Frýdek-Místek podpoří zdravotnickou záchrannou službu. Zastupitelstvo pro ni schválilo dotaci 200 tisíc korun, které záchranáři využijí na nákup speciálního ultrazvuku do sanitky. V kraji je jich jen pár a záchranka se díky tomu zařadí mezi jedny z nejlépe vybavených v celé zemi.
Záchranáři mají na to, aby přijeli k pacientovi ze zákona 20 minut. Díky husté síti výjezdových stanovišť to ale zvládají i výrazně rychleji. Důležitá je pro ně také výbava sanitek. Město Frýdek-Místek se proto rozhodlo tamní záchranku podpořit.
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Město spolupracuje dlouhodobě s nemocnicí, ale zdravotnická záchranná služba je samostatná organizace. A nyní od města dostane finanční prostředky 200 tisíc korun na nákup mobilního ultrazvukového přístroje. Díky tomu se město zapojí do fungování záchranky a přispějeme k záchraně životů občanů Frýdku-Místku."
Jan Karczmarczyk, ZZS MSK, ředitel ÚO Frýdek-Místek: "Již v minulosti jsme od města nějaké dotace dostali. Máme nějaká zařízení, která jsme koupili. Ale teď přišla nabídka nová a my jsme ji samozřejmě bryskně využili, protože peníze jsou potřebné v naší organizaci, zvláště pro nákup přístrojů."
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "První kontakt jsme navázali prostřednictvím Zdeňka Blechy, předsedy finančního výboru, který je dobrovolným hasičem a ten nás propojil se záchrannou zdravotnickou službou, a tak jsme přišli na to, že bychom zdravotníkům takto mohli pomoci."
Díky této podpoře se frýdecko-místecká záchranka posune mezi jedny z nejlépe vybavených stanovišť.
Jan Karczmarczyk, ZZS MSK, ředitel ÚO Frýdek-Místek: "Jsme jedni z nejlépe vybavených zařízení v České republice, protože Moravskoslezský kraj v tuto chvíli bude mít minimálně tři ultrazvuky, což na krajské záchranky jsme asi jedni z nejlepších."
Ultrazvuk záchranářům pomůže k lepší a rychlejší diagnostice většinou u vážných zranění.
Jan Karczmarczyk, ZZS MSK, ředitel ÚO Frýdek-Místek: "Je to potřeba při závažných úrazech, dopravních, při pádech, především při úrazových dějích, ale nejenom. Takže dá se využít i k jiným věcem, jako k zajištění vstupu do žil a tak dále. Ale především to nejdůležitější, ten nosný program je ten, že je využíváno k zjištění, zda není krvácení do hrudníku, do břichu, zda není poraněno srdce, zda tam není krvácení do toho srdečníku a tak dále."
Zdravotnická záchranná služba v Moravskoslezském kraji je druhá největší v celé zemi. V okrese Frýdek-Místek má šest výjezdových stanovišť.
---
Na krajském úřadě v Ostravě v sále zastupitelstva se uskutečnilo vyhlášení dalšího ročníku projektu Rekordy handicapovaných hrdinů. Cílem je ocenit postižené, kteří se svým postojem k životu mohou být příkladem a inspirací ostatním a to nejen handicapovaným.
Radim Řehůřek z Radošova trpí Usherovým syndromem, což je choroba, při které postižený člověk ztrácí zrak, sluch i rovnováhu. Přesto je držitelem světového rekordu v poměrně unikátní disciplíně. Je totiž jedlík pálivých papriček.
Radim Řehúřek, oceněný: "Když se mi začal zhoršovat zdravotní stav, že jsem byl vyloučen z běžných činností, tak jsem začal hledat jiný způsob adrenalinu a našel jsem ho v čili. Začal jsem pojídat čili na soutěžích a jak jsem toho jedl víc, tak jsem udělal světový rekord a letos ho budu překonávat."
