V Nových Heřminovech na Bruntálsku v sobotu proběhlo referendum o protipovodňové přehradě, která má zatopit část obce. Lidé od rána hlasovali o tom, jestli souhlasí se záměrem vybudovat protipovodňová opatření včetně vodního díla. Tentokrát dali přehradě zelenou.
Referendum o přehradě proběhlo už v roce 2008, tehdy byli lidé proti. Dnes se situace změnila a nálada v obci je úplně jiná.
Michaela Hermanová (Nezávislí), starostka Nových Heřminov: “Lidé si uvědomují, proč tohle místní referendum probíhá a mají zájem o změnu. V obci je 281 oprávněných osob, které můžou v místním referendu hlasovat a aby bylo referendum platné, tak je potřeba, aby se zúčastnilo minimálně 35 procent občanů, kteří mají právo hlasovat.”
Tedy zhruba 98 lidí, pro stavbu přehrady nakonec hlasovalo 127 ze 146 občanů, kteří se referenda zúčastnili.
anketa: obyvatelé Nových Heřminov: “Jsem hlavně pro protipovodňová opatření v obci, protože ta hrázička, co teď máme vydržela do nějakých 9 večer toho osudného večera.”
“Měla jsem jasno, určitě. Pro.”
“Určitě pro přehradu jo.”
“Ano, samozřejmě.”
“Myslím si, že jsem tady dneska stejně jako všichni ostatní, aby jsme zrušili něco, co bylo ohromný nesmysl.”
Vodní dílo Nové Heřminovy by mělo ochránit obce a města pod přehradou od Zátora až po Opavu.
Stavba by měla začít za dva roky a skončit v roce 2032. Zpozdit by ji mohla žaloba organizace Děti země, o které soud rozhodne začátkem května.
---
Salvy ze samopalů a výstřely z děl se v sobotu rozléhaly bermou řeky Ostravice. V rámci oslav osmdesátého výročí osvobození města se na nábřeží odehrála bitva mezi německou, Rudou a československou armádou. Neobvyklá podívaná opět přilákala tisíce diváků.
Dvě desítky kusů vojenské techniky a přes dvě stě členů klubů vojenské historie obsadilo v sobotu pravý břeh řeky Ostravice u Sýkorova mostu. Velká bitva napodobila postup při osvobozování Ostravy a porážku Němců prchajících na Slezskou stranu města.
Viktor Grossmann, člen Klubu vojenské historie OSTWIND: „Uvidíte i množství bojové techniky, jako lehká obrněná vozidla německé provenience, samozřejmě sovětské stroje, československé a tak dále. My tedy jenom doufáme, že všechno proběhne tak, jak má, protože, jak říkám, některé kusy jsou opravdu originály, takže ty 80 let staré motory ne vždycky naskočí na první dobrou."
anketa, diváci: „Docela se na to těšíme. Tady syn se těší na vojnu, chce být jako vojákem, takže pro něj je to nějaká inspirace, a my teď obdivujeme jejich outfity."
Bohatý program nabídl taky Slezskoostravský hrad a předhradí, kde se usídlily nejen historické vojenské tábory.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: „Máte tady možnost srovnat ten kontrast té historické techniky, která se tady nachází a kterou uvidíme i v rámci těch dynamických ukázek. Pak tady vidíte tu moderní techniku, která dnes tvoří výzbroj Armády České republiky jako takové a kterou využíváme."
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „Není to poslední akce. Ta úplně poslední bude 30. dubna, a to samotný den osvobození, kdy proběhne tradiční pietní akt v Komenského sadech."
Na něj naváže ekumenická bohoslužba v kostele sv. Václava. Zájemce ale čekají v průběhu května ještě dvě přednášky a otevření dvou výstav.
---
Léčebné konopí mohou na chronickou bolest nově předepsat i praktičtí lékaři. Téma se stalo jedním z ústředních na letošním veletrhu konopí Konopex v Ostravě.
