Počet hospitalizovaných s COVID-19 v Havířově roste
Havířovská nemocnice je díky infekčnímu oddělení v regionu páteřní. Počet hospitalizací roste a tím i nároky na zdravotníky, a to hlavně na jednotce intenzivní péče.
Nemocnice v Havířově je regionálním centrem pro pacienty s COVID-19, kteří vyžadují lůžkovou péči. Počet hospitalizací roste a tím i nároky na zdravotníky.
"Všichni se sebeobětují, jsou v práci hromady přesčasů a v tuto chvíli s jakýmkoliv pacientem, který vejde do nemocnice, tak přichází s podezřením, že mohou tu nákazu chytit oni. Jsou celý den v tom overalu, v ochranných pomůckách. To není nic příjemného. Já bych jim chtěl touto cestou poděkovat všem, že to spolu dáme a zvládneme,” řekl ředitel NsP Havířov Norbert Schellong.
Bylo jen otázkou času, kdy začnou přibývat v nemocnici pacienti s těžším průběhem.
O tyto pacienty se starají na speciální JIP, kde je vyčleněno osm lůžek.
"Máme hospitalizovaných pět pacientů na JIP, všichni jsou pozitivní a ve vážnějším stavu. Co se týká hospitalizovaných na infekčním oddělení, tak dá se říct, že z hospitalizovaných bylo, když to řeknu průměrně tak padesát bylo pozitivních a padesát vyšlo nakonec negativních. Na infekčním oddělení jsou hospitalizováni všichni, kteří mají nějaké symptomy a musí se nejdříve vyloučit nebo potvrdit jejich pozitivita,” řekl náměstek pro léčebnou péči Martin Sedláček.
Nemocnice prozatím provedla ke středečnímu dni na stacionárním odběrovém místě dvě stě odběrů. Mobilní tým rychlé záchranné služby pak 270 odběrů.
---
Strach z nákazy koronavirem mají i horníci v dolech
AKTUALIZOVÁNO/ Respirátory dosud horníci nosili v podzemí především proti prachu. Teď je chrání i proti nebezpečnému koronaviru. Někteří havíři je ale i přes hrozbu pokut nepoužívají a ohrožují své kolegy.
Nákazy nebezpečným koronavirem Covid-19 se bojí také horníci pracující v černouhelných dolech na Karvinsku. Přestože důlní společnost OKD přijala přísná bezpečnostní opatření, která by měla riziko nakažení snížit na minimum, někteří havíři si stěžují na jejich porušování.
Horníci potvrzují, že respirátory jsou nedostatkovým zbožím, protože jich dostávají méně.
“Teď už nám dávají jen jeden. Před týdnem nám dávali dva, na sjezd a na výjezd. Teď nám dávají jeden a kombajnérům tři,” potvrdil jeden z horníků, který si přál zůstat v anonymitě.
Před koronavirem měli havíři respirátorů dostatek.
“Záleží, kdo kde dělá. Jestli jsme na čelbě, nebo v rubání. Každý si vzal respirátorů, kolik chtěl. Když nebyl ten incident koronavirus. Teď je šílené to, dostáváme už jenom jeden respirátor na šichtu,” uvedl horník.
Jeden respirátor přitom po celou dobu směny v podzemí nevydrží.
“S respirátorem je těžké pracovat. pokud ho máte, tak se za dvě hodiny vydýchá. Takže potom je nefunkční,” vysvětlil havíř.
Respirátory musí horníci používat i v těsných klecích při fárání. Za porušování bezpečnostních nařízení hrozí horníkům pokuty.
“Do klece se vleze 15 lidí, a to tam jsme jak sardinky. Při výjezdu musí mít všichni respirátory, protože tam jsou bezpečáci. Oni koukají, kdo má a kdo ne. ten, kdo nemá respirátor, tak je postihnutý finančně. Takže každý ten respirátor má. Pak si ho třeba sundá. Když se jdeme převlíkat na háky, tak každý ty respirátory vyhodí a po dobu koupele a pobytu v šatnách, tedy zhruba 20 minut, tak nikdo nemá respirátory,” dodal horník.
