Nový Jičín navštívil pravnuk zdejšího rodáka, slavného polárníka Eduarda Orla. Ocenil, že se zde památka na jeho předka připomíná a přislíbil možnost zapůjčení obrazů a dalších artefaktů, které má po svém pradědovi.
Důstojník rakouského námořnictva a polárník Eduard Orel, novojičínský rodák, se před 150 lety vydal na vědeckou expedici, která v Severním ledovém oceánu objevila Zemi Františka Josefa. Po návratu byl císařem povýšen do rytířského stavu. V Novém Jičíně jej připomíná pamětní deska na rodném domě a malá expozice v muzeu. Tato místa teď navštívil polárníkův potomek - pravnuk, který žije v Německu.
Wolfgang Ladenbauer, pravnuk Eduarda Orla: “Je to pro mě velmi emotivní být tady. Je to velmi silný zážitek. Jsem pyšný na to, že můj praděda tu má takové postavení a je tu známý.”
Eduard Orel zemřel před 130 lety poblíž italského Terstu. Zástupci Muzea Novojičínska teď s kolegy z Itálie a Vídně jednají o možnostech spolupráce na prezentaci novojičínského rodáka.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Připravujeme výstavní projekty. Dokonce jsme se dohodli na tom, že předají autorská práva na české vydání knížky o našem rodákovi Eduardu Orlovi, včetně jeho deníku, který je dnes uchováván ve Vojenském historickém muzeu ve Vídni.”
Pravnuk Eduarda Orla Wolfgang Ladenbauer připustil možnost, že by obrazy a další artefakty, které má po svém pradědovi, zapůjčil k vystavení do pradědova rodiště.
---
Celiakie, tedy alergie na lepek trápí stále více lidí a reagují na to už i školní jídelny. V Ostravě se nyní konal na Střední zdravotnické škole kurz, které kuchaře a kuchařky na vaření bez lepku připravují. Lídrem je ale Opava, kde už si děti mohou dietní jídlo ve škole dát.
Lidí, nemocných celiakií je podle odhadů asi dvakrát více, než před 20 lety. Toto onemocnění je neléčitelné a jedinou možností, jak se vyhnout zdravotním komplikacím, je celoživotní dieta. Řešení hledají i školní jídelny a zařízení, kde dětem umějí připravit dietní jídlo, přibývá. Střední zdravotnická škola v Ostravě uspořádala pro školní kuchaře a kuchařky kurz.
Věra Hoblíková, šéfkuchařka ZŠS Opava: "Bezlepkově lze i péct, takže jsme např. připravili bezlepkové muffiny, kterou jsou s těmi klasickými srovnatelné."
Vzorem pro školní jídelny může být Zařízení školního stravování Opava, kde chystají denně asi 50 bezlepkových obědů.
Dalibor Zeman, ředitel Zařízení školního stravování Opava: "My jsme u nás v Opavě už k tomu přistoupili. Předloni jsme udělali dietní linku a vaříme bezlepkovou stravu pro asi 50 strávníků, žáků základních škol a výjimečně i mateřských škol."
Kuchaři se učili na kurzu několik jídel a nebyly to jen obědy. Děti si určitě pochutnají.
Kamila Bolechová, lektorka SZŠ a Vyšší odborné školy zdravotnické Ostrava, nutriční terapeutka: "Kuchaři a šéfkuchaři znají svou klientelu a vědí, co ty děti mají rády a my, jako nutriční specialisté jsme od toho, abychom ohlídali, že opravdu je tohle bezlepkový pokrm, vhodný pro celiaka."
Jedním z důležitých cílů bezlepkové přípravy jídel ve školních jídelnách je začlenit nemocné děti mezi vrstevníky i při obědech a tím podpořit jejich pozitivní psychický vývoj.
---
Na šest desítek ukrajinských pacientů vyhledalo během března ošetření ve Slezské nemocnici. S dorozumíváním pomáhají jejich krajané, kteří tady dlouhodobě pracují. Nemocnice zřídila také nonstop linku, na kterou se mohou uprchlíci obrátit o radu. Komunikovat mohou v mateřském jazyce.
Lékař Vasyl Rishko je jedním z 16 ukrajinských zaměstnanců ve Slezské nemocnici. Půl roku pracuje na zdejším interním oddělení. Díky výborné češtině teď také překládá uprchlíkům, kteří potřebují řešit své zdravotní problémy. Třeba s tlakem, se srdcem či cukrovkou.
