Ostrava chce, aby už se nemohly opakovat záplavy podobné těm podzimním a proto chystá řadu opatření a úprav. Na některých věcech bude potřeba spolupráce s Povodím Odry, ale bez ohledu na to, už město nechalo proměřit výšku hrází Odry a Opavy.
Ničivé povodně v září 2024 napáchaly v Ostravě obrovské škody a město ještě stále čeká mnoho oprav na městském i soukromém majetku. Vše nasvědčuje tomu, že podobné deště už zdaleka nebudou tak výjimečné a proto je důležité pracovat na opatřeních, které příště pomohou následky minimalizovat nebo snížit. Jednou z prvních věcí je proměření výšky hrází Opavy a Odry.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ochrana selhala a ty hráze nebyly vynivelované do roviny tak, jak by měly být. Šlo i pouhým pohledem z mostu vidět, že pravá a levá strana nekorespondovala z množstvím vody, které tam protékalo a byly překonávány. Proto jsme zadali za necelých 300 tisíc korun geodetické proměření."
Specializovaná firma proto zhruba 21 km břehů řek Opavy a Odry na celém území Ostravy pečlivě proměřuje.
Jiří Adamovský, geodet: "Zakázka znamená to, že máme proměřit podélný profil hrází podél Odry, pravý i levý břeh a pak se z toho udělá nějaký graf, řezy a zjistí se jak to je."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to hlavní vstupní data, se kterými pak budeme vyjednávat s Povodím Odry z hlediska nápravy a protipovodňových opatření."
První už téměř hotovým opatřením, je oprava hráze na soutoku Odry a Opavy, kde byly nabity ocelové štětovnice pro zpevnění a vzdušná strana hráze byla opatřena a zatravňovacími georohožemi proti rozplavení.
---
Společnost OKD, která provozuje poslední činný černouhelný důl v zemi, si těžbou vydělala nejen na odstupné pro končící horníky, ale také na celou likvidaci šachty. V pondělí o tom ve Stonavě informovali premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ukončení těžby se několik let postupně prodlužovalo až byl stanoven definitivní termín jara příštího roku. Počet pracovníků se bude průběžně snižovat z 3 300 na zhruba 700.
Petr Fiala, premiér: “To, co jsme chtěli, bylo, aby to ukončení bylo promyšlené, připravené a řízené, aby se počítalo s dopady na životní prostředí a zároveň na sociální podmínky horníků a zaměstnanců.”
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Zhruba 4,6 miliardy korun budeme potřebovat na vypořádání se se zaměstnanci. Z toho 1,3 miliardy korun tvoří sociální program a zbývajících 3,3 až 4,6 miliardy jsou náklady na technickou likvidaci dolu.”
Šachta neukončí svou činnost ani po zastavení těžby uhlí. Těžit a zpracovávat bude důlní plyn. OKD navíc budou dovážet uhlí ze zahraničí, které budou dále zpracovávat na energetické směsi.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: “Současně mohu říct, že po mnoha podrobných debatách jsme loni na Ministerstvu financí schválili dlouhodobou strategii další podnikatelské činnosti OKD i po roce 2028.”
Všechny změny, které s koncem těžby uhlí souvisí, byly průběžně projednávány s odboráři.
---
Další důležitý krok v cestě k Novým Bazalům se odehrál v sobotu při ligovém utkání Baníku Ostrava s Pardubicemi. Primátor města Jan Dohnal s majitelem klubu Václavem Brabcem podepsali memorandum s předsedou fotbalové asociace Fouskem, které umožní konání mezinárodních zápasů.
Fotbalový stadion Nové Bazaly získává stále jasnější obrysy. Zatímco vybraní špičkoví architekti z celého světa už naplno připravují návrhy jeho podoby, Ostrava zažila další důležitý moment. Přímo na fotbalovém trávníku městského stadionu ve Vítkovicích před ligovým utkáním Pardubicemi bylo podepsáno memorandum.
Signatáři memoranda jsou primátor Jan Dohnal, majitel Baníku Václav Brabec, předseda fotbalové asociace Petr Fousek, zástupci baníkovské akademie a společnosti Vítkovice Aréna.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Tímto aktem, který proběhl za účasti zástupců Baníku, akademie a FAČRu jsme chtěli ukázat, že ta myšlenka opravdu žije."
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: "Pro Baník a jeho budoucnost není až tak důležité, kdyby nebyl ještě nějakých pár let v poháru, jako když bude mít svůj svatostánek."