Podobně situaci také další zaměstnanec společnosti OKD.
"Taky bych se rád podělil se situací na Dole ČSA. Jen jsem chtěl upozornit na jednání pracovníků (horníků) v OKD a.s. Nošení roušek/respirátorů se v dole nedodržuje, pouze čtvrtina zaměstnanců nosí ochranné prostředky, které zakrývají ústa a nos. Jediná výjimka je, když přijdou do areálu a než sfárají do dolu, potom už to dodržuje jen čtvrtina. Na konci směny, když se čeká v náraží (s nasazenými respirátory), aby se vyfáralo na povrch, tak je na jednom místě namačkáno na sebe přibližně 100 horníků (takže o nějakém rozestupu 2 metru nejde ani mluvit). Když se nastupuje do “klecí”, tak je v každé kleci cca 30 horníků (u nás na ČSA máme větší klece), kteří jsou opět na sebe namačkáni na centimetry. Před očistou všichni musí respirátory sundat, jelikož při očistě v koupeli to není možné a v jedné místnosti se v jeden okamžik sprchuje zase cca 100 lidí. Po očistě už horníci nasazují roušky/respirátory a jdou domů za svou rodinou. Jen čekáme, než se u horníků a jejich rodin nákaza viru ukáže. Jen mi přijde škoda a smutné, že se snažíme něco zastavit a mnoho lidí se to snaží dodržovat, ale tady vidíte, že hodně lidí to sabotuje a také, že to v některých případech (koupání 100 lidí na jednou bez respirátoru) ani nelze dodržet," sdělil horník.
Společnost OKD zatím na dotazy nereagovala. Jak vyplývá z internetových stránek, ochranné pomůcky musejí používat všichni zaměstnanci. V podzemí musí mít horníci respirátory nasazené vždy, pokud se k sobě přiblíží na méně než 2 metry. Na povrchu jsou jedinou výjimkou koupelny.
---
Ostrava nabízí ve spolupráci s ADROU pomoc pro seniory
Ostrava nabízí společně s organizací ADRA pomoc pro osamělé seniory nebo lidi v izolaci, kteří potřebují například nakoupit nebo chtějí ochrannou ropušku. Zelenou linku 800 199 922 obsluhuje městská policie.
První desítky zájemců využily zelenou linku ostravského magistrátu, prostřednictvím které mohou požádat o pomoc. Linka 800 199 922 začala fungovat 17. března a je určena hlavně seniorům, nebo lidem, kteří jsou v karanténě a nemohou si sami zajít do obchodu nebo do lékárny. Pracovníci ADRY také zájemcům rozvážejí roušky. "ADRA Ostrava nabízí nákupy izolovaným seniorům, kterým nemá kdo pomoci v této situaci. Přineseme nákup nebo léky. Ve spolupráci s magistrátem také rozvážíme roušky," vysvětluje vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Ostrava Dagmar Hoferková.
V projektu je dále zapojena Městská policie Ostrava, která obsluhuje Zelenou linku a Trojhalí Karolina, které pomáhá s logistikou. Nákupy s nominální hodnotou do pětiset korun jsou dodány podle potřeby, většinou do jednoho dne od objednání. Nejčastějšími položkami, které dobrovolníci pořizují, jsou základní potraviny – pečivo, šunka a sýr. Služba je zdarma, ale nákup si samozřejmě lidé musí zaplatit. Stále je ale nedostatek roušek. "Dobrovolníci už uskutečnili asi 70 nákupů, ale nejedná se jen o nákup, oni s těmi seniory i pohovoří a myslím, že ty požadavky jsou uspokojeny," říká náměstek primátora Ostravy Zbyněk Pražák.
