Zemědělci čekají, kolik hrabošů na polích přežilo zimu
V loňském roce si zemědělci stěžovali na přemnožené hraboše. Hlodavci jim ve velkém decimovali úrodu a v celé zemi se řešilo, jak škůdce zlikvidovat. Například v Bludovicích u Havířova na hraboše nasadili dravé ptáky, na které budou spoléhat i letos.
Od uplynulé zimy zemědělci očekávali snížení počtu přemnožených hlodavců, kteří jim loni ve velkém likvidovali úrodu. V zimě sice mrzlo, ale sněhová pokrývka působila jako izolace a hlodavci proto mrazem netrpěli tak, aby to snížilo jejich populaci. Místo mrazů však na hraboše zapůsobila voda z tajícího sněhu.
Slavomír Bača, agronom: “Sněhová pokrývka způsobuje spíše zamokření půdy, než promrznutí. I to zamokření pro ty hraboše bude mít nepříjemné dopady. Takže jsme rádi, že je sníh.”
Hraboše je sice možné za určitých podmínek likvidovat chemicky, v Bludovicích na ně však nasadili dravé ptáky. Těm na polích postavili takzvané berle, ze kterých ptáci svou kořist vyhlížejí.
Jan Kotula, zemědělec, Zámecký dvůr Havířov-Bludovice: “Nasadili jsme berle. Ty necháváme spíše preventivně na polili, tedy na některých. Tím, že ta sněhová pokrývka byla a nebyla zas až tak velká, tak si myslíme, že nám to pomohlo.”
Ne všude ale draví ptáci pomohou a zemědělci proto budou muset opět použít chemii.
Slavomír Bača, agronom: “Hubení hrabošů je v současné době povoleno pouze na výjimku a chemický přípravek, který obsahuje účinnou látku na hraboše, není už tak účinný. Každopádně se musíme domlouvat s příslušnými orgány, abychom ty hraboše mohli hubit.”
Jak zemědělci přiznávají, podmáčená pole nesvědčí nejen hrabošům, ale ani jejich technice.
Jan Kotula, zemědělec, Zámecký dvůr Havířov-Bludovice: "Už jsme částečně vjeli do polí. Máme zaseto, máme rozvezený kompost. Ten se musel rozvážet převážně v noci, potažmo brzy ráno, protože jsme museli jezdit po zmrzlém, abychom nevynášeli nepořádek a abychom se tam vůbec udrželi.”
Jaká bude letošní úroda, to zemědělci ještě netuší. Doufají však, že škod od hrabošů bude méně než loni.
---
Bývalá výdušná jáma se mění v Kreativní akademii
V Ostravě ožívá další industriální budova. Stará výdušná jáma postavená v 60. letech minulého století jako součást bývalého kamenouhelného Dolu Hlubina. Po přestavbě na Kreativní akademii se zároveň stane i vyhlídkou.
V areálu Dolu Hlubina v Ostravě vzniká Kreativní akademie. A to rekonstrukcí bývalé výdušné jámy, která je kulturní památkou a roky chátrala. Jedná se o cihlový objekt, který získá svůj původní vzhled.
Martin Tošenovský, ředitel Kreativní akademie: “Veškeré ty části, které jsme mohli ponechat, tak jsme krásně zachovali a samozřejmě doplňujeme novými prvky, jako bude vlastně nástavba nad touto stavbou.”
Pětipatrová budova se tak zvýší o další 3 patra. Zachován bude také industriální vzhled interiéru. V budově tak zůstane mimo jiné původní oběžné kolo.
Martin Tošenovský, ředitel Kreativní akademie: “To jsou komponenty, které vlastně zůstávají součástí stavby. Byly tady jako hlavní dominantou pro v podstatě sloužící celou věž výdušné jámy, která do 800 metrů tímto kolem víceméně pročišťovala vzduch.”
Část objektu bude zpřístupněn i lidem, kteří se tak dozví vše o historii této budovy a také o její funkčnosti.
Lidé se budou moci svézt i vyhlídkovým proskleným výtahem, který je navržen na fasádě budovy.
Cílem akademie je zapojit děti a studenty kreativních oborů do různých kampaní, aby získali co nejlepší praxi.
Monika Hillová, produkce Kreativní akademie: “Máme za sebou kampaň Řemeslo má respekt. Je určena pro žáky 8. a 9. tříd a jejich rodičům při rozhodování jejich budoucích povolání. A vlastně přímo v té kampani zasahují, nebo s námi spolupracují i žáci."
Kreativní akademie by měla být dokončena ještě letos.
---
Havířov ocenil učitele, ti chtějí hlavně děti do škol
Radnice v Havířově ocenila pedagogy za rok 2020. Pro ty by byl ale největší dárek, kdyby se už konečně vrátily děti do škol. Učitelé chtějí, aby ministerstvo oznámilo termín co nejdříve a i podmínky, za jakých se budou žáci testovat.
Povolání vysokoškolsky vzdělaných pedagogů bylo mnoho let hodně podceňováno. Poslední rok ukázal, jak důležitou roli znamenají pro děti i rodiče. Pandemie změnila naprosto vše, výuka se přenesla k počítačům. V této nelehké době radnice v Havířově cítila povinnost vybraným pedagogům poděkovat a ocenit jejich práci za rok 2020.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Já bych chtěla popřát nejen těm, kterým jsme dnes gratulovali, ale všem havířovským učitelům k jejich svátku, ať se jim konečně navrátí děti do škol a hlavně, ať se jich drží zdraví.”
