Letos v únoru vyjel z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě symbolický poslední vozík černého uhlí. Definitivně tak uzavřel téměř 250 let hlubinné těžby černého uhlí v České republice. Mnoha bývalým horníkům ale způsob, jakým se s touto významnou etapou českého hornictví společnost rozloučila, nestačil. Rozhodli se proto připravit vlastní setkání – takové, které bude především o lidech, vzpomínkách a hornické solidaritě. Ve Stonavě tak vznikla nová akce s názvem Pofedrujeme.
První ročník setkání "POFEDRUJEME" přivedl do Stonavy stovky bývalých zaměstnanců Dolu ČSM. Ti přijeli zavzpomínat na léta strávená na šachtě, potkat bývalé kolegy a společně symbolicky uzavřít jednu významnou kapitolu hornické historie.
Josef Kasper, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "Já jsem si říkal, že my jsme na ČSM byli zvyklí rozhodovat za sebe a my si to ukončení ČSM uděláme sami. Je to setkání všech zaměstnanců, kteří na ČSM pracovali."
Program začal pietním aktem u pomníku Slza, který připomíná horníky, kteří se ze svých směn nikdy nevrátili. Poté se účastníci přesunuli do areálu Domu PZKO. Přestože se mnozí z nich neviděli řadu let, bylo zřejmé, že na společně prožitá léta ani vzájemné vztahy nezapomněli.
Viktor Koláček, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "My jsme se vídali denně. Byly to problémy, které se řešily od rodinného života až po pracovní problémy. No a to co se zažije, to zůstane pod kůží.
anketa, účastníci setkání POFEDRUJEME": "Já jsem dělal na Dole ČSM od roku 1974, takže těch kamarádů tady mám velmi hodně." "Tady jsou kluci, které jsem neviděl třeba deset, dvanáct roků. Je fajn se s nimi setkat, pokecat s nimi. Je to dobrá akce."
Setkání ale nebylo jen o vzpomínkách. Organizátoři navázali na tradiční hornickou solidaritu - konkrétní pomocí druhým.
---
Historická budova první základní školy ve Frýdku-Místku patří k nejstarším a nejhodnotnějším ve městě. A podobně jako ostatní stavby podobného věku bojuje s vlhkostí. Tyto problémy by měla vyřešit nová hydroizolace.
U historických budov ve Frýdku-Místku už je to takový evergreen. Buď mají hydroizolaci ve špatném technickém stavu, nebo ji nemají vůbec. Tentokrát přišla řada na budovu první základní školy ve Frýdku.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Hydroizolace je prostě problém. Dožívá, nebo někde vůbec není. Je to obrovský problém pro budovu, protože ona víceméně tou vlhkostí trpí a jsou s tím obrovské problémy i uvnitř. Po úspěšných akcích na ostatních školách v Lískovci a potom na hospici pokračujeme dál tady na 1. ZŠ. Máme hotovou vnitřní část. Teď je na řadě vnější část. To znamená, bude to akce, kdy se musí kopat kolem obvodu celé té budovy . Pak se tam musí udělat omítka a nějakým způsobem se musí sanovat celá ta zeď. A udělat odvodnění, případně drenáž. A tady v tom případě ještě navíc nová kanalizace."
Jak velká investice to je a jak je těžké to rozhodování, do které budovy se pustit?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Můžeme takhle postupně začít, jednou skončíme jednou budovou a začneme na druhém konci dalšími budovami. Bude to trvat čtyři měsíce a náklad bude 9 milionů. Máme hotovou tu vnitřní část. Po této základní části je hotová hydroizolace. Můžeme říct, že potom máme v plánu ještě další budovy, ale je to běh na dlouhou trať."
Nejnáročnější práce se zvládnou během letních prázdnin. V září a v říjnu se budou muset žáci a učitelé vyrovnat s jistým diskomfortem.