Od prvního dubna v Česku platí zásadní změna legislativy v oblasti léčebného konopí. To mohou nyní předepisovat i praktičtí lékaři, a to i osobám mladším 18cti let.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Máme za sebou 10 let léčby s konopím, přičemž nejrozvinutější oblast je léčba chronické bolesti. Troufám si říct, že to je dnes běžné léčivo, používané specialisty v oblasti léčby bolesti.“
Nejčastěji je konopí užíváno na neutišitelnou bolest ale také jako součást léčby rakoviny či následků roztroušené sklerózy. Předepisujících lékařů bylo zatím zhruba 250. Nyní se k nim přidají všeobecní praktici.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Dejme obvodním lékařům čas a nechme je seznámit s novým způsobem předepisování, nutností registrace – je tam samozřejmě nějaká administrativa.“
Téma se stalo jedním z ústředních na osmém ročníku veletrhu KONOPEX v Ostravě, poprvé pod záštitou primátora. Dorazilo zde přes 120 vystavovatelů z celého světa.
Veronika Flašková, moderátorka akce: „Rozšiřujeme povědomí o rostlině, jako takové, o tom, co všechno dokáže, protože už dávno to není symbol alternativy ale symbol budoucnosti. Můžeme z ní stavět domy, užívat ji v medicíně a právě tady na Konopexu všechny tyto světy propojujeme.“
Lékaři loni předepsali přibližně 319 kilogramů léčebného konopí a užívalo ho průměrně kolem 3300 pacientů měsíčně.
---
Životnost recidivistů na svobodě není příliš dlouhá. Ani 35letý muž z Ostravy se ze svobody dlouho neradoval, když po další sérii krádeží čeká na svůj 20 trest.
Přibližně tři měsíce sbírali policisté napříč Ostravou nejrůznější oznámení o trestných činech majetkového charakteru. Modus operandi se často lišilo. Na záběrech vidíte, jak s kumpánem odnáší lup z restaurace, kterou právě vykradli, v popelnicích.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté napříč Ostravou přijímali oznámení o vloupání do objektů či vozidel. Tyto oznámení se však lišily, neměly vždy stejný způsob provedení, a proto kriminalisté museli pracovat i s verzí, že se může jednat o více pachatelů. Zafungovala úzká spolupráce mezi kriminalisty, kteří vyhodnocovali poznatky, a postupně se jim začal vytvářet profil osoby pachatele."
K dopadení pachatele nakonec pomohla náhoda. Policisté z oddělení hlídkové služby zastavili v noci podezřelé auto s polskými značkami k běžné kontrole. Řidič měl zákaz řízení, auto bylo kradené a na falešných značkách. Muž byla zadržena a byly mu prokázány i další krádeže.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 7. oddělení obecné kriminality Ostrava zahájil trestní stíhání proti 35letému muži, kterému celkem prokázal více jak deset skutků. Stíhán je vazebně a hrozí mu až 3 roky vězení."
Škoda, kterou krádežemi pachatel způsobil přesahuje půl milionu. Věci prý prodával náhodným lidem, které samozřejmě nezná.
---
Literární klub, který v Novém Jičíně funguje téměř padesát let, vystoupil s premiérou nového pořadu. Věnován je rakouské císařovně Alžbětě. Do scénáře vložila autorka i verše, které Sisi sama napsala.
Myšlenku ztvárnit postavu Alžběty Bavorské nosila Jana Homolová, vedoucí novojičínského Literárního klubu, v hlavě mnoho let. Po té, co několikrát navštívila její muzeum ve Vídni a nastudovala dobové dokumenty, dozrál čas na vytvoření scénáře. Premiéra pořadu se v dubnu konala v knihovně.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu, autorka scénáře: “Sisi uslyší a uvidí diváci ve třech podobách, s jejími pohledy na svět, s myšlenkami a jejími pocity, za doprovodu císaře Františka Josefa I., hraběte Andrássyho a arcivévodkyně Žofie.”
