Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Zlatá Tretra Ostrava 2024 nabídla pokus o světový rekord
  • Včelí úly pomohou s opylováním Komenského sadů
  • Nové objevy na zámku Hošťálkovy
  • ZUŠ B. Martinů v Havířově se zapojila do festivalu ZUŠ Open
  • Myslivci z Rychvaldu hostili přehlídku trofejí

Zlatá Tretra Ostrava 2024 nabídla pokus o světový rekord

Pokus o světový rekord zažil špičkový atletický mítink Zlatá Tretra Ostrava. Ten se sice švédskému tyčkaři Duplantisovi nezdařil, ale i tak viděl zaplněný vítkovický stadion řadu vynikajících výkonů.

Armand Duplantis si nechal zvednout laťku na 625 centimetrů a tímto třetí pokusem nebyl daleko od světového rekordu.

Armand Duplantis, švédský tyčkař: „Chtěl jsem vylepšit vlastní světový rekord z letošního dubna z Číny. První dva pokusy nevyšly, ale ten třetí byl nadějný. Škoda, třeba to vyjde v Ostravě příště.“

Mezi oštěpaři si připsal hodem 86,04 druhé místo Jakub Vadlejch.

Jakub Vadlejch, český oštěpař: „Dneska jsem hodil o čtyři metry více než loni, takže kdyby se mi toto povedlo na velké akci, vůbec bych se nezlobil.“

Oštěpařkám vládla mistryně světa Kitagučiová z Japonska.

Haruka Kitagučiová, japonská oštěpařka: „Dneska přijelo hodně lidí fandit, bylo to super, moc děkuji.“

A vítkovické želízko v ohni, Karolína Maňasová, skončilo na stovce páté.

Karolína Maňasová, česká sprinterka: „Když tam vyvolávali mé jméno, tak jsem to vnímala, že celý stadion mi tleskal, vážím si toho. Doufám, že na oplátku v příštích ročnících Zlaté Tretry ještě něco hezkého předvedu.“

Z českých atletů zazářila ještě ostravská rodačka Lurdes Gloria Manuel druhým místem na 400 metrů a kvalifikovala se na olympiádu v Paříži.

---

Včelí úly pomohou s opylováním Komenského sadů

Věž nové radnice v Ostravě bude mít nový netradiční účel. Na ochoze totiž městské lesy chystají úly pro včely, které pomohou s opylováním květinových záhonů i stromů v Komenského sadech a okolí centra. Podle odborníků může být vysoko položený úl výhodou.

Věž Ostravské radnice je se svou výškou 86 metrů nejvyšší radniční budovou v zemi. Celý komplex bude1. července navíc přidán na seznam národních kulturních památek. O další výjimečnost budovy se nyní postarají i včely, kterou budou mít své úly na ochoze ve výšce asi 40 metrů. 

Jan Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Snažíme se zvelebovat veřejné prostranství novou zelení a k tomu potřebujeme pomocníky. Vybrali jsme si 30 a 40 tisíc jedinců, kteří nám pomůžou město zvelebit. Myslíme si, že mít svůj úl je v pořádku a o včely se budou starat Ostravské městské lesy." 

Martin Mati, Ostravské městské lesy: "Naše stolárna dokáže opravdu ze dřeva vyrobit vše, co si vymyslíte a dostali jsme poměrně náročnou zakázku, úly pro radniční věž. Naše stolárna tak vyrobila a nainstalovala čtyři úly."

Chovem včel na střeše Nové radnice město zároveň přispěje k rozvoji včelařství. Hlavní přínos není jen v produkci medu, je to biomonitoring kvality životního prostředí a zabezpečování opylování vegetace.

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Přispíváme k biodiverzitě města. Není to ale první úl, který v Ostravě máme. Už jsme přispívali některým školám na úly, které mají na střechách." 

Náklady na realizaci projektu přesáhnou 210 tisíc korun a budou financovány z prostředků Fondu životního prostředí města Ostravy.

---

Krátké zprávy 29. 5. 2024 16.00 - 1

OPRAVY KRUHOVÉHO OBJEZDU V HAVÍŘOVĚ

Na frekventované silnici I/11 v Havířově se opravuje povrch kruhového objezdu na vrcholu Bludovického kopce. Práce jsou rozděleny do pěti dnů. Plně obnovený provoz by měl být nejpozději v neděli 2. června.

