Na Seidlerově nábřeží u Sýkorova mostu v Ostravě má vyrůst hotel Hilton. Zastupitelé městského obvodu Slezská Ostrava vybrali nabídku na odkup pozemků. Plán počítá i s kongresovým centrem a se záchranou sousední historické budovy, která patří policii.
Na nábřeží Ostravice u Sýkorova mostu má vyrůst hotel Hilton. Slezskoostravští zastupitelé vybrali nabídku na odkup pozemků, na kterých má hotel stát. Teď začnou jednání o podmínkách prodeje.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Zastupitelstvo rozhodlo o výběru nabídky na odkup Seidlerova nábřeží, ve které podala nabídku společnost, která provozuje mimo jiné pětihvězdičkové hotely řetězce Hilton. My nyní budeme jednat o konkrétních smluvních podmínkách, kde mimo jiné chceme, aby na podobu nového objektu proběhla architektonická soutěž. Zároveň ten budoucí pravděpodobný vlastník vstoupil do jednání s ministerstvem vnitra, které vlastní sousední objekt."
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Ten hotel potřebuje mít atraktivní místo, protože přitahuje klientelu. A právě například pětihvězdičkové hotely nemohou být jen tak někde a pouze centrum města, tedy metropole, dává smysl. Alespoň podle expertů na hotelový byznys. Takže potřebuje být atraktivní a potřebuje mít právě i nějaký ten retail? Nebo to ten parter, to přízemí, kde může být pěkná restaurace nebo nějaký obchod, něco, co při propojení s hotelem dává smysl."
Investor počítá s pětihvězdičkovým hotelem, kongresovým centrem, wellness a samozřejmě s restauracemi. Na podobu stavby má proběhnout architektonická soutěž.
Ivona Vaňková (Ostravak), místostarostka Slezské Ostravy: "V tuto chvíli samozřejmě není nic definitivního. Jedná se o to, že vlastně máme jakoby výherce veřejné soutěže. S tím ale, že samozřejmě s ním vstoupíme do jednání a budeme se dále bavit o tom, jaké budou jednotlivé podmínky, které musí splnit."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Součástí nabídky byla jak nabídková cena, tak představa o tom, jak by ten hotel měl vypadat, jak by měl fungovat. Ten kupující usiluje o to, aby tam vznikl nejen pětihvězdičkový hotel, ale aby tam bylo i kongresové centrum minimálně pro pět set lidí. Chce, aby tam bylo i wellness. Rovněž počítá s několika restauracemi. Má ze svých bývalých projektů zkušenosti nejen s provozováním hotelu, ale právě i restaurací, z nichž některé dostaly i michelinské hvězdy. Takže je to opravdu prestižní a zatím jednáme o konkrétních podmínkách té smlouvy."
Investor bude podle starosty jednat také s ministerstvem vnitra o sousední budově bývalé spořitelny. Chtěl by ji zachránit a začlenit do svého hotelu na Bohumínské ulici.
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Bohumínská ulice má dnes spíš charakter nějaké dálnice. Když to zjednoduším, my bychom potřebovali, aby to mělo charakter městské třídy, to znamená, že se nesníží kapacita, protože stále se uvažuje, že by v tomto místě byly čtyři pruhy, dva jedním směrem a dva druhým. Ale je důležité tam ještě doplnit další funkce. Potřebujeme tam mít možnost pro dopravu, třeba cyklodopravu, aby tam byly bezpečně chodníky a přechody, aby to netvořilo bariéru."
---
Zhruba za tři týdny začne fyzická realizace výstavby posledních čtyř kilometrů dálnice D48 u Nového Jičína. Řidiči by po jejím povrchu měli projet v lednu 2029. Cena stavby je 870 milionů korun bez daně.
Posledním dílkem dálnice, který zbývá postavit v Moravskoslezském kraji, je 3,8 kilometrů dlouhý úsek D48 kolem Nového Jičína. Ředitelství silnic a dálnic slavnostně zahájilo přestavbu této původní čtyřproudové silnice důvtipným aktem.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Ta staba by fyzicky měla začít zhruba tak za tři týdny, protože zhotovitel si nyní musí projednat ta dopravně inženýrská opatření a schválit si ty uzavírky. Zhruba za tři týdny by měl teda začít de facto likvidací těch středních svodidel a měly by zde být první dopravní omezení a postupně teda bude zavírat ty jednotlivé sjezdy. Samozřejmě do zimy bude potřeba už tu stavbu rozestavět plnohodnotně, to znamená na zimu zde určitě bude dopravní omezení.”