Radim Řehúřek je jedním z vítězů ankety Rekordy handicapovaných hrdinů, kteří si na krajském úřadě převzali ocenění.
Jiří Muradi, autor projektu: "Cílem je upozornit netradičními formami na handicapované lidi a zároveň jim trochu pomoct a ocenit jejich úsilí."
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Já jsem rád, že v MS kraji něco takového pořádáme. Jsme jediný kraj, který rekordy handicapovaných hrdinů pořádá a řekněme si každý z nich je hrdina, protože se nějakým způsobem vypořádal se svým postižením."
Oceněných bylo celkem deset a je mezi nimi i jeden tým. Jde o parahokejisty, kteří Českou republiku v letošním roce reprezentovali na mistrovství světa v Ostravě.
---
Muzeum Novojičínska představilo v rámci tradiční akce Svatováclavské posvícení své sbírkové fondy na velvyslanectví ve Vídni. Jeho exponáty byly součástí celkové prezentace Moravskoslezského kraje.
Radek Polách z Muzea Novojičínska na počátku týdne balil desítky krabic s unikátními klobouky, které jsou ve sbírkovém fondu muzea, aby s nimi vyrazil do Vídně. 222 let trvající tradice kloboučnictví v Novém Jičíně byla prezentována v propagace Moravskoslezského kraje na akci českého velvyslanectví v Rakousku nazvané Svatováclavské posvícení.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Kde se sejdou všichni diplomaté, ambasadoři a další významné posty na poli zahraničních vztahů v rámci nejen Vídně, ale prakticky celého světa. Akce bude také takovým vyvrcholením ukončení mandátu naší paní velvyslankyně.”
Na pozici velvyslankyně v Rakousku končí Ivana Červenková. Pro příležitost této výstavy vybralo muzeum především klobouky z meziválečného období.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Máme tam i věci, které šly na export do Bolívie, například církevní klobouky, taktéž mexické sombrera, které se v Novém Jičíně vyráběly a stále vyrábějí, dále různé fezy. Zkrátka budou tam prezentovány klobouky a pokrývky hlavy z celé škály toho, co u nás v depozitářích máme.”
A je čím se pyšnit. Muzeum uchovává více než pět tisíc pokrývek hlavy, což představuje jednu z největších sbírek na světě.
---
Učitelé tělesné výchovy z havířovských základních škol se zapojili do vzdělávacího programu Ostravské univerzity pod vedením trenéra mužů házené Rastislava Trtíka. Smyslem programu je, aby se děti rozvíjely pomocí základních pohybových schopností.
V hodinách tělesné výchovy je nesmírně důležité, aby se zejména malé děti rozvíjely přirozeným způsobem a nekladl se důraz na specializaci. Na katedře pedagogiky Ostravské univerzity vznikl vzdělávací program pro učitele tělesné výchovy. Pilotně lektoři v čele s reprezentačním trenérem mužů házené Rastislavem Trtíkem, zavítali přímo za pedagogy do Havířova, kde byl projekt velký zájem.
Rastislav Trtík, externí asistent katedry lidského pohybu Ped. fakulty OU: "Nám v tomto projektu nejde o hru jako takovou. Nám jde o žáka, o to dítě. My preferujeme atletiku, gymnastiku, plavání a miniházenou. Tyto čtyři sportovní disciplíny v sobě zahrnují ve své charakteristice ty základní lokomoce. To je běh, skok a hod. Tam nejsou žádné specializované pohyby, nic. To znamená, tam se nemá co pokazit, co jak se posunout jinam. Zkrátit, prodloužit. Je to úplně přirozeným způsobem."
Josef Hanibal, učitel ZŠ Gorkého: "Dalo mi to inspiraci, připomenutí některých cvičení, průpravných her, které už jsem třeba zapomněl, nepoužívám. Házená je tam všechno, co je pro děti přirozené. Hodit, chytit, běžet a zapojit se do kolektivu, spolupracovat v kolektivu."
