Havířovská nemocnice je první v České republice, která likviduje viry, nebo bakterie pomocí ozónu. Box, či pokoj je před příjmem pacienta zcela bezpečný. Další speciální přístroj umí také dezinfikovat oblečení. Nové technologie se instalují i do dalších krajských nemocnic.
Covidová epidemie ukázala, jak neviditelný vir může být zákeřný ve svém šíření. Nejen z tohoto důvodů se rozhodl kraj podpořit nemocnice v investici do chytré likvidaci virů, ale i pachů, či plísní pomocí ozónu. Na téměř padesáti boxech oddělení ARO, JIP ale i standardních pokojích jsou umístěny ve stropě generátory, které během pár minut dezinfikují celý uzavřený prostor.
Norbert Schellong, ředitel NsP Havířov: "Ten ozon má úžasnou vlastnost, že bez výjimky celý prostor vyplní, každý centimetr čtvereční, včetně toho, když otevřeme skříňky pro pacienty. Takže ten následující se nemusí bát a dejme tomu i v rámci Covidu-19, že by došlo k nějakému přenosu.”
Stropní generátory jsou i na novorozeneckém oddělení.
Petra Kubalová, pacientka: “Tady je sice čistoty dost a asi každá taková vychytávka dobrá věc, zvlášť v dnešní době.”
Kromě toho má nemocnice dvě mobilní jednotky tzv. ozonové pračky, do kterých se vloží oblečení nebo obuv hospitalizovaných pacientů a opět pomocí ozonu dojde k likvidaci virů, bakterií i pachů. Třetí vychytávkou je robot, který dezinfikuje díky záření.
Petr Baránek, provozně technický náměstek NsP Havířov: "Tento robot, když přijede do místnosti, tak sám se rozjede a vydezinfikuje svým zářením veškeré kouty, do kterých dokáže dosvítit."
Havířovská nemocnice je první v republice, která má tyto technologické novinky. Nyní se instalují i v dalších.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Krom nemocnice Bílovec to máme u nás ve všech krajských nemocnicích. Potom v druhém sledu to vyzkoušela i fakultní nemocnice."
---
Dopravní experti každý rok vytipují v našem kraji tři místa, která jsou nebezpečná a zároveň také nabídnou řešení, jak častým nehodám v těchto úsecích zabránit. Vše se pak prezentuje v rámci dopravní konference v Ostravě, kde se ale řeší také mnoho dalších důležitých věcí.
Úsek se směrovými oblouky u obce Lichnov - 17 nehod, protisměrné oblouky mezi Kunínem a Suchdolem - 17 nehod a protisměrné oblouky na vjezdu do Rychvaldu od Ostravy - 16 nehod od roku 2001do roku 2016. Tato tři místa vytipovali odborníci jako nebezpečná a prezentovali je v rámci dopravní konference v Ostravě.
David Pauk, dopravní expert: "Prezentace začíná snadnými, hned realizovatelnými opatřeními, nicméně tato opatření mají nejmenší efekt. Pak se samozřejmě dostaneme i k opatřením, která jsou delší na přípravu i realizaci, ale jsou účinnější."
Podobná setkání vítají i policisté. Odborníci navíc navrhují i řešení, která pak mohou správci komunikací použít.
Petr Štencel, Odbor služby dopravní policie MSK: "Pokud my, jako policie, cítíme nebo nás samospráva upozorní, že se tam situace zhoršuje, nebo se tam dá něco vylepšit, tak těmito konferencemi se do toho více zaboříme a potom ten nehodový úsek, zatáčku či křižovatku můžeme zlepšit."
Jedním z projednávaných témat byl i nový zákon, který se zaměřuje na ochranu nejzranitelnějších účastníků v dopravě.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Co se týká cyklistů, tak velmi vítáme a pozitivně vnímáme připravovaný zákon na lepší objíždění cyklistů. Je to obrovská zkušenost i ze světa."
Zástupce BESIP představil novou kampaň "13 minut" zaměřenou na překračování rychlosti. Právě tolik času totiž získáte, když mezi Prahou a Brnem pojedete 150 km/h.
---
Arboristé se v Karviné pustili do ošetření památného stromu uprostřed parkoviště poblíž obchodního domu. Tento mohutný krasavec rostoucí ve velmi stresujícím prostředí je navzdory životním podmínkám stále v plné síle i kráse.
