Téměř 19 miliard korun dostane v příštích letech Moravskoslezský kraj, aby se co nejlépe vyrovnal s následky útlumu hornictví. V Ostravě byly představeny některé z projektů, které budou z těchto peněz hrazeny. Bude to například vědecká knihovna nebo také koncertní sál.
Podle posledního prohlášení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se bude uhlí v našem kraji těžit už jen do konce příštího roku. Náš region byl proto vybrán, jako jako jeden ze tří krajů v zemi, které se podělí o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci Evropské unie. Ze 42 miliard dostaneme necelých 19 miliard korun na projekty, které zmírní dopady uzavření šachet. Vznikla proto strategie, která definuje, kam peníze nejlépe investovat.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jednak potřebujeme zastavit odliv obyvatelstva z kraje. Především těch lidí, kteří jsou vzdělaní a mají velký potenciál, Za druhé potřebujeme zlepšit image kraje."
Celkem bylo vybráno 13 projektů ze kterých je 7 v Ostravě a další především na Karvinsku. Jedním z projektů, který by určitě pomohl zlepšit image kraje, je například výstavba koncertní haly, jejíž příprava běží na plné plné obrátky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Všude, kde vznikly koncertní sály, které jsou dnes vnímány jako novodobé katedrály, se staly impulsem pro rozvoj kultury, vzdělanosti, turismu, incomingové turistiky v okruhu minimálně 100 plus kilometru."
Sedm ostravských projektů už bylo prezentováno na veřejném projednávání s občany. Asi nejznámější je stavba technické knihovny, které se říká Černá kostka. Podporu získalo také Muzeum + v Dolních Vítkovicích. Několik dalších projektů se týká vzdělávání.
---
Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Suché a nemocné stromy kolem Baziliky Navštívení Panny Marie jdou postupně k zemi. O kácení rozhodl z bezpečnostních důvodů odborný posudek. Práce nejsou jednoduché, protože ve stromech žijí chránění netopýři a další ptáci. Za pokácené stromy se následně vysadí nové.
Více než stoleté stromy kolem Baziliky ve Frýdku-Místku postupně padají k zemi. Jejich zdravotní stav totiž dlouhodobě vykazoval problémy. V poslední době musela pod některými z nich farnost zakázat i pohyb.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Jsme opravdu už měli obavu toho, aby nedošlo třeba ke zranění. Protože nejednou se stalo, že spadla větev. Nebo celý strom dokonce. Takže nechali jsme udělat průzkumy, biologické, dendrologické."
Stav některých stromů je natolik vážný, že je nebude možné už zachránit. Proto bylo rozhodnuto, že musí jít k zemi bohužel celkem 17 stromů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Opravdu jak jsme teď řezali ty stromy, tak jsou hodně poškozené. Sami vidíte, některé stromy mají proschlé koruny. A to velmi, takže je to skoro jasné. Ty stromy by tady mohly sice ještě být, ale myslím si, že tady hrozilo nebezpečí pádu větví kosterních a mohlo se to kdykoliv vyvrátit. Některé stromy jsou úplně duté až dolů. Dutiny jsou velké tak, že by tam člověk mohl zůstat úplně celý."
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "I sami ochránci přírody konstatovali, že ty příčiny. Těch příčin je několik, které způsobily právě zhoršení zdravotního stavu těchto stromů. A to byly ať už sucho, stáří samozřejmě taky, napadené byly ty stromy chorobami."
Kácení přitom vůbec není jednoduché. V dutinách stromů se totiž nacházejí chráněné druhy ptáků a hlavně netopýrů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Našli jsme jich už několik a musíme ty některé věci a duté části stromů spouštět. Proto tady máme plošinu, řežeme to na kousky, pomocí lana to spouštíme dolů. A v dutinách, kde se nacházejí netopýři, ty musíme dát bokem. Ty tam máme položené vedle a necháme je tam ležet 24 hodin a pokud tam jsou netopýři, tak oni odletí."
Pařezy po vykácených stromech se budou následně frézovat. Místa se zatravní a také se zde vysadí nové lípy a jírovce. Ale také duby, buky, habry a javory.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Byl zpracovaný projekt, podle kterého se postupuje a zároveň bude vysazeno 38 nových stromů."
Kompletní práce vyjdou na 965 tisíc korun. Na financování se podílí farnost, město, kraj i evropské fondy.