Vasyl Rishko, lékař, interní odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Teď pomáháme i kolegům, kteří jsou na příjmové ambulanci. Když je potřeba něco přeložit.“
Protože na dětském oddělení žádný ukrajinský lékař či zdravotník nepracuje, musí si tady vystačit sami. S rodiči ošetřovaných dětí se dorozumívají hned několika jazyky.
Alina, matka hospitalizované dívky: „Mluvíme trochu česky, trochu ukrajinsky a rusky. Občas sem přijde tlumočník.“
Své místo zde ale mají také překladače a slovníky.
Lucie Kukučková Bortlíková, lékařka, Slezská nemocnice v Opavě: „Já jsem si vytiskla česko-ukrajinský slovník, kde mám základní lékařské fráze, které se mi hodí.
Právě na dětské oddělení mířila většina z 58 pacientů, které během uplynulých dvou týdnů ve Slezské nemocnici ošetřili.
Dalibor Hudec, primář, dětské odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastějším důvodem hospitalizací jsou průjmová onemocnění a zvracení. Pak horečky a nemoci dýchacích cest.“
Kromě dětského oddělení registrovali pacienty z řad ukrajinských uprchlíků také na interně, gynekologii a chirurgii. Jedna ukrajinská žena se tady musela podrobit operaci.
Milan Lerch, zástupce primáře, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacientka, která byla došetřena ještě v Kyjevě pro nádor tlustého střeva. Tam již nestihla operaci. Takže přijela k nám a my jsme tuto pacientku odoperovali.“
Slezská nemocnice má na svých webových stránkách pro Ukrajince návod, jak postupovat v případě, že potřebují ošetřit.
Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My jsme zřídili konkrétní telefonní linku, která je v provozu 24 hodin denně. Tuto linku řídí ukrajinský zdravotník, který doporučuje pacientům přímý kontakt na konkrétní oddělení.“
Orientaci v areálu nemocnice umožnují cedule přeložené do ukrajinštiny. Přeloženy tady mají také potřebné dokumenty, které s ošetřením či hospitalizací souvisejí.
---
V Ostravě-Porubě se chýlí ke konci komplexní rekonstrukce bytového domu Oblouk. V létě na ni naváže úprava předprostoru a poté se Oblouk opět stane reprezentativní bránou do této městské části Ostravy.
Po zimě se opět naplno rozjely venkovní práce na rekonstrukci bytového domu Oblouk v Ostravě-Porubě. Momentálně se opravuje fasáda druhé poloviny většího z podjezdů, což částečně omezuje dopravu. Jezdí se kyvadlově a provoz řídí semafory.
Petra Brodová (ANO). místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “V loňském roce nám trošku postup prací zdržela nemožnost provést všechny plánované uzavírky obou podjezdů.”
Rekonstrukce Oblouku je komplexní. Probíhá jak spodní hydroizolace stavby, tak výměna původní plechové střešní krytiny za keramické desky typu bobrovka.
Petra Brodová (ANO). místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Provádí se sanace sklepních prostor, zateplení půdy, výměna případně napadených prvků krovu a samozřejmě se očistí celá fasáda a restaurují se zdobné prvky z grafitu a lunety.”
Veškeré práce by měly skončit na přelomu května a června a ihned poté se začne upravovat předprostor Oblouku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “V tom předprostoru by se měly kompletně zrekonstruovat zpevněné plochy, dále by tam měly proběhnout nové výsadby Měla by tam proběhnout také výměna mobiliáře.”
Výstavba Oblouku byla zahájena v červnu roku . Hlavní průčelí stavby bylo navrženo tak, aby připomínalo v Petrohradě. Od roku 2008 je Oblouk kulturní památkou.
---
Ostravská univerzita má maximální podporu města i kraje ve snaze otevřít nový obor zubní lékařství. Do budoucna by to mohlo vyřešit velký nedostatek zubařů v našem regionu. Lékařská fakulta se snaží všechna povolení stihnout už na příští akademický rok.
Asi každý z MS kraje zná někoho, kdo nemůže sehnat zubaře a pokud má nějaký problém, musí vystát mnohahodinovou frontu na zubní pohotovosti. Nedostatek zubařů by mohl vyřešit nový obor na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Škola o jeho zřízení usiluje už od loňska a letos v lednu už odevzdala akreditační spis k hodnocení.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OÚ: "Naše lékařská fakulta to bere jako své poslání a splnění společenské poptávky obyvatel našeho kraje, protože se setkáváme s tím, že ať už občané, tak pojišťovny i poskytovatelé péče vnímají to, že je velký nedostatek zubařských kapacit."
