Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.
V Ostravě-Porubě v těchto dnech zachraňují stromy napadené jmelím. Šedesát vytipovaných stromů v 1., 2., a 3. stavebním obvodu prochází speciálními postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”
Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.
Václav Drhlík, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému."
Aleš Država Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”
Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny.
Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.
---
Střední průmyslová škola Karviná se i letos zapojila do prestižní celostátní soutěže nazvané Středoškolská odborná činnost. Studenti měli jedinečnou příležitost vybrat si jeden z 18. oborů, vytvořit svůj projekt a obhájit ho před odbornou porotou.
Středoškolská odborná činnost - prestižní celorepubliková soutěž s mnohaletou tradicí pro studenty, dává jedinečnou příležitost všem ověřit si své znalosti a do detailů vypracovat samostatnou práci, kterou pak každý sám obhajuje před odbornou porotou. Letos na dálku, online. Na Střední průmyslové škole byl i tak o ní velký zájem.
Česlava Lukaštíková, ředitelka SPŠ Karviná: "Je to moc příjemné, protože je to takové osvěžení v této nepříjemné době, něco nového se dozví, studenti pookřejí, protože se mezi sebou slyší, vidí napříč třídami, protože to není jako výuka, kdy to probíhá v rámci jedné třídy, v tom je to výborné, že jsou tam napříč ročníkem, školou."
Vyypracované projekty se studentům hodí i k maturitním zkouškám
Martin Kijonka, vyučující oboru IT: "Někteří studenti čtvrtých ročníků použijí tuto práci, protože někteří se tomu věnují více než rok, takže mohou s touto prací vystoupit jako s maturitní prací."
Na soutěž si troufl třeba i student prvního ročníku Strojírenství Jan Kotula z Havířova, který jako samouk postavil ze stavebnice Průši 3D tiskárnu.
Oleg Pasz, vyučující: "Ta jeho SOČka byla o tom, jakým způsobem tu tiskárnu doma využívá. Vytiskl si různé součástky, konkrétně držák na saponáty a držák na kamery, které prezentoval v té své práci."
Okresní a krajská kola proběhnou distančně v průběhu dubna a května, celostátní přehlídka je naplánovaná na polovinu června.
---
Pandemie zasáhla do života každému. Někomu hlavně v osobním životě, ale mnohým změnila i práci. Je to i případ Marka Žukowskeho kaplana Městské nemocnice Ostrava, ze kterého se kvůli zákazu návštěv stal jakýsi prostředník mezi nemocnými a rodinou. Častěji si s ním povídají i přetížení zdravotníci.
Možná víte, že součástí Městské nemocnice Ostrava je i kaple, kterou mohou nemocní kdykoliv využívat a jsou v ní i pravidelné bohoslužby. Už čtyři roky se o ni stará kaplan Marek Žukowski. Jeho hlavní prací je ale procházet nemocnicí a rozmlouvat s lidmi.
"Dobrý den, jak se dnes máte?" ptá se kaplan po vstupu do pokoje. "Je to dobré, včera mi bylo hůře," odpovídá pacientka.
V pandemické době, kdy je zákaz návštěv často vyřizuje pacientům vzkazy od jejich rodin. Nebojí se ani návštěv uzavřených covidových oddělení, kde rozmlouvá s pacienty, ale bohužel se v posledních měsících často setkává i s umírajícími.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Jsem v poslední době dalo by se říct takovým pošťákem. Vyřizuji pacientům vzkazy rodiny a pak zase od těch pacientů zpátky jejich blízkým."
Protiváhou návštěv nemocných jsou pak návštěvy porodnice, kde je to samozřejmě mnohem veselejší. V poslední době si také více povídá se zdravotníky, kteří nebyli zvyklý na tak častá setkání se smrtí.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Nejtěžší je to, že nevidí to světlo na konci tunelu. Nedávno mi říkala jedna sestra, že kdyby věděla, že to v květnu skončí, tak to zvládne, ale pořád nevidí, kdy už bude ten konec, kdy to bude lepší."
