O tom, že namrzlá silnice je pro řidiče nebezpečná, není pochyb. Než se silničáři se svými vozy dostanou všude, často to nějakou dobu trvá. V Moravskoslezském kraji je však jedno místo, které se dokáže námraze a ledovce bránit samo. Jedná se o most v Českém Těšíně.
Ještě dříve, než stačí silničáři ošetřit namrzající vozovky, most poblíž česko-polské hranice v Chotěbuzi se stačí postříkat nemrznoucí směsí sám.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Aktuálně se nacházíme na mostě silnice I/48, který je vybaven systémem automatického postřiku solankou. To znamená, že u paty mostu stojí meteorologická stanice, která nepřetržitě monitoruje data – jak z vozovky, tak teplotu vzduchu, srážky a další veličiny. Na základě naměřených hodnot a údajů ze sond je schopna automaticky spustit systém postřiku, který následně rozprašuje na vozovku chloridy sodné, tedy roztok solanky v koncentraci zhruba 22 až 24 procent. Podle aktuálních podmínek je pak most tímto postřikem ošetřen.“
Pavel Stonavský, ŘSD, mostní technik: „V současné době máme v Moravskoslezském kraji tento systém automatického postřiku instalovaný na silnici D48. Systém výrazně zvyšuje bezpečnost silničního provozu.“
Uprostřed vozovky jsou trysky, ze kterých v případě potřeby stříká solanka.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Pod mostem se nachází technologický kontejner, ve kterém jsou umístěny nádrže na solanku i na vodu a samozřejmě také čerpadlo, které zajišťuje tlakování celého systému. Vedení je taženo po mostovce nahoru na most, kde jsou umístěny ventilové skříně napojené na samotné trysky. Ty jsou zařezány u středového pruhu ve vozovce, a to v obou směrech po celé délce mostu. Zároveň jsou instalovány i předmostní postřiky, aby byla vozovka ošetřena ještě před najetím na samotný most, který je z hlediska namrzání nejkritičtější. Jedná se o malé čtvercové prvky, které jsou zařezány zhruba do hloubky čtyř centimetrů. Uvnitř jsou trysky a celý systém je propojen potrubím, kterým je vedena solanka. Trysky jsou rozmístěny přibližně po pěti metrech, aby dokázaly rovnoměrně ošetřit celou délku mostu a nevznikaly tam neošetřené mezery. Automatický postřik se nejčastěji instaluje na mosty, které jsou z hlediska provozu kritické. Jedná se například o mosty nad vodními toky, kde je vyšší riziko namrzání vlivem vlhkosti, nebo o úseky v oblastech se zhoršenými povětrnostními podmínkami, kde více fouká nebo je vyšší srážková činnost. Existují studie, které vytipovávají vhodná místa pro instalaci těchto systémů, aby bylo možné vozovku ošetřit v tom nejkritičtějším okamžiku, ještě před příjezdem sypače. Stanice může fungovat v několika režimech. Dokáže reagovat už na samotné srážky, například když začne sněžit nebo padá mrznoucí déšť, a spustit postřik preventivně ještě před navlhnutím vozovky. Zásadní roli ale hrají vozovkové sondy, které měří nejen teplotu, ale také výšku vodního sloupce. Pokud sonda zaznamená například 0,15 centimetru vody a teplotu pod bodem mrazu, systém vyhodnotí riziko namrzání a automaticky spustí postřik.“
V rámci celé České republiky je v tuto chvíli instalováno dvanáct takových zařízení a do budoucna bude automatických systémů postřiku vozovky solankou přibývat.
---
Ostrava posouvá přípravu projektu předprostoru u Hlavního nádraží do další fáze. Proběhlo představení aktuální podoby návrhu veřejnosti. Ostrava projekt připravuje synchronně s modernizací železničního uzlu, kterou Správa železnic dokončí v roce 2034.