Náklady na vybudování zázemí a přípravu výuky jsou odhadovány na více než 40 milionů korun. MS kraj i Ostrava jsou ale připraveni se o náklady s univerzitou podělit. Kraj dá 14 milionů a stejnou částku schválilo i město.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Bude to především na nákup přístrojového vybavení a dalších položek, které jsou v té žádosti uvedeny. Ta podpora je rozložena do tří let."
Snahou univerzity je, aby první studenti nastoupili už na podzim. Mělo by jít o 15 žáků. V dalších letech by to mělo být asi 20 budoucích zubařů ročně. Projekt kupodivu nezískal podporu stomatologické komory, která má obavy z nedostatku kvalitních pedagogů z řad docentů a profesorů. Další jednání komory bude v červnu.
---
Završit taneční lekce slavnostní kolonou je u nás běžným zvykem. Nicméně naprosto výjimečně ji vnímají žáci se zdravotním postižením novojičínského odborného učiliště a praktické školy. Na parketu dali polonézu i country tance.
Odborné učiliště a praktická škola v Novém Jičíně má 88 žáků se zdravotním postižením se speciálními vzdělávacími potřebami. Učí se na kuchaře nebo zahradníky. Před několika měsíci se v hodinách tělesné výchovy vrhli do tančení, spolu s asistenty a pedagogy nacvičili 11 tanců a své úsilí zakončili slavnostní kolonou.
Eva Svobodová, učitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Máme tam něco z latinskoamerických tanců, něco z klasických společenských standardních tanců, tak snad si všichni přijdou na své. Samozřejmě jsem nezapomněli ani na country tance a určitě se snažíme zahájit polonézou, což je to nejslavnostnější, co může být.”
žáci školy:
“Pro mě je nejoblíbenější macarena a nejtěžší je country.”
“Můj oblíbený tanec je hlavně polka a valčík.”
Ilona Šustalová, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Nejpodstatnější je, že naši žáci se nemohou takhle kolony normálně zúčastnit, nemají šanci, takže oni rodiče prožijí něco, co se jim nepodaří a co běžné běžné děti mají normálně.”
Součástí oficiálního programu bylo i předávání voničky a růže jako projev vzájemné pozornosti, že spolu páry vydržely tancovat a že to nevzdaly.
---
Nový Jičín navštívil pravnuk zdejšího rodáka, slavného polárníka Eduarda Orla. Ocenil, že se zde památka na jeho předka připomíná a přislíbil možnost zapůjčení obrazů a dalších artefaktů, které má po svém pradědovi.
Důstojník rakouského námořnictva a polárník Eduard Orel, novojičínský rodák, se před 150 lety vydal na vědeckou expedici, která v Severním ledovém oceánu objevila Zemi Františka Josefa. Po návratu byl císařem povýšen do rytířského stavu. V Novém Jičíně jej připomíná pamětní deska na rodném domě a malá expozice v muzeu. Tato místa teď navštívil polárníkův potomek - pravnuk, který žije v Německu.
Wolfgang Ladenbauer, pravnuk Eduarda Orla: “Je to pro mě velmi emotivní být tady. Je to velmi silný zážitek. Jsem pyšný na to, že můj praděda tu má takové postavení a je tu známý.”
Eduard Orel zemřel před 130 lety poblíž italského Terstu. Zástupci Muzea Novojičínska teď s kolegy z Itálie a Vídně jednají o možnostech spolupráce na prezentaci novojičínského rodáka.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Připravujeme výstavní projekty. Dokonce jsme se dohodli na tom, že předají autorská práva na české vydání knížky o našem rodákovi Eduardu Orlovi, včetně jeho deníku, který je dnes uchováván ve Vojenském historickém muzeu ve Vídni.”
Pravnuk Eduarda Orla Wolfgang Ladenbauer připustil možnost, že by obrazy a další artefakty, které má po svém pradědovi, zapůjčil k vystavení do pradědova rodiště.
---
Celiakie, tedy alergie na lepek trápí stále více lidí a reagují na to už i školní jídelny. V Ostravě se nyní konal na Střední zdravotnické škole kurz, které kuchaře a kuchařky na vaření bez lepku připravují. Lídrem je ale Opava, kde už si děti mohou dietní jídlo ve škole dát.
Lidí, nemocných celiakií je podle odhadů asi dvakrát více, než před 20 lety. Toto onemocnění je neléčitelné a jedinou možností, jak se vyhnout zdravotním komplikacím, je celoživotní dieta. Řešení hledají i školní jídelny a zařízení, kde dětem umějí připravit dietní jídlo, přibývá. Střední zdravotnická škola v Ostravě uspořádala pro školní kuchaře a kuchařky kurz.
