Policii stále uniká vandal, který v Bělském lese hákovými kříži a dalšími nacistickými symboly počmáral naučné cedule. Nevynechal ani dětskou surikatí stezku. Letos lidmi oblíbený lesopark takto necitelně znehodnotil už dvakrát.
Řádění zatím neznámého sprejera, který ničí naučné cedule v Bělském lese, se stupňuje. Zatímco koncem února hákovými kříži znehodnotil pět naučných tabulí, o víkendu si vzal na mušku dalších šest a nacistickými symboly navíc počmáral i dva stromy a lavičky. Radnici Ostravy-Jihu proto došla trpělivost a za pomoc při dopadení pachatele vypsala odměnu 5 tisíc korun.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Jsem aktuálně hodně naštvaný. Jsem znechucený. Ti lidé pravděpodobně vůbec neví, jaké škody napáchala určitá ideologie ve druhé světové válce.”
Ostravské městské lesy stála oprava tabulí počmáraných v únoru přes 5 tisíc korun. Oprava nově poškozených bude stát nejméně 2x tolik.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Jsou to magoři, kteří znehodnocují tady ten městský mobiliář, protože to stojí spoustu energie, spoustu oprav, peněz. Tady se nám prohání nějaká partička nejspíše, která se možná hecuje navzájem.”
Anketa: návštěvníci Bělského lesa: “Přijde mi to jako nepatřičné. Je škoda, že když už tady něco pro ty děti budují, že to někdo ještě vlastně zničí a ještě takovým způsobem.”
“Já si myslím, že by měla policie dělat větší restrikce, protože takovým stylem, nevím, kde my tady skončíme.”
K efektivnějšímu odhalování vandalismu v Bělském lese by pomohlo více kamer. Ty jsou v současnosti pouze tři. Jedna z nich je právě tady při vstupu do lesa od Dakoty.
Další pak na střeše budovy ostravských městských lesů a u grilovacího altánu.
---
Stáčení tachometrů vozidel je v naší zemi stále velký problém a jen málo případů se daří odhalit. V Ostravě se to nyní kriminalistům povedlo. Odhalili obchodníka, který stočil tachometry v nejméně 17 autech. V jednom případě dokonce o neuvěřitelných 250 tisíc kilometrů.
V listopadu roku 2019 chtěla žena prodat v ostravském autobazaru Volkswagen, který měla dva roky. Byla ale odmítnuta, protože auto mělo stočené kilometry. To ji překvapilo a šla rovnou na policii, protože s vozidlem musel manipulovat předchozí majitel. Kriminalisté začali případ prověřovat a to je dovedlo k pachateli.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Po zadokumentování začalo prověřování různých souvislostí s případem a možným podezřelým, kterým byl nakonec 30letý muž z Ostravy. Jako fyzická osoba měla zřízenou podnikatelskou činnost na koupi a prodej vozidel."
Obviněný muž auta prodával přes internetové bazary. V průběhu přibližně 5 let přetočil kilometry v neméně 17 vozidlech, čímž zvýšil jejich hodnotu o více než 800 tisíc korun. Odborníci odhadují, že stočeny tachometr má až 40 procent vozů. Průměrně o 60 až 80 tisíc kilometrů.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Velká většina aut, která jsou dovezena za účelem prodeje, bohužel bývá zmanipulovaná, co se týče nájezdu kilometrů. Ti prodejci si totiž uvědomují, že prodávat auto, které má nájezd 300 tisíc kilometrů, není atraktivní."
Autobazary si tyto podvody hlídají. Pro laika je ale složité manipulaci s kilometry poznat.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Nakupovat auto přes inzerát má smysl pouze tehdy, pokud jsem automechanik a nebo člověk, který se roky věnuje obchodu s ojetými auty. Laiky bych před tím důrazně varoval."