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "Dnešním dnem byla zahájena další etapa této opravy. Rozsáhlé, protože ta budova dlouhá léta je bez hydroizolace. Takže v letošním roce kolem celého baráku v podstatě z dvou třetin se udělá to, co se má. Ale zjistilo se taky, že propadla klasická kanalizace, takže do tvaru U se bude muset tady vpředu, na spojnici směrem na dvorek, udělat i nová kanalizace, která bude svádět všechny dešťové vody z okolí té naší školy."
Jaké problémy vám ta vlhkost dělala?
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "No, je to už dlouhodobý problém. Trvalo to možná deset, patnáct let. V suterénu byla při deštích voda, hlína až do výšky dvou metrů a tvořila se plíseň. Takže jsem rád, že během těch dvou, tří let se snad podaří tuto věc opravit a školička, která bude mít 140 let, bude fungovat tak, jak má."
Boj s vlhkostí tímto pro Frýdek-Místek zdaleka nekončí. Hydroizolace se brzy dočkají také budova bývalého německého gymnázia, Místecká záložna a Národní dům.
---
STRÁŽNÍCI POSILUJÍ HLÍDKY NA OKRAJI OSTRAVY
Městská policie Ostrava s příchodem léta posiluje dohled v okrajových částech města. Strážníci se častěji zaměřují na méně osídlené lokality, parkoviště i odlehlejší místa, kde během letních měsíců častěji dochází ke krádežím a vandalismu. Strážníci lidem připomínají, aby nenechávali cennosti na očích, dobře zabezpečili domy, zahrady i auta a všímali si podezřelého pohybu ve svém okolí.
NA I/68 SE JEZDÍ VE ZÚŽENÍ
Na silnici I/68 mezi Oldřichovicemi a Bystřicí pokračuje reklamační oprava protihlukových stěn. Uzavřený je pravý jízdní pruh a doprava je vedena po zbývající části komunikace. Podle Ředitelství silnic a dálnic i během prací zůstává zachována plná funkčnost protihlukových opatření a požadované tlumení hluku z dopravy se nijak nemění.
---
V Opavě-Vávrovicích slavnostně otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb. Objekt prošel rozsáhlou obnovou po povodních, během které získal zcela nové uspořádání i využití. Kromě běžných služeb nabídne nově také prostory pro seniory, knihovnu nebo krizové ubytování.
Poslední velká obecní budova ve Vávrovicích po předloňských ničivých povodních znovu ožila. Slavnostně tady otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, protože jsem viděl, jaké škody tady byly napáchány povodní a ten celkový výsledek, ten dojem je prostě úžasný.”
Rekonstrukce přinesla nejen odstranění povodňových škod, ale také lepší využití celé budovy. Bývalé prostory pošty se proměnily v moderní klubovnu seniorů s přímým vstupem na zahradu a v patře vznikly nové byty.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Stávající zasedačka a senior klub, který byl v prvním patře, byl přestěhován do bývalých prostor české pošty, které se spojili, propojili se zahradou a vznikla zasedací místnost pro senior klub, v druhém nadzemní podlaží vznikl jeden byt pro krizové bydlení. Byt vedle, který je trochu menší, bude nyní pronajatý jako kancelář dětské psycholožky.”
Při rekonstrukci se navíc ukázalo, že více než 130 let starý dům, potřebuje mnohem rozsáhlejší zásahy, než se původně předpokládalo.
Martin Chalupský, vedoucí odboru přípravy a realizace investic: “Ve chvíli, kdy jsme odhalili podlahy tady v druhém nadzemním podlaží. Zjistilo se, že trámové stropy, které byly zřejmě povodní silně zasaženy hnilobou a dřevokazným hmyzem. V podstatě nepoužitelné pro další provoz.”
Renovace Domu služeb symbolicky završila obnovu všech hlavních obecních budov ve Vávrovicích po zářijových povodních. Městskou část nyní čeká už jen dokončení oprav místních kaplí.
