Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Fajne školní bistro je v jídelnách velmi oblíbené
  • V areálu po Slezanu se chystá pečení dortů i muzeum
  • Turkům se líbilo zapojení lidí do komunitních projektů
  • MS energetické centrum nabízí poradenství přímo ve městech
  • Muzeum přiblížilo náročnou práci středověkých písařů
  • Běžecké tratě, sjezdovky a inverze na vrcholech Jeseníků

Fajne školní bistro je v jídelnách velmi oblíbené

O projektu Fajne školní bistro v ostravských školách už jste v naší televizi jistě slyšeli. V letošním roce tento oblíbený projekt pokračuje a navíc bude školní jídelny objíždět více kuchařů, kteří budou radit, pomáhat a inspirovat tamní kuchařky tak, aby děti nenechávali na talířích žádné zbytky.

Fajne školní bistro pokračuje na ostravských školách i v novém roce. Jako první si vaření s mentoringem renomovaného kuchaře Petra Bláhy vyzkoušely kuchařky v jídelně Základní školy ve Svinově. 

Petr Bláha, šéfkuchař: "Je to dobrý nápad. Pomáhám školám, aby pro ně bylo vaření jednodušší, zábavnější a any se kuchařky netrápili s tím jídlem." 

Vařit chutně, zdravě a vyváženě učí kuchařky ostravských školních jídelen od roku 2019 šéfkuchař David Valíček. Letos má ale posily, aby se projekt mohl uskutečnit na více školách, kde je o něj velký zájem.

Soňa Geriková, vedoucí školní jídelny ZŠ Svinov: "S panem kuchařem Bláhou jsme si vyříkali určité věci, vlastně jsme si pomohli a vaříme vlastně jídlo, které vaříme běžně, jen jme tam třeba zařadili jiný druh rýže." 

anketa, děti ZŠ Svinov: "Je to jiné, skvělé a i polívka byla dobrá." 

"Vaří tady skoro každý den dobře a dneska to hodnotím docela v pohodě." 

Vaření v jídelně je samozřejmě jiné i pro šéfkuchaře, kteří se musejí rychle adaptovat a seznámit s prostředím. Děti jsou na jídlo náročné.

Andra Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: My ten tým kuchařů rozšiřujeme na tři, kteří společně s výživovou poradkyní a dalšími odborníky budou postupně navštěvovat naše základní a nově i mateřské školy." 

V letošním roce také vznikne nová kuchařka nejoblíbenějších jídel jednotlivých ostravských škol. 

---

V areálu po Slezanu se chystá pečení dortů i muzeum

Pečení dortů, muzeum i venkovní park. To jsou velké plány majitele Marlenky s areálem bývalé historické Lembergerovy textilní továrny ve Frýdku-Místku. Areál koupil v dražbě od Slezanu za téměř 100 milionů korun. Nechce v něm nic demolovat, ale právě naopak oživovat. Počítá s investicí až miliardy korun.

Bývalou tkalcovnu a rozsáhlý areál původní Lembergerovy továrny v ulici Hálkova ve Frýdku-Místku čekají velké změny. Majetek společnosti Slezan Holding vydražil v elektronické aukci místní výrobce dortů Marlenka. Potřebuje totiž rozšířit současnou výrobu.

Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Ten prostor mě hodně zajímal a líbil se mi. A už kdysi jsem říkal, že mi bude chybět pozemek. Přišla ta doba, kdy už nás tlačí čas. My v té stávající fabrice můžeme maximálně ještě dva až tři roky vyrábět, protože sklady, stroje, linky, všechno je omezeno."

Areál koupil v dražbě za 94,5 milionu korun. A to i přesto, že měl možnost koupit čtyřikrát levnější pozemek v Karviné nebo v průmyslové zóně Mošnov.

Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Další, i ten větší důvod je ten, že já jsem patriot. Žiju ve Frýdku, který pro mě znamená nejlepší město. A chci všechno vybudovat ve Frýdku. A ta budova je se vším všudy zajímavá. To je historie, taky to byla kdysi fabrika. Nějaká židovská rodina ji měla. A teď já chci pokračovat, tu budovu vzít, rekonstruovat a zřídit fabriku tam. A přitom být jenom ve Frýdku-Místku."

Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "Společnost Marlenka byla jedním z potenciálních zájemců již před tou dražbou a jednala se společností Slezan o možném nabytí. My jsme zvolili ty podmínky dražební tak, abychom otevřeli možnost nabýt to široké veřejnosti."

Město uzavřelo v roce 2016 se společností Slezan Holding , které mělo za cíl ochránit budovy s historickou hodnotou v bývalých textilních areálech.

Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Naším hlavním cílem bylo, aby se ty plochy přetvořily. Ať dojde ke konverzi na stabilní a nové městské čtvrti. To se postupně daří, což je velmi pozitivní zpráva pro město. Samozřejmě, že to je tak obrovská plocha, že tady musí přijít investoři. Nejlépe domácí investoři, kteří to přetvoří v nějaké funkční celky."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že právě jednání a společné kroky vlastníků, města a budoucích investorů, přinášejí takové ovoce. A já věřím, že tento krok bude jedním z nejdůležitějších na cestě k návratu těchto průmyslových areálů městu."

Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Myslím si, že jsme tuto transakci umožnili díky změně územního plánu, kdy plocha, která byla dříve určena pro výrobu, díky změně územního plánu může být využita polyfunkčně. V současné době může být ta plocha využívána pro výstavbu občanské vybavenosti, bydlení nebo právě skladování a výroby nebo kombinací těchto možností."

Převod areálu na nového vlastníka by měl být podle podmínek dražby zahájen do tří měsíců po vypořádání kupní ceny.

Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "My jsme samozřejmě spokojeni také s tím, že pan majitel hodlá respektovat ty podmínky memoranda, které jsou v obecné podobě, ale mají zajistit zachování a využití té budovy, která je v přední části, která sloužila administrativě."

Proměna areálu bude rozdělena do několika etap a vyjde na zhruba miliardu korun.

Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Udělat krásnou budovu, kde nebude jenom fabrika, ale administrativa. Máme v plánu ultramoderní muzeum historie Marlenky. Bude tam naše firemní prodejna. A ještě originální kavárna. Plus naproti ten malý park chceme také opravit a nachystat takovou hezkou terasu, aby tam lidé mohli přijet, odpočívat."

Kompletní proměnou by měl celý areál projít podle představ nového majitele zhruba do tří let.

---

Turkům se líbilo zapojení lidí do komunitních projektů

Už 10 let trvá partnerství mezi Ostravou a tureckým městem Gaziantep, které leží na legendární Hedvábné stezce. Primátor Tomáš Macura se u této příležitosti setkal se zástupci tohoto města, aby upevnili a dále rozvíjeli spolupráci v nejrůznějších oblastech života.

Ostravu navštívili zástupci partnerského města Gaziantep, které je s milionem a 800 tisíci obyvateli 6 největším městem v Turecku. Vzájemná spolupráce trvá už deset let. Primátor Tomáš Macura se nejen chlubil úspěchy Ostravy, ale seznámil své kolegy i s tím, co město trápí. 

Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Cílem pobytu turecké delegace je též snaha seznámit se s moderní městskou hromadnou dopravou, zejména s případným využitím autobusů na vodíkový pohon, a předpokládáme, že tato návštěva povede k dalšímu vzájemnému rozvoji spolupráce například v oblasti kultury, sportu, gastronomie, městské hromadné dopravy i obchodu."

Zástupci Gaziantepu už u v našem regionu několikrát byli. Ostrava do Turecka poslala v roce 2016 finanční dar ke krytí nákladů spojených s péčí o děti syrských uprchlíků. Gaziantep je starověké město, které se chlubí gastronomií nebo například mozaikami.

Mehmet Berk, místostarosta Gaziantepu: "Gaziantep i Ostrava jsou industriální města a hodně se zaměřujeme na zeleň a životní prostředí. Máme i podobné vize a líbí se mi co Ostrava dělá pro své obyvatele. Chceme se z toho poučit a čerpat vaše nápady." 

