Ředitelství silnic a dálnic s blížícím se obdobím velkého pohybu turistů v pohraničí řeší průjezdnost a bezpečnost cest do Polska. Jde nejen o opravy po povodních, ale i řešení chátrajících objektů a mostů. Ty jsou mnohdy hlavní komplikací provozu.
Na velkou opravu mostu narazí řidiči na cestě z Krnova přes Třemešnou ke státní hranici v katastru obce Liptaň. Jde o důležitou opravu k zajištění provozuschopnosti a prodloužení životnosti mostu.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Od pondělí 30. března provádíme opravu mostu na silnici č. 57 v obci Liptaň, což je lokalita mezi Krnovem a státními hranicemi. Investice za 11 a půl milionu korun zahrnuje celkovou obnovu mostního svršku i spodní stavby. Doprava povede do srpna kyvadlově kolem semaforů.“
Náročná rekonstrukce zahrnuje několik fází práce. Jde o demolice říms, sanace, výkopy přechodových oblastí, zhotovení gabionových zdí, pokládka nové hydroizolace a doplnění svodidel i značení.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Oprava mostu jde podle harmonogramu. Konkrétně jsme nyní vyfrézovali potřebnou polovinu silnice č.57, abychom mohli odkopat staré vozovkové vrstvy. Po odvozu přebytečného odpadu jsme se dostali na nosnou konstrukci mostu, kterou nyní zaměří geodet a spolu s projektantem do detailu upřesníme nejlepší postup dalších fází celkové rekonstrukce.“
Obousměrná doprava během oprav povede kyvadlově kolem semaforů jedním pruhem pro oba směry. Opětovné zprovoznění silnice v plném profilu předpokládá stavební firma během druhé poloviny srpna.
---
Městská policie Frýdek-Místek v roce 2026 opět provádí forenzní značení jízdních kol, koloběžek, invalidních vozíků a cyklovozíků. Cílem této preventivní aktivity je snížení rizika krádeží a zvýšení šance na navrácení odcizeného majetku jeho majitelům.
Frýdek-Místek pokračuje ve forenzním značení kol, protože ohlas byl v minulých letech velký.
Tomáš Zapletal, ředitel MP Frýdek-Místek: "Zájem z řad občanů si myslím, že je dostatečný. Službu v podstatě zajišťujeme za Městskou policii občanům města Frýdku-Místku už několikátým rokem a řekl bych, že občané jí využívají v dostatečné míře."
Tomáš Zapletal, ředitel MP Frýdek-Místek: "Tak jedná se v podstatě o označení jízdních kol neviditelnou syntetickou DNA, které zajišťuje, že kolo je pro případného pachatele nějaké trestné činnosti obtížně ukradnutelné. Jedná se tedy jak o nějakou viditelnou prevenci v podobě té samolepky, tak i skrytou, kde se jedná o nějaká místa označená tou syntetickou DNA, která není vidět."
Lidé mohou přivézt svá kola přímo na novou služebnu Městské policie ve Frýdku.
anketa: majitelka kola: "Kolo chci označit hlavně jako prevenci proti krádeži."
Myslíte si, že vám to pomůže?
anketa: majitelka kola: "Doufám, že ano."
Jak jste se o tom dozvěděla?
anketa: majitelka kola: "Dozvěděla jsem se o tom od známých a ze stránek města."
Město forenzní značení kol dlouhodobě podporuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Tato služba je bezplatná ze strany statutárního města a Městské policie ve Frýdku-Místku a provádíme ji již několik let."
Jak se osvědčila?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Osvědčila se dobře. Je tady několik desítek lidí ročně, kteří si takto synteticky nechají označit své kolo."
A jak to funguje? Když se kolo náhodou ztratí, co se děje potom?"
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Tady je velká výhoda, že to krytí je vlastně latentní, tzn. není vidět ta syntetická DNA a v případě krádeže může dojít k vyhledání toho kola. Nebo respektive v trestním řízení to může pomoct identifikovat to dané kolo."