Jiří Klein, Literární klub: “Mou rolí je postava Andrássyho, je to zajímavá postava uherského knížete, který se zamiloval do císařovny Sisi. A vlastně během představení budu mít celkem tři představitelky Sisi vedle sebe.
V podnázvu pořadu je uvedeno, že se nejedná o pohádku ani o legendu, ale jde o skutečný životní příběh dle dobových dokumentů i fikce.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu, autorka scénáře: “Dokonce mi přítel sehnal poetický deník Sisi, takže do scénáře jsem vložila přímo její verše. Jejím velkým vzorem byl německý romantický básník Heinrich Heine, ona se podle něj řídila, ale nikdy nedosáhla jeho dokonalosti.”
Představení v knihovně bylo vyprodáno, reprízu pořadu uvede Literární klub v zámku Kunín 7. června, a to i proto, že zde v tu dobu bude velkolepá výstava věnována Sisi.
---
Několik stovek nových stromů vysadili dobrovolníci, kteří se zúčastnili akce Stromy pro Javorník. V pátek své sazeničky zasadili studenti a v sobotu pak další dobrovolníci.
Zalesňování už několik let pořádají Biskupské lesy společně s Moravskoslezským krajem. Poté, co byl takto zalesněn Ondřejník, se akce přesunula pod Velký Javorník.
Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: "Letos se nacházíme na revíru Javorník, tedy stejně jako loni. Bylo zvykem dříve zalesňovat Ondřejník, který byl vlivem kalamity odlesněn dosti silně. Na druhou stranu Javorník dopadl v podstatě podobně. Takže momentálně jsme se přesunuli tady na ten Javorník, kde už zalesňování se pomalu taky dokončuje, čili předpokládáme, že tahle akce pro veřejnost je na Javorníku poslední. Budeme se potom asi přesouvat na další revíry. Dneska tady máme gymnázium z Frýdlantu nad Ostravicí, máme tady hotelovku z Frenštátu a teď ještě na závěr přijel gympl z Ostravy."
Dominik Snášel, student: “My jsme přijeli z Hotelové školy ve Frenštátě pod Radhoštěm. A co tu dneska děláme? Jak vidíte, sázíme stromky, což teda, jak už bylo řečeno, je akce, kterou pořádají Biskupské lesy a myslím si, že pro nás, pro žáky, ale i pro ostatní, i pro lesáky je to určitě super den a super zážitek."
Gabriela Regína Staňková, studentka: “Právě sázíme stromky, upřímně nevím jaké, abych řekla pravdu, ale snažíme se vlastně z kopečku odshora dolů. Je to dřina trošku, ale člověk se trošku uvolní, trošku prší, to nevadí samozřejmě a jinak taková pohoda."
Kristýna Mentziková, studentka: “My jsme přijeli z Lékařského a přírodovědného gymnázia Prigo z Ostravy a přijeli jsme sem dobrovolně sázet stromky a máme to jako školní akci. Přijeli jsme tady sadit jedle a buky, trochu jsme si mákli, ale myslím si, že všichni máme celkem dobrou fyzičku, takže jsme to v pohodě zvládli."
Vysazování stromů dobrovolníky podporuje Moravskoslezský kraj a partneři projektu.
Pavel Staněk (SPD, radní MSK pro životní prostředí: “Samozřejmě jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit této dnešní akce výsadby stromů zde na Velkém Javorníku. Účastnil jsem se toho tady zhruba někde před více než 40 lety, takže po 40 letech se pachatel vrací na místo činu. Tehdy taky jako student střední školy. A jsem rád, že na tuto akci dnes jelo téměř 170 studentů z okolních středních škol. Toto je jedna z akcí, která pomáhá přírodě, životnímu prostředí, neboť výsadba stromů a celkově zeleně je jeden v podstatě z nejjednodušších a nejpřirozenějších druhů, jak člověk může pečovat o přírodu. Neboť jak amazonské pralesy se nazývají plícemi zeměkoule, souvalské lesy jsou plícemi Evropy, tak je dobré, že i plíce České republiky nebo tohoto regionu pomáháme udržet zde."