Představitelé Gaziantepu si prohlédli Integrované bezpečnostní centrum Dolní Vítkovice a projevili zájem vidět  komunitní projekty, na kterých se lidé sami podíleli. Seznámili se i s fungováním dopravního podniku. Ve foyeru radnice je k vidění výstava fotografií zajímavostí Gaziantepu. 

Ostrava má 12 partnerských měst, nejstarší spolupráce je z roku 1957, kdy byla podepsána partnerská smlouva s britským městem Coventry. Nejkratší spolupráce s městem Shreveport se datuje od roku 2015.

---

MS energetické centrum nabízí poradenství přímo ve městech

Prostřednictvím MS energetického centra se náš kraj snaží v době energetické krize pomoci městům a obcím v našem regionu. Pilotním projektem se stala spolupráce na Třinecku.

Na konci loňského roku zástupci kraje a jeho organizací nabídli městům a obcím pomoc s řešením energetických problémů. Jako první se přihlásilo Třinecko. A právě tam se rozjel pilotní projekt.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jedná se o úspory ve všech možných oblastech a také o komunitní energetiku. Je mnohem výhodnější pro obce nabízet elektřinu ne do distribuce, ale někomu, kdo sídlí hned vedle. Typickým příkladem je škola, která nepotřebuje elektřinu o víkendech ani o prázdninách a může ji nabídnout vedlejší fabrice. S tím chceme těm obcím pomoct.“

Celý projekt dostalo na starosti MS energetické centrum.

Rostislav Rožnovský, ředitel MEC: „MEC poskytuje úspory našim příspěvkovým organizacím a kraji, zajišťuje obnovitelné zdroje. Do Třince přijíždíme informovat o projektu Centra veřejných energetiků, tzn. co jsme schopni pro ty obce dělat.“

Věra Palkovská, primátorka Třince: „Chceme pomoci okolním obcím v poradenství. Takže jsme dohodnuti, že přímo na magistrátu bude poradenství, kde poradce bude přístupný nejen Třinci, ale i těm obcím, abychom tu energetickou situaci zvládli.“

Po vyhodnocení pilotu v Třinci bude projekt pokračovat v dalších částech MS kraje.

---

Muzeum přiblížilo náročnou práci středověkých písařů

Od písmene ke knížce, to je název jednoho ze vzdělávacích programů Muzea Novojičínska. Ukazuje největší poklady z depozitářů, což jsou ručně psané středověké knihy. Účastníci si vyzkouší gotické písmo a psaní husím brkem.

Jak vypadaly první písemné záznamy, čím a na co lidé psali. S tím vším seznamuje především školáky edukační program Muzea Novojičínska Od písmene ke knížce. Účastníci si mohou prohlédnout jedny z největších pokladů muzea - ručně psané středověké knihy.

Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Na tom základě jim ukazuje, jak se dříve psalo, jak náročná a zároveň krásná byla práce středověkého písaře. Takže vracíme se ještě mnohem dále, než jak jsou staré publikace, které jim ukazujeme.”

Děti si tu vyzkouší psaní husím brkem namočeným do duběnkového inkoustu, nebo kaligrafickým perem vykreslí středověké gotické písmo.

Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “My jim samozřejmě vysvětlujete, že ten středověký písař se to učil mnohem delší dobu a děti to tak trošku uklidní že když to zkouší poprvé a nepovede se jim to, že to není žádná velká hrůza.”

Na památku si školáci odnesou nejen svá písařská díla, ale také jednoduchý tisk s různými motivy.

žáci 4. B Základní školy Tyršova:

“Zaujalo mě, jak nám ta paní ukazovala ty staré knížky.”

“Ty písmenka byly nejhorší”

“Teď jsem si zkusil psát tím husím brkem a to je taky dobré.”

Program Od písmene ke knížce je vhodný pro školáky prvního a druhého stupně, muzeum ovšem také zpracovalo varianty pro mateřské nebo naopak střední školy.

