Mladí hoši z havířovského dětského domova svěřili své vlasy profesionálním pánským kadeřníkům. Ti za nimi přijeli, aby jim udělali radost a dopřáli pocit, jaký běžně zažívají muži v jejich salonech.
Účesy rozhodně neřeší jen ženy. Jak se říká, „cool“ chtějí být i tito mladí muži z Dětského domova Sluníčko v Havířově, který oslovil Golden Barbershop se zajímavou nabídkou, ostříhat kluky podle jejich představ.
Lukáš Pompa, majitel Golden Barbershop: „Určitě je to poprvé a napadlo mě udělat dětem radost. Chceme v tom pokračovat a jezdit sem každý rok o Vánocích. Je vidět, že kluci jsou nadšení, takže děláme hlavně radost. Zabere to trochu času, ale to je to nejmenší. Mám sám dceru a vím, jaké to je. Děti tady jsou bez rodičů, takže jim chceme mezi svátky přinést alespoň trochu radosti.“
David Havel, vychovatel, Dětský domov Havířov: „Pro naše děti je to příležitost vyzkoušet něco jiného. Jsme školské zařízení a nemáme vždy finanční možnosti posílat děti k takovým odborníkům, barberům, kteří se věnují střihům pro chlapce a muže. Kluci jsou určitě rádi a my si vážíme každého dobrého skutku, který naše děti posune zase o kousek dál.“
Daniel, Dětský domov Havířov: „Tady je to holičství hodně dobré a jsem rád, že mě takhle ostříhali. Jakub mě fakt dobře ostříhal, cením. Jsem rád, že mám takový střih, jsou prostě hodně dobří.“
Honza, Dětský domov Havířov: „Je to poprvé, co se stříhám u barbera. Je to dobrý pocit, užívám si to, je to lepší než u normálního holiče.“ Jaký střih jsi řekl, že chceš? „Já nevím, prostě jsem to našel na Googlu a ukázal jsem to.“
Laura, Dětský domov Havířov: „Líbí se mi, že kluky takhle ostříhali. O svoje vlasy se starám sama, takže bych si je spíš stříhala sama. Klukům se to ale líbí, že je barber ostříhal a nemusí se o to sami starat.“
Dívky z dětského domova ale nepřišly zkrátka. I za nimi během roku dorazily kadeřnice a kosmetičky a užily si svůj den.
---
Ostrava poděkovala pěstounům na přechodnou dobu, kteří se starají o děti v krizových životních situacích. Na tradičním adventním setkání zaznělo nejen ocenění jejich práce, ale také výzva dalším lidem, aby se do této náročné formy péče zapojili.
Pěstouni na přechodnou dobu přijímají děti často ze dne na den, v okamžiku, kdy se ocitnou bez bezpečného zázemí. Město Ostrava jim proto každoročně děkuje za jejich obětavost.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já jsem strašně moc rád, že jsme jim mohli poděkovat. Protože to, co oni dělají je z jejich pohledu samozřejmé, ale není to určitě samozřejmé. Já bych chtěl říci, že my máme dneska v Ostravě 29 rodin, které tu přechodnou péči poskytují. Ale samozřejmě chtěl bych zároveň i apelovat na další lidi, kteří o tom třeba uvažují k tomu, jestli by se nechtěli připojit. Protože určitě bychom potřebovali ještě další."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "My stále za město Ostrava potřebujeme další pěstouny na přechodnou dobu, ale i dlouhodobé pěstouny. Jenom v letošním roce 59 dětí potřebovalo zajistit v rámci přechodné pěstounské péče. A těm následně hledáme dlouhodobý trvalý domov."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jedenáctým rokem jsme se starali o jedenáct dětí. Práce to byla velmi náročná, ale krásná. Protože ty děti před našima očima rozkvetly, dostaly se do nového života, většinou do trvalé pěstounské péče, kde ta nová rodina je zbožňovala a my jsme jim dali základ toho dětství, krásného."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Já jsem pěstounku chtěla dělat už dávno, už tak možná 15 let to bylo. 10 let mi trvalo se rozhodnout něco pro to udělat. A dalších 5 let mi trvalo, než jsem vůbec zašla podat tu žádost. A když už jsem ji konečně podala a přišel covid, tak nám zase strašně dlouho trvalo to školení a všechno. Takže nám to trvalo 2,5 roku."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Pěstouny jsme s manželem třetí rok a v současné chvíli máme doma sedmé děti. Jsme jako jedni z mála, kteří berou sourozenecké skupiny. Takže v současné chvíli máme už třetí sourozeneckou skupinu, kdy máme děti dvě."
Pěstouni na přechodnou dobu mají různé věkové profilace, ale často berou i novorozence. V řadě případů dětem pomáhají překonat traumata nebo nastartovat cestu za lepší budoucností.