Tento dominantní památný Dub letní je takový malý zázrak v Karviné. Roste a mohutní totiž uprostřed parkoviště, jeho stáří se odhaduje cirka na dvě stě let.
Tomáš Trampler, správce zeleně: “Jeho stav je výborný, nicméně v koruně se nacházejí suché větve, podjezdová výška je celkem nepřijatelná."
Jako první se vylepšovaly půdní podmínky stromu. K tomu využili arboristé pneumatický rýč. Jde o šetrnou unikátní metodu, která neporušuje kořenový systém.
Ondřej Heczko, arborista: "Díky tomuto pneumatickému rýči se rozruší ta zem a může tam pronikat voda i vzduch. Ještě se to vylepšuje dodáním substrátu, tady mají kolegové připravený substrát s kompostem, takže to se potom promíchá v té zemině díky tomu rýči."
Arboristé také zajistili statické zajištění stromu dynamickou vazbou o tonáži osm tun.
Lukáš Křižánek, certifikovaný evropský arborista: "To je normálně lano zašité v horní třetině stromu a bude se kontrolovat co čtyři roky a po 12 letech se vymění. "
Kontroly se provádí pravidelně, v případě, že se na stromu objeví nějaký defekt, bude provedena údržba.
---
Malá velká bojovnice Nikolka. To je název sbírky, kterou založili rodiče pětileté holčičky z Frýdku-Místku. Dívenka trpí velmi vzácným a závažným epileptickým onemocněním, které má jako jediná v republice. Rodiče prostřednictvím sbírky shánějí peníze na potřebné, ale velmi nákladné rehabilitace.
Narodila se jako zdravá holčička. V patnácti měsících ale Nikolka dostala křeče, které se jevily jako febrilní, později epileptické.
Lukáš Hlaváč, tatínek Nikolky: "Následně byla hospitalizována několikrát v roce a až poté se nám podařilo dopídit se toho, aby nám udělali genetické vyšetření, kdy zjistili poruchu toho genu PCDH 19. Je to vzácné onemocnění, kde jsme jediní v republice."
Po jednom z těžkých záchvatů bohužel přestala úplně mluvit. Dnes je jí pět a půl roku, má ale velmi opožděný psychomotorický vývoj a podle psycholožky je na úrovni 2,5letého dítěte.
Veronika Musilová, ergoterapeutka SenzaErgo: "Ona si špatně uvědomuje svoje vlastní tělo. Nezná ty hranice, proto se jí špatně pracuje v tom prostoru. Nedokáže se soustředit na dané aktivity. Je pro ni těžké v podstatě vykonat jakýkoliv pohyb."
Lukáš Hlaváč, tatínek Nikolky: "Musíme s ní podnikat tady toto cvičení, které jí pomáhá a defacto je to celodenní péče, čtyřiadvacetihodinová péče. Neumí se sama najíst, neumí si udělat sama hygienu, je celodenně na plenkách."
Maminka je s ní stále doma a tatínek pracuje jako řidič MHD ve Frýdku-Místku. V rámci možností podstupuje Nikolka až třikrát týdně ergoterapie v Ostravě.
Veronika Musilová, ergoterapeutka SenzaErgo: "Vždycky věnujeme začátek té terapie podpoře toho body schématu. To znamená té tělesné mapy, kdy jí se snažíme určitě hranice toho vlastního těla. To máme jako takovou přípravnou fázi. Poté jdeme do té aktivity, kde se většinou snažíme o zapojení i trupového svalstva, aby trošičku posílila a vždycky to kombinujeme třeba s koncentrací pozornosti, koordinací oko – ruka, aby se aktivně dokázala účastnit nějakých aktivit. Snažíme se to vézt k tomu, aby se do budoucna byla schopna sama s něčím hrát."
Péče o holčičku je také nesmírně finančně náročná, proto rodiče požádali o pomoc veřejnost formou sbírky. Cíl byl 50 tisíc korun a už se vybralo o téměř 20 tisíc navíc.
Lukáš Hlaváč, tatínek Nikolky: "Až tak jsme to nečekali, ale zaplať pán Bůh, že se nám to podařilo a samozřejmě pokud by se více vybralo, tak nadále by se pokračovalo tady v této terapii."