Problém měla vyřešit novela zákona z roku 2018, která zvýšila pokuty na půl milionu korun. Jak je vidět, moc to nepomohlo. Za podvod hrozí obviněnému až 5 let vězení.
---
Sčítání lidu, které začíná už tuto sobotu může prokázat, jak se v České republice daří polské menšině. Ta má silné zastoupení v Moravskoslezském kraji. V posledních letech se však zvyšuje počet smíšených česko-polských partnerství.
Počet smíšených manželství a nesezdaných partnerství v Moravskoslezském kraji se zvyšuje už delší dobu. Představitelé polské menšiny teď v kampani před začínajícím sčítáním lidu brojí za to, aby se k polské národnosti přihlásilo co nejvíce lidí. Výsledky sčítání se mimo jiné mohou odrazit v následné podpoře polského školství u nás.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Ta naše angažovanost vyplývá i z toho, že sledujeme, že v posledních letech přibývá smíšených manželství a v některých školách s polským jazykem vyučovacím dokonce až 70, 80 procent dětí pochází právě z těchto smíšených manželství. My chceme upozornit, že pokud chtějí tyto rodiny podpořit tuto školu, tak právě mají možnost.”
Petr Nenička, rodič: “My jsme smíšený pár. Já se hlásím k české národnosti a partnerka k polské. Děti jsme se rozhodli dávat do polské školy v Bludovicích, protože v rodině partnerky je to tradice.”
Školy s polským jazykem vyučovacím zaznamenávají také vzrůstající počet žáků, kteří pocházejí i z čistě českých rodin. Podle rodičů se jejich dětem v menších kolektivech dostane při výuce více pozornosti a v budoucím životě uplatní i polštinu.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Je vidět, že ten evropský duch a čerpání z dvou kultur některé lidi oslovuje.”
Od výsledků letošního sčítání se budou vedle podpory národnostního školství odvíjet také další nároky polské menšiny v jednotlivých obcích a městech, včetně povinnosti užívat dvojjazyčné názvy.
---
Restaurace Radnice, která je městskou společností v Havířově, chce ještě více chránit své zaměstnance, kteří rozváží jídlo do domácností. Proto zavedli platební terminály. Dále umožnili pracovníkům skládat povinná školení on-line formou.
Na rozvoz jídel z radniční restaurace v Havířově spoléhá více než 600 lidí denně, zejména pak seniorů, rodin s dětmi, či lidí v karanténě. Zaměstnanci musí být opatrní, aby sami neonemocněli. Pravidelně se testují, nosí respirátory. Od strávníků však přijímali peníze, což přinášelo také riziko.
Andrea Jarmarová, provozní: "Platební terminály oceňují obě dvě strany. Jak zaměstnanci, tak i klienti. Je to z toho důvodu, že je covidová situace, nemělo by se sahat na peníze a tímto jsme eliminovali platbu hotovostně.”
anketa, odběratelka obědů: “Líbí se mi, že už můžu platit všude kartou i dokonce u vás za obědy, protože jinak už od té doby, co je koronavir, tak i u nás v samoobsluze, jinam nejezdím, se snažím platit kartou. Tam také berou karty. Takže to je pro mě velké plus.”
I v této době musí zaměstnanci skládat zkoušky v rámci povinných školení. I zde se společnost snaží eliminovat kontakt mezi zaměstnanci.
Iveta Kočí Palkovská, jednatelka společnosti Restaurace Radnice: “V průběhu roku musí zaměstnanci splňovat zákonné povinnosti, školení bezpečnosti práce, požární ochrany řidičů atd., ale abychom předešli tomu, aby se nám tady neshromažďovali, tak jsme zavedli tuto zákonnou povinnost pomocí on-line školení, které mohou absolvovat v pohodlí domova a pak vytiskneme certifikát o úspěšném absolvování kurzu.”
Právě tuto novinku bude chtít společnost zachovat i po pandemii. On-line školení je rychlejší, efektivnější i levnější.