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Na území Moravskoslezského kraje se už naplno rozjíždí plošné opravy výtluků. Příkladem je výměna dosluhujícího asfaltu okružní křižovatky v Havířově. Oprava nerovností silnice číslo 11 vyjde přibližně na 2,8 milionu korun. Práce proběhnou za kyvadlového provozu střídaného s uzavírkami silnic nižších tříd. Po jednání s dopravcem bude přizpůsoben zároveň i jízdní řád linkových autobusů.”

---

Nové objevy na zámku Hošťálkovy

Na zámku Hošťálkovy mezi Krnovem a Bruntálem objevili provozovatelé nové malby, o kterých nevěděli ani restaurátoři. Zámek měl v historii velké štěstí v tom, že nebyl zásadně devastován, pouze výmalby byly kompletně zatřeny. Před válkou patřil rodu Skrbenských a následně rodu Arco.

Stavbu zachránilo i to, že po poválečné konfiskaci zde sídlil Stiborův dům odpočinku a ústav sociální péče.

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Od roku 2007, kdy vlastně MS kraj prohlásil zámek za nepotřebný majetek, je v soukromém vlastnictví, protože ho koupila rodina Ruszó.“

Snaha nových majitelů o obnovu interiérů, maleb a fresek je nákladná ale bohatá na nečekaná překvapení, například ve velkém sále.

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Překvapení pro nás velké, protože podle průzkumu, který dělali restaurátoři v roce 2015 a 16, které dokládaly přítomnost maleb ve všech místnostech, tak tedy tady v této místnosti a ve vedlejší uvedli, že se žádné malby nástěnné nenachází.“

Ľubica Mezerová, historička umění: „My jsme věděli, že toto byla jedna z nejdůležitějších místností zámku. Maloval to a působil tu Jan František Jablonský a Jakub Kontnowitz, tak nám přišlo divné, že by to žádné malby nebyly. Tak jsme udělali sondu až dolů. A u toho nás překvapilo, že jsme našli namalované iluzivní sloupy, takže celá malba je iluzivní, a vlastně celý ten sál představuje sloupový sál, který nese klady s výrazným vlisem a s hlavicemi z palmových listů.“

Také průzkum profilu hlavního sálu, který předpokládal zazděné dveře, odhalil překvapení.

Ľubica Mezerová, historička umění: „Nakonec to nebyly dveře, ale byly to niky, zřejmě zazděné, protože tam není výmalba, ale jsou tam jen omítky. Tak tam zřejmě byly nějaké dřevěné skříně nebo vitríny nebo něco podobného.“

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Teď jsme v jídelně, která, předpokládáme, že jídelnou byla i za doby šlechty a je to jedna z těch dvou zdokumentovaných místností, kde než je zamalovali, tak to vlastně v 60. letech zdokumentovali. Tady máme třeba jeden z těch obrazů, který je tady zatřený. No a sondy, které jsou na stěnách, to jenom potvrzují.“

Další výzkum vyžaduje velké finanční náklady, jistě však odhalí další novinky a kuriozity na zámku.

Ľubica Mezerová, historička umění: „Všechny místnosti i chodby v pianu nobile by měly být zrestaurované. Myslím stěny a stropy. Měly by být odkryté, ale nejen nástěnné malby, ale i dveře jsou tady unikátní, i podlahy jsou tady unikátní. Zámek si opravdu zaslouží velkou pozornost ze strany státu.“

Zámek a přitahuje pozornost milovníků historie i pamětníků z regionu a dnes je možné ho již navštívit.

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Zámek máme vlastně celoročně otevřený po předchozí domluvě se mnou, můžeme si domluvit prohlídku kdykoli.“

---

ZUŠ B. Martinů v Havířově se zapojila do festivalu ZUŠ Open

Základní umělecká škola Bohuslava Martinů v Havířově se opět zapojila do celorepublikového festivalu ZUŠ Open. Poprvé se žáci prezentovali přímo v ulicích města.

Přehlídkou dechových nástrojů na náměstí Republiky v Havířově zahájila ZUŠ B. Martinů festival ZUŠ Open. Škola se do celorepublikové akce zapojuje pravidelně, tentokrát ale chtěla být ještě blíže veřejnosti.