Do výukové lekce se zapojily děti ze ZŠ Žákovská, kde se právě vzdělávací program odehrával.
anketa: “Líbí se mi strašně moc tady tyto hry. Je dobré se naučit házet, chytat míče, dávat góly.”
Učitelé poznatky ze vzdělávacího programu už aplikovali ve svých hodinách a odezva od dětí je prý pozitivní.
---
Klasické podzimní počasí provázelo dětské rybářské závody v Lomnici. Naštěstí nepršelo a na závod se tedy sjelo 41 dětí z celé Moravy. Nejvíce bodováno bylo v soutěži ulovení kapra. Toho se však malí rybáři nedočkali. Kapři prostě nebrali.
Nejčetnějším úlovkem byly na soutěži plotice nebo okouni.
Jiří Řezníček, organizátor, hospodář rybníka: „Mrzí mě to, máme strašně moc cen. Ryba dneska nebere, ale ne, že dneska, už 14 dnů. Nebere nikde. Je plná voda planktonu, ryba do sebe pakuje plankton a prostě ze dna ryba nebere.“
Malí rybáři z Moravskoslezského i Olomouckého kraje předváděli opravdovou rybářskou zručnost.
Jiří Řezníček, organizátor, hospodář rybníka: „Jsou tady z Ostravy, od Olomouce, ze širokého okolí jsou tady účastníci.“
Různé návnady i technika lovu se nakonec projevily v množství bodovaných úlovků.
Anketa, závodníci: „Chytám na rohlíkový boilies a jsem ze Zlína.“
„Já jsem Ondra, chytám na červy a chytil jsem 3 plotice.“
„Já jsem Michalka z Bruntálu a chytla jsem okounka.“
„Já jsem z Krnova a chytám na červy. Kostní červy.“
Eliška Říhová, vítězka závodu: „Jsem ze Závišic a už jsem ulovila asi 20 plotic na splávek, na červy.“
To, že v rybníce skutečně ryby jsou, jen nemají hlad, prověřili rybáři také sonarem. Ceny v soutěži nakonec neobdrželi jen vítězové ale všechny zúčastněné děti.
---
V Opavě se setkali milovníci folklóru. 36.ročník mezinárodního festivalu Chodníčky k domovu byl ale letos skromnější, než v minulých letech. Kvůli nejisté situaci ohledně pandemie koronaviru si návštěvu odpustily soubory ze zahraničí, které bývají ozdobou dvoudenní přehlídky.
Folklórní festival Chodníčky k domovu byl založený v roce 1986. Zpočátku na něm účinkovaly pouze soubory z Opavy a okolí. Později přehlídku ozdobily také uskupení ze zahraničí. Tentokrát ale většina zůstala doma.
Soňa Wenzelová, organizátorka akce, ved. folklórních souborů Úsměv a Vrtek: „Je to tím, že měly i strach, že měly strach, že kdyby se vrátili zpět do své země, aby je nečekala omezení v podobě karantény."
A tak byl průvod, který každoročně prochází městem a zve kolemjdoucí na festival, tentokrát výjimečně krátký. Na opavském Dolním náměstí se na venkovní scéně představil například Sedmikvítek z Frenštátu pod Radhoštěm, Hlubinka z Ostravy nebo Antigoni z Krnova. Z polské Ratiboře přijel jediný zahraniční soubor seniorských tanečníků.
Barbara Mika, folklórní soubor Strzecha, Polsko: „Pro nás je to zábava. Netančíme složité choreografie jako kdysi. Ale tančíme takové tance, které se shodují s našimi fyzickými možnostmi.“
Nechyběly samozřejmě ani domácí soubory Úsměv, Vrtek a Ischias.
Mezinárodní folklórní festival Chodníčky k domovu pořádá opavské Středisko volného času. Bez přerušení se do slezské metropole vrací už 36 let. Vloni ale kvůli protikoronavirovým opatřením museli pořadatelé vměstnali dvoudenní přehlídku do jediného dne.
