Rodiče školou povinných dětí se rozhodli dát happeningem najevo svůj nesouhlas s téměř rok trvající distanční výukou. Podle nich má negativní vliv na děti, protože se nemohou setkávat se svými vrstevníky. Kompetentní orgány by měly konečně začít přemýšlet nad tím, jak žáky a studenty do škol bezpečně vrátit. Happeningy se uskutečnily na několika místech v republice.
„Chybí mi kamarádi. Škola je lepší.“ To je jeden ze vzkazů, který vystihuje pocity žáků, kteří se kvůli koronavirové krizi musí učit převážně z domu. Obrázky s podobnými vyjádřeními pověsili rodiče školáků na provázky mezi stromy v opavských Dvořákových sadech.
účastník akce: „My rodiče děláme, co můžeme, ale rozhodně dětský kolektiv nedokážeme nahradit.“
Školy se poprvé uzavřely vloni 11. března. Žáci a studenti se do nich postupně vrátili během jara. Nejdelší časový úsek strávili ve vzdělávacích zařízeních předškoláci a pak prvňáci a druháci. Ovšem v tomto školním roce někteří žáci a studenti seděli v lavicích jen něco málo přes měsíc.
Pavlína Němcová, psycholog: „Myslím, že ta situace se opravdu negativně odráží na psychice a možná způsobuje až deprese.“
Podle organizátorů happeningu leží veškerá tíha distančního vzdělávání na rodičích.
Kateřina Meletzká, organizátorka akce, Lesní klub V koruně stromu, Raduň: „Stát zavřel školy a školky a rodina je ta, která musí tu věc řešit. Takže podpora rodin na prvním místě a podpora dětí, které vyrůstají rodinách, které nemají možnost s tou situací pracovat.“
Učitelé z lesních školek, kde děti většinu času tráví v přírodě, navrhují, že by pobyt venku mohl být způsobem, jak žáky do škol alespoň částečně vrátit.
Organizátoři obrázky a vzkazy od dětí plánují doručit poslancům Parlamentu ČR.
---
Po 10 letech je tady opět sčítání lidu. Začíná už tuto sobotu, přičemž je povinné pro občany České republiky i dlouhodobě žijící cizince. Statistické údaje jsou velmi důležité i pro zástupce národnostních menšin. Od jejich počtu se totiž odvíjejí jejich práva a nároky.
Početnou národnostní menšinou v Moravskoslezském kraji jsou Poláci. Ti teď zahájili informační kampaň, ve které bojují za to, aby se lidé ke své národnosti při sčítání přihlásili. Do kampaně se aktivně vložil Kongres Poláků v ČR.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Nechceme vychovávat lidi k polskosti, nebo je násilím přesvědčovat, ale spíše je informovat. Tedy říct, že mají možnost napsat, že mají polskou národnost, protože v minulém sčítání lidu před 10 roky odhadujeme, že až 10 tisíc Poláků neuvedlo žádnou národnost, protože to je dobrovolný údaj. A taktéž v celé ČR 2,8 milionu lidí neuvedlo žádnou národnost.
Přihlášení k polské národnosti je pro polskou menšinu důležité. Pokud v obci žije více než 10 procent Poláků, může tam být založen výbor pro národnostní menšinu. Ten pak hájí zájmy menšiny v různých oblastech. Poláci v kampani vyzývají své krajany, aby ve formuláři uváděli jen jednu národnost.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Tady se ukrývá ještě další záludnost, a sice že můžete uvádět dvojitou národnost a to je něco, co nás příliš netěší, protože to polské menšině nepomůže. V minulém sčítání podvojnou národnost, například polskou a českou, nebo polskou a slovenskou, uvedly asi 4 tisíce lidí. A to je pro nás také velký počet.”
Jak ale uvádí mluvčí Sčítání lidu 2021, uvedení dvou národností neznamená nezařazení k menšině.
Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021: “Pokud někdo uvede dvě národnosti, je na ně nahlíženo jako na rovnocenné. Hlásí-li se někdo k polské národnosti, je třeba ho do počtu Poláků v obci započítat. Bez ohledu na to, zda se hlásí ještě i k další národnosti. Pokud se tedy občan s trvalým nebo přechodným pobytem na území České republiky přihlásí jak k polské, tak i třeba k české národnosti, měl by pro tyto účely být počítán za Poláka i za Čecha.”