Právě na návrat dětí do škol učitelé čekají. Ministr školství Plaga oznámil, že nejdříve se vrátí celý první stupeň a to rotačně.
Markéta Fonioková, učitelka ZŠ K. Světlé Havířov: "Myslím, že je hlavně dobře, že se děti vrátí do škol. Bohužel tato forma není úplně nejšťastnější. Bylo by nejlepší, kdyby děti byly trvale ve škole, ale pokud to jinak nejde, tak se tomu přizpůsobíme a zvládneme to. Jsem ráda, že už se to takto nastínilo a je vidina, že se děti vrátí.”
Školy doufají, že se přesný termín, kdy se děti vrátí do škol, dozvědí co nejdříve. Učitelé by už rádi také věděli, jak bude probíhat testování žáků.
Dagmar Hejdová, učitelka ZŠ Gorkého Havířov: "Nedokážu si to představit, říkají, že by tam mohl i někdo docházet ty testy dělat, ale to si myslím, že není reálné. Ale pokud budeme dělat sami samotesty, tak mám trochu obavy, že ty výsledky nebudou odpovídající, že nebude možné se na ně tolik spolehnout.”
Návrat dětí do škol má nyní v rukou ministerstvo zdravotnictví. Pokud se situace bude i nadále zlepšovat, žáci by mohli do lavic poprvé usednout 12. dubna.
---
Maturitní zkoušky se posouvají na konec května
Povinná maturitní zkouška bude mít letos upravenou podobu. Studenti na didaktické testy dostanou více času. Jejich termíny se ale posouvají na konec května a ústní část zkoušek z jazyků bude nově dobrovolná. Přípravu středních škol na maturity jsme natáčeli v Karviné.
Střední školy se studenty na dálku o maturitách komunikují, zjišťují například prostřednictvím anket třeba zájem o další studium na vysokých školách nebo dělají průzkum zájmu o dobrovolné ústní zkoušky.
Alan Pieczonka, zástupce ředitele Gymnázia Karviná: "Pro naše žáky je nejdůležitější to, že se posouvají v čase, to považuji za největší komplikaci pro naše žáky, protože hned na to navazují mnohé přijímací zkoušky a drtivá většina bude dělat přijímací zkoušky na vysokou školu a prostor mezi maturitami a přijímačkami je prakticky nulový teď ."
Jiná pravidla platí pro studenty Střední zdravotnické školy a studentů, kteří odpracovali více než 160 hodin. U nich jsou didaktické testy dobrovolné.
Wiesław Farana, ředitel SZŠ Karviná: "Naši studenti chodili jako dobrovolníci a každý z nich k dnešnímu dni má splněných 160 hodin, o kterých se ministerstvo zmiňuje, aby měli úlevy a mohli se rozhodnout, zda budou nebo nebudou konat didaktické testy z jazyka českého a literatury a cizího jazyka. Pro obor Zdravotnické lyceum se bude konat didaktické testy, protože pro ně to je povinné."
Náročné to mají pedagogové i žáci Střední školy techniky a služeb. Tady řeší nejen maturity několika oborů, ale i závěrečné zkoušky učňů.
Yvettou Kałužová, ředitelka SŠTaS Karviná: “Praktická maturitní zkouška je vstup na trh práce a opravdu to žákům velmi ztížilo situaci."
Podrobnější reportáž uvidíte v Karvinském expresu.
---
Chystá se rekonstrukce zimního stadionu
Opava se konečně dočká nového zimního stadionu. Připravený je projekt na opravu stávající budovy, která už nevyhovuje. Chybí především zázemí pro sportovce a diváky. Stavět by se mohlo začít ještě na konci roku.
Historie opavského zimního stadionu se začala psát v r. 1898, kdy bylo postaveno kluziště. O sto let později dostalo střechu. Pak se přistavovaly tribuny, technické zázemí nebo šatny či restaurace. Poté tady žádné větší úpravy provedeny nebyly. A v posledních letech budova spíš chátrala.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Hygienicky je nevyhovující, energeticky samozřejmě také už nevyhovuje.“
Nyní je připravený projekt, ve kterém je místo na kvalitní ledovou plochu, tréninkový trenažer, šatny, tělocvičnu a regenerační zónu pro druholigový hokejový tým i mládežnické celky. A také komfortní prostory pro diváky. Kapacita bude sice oproti současným víc jak 5 000 nižší, nicméně vychází z průzkumu návštěvnosti jednotlivých zápasů. A také z omezeného rozpočtu.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Kapacita stadionu bude kolem 2 000, dá se případně navýšit na 2500 lidí, pro Chance ligu by to mělo stačit.“
Rekonstrukce bude stát asi 200 milionů korun. Většinu zaplatí město.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Připravujeme si svoje vlastní finance. Také si chceme pomoci tím, že bychom enegetiku a provoz energií mohli dělat externě formou energy contractingu. Jednáme s Národní sportovní agenturou, kde bychom formou dotací mohli získat až 50 mil. korun.“
Pokud vše půjde dobře, mohla by být rekonstrukce zahájena ještě na konci letošního roku. Hotovo by mělo být v roce 2022.
---