Žofinka v Ostravě: nová čtvrť má dva vítězné návrhy
Urbanisticko-architektonická soutěž na podobu nové ostravské čtvrti Žofinka zná vítěze. Porota udělila dvě první místa – návrhům pražského studia Pavel Hnilička Architects+Planners a dánského ateliéru ADEPT s českými partnery. Nová čtvrť má nabídnout kvalitní bydlení, veřejná prostranství i služby.
Ostrava učinila další krok k plánované výstavbě nové městské čtvrti Žofinka. Porota urbanisticko-architektonické soutěže vybrala dva návrhy, které považuje za rovnocenně kvalitní. Oba projekty získaly první místo a dělí se tak o vítězství.
Jedním z oceněných je návrh pražské kanceláře Pavel Hnilička Architects+Planners. Druhé první místo porota udělila mezinárodnímu týmu vedenému dánským ateliérem ADEPT, který na projektu spolupracoval s českými partnery: atelierem.tečka, krajinářskými architekty VEN.KU architekti, studiem ohboi a dopravní kanceláří VECTURA Pardubice.
Cílem soutěže bylo najít optimální řešení pro novou rezidenční čtvrť, která nabídne kvalitní architekturu, dostatek zeleně, veřejná prostranství, občanskou vybavenost i pracovní příležitosti. Nová čtvrť má sloužit obyvatelům všech věkových i sociálních skupin.
Výsledky byly slavnostně oznámeny 6. června zástupci zadavatele, společnosti Pod Žofinkou Holding, společně s primátorem Ostravy Janem Dohnalem a náměstkyní primátora Lucií Baránkovou Vilamovou.
Do druhého, finálního kola postoupily celkem tři týmy. Kromě dvou oceněných se soutěže zúčastnilo také Studio Perspektiv ve spolupráci se slovenským ateliérem Marko&Placemakers.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Příprava proměny nevyužitého brownfieldu Pod Žofinkou ve zcela novou čtvrť postoupila na pomyslné cestě k cíli o další krok. Příští podobu území se rozhodli majitelé pozemků společně s městem hledat prostřednictvím mezinárodní architektonické soutěže. Nová výstavba se neomezí pouze na stavby bytových domů, ale řeší území komplexně. Vzniknou zde i stavby potřebné občanské vybavenosti včetně školy, scházet nebudou nové parky a promenády, které celé území propojí s řekou Ostravicí. Řešené území je jen jednou z částí celé proměny, která zahrnuje území od Černé louky, přes Novou Karolinu, Žofinku až po Dolní oblast Vítkovic. Toto území bude propojeno novou městskou třídou v délce 1,6 km, pracovně nazývanou ‚jedna míle‘, propojující jižní město s centrální částí města, včetně cyklodopravy a bezbariérových přístupů pro pěší s důrazem na vytvoření kvalitního veřejného prostoru."
Lucie Baránková Vilamová (ANO), členka soutěžní poroty a náměstkyně primátora: „Jsme u zrodu nové čtvrti, v úzké součinnosti s ostatními partnery, podílejícími se na jejím vybudování a participujícími také na přípravách výstavby souvisejících staveb. Jednotlivé projekty jsou vzájemně koordinovány. Budoucí podobu navazujeme na koncepční materiály města, jako je budování prvků modrozelené infrastruktury, propojení městských částí cyklodopravou apod. tak, aby vznikající prostor nabídl hodnotné zázemí pro jeho obyvatele. Pro Ostravu je kvalitní architektura klíčová, je známo, že Ostrava patří mezi města, která hledají podobu staveb, a tady i městských částí, prostřednictvím architektonických soutěží, které nabízení rozdílné pohledy na jednotlivá řešení. Nezanedbatelným přínosem také je, že zajišťují transparentnost celého procesu. Při řešení významných staveb mají architektonické soutěže v Ostravě svou nezastupitelnou úlohu."