Cílem dokumentu je deklarace společného záměru signatářů při vybudování moderního areálu, který svými parametry umožní konání mezinárodních utkání.
Petr Fousek, předseda FAČR: "My část zápasů reprezentace situujeme na Moravu a to znamená, že Ostrava získá fantastickou sportovní příležitost."
Návrhy by měly vybraní architekti odevzdat do 29. května. Finální návrh vybere porota do konce roku. Náklady na stavbu stadionu pro 20 000 diváků jsou odhadovány na 2,5 mld. kč. Zápas, před kterým bylo memorandum podepsáno vyhrál Baník Ostrava 5:2.
---
Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek spustilo nábor nových dobrovolníků. Vyzývá veřejnost, aby pomohla osamělým seniorům – zejména těm, kteří žijí sami. Dobrovolnictví může každý zájemce nejprve vyzkoušet během dubnových Dnů dobrovolnictví.
Domovy pro seniory, ale i domácnosti. Tam všude chodí dobrovolníci organizace ADRA Frýdek-Místek. Nejčastěji za seniory, kteří jsou sami a nemají pravidelný kontakt s okolím. Návštěvy jim pomáhají zvládat samotu a znovu se otevřít světu. Takovou zkušenost má i Jana Maďová.
Jana Maďová, dobrovolnice ADRY: "Dobrovolnictví se věnuju zhruba čtyři roky a docházím k paní do domácnosti, která je osamocená." - Co spolu děláte? - "Běžně tu hodinku a půl, co tam trávím, tak spolu povídáme. Protože paní chybí nějaký kontakt s osobou, ráda komunikuje se mnou, rozebíráme, co je nového a hodně se bavíme, čteme si."
Podle dobrovolníků má pomoc druhým pozitivní dopad nejen na příjemce, ale i na ně samotné. Čas věnovaný druhému bývá obohacující i pro dárce.
Jana Maďová, dobrovolnice ADRY: "Dává mi to neskutečný dobrý pocit. V tom, že i když tu hodinu někomu investuju, tak se mi to vrací, protože ten čas s tou paní je obohacující i pro mě samotnou."
ADRA Frýdek-Místek aktuálně hledá nové dobrovolníky zejména pro seniory žijící v jednočlenných domácnostech. Pomoci ale mohou i lidem se zdravotním postižením nebo dětem.
Irena Blablová, koordinátorka dobrovolníků, ADRA Frýdek-Místek: "Dobrovolníků není nikdy dost, takže jako každým rokem vyzýváme veřejnost, jestli by se nechtěli připojit k dobrovolnictví. Aktuálně hledáme dobrovolníky k seniorům, hlavně do domácností, kdy ti senioři žijí sami v jednočlenných domácnostech a cítí se tam osaměle. A často ten dobrovolník je jedinou návštěvou, která za ním přijde."
Jana Maďová, dobrovolnice ADRY: "Určitě se může a vřele to doporučuji. Protože v té uspěchané době, kterou teď máme a prožíváme, si myslím, že to je určité zastavení. Kdy si člověk uvědomí, že opravdu on sice život může prožívat v komunitě, s lidmi, se kterými si rozumí. Ale jsou lidé, kteří to tak nemají. A to jediné, co jim můžeme darovat je ten čas, který je k nezaplacení."
Připojit se může kdokoli – studenti, dospělí i senioři. ADRA zájemce zaškolí a v dubnu nabízí možnost si dobrovolnictví nezávazně vyzkoušet během tzv. Dnů dobrovolnictví.
Irena Blablová, koordinátorka dobrovolníků, ADRA Frýdek-Místek: "V dubnu budou zase celorepublikové Dny dobrovolnictví, takže kdyby někdo si to chtěl jenom tak zkusit, tak může přijít do Domova pro seniory nebo do Penzionu pro seniory a tam si to zkusit, jaké to dobrovolnictví je. Prostě si ho zažít. Budeme dělat takové skupinové aktivity, které jsou ideální právě na takový ten začátek dobrovolnictví."
Frýdecko-Místecká ADRA získala za dobrovolnictví ocenění od ministerstva vnitra a její dobrovolnice Anetta Erbanová byla také oceněna jako jedna z nejlepších v Česku.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Ocenění je jedna věc. Určitě to dobrovolnictví nedělám kvůli tomu, abych za to dostala nějakou cenu. Měla jsem radost, to přiznávám. A hlavně jsem měla možnost vidět v celé šíři spoustu lidí, kteří dělají něco podobného jako já. Že nejsem sama, že těch lidí, kteří chtějí pomáhat a pomáhají si navzájem, je strašná spousta."