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Nicméně se nebráníme žádnému věku, protože všechny děti potřebují v tu danou chvíli pomoct. A byli jsme si i pro miminko v porodnici."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "První holčička byla přímo z porodnice. Ta měla 4 dny. Přiznám se, že měla abstinenční příznaky, bylo to těžké. Ale ta miminka z té porodnice nejsou ještě tak náročná."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jsme měli většinou malá miminka, přímo z porodnice. A buď měly jenom týden nebo dva, byla to úplně malinkatá děťátka. Ale ten první rok je vždycky nejnáročnější, ale nejkrásnější, že z toho malého uzlíčku nakonec odchází dítě téměř chodící."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to skutečně lidé, kteří dávají svoji lásku a svoji práci právě těm nejmenším dětem, které často přicházejí z velice problémového prostředí. A pravdou je, že ta dětská dušička je tím vždycky poznamenána. A v okamžiku, kdy tato traumata z dětství si potom přenášejí do dalšího života, tak je to pro ně velice složité. A proto právě ta práce pěstounů je nesmírně důležitá. Aby těm dětem dokázali dát jistotu a naději do toho jejich dalšího života."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Když vidím, kolik dětí nás potřebuje a vidím to v té neodkladné péči, jaké děti se k nám dostávají. V jakém stavu a v jakém oblečení. Jak moc jim chybí ta láska a pozornost. Tak jsem si říkala, že to musím zvládnout a jít dál, abych mohla poskytnout tu náruč dalším dětem."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Já myslím, že nám to víc dává, než bere. Protože to naplnění, když vidíte, že ty děti k vám přijdou opravdu rozbité, neopečované a vy je musíte opečovat, dát jim tu podporu nějakou, tak to je to nejvíc, co můžete mít v tu chvíli."
Město i jeho sociální pracovníci pěstouny dlouhodobě podporují. Odborně, organizačně i vzděláváním.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já bych chtěl připomenout, že po změně zákona nemohou být v ústavní péči děti do věku čtyř let. Takže i pro tu dočasnou péči potřebujeme stále další lidi. My jako město nabízíme všem těmto lidem odbornou pomoc. Pořádáme pro ně spoustu akcí."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "Pravidelné sledování péče, podpora, pomoc při vyřizování různých záležitostí. Při adaptaci dítěte v rodině a podobně. Zastupujeme ty děti před soudními jednáními, hájíme jejich nejlepší práva a zájmy."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Nikdy na to nejsou sami. Jsou tady i doprovodné organizace, kde mají svou klíčovou pracovnici, která se o ně stará. A nabývají i nové vědomosti při víkendových pobytech, setkání pěstounů, kde si sdílejí své trable i radosti a dokážou si poradit navzájem."
Pokud uvažujete o zapojení do programu pěstounské péče, sociální odbor magistrátu vám poradí, jak postupovat. I dočasná náruč totiž může dětem změnit celý život.
---
Stalo se milou tradicí, že vedení města v posledních dnech roku navštíví kočičí a psí útulek a výjimkou nebyl ani letošní rok. Odměny se dočkali provozovatelé útulku i jejich zvířecí klienti.
Kočičí útulek Neposedné tlapky a psí útulek v Sedlištích se dočkaly před Vánocemi vzácné návštěvy.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Je to takové symbolické gesto. Mimo podpory, kterou mají tyto útulky od města přes rok, se tady vždycky zastavíme, prohodíme pár příjemných slov, zjistíme, jak se situace vyvíjí, a je to takový příjemný zvyk."
Jak vnímáte fungování obou útulků?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "V dnešním moderním světě si nedovedu představit, že by ve městě naší velikosti takové útulky nebyly, protože těch zvířat, která se dostanou do situace, kterou neumí vyřešit sami, je mnoho a je jich stále víc. A já si velmi vážím práce takových nadšenců, lidí, kteří mají vztah k těm zvířatům a dokážou jim nabídnout dočasné přístřeší, dokáží jim pomoct v nějaké situaci. A ještě víc si vážím těch, kteří si třeba takové pejsky nebo kočičky, které mají za sebou nějaké trauma, dokážou vzít a dát jim nový domov."
První na řadě byly tentokrát kočky u Neposedných tlapek.
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "Kapacitu máme 62 míst depozita a jsme někde na 70 kočkách. Je jich hodně, je jich fakt hodně, takže si pomáháme, snažíme se to nějak prostě kombinovat a zatím se držíme, takže dobrý."
Nějaká výzva pro obyvatele, kteří by měli zájem?