Na jaké bázi to funguje, že to není identifikovatelné?"
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to neviditelné, je to na několika místech na jízdním kole. To znamená, že pachatel té trestné činnosti to na první pohled nemůže vidět. Jediné, co je viditelné, je ta samolepka, která zase na druhou stranu může z preventivních důvodů pachateli říci, že toto kolo je synteticky označeno a může tak ustoupit od úmyslu té trestné činnosti jako takové."
Městská policie Frýdek-Místek doporučuje využít této preventivní služby, která výrazně napomáhá identifikaci nalezených kol a dalších kompenzačních pomůcek a působí také jako účinná ochrana před krádežemi.
---
Bělský les v Ostravě se stal unikátním místem, kde se díky odborníkům daří skloubit ekologickou a rekreační funkci. Hlavní podíl na tom má zpřístupnění zajímavých míst a jejich vzájemné pospojování pomocí nejrůznějších chodníků a stezek. Tzv. Cestu vody nyní čeká další rozšíření.
Bělský les se rozprostírá na území 160 hektarů městských částí Výškovice a Stará Bělá. V minulých letech už město do tohoto místa investovalo přes 60 milionů korun a nyní začíná další projekt, který naváže na cestu vody v západní části pod ulicí K Jezeru.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Přemístíme tady tuhle cestičku, která je za mnou a dostáváme se k území, k cestě, která se nejmenuje nijak jinak než K Jezeru, a v podstatě je tady za mnou v suchém poldru, což je místo, které, když v případě, že je mnoho srážek a hodně vody, tak vlastně pomáhá zadržovat vodu, aby v tom celém toku neodtekla z toho lesa, udržuje ji tady. A my nechceme nic jiného, než jenom zvýšit biodiverzitu. A vlastně toto území, které, byť vypadá už dneska po nějakých přípravných pracích, že by se tam dalo projít, tak je to jenom klamné, protože je celé podmáčené a je opravdu nasycené vodou. A je to území, které vlastně jenom tím naším zásahem, ale zásahem přívětivým k přírodě, umožní člověku po povalových a štěrkových chodnících projít dalších 565 metrů a budou doplněné určitými galeriemi, místy takovými vyššími, ať se tam lidé můžou i pozastavit a samozřejmě naším oblíbeným mobiliářem."
Tato část lesa je většinu roku nepřístupná kvůli silnému podmáčení, takže po dokončení projektu se návštěvníkům lesa zvětší možnosti pro procházky.
Magda Cigánková, architektka krajinářka: "My jsme vlastně chtěli pokračovat tím, že od tramvaje se dá vejít přímo do lesa. Hodně přemýšlíme při tom projektování a při tom, co se tady vlastně v tom Bělském lese děje na změnu klimatu. To znamená, že prostě horké léto a podobně, tak aby ti lidé mohli být v tom lese, kde se dá trošičku nadechnout nějakého kyslíku, protože v tom městě je příšerně. Takže jsme to tady vlastně začali projektovat. Před tím projektováním, i když to působí tak jednoduše, je to obrovská příprava, to znamená, musíme mít biologický průzkum, musíme mít havarijní plány, povodňové plány. Následně musíme mít i hydrogeologický průzkum. A tady toto všecko, protože je Bělský les, je v podstatě jakoby významný krajinný prvek. Je to jako bio koridor, takže se to hodnotí a výsadby, které tady děláme, podléhají takzvanému rekultivačnímu plánu, který má zase nějaké svoje zásady. Není to tak, že si tu dáme, co si my představujeme, ale samozřejmě projektujeme. Nic, co by bylo v rozporu s původními dřevinami, původními rostlinami. Čekáme, že tím, že tady je celkem velká retence té vody, že tu bude v létě opravdu velice příjemné prostředí. Na jednu stranu ty lidi zveme do toho lesa těmi našimi projekty, ale na druhou stranu bychom chtěli usměrňovat to, kde oni chodí, aby tady vznikala místa, kde ti lidé už se nebudou sdružovat a měli ta zvířata prostě místo, kde mít klid a podobně."