Výsledky sčítání budou netrpělivě očekávány především obcích, kde má polská menšina těsně kolem 10 procent. Známo to však bude zřejmě až na konci roku.
---
U mnoha pacientů, vyléčených z onemocnění s koronavirem, se ještě dlouhé týdny projevují následky nemoci. Jedná se převážně o problémy dýchací, pohybové i neurologické. Lázně v Karlově Studánce nabízejí pomoc ve formě léčby i rehabilitace.
Lázně založil Maxmilián II - František, syn Marie Terezie v roce 1780. Svou proslulost získaly díky velmi čistému ovzduší a uhličitým minerálním pramenům. Nyní zde kromě lázeňské péče poskytují léčbu a rehabilitaci pacientům po covidu.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Jsou to nejčastěji pacienti s dýchacími obtížemi, čímž jsou horské lázně tradiční pro své klima a zároveň pohybový aparát, onemocnění srdíčka, po onkologické léčbě ale samozřejmě v té těžké době jsou to i pacienti s určitými psychickými problémy.“
Jan Vrabec,lékař: „Dostávají léčbu inhalační a pochopitelně i rehabilitace.Tak jsou to lidé od nějakých těch 50 do 70 let.“
V současné době se v lázních léčí asi 120 pacientů, z toho téměř polovina po prodělaném covidu.
Richard Tomandl, pacient, Brno: „Já jsem prodělal covida. Plíce mě pracují na 67 procent, takže se chci dostat na nějaké lepší procenta, mírné zlepšení pozoruji.“
Pobyt v lázních je indikován praktickým a speciálním lékařem. Nemocní si ho však mohou vyžádat i sami.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Je to pro ně přínosné, aby třeba po tom zánětu plic, aby do čtyřech měsíců nastoupili na tu následnou léčbu.“
Lázně jsou díky opatřením nejbezpečnějším místem, nákaza je tady nulová. Kapacitně jsou na pacienty připraveny, v současné době jsou naplněny zhruba z jedné třetiny.
---
Nedostatky a závady ve veřejném prostoru řeší Ostrava už třetím rokem pomocí aplikace čistáOVA a za tu dobu se tento způsob velmi osvědčil. Na co občané upozorní, to se vyřeší a mohou na to i sami dohlédnout.
Asi každý občan si někdy zanadával na nějaký nedostatek ve veřejném prostoru. Například na díru v cestě, rozbitý chodník nebo zlomené prkno na lavičce. Aby se daly tyto problémy jednoduše řešit, spustila Ostrava v květnu 2018 internetovou aplikaci čistáOVA, kde může každý občan na nedostatky upozornit. Tento způsob se velmi osvědčil.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „Ostrava pracuje na estetizaci veřejného prostoru, omezuje nevkusný reklamní smog, pro nové stavby hledá zajímavá architektonická řešení, podporuje dotacemi opravy významných budov. Ale celkový dojem z města pro jeho obyvatele i návštěvníky dělají samozřejmé a možná i banální detaily, jako je vysypaný odpadkový koš, opravená dlažba nebo udržovaný záhon. Často apeluji na starosty obvodů, aby zintenzivnili údržbu a péči o veřejný prostor a zeleň. Bohužel jsem denně svědkem toho, jak tuto zcela zásadní roli opomíjejí. Přivítám, když si i lidé všímají svého okolí, a pokud narazí na nějakou závadu či problém, dají nám prostřednictvím aplikace o svém podnětu vědět."
A jak vlastně aplikace funguje? Stačí místo vyfotit telefonem, označit do mapy, popsat krátce problém a odeslat na magistrát. Jde to na počítačích, tabletech i na mobilních telefonech. Veřejnost může také sledovat, v jakém stavu je řešení požadavku.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „Aplikace je velmi jednoduchá. Zájemci ji nemusí odnikud stahovat, ale najdou ji na webových stránkách cistaova.ostrava.cz. Své připomínky mohou směřovat do konkrétních kategorií, jako je zeleň, cesty a chodníky, lavičky, autovraky a podobně."