---
Frýdek-Místek podpoří zdravotnickou záchrannou službu. Zastupitelstvo pro ni schválilo dotaci 200 tisíc korun, které záchranáři využijí na nákup speciálního ultrazvuku do sanitky. V kraji je jich jen pár a záchranka se díky tomu zařadí mezi jedny z nejlépe vybavených v celé zemi.
Záchranáři mají na to, aby přijeli k pacientovi ze zákona 20 minut. Díky husté síti výjezdových stanovišť to ale zvládají i výrazně rychleji. Důležitá je pro ně také výbava sanitek. Město Frýdek-Místek se proto rozhodlo tamní záchranku podpořit.
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Město spolupracuje dlouhodobě s nemocnicí, ale zdravotnická záchranná služba je samostatná organizace. A nyní od města dostane finanční prostředky 200 tisíc korun na nákup mobilního ultrazvukového přístroje. Díky tomu se město zapojí do fungování záchranky a přispějeme k záchraně životů občanů Frýdku-Místku."
Jan Karczmarczyk, ZZS MSK, ředitel ÚO Frýdek-Místek: "Již v minulosti jsme od města nějaké dotace dostali. Máme nějaká zařízení, která jsme koupili. Ale teď přišla nabídka nová a my jsme ji samozřejmě bryskně využili, protože peníze jsou potřebné v naší organizaci, zvláště pro nákup přístrojů."
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "První kontakt jsme navázali prostřednictvím Zdeňka Blechy, předsedy finančního výboru, který je dobrovolným hasičem a ten nás propojil se záchrannou zdravotnickou službou, a tak jsme přišli na to, že bychom zdravotníkům takto mohli pomoci."
Díky této podpoře se frýdecko-místecká záchranka posune mezi jedny z nejlépe vybavených stanovišť.
Jan Karczmarczyk, ZZS MSK, ředitel ÚO Frýdek-Místek: "Jsme jedni z nejlépe vybavených zařízení v České republice, protože Moravskoslezský kraj v tuto chvíli bude mít minimálně tři ultrazvuky, což na krajské záchranky jsme asi jedni z nejlepších."
Ultrazvuk záchranářům pomůže k lepší a rychlejší diagnostice většinou u vážných zranění.
Jan Karczmarczyk, ZZS MSK, ředitel ÚO Frýdek-Místek: "Je to potřeba při závažných úrazech, dopravních, při pádech, především při úrazových dějích, ale nejenom. Takže dá se využít i k jiným věcem, jako k zajištění vstupu do žil a tak dále. Ale především to nejdůležitější, ten nosný program je ten, že je využíváno k zjištění, zda není krvácení do hrudníku, do břichu, zda není poraněno srdce, zda tam není krvácení do toho srdečníku a tak dále."
Zdravotnická záchranná služba v Moravskoslezském kraji je druhá největší v celé zemi. V okrese Frýdek-Místek má šest výjezdových stanovišť.
---
Na krajském úřadě v Ostravě v sále zastupitelstva se uskutečnilo vyhlášení dalšího ročníku projektu Rekordy handicapovaných hrdinů. Cílem je ocenit postižené, kteří se svým postojem k životu mohou být příkladem a inspirací ostatním a to nejen handicapovaným.
Radim Řehůřek z Radošova trpí Usherovým syndromem, což je choroba, při které postižený člověk ztrácí zrak, sluch i rovnováhu. Přesto je držitelem světového rekordu v poměrně unikátní disciplíně. Je totiž jedlík pálivých papriček.
Radim Řehúřek, oceněný: "Když se mi začal zhoršovat zdravotní stav, že jsem byl vyloučen z běžných činností, tak jsem začal hledat jiný způsob adrenalinu a našel jsem ho v čili. Začal jsem pojídat čili na soutěžích a jak jsem toho jedl víc, tak jsem udělal světový rekord a letos ho budu překonávat."