V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povahových chodníků, který propojil Staroměstské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí křížové cesty s cestou vody. Projekt i tentokrát realizují ostravské městské lesy.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Je to obrovská šance pro naše dvě střediska, Středisko stavební činností a Středisko dřevařské výroby, se předvést a dokázat, že tento projekt, který je velice šetrný k životnímu prostředí, umíme i my šetrně udělat jinak. Bělský les je, myslím, takovým pro lesníky ukázkovým příkladem, jak se dají skloubit produkční a mimoprodukční funkce lesa. Takže velice se na to těším, až bude projekt zrealizován."
Práce v mokřadech jsou samozřejmě náročnější, ale městské lesy mají s podobnými zakázkami bohaté zkušenosti.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Snažíme se být co nejvíce šetrní. Je to sice primárně tím, že to je velmi podmáčené, je tam spousta shnilých stromů, a když tam pustíte lidi, tak samozřejmě musíme řešit všechny rizikové stromy. Takže probíhají ořezy, probíhá nějaké kácení a následně je tam spousta výsadeb. Ale tam je ten druhý paradox. Když do toho trošičku pustíme více světla a trochu slunce, tak zase ten rozmach biodiverzity jde prostě velmi rychle vidět."
Důležité také je, že se odborníkům daří najít rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesa a i přes zvýšení přístupnosti je prostředí stále přívětivé i pro zvířata.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Pozorujeme to i na těch pracech, které jsme historicky dělali jak v Bělém lese, tak třeba ty mokřady v Hrabové, a všechny ty naše zásahy, zejména teda ty tůňky a zásahy kolem toho, naopak podpoří velmi výrazně biodiverzitu. Dneska ráno jsem byl právě v mokřadech v Hrabové, kde je snad možná půl miliardy vajec od žab. A ta podpora biodiverzity tím, že se ta tůň pročistí a hlavně prohloubí a uděláme ty toky tak, aby se opravdu postupně přelévala z jedné tůně do další, kde je vidět, že ten rozkvět toho života tam je prostě exponenciální, jako hned po těch našich zásazích."
Poslední etapou úprav Bělského lesa by mělo být propojení Starobělských Lurd s hospůdkou Jaris.
---
Centrum sociálních služeb Ostrava poskytuje služby již řadu let. Nově se v rámci odborného sociálního poradenství v sídle Rodinné poradny věnuje také osobám, které mají potíže se zvládáním vzteku v blízkých vztazích.
Program s názvem ,,Zastav se" funguje od začátku roku a je určen lidem, kteří mají potíže s násilným chováním v blízkých vztazích, ať už jde o partnerské soužití, vztahy mezi rodiči a dětmi nebo sourozenci.
Jitka Podešvová, vedoucí rodinné poradny, CSS Ostrava: "Momentálně máme v programu osm mužů a jednu ženu. Pracujeme terapeuticky a edukativně, povídáme si o tom, jaký je rozdíl mezi násilím a agresí, protože ta hlavní myšlenka, se kterou pracujeme, je ta, že zavrženíhodné je chování, nikoli člověk sám, který se ho dopouští. Na druhé straně je za své chování plně zodpovědný a měl by mít také možnost své jednání změnit."
Vznik služby podpořil Moravskoslezský kraj. Data z regionu totiž ukazují, že je nutné pracovat nejen s oběťmi, ale také s těmi, kteří se násilí dopouští.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Ta detekce potřeby terénu vyvstala již v roce 2024, a to z pracovní skupiny, konkrétně prevence kriminality Moravskoslezského kraje."
Hlavním cílem programu je zastavit eskalaci násilí a ochránit především děti.