---

Běžecké tratě, sjezdovky a inverze na vrcholech Jeseníků

Většina Moravy a Slezska se již několik dní skrývá v mlze. Přesně naopak je tomu ve vrcholových partiích hor. Každého, kdo si vyjede na Ovčárnu a Praděd, přivítá díky inverznímu počasí sluníčko, sjezdovky a především skvěle upravené běžecké tratě.

Každou hodinu vyjíždějí z Hvězdy autobusy kyvadlové dopravy na Ovčárnu a vyvážejí stovky lyžařů i pěších turistů.

Oldřich Pilc, provozovatel: „Máme to upravené prakticky z Ovčárny přes Švýcárnu, Praděd až na vřesovku a další tratě vedou až na Dlouhé Stráně, takže celkově upravených asi 60 km tratí.“

Každému se po výjezdu na vrcholky hor otevřou krásné výhledy od Tater až po Krkonoše a z mraků vylézají nejvyšší okolní vrcholy, Keprník, Králický Sněžník a další.

Anketa, návštěvníci hor: „Jsme na výletě, valíme na Praděd a pak přes Švýcárnu na Červenohorské sedlo.“

„Tak jedeme na Švýcárnu, pak na Praděd a zase zpátky, abychom zjistili, že nad těmi mraky je vždycky sluníčko.“

„Paráda, supr sníh, supr stopy, díky.“

Také Horská služba zažívá díky provozu areálů v podhůří celkem běžný zimní provoz.

Jiří Hejtmánek, záchranář, Horská služba Ovčárna: „Nejvíc úrazů je na sjezdovkách při sjezdovém lyžování. Něco se může stát i na běžkách, včera jsme vezli z hřebenu pána, který si poranil kolenní vazy, takže normální zima taková.“

Běžecké tratě jsou vzorně upravené také díky finanční podpoře obou sousedních krajů, Moravskoslezkého a Olomouckého.

Slávek Tejnský, rolbař: „Ta pradědská rolba se stará o nejvyšší část toho pracovního názvu Severní hřeben, jak tomu říkáme, na který navazuje potom rolba ze sedla a vlastně děláme tu hlavní magistrálu. Když je hezké počasí, hlídáme kvalitu stopy, když začne být nekvalitní, tak ji projíždíme znovu.“

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
27. ledna 2023, 17:00

Fajne školní bistro je v jídelnách velmi oblíbené

O projektu Fajne školní bistro v ostravských školách už jste v naší televizi jistě slyšeli. V letošním roce tento oblíbený projekt pokračuje a navíc bude školní jídelny objíždět více kuchařů, kteří budou radit, pomáhat a inspirovat tamní kuchařky tak, aby děti nenechávali na talířích žádné zbytky.

Fajne školní bistro pokračuje na ostravských školách i v novém roce. Jako první si vaření s mentoringem renomovaného kuchaře Petra Bláhy vyzkoušely kuchařky v jídelně Základní školy ve Svinově. 

Petr Bláha, šéfkuchař: "Je to dobrý nápad. Pomáhám školám, aby pro ně bylo vaření jednodušší, zábavnější a any se kuchařky netrápili s tím jídlem." 

Vařit chutně, zdravě a vyváženě učí kuchařky ostravských školních jídelen od roku 2019 šéfkuchař David Valíček. Letos má ale posily, aby se projekt mohl uskutečnit na více školách, kde je o něj velký zájem.

Soňa Geriková, vedoucí školní jídelny ZŠ Svinov: "S panem kuchařem Bláhou jsme si vyříkali určité věci, vlastně jsme si pomohli a vaříme vlastně jídlo, které vaříme běžně, jen jme tam třeba zařadili jiný druh rýže." 

anketa, děti ZŠ Svinov: "Je to jiné, skvělé a i polívka byla dobrá." 

"Vaří tady skoro každý den dobře a dneska to hodnotím docela v pohodě." 

Vaření v jídelně je samozřejmě jiné i pro šéfkuchaře, kteří se musejí rychle adaptovat a seznámit s prostředím. Děti jsou na jídlo náročné.