Nejčastěji hlášení v aplikaci upozorňovala na problémy s cestami a chodníky (1574), nepořádek v ulicích (1211), stav zeleně (808), černé skládky (495) a poškozená dětská hřiště a lavičky (284). Nejvíce hlášení (2400) pocházelo z městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
---
V karvinské kapli Andělů strážných byla dokončena poslední etapa celkové opravy. Zatímco náklady na opravu exteriéru financovala společnost OKD, protože se kaplička nachází na území zasaženém těžbou uhlí, malbu vnitřních fasád zajistilo město.
V uplynulých dnech byla dokončena poslední etapa opravy jedné z kulturních památek Karviné - kaple Andělů strážných ve Starém Městě. Šlo o vnitřní prostory kapličky, bylo nutné provést nové rozvody elektřiny a také nová malba na stěnách.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Byly provedeny nové nátěry oken, dveří, byl udělaný nový rozvod elektřiny a po dohodě s památkáři tady byly provedeny nové výmalby. Samozřejmě ty původní fresky musely být zachovány, ale pro malíře byly tyto práce náročné, protože na základě rozhodnutí památkářů si musel vytvořit šablony, aby přesně odpovídaly původním malbám."
Mobiliář z kapličky byl mezitím převezen do Darkova, po skončení prací je pracovníci TS Karviná převezli zase zpátky.
Jan Vojtek, pracovník TS Karviná: "Byli jsme v Darkově, tam byly v garáži uloženy čtyři lavice, židle a koberce. Ty jsme naložili na auto a přivezli sem do té kapličky."
Už dříve tady byly provedeny venkovní práce, jako sanace zdiva, oklepání omítek, vystužení původních základů pomocí železobetonu a odvodnění základů. Zrekonstruováno bylo schodiště u kapličky a stará stříška byla vyměněna za novou, celoprosklenou. Kaplička má i nový oltář. Církevní obřady se zde budou konat hned jak to covidová situace dovolí.
---
Rodiče školou povinných dětí se rozhodli dát happeningem najevo svůj nesouhlas s téměř rok trvající distanční výukou. Podle nich má negativní vliv na děti, protože se nemohou setkávat se svými vrstevníky. Kompetentní orgány by měly konečně začít přemýšlet nad tím, jak žáky a studenty do škol bezpečně vrátit. Happeningy se uskutečnily na několika místech v republice.
„Chybí mi kamarádi. Škola je lepší.“ To je jeden ze vzkazů, který vystihuje pocity žáků, kteří se kvůli koronavirové krizi musí učit převážně z domu. Obrázky s podobnými vyjádřeními pověsili rodiče školáků na provázky mezi stromy v opavských Dvořákových sadech.
účastník akce: „My rodiče děláme, co můžeme, ale rozhodně dětský kolektiv nedokážeme nahradit.“
Školy se poprvé uzavřely vloni 11. března. Žáci a studenti se do nich postupně vrátili během jara. Nejdelší časový úsek strávili ve vzdělávacích zařízeních předškoláci a pak prvňáci a druháci. Ovšem v tomto školním roce někteří žáci a studenti seděli v lavicích jen něco málo přes měsíc.
Pavlína Němcová, psycholog: „Myslím, že ta situace se opravdu negativně odráží na psychice a možná způsobuje až deprese.“
Podle organizátorů happeningu leží veškerá tíha distančního vzdělávání na rodičích.
Kateřina Meletzká, organizátorka akce, Lesní klub V koruně stromu, Raduň: „Stát zavřel školy a školky a rodina je ta, která musí tu věc řešit. Takže podpora rodin na prvním místě a podpora dětí, které vyrůstají rodinách, které nemají možnost s tou situací pracovat.“
Učitelé z lesních školek, kde děti většinu času tráví v přírodě, navrhují, že by pobyt venku mohl být způsobem, jak žáky do škol alespoň částečně vrátit.
Organizátoři obrázky a vzkazy od dětí plánují doručit poslancům Parlamentu ČR.