Stavba posledního úseku dálnice D48 bude zahrnovat 117 samostatných stavebních objektů, mimo jiné dvě mimoúrovňové křižovatky a šest protihlukových stěn.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Dálnice spojuje a zrychluje a pro město Nový Jičín je to velmi stěžejní jak pro obyvatele, protože v dnešní době se dá dojet velmi za krátkou dobu do Ostravy nebo do Olomouce, ale také pro investory.”
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro dopravu: “Tady vždycky byl čtyřpruh, ale bylo tam strašně hodně nehod. Dneska už to bude klasický dálniční úsek, nebo začínáme, zahajujeme stavbu klasického dálničního úseku se svodidly, takže ta bezpečnost se určitě zvýší. Samozřejmě zvýší se ji rychlost, opět se zkrátí na doba cestování.”
Stavba bude trvat 27 měsíců, to znamená, že úsek bude zprovozněn v lednu 2029. Stát bude 870 milionů korun bez daně. Pak ještě zbývá přestavět do dálničních parametrů most u Šenova u Nového Jičína.
---
Pochod pro seniory je tradiční akcí, které Frýdek-Místek pořádá pro dříve narozené občany. Na podzim se jde vždy z Lískovce do Sedlišť a také tentokrát byl o pochod obrovský zájem.
Při minulém společném výšlapu kolem Olešné se sešla více než stovka účastníků a velkou účast měl i podzimní pochod z Hájku do Sedlišť.
anketa: účastníci pochodu: "My jsme rádi, protože chodíme každý rok, tak aspoň něco je pro důchodce. Kdyby ten program nebyl, tak se nic neděje. Tady děláme něco pro zdraví a ne pro to, abychom něco dostali."
Chodíte někdy třeba i sami, nebo jenom v rámci těchto městských akcí?
anketa: účastníci pochodu: "My chodíme z Válcoven plechu, máme turistický kroužek pravidelně každou druhou středu."
Tyto pochody nejsou jediné akce, které město dělá pro aktivní seniory. Jak to celkově hodnotíte? Nenudíte se ve městě?
anketa: účastníci pochodu: "Ne, je to výborné. Jsou to dobré akce, co 14 dní, co chodíme s turisty. My jsme turisté a zároveň jsme v Městském klubu turistů. Je to perfektní všechno."
Jak se těšíte dnes? Půjde o výkon, abyste tam byl první?
anketa: účastníci pochodu: "Ne, to ne. Ale hlavně ať nám neprší, to je základ. A dobré nohy, ale to není tak daleko."
Pochod je jen jednou z řady akcí pro seniory ve Frýdku-Místku.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek opravdu seniorské aktivity podporuje. Máme Centrum aktivních seniorů, které jsme vystavěli i financujeme jeho provoz a spolufinancujeme i spolky. Jsou to dva spolky, které v Centru aktivních seniorů působí a které dělají veškeré aktivity pro seniory. A město Frýdek-Místek samozřejmě také vytváří své vlastní akce, ať jsou to třeba deskové hry, Den pro seniory, Den ve Faunaparku nebo právě jarní či podzimní Pochod pro seniory."
Adrian Hutyra (Společně pro FM), předseda osadního výboru: "Já se této akce zúčastňuji již potřetí a jsem rád, že každý rok nám zhruba vychází to počasí. A i když je deštivo, tak vždycky máme účast velice bohatou a jsem rád, že senioři opravdu vyjdou ven a udělají něco pro své zdraví. Nadýchat se čerstvého vzduchu a hlavně se socializovat s ostatními. Já si s nimi sám rád popovídám, protože vždycky se dozvím tolik novinek z místního života, že se někdy nestačím divit."
Akce je spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci Programu na podporu aktivního stárnutí na rok 2000.
---
Šermíři, kejklíři a primátor na bílém koni. Ostrava oslavila Den české státnosti středověkým programem před Novou radnicí. Lidé si ji mohli také zdarma prohlédnout, včetně běžně nepřístupných místností.