V současné době má ADRA k dispozici 47 proškolených dobrovolníků z celé Ostravy. Noví dobrovolníci včetně studentů Ostravské univerzity, budou zapojeni při dalším nárůstu poptávky o tuto službu. Číslo zelené linky je 800 199 922. Město a ADRA, ale apelují na lidi, aby linku nezneužívali a nejprve se obrátili na příbuzné, známé nebo sousedy.
---
Chlapec vyrábí na 3D tiskárně ochranné štíty pro lékaře
S nedostatkovými ochrannými pomůckami pomáhají zdravotníkům také děti. Lékaře z Třince a Havířova budou před nákazou chránit štíty vyrobené nadaným školákem na 3D tiskárně.
Dvanáctiletý Jakub Matušek z Havířova se zajímá o různou výpočetní techniku. Vánoční dárek v podobě 3D tiskárny se nyní rozhodl využít pro pomoc zdravotníkům a začal vyrábět ochranné štíty.
“Vždycky slyším, že jich není dost a že furt přibývá nových případů. Těch štítů vyrobím 20. Chci je dát do nemocnice v Třinci a v Havířově. Jeden takový štít trvá vytisknout asi 3 hodiny, ale já tisknu rychleji. Tisknu dva štíty najednou, takže mi to trvá nějakých 5 hodin,” řekl Jakub Matušek.
Nápad nadchl i jeho mladšího bratra, který mu také pomáhá.
“Bratrovi pomáhám s montováním ochranných štítů. Jsem rád, že tak můžeme pomoc doktorům,” uvedl Marek Matušek.
Oba rodiče jsou lékaři a hodně je potěšilo, že jejich děti vnímají tíživou situaci s ochrannými pomůckami.
“Koupili jsme dětem 3D tiskárnu domů jako v podstatě takovou zábavně naučnou hračku, protože se velmi zajímají o počítačovou techniku a různé nové technologie. Starší syn projevil právě zájem o to se dále rozvíjet právě v počítačové technice,” potvrdila matka chlapců Iva Matušková.
Šikovný Jakub se chce ještě zamyslet nad tím, co vše by se dalo na 3D tiskárně pro zdravotníky vyrobit.
---
Občané Frýdku-Místku dostávají speciální nanoroušky
Ve Frýdku-Místku začala distribuce speciálních nanoroušek. Ty dostane do své poštovní schránky každý občan města. V první fázi se jich dočkají senioři, protože patří ke skupině, která je nákazou koronaviru nejvíce ohrožená.
Frýdku-Místku se podařilo dojednat dodávku speciálních roušek z nanotextilie, která má 99% účinnost záchytu virů. První várku rozdalo lékařům, sestrám, bezpečnostním složkám a dalším. Nyní začalo s jejich distribucí seniorům.
“Začínáme u seniorů od 65 let věku nahoru, kterých je ve městě něco přes 11700. Každý senior obdrží ve schránce roušku pro sebe a leták, na kterém je návod na použití té roušky. Ta se totiž NESMÍ prát. Ta dezinfekce probíhá tak, že se žehlí žehličkou na 110 stupňů, případně se dá dezinfikovat v horkovzdušné troubě nebo nějakým dezinfekčním prostředkem,” uvedl primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.
Město koupilo 70 tisíc nanoroušek. První várka určena seniorům by měla být roznesena do soboty. Poté se začne s roznosem ostatním občanům.
“My dostáváme týdně nějakých 20000 roušek. Je to způsobeno tím, že se to musí taky vyrobit, takže my, když obdržíme denně kolem 3000 roušek, okamžitě je roznášíme. Měli bychom to stíhat vlastními silami a ten proces nejde urychlit tím, že by se nám hlásili dobrovolníci na roznos,” dodal Pobucký.
Jako posledním bude město roušky roznášet těm, kteří mají nahlášeno bydliště na radnici.