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "My máme každé pondělí otevřeno od tří do pěti, takže každý tady může přijít bez ohlášení, takže to je úplně v pohodě. Takže navštěvovat ty útulky, seznamovat se s tím zvířetem kontaktně, osobně, a adoptovat. Já si hrozně vážím té pomoci města. Město nám ohromně pomáhá, za to jsme neskutečně rádi a už je to taková tradice, že tady chodí každý rok na ty Vánoce. Takže za mě je to moc milé gesto."
Spolupráce kočičího útulku a města funguje bezproblémově.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Já jsem moc rád, že v loňském roce, tak i letos jsme měli možnost navštívit kočičí depozitum tady na Sokolovské ulici a město je neskutečně vděčné za to, že to funguje tak, jak to funguje. Protože spolek Neposedné tlapky zachránil už více než tisíc kočiček, což je fantastické číslo, a neustále se věnuje osvětě, hledá kočičkám nové domovy, stará se o ty opuštěné a toulavé kočky. Takže velké díky patří všem zaměstnancům a všem dobrovolníkům, kteří se podílí na celkovém chodu. Myslím si, že to kočičí depozitum tady funguje na velmi, velmi dobré úrovni a je příkladem i pro ostatní města."
Co jste přinesli?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak přinesli jsme samozřejmě takové vánoční potěšení pro čtyřnohé mazlíčky, konkrétně pro kočičky v podobě dobrot a krmiva. Takže doufám, že zvířata budou potěšena."
Podobné laskominy dostalo i sedmnáct čtyřnohých obyvatel útulku v Sedliště.
Eva Vinklárková, majitelka Útulku pro psy Sedliště: "Každoročně je to příjemné překvapení a samozřejmě to potěší jak pejsky, tak mě. Děkujeme za nějaké ty dobroty."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem úplně přesně nezkoumal, z čeho to je, ale myslím si, že si na tom pošmáknou. Už podle toho, jak se na ty pytle vrhli. Když jsme je nesli, tak asi ví, že tam je nějaká dobrota uvnitř."
Co byste vzkázala našim divákům? Kdo by měl třeba zájem o psa, jak ten proces funguje?
Host 5: "V prvé řadě se zkontaktujte se mnou a pracuji potom individuálně. Vyslechnu trošičku ty lidi, jaké mají představy o pejskovi, a potom pracujeme konkrétně, zda mám vůbec takového pejska pro jejich potřeby, aby samozřejmě i ten pejsek byl spokojený."
---
Obec Stonava se zapsala do historie Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Jako vůbec první obec umožnila zdravotníkům uskutečnit mobilní odběr krve. Darovat tuto nejcennější tekutinu přišli do místního kulturního domu nejen pravidelní dárci, ale především lidé, kteří se k dárcovství odhodlali poprvé.
Kulturní dům ve Stonavě se na jeden den proměnil v odběrovou místnost. Právě tady se uskutečnil historicky první hromadný odběr krve díky úspěšnému projektu mobilních odběrů krve, který už rok funguje v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů KC FN Ostrava: „Mobilní odběr je specifický tím, že se opravdu přiblížíme těm dárcům nejblíže, jak to jde. Ti dárci nemusí řešit, jak se k nám dostanou, kde zaparkují, a takhle je to pro ně pohodlné. Darují často se svými známými, se svými kamarády."
Ve Stonavě se zapojili obyvatelé obce, místní fotbalisté i členové spolků. Vedle pravidelných dárců přišli krev darovat také lidé, kteří se k odběru odhodlali vůbec poprvé.
anketa, dárci krve: „Dneska už mám 188. odběr." „Daruji poprvé. Trochu jsem byl nervózní, ale už je to v pohodě." „Chtěla jsem prostě udělat dobrou věc a jsem ráda, že to tedy vyšlo, že mohu darovat." „Tím, že to takhle bylo už tady vyřešené, zorganizované, tak jsem to jen využil, zaregistroval se a dorazil."
Mobilní odběry se během prvního roku provozu osvědčily. Zdravotníci díky nim získali více než 800 jednotek krve, které mohou pomoci zachránit životy desítek pacientů. Krevní centrum proto počítá s dalšími výjezdy za dárci do firem, institucí i obcí, které o tuto spolupráci projeví zájem.
---
Mateřská škola Divišova uspořádala krásnou akci, při níž se potkala nejmladší generace s tou nejstarší. Akce se uskutečnila za doprovodu vystoupení dětí a společného tvoření.
Mateřská škola Divišova v Karviné Hranicích se může pochlubit krásnou akcí, kterou vymyslela v rámci koncepce mezigeneračního setkávání. Školku již podruhé navštívili senioři z Nového domova Karviná, aby strávili společně dopoledne a obě generace si něco předaly.