Rekonstrukce a celková přeměna předprostoru ostravského hlavního nádraží vstupuje do další etapy. Pomocí vizualizací bylo veřejnosti nastíněno, jak bude v budoucnu fungovat dopravní terminál, který má před nádražím vzniknout.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: „Správa Železnic zde plánuje obrovskou rekonstrukci v hodnotě 35 až 40 miliard. A my navazujeme vlastně tou malou částí, kterou je přednádraží, kdy v podstatě zde vybudujeme jakýsi to přemostění nebo řekněme ten uzel mezi nádražní budovou a vlastně městskou hromadnou dopravou. Plus navazující parkovací stání a vlastně základ pro to, aby zde mohla vyrůst nová čtvrt. Co se projektu týče, tak vlastně tu naší část má na starosti studio Casua z Prahy.“
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: „Jelikož se do budoucna plánuje jedna zastávka v Ostravě takzvaných rychlovlaků, tak si myslím, že to bude krásné propojení moderního architektonického návrhu plus moderní dopravy, která už je dneska v Evropě běžná.“
Úplné dokončení celkové modernizace železničního uzlu, se kterou město projekt rekonstrukce přednádraží synchronně realizuje, se očekává v roce 2034.
---
Zprávy krátké, 30. 1. 2026 16.00 - 1
VÁŽNÁ NEHODA NA OBCHVATU F-M
V noci na pátek se na dálnici D48 u Frýdku-Místku srazila dodávka s nákladním autem. Podle policie narazil řidič dodávky do zadní části soupravy kamionu, dechové zkoušky u obou řidičů byly negativní.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: “Záchranáři ošetřovali devět mužů, a to ve věkovém rozpětí dvacet až dvaapadesát let. Všichni byli při vědomí a mimo přímé ohrožení života. Utrpěli středně těžká, v jednom případě těžké zranění. Jednalo se ponejvíce o poranění končetin, ve dvou případě hlavy, v jednom případě hrudníku a pánve. Všem pacientům byla poskytnuta přednemocniční neodkladná péče a poté je posádky ZZS transportovaly do zdravotnických zařízení.”
---
Obec Stonava připravuje nový územní plán, který určí další směřování jejího rozvoje. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro nové bydlení i další rozvojové projekty, a to i v lokalitách, kde dosavadní regulace výstavbu neumožňovaly.
Na pořízení nového územního plánu obec začala pracovat již před třemi lety. Stávající dokument totiž vznikl podle dnes již neplatné legislativy a není možné jej dále upravovat.
Aleš Palacký, zpracovatel Územního plánu Stonava: „Došlo k několika novelizacím. Dneska už platí dokonce nový stavební zákon a připravuje se další novela.“
Nový územní plán přináší pro Stonavu řadu pozitivních změn. Otevírá nové možnosti rozvoje obce a vytváří prostor pro budoucí výstavbu i další záměry.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Dojde ke změně statutu některých parcel. To znamená, že se bude moct stavět tam, kde se kdysi nemohlo stavět z důvodu těžby.“
Příprava územního plánu se nyní nachází v důležité fázi, do které se může zapojit také veřejnost.
Martina Miklendová, zástupce pořizovatele Územního plánu Stonava: „Teď jsme teprve zahájili tu fázi projednávání, kde se teprve jakoby otevírá ta „Pandořina skřínka“, všichni se na to podívají, dají nám připomínky, dotčené orgány stanoviska a bude velice záležet na tom právě, jaké ty stanoviska přijdou, jaké přijdou připomínky.“
Připomínky k návrhu územního plánu obce Stonava je možné uplatnit výhradně písemnou formou.
Martina Miklendová, zástupce pořizovatele Územního plánu Stonava: „Jiná možnost neexistuje, písemně, do úterka 3. února 2026 včetně. Důležité je na Obecní úřad Stonava.“
Nový územní plán by měla mít obec Stonava nejpozději v průběhu příštího roku.
---
Veřejná sbírka DARUJ F≈M na vozidlo pro bezbariérovou přepravu pro spolek Cesta bez bariér pokračuje až do 31. března letošního roku. Město jako vždy zdvojnásobí finální vybranou částku – u vozidla maximálně o 200 tisíc korun.