Gabriela Macháčová, manažerka Horského hotelu Lorkova vila: “My jsme z Lorkovy vily a přišli jsme podpořit stromy pro Javorník už tradičně. Vnímáme to jako takový smysluplný způsob obnovy přírody, protože přece jenom i náš hotel se nachází přímo v lese a jak řekl jeden renomovaný časopis, kde máme taky nějakou prezentaci – Les v hotelu a hotel v lese, takže je to takové hezké gesto. My tu udržitelnost nevnímáme jenom jako gesto, protože to teďka takové trendy pořád používat – udržitelnost, udržitelnost – ale u nás je to opravdu na každém kroku. Jednak jsme obklopeni přírodou a sami využíváme spoustu přírodních zdrojů, od bylinkové zahrádky, vlastního zdroje, eliminace plastu a podobně. A tady tato akce je fajn i pro studenty, protože je to moc hezký edukační způsob, jak zapojit i děti do ochrany přírody."
Tereza Gregorová, marketingová specialistka, Fortemix: "Naše firma již po několikáté podpořila výsadbu stromů na Ondřejníku, nyní na Javorníku. Zajímáme se už odjakživa o ekologii, takže podporujeme veškeré tyto ekologické počiny. Aktivně se zapojují i naši zaměstnanci, kteří zasadili stovky, možná i tisíce stromů. A kromě této aktivity jsme se také zavázali, že za každý vyrobený metr čtvereční dlaždice vysadíme jeden strom v nepálských pralesech."
Po zalesnění Ondřejníku a Javorníků se přesune příští akce do další části Beskyd.
---
V Nových Heřminovech na Bruntálsku v sobotu proběhlo referendum o protipovodňové přehradě, která má zatopit část obce. Lidé od rána hlasovali o tom, jestli souhlasí se záměrem vybudovat protipovodňová opatření včetně vodního díla. Tentokrát dali přehradě zelenou.
Referendum o přehradě proběhlo už v roce 2008, tehdy byli lidé proti. Dnes se situace změnila a nálada v obci je úplně jiná.
Michaela Hermanová (Nezávislí), starostka Nových Heřminov: “Lidé si uvědomují, proč tohle místní referendum probíhá a mají zájem o změnu. V obci je 281 oprávněných osob, které můžou v místním referendu hlasovat a aby bylo referendum platné, tak je potřeba, aby se zúčastnilo minimálně 35 procent občanů, kteří mají právo hlasovat.”
Tedy zhruba 98 lidí, pro stavbu přehrady nakonec hlasovalo 127 ze 146 občanů, kteří se referenda zúčastnili.
anketa: obyvatelé Nových Heřminov: “Jsem hlavně pro protipovodňová opatření v obci, protože ta hrázička, co teď máme vydržela do nějakých 9 večer toho osudného večera.”
“Měla jsem jasno, určitě. Pro.”
“Určitě pro přehradu jo.”
“Ano, samozřejmě.”
“Myslím si, že jsem tady dneska stejně jako všichni ostatní, aby jsme zrušili něco, co bylo ohromný nesmysl.”
Vodní dílo Nové Heřminovy by mělo ochránit obce a města pod přehradou od Zátora až po Opavu.
Stavba by měla začít za dva roky a skončit v roce 2032. Zpozdit by ji mohla žaloba organizace Děti země, o které soud rozhodne začátkem května.
---
Salvy ze samopalů a výstřely z děl se v sobotu rozléhaly bermou řeky Ostravice. V rámci oslav osmdesátého výročí osvobození města se na nábřeží odehrála bitva mezi německou, Rudou a československou armádou. Neobvyklá podívaná opět přilákala tisíce diváků.
