O 1/3 méně návštěvníků než obvykle zavítalo letos v létě na Městské koupaliště v Opavě. Může za to nařízení vlády, podle kterého museli návštěvníci prokázat před vstupem svou bezinfekčnost. To mnoho lidí odradilo.
Když nekomplikuje provozovatelům koupališť život proměnlivé počasí, postarají se o to protikoronavirová opatření. Zřejmě kvůli nim se lidé na venkovní koupaliště letos příliš nehrnuli.
Petr Mikeska, vedoucí sportovišť, Technické služby Opava: „Návštěvnost byla třetinová proti silným rokům, na které jsme v posledních letech zvyklí. Příčinou byly nejspíš nařízení vlády, kdy se lidé museli testovat a prokazovat bezinfekčnost, což plno lidí od návštěvy odradilo.“
Nepomohlo ani snížení vstupného. A tak rozlehlý areál byl po většinu letních dní poloprázdný.
Trend snižování počtu návštěvníků byl znát už v roce 2020, kdy pandemie začala. Přispělo k tomu nařízení, nosit v areálu nasazenou roušku. Odložit ji mohli lidé jen na koupání. Hygiena zároveň omezila kapacitu na pouhých 500 osob. Přitom se jich do zdejšího areálu vejde desetkrát víc.
Přestože nad příští sezónou visí otazník, zřizovatel koupaliště, opavský magistrát, přemýšlí, jak sem návštěvníky vrátit.
Lada Dobrovolná, tiskový odbor, Magistrát Opava: „Chceme to prostředí zatraktivnit, tak chystáme nákup některých atrakcí, které budou sloužit především dětem.“
Jejich realizace začne v příštím roce tak, aby na začátek června, kdy sezóna na koupališti začíná, bylo vše připraveno.
NÁVŠTĚVNOST MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ V OPAVĚ
rok denní počet návštěvníků
2021 22 201
2020 28 850
2019 33 675
---
Téměř 19 miliard korun dostane v příštích letech Moravskoslezský kraj, aby se co nejlépe vyrovnal s následky útlumu hornictví. V Ostravě byly představeny některé z projektů, které budou z těchto peněz hrazeny. Bude to například vědecká knihovna nebo také koncertní sál.
Podle posledního prohlášení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se bude uhlí v našem kraji těžit už jen do konce příštího roku. Náš region byl proto vybrán, jako jako jeden ze tří krajů v zemi, které se podělí o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci Evropské unie. Ze 42 miliard dostaneme necelých 19 miliard korun na projekty, které zmírní dopady uzavření šachet. Vznikla proto strategie, která definuje, kam peníze nejlépe investovat.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jednak potřebujeme zastavit odliv obyvatelstva z kraje. Především těch lidí, kteří jsou vzdělaní a mají velký potenciál, Za druhé potřebujeme zlepšit image kraje."
Celkem bylo vybráno 13 projektů ze kterých je 7 v Ostravě a další především na Karvinsku. Jedním z projektů, který by určitě pomohl zlepšit image kraje, je například výstavba koncertní haly, jejíž příprava běží na plné plné obrátky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Všude, kde vznikly koncertní sály, které jsou dnes vnímány jako novodobé katedrály, se staly impulsem pro rozvoj kultury, vzdělanosti, turismu, incomingové turistiky v okruhu minimálně 100 plus kilometru."
Sedm ostravských projektů už bylo prezentováno na veřejném projednávání s občany. Asi nejznámější je stavba technické knihovny, které se říká Černá kostka. Podporu získalo také Muzeum + v Dolních Vítkovicích. Několik dalších projektů se týká vzdělávání.
---
Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Ukázky historických řemesel, řezbáři, Dřevěná akademie, nebo workshop středních odborných škol. To vše a ještě mnohem více si užili návštěvníci akce Lesy pro život, neboli Festival dřeva v Bělském lese, který si nenechaly ujít stovky lidí.
Bělský les patřil milovníkům přírody. Vůbec poprvé se tady uskutečnil tradiční Festival dřeva, který se sem po 15 letech přesunul ze Slezskoostravského hradu.
Radek Buček, organizátor akce: “My jsme se rozhodli vyzkoušet nový potenciál přírody a lesa, který se k tomuto nabízí. Máme tady střední školy, prezentaci lesní techniky, dřevařské techniky, jarmark řemesel. Je tu spoustu zábavných atrakcí pro děti, rodiny, takže myslím si, že je tady spoustu takových vzdělávacích a naučných věcí.”
