Ve Studénce likvidují škody po víkendové větrné smršti. Vítr lámal stromy mezi bytovými domy i na náměstí. Zdejší hasiči evidují za víkend čtyři desítky výjezdů.
Zkáza po víkendové větrné smršti je ve Studénce vidět napříč celým městem. Polámaných nebo vyvrácených stromů i s kořeny jsou desítky. Jsou mezi bytovými domy na ulici Budovatelská, na náměstí, u letního stadionu nebo třeba v zámeckém parku.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Nemáme potvrzeno, že by šlo vyloženě o tornádo, byla to super silná bouřka. Nicméně škody, zejména na stromech, jsou značné, naštěstí, co je podstatné, nikomu se nic nestalo zdravotně.”
obyvatelé Studénky: “Prostě hrůza, hrůza. Byly vichřice, ale vždycky stromy vydržely, tu a tam nějaký spadl, když byla podmočená půda.”
“Přišla jsem se tu podívat a bylo to hrozné.”
Tomáš Šnejdrla, velitel družstva jednotky SDH Studénka: “Naše jednotka zasahovala v noci z pátku na sobotu u více než dvaceti událostí, které byly spojené se vzniklou bouřkou, Zasahovalo 22 členů jednotky, neevidovali jsme žádné zranění.”
Postupně se do odklízení následků větrné bouře zapojila pracovní skupina z údržby města. Na majetku velké újmy nejsou, došlo k poškození několika vozidel, plotů a střech.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Snažíme se v určitých lokalitách objednat i dendrologický průzkum stromů, když nebudou v pořádku, tak je budeme samozřejmě řešit, budeme je kácet.”
Městská policie proto i situaci stále monitoruje, pořád mohou být v korunách prasknuté větve a než budou odstraněny, měli by být lidé obezřetní.
---
Ostrava si 25. června připomíná sto let od od návštěvy prezidenta T. G. Maryka. Kolona automobilů přijela do města od Hlučína a v ulicích ho spontánně vítaly tisíce občanů s vlaječkami. Na Masarykově náměstí ho pak slavnostně přivítal vládní komisař a pozdější starosta města Jan Prokeš.
První prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Ostravu 25. června 1924, tedy v roce, kdy sloučením 7 obcí a měst vznikla Velká Ostrava a stala se po Praze a Bratislavě třetím největším městem. Začal tím její velký rozmach.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "začalo se opravdu plánovat, začalo územní plánování a do té doby několik malých průmyslových měst se začalo rozvíjet jako metropole."
Kolona vyjela z Opavy a v 9. 45 dorazila na hranice Ostravy, kterou tvořila Odra v Petřkovicích. Kromě politiků ho vítali také členové veslařského spolku. Prezident pokračoval do Přívozu, kde už ho čekaly tisíce lidí na ulici i ve vyzdobených oknech domů.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "Na projetí té trasy měli poměrně málo času, asi 10 - 15 minut. byla tam ale vždycky taková místa, kde kolona přibrzdila, aby ho lidé mohli přivítat a pozdravit."
Kolona zastavila až na Masarykově náměstí, kde prezidenta přivítal pozdější starosta Ostravy Jan Prokeš a další vybraní politici. Na oběd v Národním domě měl TGM jako hlavní chod Svíčkovou s jarní zeleninou.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "V odpoledních hodinách ještě navštívil Vítkovické železárny a novou válcovnu, která byla v Zábřehu."
Poslední zastávkou byly Mariánské Hory a pak už TGM odcestoval vlakem do Frýdku. Návštěva vyšla město na 110 tisíc korun. Oběd pro 70 lidí stál 17 tisíc. Byla to poslední Masarykova návštěva Ostravy.
---
ZDROGOVANÝ CYKLISTA HÁZEL DLAŽEBNÍ KOSTKOU
Zdrogovaný 34letý cyklista rozbil dlažební kostkou v neděli ráno skleněnou výplň dveří prodejny Albert v Ostravě-Hrabůvce. Díky rychlé reakci strážníků skončil v rukou zákona. Muž byl zjevně pod vlivem omamných a psychotropních látek a po celou dobu mluvil zmateně.