Andra Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: My ten tým kuchařů rozšiřujeme na tři, kteří společně s výživovou poradkyní a dalšími odborníky budou postupně navštěvovat naše základní a nově i mateřské školy." 

V letošním roce také vznikne nová kuchařka nejoblíbenějších jídel jednotlivých ostravských škol. 

---

V areálu po Slezanu se chystá pečení dortů i muzeum

Pečení dortů, muzeum i venkovní park. To jsou velké plány majitele Marlenky s areálem bývalé historické Lembergerovy textilní továrny ve Frýdku-Místku. Areál koupil v dražbě od Slezanu za téměř 100 milionů korun. Nechce v něm nic demolovat, ale právě naopak oživovat. Počítá s investicí až miliardy korun.

Bývalou tkalcovnu a rozsáhlý areál původní Lembergerovy továrny v ulici Hálkova ve Frýdku-Místku čekají velké změny. Majetek společnosti Slezan Holding vydražil v elektronické aukci místní výrobce dortů Marlenka. Potřebuje totiž rozšířit současnou výrobu.

Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Ten prostor mě hodně zajímal a líbil se mi. A už kdysi jsem říkal, že mi bude chybět pozemek. Přišla ta doba, kdy už nás tlačí čas. My v té stávající fabrice můžeme maximálně ještě dva až tři roky vyrábět, protože sklady, stroje, linky, všechno je omezeno."

Areál koupil v dražbě za 94,5 milionu korun. A to i přesto, že měl možnost koupit čtyřikrát levnější pozemek v Karviné nebo v průmyslové zóně Mošnov.

Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Další, i ten větší důvod je ten, že já jsem patriot. Žiju ve Frýdku, který pro mě znamená nejlepší město. A chci všechno vybudovat ve Frýdku. A ta budova je se vším všudy zajímavá. To je historie, taky to byla kdysi fabrika. Nějaká židovská rodina ji měla. A teď já chci pokračovat, tu budovu vzít, rekonstruovat a zřídit fabriku tam. A přitom být jenom ve Frýdku-Místku."

Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "Společnost Marlenka byla jedním z potenciálních zájemců již před tou dražbou a jednala se společností Slezan o možném nabytí. My jsme zvolili ty podmínky dražební tak, abychom otevřeli možnost nabýt to široké veřejnosti."

Město uzavřelo v roce 2016 se společností Slezan Holding , které mělo za cíl ochránit budovy s historickou hodnotou v bývalých textilních areálech.

Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Naším hlavním cílem bylo, aby se ty plochy přetvořily. Ať dojde ke konverzi na stabilní a nové městské čtvrti. To se postupně daří, což je velmi pozitivní zpráva pro město. Samozřejmě, že to je tak obrovská plocha, že tady musí přijít investoři. Nejlépe domácí investoři, kteří to přetvoří v nějaké funkční celky."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že právě jednání a společné kroky vlastníků, města a budoucích investorů, přinášejí takové ovoce. A já věřím, že tento krok bude jedním z nejdůležitějších na cestě k návratu těchto průmyslových areálů městu."

Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Myslím si, že jsme tuto transakci umožnili díky změně územního plánu, kdy plocha, která byla dříve určena pro výrobu, díky změně územního plánu může být využita polyfunkčně. V současné době může být ta plocha využívána pro výstavbu občanské vybavenosti, bydlení nebo právě skladování a výroby nebo kombinací těchto možností."

Převod areálu na nového vlastníka by měl být podle podmínek dražby zahájen do tří měsíců po vypořádání kupní ceny.

Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "My jsme samozřejmě spokojeni také s tím, že pan majitel hodlá respektovat ty podmínky memoranda, které jsou v obecné podobě, ale mají zajistit zachování a využití té budovy, která je v přední části, která sloužila administrativě."

Proměna areálu bude rozdělena do několika etap a vyjde na zhruba miliardu korun.

Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Udělat krásnou budovu, kde nebude jenom fabrika, ale administrativa. Máme v plánu ultramoderní muzeum historie Marlenky. Bude tam naše firemní prodejna. A ještě originální kavárna. Plus naproti ten malý park chceme také opravit a nachystat takovou hezkou terasu, aby tam lidé mohli přijet, odpočívat."