---
Po 10 letech je tady opět sčítání lidu. Začíná už tuto sobotu, přičemž je povinné pro občany České republiky i dlouhodobě žijící cizince. Statistické údaje jsou velmi důležité i pro zástupce národnostních menšin. Od jejich počtu se totiž odvíjejí jejich práva a nároky.
Početnou národnostní menšinou v Moravskoslezském kraji jsou Poláci. Ti teď zahájili informační kampaň, ve které bojují za to, aby se lidé ke své národnosti při sčítání přihlásili. Do kampaně se aktivně vložil Kongres Poláků v ČR.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Nechceme vychovávat lidi k polskosti, nebo je násilím přesvědčovat, ale spíše je informovat. Tedy říct, že mají možnost napsat, že mají polskou národnost, protože v minulém sčítání lidu před 10 roky odhadujeme, že až 10 tisíc Poláků neuvedlo žádnou národnost, protože to je dobrovolný údaj. A taktéž v celé ČR 2,8 milionu lidí neuvedlo žádnou národnost.
Přihlášení k polské národnosti je pro polskou menšinu důležité. Pokud v obci žije více než 10 procent Poláků, může tam být založen výbor pro národnostní menšinu. Ten pak hájí zájmy menšiny v různých oblastech. Poláci v kampani vyzývají své krajany, aby ve formuláři uváděli jen jednu národnost.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Tady se ukrývá ještě další záludnost, a sice že můžete uvádět dvojitou národnost a to je něco, co nás příliš netěší, protože to polské menšině nepomůže. V minulém sčítání podvojnou národnost, například polskou a českou, nebo polskou a slovenskou, uvedly asi 4 tisíce lidí. A to je pro nás také velký počet.”
Jak ale uvádí mluvčí Sčítání lidu 2021, uvedení dvou národností neznamená nezařazení k menšině.
Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021: “Pokud někdo uvede dvě národnosti, je na ně nahlíženo jako na rovnocenné. Hlásí-li se někdo k polské národnosti, je třeba ho do počtu Poláků v obci započítat. Bez ohledu na to, zda se hlásí ještě i k další národnosti. Pokud se tedy občan s trvalým nebo přechodným pobytem na území České republiky přihlásí jak k polské, tak i třeba k české národnosti, měl by pro tyto účely být počítán za Poláka i za Čecha.”
Výsledky sčítání budou netrpělivě očekávány především obcích, kde má polská menšina těsně kolem 10 procent. Známo to však bude zřejmě až na konci roku.
---
U mnoha pacientů, vyléčených z onemocnění s koronavirem, se ještě dlouhé týdny projevují následky nemoci. Jedná se převážně o problémy dýchací, pohybové i neurologické. Lázně v Karlově Studánce nabízejí pomoc ve formě léčby i rehabilitace.
Lázně založil Maxmilián II - František, syn Marie Terezie v roce 1780. Svou proslulost získaly díky velmi čistému ovzduší a uhličitým minerálním pramenům. Nyní zde kromě lázeňské péče poskytují léčbu a rehabilitaci pacientům po covidu.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Jsou to nejčastěji pacienti s dýchacími obtížemi, čímž jsou horské lázně tradiční pro své klima a zároveň pohybový aparát, onemocnění srdíčka, po onkologické léčbě ale samozřejmě v té těžké době jsou to i pacienti s určitými psychickými problémy.“
Jan Vrabec,lékař: „Dostávají léčbu inhalační a pochopitelně i rehabilitace.Tak jsou to lidé od nějakých těch 50 do 70 let.“
V současné době se v lázních léčí asi 120 pacientů, z toho téměř polovina po prodělaném covidu.
Richard Tomandl, pacient, Brno: „Já jsem prodělal covida. Plíce mě pracují na 67 procent, takže se chci dostat na nějaké lepší procenta, mírné zlepšení pozoruji.“
Pobyt v lázních je indikován praktickým a speciálním lékařem. Nemocní si ho však mohou vyžádat i sami.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Je to pro ně přínosné, aby třeba po tom zánětu plic, aby do čtyřech měsíců nastoupili na tu následnou léčbu.“
Lázně jsou díky opatřením nejbezpečnějším místem, nákaza je tady nulová. Kapacitně jsou na pacienty připraveny, v současné době jsou naplněny zhruba z jedné třetiny.