LOŇSKÝ ZISK TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN BYL 44 MIL. KČ
Zisk Třineckých železáren byl loni 44 milionů korun. Spotřeba oceli se celosvětově propadla a zapsala tak čtvrtou roční recesi v posledních pěti letech. Na hospodaření se významně podepsaly především strmě rostoucí ceny energií. Třinecké železárny v roce 2023 vyrobily 2 415 kilotun oceli.
---
Kompetence pro 21. století. To je strategický projekt Moravskoslezského kraje, který se v nejbližších letech zaměří na vzdělávánípracovníků ve firmách, zvyšování jejich kompetencí nebo rekvalifikace. Projekt získal finance z Fondu pro spravedlivou transformaci.
Evropský projekt slavnostně odstartovali představitelé Moravskoslezského kraje a MS Paktu zaměstnanosti i zástupci partnerů projektu. Těmi jsou VŠB–TUO a Moravskoslezský automobilový klastr.
Martin Navrátil, ředitel MS paktu zaměstnanosti: „Trautom je zaměřený na vzdělávání, ale od dalších podobných projektů se liší tím, že míří na vzdělávání dospělých. Lidí, kteří pracují v průmyslu v MS kraji a právě na ně bude nejvíce dopadat transformace, nová legislativa atd.“
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Věřím, že ti bude přínosný projekt pro náš kraj, který je v období přechodu, v období transformace.“
Kompetence pro 21. století nabídne řadu služeb pro firmy, instituce, úřady práce i jednotlivce. V rámci projektu budou vznikat nejrůznější vzdělávací programy, školení a kurzy. Zaměřené budou převážně na oblasti automotive, výroby kovů a kovodělných výrobků a energetiky, a to s cílem posílit zelenou a digitální transformaci průmyslu.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: „Trautom má pomoct lidem v našem regionu se vzdělávat, zvednout své dovednosti v oblasti, kterou dříve třeba neuměli – digitální kompetence nebo rozvoj i ve svém oboru, ale na vyšší úroveň.“
Projekt TRAUTOM má rozpočet 104,5 milionu korun, z Fondu pro spravedlivou transformaci na něj kraj získal 85 %.
---
Organizace Santé v Havířově pomáhá už několik desetiletí lidem s mentálním a zdravotním hendikepem. Klienti i jejich rodiče se nyní setkali na oslavě. Stacionáře podporuje i kraj, který by se chtěl více zaměřit na pobytové služby.
Lidé s mentálním hendikepem v Havířově se rádi baví a navzájem poznávají. Nyní měli jedinečnou příležitost se setkat ve středisku Mikádo, kde pro ně Santé připravilo zahradní slavnost. Akce byla spojená i s oslavou 45. výročí organizace.
Barbora Lužná, vedoucí sociálního útvaru, Santé Havířov: “Je to takové srdcové místo, kde se nám každý rok setkávají nejen klienti ze střediska Mikádo, ale i z dalších stacionářů, které máme. A tradičně ještě před touto zahradní slavností se vedení organizace setkává s opatrovníky, s rodiči. Sdružujeme tedy nejen klienty, rodiče vzájemně."
anketa: "Tady je to pro postižené klienty a baví se krásně. Party je tu nádherná.”
anketa: “Tak už tu chodím 28 let a za týden, co jsem tady chodil, tak jsem za týden s nimi jel do Chorvatska." Je něco, co by ti tady třeba chybělo? "Co mi tu nejvíce chybí, je čepované pivo. Ale jinak je všechno super."
Klienti stacionářů stárnou a kraj se snaží pro ně stavět pobytová zařízení.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: "Můj sen jako náměstka, je úplně jiný, a to vytvořit zařízení, ve kterém by mohli být ti rodiče v seniorském domově. Zároveň by byla návazná služba, vedlejší budova, kde by byly jejich děti."
Právě návazné pobytové služby by si přálo i Santé. Určité možnosti hledá i radnice.
---
DOTACE NA EKOLOGICKÉ VYTÁPĚNÍ
Až do konce letošního srpna si mohou lidé požádat o dotaci na nízkoemisní kotel nebo tepelné čerpadlo. V 5. kole kotlíkových dotací má Moravskoslezský kraj k dispozici 220 milionů korun.