Ostravský primátor v kostýmu purkmistra přijel na Prokešovo náměstí na bílém koni. Tak začal Den otevřených dveří Nové radnice. Na náměstí se šermovalo, hrála středověká hudba a lidé si mohli vyzkoušet ražbu mincí. Do středověku se vrátily i prohlídky radnice.
Marek Skřipský, organizátor a historik, MMO: "Tentokrát budou průvodci kostýmovaní v duchu středověku, u mě třeba vidíte v duchu pozdního středověku a samozřejmě budou návštěvníkům a zájemcům vyprávět o historii Nové radnice.“
Jednou ze zastávek byla síň rady. Při prohlídce se návštěvníci dozvěděli i pověru spojenou s primátorským křeslem.
Petr Kočíř, průvodce, vedoucí odboru komunikace: "Kdo si sedne na místo primátora, primátorem se podle pověry nikdy nestane."
Prohlídky zavedly lidi i do místností, které jsou jindy veřejnosti uzavřené. Někteří se sem přišli podívat znovu, jiní poprvé.
návštěvníci: „Už jsem tady jednou byla a ráda jsem si to zopakovala a vzhledem k tomu, že za starosty Prokeše byl můj praděda radní, tak je to tady krásné.“
„Poprvé procházím těmito místnostmi a je to opravdu zajímavé.“
Zdarma byla přístupná také vyhlídková věž Nové radnice. Zájem návštěvníků byla tak obrovský, že všechny turnusy prohlídek byly zcela zaplněny až do 8 hodin, kdy akce skončila.
---
Mokřad u Rondelu v Havířově by mohl dostat neobvyklé přírodní správce. Město připravuje projekt, díky kterému by se o část území starali exmoorští koně a zpětně šlechtění pratuři. Na financování se má podílet také Zoo Zlín a zvířata poskytne organizace Česká krajina.
Lokalita Mokřadu u Rondelu v Havířově patří mezi zvláště chráněná území. Vyskytuje se zde vysoká biodiverzita. Péče o tak rozsáhlou lokalitu je ale pro radnici technicky i finančně náročná. Město se proto obrátilo na neziskovou organizaci Česká krajina, která usoudila, že lokalita je vhodná pro velké spásače.
Jan Smola, vedoucí oddělení ekologie a krajiny MmH: „Ti velcí býložraví spásači jsou důležití v tom, že tu práci, tu údržbu dělají mnohem lépe než člověk. Dostanou se úplně všude. Tam, kam se my se sekačkou nedostaneme, se oni prostě protáhnou a veškerou tu vegetaci, které se tady potřebujeme zbavit, jsou schopni spásat a využívat ve svůj prospěch. Pan magistr Dostal z České krajiny se tady byl podívat, prošel si to území a sdělil nám, že tady by mohlo být maximálně šest kusů zvířat, tři exmoorští koně a tři pratuři. To je kombinace, která je velice výhodná, protože každý z těch druhů se živí jinou rostlinnou potravou, takže se vzájemně doplňují. Tato zvířata se tady budou pohybovat naprosto volně, ale samozřejmě musí být území ohrazeno tak, aby se zvířata nemohla dostat například na komunikaci nebo na železniční trať.“
S financováním projektu městu pomůže také Zoo Zlín, která se jinak podílí především na podpoře ochranářských projektů v zahraničí.
Lucie Skulová, vedoucí územního rozvoje MmH: „Tak tento hezký nápad bychom rádi realizovali co nejdříve, ale jde o finance. Takže jsme teď nově navázali spolupráci se Zoo Zlín, která nám slíbila přispět až jedním milionem korun po dobu pěti let. Budeme se snažit získat další finance i od jiných subjektů. Zvířata by nám dokonce darovala Česká krajina. To znamená, že ještě před spoluprací se Zoo Zlín jsme získali příslib zvířat, ale musíme jim připravit vhodné podmínky, takže tady musíme vytvořit potřebné prostředí. A Česká krajina nám ty zpětně šlechtěné tury, což jsou ti pratuři, potom daruje.“
S přípravnými pracemi už se začalo.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátorky MmH: „Já myslím, že pro nás je to průlomový projekt, zajímavá věc, jakým způsobem řešit lokalitu, která je teď absolutně nevyužívaná. Já jsem moc rád, že ve spolupráci se Zoo Zlín bude těchto deset hektarů smysluplně využito pro exmoorské koně a pratury. A já se těším na celkový výsledek toho, jak to tu bude vypadat.“
Přestože bude území ohrazeno, lidé budou moci zvířata vidět. Projekt totiž počítá i s vyhlídkovou věží.