Michaela Motyková, zástupkyně předškolního vzdělávání MŠ Divišova: "Smysl této akce je vlastně společný zážitek, kdy děti vystoupí vánočním pásmem, budou společné dílničky a je to vlastně chvíle sdílení, kdy propojujeme a vytváříme hodnoty, jako je radost a respekt. Rádi bychom, aby tato akce byla vánoční tradicí. Každoročně budeme propojovat dva světy: svět dětí a svět seniorů. Ač se tyto světy zdají vzdálené, mají k sobě neskutečně blízko. My jsme rádi, že loňská akce se povedla, že tento směr nám dává určitý smysl a jsme rádi, že Nový domov přijal naše pozvání, protože toto setkání je přínosné pro obě generace. Tak ještě jednou děkujeme."
Den začal vystoupením dětí z Mateřské školy Divišova. Ty měly na programu tanec, zpěv či jednoduché divadlo, vše s vánoční tématikou. Protože babičky a dědečkové z Nového domova měli z vystoupení stejnou radost, stalo se dopoledne vděčným předvánočním zpestřením, přínosným pro všechny.
anketa: seniorky z Nového domova: "Jo, takhle jo, těšila. To víte, že jo. To jsem nemohla spát. Už jsem si říkala, už abych tady byla. Tak je to fajn. Zase nějaká změna. Jsem ráda, že jsem tady. Je tu pěkně."
Jak jste se těšila na tuto akci?
anketa: seniorky z Nového domova: "No, nevěděla jsem, do čeho jdu, tak to řeknu. Ale jo, prima. Děti jsou vždycky roztomilé. To já vidím. No, jak se to baví, že? A snaží se to. Šikovné."
Po vystoupení probíhaly v prostorách školky vánoční dílničky, při kterých se tvořily sádrové ozdoby na stromeček. Děti seniorům pomáhaly a ti byli vděční.
anketa: děti z MŠ Divišova: "Tancovala jsem pro babičky a pro dědečky a moc se mi to líbilo. Budeme dělat dílničky pro babičky a bude to vánoční ozdoba na stromeček." "S paní Maruškou jsem vytvářela andílka a baňku a moc nám to šlo." "Veselé Vánoce všem babičkám a dědečkům."
Při mezigeneračním setkávání se prolnou dva pouze zdánlivě vzdálené světy. Zdánlivě vzdálené, protože děti i senioři mají společné jmenovatele. Všichni potřebují naši pozornost a péči, aby jejich start i konec života byl plnohodnotný.
---
Zhruba 350 betlémů z celého světa je vystaveno v Základní škole v ulici Československé armády ve Frýdku-Místku. Betlémy jsou vyrobené z nejrůznějších materiálů a některé jsou tak malé, že je k jejich prohlédnutí nutné použít lupu.
Patrně nejrozsáhlejší výstava betlémů v republice bude tradičně k vidění pouze dva dny. Lidé mohou přijít 26. prosince odpoledne a 27. prosince mezi 10. a 18. hodinou.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: „V letošním roce by mělo být vystaveno zhruba 350 betlémů. Před dvaadvaceti lety jsme začínali se čtyřmi betlémy a dvaceti návštěvníky, byli to starostové okolních obcí. Že se to takto dostane do povědomí lidí nejen v kraji, ale v celé České republice a dokonce i v zahraničí, v to jsme vůbec nedoufali. Dnes je z toho úžasná tradice, protože sem přicházejí tisíce lidí.“
S instalací betlémů letos pomáhají také školáci, kteří se zároveň zapojují do doprovodného programu.
Lukáš Holeček, žák 8. ZŠ Frýdek-Místek: „My jsme z Frýdku-Místku, chodíme na osmičku, všichni do jedné třídy, do páté A. A strašně se těšíme, až tady uvidíme všechny ty betlémy.“
Jan Krejčí, žák 8. ZŠ Frýdek-Místek: „Na výstavě betlémů budou vystupovat dva pěvecké sbory, Osma a Osminka, a já v obou zpívám.“
Návštěvníci výstavy se mohou těšit i na skutečné unikáty.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: „Uvidí tady sochy ve velikosti jednoho metru, to je největší betlém, který tady máme. Vznikal přímo tady na výstavě a postupně se stále doplňuje, protože Anetta Lupo přislíbil, že vždy dodá nějakou další sochu. Nejmenší betlém je také od něj a je tak malý, že se na něj musí dívat lupou. Betlémy pocházejí z různých míst České republiky i ze světa – například z Paraguaye, Uruguaye, Bali, Malty, Panamy, Galileje, Jeruzaléma, Betléma, ale také z Německa, Polska, Slovenska a Česka.“
Organizátoři výstavy věří, že příští rok bude sbírka betlémů opět o několik dalších kusů bohatší.
