Po frekventované silnici mezi Ostravou a Havířovem se stodesítkou jezdit nebude. Příprava byla zastavena a zřejmě se v ní pokračovat nebude. Důvodem jsou bezpečnostní podmínky, které silnice nesplňuje.
Aby se po silnici od hranice Ostravy po Šenov mohlo jezdit rychleji než současnou devadesátkou, nechalo ŘSD podél celého necelých 5 kilometrů dlouhého úseku instalovat plot proti vběhnutí zvěře. V další fázi se mělo vyměnit dopravní značení. K tomu ale nedojde, protože statut silnice se měnit nebude. Silnice tak i nadále zůstane přístupná chodcům, cyklistům a vozidlům, které nejezdí rychleji než 65 km/h, což je podmínkou pro jízdu po silnici pro motorová vozidla i dálnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Změna silnice I/11 mezi Ostravou a Havířovem na silnici pro motorová vozidla není aktuálně vůbec řešena a to s ohledem na bezpečnostní deficity zjištěné inspekcí. Jde například o nevyhovující délku připojovacích a odpojovacích pruhů a dále také o nestandardními požadavky obcí, jimiž tato silnice I. třídy prochází.”
Motoristé by zvýšení rychlosti přivítali. Povolenou devadesátku totiž dodržuje jen málokdo. Časová úspora při navýšení o 20 km/hod by však v tak krátkém úseku činila pouhých zhruba 20 sekund.
Anketa: “Já bych osobně uvítal tu rychlost vyšší, protože je tu velká frekvence aut a není nic příjemného, když se to místo začne zužovat vlivem velkého počtu vozidel.”
Pokud se tato silnice nestane oficiálně silnicí pro motorová vozidla, budou ji i nadále moci využívat například cyklisté nebo traktory.
Především pro cyklisty je přímý úsek mezi Ostravou a Havířovem příjemnější. V opačném případě by totiž museli jezdit náročnější kopcovitější trasou. Zatím se však zdá, že vše zůstane beze změn a jezdit se bude pouze devadesátkou.
Vedle prodloužení připojovacích pruhů by ŘSD muselo instalovat protihlukové stěny a postavit jednu lávku pro pěší a tyto náklady by byly příliš vysoké.
---
Slezská nemocnice hlásí 74% proočkovanost zaměstnanců proti koronaviru. Od začátku října mohou zájemci požádat o třetí, posilující dávku. Pokud se někdo rozhodne pro očkování proti chřipce, může dostat obě vakcíny najednou.
První vakcíny proti koronaviru dostala Slezská nemocnice pro své zaměstnance k dispozici na začátku tohoto roku. Druhou dávku si zdravotníci mohli nechat aplikovat po třech týdnech. O posilující třetí vakcínu si mohl zažádat každý, kdo dostal předešlou minimálně před šesti měsíci.
zaměstnanec nemocnice: „Pracoval jsem na kovidové jednotce. S očkováním se cítím jistěji.“
Třetí dávkou se v opavské nemocnici zdravotníci očkují od začátku října. Každý týden si jich pro injekci přijde zhruba stovka.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice: „Proočkovanost je 74% . Toto číslo je poměrně vysoké ve srovnání s republikovým průměrem, který je 57%.“
Podle ředitele Slezské nemocnice se díky vysoké proočkovanosti zaměstnanců vyřešil problém s nedostatkem personálu, který tady komplikoval situaci v době sílící pandemie před rokem. Tehdy chybělo v práci 150 zaměstnanců, nyní 5.
Očkování prokazatelně snižuje riziko nákazy koronavirem, ovšem nechrání před nemocí stoprocentně. Účinnost snižují také nové mutace viru.
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení, Slezská nemocnice: „U většiny očkování se spokojíme se třemi dávkami, jako např. u klíšťové encefalitidy, u tetanu. Myslím, že i u koronaviru budou dost dlouho přetrvávat ve vysokých hladinách. Ale ukáže čas, jestli bude nutné přeočkovávat jednou za rok či za dva roky.“
Třetí dávku vakcíny proti koronaviru ministerstvo zdravotnictví doporučuje kromě zdravotníků a pracovníků v sociálních službách také lidem starším 60 let.
---
Muzeum Novojičínska získalo informace o dalším nově nalezeném díle zdejšího rodáka, malíře Eduarda Veitha. Jeho alegorická nástropní malba byla před pár dny identifikována v soukromé vile v Brně.
