nemají možnost s tou situací pracovat.“
Učitelé z lesních školek, kde děti většinu času tráví v přírodě, navrhují, že by pobyt venku mohl být způsobem, jak žáky do škol alespoň částečně vrátit.
Organizátoři obrázky a vzkazy od dětí plánují doručit poslancům Parlamentu ČR.
---
Dopravu u centra Nového Jičína omezí na více než půl roku rekonstrukce vodovodního řadu a kanalizace. Na tyto práce naváže v roce 2022 výstavba okružní křižovatky. Bude devátou na území města.
Devátá okružní křižovatka v Novém Jičíně bude v těsné blízkosti centra. Než se ale začne stavět, musí zde dojít k rekonstrukci vodovodního a kanalizačního potrubí. Výkopy tu dopravu omezí téměř do konce roku. Práce v prvním úseku ulice gen. Hlaďo začaly v březnu.
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “My tady zhruba 150 metrů litinového potrubí, které je v některých částech staré více než 100 let, vyměníme za to potrubí z tvárné litiny.”
V další modernizaci potrubí bude vodárenská společnost pokračovat od léta v ulici K nemocnici. Nový vodovodní řad bude přemístěn ze středu stávající křižovatky směrem k okrajům. Rekonstruovány tu budou ale i plynové přípojky a na základě projektu výstavby kruhové křižovatky, který tuto lokalitu řeší také esteticky, dojde i k dalším posunům sítí v dolní části ulice Gen. Hlaďo.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Tam je to investiční akce města, a to z důvodu výsadby čtyř nebo pěti nových stromů, která tuto lokalitu ozelení.”
Stavební zásahy do sítí zde potrvají pravděpodobně až do listopadu. Realizace samotné kruhové křižovatky začne v příštím roce. Vlastníkem hlavní komunikace je Moravskoslezský kraj. Právě on bude dle podepsaného memoranda největším investorem stavby.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Kraj by měl zajistit gro té stavby, tedy samotnou výstavbu kruhového objezdu. Město se bude stavebně podílet na objektech, které zůstanou v jeho vlastnictví, což jsou přechody pro chodce, chodník a veřejné osvětlení.”
Předpokládané celkové náklady jsou zhruba 8 milionů korun bez daně. Město zaplatí projektovou dokumentaci.
---
Technické služby Ostrava-Jih mají další dva nové stroje. Jedná se o velký nosič kontejnerů a malý dieselový automobil na vysypávání odpadkových košů. K němu brzy přibude další, tentokrát ekologický.
Technické služby Ostrava-Jih mají od nového roku na starost všechny odpadkové koše v obvodu. Jde o bezmála 600 těchto nádob. Do té doby to byla polovina. Měsíčně tak vyvezou asi 8 tun odpadu. Chyběla ale technika. kterou technickým službám pořídila radnice.
Zdeněk Hübner, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Velký nosič kontejnerů jsme pořídili zejména proto, abychom ušetřili čas a zjednodušili logistiku při likvidaci biomasy,"
Nosič kontejnerů chce radnice do budoucna doplnit o vysokozdvižnou plošinu,
Zdeněk Hübner, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Díky této plošině budeme moci dělat rizikové kácení a ořezy stromů a případně ošetřovat naše bytové a nebytové domy ve větších výškách.”
Dalším novým autem je takzvaná košovka na svoz odpadkových košů.
Jan Štecher, jednatel, SDO Technika: “Je to japonský podvozek a v podstatě česká nástavba. Velkou výhodou je, že ty nástavby se vyrábí v ČR.”
Výhodou nové košovky je hydraulický lis, díky kterému se zvyšuje objem až na dvojnásobek.
Jan Štecher, jednatel, SDO Technika: “Jezdí to až 100 km/h. Výhoda je, že to auto je hodně obratné. To auto se otočí v podstatě na velice malém poloměru.”
Takže je vhodné právě pro jízdy v parcích a na sídlištích, kde je odpadkových košů nejvíce.
---
Po 10 letech je tady opět sčítání lidu. Začíná už tuto sobotu, přičemž je povinné pro občany České republiky i dlouhodobě žijící cizince. Statistické údaje jsou velmi důležité i pro zástupce národnostních menšin. Od jejich počtu se totiž odvíjejí jejich práva a nároky.
Početnou národnostní menšinou v Moravskoslezském kraji jsou Poláci. Ti teď zahájili informační kampaň, ve které bojují za to, aby se lidé ke své národnosti při sčítání přihlásili. Do kampaně se aktivně vložil Kongres Poláků v ČR.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Nechceme vychovávat lidi k polskosti, nebo je násilím přesvědčovat, ale spíše je informovat. Tedy říct, že mají možnost napsat, že mají polskou národnost, protože v minulém sčítání lidu před 10 roky odhadujeme, že až 10 tisíc Poláků neuvedlo žádnou národnost, protože to je dobrovolný údaj. A taktéž v celé ČR 2,8 milionu lidí neuvedlo žádnou národnost.