Je také zajímavé, že mnohem častěji než dříve se na kaplana obracejí lidé, kteří nejsou věřící. I krátká rozmluva jim pomáhá přečkat pobyt v nemocnici.
---
Knihovna Petra Bezruče letos neuspořádala kvůli pandemii koronaviru jedinou akci pro veřejnost v rámci Března – měsíce čtenářů. Ale dobrou zprávou aspoň je, že si sem lidé mohou přijít vypůjčit zásobu čtení, hudby i filmů. Zatím přes výdejní okénko.
Besedy, komponované pořady či přespávání v knihovně – těmito akcemi bývá každoročně březen nabitý. Už druhým rokem ale v nabídce tyto pořady chybí. Stejně, jako čtenáři chybí knihovně. V opavské Knihovně Petra Bezruče vloni přišli o tisíc čtenářů, polovina z nich byli ti nejmladší.
Zuzana Bornová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče, Opava: „Opravdu velký propad, který nás mrzí, jsme zaznamenali v generaci dětí do 15 let, kdy jsme díky uzavření nemohli pracovat s dětmi předškolního a mladšího školního věku.“
Teď se čtenáři opět začínají pomalu vracet. A to přes výdejní okénko, protože k regálům s knihami zatím kvůli opatřením nemohou. Zpočátku tady vyřizovali kolem stovky objednávek denně, teď jsou to tři až čtyři sta.
návštěvník knihovny P. Bezruče v Opavě: „Raději si vybírám knihy přímo z polic, než takto.“
Knihy si nejprve lidé vyberou v on-line katalogu, objednají si je, knihovnice je připraví a teprve potom si pro ně mohou přijít. Většinou je objednávka vyřízená ještě týž den.
Michaela Hrbáčová, vedoucí odd. pro dospělé, Knihovna Petra Bezruče, Opava „Lidé, kteří nemají přístup na internet si mohou objednávat telefonicky nebo prostřednicvím e-mailu.
Novinkou je sběrný box na knihy, kde mohou lidé odložit ty, které už nepotřebují. Pracovníci knihovny je protřídí. Ve fondu knihovny nechají ty, které tam chybí. Ostatní předají neziskovým organizacím, nebo také do knihovničky v opavských? Sadech Svobody.
---
Přestože současná doba zatím nepřeje výletům a návštěvám památek, na oddělení kultury v Bruntále se rodí zajímavé projekty pro budoucnost. Trasy za poznáním městem i jeho okolím si kladou za cíl opětovný rozvoj cestovního ruchu i zpestření života místních obyvatel. První náměty jsou již připraveny.
Světlo světa již spatřila projektová příprava devíti naučných i zábavných tras.
Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jsou různě po městě Bruntále, jsou tematicky zaměřené, jsou sportovní, historické, technické anebo krásné zahradní akce.
Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Z pohledu města můžu opravdu říct, že je to jeden z dalších velmi dobrých projektů naší paní koordinátorky pro cestovní ruch, paní Konečné.“
Konkrétní trasy zahrnují známá i neznámá místa, památky a atraktivity regionu. Důležitá je skutečnost, že jsou mezi nimi i trasy rodinné a trasy pro méně zdatné, seniory a podobně.
Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jeden z projektů, je zpřístupnění bašty a okolí zahrady, kdy bychom baštu rádi opravili, zrekonstruovali, otevřeli ji veřejnosti a turistům."
Velmi zajímavá stezka lokalitou Uhlířského vrchu počítá i s novým okruhem s vyhlídkami. Jedna z tras využívá i geologické zajímavosti regionu.
Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jedná se o spolupráci s Krajinou břidlice, kdy bychom chtěli zpřístupnit a propagovat naše sopky, které tady máme."
Nic však nevznikne okamžitě. Od námětu k realizaci čekají město důležité a nutné kroky.
Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Nejprve se musí udělat projekt, projektová dokumentace, musí se sehnat finance a následně teprve realizace.“
Celý záměr bude realizován v postupných krocích a přáním města je i to, aby se tak stalo v co nejkratším čase.