Veškeré peníze, které se ve sbírce vyberou, budou použity na procedury navíc. Nikolka jezdí například dvakrát ročně vždy na měsíc do lázní.
Veronika Musilová, ergoterapeutka SenzaErgo: "U Nikolky už je patrné teď, kdy ona se dokáže lépe soustředit na ty aktivity, dříve se třeba zlobila, když jsem se snažila s ní pracovat tak, aby sledovala tu danou činnost. Teď už vydrží, aktivitu dokončí, má z toho i radost, takže určitě je to už patrné ten výsledek teď. Samozřejmě, ta práce je na dlouhou dobu. Nejde říct, že by stačilo, aby k nám Nikolka docházela měsíc a po měsíci by bylo všechno v pořádku."
Veřejná sbírka s názvem Malá velká bojovnice Nikolka bude ukončena 14. června.
---
Už více než rok funguje v respiriu ostravské fakultní nemocnice Centrum telemedicínských služeb. Pomocí přístrojů a webové aplikace umožňuje sledovat chronicky nemocné pacienty na dálku. Jsou tak stále pod kontrolou ve svém domácím prostředí.
Chronicky nemocní pacienti, nebo pacienti z odlehlých částí MS kraje nemusí jezdit na kontroly do ostravské fakultní nemocnice tak často. Díky Centru telemedicíských služeb jsou stále pod dohledem. Musí ale dodržovat plán měření, který jim nastavil lékař. Přístroje k tomu určené jim v centru zapůjčí.
Petr Vávra, přednosta chirurgické kliniky, FN Ostrava: “Samozřejmě to může zachraňovat životy například při vzniku sepse v rámci hematoonkologie, nebo to může zachraňovat životy, teď, jak jsme měli možnost vidět v době pandemie, kdy právě tady ten vzdálený přenos informací, se ukázal jako velice potřebný a do budoucna se určitě bude rozvíjet.”
Radoslav Basel, manažer Centra telemedicínských služeb: “Zapůjčujeme vlastně veškeré dostupné přístroje od takových banálních jako je teploměr, váha, tlakoměr. Zapůjčujeme i glukometry, zapůjčujeme spirometry, které jsou velmi důležité společně s oxymetry například k řešení postcovidových syndromů.”
Spolu s přístroji má pacient zapůjčený i mobilní hab, pomocí kterého provádí přenos naměřených hodnot.
Radka Geyerová, asistentka Centra telemedicínských služeb: “Hlídáme ten plán měření, To znamená, když se pacient v tu danou dobu nezměří, tak mu přijde esemeska. Pokud se na základě té esemesky nezměří, pacienta kontaktujeme telefonicky. Dále se tady hlídají kritické a varovné hodnoty, které jsou nastaveny od lékaře."
Pokud by tyto hodnoty byly překročeny, systém automaticky upozorní lékaře, který rozhodne o dalším postupu.
---
Domov se zvláštním režimem v Karviné je díky rozsáhlé rekonstrukci útulnější. Přístavbou jedné z budov se navíc zvýšila jeho kapacita o 25 míst. Rekonstrukci financoval stát a zřizovatel Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu.
Slavnostním přestřižením pásky zástupců zřizovatel i vedení zařízení pro seniory Nový domov Karviné byla otevřena nová přístavba jedné z budov. Významní hosté si mohli prohlédnout i jeho přilehlou zrekonstruovanou část.
Daniel Rychlík, ředitel Nového domova: "Když jsme se se zřizovatelem pustili do této aktivity, tak jsme tu budovu rozšířili tak, abychom nejen zachovali kapacitu, ale i zvedli, a to o 25 lůžek hlavně z toho důvodu, že pobytových služeb pro seniory trpící nějakou formou demence je poměrně málo a zájem převyšuje nejen naše ale obecně poskytovatelů v kraji."
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: "Stavba nám trvala více jak jeden rok. Musím říct, že když to člověk vidí na papíře, je to něco jiného než když si to pak může projít ve skutečnosti a myslím si, že se to opravdu povedlo."
Spokojená je tu například i devadesátiletá pan Ludmila Bujdošová, která nám svůj pokojíček ráda ukázala.
Ludmila Bujdošová, klientka Nového domova: "Já jsem tu klidná, tu jsem spokojená. Sama jsem už roky byla, všichni mi zemřeli, tak jsme tu napsala a mi vyhověli."