Přihlášení k polské národnosti je pro polskou menšinu důležité. Pokud v obci žije více než 10 procent Poláků, může tam být založen výbor pro národnostní menšinu. Ten pak hájí zájmy menšiny v různých oblastech. Poláci v kampani vyzývají své krajany, aby ve formuláři uváděli jen jednu národnost.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Tady se ukrývá ještě další záludnost, a sice že můžete uvádět dvojitou národnost a to je něco, co nás příliš netěší, protože to polské menšině nepomůže. V minulém sčítání podvojnou národnost, například polskou a českou, nebo polskou a slovenskou, uvedly asi 4 tisíce lidí. A to je pro nás také velký počet.”
Jak ale uvádí mluvčí Sčítání lidu 2021, uvedení dvou národností neznamená nezařazení k menšině.
Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021: “Pokud někdo uvede dvě národnosti, je na ně nahlíženo jako na rovnocenné. Hlásí-li se někdo k polské národnosti, je třeba ho do počtu Poláků v obci započítat. Bez ohledu na to, zda se hlásí ještě i k další národnosti. Pokud se tedy občan s trvalým nebo přechodným pobytem na území České republiky přihlásí jak k polské, tak i třeba k české národnosti, měl by pro tyto účely být počítán za Poláka i za Čecha.”
Výsledky sčítání budou netrpělivě očekávány především obcích, kde má polská menšina těsně kolem 10 procent. Známo to však bude zřejmě až na konci roku.
---
U mnoha pacientů, vyléčených z onemocnění s koronavirem, se ještě dlouhé týdny projevují následky nemoci. Jedná se převážně o problémy dýchací, pohybové i neurologické. Lázně v Karlově Studánce nabízejí pomoc ve formě léčby i rehabilitace.
Lázně založil Maxmilián II - František, syn Marie Terezie v roce 1780. Svou proslulost získaly díky velmi čistému ovzduší a uhličitým minerálním pramenům. Nyní zde kromě lázeňské péče poskytují léčbu a rehabilitaci pacientům po covidu.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Jsou to nejčastěji pacienti s dýchacími obtížemi, čímž jsou horské lázně tradiční pro své klima a zároveň pohybový aparát, onemocnění srdíčka, po onkologické léčbě ale samozřejmě v té těžké době jsou to i pacienti s určitými psychickými problémy.“
Jan Vrabec,lékař: „Dostávají léčbu inhalační a pochopitelně i rehabilitace.Tak jsou to lidé od nějakých těch 50 do 70 let.“
V současné době se v lázních léčí asi 120 pacientů, z toho téměř polovina po prodělaném covidu.
Richard Tomandl, pacient, Brno: „Já jsem prodělal covida. Plíce mě pracují na 67 procent, takže se chci dostat na nějaké lepší procenta, mírné zlepšení pozoruji.“
Pobyt v lázních je indikován praktickým a speciálním lékařem. Nemocní si ho však mohou vyžádat i sami.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Je to pro ně přínosné, aby třeba po tom zánětu plic, aby do čtyřech měsíců nastoupili na tu následnou léčbu.“
Lázně jsou díky opatřením nejbezpečnějším místem, nákaza je tady nulová. Kapacitně jsou na pacienty připraveny, v současné době jsou naplněny zhruba z jedné třetiny.
---
Rodiče školou povinných dětí se rozhodli dát happeningem najevo svůj nesouhlas s téměř rok trvající distanční výukou. Podle nich má negativní vliv na děti, protože se nemohou setkávat se svými vrstevníky. Kompetentní orgány by měly konečně začít přemýšlet nad tím, jak žáky a studenty do škol bezpečně vrátit. Happeningy se uskutečnily na několika místech v republice.
„Chybí mi kamarádi. Škola je lepší.“ To je jeden ze vzkazů, který vystihuje pocity žáků, kteří se kvůli koronavirové krizi musí učit převážně z domu. Obrázky s podobnými vyjádřeními pověsili rodiče školáků na provázky mezi stromy v opavských Dvořákových sadech.
účastník akce: „My rodiče děláme, co můžeme, ale rozhodně dětský kolektiv nedokážeme nahradit.“
Školy se poprvé uzavřely vloni 11. března. Žáci a studenti se do nich postupně vrátili během jara. Nejdelší časový úsek strávili ve vzdělávacích zařízeních předškoláci a pak prvňáci a druháci. Ovšem v tomto školním roce někteří žáci a studenti seděli v lavicích jen něco málo přes měsíc.