---
Děvčata z Bruntálu šijí roušky pro celou Moravu
Dobrovolníci z Bruntálu jsou teď v jednom kole. Zejména švadlenky mají práce až nad hlavu. Od rána do večera šijí na objednávku roušky, které pak putují i za hranice jak města, tak i okresu.
V Bruntále pomáhá v boji proti koronaviru na 5 desítek dobrovolníků. Zhruba polovina z tohoto počtu jsou švadlenky, které dennodenně zasedají za svůj šicí stroj, aby uspokojily obrovskou poptávku po rouškách.
„Spolupracujeme s městskou policií Bruntál, kde shromažďujeme vyprané, vydezinfikované lůžkoviny, látky bavlněné a zároveň je tam krabice, do které švadlenky můžou dát ty ušité roušky a vzít si materiál, aby mohly pokračovat dál. Máme 47 nahlášených dobrovolníků, v tom jsou i společnosti, které nám třeba vyrábějí dezinfekce nebo nitě, tkaničky. Hodně dobrovolníků se také hlásí na rozvoz,“ říká koordinátorka dobrovolnické činnosti Pavlína Konečná.
Švadlenky šjií nejen doma, ale také v městském infocentru nebo v jedné z místních restaurací, kde se jich schází až 8 denně a dělají, co můžou
„Šilo se pro záchranné složky Bruntálu, pro seniory, pro charitu Litovel, která je vlastně na Moravě nejvíc postižená teď momentálně. V současné době tady děvčata šijí pro krnovskou chirurgii,“ doplňuje vedoucí švadlenek Lucie Jurčíková.
Holky už ušily 1600 roušek, v tuto chvíli mají objednávky na další 2 tisíce, mimo jiné i z daleké Osoblahy. Roušky si můžete objednávat na telefonním čísle 775 859 908. Sběrné místo na městské policii v Bruntále, kde můžete nosit potřebný materiál, funguje 24 hodin denně.
---
Počet hospitalizovaných s COVID-19 v Havířově roste
Havířovská nemocnice je díky infekčnímu oddělení v regionu páteřní. Počet hospitalizací roste a tím i nároky na zdravotníky, a to hlavně na jednotce intenzivní péče.
Nemocnice v Havířově je regionálním centrem pro pacienty s COVID-19, kteří vyžadují lůžkovou péči. Počet hospitalizací roste a tím i nároky na zdravotníky.
"Všichni se sebeobětují, jsou v práci hromady přesčasů a v tuto chvíli s jakýmkoliv pacientem, který vejde do nemocnice, tak přichází s podezřením, že mohou tu nákazu chytit oni. Jsou celý den v tom overalu, v ochranných pomůckách. To není nic příjemného. Já bych jim chtěl touto cestou poděkovat všem, že to spolu dáme a zvládneme,” řekl ředitel NsP Havířov Norbert Schellong.
Bylo jen otázkou času, kdy začnou přibývat v nemocnici pacienti s těžším průběhem.
O tyto pacienty se starají na speciální JIP, kde je vyčleněno osm lůžek.
"Máme hospitalizovaných pět pacientů na JIP, všichni jsou pozitivní a ve vážnějším stavu. Co se týká hospitalizovaných na infekčním oddělení, tak dá se říct, že z hospitalizovaných bylo, když to řeknu průměrně tak padesát bylo pozitivních a padesát vyšlo nakonec negativních. Na infekčním oddělení jsou hospitalizováni všichni, kteří mají nějaké symptomy a musí se nejdříve vyloučit nebo potvrdit jejich pozitivita,” řekl náměstek pro léčebnou péči Martin Sedláček.
Nemocnice prozatím provedla ke středečnímu dni na stacionárním odběrovém místě dvě stě odběrů. Mobilní tým rychlé záchranné služby pak 270 odběrů.