Dvě desítky kusů vojenské techniky a přes dvě stě členů klubů vojenské historie obsadilo v sobotu pravý břeh řeky Ostravice u Sýkorova mostu. Velká bitva napodobila postup při osvobozování Ostravy a porážku Němců prchajících na Slezskou stranu města.
Viktor Grossmann, člen Klubu vojenské historie OSTWIND: „Uvidíte i množství bojové techniky, jako lehká obrněná vozidla německé provenience, samozřejmě sovětské stroje, československé a tak dále. My tedy jenom doufáme, že všechno proběhne tak, jak má, protože, jak říkám, některé kusy jsou opravdu originály, takže ty 80 let staré motory ne vždycky naskočí na první dobrou."
anketa, diváci: „Docela se na to těšíme. Tady syn se těší na vojnu, chce být jako vojákem, takže pro něj je to nějaká inspirace, a my teď obdivujeme jejich outfity."
Bohatý program nabídl taky Slezskoostravský hrad a předhradí, kde se usídlily nejen historické vojenské tábory.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: „Máte tady možnost srovnat ten kontrast té historické techniky, která se tady nachází a kterou uvidíme i v rámci těch dynamických ukázek. Pak tady vidíte tu moderní techniku, která dnes tvoří výzbroj Armády České republiky jako takové a kterou využíváme."
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „Není to poslední akce. Ta úplně poslední bude 30. dubna, a to samotný den osvobození, kdy proběhne tradiční pietní akt v Komenského sadech."
Na něj naváže ekumenická bohoslužba v kostele sv. Václava. Zájemce ale čekají v průběhu května ještě dvě přednášky a otevření dvou výstav.
---
Léčebné konopí mohou na chronickou bolest nově předepsat i praktičtí lékaři. Téma se stalo jedním z ústředních na letošním veletrhu konopí Konopex v Ostravě.
Od prvního dubna v Česku platí zásadní změna legislativy v oblasti léčebného konopí. To mohou nyní předepisovat i praktičtí lékaři, a to i osobám mladším 18cti let.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Máme za sebou 10 let léčby s konopím, přičemž nejrozvinutější oblast je léčba chronické bolesti. Troufám si říct, že to je dnes běžné léčivo, používané specialisty v oblasti léčby bolesti.“
Nejčastěji je konopí užíváno na neutišitelnou bolest ale také jako součást léčby rakoviny či následků roztroušené sklerózy. Předepisujících lékařů bylo zatím zhruba 250. Nyní se k nim přidají všeobecní praktici.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Dejme obvodním lékařům čas a nechme je seznámit s novým způsobem předepisování, nutností registrace – je tam samozřejmě nějaká administrativa.“
Téma se stalo jedním z ústředních na osmém ročníku veletrhu KONOPEX v Ostravě, poprvé pod záštitou primátora. Dorazilo zde přes 120 vystavovatelů z celého světa.
Veronika Flašková, moderátorka akce: „Rozšiřujeme povědomí o rostlině, jako takové, o tom, co všechno dokáže, protože už dávno to není symbol alternativy ale symbol budoucnosti. Můžeme z ní stavět domy, užívat ji v medicíně a právě tady na Konopexu všechny tyto světy propojujeme.“
Lékaři loni předepsali přibližně 319 kilogramů léčebného konopí a užívalo ho průměrně kolem 3300 pacientů měsíčně.
---
Životnost recidivistů na svobodě není příliš dlouhá. Ani 35letý muž z Ostravy se ze svobody dlouho neradoval, když po další sérii krádeží čeká na svůj 20 trest.