---
Nedostatky a závady ve veřejném prostoru řeší Ostrava už třetím rokem pomocí aplikace čistáOVA a za tu dobu se tento způsob velmi osvědčil. Na co občané upozorní, to se vyřeší a mohou na to i sami dohlédnout.
Asi každý občan si někdy zanadával na nějaký nedostatek ve veřejném prostoru. Například na díru v cestě, rozbitý chodník nebo zlomené prkno na lavičce. Aby se daly tyto problémy jednoduše řešit, spustila Ostrava v květnu 2018 internetovou aplikaci čistáOVA, kde může každý občan na nedostatky upozornit. Tento způsob se velmi osvědčil.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „Ostrava pracuje na estetizaci veřejného prostoru, omezuje nevkusný reklamní smog, pro nové stavby hledá zajímavá architektonická řešení, podporuje dotacemi opravy významných budov. Ale celkový dojem z města pro jeho obyvatele i návštěvníky dělají samozřejmé a možná i banální detaily, jako je vysypaný odpadkový koš, opravená dlažba nebo udržovaný záhon. Často apeluji na starosty obvodů, aby zintenzivnili údržbu a péči o veřejný prostor a zeleň. Bohužel jsem denně svědkem toho, jak tuto zcela zásadní roli opomíjejí. Přivítám, když si i lidé všímají svého okolí, a pokud narazí na nějakou závadu či problém, dají nám prostřednictvím aplikace o svém podnětu vědět."
A jak vlastně aplikace funguje? Stačí místo vyfotit telefonem, označit do mapy, popsat krátce problém a odeslat na magistrát. Jde to na počítačích, tabletech i na mobilních telefonech. Veřejnost může také sledovat, v jakém stavu je řešení požadavku.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „Aplikace je velmi jednoduchá. Zájemci ji nemusí odnikud stahovat, ale najdou ji na webových stránkách cistaova.ostrava.cz. Své připomínky mohou směřovat do konkrétních kategorií, jako je zeleň, cesty a chodníky, lavičky, autovraky a podobně."
Nejčastěji hlášení v aplikaci upozorňovala na problémy s cestami a chodníky (1574), nepořádek v ulicích (1211), stav zeleně (808), černé skládky (495) a poškozená dětská hřiště a lavičky (284). Nejvíce hlášení (2400) pocházelo z městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
---
V karvinské kapli Andělů strážných byla dokončena poslední etapa celkové opravy. Zatímco náklady na opravu exteriéru financovala společnost OKD, protože se kaplička nachází na území zasaženém těžbou uhlí, malbu vnitřních fasád zajistilo město.
V uplynulých dnech byla dokončena poslední etapa opravy jedné z kulturních památek Karviné - kaple Andělů strážných ve Starém Městě. Šlo o vnitřní prostory kapličky, bylo nutné provést nové rozvody elektřiny a také nová malba na stěnách.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Byly provedeny nové nátěry oken, dveří, byl udělaný nový rozvod elektřiny a po dohodě s památkáři tady byly provedeny nové výmalby. Samozřejmě ty původní fresky musely být zachovány, ale pro malíře byly tyto práce náročné, protože na základě rozhodnutí památkářů si musel vytvořit šablony, aby přesně odpovídaly původním malbám."
Mobiliář z kapličky byl mezitím převezen do Darkova, po skončení prací je pracovníci TS Karviná převezli zase zpátky.
Jan Vojtek, pracovník TS Karviná: "Byli jsme v Darkově, tam byly v garáži uloženy čtyři lavice, židle a koberce. Ty jsme naložili na auto a přivezli sem do té kapličky."
Už dříve tady byly provedeny venkovní práce, jako sanace zdiva, oklepání omítek, vystužení původních základů pomocí železobetonu a odvodnění základů. Zrekonstruováno bylo schodiště u kapličky a stará stříška byla vyměněna za novou, celoprosklenou. Kaplička má i nový oltář. Církevní obřady se zde budou konat hned jak to covidová situace dovolí.
---