---
Mladí hoši z havířovského dětského domova svěřili své vlasy profesionálním pánským kadeřníkům. Ti za nimi přijeli, aby jim udělali radost a dopřáli pocit, jaký běžně zažívají muži v jejich salonech.
Účesy rozhodně neřeší jen ženy. Jak se říká, „cool“ chtějí být i tito mladí muži z Dětského domova Sluníčko v Havířově, který oslovil Golden Barbershop se zajímavou nabídkou, ostříhat kluky podle jejich představ.
Lukáš Pompa, majitel Golden Barbershop: „Určitě je to poprvé a napadlo mě udělat dětem radost. Chceme v tom pokračovat a jezdit sem každý rok o Vánocích. Je vidět, že kluci jsou nadšení, takže děláme hlavně radost. Zabere to trochu času, ale to je to nejmenší. Mám sám dceru a vím, jaké to je. Děti tady jsou bez rodičů, takže jim chceme mezi svátky přinést alespoň trochu radosti.“
David Havel, vychovatel, Dětský domov Havířov: „Pro naše děti je to příležitost vyzkoušet něco jiného. Jsme školské zařízení a nemáme vždy finanční možnosti posílat děti k takovým odborníkům, barberům, kteří se věnují střihům pro chlapce a muže. Kluci jsou určitě rádi a my si vážíme každého dobrého skutku, který naše děti posune zase o kousek dál.“
Daniel, Dětský domov Havířov: „Tady je to holičství hodně dobré a jsem rád, že mě takhle ostříhali. Jakub mě fakt dobře ostříhal, cením. Jsem rád, že mám takový střih, jsou prostě hodně dobří.“
Honza, Dětský domov Havířov: „Je to poprvé, co se stříhám u barbera. Je to dobrý pocit, užívám si to, je to lepší než u normálního holiče.“ Jaký střih jsi řekl, že chceš? „Já nevím, prostě jsem to našel na Googlu a ukázal jsem to.“
Laura, Dětský domov Havířov: „Líbí se mi, že kluky takhle ostříhali. O svoje vlasy se starám sama, takže bych si je spíš stříhala sama. Klukům se to ale líbí, že je barber ostříhal a nemusí se o to sami starat.“
Dívky z dětského domova ale nepřišly zkrátka. I za nimi během roku dorazily kadeřnice a kosmetičky a užily si svůj den.
---
Ostrava poděkovala pěstounům na přechodnou dobu, kteří se starají o děti v krizových životních situacích. Na tradičním adventním setkání zaznělo nejen ocenění jejich práce, ale také výzva dalším lidem, aby se do této náročné formy péče zapojili.
Pěstouni na přechodnou dobu přijímají děti často ze dne na den, v okamžiku, kdy se ocitnou bez bezpečného zázemí. Město Ostrava jim proto každoročně děkuje za jejich obětavost.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já jsem strašně moc rád, že jsme jim mohli poděkovat. Protože to, co oni dělají je z jejich pohledu samozřejmé, ale není to určitě samozřejmé. Já bych chtěl říci, že my máme dneska v Ostravě 29 rodin, které tu přechodnou péči poskytují. Ale samozřejmě chtěl bych zároveň i apelovat na další lidi, kteří o tom třeba uvažují k tomu, jestli by se nechtěli připojit. Protože určitě bychom potřebovali ještě další."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "My stále za město Ostrava potřebujeme další pěstouny na přechodnou dobu, ale i dlouhodobé pěstouny. Jenom v letošním roce 59 dětí potřebovalo zajistit v rámci přechodné pěstounské péče. A těm následně hledáme dlouhodobý trvalý domov."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jedenáctým rokem jsme se starali o jedenáct dětí. Práce to byla velmi náročná, ale krásná. Protože ty děti před našima očima rozkvetly, dostaly se do nového života, většinou do trvalé pěstounské péče, kde ta nová rodina je zbožňovala a my jsme jim dali základ toho dětství, krásného."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Já jsem pěstounku chtěla dělat už dávno, už tak možná 15 let to bylo. 10 let mi trvalo se rozhodnout něco pro to udělat. A dalších 5 let mi trvalo, než jsem vůbec zašla podat tu žádost. A když už jsem ji konečně podala a přišel covid, tak nám zase strašně dlouho trvalo to školení a všechno. Takže nám to trvalo 2,5 roku."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Pěstouny jsme s manželem třetí rok a v současné chvíli máme doma sedmé děti. Jsme jako jedni z mála, kteří berou sourozenecké skupiny. Takže v současné chvíli máme už třetí sourozeneckou skupinu, kdy máme děti dvě."
Pěstouni na přechodnou dobu mají různé věkové profilace, ale často berou i novorozence. V řadě případů dětem pomáhají překonat traumata nebo nastartovat cestu za lepší budoucností.