Hana Schwarz, ředitelka, CSS Ostrava: "Děláme to právě proto, aby neměly ten předobraz rodiče, před kterým mají strach, a aby jednou nepřevzali právě takové vzorce."
Centrum sociálních služeb Ostrava nabízí kromě tohoto programu i další pomoc od azylových domů, přes krizové služby až po podporu pěstounů nebo seniorů.
---
Rekonstrukce bývalého obchodního domu Breda v Opavě pokračuje. Už letos v létě by se přitom veřejnosti měly otevřít nově upravené prostory v přízemí. Ty nabídnou zázemí pro kulturní i společenské akce.
V přízemí někdejšího obchodního domu Breda je v těchto dnech čilý stavební ruch. Právě tady vznikají nové prostory, které mají znovu přilákat veřejnost do jedné z nejvýznamnějších budov ve městě.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tady se připravují prostory tak, aby byly upraveny a připraveny pro společenské a kulturní akce, které chystáme. Součástí bude Breda Coffee, kavárna, kterou tady máme vedle. Budou tady nové skleněné výplně. Celý prostor bude vyčištěn a připraven.”
Otevření přízemí je přitom první etapou postupné obnovy celé památky.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Toto je první etapa. To znamená, celé tyto spodní prostory. Dokonce budete moci vidět i opravu kopule.”
Právě rekonstrukce ikonické kopule patří k nejnáročnějším částem projektu.
Marek Zygula, správce Bredy: “Luxfery už jsou objednané, tudíž teďka budeme čekat samozřejmě na jejich výrobu, která bude trvat pravděpodobně až 4 měsíce."
Celkem se vymění tisíce skleněných tvárnic a opraví se i samotná konstrukce.
Marek Zygula, správce Bredy: “Celý počet 4 tisíce 290 luxfer se v podstatě bude vyměňovat a v podstatě sanovat celá ta železobetonová konstrukce kopule. K tomu jsou ještě přidružené další věci nad kopulí, celá lucerna se bude rekonstruovat."
První návštěvníci by se tak do opraveného přízemí mohli podívat už během letošního léta. Město si od otevření slibuje návrat života do ikonické budovy i nové možnosti pro setkávání lidí.
---
Nový Jičín vyhlásil osobnosti města za rok 2025. Kromě standardních kategorií, jako je sport, kultura nebo vzdělávání, poprvé ocenil i výjimečný počin za záchranu život.
Vyhlášení osobností města Nový Jičín za rok 2025 proběhl formou galavečera v Beskydském divadle. Radnice ocenila osobnosti v šesti kategoriích, sport, vzdělávání, kultura, sociální a zdravotnické sféra, podnikání a poprvé v historii byl oceněn také Výjimečný počin, a to za záchranu života.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Nebylo zbytí, když jste jediný, kdo může něco udělat, tak to udělat musíte.”
Jiří Adámek loni 13. května pomohl ženě, kterou útočník surově napadl na ulici Dlouhá. Je velká pravděpodobnost, že díky jeho zákroku nedošlo k úmrtí napadené ženy.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Z balkonu jsem slyšel ženský hlas: Proboha, běžte tam někdo, nebo ji umlátí. Tak jsem šel za zvukem a tam jsem právě na zemi uviděl ležící ženu s obličejem zalitým krví a na břiše ji seděl muž a dost brutálně ji bil pěstmi do obličeje. Tak jsem mě něj zakřičel, ať toho nechá, on mě poslal někam jinam, a tak jsem po něm musel skočit a oddělit ho od té napadené ženy.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Já všem gratuluju z celého srdce, všem oceněným, a děkuji, že jsou přínosem pro naše město. A je jedno, jestli to je v kategorii pedagogů, nebo sociálních pracovníků, nebo obyčejných lidí, kteří pomáhají ve chvíli, kdy ten druhý člověk potřebuje pomoc.”
Za rok 2025 město ocenilo celkem 13 jedincům nebo kolektivům.