Ve Frýdku-Místku působí podle posledních údajů přes dvě stovky dobrovolníků. ADRA věří, že se jejich počet opět rozroste a osamělým lidem přibude důvodů k úsměvu.
---
Zámek v Jindřichově po letech projde rekonstrukcí. Vylidněný je od roku 2009, co se odsud odstěhoval Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež. O rok později ho obec získala do majetku od Moravskoslezského kraje a začala připravovat jeho rekonstrukci.
Slavnostním odhalením základního kamene začala rekonstrukce zámku v Jindřichově. V první etapě projde proměnou nádvoří, ambitová chodba s ním spojená a zelený ostrůvek v jeho středu.
Martin Korduliak (Pro Jindřichov), starosta Jindřichova: "Největší investicí by měla být oprava jižního a východního křídla zámku, kde dojde k rekonstrukci střechy, k zateplení na zemině, to znamená, výměna podlahových krytin, oken a obnova otopné soustavy s tepelnými čerpadly a obnova elektroinstalace."
Revitalizací by měl projít také zámecký park, kde je spousta dochovaných soch a také vzácných dřevin.
Už byl zadán i dendrologický průzkum. Rekonstrukce prvních dvou etap si vyžádá až 70 milionů korun a s kolaudací se počítá v roce 2027.
Martin Korduliak (Pro Jindřichov), starosta Jindřichova: “Čerpali jsme ze tří zdrojů, jak MSK, kterému určitě děkujeme, zapojilo se také MŽP a také máme jeden projekt společný s powiatem Prudnickým, tzv. Interreg.”
Radosław Roszkowski, starosta okresu Prudnik: “Spolupráce s českými partnery je na vysoké úrovni a trvá už několik let. Společně jsme vybudovali novou silnici spojující obě území a teď jsme zajistili dva a půl milionů euro na vybudování informačního centra na zámku, což je velká událost.”
Na zámku, který v polovině 17. století začali stavět hrabata z Hodic v manýristickém slohu, se dochovaly dva velké sály a knihovna. Je tady také malé muzeum, kde jsou expozice nejen z jeho historie, ale také výstava dobových hraček.
---
Teprve osmnáctiletý golfista ze Studénky, Richard Pavel, má za sebou životní úspěch. Na mistrovství světa neslyšících v Austrálii získal 3. místo. Teď má před sebou další velký cíl, světovou soutěž v Japonsku.
Richard Pavel ze Studénky má 18 let, ve dvou a půl letech mu byla zjištěna oboustranná nedoslýchavost. To mu ale nijak nebránilo v tom, aby se stal golfistou, v tuto chvíli už českým reprezentantem se světovými úspěchy. Ke golfu se dostal v deseti letech, do té doby byl jeho prioritním sportem tenis.
Richard Pavel, golfista: “Díval jsem se televizi, viděl jsem tam golf, ten se mi strašně zalíbil, řekl jsme to rodičům a chtěl jsem to zkusit.”
Jaroslav Pavel, otec Richarda: “Zničehonic začal na zahradě florbalovou hokejkou mlátit do míčků, řekl jsem, že takhle se florbal nehraje, a on řekl, ne, ne, to je golf, já jsem to viděl v televizi, strašně se mi to líbí a chtěl bych to zkusit. Takhle začal.”
O pět let později reprezentoval Českou republiku na deaflympiádě v Brazílii a skončil na děleném 5. místě. V loňském roce se zúčastnil v Austrálii mistrovství světa neslyšících. V kategorii muži byl sedmý, mezi juniory vybojoval bronz.
Richard Pavel, golfista: “Zkusit to dotáhnout , co nejdál, klidně být i profík, případně trenér. Je to kreativní sport, musíte hodně přemýšlet, vytvářet rány, typ rány a dosáhnout nejlepšího výsledku.”
Jaroslav Pavel, otec Richarda: “Tak samozřejmě, že jsme na něj pyšní. V podstatě je mezi těmi neslyšícími světová špička. I když má teprve osmnáct let, myslím si, že se ho ti Kanaďané a Němci bojí, že jednou určitě bude lepší než oni.”
Hlavní metou letošního roku je pro mladého golfistu listopadová světová soutěž neslyšících sportovců v Japonsku.