Díky navýšení kapacity domova se také tady zaměstnají další lidé.
---
Havířovská nemocnice je první v České republice, která likviduje viry, nebo bakterie pomocí ozónu. Box, či pokoj je před příjmem pacienta zcela bezpečný. Další speciální přístroj umí také dezinfikovat oblečení. Nové technologie se instalují i do dalších krajských nemocnic.
Covidová epidemie ukázala, jak neviditelný vir může být zákeřný ve svém šíření. Nejen z tohoto důvodů se rozhodl kraj podpořit nemocnice v investici do chytré likvidaci virů, ale i pachů, či plísní pomocí ozónu. Na téměř padesáti boxech oddělení ARO, JIP ale i standardních pokojích jsou umístěny ve stropě generátory, které během pár minut dezinfikují celý uzavřený prostor.
Norbert Schellong, ředitel NsP Havířov: "Ten ozon má úžasnou vlastnost, že bez výjimky celý prostor vyplní, každý centimetr čtvereční, včetně toho, když otevřeme skříňky pro pacienty. Takže ten následující se nemusí bát a dejme tomu i v rámci Covidu-19, že by došlo k nějakému přenosu.”
Stropní generátory jsou i na novorozeneckém oddělení.
Petra Kubalová, pacientka: “Tady je sice čistoty dost a asi každá taková vychytávka dobrá věc, zvlášť v dnešní době.”
Kromě toho má nemocnice dvě mobilní jednotky tzv. ozonové pračky, do kterých se vloží oblečení nebo obuv hospitalizovaných pacientů a opět pomocí ozonu dojde k likvidaci virů, bakterií i pachů. Třetí vychytávkou je robot, který dezinfikuje díky záření.
Petr Baránek, provozně technický náměstek NsP Havířov: "Tento robot, když přijede do místnosti, tak sám se rozjede a vydezinfikuje svým zářením veškeré kouty, do kterých dokáže dosvítit."
Havířovská nemocnice je první v republice, která má tyto technologické novinky. Nyní se instalují i v dalších.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Krom nemocnice Bílovec to máme u nás ve všech krajských nemocnicích. Potom v druhém sledu to vyzkoušela i fakultní nemocnice."
---
Dopravní experti každý rok vytipují v našem kraji tři místa, která jsou nebezpečná a zároveň také nabídnou řešení, jak častým nehodám v těchto úsecích zabránit. Vše se pak prezentuje v rámci dopravní konference v Ostravě, kde se ale řeší také mnoho dalších důležitých věcí.
Úsek se směrovými oblouky u obce Lichnov - 17 nehod, protisměrné oblouky mezi Kunínem a Suchdolem - 17 nehod a protisměrné oblouky na vjezdu do Rychvaldu od Ostravy - 16 nehod od roku 2001do roku 2016. Tato tři místa vytipovali odborníci jako nebezpečná a prezentovali je v rámci dopravní konference v Ostravě.
David Pauk, dopravní expert: "Prezentace začíná snadnými, hned realizovatelnými opatřeními, nicméně tato opatření mají nejmenší efekt. Pak se samozřejmě dostaneme i k opatřením, která jsou delší na přípravu i realizaci, ale jsou účinnější."
Podobná setkání vítají i policisté. Odborníci navíc navrhují i řešení, která pak mohou správci komunikací použít.
Petr Štencel, Odbor služby dopravní policie MSK: "Pokud my, jako policie, cítíme nebo nás samospráva upozorní, že se tam situace zhoršuje, nebo se tam dá něco vylepšit, tak těmito konferencemi se do toho více zaboříme a potom ten nehodový úsek, zatáčku či křižovatku můžeme zlepšit."
Jedním z projednávaných témat byl i nový zákon, který se zaměřuje na ochranu nejzranitelnějších účastníků v dopravě.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Co se týká cyklistů, tak velmi vítáme a pozitivně vnímáme připravovaný zákon na lepší objíždění cyklistů. Je to obrovská zkušenost i ze světa."
Zástupce BESIP představil novou kampaň "13 minut" zaměřenou na překračování rychlosti. Právě tolik času totiž získáte, když mezi Prahou a Brnem pojedete 150 km/h.