---
Hudba, zábava, ale také možnost dozvědět se víc o náhradní rodinné péči. Trojhalí Karolina v Ostravě hostilo Den rodin. Vyvrcholením odpoledne bylo ocenění pěstounů, kteří dětem v těžkých životních situacích nabízejí bezpečí a nový domov.
Trojhalí Karolina zaplnily rodiny s dětmi. Čekaly na ně koncerty, hry, tvoření i nejrůznější zážitkové aktivity. Den rodin ale není jen o zábavě. Moravskoslezský kraj chce akcí upozornit také na význam náhradní rodinné péče.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “To snažení směřuje proto, aby jsme akcentovali vůbec problematiku pěstounské péče, jak na přechodnou dobu, tak ale i tu pěstounku stálou. Bohužel Moravskoslezský kraj neustále potřebuje zhruba 800 pěstounů a jsou to děti, které si určitě zaslouží rodinu.”
Návštěvníkům se představily také organizace, které pěstounské rodiny doprovázejí a pomáhají jim řešit náročné situace. Součástí programu bylo i slavnostní ocenění pěstounů.
Karin Kantorová, oceněná pěstounka: “Máme úžasné děti, které vlastně stojí za to. Všichni stojí za sebou, všichni se vzájemně podporují.”
Pavel Kantor, oceněný pěstoun: “My jsme takový gang doma. Neděláme to kvůli ocenění, ale kvůli dětem. Jsme šťastní.”
Ocenění převzal také Milan Káňa. Jeho domácností už prošlo jednadvacet dětí.
Milan Káňa, oceněný pěstoun: “Je to krásné, když vidíte, že můžete pomoci někomu nastartovat ho do toho života, pomoct mu, aby vlastně ten jeho život potom byl kvalitní.”
Den rodin tak kromě programu pro děti připomněl především ty, kteří jim dokážou nabídnout to nejdůležitější, tedy bezpečné rodinné zázemí.
---
Na Seidlerově nábřeží u Sýkorova mostu v Ostravě má vyrůst hotel Hilton. Zastupitelé městského obvodu Slezská Ostrava vybrali nabídku na odkup pozemků. Plán počítá i s kongresovým centrem a se záchranou sousední historické budovy, která patří policii.
Na nábřeží Ostravice u Sýkorova mostu má vyrůst hotel Hilton. Slezskoostravští zastupitelé vybrali nabídku na odkup pozemků, na kterých má hotel stát. Teď začnou jednání o podmínkách prodeje.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Zastupitelstvo rozhodlo o výběru nabídky na odkup Seidlerova nábřeží, ve které podala nabídku společnost, která provozuje mimo jiné pětihvězdičkové hotely řetězce Hilton. My nyní budeme jednat o konkrétních smluvních podmínkách, kde mimo jiné chceme, aby na podobu nového objektu proběhla architektonická soutěž. Zároveň ten budoucí pravděpodobný vlastník vstoupil do jednání s ministerstvem vnitra, které vlastní sousední objekt."
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Ten hotel potřebuje mít atraktivní místo, protože přitahuje klientelu. A právě například pětihvězdičkové hotely nemohou být jen tak někde a pouze centrum města, tedy metropole, dává smysl. Alespoň podle expertů na hotelový byznys. Takže potřebuje být atraktivní a potřebuje mít právě i nějaký ten retail? Nebo to ten parter, to přízemí, kde může být pěkná restaurace nebo nějaký obchod, něco, co při propojení s hotelem dává smysl."
Investor počítá s pětihvězdičkovým hotelem, kongresovým centrem, wellness a samozřejmě s restauracemi. Na podobu stavby má proběhnout architektonická soutěž.