---
Trať Opava-Kravaře má před povodněmi ochránit estakáda
Povodně loni v září zastavily vlakovou dopravu na přibližně 80 úsecích. Na obnově posledních tří se stále pracuje. Je mezi nimi i železniční trať Opava-Kravaře.
Mezi Opavou a Kravařemi stále nejezdí vlaky. Jde o nejvíce poškozenou trať z loňských povodní. Záplavy zcela zničily zhruba půlkilometrový úsek u Malých Hoštic. Před další velkou vodou má území chránit estakáda.
Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic: “Narozdíl od jiných tratí bylo rozhodnuto, že se nebude pouze opravovat nebo sanovat, ale že se otevře celková problematika území, které je velmi záplavové díky řece Opava s tím, že by se v délce 300 m udělala estakáda.”
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “My v tuto chvíli estakádu považujeme za dobrou variantu protože podle našeho názoru zlepší odtokové poměry zejména nad tou estakádou, čili směrem k městu Opava.”
Aktuálně probíhá studie proveditelnosti stavby, která by měla být hotová do dvou měsíců.
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy: “Ten základní odhad toho řešení v podobě estakády se pohybuje kolem 700 milionů korun. Právě u Malých Hoštic to poničení bylo fatální. Tady chyběly kusy náspu a i ty koleje byly pokroucené.”
Velká voda zásadně narušila i stabilitu pilíře v korytě Opavy u jednoho z mostů. Pokud vše klapne, se stavbou estakády se začne už příští rok a vlaky se na trati znovu rozjedou v roce 27.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic: “Ten most jako kdyby byl vzdušný, aby voda, která případně se znovu do Malých Hoštic dostane, aby co nejrychleji z Hoštic odtekla a nemusela přetéct náš hliněný vál, který byl vybudovaný na 100 letou vodu.”
Vlaky na trati Opava-Kravaře využívali hlavně lidé na cestu do práce a také děti, které jezdí do okolních škol. V současné době místo vlaků jezdí autobusy.
---
Na obchvatu F-M přes den 130 km/h a v noci 80 km/h
Na obchvat Frýdku-Místku se vrací plná povolená rychlost 130 kilometrů v hodině. Omezení, které bylo zavedeno kvůli nadměrnému hluku, bude dál platit pouze v nočních hodinách. Problém by měl být technicky vyřešen do konce letošního roku.
Impulsní hluk z mostních závěrů na obchvatu Frýdku-Místku dlouhodobě obtěžuje okolí. Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) proto letos na jaře nekompromisně zakročil a žádal nápravu.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Chtěl na nějakou dobu, dokud se ten problém nevyřeší, dokonce uzavřít obchvat nebo snížit rychlost na 60 km/h. Což je pro nás naprosto nepřijatelné. Proto jsme protestovali proti tomu, vyvolali jsme jednání. Měli jsme jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), které zaujalo velmi konstruktivní a pozitivní postoj.“
Rychlost se nejprve snížila na 100 km/h za hodinu a na mostě přes řeku Morávku se instalovalo úsekové měření rychlosti. Ke stovce přes den pak přišlo ještě omezení na 80 km/h v noci. Od 1. sprna se proto vyjednal další kompromis.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „V těchto dnech by se měla rychlost na obchvatu vrátit na 130 km/h ve dne. V noci by měla zůstat omezena na 80 km/h. Do konce roku by pak měl být problém s mostními závěry jako zdrojem hluku vyřešen.“
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „V rámci snižování hlukové zátěže z dálnice D48 jsme už postavili speciální zídky, osadili vysoká betonová svodidla, přebrousili vozovku a také jsme zalili dilatační spáry zálivkou. Dočasná opatření intenzivně konzultujeme a trvalé řešení impulzivního hluku nastane pravděpodobně až po osazení úplně nových mostních závěrů. Akci nyní projektujeme a po dokončení podkladů a výběru zhotovitele okamžitě začneme s realizací.“
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Jsme v očekávání, že to dobře dopadne a že obchvat bude plnit svou funkci, protože na to byl postaven. Je pro nás naprosto nepřijatelné, protože jsme čekali více než 25 let na to, že tady bude obchvat, že tady se vymístí kamionová doprava, že tady nebudou na průtahu městem čísla 42 tisíc denně, což jsou obrovské hodnoty.“
Řidiči by ale měli mít na paměti, že průjezd přes problematický úsek nepřetržitě hlídá radar, který už rozdal tisíce pokut.