Do veřejné sbírky Daruj FM se ve spolupráci s městem zapojil také místní Rotary Club.
Arnošt Kuděla, prezident Rotary Clubu Frýdek-Místek a Kopřivnice: "V loňském roce jsme se rozhodli podpořit Spolek bez bariér, a to tak, že budeme v době adventu prodávat vánoční punč na Místeckém náměstí. Toto je taková běžná praxe prakticky ve všech velkých evropských městech. Namátkou Vídeň, Praha a další města. Rotariáni se zapojují do takovéto charitativní činnosti, že prodávají punč, a já jsem rád, že vedle těch měst se Frýdek-Místek loňského adventu taky zařadil a podařilo se nám tedy za pouhé 4 dny získat výtěžek z prodeje punče 75 tisíc."
Spolek Cesta bez bariér zajišťuje každodenní bezbariérovou přepravu osob a dětí se zdravotním postižením ve Frýdku-Místku už od roku 2015. Pro mnohé z nich se jedná o jednu z mála možností, jak se bezpečně a včas dostat, kam potřebují. Cesta bez bariér peníze použije na nový vůz.
Petr Matýsek, vedoucí spolku Cesta bez bariér: "Protože stávající vůz je často poruchový, tak ve spolupráci s Magistrátem Frýdku-Místku máme v plánu zakoupit nový, speciálně upravený vůz, také vysokokapacitní, aby se dalo přepravit více osob najednou."
Obdrželi jste šek od Rotary klubu, tak jak vnímáte těch 75 000?
Petr Matýsek, vedoucí spolku Cesta bez bariér: "Je to velká pomoc. Vnímáme ho velmi dobře, protože nás magistrát podpoří a navýší částku jednou tolik."
Takže dohromady to bude 150 tisíc korun.
Petr Matýsek, vedoucí spolku Cesta bez bariér: "Bude to 150 tisíc korun. Plus lidé můžou do konce března přispívat určitou částku, kterou město zdvojnásobí."
Všichni věří, že se potřebný více než 1 milion korun podaří do konce března vybrat.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem moc rád, že jsme se vlastně dohodli s členy Rotary klubu na tom, že podpoří spolek Cesta bez bariér. Během čtyř dnů se povedlo vybrat, myslím si, opravdu krásných 75 000 Kč. Já jsem se do toho prodeje zapojil taky, takže velký dík patří opravdu lidem, kteří si ten punč koupili a takto přispěli na dobrou věc. Protože spolek Cesta bez bariér vozí handicapované občany, seniory, děti do škol, vozí je k lékaři a je to potřebná služba, která doplňuje tu nabídku služeb, které ve Frýdku-Místku máme."
A jak můžete přispět i vy? Zašlete jakoukoliv částku na tento transparentní bankovní účet: 31-3845580207/0100.
---
Zprávy krátké, 30. 1. 2026 16.00 - 2
DOPRAVNÍ AKCE PČR V KRAJI
Moravskoslezští policisté při dvoudenní dopravní akci zkontrolovali přes 2 200 řidičů a zjistili kolem 600 přestupků, nejčastěji šlo o překročení rychlosti a používání telefonu za jízdy. Zaměřili se také na chodce a cyklisty – dobrou zprávou je, že všech 138 kontrolovaných chodců mělo mimo obec za snížené viditelnosti povinné reflexní prvky. V Novém Jičíně zastavili cyklistu s téměř jednou promilí alkoholu.
DOTACE NA OPRAVY PAMÁTEK V OV
Ostrava i letos podpoří obnovu kulturních památek a významných městských staveb, na rok 2026 má připraveno 5,5 milionu korun. Žádosti do programu bude možné podávat od 2. března do 4. května. Peníze se rozdělí ve dvou výzvách – na městské domy a industriální dědictví a na sakrální stavby. O přidělení dotací rozhodne rada a zastupitelstvo.