Ivona Vaňková (Ostravak), místostarostka Slezské Ostravy: "V tuto chvíli samozřejmě není nic definitivního. Jedná se o to, že vlastně máme jakoby výherce veřejné soutěže. S tím ale, že samozřejmě s ním vstoupíme do jednání a budeme se dále bavit o tom, jaké budou jednotlivé podmínky, které musí splnit."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Součástí nabídky byla jak nabídková cena, tak představa o tom, jak by ten hotel měl vypadat, jak by měl fungovat. Ten kupující usiluje o to, aby tam vznikl nejen pětihvězdičkový hotel, ale aby tam bylo i kongresové centrum minimálně pro pět set lidí. Chce, aby tam bylo i wellness. Rovněž počítá s několika restauracemi. Má ze svých bývalých projektů zkušenosti nejen s provozováním hotelu, ale právě i restaurací, z nichž některé dostaly i michelinské hvězdy. Takže je to opravdu prestižní a zatím jednáme o konkrétních podmínkách té smlouvy."
Investor bude podle starosty jednat také s ministerstvem vnitra o sousední budově bývalé spořitelny. Chtěl by ji zachránit a začlenit do svého hotelu na Bohumínské ulici.
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Bohumínská ulice má dnes spíš charakter nějaké dálnice. Když to zjednoduším, my bychom potřebovali, aby to mělo charakter městské třídy, to znamená, že se nesníží kapacita, protože stále se uvažuje, že by v tomto místě byly čtyři pruhy, dva jedním směrem a dva druhým. Ale je důležité tam ještě doplnit další funkce. Potřebujeme tam mít možnost pro dopravu, třeba cyklodopravu, aby tam byly bezpečně chodníky a přechody, aby to netvořilo bariéru."
---
Zhruba za tři týdny začne fyzická realizace výstavby posledních čtyř kilometrů dálnice D48 u Nového Jičína. Řidiči by po jejím povrchu měli projet v lednu 2029. Cena stavby je 870 milionů korun bez daně.
Posledním dílkem dálnice, který zbývá postavit v Moravskoslezském kraji, je 3,8 kilometrů dlouhý úsek D48 kolem Nového Jičína. Ředitelství silnic a dálnic slavnostně zahájilo přestavbu této původní čtyřproudové silnice důvtipným aktem.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Ta staba by fyzicky měla začít zhruba tak za tři týdny, protože zhotovitel si nyní musí projednat ta dopravně inženýrská opatření a schválit si ty uzavírky. Zhruba za tři týdny by měl teda začít de facto likvidací těch středních svodidel a měly by zde být první dopravní omezení a postupně teda bude zavírat ty jednotlivé sjezdy. Samozřejmě do zimy bude potřeba už tu stavbu rozestavět plnohodnotně, to znamená na zimu zde určitě bude dopravní omezení.”
Stavba posledního úseku dálnice D48 bude zahrnovat 117 samostatných stavebních objektů, mimo jiné dvě mimoúrovňové křižovatky a šest protihlukových stěn.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Dálnice spojuje a zrychluje a pro město Nový Jičín je to velmi stěžejní jak pro obyvatele, protože v dnešní době se dá dojet velmi za krátkou dobu do Ostravy nebo do Olomouce, ale také pro investory.”
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro dopravu: “Tady vždycky byl čtyřpruh, ale bylo tam strašně hodně nehod. Dneska už to bude klasický dálniční úsek, nebo začínáme, zahajujeme stavbu klasického dálničního úseku se svodidly, takže ta bezpečnost se určitě zvýší. Samozřejmě zvýší se ji rychlost, opět se zkrátí na doba cestování.”
Stavba bude trvat 27 měsíců, to znamená, že úsek bude zprovozněn v lednu 2029. Stát bude 870 milionů korun bez daně. Pak ještě zbývá přestavět do dálničních parametrů most u Šenova u Nového Jičína.
---
Pochod pro seniory je tradiční akcí, které Frýdek-Místek pořádá pro dříve narozené občany. Na podzim se jde vždy z Lískovce do Sedlišť a také tentokrát byl o pochod obrovský zájem.
Při minulém společném výšlapu kolem Olešné se sešla více než stovka účastníků a velkou účast měl i podzimní pochod z Hájku do Sedlišť.
anketa: účastníci pochodu: "My jsme rádi, protože chodíme každý rok, tak aspoň něco je pro důchodce. Kdyby ten program nebyl, tak se nic neděje. Tady děláme něco pro zdraví a ne pro to, abychom něco dostali."
Chodíte někdy třeba i sami, nebo jenom v rámci těchto městských akcí?
anketa: účastníci pochodu: "My chodíme z Válcoven plechu, máme turistický kroužek pravidelně každou druhou středu."