Novojičínský rodák, malíř Eduard Veith, je osobností silně spojenou svými uměleckými díly, především nástěnnými malbami, s mnoha městy střední Evropy. Ve svém rodišti za sebou zanechal stopu především v Hückelových vilách.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Byl typickým představitelem realistické malby konce 19. století. Z takových nejvýznamnějších dekorativních maleb můžeme zmínit lunety v císařském paláci Hofburgu ve Vídni, nebo výzdobu divadla Unter den Linden v Berlíně a dnešního Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě.”
Přestože je jeho dílo podrobně zpracováno přední kunsthistoričkou Marií Mžykovou, byla před pár dny identifikována jeho další realizace, nástropní alegorická malba v soukromé vile na Lidické ulici v Brně.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Majitelé vily zjistili, díky svým kontaktům, že se jedná o dílo Eduarda Veitha. Toto dílo bylo restaurováno a dneska je v nádherné době. A pevně doufáme, že i jeho další realizace, hlavně v Hückelových vilách, budou opětovně navráceny do původní podoby.”
Muzeum Novojičínska vlastní na 40 obrazů Eduarda Veitha. Některá díla za sebou zanechal v zámoří, ve Spojených státech amerických a v jižní Americe.
---
Vymyslet účinnou zábranu proti hnízdění holubů není jednoduché. Ochránci přírody v Havířově, kteří mají s ptáky velké zkušenosti, přišli s efektivním a účinným řešením.
Přemnožení holubi dělají městům starost. Na Národní třídě v Havířově se usídlili přímo nad obchody a z trusu mají obavy zákazníci i podnikatelé. Mnozí odborníci se snaží vymyslet, jak ptákům znemožnit hnízdit, ale ani tyto hroty je neodradily. Pomocnou ruku nabízejí ochránci přírody.
Lubomír Kminiak, předseda havířovských ochránců přírody: “Majitel objektu nás požádal, jestli bychom byli schopni odebírat alespoň vajíčka a od začátku prázdnin až do dnešních dnů jsme tady na tom kousku odebrali přes sto vajec. No a vidíte, že ty hroty nejsou účinné. Tak jsme udělali takové jednoduché zábrany, jak vidíte. V Karviné se nám též povedlo ty zábrany udělat. Tady ručím za to, že se tady žádný holub už nezahnízdí."
anketa: “Bylo to strašné, tady se každý den muselo udělat to, že ráno musely vzít holky kartáč, kýbl a celé to musely umýt kolem. Je to super, nechodí tady.”
Účinná zábrana bude nainstalována i nad ostatní obchody.
Ochránci přírody jsou ochotní pomoci s návrhem řešení každému, kdo se na ně obrátí. Protože základem prevence je, zabezpečit, aby se holubi nemohli rozmnožovat.
---
Prostory karvinské ZŠ Prameny se zaplnily talentovanými sportovními gymnastkami, které z různých koutů České a Slovenské republiky dorazily do Karviné, aby před rozhodčími předvedly co se naučily a zabojovaly o cenné kovy.
V tělocvičně karvinské Základní školy Prameny se konaly závody patřící do projektu nazvaného Československé gymnastické hry a připravil je Český svaz gymnastických sportů.
Luboš Ďurčanský, rozhodčí, PR manažer Českého svazu gymnastických sportů: "Závody jsou určené pro slabší dětičky, C třída, na Slovensku tomu říkají GPV třída, aby i ty malé, slabší holčičky měly možnost se ukázat na mezinárodních závodech, zažít atmosféru závodů, aby je to motivovalo ke sportu a zdravému životnímu stylu."
Vysvětlil podstatu závodů hlavní a zároveň srážkový rozhodčí Luboš Ďurčanský a dodává:
Luboš Ďurčanský, rozhodčí, PR manažer Českého svazu gymnastických sportů: "Teď se díváte na nejmenší závodnice, ty mají nejlehčí prvky jako podskoky, čertíky, kufříky, otočku a kotoulek."
Karvinská nadaná gymnastka Agátka Klosová už dokázala vybojovat čtyři zlaté medaile a doma má i tři bronzové. Před každým vystoupením se soustředí.
Agáta Klosová, gymnastka: "Já jsme si hlavně dávala pozor na lavičku, abych nespadla jak jsem dělala hvězdu a potom jsem dělala prostná."
I malá Agata Bogocz je v gymnastice úspěšná a baví ji učit se nové věci.
Agata Bogocz, gymnastka: "Mě se daří, ale mám tři dřevěné a jedno druhé místo. Teď se mi dařilo dobře, jen mi moc nejde hvězda s napnutýma nohama."
Kromě Karviné se závody konají ještě v Bystřici, Hulíně a Rožnově pod Radhoštěm. Příští rok se uskuteční v Žilině a Kelčově na Slovensku.