---
MS KRAJ USPĚL V SOUTĚŽI SOCIÁLNÍCH INOVACÍ
Moravskoslezský kraj získal druhé místo v celostátní soutěži Cena inovace v sociálních službách. Porotu zaujal projekt malých domků rodinného typu v Pržně. Ty nabízejí lidem s mentálním postižením a náročným chováním důstojnější, klidnější a osobnější zázemí.
OSTRAVA PODPOŘÍ OBNOVU PAMÁTEK
Ostrava i letos podpoří obnovu kulturních památek a významných městských staveb. Z městského rozpočtu rozdělí 5,5 milionu korun na rekonstrukce historických domů, industriálních objektů i sakrálních staveb. O dotace byl velký zájem – do programu přišlo celkem sedmnáct žádostí, z nichž město podpoří jedenáct projektů.
---
Dva dny hudby, divadla, akrobacie i pouličního umění zaplnily ostravskou Porubu. Festival v ulicích přilákal navzdory tropickým teplotám tisíce návštěvníků. O ochlazení se postarali hasiči s kropícími vozy a o zábavu více než dvě stovky umělců z celého světa.
Hlavní třídu, prostranství u Floridy i okolní dvory zaplnili hudebníci, akrobaté, divadelníci, buskeři i tanečníci. Festival v ulicích nabídl během dvou dnů desítky vystoupení. Největší zkouškou letošního ročníku ale nebyl program, ale počasí.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “Snažili jsme se tady objednat mnohem více kropících vozů a všeho, aby se tady lidem dobře fungovalo. Je tady obrovské množství lidí, i v tom vedru dorazili.”
Na dvou hlavních scénách i několika menších stanovištích vystoupilo přes dvě stě umělců z Evropy, Afriky i dalších částí světa. Každé místo nabízelo jinou atmosféru – od energických koncertů přes jazz, folklor až po komornější divadelní představení.
Petra Hradilová, ředitelka festivalu: “Viděla jsem několik tanečních představení, viděla jsem vlastně krásné představení akrobata z Ghany, to opravdu stojí za to. A těch buskerských představení je tady připravená hromada.”
Do Poruby přijeli umělci z mnoha zemí světa. A společným jmenovatelem jejich reakcí byla výborná atmosféra i nadšení publika.
Anna Ki, tanečnice a hadí žena (Estonsko): “Festival je absolutně nádherný, lidé byli skvělí a chválím organizaci festivalu.”
Seydou Kanazoé Diabaté, frontman Kanazoé Orkestra (Burkina Faso): “Atmosféra byla úžasná a i přesto, že bylo šílené horko, tak si to všichni užívali, dokonce i tančili.”
anketa: návštěvníci festivalu: “Je to super pestré. Furt se tu něco děje.”
“Je to úžasné, miluju ten festival. Jsem ráda, že jsem tady.”
Festival v ulicích tak znovu potvrdil, že umění nejlépe funguje tam, kde je lidem doslova na dosah. Přímo v ulicích města.
---
Tropická teplota přes 35 stupňů byla letos to hlavní, s čím se museli potýkat nejtvrdší hasiči z celého kraje na tradiční soutěži Hartaman na přehradě Slezská Harta. Na 17. ročník soutěže se jich sjelo 27 a souboj se silami a vedrem vůbec nebyl jednoduchý.
Horko nadělalo vrásky i pořadatelům, kteří se museli řádně připravit.
Miloň Mýlek, starosta SDH Roudno a ředitel akce: „Nicméně vše je nachystané i, řekněme, ovlažování pro ty závodníky. Soutěžících je 27, bohužel se pár soutěžících odhlásilo právě kvůli vedru, i přesto jsme dobře nachystaní a pro soutěžící, kteří jsou tady, uděláme vše. Podmínky, víme už podle předpovědi, že jsou těžké, složité, záchranná služba je nachystaná nahoře, letos je to výjimka, káď s vodou jsme dali dole i nahoře, ještě máme hadici s rozprašováním vody tak, nám tu nikdo nezkolaboval.“
Příjemným překvapením pro organizátory byla početná účast žen hasiček.