---
Arboristé se v Karviné pustili do ošetření památného stromu uprostřed parkoviště poblíž obchodního domu. Tento mohutný krasavec rostoucí ve velmi stresujícím prostředí je navzdory životním podmínkám stále v plné síle i kráse.
Tento dominantní památný Dub letní je takový malý zázrak v Karviné. Roste a mohutní totiž uprostřed parkoviště, jeho stáří se odhaduje cirka na dvě stě let.
Tomáš Trampler, správce zeleně: “Jeho stav je výborný, nicméně v koruně se nacházejí suché větve, podjezdová výška je celkem nepřijatelná."
Jako první se vylepšovaly půdní podmínky stromu. K tomu využili arboristé pneumatický rýč. Jde o šetrnou unikátní metodu, která neporušuje kořenový systém.
Ondřej Heczko, arborista: "Díky tomuto pneumatickému rýči se rozruší ta zem a může tam pronikat voda i vzduch. Ještě se to vylepšuje dodáním substrátu, tady mají kolegové připravený substrát s kompostem, takže to se potom promíchá v té zemině díky tomu rýči."
Arboristé také zajistili statické zajištění stromu dynamickou vazbou o tonáži osm tun.
Lukáš Křižánek, certifikovaný evropský arborista: "To je normálně lano zašité v horní třetině stromu a bude se kontrolovat co čtyři roky a po 12 letech se vymění. "
Kontroly se provádí pravidelně, v případě, že se na stromu objeví nějaký defekt, bude provedena údržba.
---
Malá velká bojovnice Nikolka. To je název sbírky, kterou založili rodiče pětileté holčičky z Frýdku-Místku. Dívenka trpí velmi vzácným a závažným epileptickým onemocněním, které má jako jediná v republice. Rodiče prostřednictvím sbírky shánějí peníze na potřebné, ale velmi nákladné rehabilitace.
Narodila se jako zdravá holčička. V patnácti měsících ale Nikolka dostala křeče, které se jevily jako febrilní, později epileptické.
Lukáš Hlaváč, tatínek Nikolky: "Následně byla hospitalizována několikrát v roce a až poté se nám podařilo dopídit se toho, aby nám udělali genetické vyšetření, kdy zjistili poruchu toho genu PCDH 19. Je to vzácné onemocnění, kde jsme jediní v republice."
Po jednom z těžkých záchvatů bohužel přestala úplně mluvit. Dnes je jí pět a půl roku, má ale velmi opožděný psychomotorický vývoj a podle psycholožky je na úrovni 2,5letého dítěte.
Veronika Musilová, ergoterapeutka SenzaErgo: "Ona si špatně uvědomuje svoje vlastní tělo. Nezná ty hranice, proto se jí špatně pracuje v tom prostoru. Nedokáže se soustředit na dané aktivity. Je pro ni těžké v podstatě vykonat jakýkoliv pohyb."
Lukáš Hlaváč, tatínek Nikolky: "Musíme s ní podnikat tady toto cvičení, které jí pomáhá a defacto je to celodenní péče, čtyřiadvacetihodinová péče. Neumí se sama najíst, neumí si udělat sama hygienu, je celodenně na plenkách."
Maminka je s ní stále doma a tatínek pracuje jako řidič MHD ve Frýdku-Místku. V rámci možností podstupuje Nikolka až třikrát týdně ergoterapie v Ostravě.
Veronika Musilová, ergoterapeutka SenzaErgo: "Vždycky věnujeme začátek té terapie podpoře toho body schématu. To znamená té tělesné mapy, kdy jí se snažíme určitě hranice toho vlastního těla. To máme jako takovou přípravnou fázi. Poté jdeme do té aktivity, kde se většinou snažíme o zapojení i trupového svalstva, aby trošičku posílila a vždycky to kombinujeme třeba s koncentrací pozornosti, koordinací oko – ruka, aby se aktivně dokázala účastnit nějakých aktivit. Snažíme se to vézt k tomu, aby se do budoucna byla schopna sama s něčím hrát."
Péče o holčičku je také nesmírně finančně náročná, proto rodiče požádali o pomoc veřejnost formou sbírky. Cíl byl 50 tisíc korun a už se vybralo o téměř 20 tisíc navíc.
Lukáš Hlaváč, tatínek Nikolky: "Až tak jsme to nečekali, ale zaplať pán Bůh, že se nám to podařilo a samozřejmě pokud by se více vybralo, tak nadále by se pokračovalo tady v této terapii."