---
Po frekventované silnici mezi Ostravou a Havířovem se stodesítkou jezdit nebude. Příprava byla zastavena a zřejmě se v ní pokračovat nebude. Důvodem jsou bezpečnostní podmínky, které silnice nesplňuje.
Aby se po silnici od hranice Ostravy po Šenov mohlo jezdit rychleji než současnou devadesátkou, nechalo ŘSD podél celého necelých 5 kilometrů dlouhého úseku instalovat plot proti vběhnutí zvěře. V další fázi se mělo vyměnit dopravní značení. K tomu ale nedojde, protože statut silnice se měnit nebude. Silnice tak i nadále zůstane přístupná chodcům, cyklistům a vozidlům, které nejezdí rychleji než 65 km/h, což je podmínkou pro jízdu po silnici pro motorová vozidla i dálnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Změna silnice I/11 mezi Ostravou a Havířovem na silnici pro motorová vozidla není aktuálně vůbec řešena a to s ohledem na bezpečnostní deficity zjištěné inspekcí. Jde například o nevyhovující délku připojovacích a odpojovacích pruhů a dále také o nestandardními požadavky obcí, jimiž tato silnice I. třídy prochází.”
Motoristé by zvýšení rychlosti přivítali. Povolenou devadesátku totiž dodržuje jen málokdo. Časová úspora při navýšení o 20 km/hod by však v tak krátkém úseku činila pouhých zhruba 20 sekund.
Anketa: “Já bych osobně uvítal tu rychlost vyšší, protože je tu velká frekvence aut a není nic příjemného, když se to místo začne zužovat vlivem velkého počtu vozidel.”
Pokud se tato silnice nestane oficiálně silnicí pro motorová vozidla, budou ji i nadále moci využívat například cyklisté nebo traktory.
Především pro cyklisty je přímý úsek mezi Ostravou a Havířovem příjemnější. V opačném případě by totiž museli jezdit náročnější kopcovitější trasou. Zatím se však zdá, že vše zůstane beze změn a jezdit se bude pouze devadesátkou.
Vedle prodloužení připojovacích pruhů by ŘSD muselo instalovat protihlukové stěny a postavit jednu lávku pro pěší a tyto náklady by byly příliš vysoké.
---
Slezská nemocnice hlásí 74% proočkovanost zaměstnanců proti koronaviru. Od začátku října mohou zájemci požádat o třetí, posilující dávku. Pokud se někdo rozhodne pro očkování proti chřipce, může dostat obě vakcíny najednou.
První vakcíny proti koronaviru dostala Slezská nemocnice pro své zaměstnance k dispozici na začátku tohoto roku. Druhou dávku si zdravotníci mohli nechat aplikovat po třech týdnech. O posilující třetí vakcínu si mohl zažádat každý, kdo dostal předešlou minimálně před šesti měsíci.
zaměstnanec nemocnice: „Pracoval jsem na kovidové jednotce. S očkováním se cítím jistěji.“
Třetí dávkou se v opavské nemocnici zdravotníci očkují od začátku října. Každý týden si jich pro injekci přijde zhruba stovka.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice: „Proočkovanost je 74% . Toto číslo je poměrně vysoké ve srovnání s republikovým průměrem, který je 57%.“
Podle ředitele Slezské nemocnice se díky vysoké proočkovanosti zaměstnanců vyřešil problém s nedostatkem personálu, který tady komplikoval situaci v době sílící pandemie před rokem. Tehdy chybělo v práci 150 zaměstnanců, nyní 5.
Očkování prokazatelně snižuje riziko nákazy koronavirem, ovšem nechrání před nemocí stoprocentně. Účinnost snižují také nové mutace viru.
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení, Slezská nemocnice: „U většiny očkování se spokojíme se třemi dávkami, jako např. u klíšťové encefalitidy, u tetanu. Myslím, že i u koronaviru budou dost dlouho přetrvávat ve vysokých hladinách. Ale ukáže čas, jestli bude nutné přeočkovávat jednou za rok či za dva roky.“
Třetí dávku vakcíny proti koronaviru ministerstvo zdravotnictví doporučuje kromě zdravotníků a pracovníků v sociálních službách také lidem starším 60 let.
---
Muzeum Novojičínska získalo informace o dalším nově nalezeném díle zdejšího rodáka, malíře Eduarda Veitha. Jeho alegorická nástropní malba byla před pár dny identifikována v soukromé vile v Brně.