Miloň Mýlek, starosta SDH Roudno a ředitel akce: „Máme tu i ženy, můžeme se podívat, letos se účastní 10 žen, což je perfektní, máme tu pár dobrých borců, opravdu se dozvíme ty výsledky, až budou na tabuli. Hlavní pořadatel je okrsek Dvorce, což je SDH Roudno, SDH Dvorce a SDH Granitol Moravský Beroun. Dále pak je to Povodí Odry, to jsou jako sponzor, pak je to Krajské sdružení hasičů, Okresní sdružení hasičů v Bruntále a spousta dalších.“
Adéla Štandlová, SDH Metylovice: „Z Metylovic jsem, už jsem podobný závod běžela, tady ještě ne.“
Šárka Baladová, SDH Bobrovníky: „Z Bobrovníků a na Hartě jsem poprvé.“
Závod zahájily silové disciplíny s roztahováním hadic, hasičských žebříků, překonáváním bariéry a transportem figuríny. Úvodním náročným stanovištěm byl hammerbox s 30 nebo 15 údery těžkým kladivem. Následovala disciplína nejtěžší, výběh s plným vybavením do 300 schodů přehradní hráze.
Soběslav Sedláček, hlavní rozhodčí: „Vzhledem k tomu horku to určitě bude těžké. Vzhledem k počasí určitě budou nejtěžší ty schody.“
Zvítězil každý, kdo soutěž absolvoval, především však sám nad sebou.
Zdeněk Janoš, SDH Hať: „To horko je dneska nejhorší, to je disciplína a překážka navíc. Ty schody jsou potom nakonec nejhorší.“
David Krátký, SDH Ostrava Hrabová: „Dneska to horko. Když jsem tady byl před 10 lety, tak to tady bylo též takové horko, to nám hořely, boty, ruce, všechno, ale dneska to je taky peklo. Já jsem si chtěl překonat svůj čas, ale to se nedá srovnávat a tím počasím, takže mám šanci trénovat na příště.“
---
Letos v únoru vyjel z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě symbolický poslední vozík černého uhlí. Definitivně tak uzavřel téměř 250 let hlubinné těžby černého uhlí v České republice. Mnoha bývalým horníkům ale způsob, jakým se s touto významnou etapou českého hornictví společnost rozloučila, nestačil. Rozhodli se proto připravit vlastní setkání – takové, které bude především o lidech, vzpomínkách a hornické solidaritě. Ve Stonavě tak vznikla nová akce s názvem Pofedrujeme.
První ročník setkání "POFEDRUJEME" přivedl do Stonavy stovky bývalých zaměstnanců Dolu ČSM. Ti přijeli zavzpomínat na léta strávená na šachtě, potkat bývalé kolegy a společně symbolicky uzavřít jednu významnou kapitolu hornické historie.
Josef Kasper, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "Já jsem si říkal, že my jsme na ČSM byli zvyklí rozhodovat za sebe a my si to ukončení ČSM uděláme sami. Je to setkání všech zaměstnanců, kteří na ČSM pracovali."
Program začal pietním aktem u pomníku Slza, který připomíná horníky, kteří se ze svých směn nikdy nevrátili. Poté se účastníci přesunuli do areálu Domu PZKO. Přestože se mnozí z nich neviděli řadu let, bylo zřejmé, že na společně prožitá léta ani vzájemné vztahy nezapomněli.
Viktor Koláček, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "My jsme se vídali denně. Byly to problémy, které se řešily od rodinného života až po pracovní problémy. No a to co se zažije, to zůstane pod kůží.
anketa, účastníci setkání POFEDRUJEME": "Já jsem dělal na Dole ČSM od roku 1974, takže těch kamarádů tady mám velmi hodně." "Tady jsou kluci, které jsem neviděl třeba deset, dvanáct roků. Je fajn se s nimi setkat, pokecat s nimi. Je to dobrá akce."
Setkání ale nebylo jen o vzpomínkách. Organizátoři navázali na tradiční hornickou solidaritu - konkrétní pomocí druhým.