Lidé si tak mohli vyzkoušet práci se dřevem a základy práce s nářadím. Vyrobit si mohli drobné dřevěné předměty, nebo sestavit ptačí budku. A dozvěděli se také, co vše se dá ze dřeva vyrábět, jak náročná je práce v lese a jak o něj pečovat.
Anketa: vystavující a návštěvníci Festivalu dřeva: “My prezentujeme lidem, že šaty se dají vyrobit i ze dřeva. Jsme společnost, která vyrábí ze smrkového dříví buničinu, která se používá pak v textilním průmyslu, nebo i na výrobu netkaných textilií.”
“Nejlepší tu je asi všechno a jak tam jsou ty hry. Prostě sbíráte body různými aktivitami. Třeba tam máte bludiště, kde máte zavázané oči a musíte se držet takového lana , někdo vás doprovází.”
“Já jsem si vyzkoušela koňské taxi a potom ještě jsem vyráběla tašku a svíčku.///To jsou klasické piškvorky.”
Na akci se opékaly i špekáčky, nechyběla ani ukázka dravců a zahrála mimo jiné i cimbálová muzika.
---
Říčka Olešnice je hraničním tokem s Polskem. Území kolem ní bylo dříve průmyslovým a hustě obydleným kusem země. Dnes po něm není ani památky. Evelína Hametová se rozhodla dějiny tohoto kousku Česka do hloubky zmapovat.
Prohra Marie Terezie ve Slezských válkách i poválečný odsun vylidnily dříve důležité průmyslové místo.
Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Tady ta výstava je o třech kilometrech tady toho zájmového území, které bylo vlastně vytvořeno roku 1742. Tady ta hranice je ten výkus hranice, v délce tři kilometry, o kterém jsem mluvila. Je to takový výkus, který je zcela nepřirozený a příčinou toho byla ta královská papírna, která dodávala papír pro krále Fridricha II. Na tomto úseku bylo tolik podnikatelských a společenských aktivit, že si myslím, že ani v současné době v nějakém menším úseku v okolí tolik aktivit nakoncentrovaných není."
Několik strojíren, bělírna, papírna a čtyři restaurace dělaly z tohoto území centrum Zalotohorska.
Milan Rác (nez.), starosta Zlatých Hor: „Je to hodně překvapivé, nejen co se týče historie, ale vůbec kurátorky výstavy, která tomu věnovala spoustu volného času a nalezla spoustu podkladů, které by se mohly stát možná podklady pro nějakou knihu, brožuru o historii Ondřejovic. Věděl jsem z historie takový ten čtený text, ale je tady spousta plánů, fotografií, které jsem ještě neviděl.“
Marian Čep, vedoucí Muzea ve Zlatých Horách: „Je to vlastně nevybádaný kus zdejšího kraje. A vlastně to, co do toho Evelína vložila, tak je to srdcově a je to prostě a ukázka toho, že kdyby to ona neudělala, tak nikdo ani neví, že tam takový průmysl byl."
Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Celý ten úsek, o kterém máte tady ty informace, je zarostlá džungle, chábí, bolševníky, maliny, ostružiny, neuvidíte tam vůbec nic. No a já chodím pořád se psy do lesa a nejvíc mě baví historie, tak se to logicky spojilo.“
Badatelka šla do hloubky a představila celý společenský život kolem Olešnice. Přivezla i ukázky dobových jídel z doby hladomoru a tzv. Malé doby ledové.
Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Kopřivová polívka v době kdy máte hlad a pak na druhém konci té doby hojnosti je vlastně ten staropolský bigos, což je specialita, kterou přinesl král Vladislav II. Jagelonský do Polska. Protože miloval lovy, tak to dělal jako lovecké jídlo pro své hosty. A jsou tady i kaštanové placky z kaštanů, ať si to ochutnáte, jak se jedlo.“
Kuchařka: „Je to kopřivová polívka podle starého receptu. Hlavně výživná v době hladomoru.“
p. Horniaková, pamětnice: „Narodila, chodila do školy a ještě chci tady umřít.“
Evelína Hametová připravuje také brožuru o celém svém výzkumu a chystá i další prezentace na jiných místech regionu.