---
Velký zájem ze strany veřejnosti i škol byl v Havířově o prohlídku Legiovlaku. Žáci ze Základní školy Františka Hrubína zrovna probírají období 1. světové války. Názorná ukázka jim vědomosti ještě rozšířila.
Československá obec legionářská se před lety pustila do projektu věrné repliky Legiovlaku z období let 1918 - 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace čs. legií. Během tří dnů mohla vidět vlak i veřejnost v Havířově.
Jan Jablonec, průvodce na Legiovlaku: "Legiovlak široké veřejnosti představuje život našich legionářů v Rusku v rámci ruské občanské války, do které oni byli vtaženi proti své vůli. Máme tady ukázky nejrůznějších typů vozů, které naši legionáři používali."
Legiovlak navštívili i žáci škol, které prohlídka velmi zaujala.
Jan Jablonec, průvodce na Legiovlaku: "Každá komentovaná prohlídka, ať už pro školu, nebo pro veřejnost u nás začíná historickým dokumentem, kde se divák dozví základní informace, jak naše legie vznikaly, odkud se vlastně vzaly a po skončení následuje komentovaná prohlídka celého vlaku.”
Iva Valníčková, učitelka, ZŠ F. Hrubína Havířov: "My jsme velmi ocenili, že jsme se mohli přijít podívat na tuto výstavu legionářského vlaku. A to z toho důvodu, že zrovna probíráme 1. světovou válku, takže to téma nám úplně skvělé zapadá do tématu."
anketa: "Prohlédli jsme si celý vlak a bylo to dost zajímavé. Viděli jsme zdravotní vagón, kde přespávali. Bylo zajímavé dozvědět se nové informace, jaké domácí mazlíčky tam měli."
anketa: "Líbil se mi film, doplnilo mi to nějaké informace, které jsem nevěděla."
anketa: "Překvapil mě ten poslední bojový vůz s tím dělem."
Legiovlak má další zastávku v Ostravě, kde budou prohlídky probíhat až do 10. října.
---
Stovky návštěvníků zamířily o víkendu na hrad Hukvaldy. V sobotu se lidé mohli navíc vedle běžné prohlídky oblíbené zříceniny bavit na Svatováclavských slavnostech.
Krásné počasí přilákalo o víkendu hodně návštěvníků na hrad Hukvaldy. Společně s účinkujícími si tam mohli připomenout svatého Václava.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Tentokrát mohou návštěvníci na hradě Hukvaldy zhlédnout akci s názvem Svatováclavské slavnosti. Přijeli šermíři Honorata až z Letohradu, kteří na hradě Hukvaldy účinkují letos již potřetí. A nepřijeli sami. Přivezli s sebou kata, kejklíře a další, takže dnes na návštěvníky čeká opravdu nabitý program. Mohou vidět ukázky palných zbraní, ukázky mušketýrů, útrpného práva a také kejklířské vystoupení. A mimo jiné mohou ochutnat výborný burčák a moravské víno.
Petr Kubíček, vedoucí spolku Honorata: “Dnešní program na Svatováclavské slavnosti si v podstatě soubor Honorata připravil čtyři a ukázku dobového tábora. Ta ukázka je taková, řekněme, skromnější, nicméně ten program, který se skládá z vystoupení kata vystoupení, které právě skončilo, z vystoupení kejklíře Tomáše Křupaly, ukázek palných zbraní, čili od střelného prachu po doutnákové muškety a v poslední fázi, to je dnešní novinka premiéra naše, to jsou povídky ze Smolných knih. Čili jsme si tady s sebou přivezli nějaké nářadí, nástroje a v podstatě bychom tady rádi sehráli scénku z mučírny.”
Anketa: “Přijely jsme s kamarádkou. Chodíme tady rády. Ještě jsem tu nikdy nebyla v zimě, takže se chystáme i v zimě. Ale teď jsme tady šly vyloženě na ty slavnosti. My to bereme jako procházku, my to máme z Frýdku kousek, takže sedneme na autobus a pak si uděláme procházku z města.”
Pokud to počasí umožní, mohl by být hrad pro návštěvníky přístupný až do prosince.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Pro letošní rok ještě sezona nekončí, čeká nás program akcí ještě v měsíci říjnu. Můžete se těšit na Podzimní radovánky, Strašidelný hrad Hukvaldy nebo také Pohádkové Hukvaldy. Pokud nám vyjde počasí, rádi bychom protáhli sezonu ještě i v měsíci listopadu a prosinci, kdy bychom rádi měli pro návštěvníky otevřeno vždy o víkendu.”