---
Historická budova první základní školy ve Frýdku-Místku patří k nejstarším a nejhodnotnějším ve městě. A podobně jako ostatní stavby podobného věku bojuje s vlhkostí. Tyto problémy by měla vyřešit nová hydroizolace.
U historických budov ve Frýdku-Místku už je to takový evergreen. Buď mají hydroizolaci ve špatném technickém stavu, nebo ji nemají vůbec. Tentokrát přišla řada na budovu první základní školy ve Frýdku.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Hydroizolace je prostě problém. Dožívá, nebo někde vůbec není. Je to obrovský problém pro budovu, protože ona víceméně tou vlhkostí trpí a jsou s tím obrovské problémy i uvnitř. Po úspěšných akcích na ostatních školách v Lískovci a potom na hospici pokračujeme dál tady na 1. ZŠ. Máme hotovou vnitřní část. Teď je na řadě vnější část. To znamená, bude to akce, kdy se musí kopat kolem obvodu celé té budovy . Pak se tam musí udělat omítka a nějakým způsobem se musí sanovat celá ta zeď. A udělat odvodnění, případně drenáž. A tady v tom případě ještě navíc nová kanalizace."
Jak velká investice to je a jak je těžké to rozhodování, do které budovy se pustit?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Můžeme takhle postupně začít, jednou skončíme jednou budovou a začneme na druhém konci dalšími budovami. Bude to trvat čtyři měsíce a náklad bude 9 milionů. Máme hotovou tu vnitřní část. Po této základní části je hotová hydroizolace. Můžeme říct, že potom máme v plánu ještě další budovy, ale je to běh na dlouhou trať."
Nejnáročnější práce se zvládnou během letních prázdnin. V září a v říjnu se budou muset žáci a učitelé vyrovnat s jistým diskomfortem.
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "Dnešním dnem byla zahájena další etapa této opravy. Rozsáhlé, protože ta budova dlouhá léta je bez hydroizolace. Takže v letošním roce kolem celého baráku v podstatě z dvou třetin se udělá to, co se má. Ale zjistilo se taky, že propadla klasická kanalizace, takže do tvaru U se bude muset tady vpředu, na spojnici směrem na dvorek, udělat i nová kanalizace, která bude svádět všechny dešťové vody z okolí té naší školy."
Jaké problémy vám ta vlhkost dělala?
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "No, je to už dlouhodobý problém. Trvalo to možná deset, patnáct let. V suterénu byla při deštích voda, hlína až do výšky dvou metrů a tvořila se plíseň. Takže jsem rád, že během těch dvou, tří let se snad podaří tuto věc opravit a školička, která bude mít 140 let, bude fungovat tak, jak má."
Boj s vlhkostí tímto pro Frýdek-Místek zdaleka nekončí. Hydroizolace se brzy dočkají také budova bývalého německého gymnázia, Místecká záložna a Národní dům.
---
STRÁŽNÍCI POSILUJÍ HLÍDKY NA OKRAJI OSTRAVY
Městská policie Ostrava s příchodem léta posiluje dohled v okrajových částech města. Strážníci se častěji zaměřují na méně osídlené lokality, parkoviště i odlehlejší místa, kde během letních měsíců častěji dochází ke krádežím a vandalismu. Strážníci lidem připomínají, aby nenechávali cennosti na očích, dobře zabezpečili domy, zahrady i auta a všímali si podezřelého pohybu ve svém okolí.
NA I/68 SE JEZDÍ VE ZÚŽENÍ
Na silnici I/68 mezi Oldřichovicemi a Bystřicí pokračuje reklamační oprava protihlukových stěn. Uzavřený je pravý jízdní pruh a doprava je vedena po zbývající části komunikace. Podle Ředitelství silnic a dálnic i během prací zůstává zachována plná funkčnost protihlukových opatření a požadované tlumení hluku z dopravy se nijak nemění.