---
O 1/3 méně návštěvníků než obvykle zavítalo letos v létě na Městské koupaliště v Opavě. Může za to nařízení vlády, podle kterého museli návštěvníci prokázat před vstupem svou bezinfekčnost. To mnoho lidí odradilo.
Když nekomplikuje provozovatelům koupališť život proměnlivé počasí, postarají se o to protikoronavirová opatření. Zřejmě kvůli nim se lidé na venkovní koupaliště letos příliš nehrnuli.
Petr Mikeska, vedoucí sportovišť, Technické služby Opava: „Návštěvnost byla třetinová proti silným rokům, na které jsme v posledních letech zvyklí. Příčinou byly nejspíš nařízení vlády, kdy se lidé museli testovat a prokazovat bezinfekčnost, což plno lidí od návštěvy odradilo.“
Nepomohlo ani snížení vstupného. A tak rozlehlý areál byl po většinu letních dní poloprázdný.
Trend snižování počtu návštěvníků byl znát už v roce 2020, kdy pandemie začala. Přispělo k tomu nařízení, nosit v areálu nasazenou roušku. Odložit ji mohli lidé jen na koupání. Hygiena zároveň omezila kapacitu na pouhých 500 osob. Přitom se jich do zdejšího areálu vejde desetkrát víc.
Přestože nad příští sezónou visí otazník, zřizovatel koupaliště, opavský magistrát, přemýšlí, jak sem návštěvníky vrátit.
Lada Dobrovolná, tiskový odbor, Magistrát Opava: „Chceme to prostředí zatraktivnit, tak chystáme nákup některých atrakcí, které budou sloužit především dětem.“
Jejich realizace začne v příštím roce tak, aby na začátek června, kdy sezóna na koupališti začíná, bylo vše připraveno.
NÁVŠTĚVNOST MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ V OPAVĚ
rok denní počet návštěvníků
2021 22 201
2020 28 850
2019 33 675
---
Téměř 19 miliard korun dostane v příštích letech Moravskoslezský kraj, aby se co nejlépe vyrovnal s následky útlumu hornictví. V Ostravě byly představeny některé z projektů, které budou z těchto peněz hrazeny. Bude to například vědecká knihovna nebo také koncertní sál.
Podle posledního prohlášení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se bude uhlí v našem kraji těžit už jen do konce příštího roku. Náš region byl proto vybrán, jako jako jeden ze tří krajů v zemi, které se podělí o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci Evropské unie. Ze 42 miliard dostaneme necelých 19 miliard korun na projekty, které zmírní dopady uzavření šachet. Vznikla proto strategie, která definuje, kam peníze nejlépe investovat.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jednak potřebujeme zastavit odliv obyvatelstva z kraje. Především těch lidí, kteří jsou vzdělaní a mají velký potenciál, Za druhé potřebujeme zlepšit image kraje."
Celkem bylo vybráno 13 projektů ze kterých je 7 v Ostravě a další především na Karvinsku. Jedním z projektů, který by určitě pomohl zlepšit image kraje, je například výstavba koncertní haly, jejíž příprava běží na plné plné obrátky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Všude, kde vznikly koncertní sály, které jsou dnes vnímány jako novodobé katedrály, se staly impulsem pro rozvoj kultury, vzdělanosti, turismu, incomingové turistiky v okruhu minimálně 100 plus kilometru."
Sedm ostravských projektů už bylo prezentováno na veřejném projednávání s občany. Asi nejznámější je stavba technické knihovny, které se říká Černá kostka. Podporu získalo také Muzeum + v Dolních Vítkovicích. Několik dalších projektů se týká vzdělávání.
---
Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Ukázky historických řemesel, řezbáři, Dřevěná akademie, nebo workshop středních odborných škol. To vše a ještě mnohem více si užili návštěvníci akce Lesy pro život, neboli Festival dřeva v Bělském lese, který si nenechaly ujít stovky lidí.
Bělský les patřil milovníkům přírody. Vůbec poprvé se tady uskutečnil tradiční Festival dřeva, který se sem po 15 letech přesunul ze Slezskoostravského hradu.
Radek Buček, organizátor akce: “My jsme se rozhodli vyzkoušet nový potenciál přírody a lesa, který se k tomuto nabízí. Máme tady střední školy, prezentaci lesní techniky, dřevařské techniky, jarmark řemesel. Je tu spoustu zábavných atrakcí pro děti, rodiny, takže myslím si, že je tady spoustu takových vzdělávacích a naučných věcí.”