Kompletní proměnou by měl celý areál projít podle představ nového majitele zhruba do tří let.

---

Turkům se líbilo zapojení lidí do komunitních projektů

Už 10 let trvá partnerství mezi Ostravou a tureckým městem Gaziantep, které leží na legendární Hedvábné stezce. Primátor Tomáš Macura se u této příležitosti setkal se zástupci tohoto města, aby upevnili a dále rozvíjeli spolupráci v nejrůznějších oblastech života.

Ostravu navštívili zástupci partnerského města Gaziantep, které je s milionem a 800 tisíci obyvateli 6 největším městem v Turecku. Vzájemná spolupráce trvá už deset let. Primátor Tomáš Macura se nejen chlubil úspěchy Ostravy, ale seznámil své kolegy i s tím, co město trápí. 

Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Cílem pobytu turecké delegace je též snaha seznámit se s moderní městskou hromadnou dopravou, zejména s případným využitím autobusů na vodíkový pohon, a předpokládáme, že tato návštěva povede k dalšímu vzájemnému rozvoji spolupráce například v oblasti kultury, sportu, gastronomie, městské hromadné dopravy i obchodu."

Zástupci Gaziantepu už u v našem regionu několikrát byli. Ostrava do Turecka poslala v roce 2016 finanční dar ke krytí nákladů spojených s péčí o děti syrských uprchlíků. Gaziantep je starověké město, které se chlubí gastronomií nebo například mozaikami.

Mehmet Berk, místostarosta Gaziantepu: "Gaziantep i Ostrava jsou industriální města a hodně se zaměřujeme na zeleň a životní prostředí. Máme i podobné vize a líbí se mi co Ostrava dělá pro své obyvatele. Chceme se z toho poučit a čerpat vaše nápady." 

Představitelé Gaziantepu si prohlédli Integrované bezpečnostní centrum Dolní Vítkovice a projevili zájem vidět  komunitní projekty, na kterých se lidé sami podíleli. Seznámili se i s fungováním dopravního podniku. Ve foyeru radnice je k vidění výstava fotografií zajímavostí Gaziantepu. 

Ostrava má 12 partnerských měst, nejstarší spolupráce je z roku 1957, kdy byla podepsána partnerská smlouva s britským městem Coventry. Nejkratší spolupráce s městem Shreveport se datuje od roku 2015.

---

MS energetické centrum nabízí poradenství přímo ve městech

Prostřednictvím MS energetického centra se náš kraj snaží v době energetické krize pomoci městům a obcím v našem regionu. Pilotním projektem se stala spolupráce na Třinecku.

Na konci loňského roku zástupci kraje a jeho organizací nabídli městům a obcím pomoc s řešením energetických problémů. Jako první se přihlásilo Třinecko. A právě tam se rozjel pilotní projekt.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jedná se o úspory ve všech možných oblastech a také o komunitní energetiku. Je mnohem výhodnější pro obce nabízet elektřinu ne do distribuce, ale někomu, kdo sídlí hned vedle. Typickým příkladem je škola, která nepotřebuje elektřinu o víkendech ani o prázdninách a může ji nabídnout vedlejší fabrice. S tím chceme těm obcím pomoct.“

Celý projekt dostalo na starosti MS energetické centrum.

Rostislav Rožnovský, ředitel MEC: „MEC poskytuje úspory našim příspěvkovým organizacím a kraji, zajišťuje obnovitelné zdroje. Do Třince přijíždíme informovat o projektu Centra veřejných energetiků, tzn. co jsme schopni pro ty obce dělat.“

Věra Palkovská, primátorka Třince: „Chceme pomoci okolním obcím v poradenství. Takže jsme dohodnuti, že přímo na magistrátu bude poradenství, kde poradce bude přístupný nejen Třinci, ale i těm obcím, abychom tu energetickou situaci zvládli.“

Po vyhodnocení pilotu v Třinci bude projekt pokračovat v dalších částech MS kraje.