Přibližně tři měsíce sbírali policisté napříč Ostravou nejrůznější oznámení o trestných činech majetkového charakteru. Modus operandi se často lišilo. Na záběrech vidíte, jak s kumpánem odnáší lup z restaurace, kterou právě vykradli, v popelnicích.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté napříč Ostravou přijímali oznámení o vloupání do objektů či vozidel. Tyto oznámení se však lišily, neměly vždy stejný způsob provedení, a proto kriminalisté museli pracovat i s verzí, že se může jednat o více pachatelů. Zafungovala úzká spolupráce mezi kriminalisty, kteří vyhodnocovali poznatky, a postupně se jim začal vytvářet profil osoby pachatele."
K dopadení pachatele nakonec pomohla náhoda. Policisté z oddělení hlídkové služby zastavili v noci podezřelé auto s polskými značkami k běžné kontrole. Řidič měl zákaz řízení, auto bylo kradené a na falešných značkách. Muž byla zadržena a byly mu prokázány i další krádeže.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 7. oddělení obecné kriminality Ostrava zahájil trestní stíhání proti 35letému muži, kterému celkem prokázal více jak deset skutků. Stíhán je vazebně a hrozí mu až 3 roky vězení."
Škoda, kterou krádežemi pachatel způsobil přesahuje půl milionu. Věci prý prodával náhodným lidem, které samozřejmě nezná.
---
Literární klub, který v Novém Jičíně funguje téměř padesát let, vystoupil s premiérou nového pořadu. Věnován je rakouské císařovně Alžbětě. Do scénáře vložila autorka i verše, které Sisi sama napsala.
Myšlenku ztvárnit postavu Alžběty Bavorské nosila Jana Homolová, vedoucí novojičínského Literárního klubu, v hlavě mnoho let. Po té, co několikrát navštívila její muzeum ve Vídni a nastudovala dobové dokumenty, dozrál čas na vytvoření scénáře. Premiéra pořadu se v dubnu konala v knihovně.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu, autorka scénáře: “Sisi uslyší a uvidí diváci ve třech podobách, s jejími pohledy na svět, s myšlenkami a jejími pocity, za doprovodu císaře Františka Josefa I., hraběte Andrássyho a arcivévodkyně Žofie.”
Jiří Klein, Literární klub: “Mou rolí je postava Andrássyho, je to zajímavá postava uherského knížete, který se zamiloval do císařovny Sisi. A vlastně během představení budu mít celkem tři představitelky Sisi vedle sebe.
V podnázvu pořadu je uvedeno, že se nejedná o pohádku ani o legendu, ale jde o skutečný životní příběh dle dobových dokumentů i fikce.
Jana Homolová, vedoucí Literárního klubu, autorka scénáře: “Dokonce mi přítel sehnal poetický deník Sisi, takže do scénáře jsem vložila přímo její verše. Jejím velkým vzorem byl německý romantický básník Heinrich Heine, ona se podle něj řídila, ale nikdy nedosáhla jeho dokonalosti.”
Představení v knihovně bylo vyprodáno, reprízu pořadu uvede Literární klub v zámku Kunín 7. června, a to i proto, že zde v tu dobu bude velkolepá výstava věnována Sisi.
---
Několik stovek nových stromů vysadili dobrovolníci, kteří se zúčastnili akce Stromy pro Javorník. V pátek své sazeničky zasadili studenti a v sobotu pak další dobrovolníci.
Zalesňování už několik let pořádají Biskupské lesy společně s Moravskoslezským krajem. Poté, co byl takto zalesněn Ondřejník, se akce přesunula pod Velký Javorník.
Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: "Letos se nacházíme na revíru Javorník, tedy stejně jako loni. Bylo zvykem dříve zalesňovat Ondřejník, který byl vlivem kalamity odlesněn dosti silně. Na druhou stranu Javorník dopadl v podstatě podobně. Takže momentálně jsme se přesunuli tady na ten Javorník, kde už zalesňování se pomalu taky dokončuje, čili předpokládáme, že tahle akce pro veřejnost je na Javorníku poslední. Budeme se potom asi přesouvat na další revíry. Dneska tady máme gymnázium z Frýdlantu nad Ostravicí, máme tady hotelovku z Frenštátu a teď ještě na závěr přijel gympl z Ostravy."