Lidé si tak mohli vyzkoušet práci se dřevem a základy práce s nářadím. Vyrobit si mohli drobné dřevěné předměty, nebo sestavit ptačí budku. A dozvěděli se také, co vše se dá ze dřeva vyrábět, jak náročná je práce v lese a jak o něj pečovat.
Anketa: vystavující a návštěvníci Festivalu dřeva: “My prezentujeme lidem, že šaty se dají vyrobit i ze dřeva. Jsme společnost, která vyrábí ze smrkového dříví buničinu, která se používá pak v textilním průmyslu, nebo i na výrobu netkaných textilií.”
“Nejlepší tu je asi všechno a jak tam jsou ty hry. Prostě sbíráte body různými aktivitami. Třeba tam máte bludiště, kde máte zavázané oči a musíte se držet takového lana , někdo vás doprovází.”
“Já jsem si vyzkoušela koňské taxi a potom ještě jsem vyráběla tašku a svíčku.///To jsou klasické piškvorky.”
Na akci se opékaly i špekáčky, nechyběla ani ukázka dravců a zahrála mimo jiné i cimbálová muzika.
---
Říčka Olešnice je hraničním tokem s Polskem. Území kolem ní bylo dříve průmyslovým a hustě obydleným kusem země. Dnes po něm není ani památky. Evelína Hametová se rozhodla dějiny tohoto kousku Česka do hloubky zmapovat.
Prohra Marie Terezie ve Slezských válkách i poválečný odsun vylidnily dříve důležité průmyslové místo.
Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Tady ta výstava je o třech kilometrech tady toho zájmového území, které bylo vlastně vytvořeno roku 1742. Tady ta hranice je ten výkus hranice, v délce tři kilometry, o kterém jsem mluvila. Je to takový výkus, který je zcela nepřirozený a příčinou toho byla ta královská papírna, která dodávala papír pro krále Fridricha II. Na tomto úseku bylo tolik podnikatelských a společenských aktivit, že si myslím, že ani v současné době v nějakém menším úseku v okolí tolik aktivit nakoncentrovaných není."
Několik strojíren, bělírna, papírna a čtyři restaurace dělaly z tohoto území centrum Zalotohorska.
Milan Rác (nez.), starosta Zlatých Hor: „Je to hodně překvapivé, nejen co se týče historie, ale vůbec kurátorky výstavy, která tomu věnovala spoustu volného času a nalezla spoustu podkladů, které by se mohly stát možná podklady pro nějakou knihu, brožuru o historii Ondřejovic. Věděl jsem z historie takový ten čtený text, ale je tady spousta plánů, fotografií, které jsem ještě neviděl.“
Marian Čep, vedoucí Muzea ve Zlatých Horách: „Je to vlastně nevybádaný kus zdejšího kraje. A vlastně to, co do toho Evelína vložila, tak je to srdcově a je to prostě a ukázka toho, že kdyby to ona neudělala, tak nikdo ani neví, že tam takový průmysl byl."
Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Celý ten úsek, o kterém máte tady ty informace, je zarostlá džungle, chábí, bolševníky, maliny, ostružiny, neuvidíte tam vůbec nic. No a já chodím pořád se psy do lesa a nejvíc mě baví historie, tak se to logicky spojilo.“
Badatelka šla do hloubky a představila celý společenský život kolem Olešnice. Přivezla i ukázky dobových jídel z doby hladomoru a tzv. Malé doby ledové.
Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Kopřivová polívka v době kdy máte hlad a pak na druhém konci té doby hojnosti je vlastně ten staropolský bigos, což je specialita, kterou přinesl král Vladislav II. Jagelonský do Polska. Protože miloval lovy, tak to dělal jako lovecké jídlo pro své hosty. A jsou tady i kaštanové placky z kaštanů, ať si to ochutnáte, jak se jedlo.“
Kuchařka: „Je to kopřivová polívka podle starého receptu. Hlavně výživná v době hladomoru.“
p. Horniaková, pamětnice: „Narodila, chodila do školy a ještě chci tady umřít.“
Evelína Hametová připravuje také brožuru o celém svém výzkumu a chystá i další prezentace na jiných místech regionu.
---