---
Železniční modeláři ze Lhoty se přestěhovali do Opavy a teď usilovně pracují na dokončení kolejiště, které bude patřit zřejmě k největším v republice. Práce byly ohroženy nedostatkem peněz, ovšem díky štědrým dárcům mohou pokračovat. Po dokončení bude moci miniaturní svět železnice shlédnout i veřejnost.
Do Opavy přestěhovali členové klubu železničních modelářů rozsáhlé kolejiště z nedaleké Lhoty. Na novém místě teď vzniká snová krajina protkaná 900 metry železničních kolejí, kterou křižuje třicítka vlakových souprav. Zatímco krajina v měřítku 1:87 teprve vzniká, vlakový provoz už byl zahájený.
Jakub Javorek, vedoucí, Železniční modeláři Lhota: „Byla to ta nejtěžší práce celého projektu. Takové kolejiště oživit, byla náročná práce. Byly to stovky metrů drátů, vodičů.“
K dokonalosti ještě chybí dotvořit krajinu. Původní základ kolejiště doplní modeláři dalšími vlastnoručně vyrobenými dekoracemi. Nejtěžší bude zřejmě vytvořit na 30 000 stromů nejrůznějších velikostí.
Milan Tomek, člen, Železniční modeláři Lhota: „To musíme všechno vyrobit a potom zasadit. Jeden stromeček vyrobíme za 25 - 30 minut."
Stavba kolejiště šplhá do stovek tisíc korun. Parta nadšenců proto peníze sháněla také formou on-line sbírky.
Jakub Javorek, vedoucí, Železniční modeláři Lhota: „Už jsme opravdu hodili flintu do žita. A začali se spíš zajímat o granty a dotace, tak přišel šok.“
Peníze na podporu projektu poslal i moderátor Leoš Mareš a pak také mnoho dalších dárců, kteří budou mít v tomto miniaturním světě železnice jako poděkování svou vlastní figurku.
---
Policii stále uniká vandal, který v Bělském lese hákovými kříži a dalšími nacistickými symboly počmáral naučné cedule. Nevynechal ani dětskou surikatí stezku. Letos lidmi oblíbený lesopark takto necitelně znehodnotil už dvakrát.
Řádění zatím neznámého sprejera, který ničí naučné cedule v Bělském lese, se stupňuje. Zatímco koncem února hákovými kříži znehodnotil pět naučných tabulí, o víkendu si vzal na mušku dalších šest a nacistickými symboly navíc počmáral i dva stromy a lavičky. Radnici Ostravy-Jihu proto došla trpělivost a za pomoc při dopadení pachatele vypsala odměnu 5 tisíc korun.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Jsem aktuálně hodně naštvaný. Jsem znechucený. Ti lidé pravděpodobně vůbec neví, jaké škody napáchala určitá ideologie ve druhé světové válce.”
Ostravské městské lesy stála oprava tabulí počmáraných v únoru přes 5 tisíc korun. Oprava nově poškozených bude stát nejméně 2x tolik.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Jsou to magoři, kteří znehodnocují tady ten městský mobiliář, protože to stojí spoustu energie, spoustu oprav, peněz. Tady se nám prohání nějaká partička nejspíše, která se možná hecuje navzájem.”
Anketa: návštěvníci Bělského lesa: “Přijde mi to jako nepatřičné. Je škoda, že když už tady něco pro ty děti budují, že to někdo ještě vlastně zničí a ještě takovým způsobem.”
“Já si myslím, že by měla policie dělat větší restrikce, protože takovým stylem, nevím, kde my tady skončíme.”
K efektivnějšímu odhalování vandalismu v Bělském lese by pomohlo více kamer. Ty jsou v současnosti pouze tři. Jedna z nich je právě tady při vstupu do lesa od Dakoty.
Další pak na střeše budovy ostravských městských lesů a u grilovacího altánu.