---
Téměř 19 miliard korun dostane v příštích letech Moravskoslezský kraj, aby se co nejlépe vyrovnal s následky útlumu hornictví. V Ostravě byly představeny některé z projektů, které budou z těchto peněz hrazeny. Bude to například vědecká knihovna nebo také koncertní sál.
Podle posledního prohlášení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se bude uhlí v našem kraji těžit už jen do konce příštího roku. Náš region byl proto vybrán, jako jako jeden ze tří krajů v zemi, které se podělí o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci Evropské unie. Ze 42 miliard dostaneme necelých 19 miliard korun na projekty, které zmírní dopady uzavření šachet. Vznikla proto strategie, která definuje, kam peníze nejlépe investovat.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jednak potřebujeme zastavit odliv obyvatelstva z kraje. Především těch lidí, kteří jsou vzdělaní a mají velký potenciál, Za druhé potřebujeme zlepšit image kraje."
Celkem bylo vybráno 13 projektů ze kterých je 7 v Ostravě a další především na Karvinsku. Jedním z projektů, který by určitě pomohl zlepšit image kraje, je například výstavba koncertní haly, jejíž příprava běží na plné plné obrátky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Všude, kde vznikly koncertní sály, které jsou dnes vnímány jako novodobé katedrály, se staly impulsem pro rozvoj kultury, vzdělanosti, turismu, incomingové turistiky v okruhu minimálně 100 plus kilometru."
Sedm ostravských projektů už bylo prezentováno na veřejném projednávání s občany. Asi nejznámější je stavba technické knihovny, které se říká Černá kostka. Podporu získalo také Muzeum + v Dolních Vítkovicích. Několik dalších projektů se týká vzdělávání.
---
Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Suché a nemocné stromy kolem Baziliky Navštívení Panny Marie jdou postupně k zemi. O kácení rozhodl z bezpečnostních důvodů odborný posudek. Práce nejsou jednoduché, protože ve stromech žijí chránění netopýři a další ptáci. Za pokácené stromy se následně vysadí nové.
Více než stoleté stromy kolem Baziliky ve Frýdku-Místku postupně padají k zemi. Jejich zdravotní stav totiž dlouhodobě vykazoval problémy. V poslední době musela pod některými z nich farnost zakázat i pohyb.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Jsme opravdu už měli obavu toho, aby nedošlo třeba ke zranění. Protože nejednou se stalo, že spadla větev. Nebo celý strom dokonce. Takže nechali jsme udělat průzkumy, biologické, dendrologické."
Stav některých stromů je natolik vážný, že je nebude možné už zachránit. Proto bylo rozhodnuto, že musí jít k zemi bohužel celkem 17 stromů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Opravdu jak jsme teď řezali ty stromy, tak jsou hodně poškozené. Sami vidíte, některé stromy mají proschlé koruny. A to velmi, takže je to skoro jasné. Ty stromy by tady mohly sice ještě být, ale myslím si, že tady hrozilo nebezpečí pádu větví kosterních a mohlo se to kdykoliv vyvrátit. Některé stromy jsou úplně duté až dolů. Dutiny jsou velké tak, že by tam člověk mohl zůstat úplně celý."
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "I sami ochránci přírody konstatovali, že ty příčiny. Těch příčin je několik, které způsobily právě zhoršení zdravotního stavu těchto stromů. A to byly ať už sucho, stáří samozřejmě taky, napadené byly ty stromy chorobami."
Kácení přitom vůbec není jednoduché. V dutinách stromů se totiž nacházejí chráněné druhy ptáků a hlavně netopýrů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Našli jsme jich už několik a musíme ty některé věci a duté části stromů spouštět. Proto tady máme plošinu, řežeme to na kousky, pomocí lana to spouštíme dolů. A v dutinách, kde se nacházejí netopýři, ty musíme dát bokem. Ty tam máme položené vedle a necháme je tam ležet 24 hodin a pokud tam jsou netopýři, tak oni odletí."
Pařezy po vykácených stromech se budou následně frézovat. Místa se zatravní a také se zde vysadí nové lípy a jírovce. Ale také duby, buky, habry a javory.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Byl zpracovaný projekt, podle kterého se postupuje a zároveň bude vysazeno 38 nových stromů."
Kompletní práce vyjdou na 965 tisíc korun. Na financování se podílí farnost, město, kraj i evropské fondy.