---
Strach z nákazy koronavirem mají i horníci v dolech
AKTUALIZOVÁNO/ Respirátory dosud horníci nosili v podzemí především proti prachu. Teď je chrání i proti nebezpečnému koronaviru. Někteří havíři je ale i přes hrozbu pokut nepoužívají a ohrožují své kolegy.
Nákazy nebezpečným koronavirem Covid-19 se bojí také horníci pracující v černouhelných dolech na Karvinsku. Přestože důlní společnost OKD přijala přísná bezpečnostní opatření, která by měla riziko nakažení snížit na minimum, někteří havíři si stěžují na jejich porušování.
Horníci potvrzují, že respirátory jsou nedostatkovým zbožím, protože jich dostávají méně.
“Teď už nám dávají jen jeden. Před týdnem nám dávali dva, na sjezd a na výjezd. Teď nám dávají jeden a kombajnérům tři,” potvrdil jeden z horníků, který si přál zůstat v anonymitě.
Před koronavirem měli havíři respirátorů dostatek.
“Záleží, kdo kde dělá. Jestli jsme na čelbě, nebo v rubání. Každý si vzal respirátorů, kolik chtěl. Když nebyl ten incident koronavirus. Teď je šílené to, dostáváme už jenom jeden respirátor na šichtu,” uvedl horník.
Jeden respirátor přitom po celou dobu směny v podzemí nevydrží.
“S respirátorem je těžké pracovat. pokud ho máte, tak se za dvě hodiny vydýchá. Takže potom je nefunkční,” vysvětlil havíř.
Respirátory musí horníci používat i v těsných klecích při fárání. Za porušování bezpečnostních nařízení hrozí horníkům pokuty.
“Do klece se vleze 15 lidí, a to tam jsme jak sardinky. Při výjezdu musí mít všichni respirátory, protože tam jsou bezpečáci. Oni koukají, kdo má a kdo ne. ten, kdo nemá respirátor, tak je postihnutý finančně. Takže každý ten respirátor má. Pak si ho třeba sundá. Když se jdeme převlíkat na háky, tak každý ty respirátory vyhodí a po dobu koupele a pobytu v šatnách, tedy zhruba 20 minut, tak nikdo nemá respirátory,” dodal horník.
Podobně situaci také další zaměstnanec společnosti OKD.
"Taky bych se rád podělil se situací na Dole ČSA. Jen jsem chtěl upozornit na jednání pracovníků (horníků) v OKD a.s. Nošení roušek/respirátorů se v dole nedodržuje, pouze čtvrtina zaměstnanců nosí ochranné prostředky, které zakrývají ústa a nos. Jediná výjimka je, když přijdou do areálu a než sfárají do dolu, potom už to dodržuje jen čtvrtina. Na konci směny, když se čeká v náraží (s nasazenými respirátory), aby se vyfáralo na povrch, tak je na jednom místě namačkáno na sebe přibližně 100 horníků (takže o nějakém rozestupu 2 metru nejde ani mluvit). Když se nastupuje do “klecí”, tak je v každé kleci cca 30 horníků (u nás na ČSA máme větší klece), kteří jsou opět na sebe namačkáni na centimetry. Před očistou všichni musí respirátory sundat, jelikož při očistě v koupeli to není možné a v jedné místnosti se v jeden okamžik sprchuje zase cca 100 lidí. Po očistě už horníci nasazují roušky/respirátory a jdou domů za svou rodinou. Jen čekáme, než se u horníků a jejich rodin nákaza viru ukáže. Jen mi přijde škoda a smutné, že se snažíme něco zastavit a mnoho lidí se to snaží dodržovat, ale tady vidíte, že hodně lidí to sabotuje a také, že to v některých případech (koupání 100 lidí na jednou bez respirátoru) ani nelze dodržet," sdělil horník.