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Nicméně se nebráníme žádnému věku, protože všechny děti potřebují v tu danou chvíli pomoct. A byli jsme si i pro miminko v porodnici."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "První holčička byla přímo z porodnice. Ta měla 4 dny. Přiznám se, že měla abstinenční příznaky, bylo to těžké. Ale ta miminka z té porodnice nejsou ještě tak náročná."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jsme měli většinou malá miminka, přímo z porodnice. A buď měly jenom týden nebo dva, byla to úplně malinkatá děťátka. Ale ten první rok je vždycky nejnáročnější, ale nejkrásnější, že z toho malého uzlíčku nakonec odchází dítě téměř chodící."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to skutečně lidé, kteří dávají svoji lásku a svoji práci právě těm nejmenším dětem, které často přicházejí z velice problémového prostředí. A pravdou je, že ta dětská dušička je tím vždycky poznamenána. A v okamžiku, kdy tato traumata z dětství si potom přenášejí do dalšího života, tak je to pro ně velice složité. A proto právě ta práce pěstounů je nesmírně důležitá. Aby těm dětem dokázali dát jistotu a naději do toho jejich dalšího života."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Když vidím, kolik dětí nás potřebuje a vidím to v té neodkladné péči, jaké děti se k nám dostávají. V jakém stavu a v jakém oblečení. Jak moc jim chybí ta láska a pozornost. Tak jsem si říkala, že to musím zvládnout a jít dál, abych mohla poskytnout tu náruč dalším dětem."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Já myslím, že nám to víc dává, než bere. Protože to naplnění, když vidíte, že ty děti k vám přijdou opravdu rozbité, neopečované a vy je musíte opečovat, dát jim tu podporu nějakou, tak to je to nejvíc, co můžete mít v tu chvíli."
Město i jeho sociální pracovníci pěstouny dlouhodobě podporují. Odborně, organizačně i vzděláváním.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já bych chtěl připomenout, že po změně zákona nemohou být v ústavní péči děti do věku čtyř let. Takže i pro tu dočasnou péči potřebujeme stále další lidi. My jako město nabízíme všem těmto lidem odbornou pomoc. Pořádáme pro ně spoustu akcí."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "Pravidelné sledování péče, podpora, pomoc při vyřizování různých záležitostí. Při adaptaci dítěte v rodině a podobně. Zastupujeme ty děti před soudními jednáními, hájíme jejich nejlepší práva a zájmy."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Nikdy na to nejsou sami. Jsou tady i doprovodné organizace, kde mají svou klíčovou pracovnici, která se o ně stará. A nabývají i nové vědomosti při víkendových pobytech, setkání pěstounů, kde si sdílejí své trable i radosti a dokážou si poradit navzájem."
Pokud uvažujete o zapojení do programu pěstounské péče, sociální odbor magistrátu vám poradí, jak postupovat. I dočasná náruč totiž může dětem změnit celý život.
---
Stalo se milou tradicí, že vedení města v posledních dnech roku navštíví kočičí a psí útulek a výjimkou nebyl ani letošní rok. Odměny se dočkali provozovatelé útulku i jejich zvířecí klienti.
Kočičí útulek Neposedné tlapky a psí útulek v Sedlištích se dočkaly před Vánocemi vzácné návštěvy.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Je to takové symbolické gesto. Mimo podpory, kterou mají tyto útulky od města přes rok, se tady vždycky zastavíme, prohodíme pár příjemných slov, zjistíme, jak se situace vyvíjí, a je to takový příjemný zvyk."
Jak vnímáte fungování obou útulků?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "V dnešním moderním světě si nedovedu představit, že by ve městě naší velikosti takové útulky nebyly, protože těch zvířat, která se dostanou do situace, kterou neumí vyřešit sami, je mnoho a je jich stále víc. A já si velmi vážím práce takových nadšenců, lidí, kteří mají vztah k těm zvířatům a dokážou jim nabídnout dočasné přístřeší, dokáží jim pomoct v nějaké situaci. A ještě víc si vážím těch, kteří si třeba takové pejsky nebo kočičky, které mají za sebou nějaké trauma, dokážou vzít a dát jim nový domov."
První na řadě byly tentokrát kočky u Neposedných tlapek.
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "Kapacitu máme 62 míst depozita a jsme někde na 70 kočkách. Je jich hodně, je jich fakt hodně, takže si pomáháme, snažíme se to nějak prostě kombinovat a zatím se držíme, takže dobrý."
Nějaká výzva pro obyvatele, kteří by měli zájem?