---
Ředitelství silnic a dálnic s blížícím se obdobím velkého pohybu turistů v pohraničí řeší průjezdnost a bezpečnost cest do Polska. Jde nejen o opravy po povodních, ale i řešení chátrajících objektů a mostů. Ty jsou mnohdy hlavní komplikací provozu.
Na velkou opravu mostu narazí řidiči na cestě z Krnova přes Třemešnou ke státní hranici v katastru obce Liptaň. Jde o důležitou opravu k zajištění provozuschopnosti a prodloužení životnosti mostu.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Od pondělí 30. března provádíme opravu mostu na silnici č. 57 v obci Liptaň, což je lokalita mezi Krnovem a státními hranicemi. Investice za 11 a půl milionu korun zahrnuje celkovou obnovu mostního svršku i spodní stavby. Doprava povede do srpna kyvadlově kolem semaforů.“
Náročná rekonstrukce zahrnuje několik fází práce. Jde o demolice říms, sanace, výkopy přechodových oblastí, zhotovení gabionových zdí, pokládka nové hydroizolace a doplnění svodidel i značení.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Oprava mostu jde podle harmonogramu. Konkrétně jsme nyní vyfrézovali potřebnou polovinu silnice č.57, abychom mohli odkopat staré vozovkové vrstvy. Po odvozu přebytečného odpadu jsme se dostali na nosnou konstrukci mostu, kterou nyní zaměří geodet a spolu s projektantem do detailu upřesníme nejlepší postup dalších fází celkové rekonstrukce.“
Obousměrná doprava během oprav povede kyvadlově kolem semaforů jedním pruhem pro oba směry. Opětovné zprovoznění silnice v plném profilu předpokládá stavební firma během druhé poloviny srpna.
---
Městská policie Frýdek-Místek v roce 2026 opět provádí forenzní značení jízdních kol, koloběžek, invalidních vozíků a cyklovozíků. Cílem této preventivní aktivity je snížení rizika krádeží a zvýšení šance na navrácení odcizeného majetku jeho majitelům.
Frýdek-Místek pokračuje ve forenzním značení kol, protože ohlas byl v minulých letech velký.
Tomáš Zapletal, ředitel MP Frýdek-Místek: "Zájem z řad občanů si myslím, že je dostatečný. Službu v podstatě zajišťujeme za Městskou policii občanům města Frýdku-Místku už několikátým rokem a řekl bych, že občané jí využívají v dostatečné míře."
Tomáš Zapletal, ředitel MP Frýdek-Místek: "Tak jedná se v podstatě o označení jízdních kol neviditelnou syntetickou DNA, které zajišťuje, že kolo je pro případného pachatele nějaké trestné činnosti obtížně ukradnutelné. Jedná se tedy jak o nějakou viditelnou prevenci v podobě té samolepky, tak i skrytou, kde se jedná o nějaká místa označená tou syntetickou DNA, která není vidět."
Lidé mohou přivézt svá kola přímo na novou služebnu Městské policie ve Frýdku.
anketa: majitelka kola: "Kolo chci označit hlavně jako prevenci proti krádeži."
Myslíte si, že vám to pomůže?
anketa: majitelka kola: "Doufám, že ano."
Jak jste se o tom dozvěděla?
anketa: majitelka kola: "Dozvěděla jsem se o tom od známých a ze stránek města."
Město forenzní značení kol dlouhodobě podporuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Tato služba je bezplatná ze strany statutárního města a Městské policie ve Frýdku-Místku a provádíme ji již několik let."
Jak se osvědčila?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Osvědčila se dobře. Je tady několik desítek lidí ročně, kteří si takto synteticky nechají označit své kolo."
A jak to funguje? Když se kolo náhodou ztratí, co se děje potom?"
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Tady je velká výhoda, že to krytí je vlastně latentní, tzn. není vidět ta syntetická DNA a v případě krádeže může dojít k vyhledání toho kola. Nebo respektive v trestním řízení to může pomoct identifikovat to dané kolo."