---
Milovníci historie si mohou koupit už 39. sborník Archivu města Ostravy, kde archiváři a badatelé zpracovávají události z hluboké historie i nedávných let. Dozvíte se například, jak fungovali svazáci v Ostravě a seznámit se můžete také s historií sportovišť.
Archiv města Ostravy vydává sborníky už od roku 1963. Na konci loňského roku vyšel třicátý devátý díl a opět je nabitý historií regionu a spoustou zajímavostí o lidech, organizacích, firmách, ale také třeba o událostech, které archiváři vypátrali v badatelském archivu.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Periodicita tohoto sborníku byla v různém období různá. Posledních vlastně myslím, že už 18 let tedy vychází každoročně, ale ta periodicita byla jednou za dva roky, jednou za tři roky."
Archivář Antonín Barcuch se například zaměřil na inspektory, kteří dohlíželi na pracovní podmínky zaměstnanců před 2. světovou válkou. Martin Juřička zpracoval problematiku z časů nedávných, a to historii Socialistického svazu mládeže v Ostravě.
Martin Juřica, archivář, AMO: "Pak tam byla část, kdy ten SSM zastřešoval určité aktivity, které by byly normálně třeba velmi složité uskutečnit. A jedním z nich byly třeba koncerty."
Další část sborníku se věnuje výstavbě sportovišť. Autor zmiňuje, že v polovině třicátých let bylo ve městě jedenáct fotbalových hřišť, čtrnáct kluzišť a jedna plovárna. Bazaly byly dokončeny v roce 1959.
Radoslav Daněk, archivář, AMO: "Byl vybrán někdejší Bazalka nebo též čedičový lom na území Slezské Ostravy. A od tohoto baseballového lomu také pochází ten název stadion Bazaly."
Asi nejstarší příspěvek se týká slezskoostravského hradu a způsobu, jakým byl vytápěn. Sborník lze zakoupit přímo v Archivu města Ostravy v Přívoze.
---
O tom, že namrzlá silnice je pro řidiče nebezpečná, není pochyb. Než se silničáři se svými vozy dostanou všude, často to nějakou dobu trvá. V Moravskoslezském kraji je však jedno místo, které se dokáže námraze a ledovce bránit samo. Jedná se o most v Českém Těšíně.
Ještě dříve, než stačí silničáři ošetřit namrzající vozovky, most poblíž česko-polské hranice v Chotěbuzi se stačí postříkat nemrznoucí směsí sám.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Aktuálně se nacházíme na mostě silnice I/48, který je vybaven systémem automatického postřiku solankou. To znamená, že u paty mostu stojí meteorologická stanice, která nepřetržitě monitoruje data – jak z vozovky, tak teplotu vzduchu, srážky a další veličiny. Na základě naměřených hodnot a údajů ze sond je schopna automaticky spustit systém postřiku, který následně rozprašuje na vozovku chloridy sodné, tedy roztok solanky v koncentraci zhruba 22 až 24 procent. Podle aktuálních podmínek je pak most tímto postřikem ošetřen.“
Pavel Stonavský, ŘSD, mostní technik: „V současné době máme v Moravskoslezském kraji tento systém automatického postřiku instalovaný na silnici D48. Systém výrazně zvyšuje bezpečnost silničního provozu.“
Uprostřed vozovky jsou trysky, ze kterých v případě potřeby stříká solanka.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Pod mostem se nachází technologický kontejner, ve kterém jsou umístěny nádrže na solanku i na vodu a samozřejmě také čerpadlo, které zajišťuje tlakování celého systému. Vedení je taženo po mostovce nahoru na most, kde jsou umístěny ventilové skříně napojené na samotné trysky. Ty jsou zařezány u středového pruhu ve vozovce, a to v obou směrech po celé délce mostu. Zároveň jsou instalovány i předmostní postřiky, aby byla vozovka ošetřena ještě před najetím na samotný most, který je z hlediska