---
V Opavě-Vávrovicích slavnostně otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb. Objekt prošel rozsáhlou obnovou po povodních, během které získal zcela nové uspořádání i využití. Kromě běžných služeb nabídne nově také prostory pro seniory, knihovnu nebo krizové ubytování.
Poslední velká obecní budova ve Vávrovicích po předloňských ničivých povodních znovu ožila. Slavnostně tady otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, protože jsem viděl, jaké škody tady byly napáchány povodní a ten celkový výsledek, ten dojem je prostě úžasný.”
Rekonstrukce přinesla nejen odstranění povodňových škod, ale také lepší využití celé budovy. Bývalé prostory pošty se proměnily v moderní klubovnu seniorů s přímým vstupem na zahradu a v patře vznikly nové byty.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Stávající zasedačka a senior klub, který byl v prvním patře, byl přestěhován do bývalých prostor české pošty, které se spojili, propojili se zahradou a vznikla zasedací místnost pro senior klub, v druhém nadzemní podlaží vznikl jeden byt pro krizové bydlení. Byt vedle, který je trochu menší, bude nyní pronajatý jako kancelář dětské psycholožky.”
Při rekonstrukci se navíc ukázalo, že více než 130 let starý dům, potřebuje mnohem rozsáhlejší zásahy, než se původně předpokládalo.
Martin Chalupský, vedoucí odboru přípravy a realizace investic: “Ve chvíli, kdy jsme odhalili podlahy tady v druhém nadzemním podlaží. Zjistilo se, že trámové stropy, které byly zřejmě povodní silně zasaženy hnilobou a dřevokazným hmyzem. V podstatě nepoužitelné pro další provoz.”
Renovace Domu služeb symbolicky završila obnovu všech hlavních obecních budov ve Vávrovicích po zářijových povodních. Městskou část nyní čeká už jen dokončení oprav místních kaplí.
---
MS KRAJ USPĚL V SOUTĚŽI SOCIÁLNÍCH INOVACÍ
Moravskoslezský kraj získal druhé místo v celostátní soutěži Cena inovace v sociálních službách. Porotu zaujal projekt malých domků rodinného typu v Pržně. Ty nabízejí lidem s mentálním postižením a náročným chováním důstojnější, klidnější a osobnější zázemí.
OSTRAVA PODPOŘÍ OBNOVU PAMÁTEK
Ostrava i letos podpoří obnovu kulturních památek a významných městských staveb. Z městského rozpočtu rozdělí 5,5 milionu korun na rekonstrukce historických domů, industriálních objektů i sakrálních staveb. O dotace byl velký zájem – do programu přišlo celkem sedmnáct žádostí, z nichž město podpoří jedenáct projektů.
---
Dva dny hudby, divadla, akrobacie i pouličního umění zaplnily ostravskou Porubu. Festival v ulicích přilákal navzdory tropickým teplotám tisíce návštěvníků. O ochlazení se postarali hasiči s kropícími vozy a o zábavu více než dvě stovky umělců z celého světa.
Hlavní třídu, prostranství u Floridy i okolní dvory zaplnili hudebníci, akrobaté, divadelníci, buskeři i tanečníci. Festival v ulicích nabídl během dvou dnů desítky vystoupení. Největší zkouškou letošního ročníku ale nebyl program, ale počasí.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “Snažili jsme se tady objednat mnohem více kropících vozů a všeho, aby se tady lidem dobře fungovalo. Je tady obrovské množství lidí, i v tom vedru dorazili.”
Na dvou hlavních scénách i několika menších stanovištích vystoupilo přes dvě stě umělců z Evropy, Afriky i dalších částí světa. Každé místo nabízelo jinou atmosféru – od energických koncertů přes jazz, folklor až po komornější divadelní představení.
Petra Hradilová, ředitelka festivalu: “Viděla jsem několik tanečních představení, viděla jsem vlastně krásné představení akrobata z Ghany, to opravdu stojí za to. A těch buskerských představení je tady připravená hromada.”