Pavlína Němcová, psycholog: „Myslím, že ta situace se opravdu negativně odráží na psychice a možná způsobuje až deprese.“
Podle organizátorů happeningu leží veškerá tíha distančního vzdělávání na rodičích.
Kateřina Meletzká, organizátorka akce, Lesní klub V koruně stromu, Raduň: „Stát zavřel školy a školky a rodina je ta, která musí tu věc řešit. Takže podpora rodin na prvním místě a podpora dětí, které vyrůstají rodinách, které nemají možnost s tou situací pracovat.“
Učitelé z lesních školek, kde děti většinu času tráví v přírodě, navrhují, že by pobyt venku mohl být způsobem, jak žáky do škol alespoň částečně vrátit.
Organizátoři obrázky a vzkazy od dětí plánují doručit poslancům Parlamentu ČR.
---
Dopravu u centra Nového Jičína omezí na více než půl roku rekonstrukce vodovodního řadu a kanalizace. Na tyto práce naváže v roce 2022 výstavba okružní křižovatky. Bude devátou na území města.
Devátá okružní křižovatka v Novém Jičíně bude v těsné blízkosti centra. Než se ale začne stavět, musí zde dojít k rekonstrukci vodovodního a kanalizačního potrubí. Výkopy tu dopravu omezí téměř do konce roku. Práce v prvním úseku ulice gen. Hlaďo začaly v březnu.
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “My tady zhruba 150 metrů litinového potrubí, které je v některých částech staré více než 100 let, vyměníme za to potrubí z tvárné litiny.”
V další modernizaci potrubí bude vodárenská společnost pokračovat od léta v ulici K nemocnici. Nový vodovodní řad bude přemístěn ze středu stávající křižovatky směrem k okrajům. Rekonstruovány tu budou ale i plynové přípojky a na základě projektu výstavby kruhové křižovatky, který tuto lokalitu řeší také esteticky, dojde i k dalším posunům sítí v dolní části ulice Gen. Hlaďo.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Tam je to investiční akce města, a to z důvodu výsadby čtyř nebo pěti nových stromů, která tuto lokalitu ozelení.”
Stavební zásahy do sítí zde potrvají pravděpodobně až do listopadu. Realizace samotné kruhové křižovatky začne v příštím roce. Vlastníkem hlavní komunikace je Moravskoslezský kraj. Právě on bude dle podepsaného memoranda největším investorem stavby.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Kraj by měl zajistit gro té stavby, tedy samotnou výstavbu kruhového objezdu. Město se bude stavebně podílet na objektech, které zůstanou v jeho vlastnictví, což jsou přechody pro chodce, chodník a veřejné osvětlení.”
Předpokládané celkové náklady jsou zhruba 8 milionů korun bez daně. Město zaplatí projektovou dokumentaci.
---
Technické služby Ostrava-Jih mají další dva nové stroje. Jedná se o velký nosič kontejnerů a malý dieselový automobil na vysypávání odpadkových košů. K němu brzy přibude další, tentokrát ekologický.
Technické služby Ostrava-Jih mají od nového roku na starost všechny odpadkové koše v obvodu. Jde o bezmála 600 těchto nádob. Do té doby to byla polovina. Měsíčně tak vyvezou asi 8 tun odpadu. Chyběla ale technika. kterou technickým službám pořídila radnice.
Zdeněk Hübner, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Velký nosič kontejnerů jsme pořídili zejména proto, abychom ušetřili čas a zjednodušili logistiku při likvidaci biomasy,"
Nosič kontejnerů chce radnice do budoucna doplnit o vysokozdvižnou plošinu,
Zdeněk Hübner, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Díky této plošině budeme moci dělat rizikové kácení a ořezy stromů a případně ošetřovat naše bytové a nebytové domy ve větších výškách.”
Dalším novým autem je takzvaná košovka na svoz odpadkových košů.
Jan Štecher, jednatel, SDO Technika: “Je to japonský podvozek a v podstatě česká nástavba. Velkou výhodou je, že ty nástavby se vyrábí v ČR.”
Výhodou nové košovky je hydraulický lis, díky kterému se zvyšuje objem až na dvojnásobek.
Jan Štecher, jednatel, SDO Technika: “Jezdí to až 100 km/h. Výhoda je, že to auto je hodně obratné. To auto se otočí v podstatě na velice malém poloměru.”
Takže je vhodné právě pro jízdy v parcích a na sídlištích, kde je odpadkových košů nejvíce.
---