POMALOVÁNÍ SOCHY EMILA ZÁTOPKA
Pomalování sochy Emila Zátopka. Zatím neznámý vandal mu rudou barvou „zvýraznil“ rty i nehty a „vytvořil“ i oční stíny. V minulosti někdo například nasadil sluneční brýle nebo v zimě čepici. Tentokrát se ale radnice obrátila na policii. Pachateli hrozí až jeden rok za mřížemi.
---
Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu – tak se jmenuje nová výstava Ostravského muzea. Vývoj symbolů města, ale i heraldiku jednotlivých městských obvodů ukazuje originálním způsobem, propojujícím exponáty s kulisami a audiovizuální projekcí.
Historické dokumenty, prapory, pečetidla, medaile, obrazy a reprodukce, které ještě nikdy nebyly vystavovány si mohou návštěvníci nově prohlédnout v Ostravském muzeu. Autoři využili významnou příležitost k vytvoření inovativně pojaté výstavy, jaká tady ještě nebyla.
Vítězslav Vilímek, spoluautor výstavy: „V letošním roce se našlo to správné výročí, 100 let Velké Ostravy, ke kterému se dala heraldika přifařit, kde to krásně sedlo, no a nový pan ředitel Ostravského muzea souhlasil, že nám poskytne prostor a součinnost.“
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: „Spolupráce na přípravě té výstavy byla pro Ostravské muzeum velmi přínosná. Ta výstava je pro nás v mnoha ohledech po mnoha letech taková přelomová, nově pojatá.“
Vedle vzácných exponátů tak tady návštěvníci najdou taky speciální kulisy, interaktivní prvky, nebo dokonce zastávku MHD.
Jiří Brňovják, spoluautor výstavy: „Myslím si, že se nám podařilo soustředit spoustu zajímavých dokladů vývoje ostravské symboliky, symboliky Moravské Ostravy, Ostravy jako takové, jednotlivých obcí a měst, které se postupem času staly součástí Ostravy.“
Vývoj symbolů od koně k vykřičníku si mohou lidé prohlédnout do 3. listopadu. Pro školy bude navíc připraven i edukační program s komentovanými prohlídkami a workshopy.
---
Ve Studénce likvidují škody po víkendové větrné smršti. Vítr lámal stromy mezi bytovými domy i na náměstí. Zdejší hasiči evidují za víkend čtyři desítky výjezdů.
Zkáza po víkendové větrné smršti je ve Studénce vidět napříč celým městem. Polámaných nebo vyvrácených stromů i s kořeny jsou desítky. Jsou mezi bytovými domy na ulici Budovatelská, na náměstí, u letního stadionu nebo třeba v zámeckém parku.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Nemáme potvrzeno, že by šlo vyloženě o tornádo, byla to super silná bouřka. Nicméně škody, zejména na stromech, jsou značné, naštěstí, co je podstatné, nikomu se nic nestalo zdravotně.”
obyvatelé Studénky: “Prostě hrůza, hrůza. Byly vichřice, ale vždycky stromy vydržely, tu a tam nějaký spadl, když byla podmočená půda.”
“Přišla jsem se tu podívat a bylo to hrozné.”
Tomáš Šnejdrla, velitel družstva jednotky SDH Studénka: “Naše jednotka zasahovala v noci z pátku na sobotu u více než dvaceti událostí, které byly spojené se vzniklou bouřkou, Zasahovalo 22 členů jednotky, neevidovali jsme žádné zranění.”
Postupně se do odklízení následků větrné bouře zapojila pracovní skupina z údržby města. Na majetku velké újmy nejsou, došlo k poškození několika vozidel, plotů a střech.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Snažíme se v určitých lokalitách objednat i dendrologický průzkum stromů, když nebudou v pořádku, tak je budeme samozřejmě řešit, budeme je kácet.”
Městská policie proto i situaci stále monitoruje, pořád mohou být v korunách prasknuté větve a než budou odstraněny, měli by být lidé obezřetní.
---
Ostrava si 25. června připomíná sto let od od návštěvy prezidenta T. G. Maryka. Kolona automobilů přijela do města od Hlučína a v ulicích ho spontánně vítaly tisíce občanů s vlaječkami. Na Masarykově náměstí ho pak slavnostně přivítal vládní komisař a pozdější starosta města Jan Prokeš.
První prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Ostravu 25. června 1924, tedy v roce, kdy sloučením 7 obcí a měst vznikla Velká Ostrava a stala se po Praze a Bratislavě třetím největším městem. Začal tím její velký rozmach.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "začalo se opravdu plánovat, začalo územní plánování a do té doby několik malých průmyslových měst se začalo rozvíjet jako metropole."
Kolona vyjela z Opavy a v 9. 45 dorazila na hranice Ostravy, kterou tvořila Odra v Petřkovicích. Kromě politiků ho vítali také členové veslařského spolku. Prezident pokračoval do Přívozu, kde už ho čekaly tisíce lidí na ulici i ve vyzdobených oknech domů.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "Na projetí té trasy měli poměrně málo času, asi 10 - 15 minut. byla tam ale vždycky taková místa, kde kolona přibrzdila, aby ho lidé mohli přivítat a pozdravit."
Kolona zastavila až na Masarykově náměstí, kde prezidenta přivítal pozdější starosta Ostravy Jan Prokeš a další vybraní politici. Na oběd v Národním domě měl TGM jako hlavní chod Svíčkovou s jarní zeleninou.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "V odpoledních hodinách ještě navštívil Vítkovické železárny a novou válcovnu, která byla v Zábřehu."
Poslední zastávkou byly Mariánské Hory a pak už TGM odcestoval vlakem do Frýdku. Návštěva vyšla město na 110 tisíc korun. Oběd pro 70 lidí stál 17 tisíc. Byla to poslední Masarykova návštěva Ostravy.
---
ZDROGOVANÝ CYKLISTA HÁZEL DLAŽEBNÍ KOSTKOU
Zdrogovaný 34letý cyklista rozbil dlažební kostkou v neděli ráno skleněnou výplň dveří prodejny Albert v Ostravě-Hrabůvce. Díky rychlé reakci strážníků skončil v rukou zákona. Muž byl zjevně pod vlivem omamných a psychotropních látek a po celou dobu mluvil zmateně.
LOŇSKÝ ZISK TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN BYL 44 MIL. KČ
Zisk Třineckých železáren byl loni 44 milionů korun. Spotřeba oceli se celosvětově propadla a zapsala tak čtvrtou roční recesi v posledních pěti letech. Na hospodaření se významně podepsaly především strmě rostoucí ceny energií. Třinecké železárny v roce 2023 vyrobily 2 415 kilotun oceli.
---
Kompetence pro 21. století. To je strategický projekt Moravskoslezského kraje, který se v nejbližších letech zaměří na vzdělávánípracovníků ve firmách, zvyšování jejich kompetencí nebo rekvalifikace. Projekt získal finance z Fondu pro spravedlivou transformaci.
Evropský projekt slavnostně odstartovali představitelé Moravskoslezského kraje a MS Paktu zaměstnanosti i zástupci partnerů projektu. Těmi jsou VŠB–TUO a Moravskoslezský automobilový klastr.
Martin Navrátil, ředitel MS paktu zaměstnanosti: „Trautom je zaměřený na vzdělávání, ale od dalších podobných projektů se liší tím, že míří na vzdělávání dospělých. Lidí, kteří pracují v průmyslu v MS kraji a právě na ně bude nejvíce dopadat transformace, nová legislativa atd.“
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Věřím, že ti bude přínosný projekt pro náš kraj, který je v období přechodu, v období transformace.“
Kompetence pro 21. století nabídne řadu služeb pro firmy, instituce, úřady práce i jednotlivce. V rámci projektu budou vznikat nejrůznější vzdělávací programy, školení a kurzy. Zaměřené budou převážně na oblasti automotive, výroby kovů a kovodělných výrobků a energetiky, a to s cílem posílit zelenou a digitální transformaci průmyslu.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: „Trautom má pomoct lidem v našem regionu se vzdělávat, zvednout své dovednosti v oblasti, kterou dříve třeba neuměli – digitální kompetence nebo rozvoj i ve svém oboru, ale na vyšší úroveň.“
Projekt TRAUTOM má rozpočet 104,5 milionu korun, z Fondu pro spravedlivou transformaci na něj kraj získal 85 %.