Novojičínský rodák, malíř Eduard Veith, je osobností silně spojenou svými uměleckými díly, především nástěnnými malbami, s mnoha městy střední Evropy. Ve svém rodišti za sebou zanechal stopu především v Hückelových vilách.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Byl typickým představitelem realistické malby konce 19. století. Z takových nejvýznamnějších dekorativních maleb můžeme zmínit lunety v císařském paláci Hofburgu ve Vídni, nebo výzdobu divadla Unter den Linden v Berlíně a dnešního Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě.”
Přestože je jeho dílo podrobně zpracováno přední kunsthistoričkou Marií Mžykovou, byla před pár dny identifikována jeho další realizace, nástropní alegorická malba v soukromé vile na Lidické ulici v Brně.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Majitelé vily zjistili, díky svým kontaktům, že se jedná o dílo Eduarda Veitha. Toto dílo bylo restaurováno a dneska je v nádherné době. A pevně doufáme, že i jeho další realizace, hlavně v Hückelových vilách, budou opětovně navráceny do původní podoby.”
Muzeum Novojičínska vlastní na 40 obrazů Eduarda Veitha. Některá díla za sebou zanechal v zámoří, ve Spojených státech amerických a v jižní Americe.
---
Vymyslet účinnou zábranu proti hnízdění holubů není jednoduché. Ochránci přírody v Havířově, kteří mají s ptáky velké zkušenosti, přišli s efektivním a účinným řešením.
Přemnožení holubi dělají městům starost. Na Národní třídě v Havířově se usídlili přímo nad obchody a z trusu mají obavy zákazníci i podnikatelé. Mnozí odborníci se snaží vymyslet, jak ptákům znemožnit hnízdit, ale ani tyto hroty je neodradily. Pomocnou ruku nabízejí ochránci přírody.
Lubomír Kminiak, předseda havířovských ochránců přírody: “Majitel objektu nás požádal, jestli bychom byli schopni odebírat alespoň vajíčka a od začátku prázdnin až do dnešních dnů jsme tady na tom kousku odebrali přes sto vajec. No a vidíte, že ty hroty nejsou účinné. Tak jsme udělali takové jednoduché zábrany, jak vidíte. V Karviné se nám též povedlo ty zábrany udělat. Tady ručím za to, že se tady žádný holub už nezahnízdí."
anketa: “Bylo to strašné, tady se každý den muselo udělat to, že ráno musely vzít holky kartáč, kýbl a celé to musely umýt kolem. Je to super, nechodí tady.”
Účinná zábrana bude nainstalována i nad ostatní obchody.
Ochránci přírody jsou ochotní pomoci s návrhem řešení každému, kdo se na ně obrátí. Protože základem prevence je, zabezpečit, aby se holubi nemohli rozmnožovat.
---
Prostory karvinské ZŠ Prameny se zaplnily talentovanými sportovními gymnastkami, které z různých koutů České a Slovenské republiky dorazily do Karviné, aby před rozhodčími předvedly co se naučily a zabojovaly o cenné kovy.
V tělocvičně karvinské Základní školy Prameny se konaly závody patřící do projektu nazvaného Československé gymnastické hry a připravil je Český svaz gymnastických sportů.
Luboš Ďurčanský, rozhodčí, PR manažer Českého svazu gymnastických sportů: "Závody jsou určené pro slabší dětičky, C třída, na Slovensku tomu říkají GPV třída, aby i ty malé, slabší holčičky měly možnost se ukázat na mezinárodních závodech, zažít atmosféru závodů, aby je to motivovalo ke sportu a zdravému životnímu stylu."
Vysvětlil podstatu závodů hlavní a zároveň srážkový rozhodčí Luboš Ďurčanský a dodává:
Luboš Ďurčanský, rozhodčí, PR manažer Českého svazu gymnastických sportů: "Teď se díváte na nejmenší závodnice, ty mají nejlehčí prvky jako podskoky, čertíky, kufříky, otočku a kotoulek."
Karvinská nadaná gymnastka Agátka Klosová už dokázala vybojovat čtyři zlaté medaile a doma má i tři bronzové. Před každým vystoupením se soustředí.
Agáta Klosová, gymnastka: "Já jsme si hlavně dávala pozor na lavičku, abych nespadla jak jsem dělala hvězdu a potom jsem dělala prostná."
I malá Agata Bogocz je v gymnastice úspěšná a baví ji učit se nové věci.
Agata Bogocz, gymnastka: "Mě se daří, ale mám tři dřevěné a jedno druhé místo. Teď se mi dařilo dobře, jen mi moc nejde hvězda s napnutýma nohama."
Kromě Karviné se závody konají ještě v Bystřici, Hulíně a Rožnově pod Radhoštěm. Příští rok se uskuteční v Žilině a Kelčově na Slovensku.
---