Společnost OKD zatím na dotazy nereagovala. Jak vyplývá z internetových stránek, ochranné pomůcky musejí používat všichni zaměstnanci. V podzemí musí mít horníci respirátory nasazené vždy, pokud se k sobě přiblíží na méně než 2 metry. Na povrchu jsou jedinou výjimkou koupelny.
---
Ostrava nabízí ve spolupráci s ADROU pomoc pro seniory
Ostrava nabízí společně s organizací ADRA pomoc pro osamělé seniory nebo lidi v izolaci, kteří potřebují například nakoupit nebo chtějí ochrannou ropušku. Zelenou linku 800 199 922 obsluhuje městská policie.
První desítky zájemců využily zelenou linku ostravského magistrátu, prostřednictvím které mohou požádat o pomoc. Linka 800 199 922 začala fungovat 17. března a je určena hlavně seniorům, nebo lidem, kteří jsou v karanténě a nemohou si sami zajít do obchodu nebo do lékárny. Pracovníci ADRY také zájemcům rozvážejí roušky. "ADRA Ostrava nabízí nákupy izolovaným seniorům, kterým nemá kdo pomoci v této situaci. Přineseme nákup nebo léky. Ve spolupráci s magistrátem také rozvážíme roušky," vysvětluje vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Ostrava Dagmar Hoferková.
V projektu je dále zapojena Městská policie Ostrava, která obsluhuje Zelenou linku a Trojhalí Karolina, které pomáhá s logistikou. Nákupy s nominální hodnotou do pětiset korun jsou dodány podle potřeby, většinou do jednoho dne od objednání. Nejčastějšími položkami, které dobrovolníci pořizují, jsou základní potraviny – pečivo, šunka a sýr. Služba je zdarma, ale nákup si samozřejmě lidé musí zaplatit. Stále je ale nedostatek roušek. "Dobrovolníci už uskutečnili asi 70 nákupů, ale nejedná se jen o nákup, oni s těmi seniory i pohovoří a myslím, že ty požadavky jsou uspokojeny," říká náměstek primátora Ostravy Zbyněk Pražák.
V současné době má ADRA k dispozici 47 proškolených dobrovolníků z celé Ostravy. Noví dobrovolníci včetně studentů Ostravské univerzity, budou zapojeni při dalším nárůstu poptávky o tuto službu. Číslo zelené linky je 800 199 922. Město a ADRA, ale apelují na lidi, aby linku nezneužívali a nejprve se obrátili na příbuzné, známé nebo sousedy.
---
Chlapec vyrábí na 3D tiskárně ochranné štíty pro lékaře
S nedostatkovými ochrannými pomůckami pomáhají zdravotníkům také děti. Lékaře z Třince a Havířova budou před nákazou chránit štíty vyrobené nadaným školákem na 3D tiskárně.
Dvanáctiletý Jakub Matušek z Havířova se zajímá o různou výpočetní techniku. Vánoční dárek v podobě 3D tiskárny se nyní rozhodl využít pro pomoc zdravotníkům a začal vyrábět ochranné štíty.
“Vždycky slyším, že jich není dost a že furt přibývá nových případů. Těch štítů vyrobím 20. Chci je dát do nemocnice v Třinci a v Havířově. Jeden takový štít trvá vytisknout asi 3 hodiny, ale já tisknu rychleji. Tisknu dva štíty najednou, takže mi to trvá nějakých 5 hodin,” řekl Jakub Matušek.
Nápad nadchl i jeho mladšího bratra, který mu také pomáhá.
“Bratrovi pomáhám s montováním ochranných štítů. Jsem rád, že tak můžeme pomoc doktorům,” uvedl Marek Matušek.
Oba rodiče jsou lékaři a hodně je potěšilo, že jejich děti vnímají tíživou situaci s ochrannými pomůckami.
“Koupili jsme dětem 3D tiskárnu domů jako v podstatě takovou zábavně naučnou hračku, protože se velmi zajímají o počítačovou techniku a různé nové technologie. Starší syn projevil právě zájem o to se dále rozvíjet právě v počítačové technice,” potvrdila matka chlapců Iva Matušková.