Tyto pochody nejsou jediné akce, které město dělá pro aktivní seniory. Jak to celkově hodnotíte? Nenudíte se ve městě?
anketa: účastníci pochodu: "Ne, je to výborné. Jsou to dobré akce, co 14 dní, co chodíme s turisty. My jsme turisté a zároveň jsme v Městském klubu turistů. Je to perfektní všechno."
Jak se těšíte dnes? Půjde o výkon, abyste tam byl první?
anketa: účastníci pochodu: "Ne, to ne. Ale hlavně ať nám neprší, to je základ. A dobré nohy, ale to není tak daleko."
Pochod je jen jednou z řady akcí pro seniory ve Frýdku-Místku.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek opravdu seniorské aktivity podporuje. Máme Centrum aktivních seniorů, které jsme vystavěli i financujeme jeho provoz a spolufinancujeme i spolky. Jsou to dva spolky, které v Centru aktivních seniorů působí a které dělají veškeré aktivity pro seniory. A město Frýdek-Místek samozřejmě také vytváří své vlastní akce, ať jsou to třeba deskové hry, Den pro seniory, Den ve Faunaparku nebo právě jarní či podzimní Pochod pro seniory."
Adrian Hutyra (Společně pro FM), předseda osadního výboru: "Já se této akce zúčastňuji již potřetí a jsem rád, že každý rok nám zhruba vychází to počasí. A i když je deštivo, tak vždycky máme účast velice bohatou a jsem rád, že senioři opravdu vyjdou ven a udělají něco pro své zdraví. Nadýchat se čerstvého vzduchu a hlavně se socializovat s ostatními. Já si s nimi sám rád popovídám, protože vždycky se dozvím tolik novinek z místního života, že se někdy nestačím divit."
Akce je spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci Programu na podporu aktivního stárnutí na rok 2000.
---
Šermíři, kejklíři a primátor na bílém koni. Ostrava oslavila Den české státnosti středověkým programem před Novou radnicí. Lidé si ji mohli také zdarma prohlédnout, včetně běžně nepřístupných místností.
Ostravský primátor v kostýmu purkmistra přijel na Prokešovo náměstí na bílém koni. Tak začal Den otevřených dveří Nové radnice. Na náměstí se šermovalo, hrála středověká hudba a lidé si mohli vyzkoušet ražbu mincí. Do středověku se vrátily i prohlídky radnice.
Marek Skřipský, organizátor a historik, MMO: "Tentokrát budou průvodci kostýmovaní v duchu středověku, u mě třeba vidíte v duchu pozdního středověku a samozřejmě budou návštěvníkům a zájemcům vyprávět o historii Nové radnice.“
Jednou ze zastávek byla síň rady. Při prohlídce se návštěvníci dozvěděli i pověru spojenou s primátorským křeslem.
Petr Kočíř, průvodce, vedoucí odboru komunikace: "Kdo si sedne na místo primátora, primátorem se podle pověry nikdy nestane."
Prohlídky zavedly lidi i do místností, které jsou jindy veřejnosti uzavřené. Někteří se sem přišli podívat znovu, jiní poprvé.
návštěvníci: „Už jsem tady jednou byla a ráda jsem si to zopakovala a vzhledem k tomu, že za starosty Prokeše byl můj praděda radní, tak je to tady krásné.“
„Poprvé procházím těmito místnostmi a je to opravdu zajímavé.“
Zdarma byla přístupná také vyhlídková věž Nové radnice. Zájem návštěvníků byla tak obrovský, že všechny turnusy prohlídek byly zcela zaplněny až do 8 hodin, kdy akce skončila.
---
Mokřad u Rondelu v Havířově by mohl dostat neobvyklé přírodní správce. Město připravuje projekt, díky kterému by se o část území starali exmoorští koně a zpětně šlechtění pratuři. Na financování se má podílet také Zoo Zlín a zvířata poskytne organizace Česká krajina.
Lokalita Mokřadu u Rondelu v Havířově patří mezi zvláště chráněná území. Vyskytuje se zde vysoká biodiverzita. Péče o tak rozsáhlou lokalitu je ale pro radnici technicky i finančně náročná. Město se proto obrátilo na neziskovou organizaci Česká krajina, která usoudila, že lokalita je vhodná pro velké spásače.