Jan Soukup, učitel hudebního oboru ZUŠ B. Martinů: “Jedná se o takovou improvizační složku hudby, kdy vlastně děti mají naučených pět základních prvků, na které budou reagovat na gesta. Takže to je premiéra a je to úplně poprvé.”

Viktorie, ZUŠ B. Martinů: "Když každý bude hrát něco jiného, tak to bude fakt znít jako ta křídla. Hodně se na ten den těším, protože dneska hraju poprvé na náměstí.”

Po skončení programu na náměstí se městem vydal původ. Své umění postupně ukázali veřejnosti všichni žáci napříč obory.

Terezie Krainová, ředitelka ZUŠ B. Martinů: "I pro samotné děti je to taková příležitost si zahrát nejen v kulturních místnostech a sálech, nebo tvořit třeba v galeriích, ve třídách, ale máme možnost se takto prezentovat venku a děti věřím, že si to užijí a bude to pro ně zábavné."

Průvod došel do areálu pod letní kino, kde pokračoval hudební program, nechyběly ani workshopy výtvarného a tanečního oboru.

---

Krátké zprávy 29. 5. 2024 16.00 - 2

VYHLÍDKOVÉ MOLO NA PŘEHRADĚ HRABINA

Vyhlídkové molo na přehradě Hrabina v Českém Těšíně. Je prvním a významným prvkem plánované revitalizace přehrady. Další mola by se letos měla objevit ještě na třech vodních plochách v regionu - Těrlické a Žermanické přehradě a přehradě Slezská Harta v katastru obce Nová pláň. V loňském roce nechal MS kraj instalovat mola na Větřkovické přehradě v Kopřivnici, Karvinském moři a Slezské Hartě.

KRAJSKÝ SOKOLSKÝ SLET V OPAVĚ

Krajský sokolský slet před celostátním sletem o víkendu v Opavě. Pořadatelé ze sokolské župy Moravskoslezské a Beskydská Jana Čapka očekávají na Tyršově stadionu přes tisíc cvičenců z celého kraje.

---

Myslivci z Rychvaldu hostili přehlídku trofejí

V celém kraji se v těchto dnech konají přehlídky loveckých trofejí za loňskou sezonu. Na Karvinsku ji letos pořádají myslivci z Rychvaldu.

Přestože průmyslové Karvinsko není lokalitou, kde by žilo mnoho trofejní lesní zvěře, podařilo se loni tamním myslivcům ulovit některé zajímavé exempláře.

Jaromír Dadok, předseda MS Rychvald: “Výstava trofejí jako taková je přehlídkou odlovených kusů všech mysliveckých sdružení sdružující se v okrese Karviná, které vlastně probíhalo za ten rok 2023 a my jako Myslivecké sdružení Rychvald jsme poskytli Okresního mysliveckého spolku Karviná zázemí pro pořádání této akce.”

Mezi vystavenými trofejemi byl i nejvýše hodnocený srnec z Havířova.

Václav Přeček, předseda Okresního mysliveckého sdružení Karviná: ”Máme tady trofejového srnce se zlatou plaketou, kterou dostal za své paroží.”

Dagmar Pížová (ANO), starostka Rychvaldu: “My jsme rádi samozřejmě, že tady myslivecké sdružení v Rychvaldě funguje. Snažíme se ho podporovat zejména teda finančně. Mají dlouholetou tradici u nás ve městě a jejich funkce ve společnosti je nezastupitelná. Není to tak, že lidé si myslí, že chodí jenom s flintou a střílí, ale samozřejmě myslivci dělají různou záslužnou činnost, co se týká ochrany přírody, péče o zvěř, dokrmování, vzdělávání mládeže, samozřejmě odstřel přemnožené zvěře, která mnohdy může nadělat paseku, jak na úrodě, tak i může ohrožovat třeba obyvatele.”

Jaromír Dadok, předseda MS Rychvald: “Ne každý myslivec je lovec. Vždy je lepší se kochat tím, co máme v tom revíru, než abychom to vždycky zmáčkli, jak se říká. Tak je lepší je zmáčknout pouze ten fotoaparát a potěšit se s tím a pochlubit se sousedovi nebo kolegovi myslivci, co jsme viděli v tom revíru a za celý rok, co se nám podařilo.”