Věra Hoblíková, šéfkuchařka ZŠS Opava: "Bezlepkově lze i péct, takže jsme např. připravili bezlepkové muffiny, kterou jsou s těmi klasickými srovnatelné."
Vzorem pro školní jídelny může být Zařízení školního stravování Opava, kde chystají denně asi 50 bezlepkových obědů.
Dalibor Zeman, ředitel Zařízení školního stravování Opava: "My jsme u nás v Opavě už k tomu přistoupili. Předloni jsme udělali dietní linku a vaříme bezlepkovou stravu pro asi 50 strávníků, žáků základních škol a výjimečně i mateřských škol."
Kuchaři se učili na kurzu několik jídel a nebyly to jen obědy. Děti si určitě pochutnají.
Kamila Bolechová, lektorka SZŠ a Vyšší odborné školy zdravotnické Ostrava, nutriční terapeutka: "Kuchaři a šéfkuchaři znají svou klientelu a vědí, co ty děti mají rády a my, jako nutriční specialisté jsme od toho, abychom ohlídali, že opravdu je tohle bezlepkový pokrm, vhodný pro celiaka."
Jedním z důležitých cílů bezlepkové přípravy jídel ve školních jídelnách je začlenit nemocné děti mezi vrstevníky i při obědech a tím podpořit jejich pozitivní psychický vývoj.
---
Na šest desítek ukrajinských pacientů vyhledalo během března ošetření ve Slezské nemocnici. S dorozumíváním pomáhají jejich krajané, kteří tady dlouhodobě pracují. Nemocnice zřídila také nonstop linku, na kterou se mohou uprchlíci obrátit o radu. Komunikovat mohou v mateřském jazyce.
Lékař Vasyl Rishko je jedním z 16 ukrajinských zaměstnanců ve Slezské nemocnici. Půl roku pracuje na zdejším interním oddělení. Díky výborné češtině teď také překládá uprchlíkům, kteří potřebují řešit své zdravotní problémy. Třeba s tlakem, se srdcem či cukrovkou.
Vasyl Rishko, lékař, interní odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Teď pomáháme i kolegům, kteří jsou na příjmové ambulanci. Když je potřeba něco přeložit.“
Protože na dětském oddělení žádný ukrajinský lékař či zdravotník nepracuje, musí si tady vystačit sami. S rodiči ošetřovaných dětí se dorozumívají hned několika jazyky.
Alina, matka hospitalizované dívky: „Mluvíme trochu česky, trochu ukrajinsky a rusky. Občas sem přijde tlumočník.“
Své místo zde ale mají také překladače a slovníky.
Lucie Kukučková Bortlíková, lékařka, Slezská nemocnice v Opavě: „Já jsem si vytiskla česko-ukrajinský slovník, kde mám základní lékařské fráze, které se mi hodí.
Právě na dětské oddělení mířila většina z 58 pacientů, které během uplynulých dvou týdnů ve Slezské nemocnici ošetřili.
Dalibor Hudec, primář, dětské odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastějším důvodem hospitalizací jsou průjmová onemocnění a zvracení. Pak horečky a nemoci dýchacích cest.“
Kromě dětského oddělení registrovali pacienty z řad ukrajinských uprchlíků také na interně, gynekologii a chirurgii. Jedna ukrajinská žena se tady musela podrobit operaci.
Milan Lerch, zástupce primáře, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacientka, která byla došetřena ještě v Kyjevě pro nádor tlustého střeva. Tam již nestihla operaci. Takže přijela k nám a my jsme tuto pacientku odoperovali.“
Slezská nemocnice má na svých webových stránkách pro Ukrajince návod, jak postupovat v případě, že potřebují ošetřit.
Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My jsme zřídili konkrétní telefonní linku, která je v provozu 24 hodin denně. Tuto linku řídí ukrajinský zdravotník, který doporučuje pacientům přímý kontakt na konkrétní oddělení.“
Orientaci v areálu nemocnice umožnují cedule přeložené do ukrajinštiny. Přeloženy tady mají také potřebné dokumenty, které s ošetřením či hospitalizací souvisejí.
---
V Ostravě-Porubě se chýlí ke konci komplexní rekonstrukce bytového domu Oblouk. V létě na ni naváže úprava předprostoru a poté se Oblouk opět stane reprezentativní bránou do této městské části Ostravy.