namrzání nejkritičtější. Jedná se o malé čtvercové prvky, které jsou zařezány zhruba do hloubky čtyř centimetrů. Uvnitř jsou trysky a celý systém je propojen potrubím, kterým je vedena solanka. Trysky jsou rozmístěny přibližně po pěti metrech, aby dokázaly rovnoměrně ošetřit celou délku mostu a nevznikaly tam neošetřené mezery. Automatický postřik se nejčastěji instaluje na mosty, které jsou z hlediska provozu kritické. Jedná se například o mosty nad vodními toky, kde je vyšší riziko namrzání vlivem vlhkosti, nebo o úseky v oblastech se zhoršenými povětrnostními podmínkami, kde více fouká nebo je vyšší srážková činnost. Existují studie, které vytipovávají vhodná místa pro instalaci těchto systémů, aby bylo možné vozovku ošetřit v tom nejkritičtějším okamžiku, ještě před příjezdem sypače. Stanice může fungovat v několika režimech. Dokáže reagovat už na samotné srážky, například když začne sněžit nebo padá mrznoucí déšť, a spustit postřik preventivně ještě před navlhnutím vozovky. Zásadní roli ale hrají vozovkové sondy, které měří nejen teplotu, ale také výšku vodního sloupce. Pokud sonda zaznamená například 0,15 centimetru vody a teplotu pod bodem mrazu, systém vyhodnotí riziko namrzání a automaticky spustí postřik.“
V rámci celé České republiky je v tuto chvíli instalováno dvanáct takových zařízení a do budoucna bude automatických systémů postřiku vozovky solankou přibývat.
---
Ostrava posouvá přípravu projektu předprostoru u Hlavního nádraží do další fáze. Proběhlo představení aktuální podoby návrhu veřejnosti. Ostrava projekt připravuje synchronně s modernizací železničního uzlu, kterou Správa železnic dokončí v roce 2034.
Rekonstrukce a celková přeměna předprostoru ostravského hlavního nádraží vstupuje do další etapy. Pomocí vizualizací bylo veřejnosti nastíněno, jak bude v budoucnu fungovat dopravní terminál, který má před nádražím vzniknout.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: „Správa Železnic zde plánuje obrovskou rekonstrukci v hodnotě 35 až 40 miliard. A my navazujeme vlastně tou malou částí, kterou je přednádraží, kdy v podstatě zde vybudujeme jakýsi to přemostění nebo řekněme ten uzel mezi nádražní budovou a vlastně městskou hromadnou dopravou. Plus navazující parkovací stání a vlastně základ pro to, aby zde mohla vyrůst nová čtvrt. Co se projektu týče, tak vlastně tu naší část má na starosti studio Casua z Prahy.“
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: „Jelikož se do budoucna plánuje jedna zastávka v Ostravě takzvaných rychlovlaků, tak si myslím, že to bude krásné propojení moderního architektonického návrhu plus moderní dopravy, která už je dneska v Evropě běžná.“
Úplné dokončení celkové modernizace železničního uzlu, se kterou město projekt rekonstrukce přednádraží synchronně realizuje, se očekává v roce 2034.
---
Zprávy krátké, 30. 1. 2026 16.00 - 1
VÁŽNÁ NEHODA NA OBCHVATU F-M
V noci na pátek se na dálnici D48 u Frýdku-Místku srazila dodávka s nákladním autem. Podle policie narazil řidič dodávky do zadní části soupravy kamionu, dechové zkoušky u obou řidičů byly negativní.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: “Záchranáři ošetřovali devět mužů, a to ve věkovém rozpětí dvacet až dvaapadesát let. Všichni byli při vědomí a mimo přímé ohrožení života. Utrpěli středně těžká, v jednom případě těžké zranění. Jednalo se ponejvíce o poranění končetin, ve dvou případě hlavy, v jednom případě hrudníku a pánve. Všem pacientům byla poskytnuta přednemocniční neodkladná péče a poté je posádky ZZS transportovaly do zdravotnických zařízení.”