Radim Řehúřek je jedním z vítězů ankety Rekordy handicapovaných hrdinů, kteří si na krajském úřadě převzali ocenění.
Jiří Muradi, autor projektu: "Cílem je upozornit netradičními formami na handicapované lidi a zároveň jim trochu pomoct a ocenit jejich úsilí."
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Já jsem rád, že v MS kraji něco takového pořádáme. Jsme jediný kraj, který rekordy handicapovaných hrdinů pořádá a řekněme si každý z nich je hrdina, protože se nějakým způsobem vypořádal se svým postižením."
Oceněných bylo celkem deset a je mezi nimi i jeden tým. Jde o parahokejisty, kteří Českou republiku v letošním roce reprezentovali na mistrovství světa v Ostravě.
---
Muzeum Novojičínska představilo v rámci tradiční akce Svatováclavské posvícení své sbírkové fondy na velvyslanectví ve Vídni. Jeho exponáty byly součástí celkové prezentace Moravskoslezského kraje.
Radek Polách z Muzea Novojičínska na počátku týdne balil desítky krabic s unikátními klobouky, které jsou ve sbírkovém fondu muzea, aby s nimi vyrazil do Vídně. 222 let trvající tradice kloboučnictví v Novém Jičíně byla prezentována v propagace Moravskoslezského kraje na akci českého velvyslanectví v Rakousku nazvané Svatováclavské posvícení.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Kde se sejdou všichni diplomaté, ambasadoři a další významné posty na poli zahraničních vztahů v rámci nejen Vídně, ale prakticky celého světa. Akce bude také takovým vyvrcholením ukončení mandátu naší paní velvyslankyně.”
Na pozici velvyslankyně v Rakousku končí Ivana Červenková. Pro příležitost této výstavy vybralo muzeum především klobouky z meziválečného období.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Máme tam i věci, které šly na export do Bolívie, například církevní klobouky, taktéž mexické sombrera, které se v Novém Jičíně vyráběly a stále vyrábějí, dále různé fezy. Zkrátka budou tam prezentovány klobouky a pokrývky hlavy z celé škály toho, co u nás v depozitářích máme.”
A je čím se pyšnit. Muzeum uchovává více než pět tisíc pokrývek hlavy, což představuje jednu z největších sbírek na světě.
---
Učitelé tělesné výchovy z havířovských základních škol se zapojili do vzdělávacího programu Ostravské univerzity pod vedením trenéra mužů házené Rastislava Trtíka. Smyslem programu je, aby se děti rozvíjely pomocí základních pohybových schopností.
V hodinách tělesné výchovy je nesmírně důležité, aby se zejména malé děti rozvíjely přirozeným způsobem a nekladl se důraz na specializaci. Na katedře pedagogiky Ostravské univerzity vznikl vzdělávací program pro učitele tělesné výchovy. Pilotně lektoři v čele s reprezentačním trenérem mužů házené Rastislavem Trtíkem, zavítali přímo za pedagogy do Havířova, kde byl projekt velký zájem.
Rastislav Trtík, externí asistent katedry lidského pohybu Ped. fakulty OU: "Nám v tomto projektu nejde o hru jako takovou. Nám jde o žáka, o to dítě. My preferujeme atletiku, gymnastiku, plavání a miniházenou. Tyto čtyři sportovní disciplíny v sobě zahrnují ve své charakteristice ty základní lokomoce. To je běh, skok a hod. Tam nejsou žádné specializované pohyby, nic. To znamená, tam se nemá co pokazit, co jak se posunout jinam. Zkrátit, prodloužit. Je to úplně přirozeným způsobem."
Josef Hanibal, učitel ZŠ Gorkého: "Dalo mi to inspiraci, připomenutí některých cvičení, průpravných her, které už jsem třeba zapomněl, nepoužívám. Házená je tam všechno, co je pro děti přirozené. Hodit, chytit, běžet a zapojit se do kolektivu, spolupracovat v kolektivu."