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
29. května 2024, 16:00

Zlatá Tretra Ostrava 2024 nabídla pokus o světový rekord

Pokus o světový rekord zažil špičkový atletický mítink Zlatá Tretra Ostrava. Ten se sice švédskému tyčkaři Duplantisovi nezdařil, ale i tak viděl zaplněný vítkovický stadion řadu vynikajících výkonů.

Armand Duplantis si nechal zvednout laťku na 625 centimetrů a tímto třetí pokusem nebyl daleko od světového rekordu.

Armand Duplantis, švédský tyčkař: „Chtěl jsem vylepšit vlastní světový rekord z letošního dubna z Číny. První dva pokusy nevyšly, ale ten třetí byl nadějný. Škoda, třeba to vyjde v Ostravě příště.“

Mezi oštěpaři si připsal hodem 86,04 druhé místo Jakub Vadlejch.

Jakub Vadlejch, český oštěpař: „Dneska jsem hodil o čtyři metry více než loni, takže kdyby se mi toto povedlo na velké akci, vůbec bych se nezlobil.“

Oštěpařkám vládla mistryně světa Kitagučiová z Japonska.

Haruka Kitagučiová, japonská oštěpařka: „Dneska přijelo hodně lidí fandit, bylo to super, moc děkuji.“

A vítkovické želízko v ohni, Karolína Maňasová, skončilo na stovce páté.

Karolína Maňasová, česká sprinterka: „Když tam vyvolávali mé jméno, tak jsem to vnímala, že celý stadion mi tleskal, vážím si toho. Doufám, že na oplátku v příštích ročnících Zlaté Tretry ještě něco hezkého předvedu.“

Z českých atletů zazářila ještě ostravská rodačka Lurdes Gloria Manuel druhým místem na 400 metrů a kvalifikovala se na olympiádu v Paříži.

---

Včelí úly pomohou s opylováním Komenského sadů

Věž nové radnice v Ostravě bude mít nový netradiční účel. Na ochoze totiž městské lesy chystají úly pro včely, které pomohou s opylováním květinových záhonů i stromů v Komenského sadech a okolí centra. Podle odborníků může být vysoko položený úl výhodou.

Věž Ostravské radnice je se svou výškou 86 metrů nejvyšší radniční budovou v zemi. Celý komplex bude1. července navíc přidán na seznam národních kulturních památek. O další výjimečnost budovy se nyní postarají i včely, kterou budou mít své úly na ochoze ve výšce asi 40 metrů. 

Jan Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Snažíme se zvelebovat veřejné prostranství novou zelení a k tomu potřebujeme pomocníky. Vybrali jsme si 30 a 40 tisíc jedinců, kteří nám pomůžou město zvelebit. Myslíme si, že mít svůj úl je v pořádku a o včely se budou starat Ostravské městské lesy." 

Martin Mati, Ostravské městské lesy: "Naše stolárna dokáže opravdu ze dřeva vyrobit vše, co si vymyslíte a dostali jsme poměrně náročnou zakázku, úly pro radniční věž. Naše stolárna tak vyrobila a nainstalovala čtyři úly."

Chovem včel na střeše Nové radnice město zároveň přispěje k rozvoji včelařství. Hlavní přínos není jen v produkci medu, je to biomonitoring kvality životního prostředí a zabezpečování opylování vegetace.

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Přispíváme k biodiverzitě města. Není to ale první úl, který v Ostravě máme. Už jsme přispívali některým školám na úly, které mají na střechách." 

Náklady na realizaci projektu přesáhnou 210 tisíc korun a budou financovány z prostředků Fondu životního prostředí města Ostravy.

---

Krátké zprávy 29. 5. 2024 16.00 - 1

OPRAVY KRUHOVÉHO OBJEZDU V HAVÍŘOVĚ

Na frekventované silnici I/11 v Havířově se opravuje povrch kruhového objezdu na vrcholu Bludovického kopce. Práce jsou rozděleny do pěti dnů. Plně obnovený provoz by měl být nejpozději v neděli 2. června.