Dominik Snášel, student: “My jsme přijeli z Hotelové školy ve Frenštátě pod Radhoštěm. A co tu dneska děláme? Jak vidíte, sázíme stromky, což teda, jak už bylo řečeno, je akce, kterou pořádají Biskupské lesy a myslím si, že pro nás, pro žáky, ale i pro ostatní, i pro lesáky je to určitě super den a super zážitek."
Gabriela Regína Staňková, studentka: “Právě sázíme stromky, upřímně nevím jaké, abych řekla pravdu, ale snažíme se vlastně z kopečku odshora dolů. Je to dřina trošku, ale člověk se trošku uvolní, trošku prší, to nevadí samozřejmě a jinak taková pohoda."
Kristýna Mentziková, studentka: “My jsme přijeli z Lékařského a přírodovědného gymnázia Prigo z Ostravy a přijeli jsme sem dobrovolně sázet stromky a máme to jako školní akci. Přijeli jsme tady sadit jedle a buky, trochu jsme si mákli, ale myslím si, že všichni máme celkem dobrou fyzičku, takže jsme to v pohodě zvládli."
Vysazování stromů dobrovolníky podporuje Moravskoslezský kraj a partneři projektu.
Pavel Staněk (SPD, radní MSK pro životní prostředí: “Samozřejmě jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit této dnešní akce výsadby stromů zde na Velkém Javorníku. Účastnil jsem se toho tady zhruba někde před více než 40 lety, takže po 40 letech se pachatel vrací na místo činu. Tehdy taky jako student střední školy. A jsem rád, že na tuto akci dnes jelo téměř 170 studentů z okolních středních škol. Toto je jedna z akcí, která pomáhá přírodě, životnímu prostředí, neboť výsadba stromů a celkově zeleně je jeden v podstatě z nejjednodušších a nejpřirozenějších druhů, jak člověk může pečovat o přírodu. Neboť jak amazonské pralesy se nazývají plícemi zeměkoule, souvalské lesy jsou plícemi Evropy, tak je dobré, že i plíce České republiky nebo tohoto regionu pomáháme udržet zde."
Gabriela Macháčová, manažerka Horského hotelu Lorkova vila: “My jsme z Lorkovy vily a přišli jsme podpořit stromy pro Javorník už tradičně. Vnímáme to jako takový smysluplný způsob obnovy přírody, protože přece jenom i náš hotel se nachází přímo v lese a jak řekl jeden renomovaný časopis, kde máme taky nějakou prezentaci – Les v hotelu a hotel v lese, takže je to takové hezké gesto. My tu udržitelnost nevnímáme jenom jako gesto, protože to teďka takové trendy pořád používat – udržitelnost, udržitelnost – ale u nás je to opravdu na každém kroku. Jednak jsme obklopeni přírodou a sami využíváme spoustu přírodních zdrojů, od bylinkové zahrádky, vlastního zdroje, eliminace plastu a podobně. A tady tato akce je fajn i pro studenty, protože je to moc hezký edukační způsob, jak zapojit i děti do ochrany přírody."
Tereza Gregorová, marketingová specialistka, Fortemix: "Naše firma již po několikáté podpořila výsadbu stromů na Ondřejníku, nyní na Javorníku. Zajímáme se už odjakživa o ekologii, takže podporujeme veškeré tyto ekologické počiny. Aktivně se zapojují i naši zaměstnanci, kteří zasadili stovky, možná i tisíce stromů. A kromě této aktivity jsme se také zavázali, že za každý vyrobený metr čtvereční dlaždice vysadíme jeden strom v nepálských pralesech."
Po zalesnění Ondřejníku a Javorníků se přesune příští akce do další části Beskyd.
---