Do výukové lekce se zapojily děti ze ZŠ Žákovská, kde se právě vzdělávací program odehrával.
anketa: “Líbí se mi strašně moc tady tyto hry. Je dobré se naučit házet, chytat míče, dávat góly.”
Učitelé poznatky ze vzdělávacího programu už aplikovali ve svých hodinách a odezva od dětí je prý pozitivní.
---
Klasické podzimní počasí provázelo dětské rybářské závody v Lomnici. Naštěstí nepršelo a na závod se tedy sjelo 41 dětí z celé Moravy. Nejvíce bodováno bylo v soutěži ulovení kapra. Toho se však malí rybáři nedočkali. Kapři prostě nebrali.
Nejčetnějším úlovkem byly na soutěži plotice nebo okouni.
Jiří Řezníček, organizátor, hospodář rybníka: „Mrzí mě to, máme strašně moc cen. Ryba dneska nebere, ale ne, že dneska, už 14 dnů. Nebere nikde. Je plná voda planktonu, ryba do sebe pakuje plankton a prostě ze dna ryba nebere.“
Malí rybáři z Moravskoslezského i Olomouckého kraje předváděli opravdovou rybářskou zručnost.
Jiří Řezníček, organizátor, hospodář rybníka: „Jsou tady z Ostravy, od Olomouce, ze širokého okolí jsou tady účastníci.“
Různé návnady i technika lovu se nakonec projevily v množství bodovaných úlovků.
Anketa, závodníci: „Chytám na rohlíkový boilies a jsem ze Zlína.“
„Já jsem Ondra, chytám na červy a chytil jsem 3 plotice.“
„Já jsem Michalka z Bruntálu a chytla jsem okounka.“
„Já jsem z Krnova a chytám na červy. Kostní červy.“
Eliška Říhová, vítězka závodu: „Jsem ze Závišic a už jsem ulovila asi 20 plotic na splávek, na červy.“
To, že v rybníce skutečně ryby jsou, jen nemají hlad, prověřili rybáři také sonarem. Ceny v soutěži nakonec neobdrželi jen vítězové ale všechny zúčastněné děti.
---
V Opavě se setkali milovníci folklóru. 36.ročník mezinárodního festivalu Chodníčky k domovu byl ale letos skromnější, než v minulých letech. Kvůli nejisté situaci ohledně pandemie koronaviru si návštěvu odpustily soubory ze zahraničí, které bývají ozdobou dvoudenní přehlídky.
Folklórní festival Chodníčky k domovu byl založený v roce 1986. Zpočátku na něm účinkovaly pouze soubory z Opavy a okolí. Později přehlídku ozdobily také uskupení ze zahraničí. Tentokrát ale většina zůstala doma.
Soňa Wenzelová, organizátorka akce, ved. folklórních souborů Úsměv a Vrtek: „Je to tím, že měly i strach, že měly strach, že kdyby se vrátili zpět do své země, aby je nečekala omezení v podobě karantény."
A tak byl průvod, který každoročně prochází městem a zve kolemjdoucí na festival, tentokrát výjimečně krátký. Na opavském Dolním náměstí se na venkovní scéně představil například Sedmikvítek z Frenštátu pod Radhoštěm, Hlubinka z Ostravy nebo Antigoni z Krnova. Z polské Ratiboře přijel jediný zahraniční soubor seniorských tanečníků.
Barbara Mika, folklórní soubor Strzecha, Polsko: „Pro nás je to zábava. Netančíme složité choreografie jako kdysi. Ale tančíme takové tance, které se shodují s našimi fyzickými možnostmi.“
Nechyběly samozřejmě ani domácí soubory Úsměv, Vrtek a Ischias.
Mezinárodní folklórní festival Chodníčky k domovu pořádá opavské Středisko volného času. Bez přerušení se do slezské metropole vrací už 36 let. Vloni ale kvůli protikoronavirovým opatřením museli pořadatelé vměstnali dvoudenní přehlídku do jediného dne.
---