Šikovný Jakub se chce ještě zamyslet nad tím, co vše by se dalo na 3D tiskárně pro zdravotníky vyrobit.
---
Občané Frýdku-Místku dostávají speciální nanoroušky
Ve Frýdku-Místku začala distribuce speciálních nanoroušek. Ty dostane do své poštovní schránky každý občan města. V první fázi se jich dočkají senioři, protože patří ke skupině, která je nákazou koronaviru nejvíce ohrožená.
Frýdku-Místku se podařilo dojednat dodávku speciálních roušek z nanotextilie, která má 99% účinnost záchytu virů. První várku rozdalo lékařům, sestrám, bezpečnostním složkám a dalším. Nyní začalo s jejich distribucí seniorům.
“Začínáme u seniorů od 65 let věku nahoru, kterých je ve městě něco přes 11700. Každý senior obdrží ve schránce roušku pro sebe a leták, na kterém je návod na použití té roušky. Ta se totiž NESMÍ prát. Ta dezinfekce probíhá tak, že se žehlí žehličkou na 110 stupňů, případně se dá dezinfikovat v horkovzdušné troubě nebo nějakým dezinfekčním prostředkem,” uvedl primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.
Město koupilo 70 tisíc nanoroušek. První várka určena seniorům by měla být roznesena do soboty. Poté se začne s roznosem ostatním občanům.
“My dostáváme týdně nějakých 20000 roušek. Je to způsobeno tím, že se to musí taky vyrobit, takže my, když obdržíme denně kolem 3000 roušek, okamžitě je roznášíme. Měli bychom to stíhat vlastními silami a ten proces nejde urychlit tím, že by se nám hlásili dobrovolníci na roznos,” dodal Pobucký.
Jako posledním bude město roušky roznášet těm, kteří mají nahlášeno bydliště na radnici.
---
Děvčata z Bruntálu šijí roušky pro celou Moravu
Dobrovolníci z Bruntálu jsou teď v jednom kole. Zejména švadlenky mají práce až nad hlavu. Od rána do večera šijí na objednávku roušky, které pak putují i za hranice jak města, tak i okresu.
V Bruntále pomáhá v boji proti koronaviru na 5 desítek dobrovolníků. Zhruba polovina z tohoto počtu jsou švadlenky, které dennodenně zasedají za svůj šicí stroj, aby uspokojily obrovskou poptávku po rouškách.
„Spolupracujeme s městskou policií Bruntál, kde shromažďujeme vyprané, vydezinfikované lůžkoviny, látky bavlněné a zároveň je tam krabice, do které švadlenky můžou dát ty ušité roušky a vzít si materiál, aby mohly pokračovat dál. Máme 47 nahlášených dobrovolníků, v tom jsou i společnosti, které nám třeba vyrábějí dezinfekce nebo nitě, tkaničky. Hodně dobrovolníků se také hlásí na rozvoz,“ říká koordinátorka dobrovolnické činnosti Pavlína Konečná.
Švadlenky šjií nejen doma, ale také v městském infocentru nebo v jedné z místních restaurací, kde se jich schází až 8 denně a dělají, co můžou
„Šilo se pro záchranné složky Bruntálu, pro seniory, pro charitu Litovel, která je vlastně na Moravě nejvíc postižená teď momentálně. V současné době tady děvčata šijí pro krnovskou chirurgii,“ doplňuje vedoucí švadlenek Lucie Jurčíková.
Holky už ušily 1600 roušek, v tuto chvíli mají objednávky na další 2 tisíce, mimo jiné i z daleké Osoblahy. Roušky si můžete objednávat na telefonním čísle 775 859 908. Sběrné místo na městské policii v Bruntále, kde můžete nosit potřebný materiál, funguje 24 hodin denně.
---