---
Ostrava chce, aby už se nemohly opakovat záplavy podobné těm podzimním a proto chystá řadu opatření a úprav. Na některých věcech bude potřeba spolupráce s Povodím Odry, ale bez ohledu na to, už město nechalo proměřit výšku hrází Odry a Opavy.
Ničivé povodně v září 2024 napáchaly v Ostravě obrovské škody a město ještě stále čeká mnoho oprav na městském i soukromém majetku. Vše nasvědčuje tomu, že podobné deště už zdaleka nebudou tak výjimečné a proto je důležité pracovat na opatřeních, které příště pomohou následky minimalizovat nebo snížit. Jednou z prvních věcí je proměření výšky hrází Opavy a Odry.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ochrana selhala a ty hráze nebyly vynivelované do roviny tak, jak by měly být. Šlo i pouhým pohledem z mostu vidět, že pravá a levá strana nekorespondovala z množstvím vody, které tam protékalo a byly překonávány. Proto jsme zadali za necelých 300 tisíc korun geodetické proměření."
Specializovaná firma proto zhruba 21 km břehů řek Opavy a Odry na celém území Ostravy pečlivě proměřuje.
Jiří Adamovský, geodet: "Zakázka znamená to, že máme proměřit podélný profil hrází podél Odry, pravý i levý břeh a pak se z toho udělá nějaký graf, řezy a zjistí se jak to je."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to hlavní vstupní data, se kterými pak budeme vyjednávat s Povodím Odry z hlediska nápravy a protipovodňových opatření."
První už téměř hotovým opatřením, je oprava hráze na soutoku Odry a Opavy, kde byly nabity ocelové štětovnice pro zpevnění a vzdušná strana hráze byla opatřena a zatravňovacími georohožemi proti rozplavení.
---
Společnost OKD, která provozuje poslední činný černouhelný důl v zemi, si těžbou vydělala nejen na odstupné pro končící horníky, ale také na celou likvidaci šachty. V pondělí o tom ve Stonavě informovali premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ukončení těžby se několik let postupně prodlužovalo až byl stanoven definitivní termín jara příštího roku. Počet pracovníků se bude průběžně snižovat z 3 300 na zhruba 700.
Petr Fiala, premiér: “To, co jsme chtěli, bylo, aby to ukončení bylo promyšlené, připravené a řízené, aby se počítalo s dopady na životní prostředí a zároveň na sociální podmínky horníků a zaměstnanců.”
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Zhruba 4,6 miliardy korun budeme potřebovat na vypořádání se se zaměstnanci. Z toho 1,3 miliardy korun tvoří sociální program a zbývajících 3,3 až 4,6 miliardy jsou náklady na technickou likvidaci dolu.”
Šachta neukončí svou činnost ani po zastavení těžby uhlí. Těžit a zpracovávat bude důlní plyn. OKD navíc budou dovážet uhlí ze zahraničí, které budou dále zpracovávat na energetické směsi.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: “Současně mohu říct, že po mnoha podrobných debatách jsme loni na Ministerstvu financí schválili dlouhodobou strategii další podnikatelské činnosti OKD i po roce 2028.”
Všechny změny, které s koncem těžby uhlí souvisí, byly průběžně projednávány s odboráři.
---
Další důležitý krok v cestě k Novým Bazalům se odehrál v sobotu při ligovém utkání Baníku Ostrava s Pardubicemi. Primátor města Jan Dohnal s majitelem klubu Václavem Brabcem podepsali memorandum s předsedou fotbalové asociace Fouskem, které umožní konání mezinárodních zápasů.
Fotbalový stadion Nové Bazaly získává stále jasnější obrysy. Zatímco vybraní špičkoví architekti z celého světa už naplno připravují návrhy jeho podoby, Ostrava zažila další důležitý moment. Přímo na fotbalovém trávníku městského stadionu ve Vítkovicích před ligovým utkáním Pardubicemi bylo podepsáno memorandum.
Signatáři memoranda jsou primátor Jan Dohnal, majitel Baníku Václav Brabec, předseda fotbalové asociace Petr Fousek, zástupci baníkovské akademie a společnosti Vítkovice Aréna.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Tímto aktem, který proběhl za účasti zástupců Baníku, akademie a FAČRu jsme chtěli ukázat, že ta myšlenka opravdu žije."
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: "Pro Baník a jeho budoucnost není až tak důležité, kdyby nebyl ještě nějakých pár let v poháru, jako když bude mít svůj svatostánek."