---
Organizace Santé v Havířově pomáhá už několik desetiletí lidem s mentálním a zdravotním hendikepem. Klienti i jejich rodiče se nyní setkali na oslavě. Stacionáře podporuje i kraj, který by se chtěl více zaměřit na pobytové služby.
Lidé s mentálním hendikepem v Havířově se rádi baví a navzájem poznávají. Nyní měli jedinečnou příležitost se setkat ve středisku Mikádo, kde pro ně Santé připravilo zahradní slavnost. Akce byla spojená i s oslavou 45. výročí organizace.
Barbora Lužná, vedoucí sociálního útvaru, Santé Havířov: “Je to takové srdcové místo, kde se nám každý rok setkávají nejen klienti ze střediska Mikádo, ale i z dalších stacionářů, které máme. A tradičně ještě před touto zahradní slavností se vedení organizace setkává s opatrovníky, s rodiči. Sdružujeme tedy nejen klienty, rodiče vzájemně."
anketa: "Tady je to pro postižené klienty a baví se krásně. Party je tu nádherná.”
anketa: “Tak už tu chodím 28 let a za týden, co jsem tady chodil, tak jsem za týden s nimi jel do Chorvatska." Je něco, co by ti tady třeba chybělo? "Co mi tu nejvíce chybí, je čepované pivo. Ale jinak je všechno super."
Klienti stacionářů stárnou a kraj se snaží pro ně stavět pobytová zařízení.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: "Můj sen jako náměstka, je úplně jiný, a to vytvořit zařízení, ve kterém by mohli být ti rodiče v seniorském domově. Zároveň by byla návazná služba, vedlejší budova, kde by byly jejich děti."
Právě návazné pobytové služby by si přálo i Santé. Určité možnosti hledá i radnice.
---
DOTACE NA EKOLOGICKÉ VYTÁPĚNÍ
Až do konce letošního srpna si mohou lidé požádat o dotaci na nízkoemisní kotel nebo tepelné čerpadlo. V 5. kole kotlíkových dotací má Moravskoslezský kraj k dispozici 220 milionů korun.
POMALOVÁNÍ SOCHY EMILA ZÁTOPKA
Pomalování sochy Emila Zátopka. Zatím neznámý vandal mu rudou barvou „zvýraznil“ rty i nehty a „vytvořil“ i oční stíny. V minulosti někdo například nasadil sluneční brýle nebo v zimě čepici. Tentokrát se ale radnice obrátila na policii. Pachateli hrozí až jeden rok za mřížemi.
---
Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu – tak se jmenuje nová výstava Ostravského muzea. Vývoj symbolů města, ale i heraldiku jednotlivých městských obvodů ukazuje originálním způsobem, propojujícím exponáty s kulisami a audiovizuální projekcí.
Historické dokumenty, prapory, pečetidla, medaile, obrazy a reprodukce, které ještě nikdy nebyly vystavovány si mohou návštěvníci nově prohlédnout v Ostravském muzeu. Autoři využili významnou příležitost k vytvoření inovativně pojaté výstavy, jaká tady ještě nebyla.
Vítězslav Vilímek, spoluautor výstavy: „V letošním roce se našlo to správné výročí, 100 let Velké Ostravy, ke kterému se dala heraldika přifařit, kde to krásně sedlo, no a nový pan ředitel Ostravského muzea souhlasil, že nám poskytne prostor a součinnost.“
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: „Spolupráce na přípravě té výstavy byla pro Ostravské muzeum velmi přínosná. Ta výstava je pro nás v mnoha ohledech po mnoha letech taková přelomová, nově pojatá.“
Vedle vzácných exponátů tak tady návštěvníci najdou taky speciální kulisy, interaktivní prvky, nebo dokonce zastávku MHD.
Jiří Brňovják, spoluautor výstavy: „Myslím si, že se nám podařilo soustředit spoustu zajímavých dokladů vývoje ostravské symboliky, symboliky Moravské Ostravy, Ostravy jako takové, jednotlivých obcí a měst, které se postupem času staly součástí Ostravy.“
Vývoj symbolů od koně k vykřičníku si mohou lidé prohlédnout do 3. listopadu. Pro školy bude navíc připraven i edukační program s komentovanými prohlídkami a workshopy.
---