---
Stáčení tachometrů vozidel je v naší zemi stále velký problém a jen málo případů se daří odhalit. V Ostravě se to nyní kriminalistům povedlo. Odhalili obchodníka, který stočil tachometry v nejméně 17 autech. V jednom případě dokonce o neuvěřitelných 250 tisíc kilometrů.
V listopadu roku 2019 chtěla žena prodat v ostravském autobazaru Volkswagen, který měla dva roky. Byla ale odmítnuta, protože auto mělo stočené kilometry. To ji překvapilo a šla rovnou na policii, protože s vozidlem musel manipulovat předchozí majitel. Kriminalisté začali případ prověřovat a to je dovedlo k pachateli.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Po zadokumentování začalo prověřování různých souvislostí s případem a možným podezřelým, kterým byl nakonec 30letý muž z Ostravy. Jako fyzická osoba měla zřízenou podnikatelskou činnost na koupi a prodej vozidel."
Obviněný muž auta prodával přes internetové bazary. V průběhu přibližně 5 let přetočil kilometry v neméně 17 vozidlech, čímž zvýšil jejich hodnotu o více než 800 tisíc korun. Odborníci odhadují, že stočeny tachometr má až 40 procent vozů. Průměrně o 60 až 80 tisíc kilometrů.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Velká většina aut, která jsou dovezena za účelem prodeje, bohužel bývá zmanipulovaná, co se týče nájezdu kilometrů. Ti prodejci si totiž uvědomují, že prodávat auto, které má nájezd 300 tisíc kilometrů, není atraktivní."
Autobazary si tyto podvody hlídají. Pro laika je ale složité manipulaci s kilometry poznat.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Nakupovat auto přes inzerát má smysl pouze tehdy, pokud jsem automechanik a nebo člověk, který se roky věnuje obchodu s ojetými auty. Laiky bych před tím důrazně varoval."
Problém měla vyřešit novela zákona z roku 2018, která zvýšila pokuty na půl milionu korun. Jak je vidět, moc to nepomohlo. Za podvod hrozí obviněnému až 5 let vězení.
---
Sčítání lidu, které začíná už tuto sobotu může prokázat, jak se v České republice daří polské menšině. Ta má silné zastoupení v Moravskoslezském kraji. V posledních letech se však zvyšuje počet smíšených česko-polských partnerství.
Počet smíšených manželství a nesezdaných partnerství v Moravskoslezském kraji se zvyšuje už delší dobu. Představitelé polské menšiny teď v kampani před začínajícím sčítáním lidu brojí za to, aby se k polské národnosti přihlásilo co nejvíce lidí. Výsledky sčítání se mimo jiné mohou odrazit v následné podpoře polského školství u nás.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Ta naše angažovanost vyplývá i z toho, že sledujeme, že v posledních letech přibývá smíšených manželství a v některých školách s polským jazykem vyučovacím dokonce až 70, 80 procent dětí pochází právě z těchto smíšených manželství. My chceme upozornit, že pokud chtějí tyto rodiny podpořit tuto školu, tak právě mají možnost.”
Petr Nenička, rodič: “My jsme smíšený pár. Já se hlásím k české národnosti a partnerka k polské. Děti jsme se rozhodli dávat do polské školy v Bludovicích, protože v rodině partnerky je to tradice.”
Školy s polským jazykem vyučovacím zaznamenávají také vzrůstající počet žáků, kteří pocházejí i z čistě českých rodin. Podle rodičů se jejich dětem v menších kolektivech dostane při výuce více pozornosti a v budoucím životě uplatní i polštinu.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Je vidět, že ten evropský duch a čerpání z dvou kultur některé lidi oslovuje.”
Od výsledků letošního sčítání se budou vedle podpory národnostního školství odvíjet také další nároky polské menšiny v jednotlivých obcích a městech, včetně povinnosti užívat dvojjazyčné názvy.