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "My máme každé pondělí otevřeno od tří do pěti, takže každý tady může přijít bez ohlášení, takže to je úplně v pohodě. Takže navštěvovat ty útulky, seznamovat se s tím zvířetem kontaktně, osobně, a adoptovat. Já si hrozně vážím té pomoci města. Město nám ohromně pomáhá, za to jsme neskutečně rádi a už je to taková tradice, že tady chodí každý rok na ty Vánoce. Takže za mě je to moc milé gesto."
Spolupráce kočičího útulku a města funguje bezproblémově.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Já jsem moc rád, že v loňském roce, tak i letos jsme měli možnost navštívit kočičí depozitum tady na Sokolovské ulici a město je neskutečně vděčné za to, že to funguje tak, jak to funguje. Protože spolek Neposedné tlapky zachránil už více než tisíc kočiček, což je fantastické číslo, a neustále se věnuje osvětě, hledá kočičkám nové domovy, stará se o ty opuštěné a toulavé kočky. Takže velké díky patří všem zaměstnancům a všem dobrovolníkům, kteří se podílí na celkovém chodu. Myslím si, že to kočičí depozitum tady funguje na velmi, velmi dobré úrovni a je příkladem i pro ostatní města."
Co jste přinesli?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak přinesli jsme samozřejmě takové vánoční potěšení pro čtyřnohé mazlíčky, konkrétně pro kočičky v podobě dobrot a krmiva. Takže doufám, že zvířata budou potěšena."
Podobné laskominy dostalo i sedmnáct čtyřnohých obyvatel útulku v Sedliště.
Eva Vinklárková, majitelka Útulku pro psy Sedliště: "Každoročně je to příjemné překvapení a samozřejmě to potěší jak pejsky, tak mě. Děkujeme za nějaké ty dobroty."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem úplně přesně nezkoumal, z čeho to je, ale myslím si, že si na tom pošmáknou. Už podle toho, jak se na ty pytle vrhli. Když jsme je nesli, tak asi ví, že tam je nějaká dobrota uvnitř."
Co byste vzkázala našim divákům? Kdo by měl třeba zájem o psa, jak ten proces funguje?
Host 5: "V prvé řadě se zkontaktujte se mnou a pracuji potom individuálně. Vyslechnu trošičku ty lidi, jaké mají představy o pejskovi, a potom pracujeme konkrétně, zda mám vůbec takového pejska pro jejich potřeby, aby samozřejmě i ten pejsek byl spokojený."
---
Obec Stonava se zapsala do historie Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Jako vůbec první obec umožnila zdravotníkům uskutečnit mobilní odběr krve. Darovat tuto nejcennější tekutinu přišli do místního kulturního domu nejen pravidelní dárci, ale především lidé, kteří se k dárcovství odhodlali poprvé.
Kulturní dům ve Stonavě se na jeden den proměnil v odběrovou místnost. Právě tady se uskutečnil historicky první hromadný odběr krve díky úspěšnému projektu mobilních odběrů krve, který už rok funguje v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů KC FN Ostrava: „Mobilní odběr je specifický tím, že se opravdu přiblížíme těm dárcům nejblíže, jak to jde. Ti dárci nemusí řešit, jak se k nám dostanou, kde zaparkují, a takhle je to pro ně pohodlné. Darují často se svými známými, se svými kamarády."
Ve Stonavě se zapojili obyvatelé obce, místní fotbalisté i členové spolků. Vedle pravidelných dárců přišli krev darovat také lidé, kteří se k odběru odhodlali vůbec poprvé.
anketa, dárci krve: „Dneska už mám 188. odběr." „Daruji poprvé. Trochu jsem byl nervózní, ale už je to v pohodě." „Chtěla jsem prostě udělat dobrou věc a jsem ráda, že to tedy vyšlo, že mohu darovat." „Tím, že to takhle bylo už tady vyřešené, zorganizované, tak jsem to jen využil, zaregistroval se a dorazil."
Mobilní odběry se během prvního roku provozu osvědčily. Zdravotníci díky nim získali více než 800 jednotek krve, které mohou pomoci zachránit životy desítek pacientů. Krevní centrum proto počítá s dalšími výjezdy za dárci do firem, institucí i obcí, které o tuto spolupráci projeví zájem.
---
Mateřská škola Divišova uspořádala krásnou akci, při níž se potkala nejmladší generace s tou nejstarší. Akce se uskutečnila za doprovodu vystoupení dětí a společného tvoření.
Mateřská škola Divišova v Karviné Hranicích se může pochlubit krásnou akcí, kterou vymyslela v rámci koncepce mezigeneračního setkávání. Školku již podruhé navštívili senioři z Nového domova Karviná, aby strávili společně dopoledne a obě generace si něco předaly.