Cílem dokumentu je deklarace společného záměru signatářů při vybudování moderního areálu, který svými parametry umožní konání mezinárodních utkání.
Petr Fousek, předseda FAČR: "My část zápasů reprezentace situujeme na Moravu a to znamená, že Ostrava získá fantastickou sportovní příležitost."
Návrhy by měly vybraní architekti odevzdat do 29. května. Finální návrh vybere porota do konce roku. Náklady na stavbu stadionu pro 20 000 diváků jsou odhadovány na 2,5 mld. kč. Zápas, před kterým bylo memorandum podepsáno vyhrál Baník Ostrava 5:2.
---
Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek spustilo nábor nových dobrovolníků. Vyzývá veřejnost, aby pomohla osamělým seniorům – zejména těm, kteří žijí sami. Dobrovolnictví může každý zájemce nejprve vyzkoušet během dubnových Dnů dobrovolnictví.
Domovy pro seniory, ale i domácnosti. Tam všude chodí dobrovolníci organizace ADRA Frýdek-Místek. Nejčastěji za seniory, kteří jsou sami a nemají pravidelný kontakt s okolím. Návštěvy jim pomáhají zvládat samotu a znovu se otevřít světu. Takovou zkušenost má i Jana Maďová.
Jana Maďová, dobrovolnice ADRY: "Dobrovolnictví se věnuju zhruba čtyři roky a docházím k paní do domácnosti, která je osamocená." - Co spolu děláte? - "Běžně tu hodinku a půl, co tam trávím, tak spolu povídáme. Protože paní chybí nějaký kontakt s osobou, ráda komunikuje se mnou, rozebíráme, co je nového a hodně se bavíme, čteme si."
Podle dobrovolníků má pomoc druhým pozitivní dopad nejen na příjemce, ale i na ně samotné. Čas věnovaný druhému bývá obohacující i pro dárce.
Jana Maďová, dobrovolnice ADRY: "Dává mi to neskutečný dobrý pocit. V tom, že i když tu hodinu někomu investuju, tak se mi to vrací, protože ten čas s tou paní je obohacující i pro mě samotnou."
ADRA Frýdek-Místek aktuálně hledá nové dobrovolníky zejména pro seniory žijící v jednočlenných domácnostech. Pomoci ale mohou i lidem se zdravotním postižením nebo dětem.
Irena Blablová, koordinátorka dobrovolníků, ADRA Frýdek-Místek: "Dobrovolníků není nikdy dost, takže jako každým rokem vyzýváme veřejnost, jestli by se nechtěli připojit k dobrovolnictví. Aktuálně hledáme dobrovolníky k seniorům, hlavně do domácností, kdy ti senioři žijí sami v jednočlenných domácnostech a cítí se tam osaměle. A často ten dobrovolník je jedinou návštěvou, která za ním přijde."
Jana Maďová, dobrovolnice ADRY: "Určitě se může a vřele to doporučuji. Protože v té uspěchané době, kterou teď máme a prožíváme, si myslím, že to je určité zastavení. Kdy si člověk uvědomí, že opravdu on sice život může prožívat v komunitě, s lidmi, se kterými si rozumí. Ale jsou lidé, kteří to tak nemají. A to jediné, co jim můžeme darovat je ten čas, který je k nezaplacení."
Připojit se může kdokoli – studenti, dospělí i senioři. ADRA zájemce zaškolí a v dubnu nabízí možnost si dobrovolnictví nezávazně vyzkoušet během tzv. Dnů dobrovolnictví.
Irena Blablová, koordinátorka dobrovolníků, ADRA Frýdek-Místek: "V dubnu budou zase celorepublikové Dny dobrovolnictví, takže kdyby někdo si to chtěl jenom tak zkusit, tak může přijít do Domova pro seniory nebo do Penzionu pro seniory a tam si to zkusit, jaké to dobrovolnictví je. Prostě si ho zažít. Budeme dělat takové skupinové aktivity, které jsou ideální právě na takový ten začátek dobrovolnictví."
Frýdecko-Místecká ADRA získala za dobrovolnictví ocenění od ministerstva vnitra a její dobrovolnice Anetta Erbanová byla také oceněna jako jedna z nejlepších v Česku.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Ocenění je jedna věc. Určitě to dobrovolnictví nedělám kvůli tomu, abych za to dostala nějakou cenu. Měla jsem radost, to přiznávám. A hlavně jsem měla možnost vidět v celé šíři spoustu lidí, kteří dělají něco podobného jako já. Že nejsem sama, že těch lidí, kteří chtějí pomáhat a pomáhají si navzájem, je strašná spousta."