---
Obec Stonava připravuje nový územní plán, který určí další směřování jejího rozvoje. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro nové bydlení i další rozvojové projekty, a to i v lokalitách, kde dosavadní regulace výstavbu neumožňovaly.
Na pořízení nového územního plánu obec začala pracovat již před třemi lety. Stávající dokument totiž vznikl podle dnes již neplatné legislativy a není možné jej dále upravovat.
Aleš Palacký, zpracovatel Územního plánu Stonava: „Došlo k několika novelizacím. Dneska už platí dokonce nový stavební zákon a připravuje se další novela.“
Nový územní plán přináší pro Stonavu řadu pozitivních změn. Otevírá nové možnosti rozvoje obce a vytváří prostor pro budoucí výstavbu i další záměry.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Dojde ke změně statutu některých parcel. To znamená, že se bude moct stavět tam, kde se kdysi nemohlo stavět z důvodu těžby.“
Příprava územního plánu se nyní nachází v důležité fázi, do které se může zapojit také veřejnost.
Martina Miklendová, zástupce pořizovatele Územního plánu Stonava: „Teď jsme teprve zahájili tu fázi projednávání, kde se teprve jakoby otevírá ta „Pandořina skřínka“, všichni se na to podívají, dají nám připomínky, dotčené orgány stanoviska a bude velice záležet na tom právě, jaké ty stanoviska přijdou, jaké přijdou připomínky.“
Připomínky k návrhu územního plánu obce Stonava je možné uplatnit výhradně písemnou formou.
Martina Miklendová, zástupce pořizovatele Územního plánu Stonava: „Jiná možnost neexistuje, písemně, do úterka 3. února 2026 včetně. Důležité je na Obecní úřad Stonava.“
Nový územní plán by měla mít obec Stonava nejpozději v průběhu příštího roku.
---
Veřejná sbírka DARUJ F≈M na vozidlo pro bezbariérovou přepravu pro spolek Cesta bez bariér pokračuje až do 31. března letošního roku. Město jako vždy zdvojnásobí finální vybranou částku – u vozidla maximálně o 200 tisíc korun.
Do veřejné sbírky Daruj FM se ve spolupráci s městem zapojil také místní Rotary Club.
Arnošt Kuděla, prezident Rotary Clubu Frýdek-Místek a Kopřivnice: "V loňském roce jsme se rozhodli podpořit Spolek bez bariér, a to tak, že budeme v době adventu prodávat vánoční punč na Místeckém náměstí. Toto je taková běžná praxe prakticky ve všech velkých evropských městech. Namátkou Vídeň, Praha a další města. Rotariáni se zapojují do takovéto charitativní činnosti, že prodávají punč, a já jsem rád, že vedle těch měst se Frýdek-Místek loňského adventu taky zařadil a podařilo se nám tedy za pouhé 4 dny získat výtěžek z prodeje punče 75 tisíc."
Spolek Cesta bez bariér zajišťuje každodenní bezbariérovou přepravu osob a dětí se zdravotním postižením ve Frýdku-Místku už od roku 2015. Pro mnohé z nich se jedná o jednu z mála možností, jak se bezpečně a včas dostat, kam potřebují. Cesta bez bariér peníze použije na nový vůz.
Petr Matýsek, vedoucí spolku Cesta bez bariér: "Protože stávající vůz je často poruchový, tak ve spolupráci s Magistrátem Frýdku-Místku máme v plánu zakoupit nový, speciálně upravený vůz, také vysokokapacitní, aby se dalo přepravit více osob najednou."
Obdrželi jste šek od Rotary klubu, tak jak vnímáte těch 75 000?
Petr Matýsek, vedoucí spolku Cesta bez bariér: "Je to velká pomoc. Vnímáme ho velmi dobře, protože nás magistrát podpoří a navýší částku jednou tolik."
Takže dohromady to bude 150 tisíc korun.