Po zimě se opět naplno rozjely venkovní práce na rekonstrukci bytového domu Oblouk v Ostravě-Porubě. Momentálně se opravuje fasáda druhé poloviny většího z podjezdů, což částečně omezuje dopravu. Jezdí se kyvadlově a provoz řídí semafory.
Petra Brodová (ANO). místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “V loňském roce nám trošku postup prací zdržela nemožnost provést všechny plánované uzavírky obou podjezdů.”
Rekonstrukce Oblouku je komplexní. Probíhá jak spodní hydroizolace stavby, tak výměna původní plechové střešní krytiny za keramické desky typu bobrovka.
Petra Brodová (ANO). místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Provádí se sanace sklepních prostor, zateplení půdy, výměna případně napadených prvků krovu a samozřejmě se očistí celá fasáda a restaurují se zdobné prvky z grafitu a lunety.”
Veškeré práce by měly skončit na přelomu května a června a ihned poté se začne upravovat předprostor Oblouku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “V tom předprostoru by se měly kompletně zrekonstruovat zpevněné plochy, dále by tam měly proběhnout nové výsadby Měla by tam proběhnout také výměna mobiliáře.”
Výstavba Oblouku byla zahájena v červnu roku . Hlavní průčelí stavby bylo navrženo tak, aby připomínalo v Petrohradě. Od roku 2008 je Oblouk kulturní památkou.
---
Ostravská univerzita má maximální podporu města i kraje ve snaze otevřít nový obor zubní lékařství. Do budoucna by to mohlo vyřešit velký nedostatek zubařů v našem regionu. Lékařská fakulta se snaží všechna povolení stihnout už na příští akademický rok.
Asi každý z MS kraje zná někoho, kdo nemůže sehnat zubaře a pokud má nějaký problém, musí vystát mnohahodinovou frontu na zubní pohotovosti. Nedostatek zubařů by mohl vyřešit nový obor na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Škola o jeho zřízení usiluje už od loňska a letos v lednu už odevzdala akreditační spis k hodnocení.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OÚ: "Naše lékařská fakulta to bere jako své poslání a splnění společenské poptávky obyvatel našeho kraje, protože se setkáváme s tím, že ať už občané, tak pojišťovny i poskytovatelé péče vnímají to, že je velký nedostatek zubařských kapacit."
Náklady na vybudování zázemí a přípravu výuky jsou odhadovány na více než 40 milionů korun. MS kraj i Ostrava jsou ale připraveni se o náklady s univerzitou podělit. Kraj dá 14 milionů a stejnou částku schválilo i město.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Bude to především na nákup přístrojového vybavení a dalších položek, které jsou v té žádosti uvedeny. Ta podpora je rozložena do tří let."
Snahou univerzity je, aby první studenti nastoupili už na podzim. Mělo by jít o 15 žáků. V dalších letech by to mělo být asi 20 budoucích zubařů ročně. Projekt kupodivu nezískal podporu stomatologické komory, která má obavy z nedostatku kvalitních pedagogů z řad docentů a profesorů. Další jednání komory bude v červnu.
---
Završit taneční lekce slavnostní kolonou je u nás běžným zvykem. Nicméně naprosto výjimečně ji vnímají žáci se zdravotním postižením novojičínského odborného učiliště a praktické školy. Na parketu dali polonézu i country tance.
Odborné učiliště a praktická škola v Novém Jičíně má 88 žáků se zdravotním postižením se speciálními vzdělávacími potřebami. Učí se na kuchaře nebo zahradníky. Před několika měsíci se v hodinách tělesné výchovy vrhli do tančení, spolu s asistenty a pedagogy nacvičili 11 tanců a své úsilí zakončili slavnostní kolonou.
Eva Svobodová, učitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Máme tam něco z latinskoamerických tanců, něco z klasických společenských standardních tanců, tak snad si všichni přijdou na své. Samozřejmě jsem nezapomněli ani na country tance a určitě se snažíme zahájit polonézou, což je to nejslavnostnější, co může být.”
žáci školy:
“Pro mě je nejoblíbenější macarena a nejtěžší je country.”
“Můj oblíbený tanec je hlavně polka a valčík.”
Ilona Šustalová, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Nejpodstatnější je, že naši žáci se nemohou takhle kolony normálně zúčastnit, nemají šanci, takže oni rodiče prožijí něco, co se jim nepodaří a co běžné běžné děti mají normálně.”
Součástí oficiálního programu bylo i předávání voničky a růže jako projev vzájemné pozornosti, že spolu páry vydržely tancovat a že to nevzdaly.
---