Na jaké bázi to funguje, že to není identifikovatelné?"
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to neviditelné, je to na několika místech na jízdním kole. To znamená, že pachatel té trestné činnosti to na první pohled nemůže vidět. Jediné, co je viditelné, je ta samolepka, která zase na druhou stranu může z preventivních důvodů pachateli říci, že toto kolo je synteticky označeno a může tak ustoupit od úmyslu té trestné činnosti jako takové."
Městská policie Frýdek-Místek doporučuje využít této preventivní služby, která výrazně napomáhá identifikaci nalezených kol a dalších kompenzačních pomůcek a působí také jako účinná ochrana před krádežemi.
---
Bělský les v Ostravě se stal unikátním místem, kde se díky odborníkům daří skloubit ekologickou a rekreační funkci. Hlavní podíl na tom má zpřístupnění zajímavých míst a jejich vzájemné pospojování pomocí nejrůznějších chodníků a stezek. Tzv. Cestu vody nyní čeká další rozšíření.
Bělský les se rozprostírá na území 160 hektarů městských částí Výškovice a Stará Bělá. V minulých letech už město do tohoto místa investovalo přes 60 milionů korun a nyní začíná další projekt, který naváže na cestu vody v západní části pod ulicí K Jezeru.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Přemístíme tady tuhle cestičku, která je za mnou a dostáváme se k území, k cestě, která se nejmenuje nijak jinak než K Jezeru, a v podstatě je tady za mnou v suchém poldru, což je místo, které, když v případě, že je mnoho srážek a hodně vody, tak vlastně pomáhá zadržovat vodu, aby v tom celém toku neodtekla z toho lesa, udržuje ji tady. A my nechceme nic jiného, než jenom zvýšit biodiverzitu. A vlastně toto území, které, byť vypadá už dneska po nějakých přípravných pracích, že by se tam dalo projít, tak je to jenom klamné, protože je celé podmáčené a je opravdu nasycené vodou. A je to území, které vlastně jenom tím naším zásahem, ale zásahem přívětivým k přírodě, umožní člověku po povalových a štěrkových chodnících projít dalších 565 metrů a budou doplněné určitými galeriemi, místy takovými vyššími, ať se tam lidé můžou i pozastavit a samozřejmě naším oblíbeným mobiliářem."
Tato část lesa je většinu roku nepřístupná kvůli silnému podmáčení, takže po dokončení projektu se návštěvníkům lesa zvětší možnosti pro procházky.
Magda Cigánková, architektka krajinářka: "My jsme vlastně chtěli pokračovat tím, že od tramvaje se dá vejít přímo do lesa. Hodně přemýšlíme při tom projektování a při tom, co se tady vlastně v tom Bělském lese děje na změnu klimatu. To znamená, že prostě horké léto a podobně, tak aby ti lidé mohli být v tom lese, kde se dá trošičku nadechnout nějakého kyslíku, protože v tom městě je příšerně. Takže jsme to tady vlastně začali projektovat. Před tím projektováním, i když to působí tak jednoduše, je to obrovská příprava, to znamená, musíme mít biologický průzkum, musíme mít havarijní plány, povodňové plány. Následně musíme mít i hydrogeologický průzkum. A tady toto všecko, protože je Bělský les, je v podstatě jakoby významný krajinný prvek. Je to jako bio koridor, takže se to hodnotí a výsadby, které tady děláme, podléhají takzvanému rekultivačnímu plánu, který má zase nějaké svoje zásady. Není to tak, že si tu dáme, co si my představujeme, ale samozřejmě projektujeme. Nic, co by bylo v rozporu s původními dřevinami, původními rostlinami. Čekáme, že tím, že tady je celkem velká retence té vody, že tu bude v létě opravdu velice příjemné prostředí. Na jednu stranu ty lidi zveme do toho lesa těmi našimi projekty, ale na druhou stranu bychom chtěli usměrňovat to, kde oni chodí, aby tady vznikala místa, kde ti lidé už se nebudou sdružovat a měli ta zvířata prostě místo, kde mít klid a podobně."