Jan Smola, vedoucí oddělení ekologie a krajiny MmH: „Ti velcí býložraví spásači jsou důležití v tom, že tu práci, tu údržbu dělají mnohem lépe než člověk. Dostanou se úplně všude. Tam, kam se my se sekačkou nedostaneme, se oni prostě protáhnou a veškerou tu vegetaci, které se tady potřebujeme zbavit, jsou schopni spásat a využívat ve svůj prospěch. Pan magistr Dostal z České krajiny se tady byl podívat, prošel si to území a sdělil nám, že tady by mohlo být maximálně šest kusů zvířat, tři exmoorští koně a tři pratuři. To je kombinace, která je velice výhodná, protože každý z těch druhů se živí jinou rostlinnou potravou, takže se vzájemně doplňují. Tato zvířata se tady budou pohybovat naprosto volně, ale samozřejmě musí být území ohrazeno tak, aby se zvířata nemohla dostat například na komunikaci nebo na železniční trať.“
S financováním projektu městu pomůže také Zoo Zlín, která se jinak podílí především na podpoře ochranářských projektů v zahraničí.
Lucie Skulová, vedoucí územního rozvoje MmH: „Tak tento hezký nápad bychom rádi realizovali co nejdříve, ale jde o finance. Takže jsme teď nově navázali spolupráci se Zoo Zlín, která nám slíbila přispět až jedním milionem korun po dobu pěti let. Budeme se snažit získat další finance i od jiných subjektů. Zvířata by nám dokonce darovala Česká krajina. To znamená, že ještě před spoluprací se Zoo Zlín jsme získali příslib zvířat, ale musíme jim připravit vhodné podmínky, takže tady musíme vytvořit potřebné prostředí. A Česká krajina nám ty zpětně šlechtěné tury, což jsou ti pratuři, potom daruje.“
S přípravnými pracemi už se začalo.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátorky MmH: „Já myslím, že pro nás je to průlomový projekt, zajímavá věc, jakým způsobem řešit lokalitu, která je teď absolutně nevyužívaná. Já jsem moc rád, že ve spolupráci se Zoo Zlín bude těchto deset hektarů smysluplně využito pro exmoorské koně a pratury. A já se těším na celkový výsledek toho, jak to tu bude vypadat.“
Přestože bude území ohrazeno, lidé budou moci zvířata vidět. Projekt totiž počítá i s vyhlídkovou věží.
---
Hudba, zábava, ale také možnost dozvědět se víc o náhradní rodinné péči. Trojhalí Karolina v Ostravě hostilo Den rodin. Vyvrcholením odpoledne bylo ocenění pěstounů, kteří dětem v těžkých životních situacích nabízejí bezpečí a nový domov.
Trojhalí Karolina zaplnily rodiny s dětmi. Čekaly na ně koncerty, hry, tvoření i nejrůznější zážitkové aktivity. Den rodin ale není jen o zábavě. Moravskoslezský kraj chce akcí upozornit také na význam náhradní rodinné péče.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “To snažení směřuje proto, aby jsme akcentovali vůbec problematiku pěstounské péče, jak na přechodnou dobu, tak ale i tu pěstounku stálou. Bohužel Moravskoslezský kraj neustále potřebuje zhruba 800 pěstounů a jsou to děti, které si určitě zaslouží rodinu.”
Návštěvníkům se představily také organizace, které pěstounské rodiny doprovázejí a pomáhají jim řešit náročné situace. Součástí programu bylo i slavnostní ocenění pěstounů.
Karin Kantorová, oceněná pěstounka: “Máme úžasné děti, které vlastně stojí za to. Všichni stojí za sebou, všichni se vzájemně podporují.”
Pavel Kantor, oceněný pěstoun: “My jsme takový gang doma. Neděláme to kvůli ocenění, ale kvůli dětem. Jsme šťastní.”
Ocenění převzal také Milan Káňa. Jeho domácností už prošlo jednadvacet dětí.
Milan Káňa, oceněný pěstoun: “Je to krásné, když vidíte, že můžete pomoci někomu nastartovat ho do toho života, pomoct mu, aby vlastně ten jeho život potom byl kvalitní.”
Den rodin tak kromě programu pro děti připomněl především ty, kteří jim dokážou nabídnout to nejdůležitější, tedy bezpečné rodinné zázemí.
---