---

Muzeum přiblížilo náročnou práci středověkých písařů

Od písmene ke knížce, to je název jednoho ze vzdělávacích programů Muzea Novojičínska. Ukazuje největší poklady z depozitářů, což jsou ručně psané středověké knihy. Účastníci si vyzkouší gotické písmo a psaní husím brkem.

Jak vypadaly první písemné záznamy, čím a na co lidé psali. S tím vším seznamuje především školáky edukační program Muzea Novojičínska Od písmene ke knížce. Účastníci si mohou prohlédnout jedny z největších pokladů muzea - ručně psané středověké knihy.

Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Na tom základě jim ukazuje, jak se dříve psalo, jak náročná a zároveň krásná byla práce středověkého písaře. Takže vracíme se ještě mnohem dále, než jak jsou staré publikace, které jim ukazujeme.”

Děti si tu vyzkouší psaní husím brkem namočeným do duběnkového inkoustu, nebo kaligrafickým perem vykreslí středověké gotické písmo.

Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “My jim samozřejmě vysvětlujete, že ten středověký písař se to učil mnohem delší dobu a děti to tak trošku uklidní že když to zkouší poprvé a nepovede se jim to, že to není žádná velká hrůza.”

Na památku si školáci odnesou nejen svá písařská díla, ale také jednoduchý tisk s různými motivy.

žáci 4. B Základní školy Tyršova:

“Zaujalo mě, jak nám ta paní ukazovala ty staré knížky.”

“Ty písmenka byly nejhorší”

“Teď jsem si zkusil psát tím husím brkem a to je taky dobré.”

Program Od písmene ke knížce je vhodný pro školáky prvního a druhého stupně, muzeum ovšem také zpracovalo varianty pro mateřské nebo naopak střední školy.

---

Běžecké tratě, sjezdovky a inverze na vrcholech Jeseníků

Většina Moravy a Slezska se již několik dní skrývá v mlze. Přesně naopak je tomu ve vrcholových partiích hor. Každého, kdo si vyjede na Ovčárnu a Praděd, přivítá díky inverznímu počasí sluníčko, sjezdovky a především skvěle upravené běžecké tratě.

Každou hodinu vyjíždějí z Hvězdy autobusy kyvadlové dopravy na Ovčárnu a vyvážejí stovky lyžařů i pěších turistů.

Oldřich Pilc, provozovatel: „Máme to upravené prakticky z Ovčárny přes Švýcárnu, Praděd až na vřesovku a další tratě vedou až na Dlouhé Stráně, takže celkově upravených asi 60 km tratí.“

Každému se po výjezdu na vrcholky hor otevřou krásné výhledy od Tater až po Krkonoše a z mraků vylézají nejvyšší okolní vrcholy, Keprník, Králický Sněžník a další.

Anketa, návštěvníci hor: „Jsme na výletě, valíme na Praděd a pak přes Švýcárnu na Červenohorské sedlo.“

„Tak jedeme na Švýcárnu, pak na Praděd a zase zpátky, abychom zjistili, že nad těmi mraky je vždycky sluníčko.“

„Paráda, supr sníh, supr stopy, díky.“

Také Horská služba zažívá díky provozu areálů v podhůří celkem běžný zimní provoz.

Jiří Hejtmánek, záchranář, Horská služba Ovčárna: „Nejvíc úrazů je na sjezdovkách při sjezdovém lyžování. Něco se může stát i na běžkách, včera jsme vezli z hřebenu pána, který si poranil kolenní vazy, takže normální zima taková.“

Běžecké tratě jsou vzorně upravené také díky finanční podpoře obou sousedních krajů, Moravskoslezkého a Olomouckého.

Slávek Tejnský, rolbař: „Ta pradědská rolba se stará o nejvyšší část toho pracovního názvu Severní hřeben, jak tomu říkáme, na který navazuje potom rolba ze sedla a vlastně děláme tu hlavní magistrálu. Když je hezké počasí, hlídáme kvalitu stopy, když začne být nekvalitní, tak ji projíždíme znovu.“

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-27-01-2023-17-00