V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povahových chodníků, který propojil Staroměstské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí křížové cesty s cestou vody. Projekt i tentokrát realizují ostravské městské lesy.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Je to obrovská šance pro naše dvě střediska, Středisko stavební činností a Středisko dřevařské výroby, se předvést a dokázat, že tento projekt, který je velice šetrný k životnímu prostředí, umíme i my šetrně udělat jinak. Bělský les je, myslím, takovým pro lesníky ukázkovým příkladem, jak se dají skloubit produkční a mimoprodukční funkce lesa. Takže velice se na to těším, až bude projekt zrealizován."
Práce v mokřadech jsou samozřejmě náročnější, ale městské lesy mají s podobnými zakázkami bohaté zkušenosti.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Snažíme se být co nejvíce šetrní. Je to sice primárně tím, že to je velmi podmáčené, je tam spousta shnilých stromů, a když tam pustíte lidi, tak samozřejmě musíme řešit všechny rizikové stromy. Takže probíhají ořezy, probíhá nějaké kácení a následně je tam spousta výsadeb. Ale tam je ten druhý paradox. Když do toho trošičku pustíme více světla a trochu slunce, tak zase ten rozmach biodiverzity jde prostě velmi rychle vidět."
Důležité také je, že se odborníkům daří najít rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesa a i přes zvýšení přístupnosti je prostředí stále přívětivé i pro zvířata.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Pozorujeme to i na těch pracech, které jsme historicky dělali jak v Bělém lese, tak třeba ty mokřady v Hrabové, a všechny ty naše zásahy, zejména teda ty tůňky a zásahy kolem toho, naopak podpoří velmi výrazně biodiverzitu. Dneska ráno jsem byl právě v mokřadech v Hrabové, kde je snad možná půl miliardy vajec od žab. A ta podpora biodiverzity tím, že se ta tůň pročistí a hlavně prohloubí a uděláme ty toky tak, aby se opravdu postupně přelévala z jedné tůně do další, kde je vidět, že ten rozkvět toho života tam je prostě exponenciální, jako hned po těch našich zásazích."
Poslední etapou úprav Bělského lesa by mělo být propojení Starobělských Lurd s hospůdkou Jaris.
---
Centrum sociálních služeb Ostrava poskytuje služby již řadu let. Nově se v rámci odborného sociálního poradenství v sídle Rodinné poradny věnuje také osobám, které mají potíže se zvládáním vzteku v blízkých vztazích.
Program s názvem ,,Zastav se" funguje od začátku roku a je určen lidem, kteří mají potíže s násilným chováním v blízkých vztazích, ať už jde o partnerské soužití, vztahy mezi rodiči a dětmi nebo sourozenci.
Jitka Podešvová, vedoucí rodinné poradny, CSS Ostrava: "Momentálně máme v programu osm mužů a jednu ženu. Pracujeme terapeuticky a edukativně, povídáme si o tom, jaký je rozdíl mezi násilím a agresí, protože ta hlavní myšlenka, se kterou pracujeme, je ta, že zavrženíhodné je chování, nikoli člověk sám, který se ho dopouští. Na druhé straně je za své chování plně zodpovědný a měl by mít také možnost své jednání změnit."
Vznik služby podpořil Moravskoslezský kraj. Data z regionu totiž ukazují, že je nutné pracovat nejen s oběťmi, ale také s těmi, kteří se násilí dopouští.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Ta detekce potřeby terénu vyvstala již v roce 2024, a to z pracovní skupiny, konkrétně prevence kriminality Moravskoslezského kraje."
Hlavním cílem programu je zastavit eskalaci násilí a ochránit především děti.