Michaela Motyková, zástupkyně předškolního vzdělávání MŠ Divišova: "Smysl této akce je vlastně společný zážitek, kdy děti vystoupí vánočním pásmem, budou společné dílničky a je to vlastně chvíle sdílení, kdy propojujeme a vytváříme hodnoty, jako je radost a respekt. Rádi bychom, aby tato akce byla vánoční tradicí. Každoročně budeme propojovat dva světy: svět dětí a svět seniorů. Ač se tyto světy zdají vzdálené, mají k sobě neskutečně blízko. My jsme rádi, že loňská akce se povedla, že tento směr nám dává určitý smysl a jsme rádi, že Nový domov přijal naše pozvání, protože toto setkání je přínosné pro obě generace. Tak ještě jednou děkujeme."
Den začal vystoupením dětí z Mateřské školy Divišova. Ty měly na programu tanec, zpěv či jednoduché divadlo, vše s vánoční tématikou. Protože babičky a dědečkové z Nového domova měli z vystoupení stejnou radost, stalo se dopoledne vděčným předvánočním zpestřením, přínosným pro všechny.
anketa: seniorky z Nového domova: "Jo, takhle jo, těšila. To víte, že jo. To jsem nemohla spát. Už jsem si říkala, už abych tady byla. Tak je to fajn. Zase nějaká změna. Jsem ráda, že jsem tady. Je tu pěkně."
Jak jste se těšila na tuto akci?
anketa: seniorky z Nového domova: "No, nevěděla jsem, do čeho jdu, tak to řeknu. Ale jo, prima. Děti jsou vždycky roztomilé. To já vidím. No, jak se to baví, že? A snaží se to. Šikovné."
Po vystoupení probíhaly v prostorách školky vánoční dílničky, při kterých se tvořily sádrové ozdoby na stromeček. Děti seniorům pomáhaly a ti byli vděční.
anketa: děti z MŠ Divišova: "Tancovala jsem pro babičky a pro dědečky a moc se mi to líbilo. Budeme dělat dílničky pro babičky a bude to vánoční ozdoba na stromeček." "S paní Maruškou jsem vytvářela andílka a baňku a moc nám to šlo." "Veselé Vánoce všem babičkám a dědečkům."
Při mezigeneračním setkávání se prolnou dva pouze zdánlivě vzdálené světy. Zdánlivě vzdálené, protože děti i senioři mají společné jmenovatele. Všichni potřebují naši pozornost a péči, aby jejich start i konec života byl plnohodnotný.
---
Zhruba 350 betlémů z celého světa je vystaveno v Základní škole v ulici Československé armády ve Frýdku-Místku. Betlémy jsou vyrobené z nejrůznějších materiálů a některé jsou tak malé, že je k jejich prohlédnutí nutné použít lupu.
Patrně nejrozsáhlejší výstava betlémů v republice bude tradičně k vidění pouze dva dny. Lidé mohou přijít 26. prosince odpoledne a 27. prosince mezi 10. a 18. hodinou.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: „V letošním roce by mělo být vystaveno zhruba 350 betlémů. Před dvaadvaceti lety jsme začínali se čtyřmi betlémy a dvaceti návštěvníky, byli to starostové okolních obcí. Že se to takto dostane do povědomí lidí nejen v kraji, ale v celé České republice a dokonce i v zahraničí, v to jsme vůbec nedoufali. Dnes je z toho úžasná tradice, protože sem přicházejí tisíce lidí.“
S instalací betlémů letos pomáhají také školáci, kteří se zároveň zapojují do doprovodného programu.
Lukáš Holeček, žák 8. ZŠ Frýdek-Místek: „My jsme z Frýdku-Místku, chodíme na osmičku, všichni do jedné třídy, do páté A. A strašně se těšíme, až tady uvidíme všechny ty betlémy.“
Jan Krejčí, žák 8. ZŠ Frýdek-Místek: „Na výstavě betlémů budou vystupovat dva pěvecké sbory, Osma a Osminka, a já v obou zpívám.“
Návštěvníci výstavy se mohou těšit i na skutečné unikáty.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: „Uvidí tady sochy ve velikosti jednoho metru, to je největší betlém, který tady máme. Vznikal přímo tady na výstavě a postupně se stále doplňuje, protože Anetta Lupo přislíbil, že vždy dodá nějakou další sochu. Nejmenší betlém je také od něj a je tak malý, že se na něj musí dívat lupou. Betlémy pocházejí z různých míst České republiky i ze světa – například z Paraguaye, Uruguaye, Bali, Malty, Panamy, Galileje, Jeruzaléma, Betléma, ale také z Německa, Polska, Slovenska a Česka.“
Organizátoři výstavy věří, že příští rok bude sbírka betlémů opět o několik dalších kusů bohatší.
---