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Na území Moravskoslezského kraje se už naplno rozjíždí plošné opravy výtluků. Příkladem je výměna dosluhujícího asfaltu okružní křižovatky v Havířově. Oprava nerovností silnice číslo 11 vyjde přibližně na 2,8 milionu korun. Práce proběhnou za kyvadlového provozu střídaného s uzavírkami silnic nižších tříd. Po jednání s dopravcem bude přizpůsoben zároveň i jízdní řád linkových autobusů.”

---

Nové objevy na zámku Hošťálkovy

Na zámku Hošťálkovy mezi Krnovem a Bruntálem objevili provozovatelé nové malby, o kterých nevěděli ani restaurátoři. Zámek měl v historii velké štěstí v tom, že nebyl zásadně devastován, pouze výmalby byly kompletně zatřeny. Před válkou patřil rodu Skrbenských a následně rodu Arco.

Stavbu zachránilo i to, že po poválečné konfiskaci zde sídlil Stiborův dům odpočinku a ústav sociální péče.

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Od roku 2007, kdy vlastně MS kraj prohlásil zámek za nepotřebný majetek, je v soukromém vlastnictví, protože ho koupila rodina Ruszó.“

Snaha nových majitelů o obnovu interiérů, maleb a fresek je nákladná ale bohatá na nečekaná překvapení, například ve velkém sále.

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Překvapení pro nás velké, protože podle průzkumu, který dělali restaurátoři v roce 2015 a 16, které dokládaly přítomnost maleb ve všech místnostech, tak tedy tady v této místnosti a ve vedlejší uvedli, že se žádné malby nástěnné nenachází.“

Ľubica Mezerová, historička umění: „My jsme věděli, že toto byla jedna z nejdůležitějších místností zámku. Maloval to a působil tu Jan František Jablonský a Jakub Kontnowitz, tak nám přišlo divné, že by to žádné malby nebyly. Tak jsme udělali sondu až dolů. A u toho nás překvapilo, že jsme našli namalované iluzivní sloupy, takže celá malba je iluzivní, a vlastně celý ten sál představuje sloupový sál, který nese klady s výrazným vlisem a s hlavicemi z palmových listů.“

Také průzkum profilu hlavního sálu, který předpokládal zazděné dveře, odhalil překvapení.

Ľubica Mezerová, historička umění: „Nakonec to nebyly dveře, ale byly to niky, zřejmě zazděné, protože tam není výmalba, ale jsou tam jen omítky. Tak tam zřejmě byly nějaké dřevěné skříně nebo vitríny nebo něco podobného.“

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Teď jsme v jídelně, která, předpokládáme, že jídelnou byla i za doby šlechty a je to jedna z těch dvou zdokumentovaných místností, kde než je zamalovali, tak to vlastně v 60. letech zdokumentovali. Tady máme třeba jeden z těch obrazů, který je tady zatřený. No a sondy, které jsou na stěnách, to jenom potvrzují.“

Další výzkum vyžaduje velké finanční náklady, jistě však odhalí další novinky a kuriozity na zámku.

Ľubica Mezerová, historička umění: „Všechny místnosti i chodby v pianu nobile by měly být zrestaurované. Myslím stěny a stropy. Měly by být odkryté, ale nejen nástěnné malby, ale i dveře jsou tady unikátní, i podlahy jsou tady unikátní. Zámek si opravdu zaslouží velkou pozornost ze strany státu.“

Zámek a přitahuje pozornost milovníků historie i pamětníků z regionu a dnes je možné ho již navštívit.

Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Zámek máme vlastně celoročně otevřený po předchozí domluvě se mnou, můžeme si domluvit prohlídku kdykoli.“

---

ZUŠ B. Martinů v Havířově se zapojila do festivalu ZUŠ Open

Základní umělecká škola Bohuslava Martinů v Havířově se opět zapojila do celorepublikového festivalu ZUŠ Open. Poprvé se žáci prezentovali přímo v ulicích města.

Přehlídkou dechových nástrojů na náměstí Republiky v Havířově zahájila ZUŠ B. Martinů festival ZUŠ Open. Škola se do celorepublikové akce zapojuje pravidelně, tentokrát ale chtěla být ještě blíže veřejnosti.