---
Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.
V Ostravě-Porubě v těchto dnech zachraňují stromy napadené jmelím. Šedesát vytipovaných stromů v 1., 2., a 3. stavebním obvodu prochází speciálními postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”
Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.
Václav Drhlík, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému."
Aleš Država Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”
Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny.
Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.
---
Střední průmyslová škola Karviná se i letos zapojila do prestižní celostátní soutěže nazvané Středoškolská odborná činnost. Studenti měli jedinečnou příležitost vybrat si jeden z 18. oborů, vytvořit svůj projekt a obhájit ho před odbornou porotou.
Středoškolská odborná činnost - prestižní celorepubliková soutěž s mnohaletou tradicí pro studenty, dává jedinečnou příležitost všem ověřit si své znalosti a do detailů vypracovat samostatnou práci, kterou pak každý sám obhajuje před odbornou porotou. Letos na dálku, online. Na Střední průmyslové škole byl i tak o ní velký zájem.
Česlava Lukaštíková, ředitelka SPŠ Karviná: "Je to moc příjemné, protože je to takové osvěžení v této nepříjemné době, něco nového se dozví, studenti pookřejí, protože se mezi sebou slyší, vidí napříč třídami, protože to není jako výuka, kdy to probíhá v rámci jedné třídy, v tom je to výborné, že jsou tam napříč ročníkem, školou."
Vyypracované projekty se studentům hodí i k maturitním zkouškám
Martin Kijonka, vyučující oboru IT: "Někteří studenti čtvrtých ročníků použijí tuto práci, protože někteří se tomu věnují více než rok, takže mohou s touto prací vystoupit jako s maturitní prací."
Na soutěž si troufl třeba i student prvního ročníku Strojírenství Jan Kotula z Havířova, který jako samouk postavil ze stavebnice Průši 3D tiskárnu.
Oleg Pasz, vyučující: "Ta jeho SOČka byla o tom, jakým způsobem tu tiskárnu doma využívá. Vytiskl si různé součástky, konkrétně držák na saponáty a držák na kamery, které prezentoval v té své práci."
Okresní a krajská kola proběhnou distančně v průběhu dubna a května, celostátní přehlídka je naplánovaná na polovinu června.
---
Pandemie zasáhla do života každému. Někomu hlavně v osobním životě, ale mnohým změnila i práci. Je to i případ Marka Žukowskeho kaplana Městské nemocnice Ostrava, ze kterého se kvůli zákazu návštěv stal jakýsi prostředník mezi nemocnými a rodinou. Častěji si s ním povídají i přetížení zdravotníci.
Možná víte, že součástí Městské nemocnice Ostrava je i kaple, kterou mohou nemocní kdykoliv využívat a jsou v ní i pravidelné bohoslužby. Už čtyři roky se o ni stará kaplan Marek Žukowski. Jeho hlavní prací je ale procházet nemocnicí a rozmlouvat s lidmi.
"Dobrý den, jak se dnes máte?" ptá se kaplan po vstupu do pokoje. "Je to dobré, včera mi bylo hůře," odpovídá pacientka.
V pandemické době, kdy je zákaz návštěv často vyřizuje pacientům vzkazy od jejich rodin. Nebojí se ani návštěv uzavřených covidových oddělení, kde rozmlouvá s pacienty, ale bohužel se v posledních měsících často setkává i s umírajícími.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Jsem v poslední době dalo by se říct takovým pošťákem. Vyřizuji pacientům vzkazy rodiny a pak zase od těch pacientů zpátky jejich blízkým."
Protiváhou návštěv nemocných jsou pak návštěvy porodnice, kde je to samozřejmě mnohem veselejší. V poslední době si také více povídá se zdravotníky, kteří nebyli zvyklý na tak častá setkání se smrtí.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Nejtěžší je to, že nevidí to světlo na konci tunelu. Nedávno mi říkala jedna sestra, že kdyby věděla, že to v květnu skončí, tak to zvládne, ale pořád nevidí, kdy už bude ten konec, kdy to bude lepší."