Do Poruby přijeli umělci z mnoha zemí světa. A společným jmenovatelem jejich reakcí byla výborná atmosféra i nadšení publika.
Anna Ki, tanečnice a hadí žena (Estonsko): “Festival je absolutně nádherný, lidé byli skvělí a chválím organizaci festivalu.”
Seydou Kanazoé Diabaté, frontman Kanazoé Orkestra (Burkina Faso): “Atmosféra byla úžasná a i přesto, že bylo šílené horko, tak si to všichni užívali, dokonce i tančili.”
anketa: návštěvníci festivalu: “Je to super pestré. Furt se tu něco děje.”
“Je to úžasné, miluju ten festival. Jsem ráda, že jsem tady.”
Festival v ulicích tak znovu potvrdil, že umění nejlépe funguje tam, kde je lidem doslova na dosah. Přímo v ulicích města.
---
Tropická teplota přes 35 stupňů byla letos to hlavní, s čím se museli potýkat nejtvrdší hasiči z celého kraje na tradiční soutěži Hartaman na přehradě Slezská Harta. Na 17. ročník soutěže se jich sjelo 27 a souboj se silami a vedrem vůbec nebyl jednoduchý.
Horko nadělalo vrásky i pořadatelům, kteří se museli řádně připravit.
Miloň Mýlek, starosta SDH Roudno a ředitel akce: „Nicméně vše je nachystané i, řekněme, ovlažování pro ty závodníky. Soutěžících je 27, bohužel se pár soutěžících odhlásilo právě kvůli vedru, i přesto jsme dobře nachystaní a pro soutěžící, kteří jsou tady, uděláme vše. Podmínky, víme už podle předpovědi, že jsou těžké, složité, záchranná služba je nachystaná nahoře, letos je to výjimka, káď s vodou jsme dali dole i nahoře, ještě máme hadici s rozprašováním vody tak, nám tu nikdo nezkolaboval.“
Příjemným překvapením pro organizátory byla početná účast žen hasiček.
Miloň Mýlek, starosta SDH Roudno a ředitel akce: „Máme tu i ženy, můžeme se podívat, letos se účastní 10 žen, což je perfektní, máme tu pár dobrých borců, opravdu se dozvíme ty výsledky, až budou na tabuli. Hlavní pořadatel je okrsek Dvorce, což je SDH Roudno, SDH Dvorce a SDH Granitol Moravský Beroun. Dále pak je to Povodí Odry, to jsou jako sponzor, pak je to Krajské sdružení hasičů, Okresní sdružení hasičů v Bruntále a spousta dalších.“
Adéla Štandlová, SDH Metylovice: „Z Metylovic jsem, už jsem podobný závod běžela, tady ještě ne.“
Šárka Baladová, SDH Bobrovníky: „Z Bobrovníků a na Hartě jsem poprvé.“
Závod zahájily silové disciplíny s roztahováním hadic, hasičských žebříků, překonáváním bariéry a transportem figuríny. Úvodním náročným stanovištěm byl hammerbox s 30 nebo 15 údery těžkým kladivem. Následovala disciplína nejtěžší, výběh s plným vybavením do 300 schodů přehradní hráze.
Soběslav Sedláček, hlavní rozhodčí: „Vzhledem k tomu horku to určitě bude těžké. Vzhledem k počasí určitě budou nejtěžší ty schody.“
Zvítězil každý, kdo soutěž absolvoval, především však sám nad sebou.
Zdeněk Janoš, SDH Hať: „To horko je dneska nejhorší, to je disciplína a překážka navíc. Ty schody jsou potom nakonec nejhorší.“
David Krátký, SDH Ostrava Hrabová: „Dneska to horko. Když jsem tady byl před 10 lety, tak to tady bylo též takové horko, to nám hořely, boty, ruce, všechno, ale dneska to je taky peklo. Já jsem si chtěl překonat svůj čas, ale to se nedá srovnávat a tím počasím, takže mám šanci trénovat na příště.“
---