Petr Matýsek, vedoucí spolku Cesta bez bariér: "Bude to 150 tisíc korun. Plus lidé můžou do konce března přispívat určitou částku, kterou město zdvojnásobí."
Všichni věří, že se potřebný více než 1 milion korun podaří do konce března vybrat.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem moc rád, že jsme se vlastně dohodli s členy Rotary klubu na tom, že podpoří spolek Cesta bez bariér. Během čtyř dnů se povedlo vybrat, myslím si, opravdu krásných 75 000 Kč. Já jsem se do toho prodeje zapojil taky, takže velký dík patří opravdu lidem, kteří si ten punč koupili a takto přispěli na dobrou věc. Protože spolek Cesta bez bariér vozí handicapované občany, seniory, děti do škol, vozí je k lékaři a je to potřebná služba, která doplňuje tu nabídku služeb, které ve Frýdku-Místku máme."
A jak můžete přispět i vy? Zašlete jakoukoliv částku na tento transparentní bankovní účet: 31-3845580207/0100.
---
Zprávy krátké, 30. 1. 2026 16.00 - 2
DOPRAVNÍ AKCE PČR V KRAJI
Moravskoslezští policisté při dvoudenní dopravní akci zkontrolovali přes 2 200 řidičů a zjistili kolem 600 přestupků, nejčastěji šlo o překročení rychlosti a používání telefonu za jízdy. Zaměřili se také na chodce a cyklisty – dobrou zprávou je, že všech 138 kontrolovaných chodců mělo mimo obec za snížené viditelnosti povinné reflexní prvky. V Novém Jičíně zastavili cyklistu s téměř jednou promilí alkoholu.
DOTACE NA OPRAVY PAMÁTEK V OV
Ostrava i letos podpoří obnovu kulturních památek a významných městských staveb, na rok 2026 má připraveno 5,5 milionu korun. Žádosti do programu bude možné podávat od 2. března do 4. května. Peníze se rozdělí ve dvou výzvách – na městské domy a industriální dědictví a na sakrální stavby. O přidělení dotací rozhodne rada a zastupitelstvo.
---
Milovníci historie si mohou koupit už 39. sborník Archivu města Ostravy, kde archiváři a badatelé zpracovávají události z hluboké historie i nedávných let. Dozvíte se například, jak fungovali svazáci v Ostravě a seznámit se můžete také s historií sportovišť.
Archiv města Ostravy vydává sborníky už od roku 1963. Na konci loňského roku vyšel třicátý devátý díl a opět je nabitý historií regionu a spoustou zajímavostí o lidech, organizacích, firmách, ale také třeba o událostech, které archiváři vypátrali v badatelském archivu.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Periodicita tohoto sborníku byla v různém období různá. Posledních vlastně myslím, že už 18 let tedy vychází každoročně, ale ta periodicita byla jednou za dva roky, jednou za tři roky."
Archivář Antonín Barcuch se například zaměřil na inspektory, kteří dohlíželi na pracovní podmínky zaměstnanců před 2. světovou válkou. Martin Juřička zpracoval problematiku z časů nedávných, a to historii Socialistického svazu mládeže v Ostravě.
Martin Juřica, archivář, AMO: "Pak tam byla část, kdy ten SSM zastřešoval určité aktivity, které by byly normálně třeba velmi složité uskutečnit. A jedním z nich byly třeba koncerty."
Další část sborníku se věnuje výstavbě sportovišť. Autor zmiňuje, že v polovině třicátých let bylo ve městě jedenáct fotbalových hřišť, čtrnáct kluzišť a jedna plovárna. Bazaly byly dokončeny v roce 1959.
Radoslav Daněk, archivář, AMO: "Byl vybrán někdejší Bazalka nebo též čedičový lom na území Slezské Ostravy. A od tohoto baseballového lomu také pochází ten název stadion Bazaly."
Asi nejstarší příspěvek se týká slezskoostravského hradu a způsobu, jakým byl vytápěn. Sborník lze zakoupit přímo v Archivu města Ostravy v Přívoze.
---