Jan Soukup, učitel hudebního oboru ZUŠ B. Martinů: “Jedná se o takovou improvizační složku hudby, kdy vlastně děti mají naučených pět základních prvků, na které budou reagovat na gesta. Takže to je premiéra a je to úplně poprvé.”

Viktorie, ZUŠ B. Martinů: "Když každý bude hrát něco jiného, tak to bude fakt znít jako ta křídla. Hodně se na ten den těším, protože dneska hraju poprvé na náměstí.”

Po skončení programu na náměstí se městem vydal původ. Své umění postupně ukázali veřejnosti všichni žáci napříč obory.

Terezie Krainová, ředitelka ZUŠ B. Martinů: "I pro samotné děti je to taková příležitost si zahrát nejen v kulturních místnostech a sálech, nebo tvořit třeba v galeriích, ve třídách, ale máme možnost se takto prezentovat venku a děti věřím, že si to užijí a bude to pro ně zábavné."

Průvod došel do areálu pod letní kino, kde pokračoval hudební program, nechyběly ani workshopy výtvarného a tanečního oboru.

---

Krátké zprávy 29. 5. 2024 16.00 - 2

VYHLÍDKOVÉ MOLO NA PŘEHRADĚ HRABINA

Vyhlídkové molo na přehradě Hrabina v Českém Těšíně. Je prvním a významným prvkem plánované revitalizace přehrady. Další mola by se letos měla objevit ještě na třech vodních plochách v regionu - Těrlické a Žermanické přehradě a přehradě Slezská Harta v katastru obce Nová pláň. V loňském roce nechal MS kraj instalovat mola na Větřkovické přehradě v Kopřivnici, Karvinském moři a Slezské Hartě.

KRAJSKÝ SOKOLSKÝ SLET V OPAVĚ

Krajský sokolský slet před celostátním sletem o víkendu v Opavě. Pořadatelé ze sokolské župy Moravskoslezské a Beskydská Jana Čapka očekávají na Tyršově stadionu přes tisíc cvičenců z celého kraje.

---

Myslivci z Rychvaldu hostili přehlídku trofejí

V celém kraji se v těchto dnech konají přehlídky loveckých trofejí za loňskou sezonu. Na Karvinsku ji letos pořádají myslivci z Rychvaldu.

Přestože průmyslové Karvinsko není lokalitou, kde by žilo mnoho trofejní lesní zvěře, podařilo se loni tamním myslivcům ulovit některé zajímavé exempláře.

Jaromír Dadok, předseda MS Rychvald: “Výstava trofejí jako taková je přehlídkou odlovených kusů všech mysliveckých sdružení sdružující se v okrese Karviná, které vlastně probíhalo za ten rok 2023 a my jako Myslivecké sdružení Rychvald jsme poskytli Okresního mysliveckého spolku Karviná zázemí pro pořádání této akce.”

Mezi vystavenými trofejemi byl i nejvýše hodnocený srnec z Havířova.

Václav Přeček, předseda Okresního mysliveckého sdružení Karviná: ”Máme tady trofejového srnce se zlatou plaketou, kterou dostal za své paroží.”

Dagmar Pížová (ANO), starostka Rychvaldu: “My jsme rádi samozřejmě, že tady myslivecké sdružení v Rychvaldě funguje. Snažíme se ho podporovat zejména teda finančně. Mají dlouholetou tradici u nás ve městě a jejich funkce ve společnosti je nezastupitelná. Není to tak, že lidé si myslí, že chodí jenom s flintou a střílí, ale samozřejmě myslivci dělají různou záslužnou činnost, co se týká ochrany přírody, péče o zvěř, dokrmování, vzdělávání mládeže, samozřejmě odstřel přemnožené zvěře, která mnohdy může nadělat paseku, jak na úrodě, tak i může ohrožovat třeba obyvatele.”

Jaromír Dadok, předseda MS Rychvald: “Ne každý myslivec je lovec. Vždy je lepší se kochat tím, co máme v tom revíru, než abychom to vždycky zmáčkli, jak se říká. Tak je lepší je zmáčknout pouze ten fotoaparát a potěšit se s tím a pochlubit se sousedovi nebo kolegovi myslivci, co jsme viděli v tom revíru a za celý rok, co se nám podařilo.”

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-29-05-2024-16-00