---
Restaurace Radnice, která je městskou společností v Havířově, chce ještě více chránit své zaměstnance, kteří rozváží jídlo do domácností. Proto zavedli platební terminály. Dále umožnili pracovníkům skládat povinná školení on-line formou.
Na rozvoz jídel z radniční restaurace v Havířově spoléhá více než 600 lidí denně, zejména pak seniorů, rodin s dětmi, či lidí v karanténě. Zaměstnanci musí být opatrní, aby sami neonemocněli. Pravidelně se testují, nosí respirátory. Od strávníků však přijímali peníze, což přinášelo také riziko.
Andrea Jarmarová, provozní: "Platební terminály oceňují obě dvě strany. Jak zaměstnanci, tak i klienti. Je to z toho důvodu, že je covidová situace, nemělo by se sahat na peníze a tímto jsme eliminovali platbu hotovostně.”
anketa, odběratelka obědů: “Líbí se mi, že už můžu platit všude kartou i dokonce u vás za obědy, protože jinak už od té doby, co je koronavir, tak i u nás v samoobsluze, jinam nejezdím, se snažím platit kartou. Tam také berou karty. Takže to je pro mě velké plus.”
I v této době musí zaměstnanci skládat zkoušky v rámci povinných školení. I zde se společnost snaží eliminovat kontakt mezi zaměstnanci.
Iveta Kočí Palkovská, jednatelka společnosti Restaurace Radnice: “V průběhu roku musí zaměstnanci splňovat zákonné povinnosti, školení bezpečnosti práce, požární ochrany řidičů atd., ale abychom předešli tomu, aby se nám tady neshromažďovali, tak jsme zavedli tuto zákonnou povinnost pomocí on-line školení, které mohou absolvovat v pohodlí domova a pak vytiskneme certifikát o úspěšném absolvování kurzu.”
Právě tuto novinku bude chtít společnost zachovat i po pandemii. On-line školení je rychlejší, efektivnější i levnější.
---
Železniční modeláři ze Lhoty se přestěhovali do Opavy a teď usilovně pracují na dokončení kolejiště, které bude patřit zřejmě k největším v republice. Práce byly ohroženy nedostatkem peněz, ovšem díky štědrým dárcům mohou pokračovat. Po dokončení bude moci miniaturní svět železnice shlédnout i veřejnost.
Do Opavy přestěhovali členové klubu železničních modelářů rozsáhlé kolejiště z nedaleké Lhoty. Na novém místě teď vzniká snová krajina protkaná 900 metry železničních kolejí, kterou křižuje třicítka vlakových souprav. Zatímco krajina v měřítku 1:87 teprve vzniká, vlakový provoz už byl zahájený.
Jakub Javorek, vedoucí, Železniční modeláři Lhota: „Byla to ta nejtěžší práce celého projektu. Takové kolejiště oživit, byla náročná práce. Byly to stovky metrů drátů, vodičů.“
K dokonalosti ještě chybí dotvořit krajinu. Původní základ kolejiště doplní modeláři dalšími vlastnoručně vyrobenými dekoracemi. Nejtěžší bude zřejmě vytvořit na 30 000 stromů nejrůznějších velikostí.
Milan Tomek, člen, Železniční modeláři Lhota: „To musíme všechno vyrobit a potom zasadit. Jeden stromeček vyrobíme za 25 - 30 minut."
Stavba kolejiště šplhá do stovek tisíc korun. Parta nadšenců proto peníze sháněla také formou on-line sbírky.
Jakub Javorek, vedoucí, Železniční modeláři Lhota: „Už jsme opravdu hodili flintu do žita. A začali se spíš zajímat o granty a dotace, tak přišel šok.“
Peníze na podporu projektu poslal i moderátor Leoš Mareš a pak také mnoho dalších dárců, kteří budou mít v tomto miniaturním světě železnice jako poděkování svou vlastní figurku.
---