Jana Musálková, mluvčí Frýdku-Místku: „Evidujeme přes 26 tisíc přestupků. Nejvíce jich přibylo v červnu, kdy jsme vydali 4 702 pokut. A to v celkové výši 3,7 milionů korun. Z toho lidé uhradili už přes 2,3 milionu korun.“
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Já chápu, že někteří lidé mají problémy s hlukem. Je však třeba překonat tyto "dětské nemoci", dobudovat hlukové bariéry a odstranit zdroje, které obtěžují lidi v běžném životě. Věřím, že poté bude obchvat plně a spokojeně využíván a bude plnit svou funkci.“
Obchvat Frýdku-Místku je dlouhý 8,5 kilometru a jezdí se po něm od konce roku 2022. Stavba vyšla na 4 miliardy korun.
---
Sociopoint na magistrátu je připraven poradit každému
Začátek školního roku se rychle blíží a rodiče už uvažují, co všechno budou muset svým dětem zaplatit. Někteří se ale bohužel trápí, zda na to vůbec budou mít. Mnohdy ani nevědí, že mohou požádat o speciální dávku. Pomoc jim nabízí například Sociopoint na ostravském magistrátu.
Nový školní rok stojí rodiče dětí každý rok několik tisíc korun. Kupují se aktovky, přezůvky, učebnice, sešity a další pomůcky, ale také kroužky, obědy a samozřejmě se platí také obědy. Pro některé rodiny to ale může být problém, například pro samoživitelky. Proto je důležité vědět, kdo může pomoci.
Zdeněk Živčák, vedoucí odboru sociálních služeb: "Na každou tu situaci existují nějaké možnosti, ať už v návaznosti na dávku mimořádné okamžité pomoci, kterou vyplácí Úřad práce, po případě na možnost získávání nadačních příspěvků nebo na možnost získání obědů zdarma."
Pro obyvatele Ostravy může být jednoduchou cestou návštěva Sociopointu, který sídlí na magistrátu v Nové radnici. Vyškolené pracovnice každému poradí, kdo má na podporu nárok a jak ji získat.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Sociopoint je vlastně kancelář, kterou máme tady na radnici. A kam se může každý, kdokoliv, kdo cítí nějakou potřebu, má nějaké problémy, tak se může obrátit."
Důležité je o mimořádnou okamžitou pomoc požádat ještě před vynaložením nákladů. Zpětně už Úřad práce nelze žádat.
Zdeněk Živčák, vedoucí odboru sociálních služeb: "Kdyby si jej již uhradil sám ze svých finančních prostředků, tak tu situaci nelze vyhodnotit jako mimořádnou. Proto doporučuji požádat si dopředu."
Navíc je možné využít celorepublikový projekt Darujeme kroužky dětem, který pomáhá financovat nejen kroužky, ale i sport či hru na hudebního nástroje.
---
Studénka představuje dva projekty na výstavbu byt
Ve Studénce jsou dvě lokality, kde by v řádu několika let měly stát nové bytové domy. Jeden projekt je v režii města, druhý v rukou developerů. Prodej pozemku soukromému investorovi schválilo zastupitelstvo.