Je také zajímavé, že mnohem častěji než dříve se na kaplana obracejí lidé, kteří nejsou věřící. I krátká rozmluva jim pomáhá přečkat pobyt v nemocnici.
---
Knihovna Petra Bezruče letos neuspořádala kvůli pandemii koronaviru jedinou akci pro veřejnost v rámci Března – měsíce čtenářů. Ale dobrou zprávou aspoň je, že si sem lidé mohou přijít vypůjčit zásobu čtení, hudby i filmů. Zatím přes výdejní okénko.
Besedy, komponované pořady či přespávání v knihovně – těmito akcemi bývá každoročně březen nabitý. Už druhým rokem ale v nabídce tyto pořady chybí. Stejně, jako čtenáři chybí knihovně. V opavské Knihovně Petra Bezruče vloni přišli o tisíc čtenářů, polovina z nich byli ti nejmladší.
Zuzana Bornová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče, Opava: „Opravdu velký propad, který nás mrzí, jsme zaznamenali v generaci dětí do 15 let, kdy jsme díky uzavření nemohli pracovat s dětmi předškolního a mladšího školního věku.“
Teď se čtenáři opět začínají pomalu vracet. A to přes výdejní okénko, protože k regálům s knihami zatím kvůli opatřením nemohou. Zpočátku tady vyřizovali kolem stovky objednávek denně, teď jsou to tři až čtyři sta.
návštěvník knihovny P. Bezruče v Opavě: „Raději si vybírám knihy přímo z polic, než takto.“
Knihy si nejprve lidé vyberou v on-line katalogu, objednají si je, knihovnice je připraví a teprve potom si pro ně mohou přijít. Většinou je objednávka vyřízená ještě týž den.
Michaela Hrbáčová, vedoucí odd. pro dospělé, Knihovna Petra Bezruče, Opava „Lidé, kteří nemají přístup na internet si mohou objednávat telefonicky nebo prostřednicvím e-mailu.
Novinkou je sběrný box na knihy, kde mohou lidé odložit ty, které už nepotřebují. Pracovníci knihovny je protřídí. Ve fondu knihovny nechají ty, které tam chybí. Ostatní předají neziskovým organizacím, nebo také do knihovničky v opavských? Sadech Svobody.
---
Přestože současná doba zatím nepřeje výletům a návštěvám památek, na oddělení kultury v Bruntále se rodí zajímavé projekty pro budoucnost. Trasy za poznáním městem i jeho okolím si kladou za cíl opětovný rozvoj cestovního ruchu i zpestření života místních obyvatel. První náměty jsou již připraveny.
Světlo světa již spatřila projektová příprava devíti naučných i zábavných tras.
Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jsou různě po městě Bruntále, jsou tematicky zaměřené, jsou sportovní, historické, technické anebo krásné zahradní akce.
Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Z pohledu města můžu opravdu říct, že je to jeden z dalších velmi dobrých projektů naší paní koordinátorky pro cestovní ruch, paní Konečné.“
Konkrétní trasy zahrnují známá i neznámá místa, památky a atraktivity regionu. Důležitá je skutečnost, že jsou mezi nimi i trasy rodinné a trasy pro méně zdatné, seniory a podobně.
Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jeden z projektů, je zpřístupnění bašty a okolí zahrady, kdy bychom baštu rádi opravili, zrekonstruovali, otevřeli ji veřejnosti a turistům."
Velmi zajímavá stezka lokalitou Uhlířského vrchu počítá i s novým okruhem s vyhlídkami. Jedna z tras využívá i geologické zajímavosti regionu.
Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jedná se o spolupráci s Krajinou břidlice, kdy bychom chtěli zpřístupnit a propagovat naše sopky, které tady máme."
Nic však nevznikne okamžitě. Od námětu k realizaci čekají město důležité a nutné kroky.
Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Nejprve se musí udělat projekt, projektová dokumentace, musí se sehnat finance a následně teprve realizace.“
Celý záměr bude realizován v postupných krocích a přáním města je i to, aby se tak stalo v co nejkratším čase.
---