Ve Frýdku-Místku působí podle posledních údajů přes dvě stovky dobrovolníků. ADRA věří, že se jejich počet opět rozroste a osamělým lidem přibude důvodů k úsměvu.
---
Zámek v Jindřichově po letech projde rekonstrukcí. Vylidněný je od roku 2009, co se odsud odstěhoval Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež. O rok později ho obec získala do majetku od Moravskoslezského kraje a začala připravovat jeho rekonstrukci.
Slavnostním odhalením základního kamene začala rekonstrukce zámku v Jindřichově. V první etapě projde proměnou nádvoří, ambitová chodba s ním spojená a zelený ostrůvek v jeho středu.
Martin Korduliak (Pro Jindřichov), starosta Jindřichova: "Největší investicí by měla být oprava jižního a východního křídla zámku, kde dojde k rekonstrukci střechy, k zateplení na zemině, to znamená, výměna podlahových krytin, oken a obnova otopné soustavy s tepelnými čerpadly a obnova elektroinstalace."
Revitalizací by měl projít také zámecký park, kde je spousta dochovaných soch a také vzácných dřevin.
Už byl zadán i dendrologický průzkum. Rekonstrukce prvních dvou etap si vyžádá až 70 milionů korun a s kolaudací se počítá v roce 2027.
Martin Korduliak (Pro Jindřichov), starosta Jindřichova: “Čerpali jsme ze tří zdrojů, jak MSK, kterému určitě děkujeme, zapojilo se také MŽP a také máme jeden projekt společný s powiatem Prudnickým, tzv. Interreg.”
Radosław Roszkowski, starosta okresu Prudnik: “Spolupráce s českými partnery je na vysoké úrovni a trvá už několik let. Společně jsme vybudovali novou silnici spojující obě území a teď jsme zajistili dva a půl milionů euro na vybudování informačního centra na zámku, což je velká událost.”
Na zámku, který v polovině 17. století začali stavět hrabata z Hodic v manýristickém slohu, se dochovaly dva velké sály a knihovna. Je tady také malé muzeum, kde jsou expozice nejen z jeho historie, ale také výstava dobových hraček.
---
Teprve osmnáctiletý golfista ze Studénky, Richard Pavel, má za sebou životní úspěch. Na mistrovství světa neslyšících v Austrálii získal 3. místo. Teď má před sebou další velký cíl, světovou soutěž v Japonsku.
Richard Pavel ze Studénky má 18 let, ve dvou a půl letech mu byla zjištěna oboustranná nedoslýchavost. To mu ale nijak nebránilo v tom, aby se stal golfistou, v tuto chvíli už českým reprezentantem se světovými úspěchy. Ke golfu se dostal v deseti letech, do té doby byl jeho prioritním sportem tenis.
Richard Pavel, golfista: “Díval jsem se televizi, viděl jsem tam golf, ten se mi strašně zalíbil, řekl jsme to rodičům a chtěl jsem to zkusit.”
Jaroslav Pavel, otec Richarda: “Zničehonic začal na zahradě florbalovou hokejkou mlátit do míčků, řekl jsem, že takhle se florbal nehraje, a on řekl, ne, ne, to je golf, já jsem to viděl v televizi, strašně se mi to líbí a chtěl bych to zkusit. Takhle začal.”
O pět let později reprezentoval Českou republiku na deaflympiádě v Brazílii a skončil na děleném 5. místě. V loňském roce se zúčastnil v Austrálii mistrovství světa neslyšících. V kategorii muži byl sedmý, mezi juniory vybojoval bronz.
Richard Pavel, golfista: “Zkusit to dotáhnout , co nejdál, klidně být i profík, případně trenér. Je to kreativní sport, musíte hodně přemýšlet, vytvářet rány, typ rány a dosáhnout nejlepšího výsledku.”
Jaroslav Pavel, otec Richarda: “Tak samozřejmě, že jsme na něj pyšní. V podstatě je mezi těmi neslyšícími světová špička. I když má teprve osmnáct let, myslím si, že se ho ti Kanaďané a Němci bojí, že jednou určitě bude lepší než oni.”
Hlavní metou letošního roku je pro mladého golfistu listopadová světová soutěž neslyšících sportovců v Japonsku.
---