---
Velký zájem ze strany veřejnosti i škol byl v Havířově o prohlídku Legiovlaku. Žáci ze Základní školy Františka Hrubína zrovna probírají období 1. světové války. Názorná ukázka jim vědomosti ještě rozšířila.
Československá obec legionářská se před lety pustila do projektu věrné repliky Legiovlaku z období let 1918 - 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace čs. legií. Během tří dnů mohla vidět vlak i veřejnost v Havířově.
Jan Jablonec, průvodce na Legiovlaku: "Legiovlak široké veřejnosti představuje život našich legionářů v Rusku v rámci ruské občanské války, do které oni byli vtaženi proti své vůli. Máme tady ukázky nejrůznějších typů vozů, které naši legionáři používali."
Legiovlak navštívili i žáci škol, které prohlídka velmi zaujala.
Jan Jablonec, průvodce na Legiovlaku: "Každá komentovaná prohlídka, ať už pro školu, nebo pro veřejnost u nás začíná historickým dokumentem, kde se divák dozví základní informace, jak naše legie vznikaly, odkud se vlastně vzaly a po skončení následuje komentovaná prohlídka celého vlaku.”
Iva Valníčková, učitelka, ZŠ F. Hrubína Havířov: "My jsme velmi ocenili, že jsme se mohli přijít podívat na tuto výstavu legionářského vlaku. A to z toho důvodu, že zrovna probíráme 1. světovou válku, takže to téma nám úplně skvělé zapadá do tématu."
anketa: "Prohlédli jsme si celý vlak a bylo to dost zajímavé. Viděli jsme zdravotní vagón, kde přespávali. Bylo zajímavé dozvědět se nové informace, jaké domácí mazlíčky tam měli."
anketa: "Líbil se mi film, doplnilo mi to nějaké informace, které jsem nevěděla."
anketa: "Překvapil mě ten poslední bojový vůz s tím dělem."
Legiovlak má další zastávku v Ostravě, kde budou prohlídky probíhat až do 10. října.
---
Stovky návštěvníků zamířily o víkendu na hrad Hukvaldy. V sobotu se lidé mohli navíc vedle běžné prohlídky oblíbené zříceniny bavit na Svatováclavských slavnostech.
Krásné počasí přilákalo o víkendu hodně návštěvníků na hrad Hukvaldy. Společně s účinkujícími si tam mohli připomenout svatého Václava.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Tentokrát mohou návštěvníci na hradě Hukvaldy zhlédnout akci s názvem Svatováclavské slavnosti. Přijeli šermíři Honorata až z Letohradu, kteří na hradě Hukvaldy účinkují letos již potřetí. A nepřijeli sami. Přivezli s sebou kata, kejklíře a další, takže dnes na návštěvníky čeká opravdu nabitý program. Mohou vidět ukázky palných zbraní, ukázky mušketýrů, útrpného práva a také kejklířské vystoupení. A mimo jiné mohou ochutnat výborný burčák a moravské víno.
Petr Kubíček, vedoucí spolku Honorata: “Dnešní program na Svatováclavské slavnosti si v podstatě soubor Honorata připravil čtyři a ukázku dobového tábora. Ta ukázka je taková, řekněme, skromnější, nicméně ten program, který se skládá z vystoupení kata vystoupení, které právě skončilo, z vystoupení kejklíře Tomáše Křupaly, ukázek palných zbraní, čili od střelného prachu po doutnákové muškety a v poslední fázi, to je dnešní novinka premiéra naše, to jsou povídky ze Smolných knih. Čili jsme si tady s sebou přivezli nějaké nářadí, nástroje a v podstatě bychom tady rádi sehráli scénku z mučírny.”
Anketa: “Přijely jsme s kamarádkou. Chodíme tady rády. Ještě jsem tu nikdy nebyla v zimě, takže se chystáme i v zimě. Ale teď jsme tady šly vyloženě na ty slavnosti. My to bereme jako procházku, my to máme z Frýdku kousek, takže sedneme na autobus a pak si uděláme procházku z města.”
Pokud to počasí umožní, mohl by být hrad pro návštěvníky přístupný až do prosince.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Pro letošní rok ještě sezona nekončí, čeká nás program akcí ještě v měsíci říjnu. Můžete se těšit na Podzimní radovánky, Strašidelný hrad Hukvaldy nebo také Pohádkové Hukvaldy. Pokud nám vyjde počasí, rádi bychom protáhli sezonu ještě i v měsíci listopadu a prosinci, kdy bychom rádi měli pro návštěvníky otevřeno vždy o víkendu.”
---