Jedny pozemky určené na bytovou výstavbu se ve Studénce nachází na okraji ulice Armádního generála Ludvíka Svobody. Jejich část se město rozhodlo prodat soukromému investorovi. Záměr prodeje byl poprvé zveřejněn v roce 2022. Základní podmínkou bylo, aby tu vznikly minimálně dva domy se zhruba sto byty.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V letošním roce se podařilo najít shodu s jedním z developerů, který splnil podmínky, které jsme si stanovili o nějakém minimálním počtu bytů, o vybudování parkovacích míst, ale i nějaké veřejné plochy a herní prvky. Takže v tom se podařilo najít schodů a na zasedání zastupitelstva bylo jednomyslně rozhodnuto o tom, že tento pozemek, nebo část tohoto pozemku prodáme.”
Developer má postavit dva bytové domy do pěti let. Současně tu musí vzniknou i dostatečná kapacita parkovacích míst, které budou sloužit také obyvatelům stávajícího sídliště.
Druhou částí Studénky, kde vyrostou nové bytové domu, je ulice Sjednocení, tedy konkrétně plocha v blízkosti letního stadionu. Tady bude stavitelem město.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Tam předpokládáme, že ten první bytový dům by měl v podstatě zhruba nějakých 20 bytů s tím, že pak by tu měl být zrcadlově někdy v budoucnu i další. A tam předpokládáme, že budeme využívat státního fondu na rozvoj bydlení. Teď byl ten dotační titul pozastavený ze strany státu, měl by se spouštět od příštího roku.”
Projektová dokumentace pro stavbu prvního domu na ulici Sjednocení je teda hotova, probíhá řízení o vydání stavebního povolení.
---
Zátor uspořádal 1. ročník Festivalu pro přehradu
V obci, kterou loni zasáhly ničivé povodně, se odehrál výjimečný kulturně-společenský den. Festival pro přehradu, jak byla akce pojmenována, se konal na fotbalovém hřišti v Zátoru a jeho hlavním tématem bylo vodní dílo Nové Heřminovy a protipovodňová opatření na řece Opavě.
Festival pro přehradu nabídl zábavu pro celou rodinu, atrakce pro děti i koncerty. Jedním z pilířů byla veřejná debata, které se zúčastnili zástupci zaplavených obcí podél řeky Opavy, Povodí Odry i Ministerstva zemědělství.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Diskutujeme o tom, co se stalo, co budou dalšími kroky, jaká protipovodňová opatření se chystají a kdy vlastně bude postavena nová přehrada.”
Opava už za obnovu po povodních proinvestovala zhruba 350 milionů korun.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Museli jsme pozastavit veškeré připravené akce, které jsme měli a vlastně do dnešního dne z dotačního programu, jak ministerstva pro místní rozvoj, tak z Národní sportovní agentury, zatím žádné finance nemáme.”
Peníze zatím nedostaly ani další obce a města.
Salome Sýkorová (SNK ED), starostka Zátoru: “Zatím ne, zatím financujeme ze svého a protože jsme malá obec, tak těch finančních prostředků máme docela málo.”
Tomáš Hradil (Nezávislí), starosta Krnova: “Co se týče státu, tak teď máme zhruba 9 měsíců po povodni a peníze na obnovu, to znamená na opravy škol, školek, komunikací, chodníků, tak doteď jsme neviděli ani korunu.”
Co se týká Povodí Odry, tak státní podnik aktuálně dokončuje dokumentaci, na základě které požádá o povolení stavebního záměru, kterým je přehrada Nové Heřminovy.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Předpokládáme, že žádost o povolení záměru podáme na konci léta. Současně dokončujeme dokumentaci k realizaci stavby a pracujeme také na stavbách v rámci ochrany obcí pod přehradou.”
A řeší se i přeložka silnice I/45 kolem zátopy vodního díla.
Radek Lanč (TOP 09), náměstek Ministerstva zemědělství ČR: “Přeložka silnice, která je potřebná k tomu, aby se mohla realizovat přehrada, tak bylo 30. června letošního roku požádáno o v podstatě stavební povolení, takže teď jde o to, kdy jej získají.”
S výstavbou přehrady by se mělo začít nejpozději v říjnu roku 2027 a první napouštění nádrže by mělo proběhnout v roce 2032.
---