Hana Schwarz, ředitelka, CSS Ostrava: "Děláme to právě proto, aby neměly ten předobraz rodiče, před kterým mají strach, a aby jednou nepřevzali právě takové vzorce."
Centrum sociálních služeb Ostrava nabízí kromě tohoto programu i další pomoc od azylových domů, přes krizové služby až po podporu pěstounů nebo seniorů.
---
Rekonstrukce bývalého obchodního domu Breda v Opavě pokračuje. Už letos v létě by se přitom veřejnosti měly otevřít nově upravené prostory v přízemí. Ty nabídnou zázemí pro kulturní i společenské akce.
V přízemí někdejšího obchodního domu Breda je v těchto dnech čilý stavební ruch. Právě tady vznikají nové prostory, které mají znovu přilákat veřejnost do jedné z nejvýznamnějších budov ve městě.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tady se připravují prostory tak, aby byly upraveny a připraveny pro společenské a kulturní akce, které chystáme. Součástí bude Breda Coffee, kavárna, kterou tady máme vedle. Budou tady nové skleněné výplně. Celý prostor bude vyčištěn a připraven.”
Otevření přízemí je přitom první etapou postupné obnovy celé památky.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Toto je první etapa. To znamená, celé tyto spodní prostory. Dokonce budete moci vidět i opravu kopule.”
Právě rekonstrukce ikonické kopule patří k nejnáročnějším částem projektu.
Marek Zygula, správce Bredy: “Luxfery už jsou objednané, tudíž teďka budeme čekat samozřejmě na jejich výrobu, která bude trvat pravděpodobně až 4 měsíce."
Celkem se vymění tisíce skleněných tvárnic a opraví se i samotná konstrukce.
Marek Zygula, správce Bredy: “Celý počet 4 tisíce 290 luxfer se v podstatě bude vyměňovat a v podstatě sanovat celá ta železobetonová konstrukce kopule. K tomu jsou ještě přidružené další věci nad kopulí, celá lucerna se bude rekonstruovat."
První návštěvníci by se tak do opraveného přízemí mohli podívat už během letošního léta. Město si od otevření slibuje návrat života do ikonické budovy i nové možnosti pro setkávání lidí.
---
Nový Jičín vyhlásil osobnosti města za rok 2025. Kromě standardních kategorií, jako je sport, kultura nebo vzdělávání, poprvé ocenil i výjimečný počin za záchranu život.
Vyhlášení osobností města Nový Jičín za rok 2025 proběhl formou galavečera v Beskydském divadle. Radnice ocenila osobnosti v šesti kategoriích, sport, vzdělávání, kultura, sociální a zdravotnické sféra, podnikání a poprvé v historii byl oceněn také Výjimečný počin, a to za záchranu života.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Nebylo zbytí, když jste jediný, kdo může něco udělat, tak to udělat musíte.”
Jiří Adámek loni 13. května pomohl ženě, kterou útočník surově napadl na ulici Dlouhá. Je velká pravděpodobnost, že díky jeho zákroku nedošlo k úmrtí napadené ženy.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Z balkonu jsem slyšel ženský hlas: Proboha, běžte tam někdo, nebo ji umlátí. Tak jsem šel za zvukem a tam jsem právě na zemi uviděl ležící ženu s obličejem zalitým krví a na břiše ji seděl muž a dost brutálně ji bil pěstmi do obličeje. Tak jsem mě něj zakřičel, ať toho nechá, on mě poslal někam jinam, a tak jsem po něm musel skočit a oddělit ho od té napadené ženy.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Já všem gratuluju z celého srdce, všem oceněným, a děkuji, že jsou přínosem pro naše město. A je jedno, jestli to je v kategorii pedagogů, nebo sociálních pracovníků, nebo obyčejných lidí, kteří pomáhají ve chvíli, kdy ten druhý člověk potřebuje pomoc.”
Za rok 2025 město ocenilo celkem 13 jedincům nebo kolektivům.
---