Veškeré peníze, které se ve sbírce vyberou, budou použity na procedury navíc. Nikolka jezdí například dvakrát ročně vždy na měsíc do lázní.
Veronika Musilová, ergoterapeutka SenzaErgo: "U Nikolky už je patrné teď, kdy ona se dokáže lépe soustředit na ty aktivity, dříve se třeba zlobila, když jsem se snažila s ní pracovat tak, aby sledovala tu danou činnost. Teď už vydrží, aktivitu dokončí, má z toho i radost, takže určitě je to už patrné ten výsledek teď. Samozřejmě, ta práce je na dlouhou dobu. Nejde říct, že by stačilo, aby k nám Nikolka docházela měsíc a po měsíci by bylo všechno v pořádku."
Veřejná sbírka s názvem Malá velká bojovnice Nikolka bude ukončena 14. června.
---
Už více než rok funguje v respiriu ostravské fakultní nemocnice Centrum telemedicínských služeb. Pomocí přístrojů a webové aplikace umožňuje sledovat chronicky nemocné pacienty na dálku. Jsou tak stále pod kontrolou ve svém domácím prostředí.
Chronicky nemocní pacienti, nebo pacienti z odlehlých částí MS kraje nemusí jezdit na kontroly do ostravské fakultní nemocnice tak často. Díky Centru telemedicíských služeb jsou stále pod dohledem. Musí ale dodržovat plán měření, který jim nastavil lékař. Přístroje k tomu určené jim v centru zapůjčí.
Petr Vávra, přednosta chirurgické kliniky, FN Ostrava: “Samozřejmě to může zachraňovat životy například při vzniku sepse v rámci hematoonkologie, nebo to může zachraňovat životy, teď, jak jsme měli možnost vidět v době pandemie, kdy právě tady ten vzdálený přenos informací, se ukázal jako velice potřebný a do budoucna se určitě bude rozvíjet.”
Radoslav Basel, manažer Centra telemedicínských služeb: “Zapůjčujeme vlastně veškeré dostupné přístroje od takových banálních jako je teploměr, váha, tlakoměr. Zapůjčujeme i glukometry, zapůjčujeme spirometry, které jsou velmi důležité společně s oxymetry například k řešení postcovidových syndromů.”
Spolu s přístroji má pacient zapůjčený i mobilní hab, pomocí kterého provádí přenos naměřených hodnot.
Radka Geyerová, asistentka Centra telemedicínských služeb: “Hlídáme ten plán měření, To znamená, když se pacient v tu danou dobu nezměří, tak mu přijde esemeska. Pokud se na základě té esemesky nezměří, pacienta kontaktujeme telefonicky. Dále se tady hlídají kritické a varovné hodnoty, které jsou nastaveny od lékaře."
Pokud by tyto hodnoty byly překročeny, systém automaticky upozorní lékaře, který rozhodne o dalším postupu.
---
Domov se zvláštním režimem v Karviné je díky rozsáhlé rekonstrukci útulnější. Přístavbou jedné z budov se navíc zvýšila jeho kapacita o 25 míst. Rekonstrukci financoval stát a zřizovatel Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu.
Slavnostním přestřižením pásky zástupců zřizovatel i vedení zařízení pro seniory Nový domov Karviné byla otevřena nová přístavba jedné z budov. Významní hosté si mohli prohlédnout i jeho přilehlou zrekonstruovanou část.
Daniel Rychlík, ředitel Nového domova: "Když jsme se se zřizovatelem pustili do této aktivity, tak jsme tu budovu rozšířili tak, abychom nejen zachovali kapacitu, ale i zvedli, a to o 25 lůžek hlavně z toho důvodu, že pobytových služeb pro seniory trpící nějakou formou demence je poměrně málo a zájem převyšuje nejen naše ale obecně poskytovatelů v kraji."
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: "Stavba nám trvala více jak jeden rok. Musím říct, že když to člověk vidí na papíře, je to něco jiného než když si to pak může projít ve skutečnosti a myslím si, že se to opravdu povedlo."
Spokojená je tu například i devadesátiletá pan Ludmila Bujdošová, která nám svůj pokojíček ráda ukázala.
Ludmila Bujdošová, klientka Nového domova: "Já jsem tu klidná, tu jsem spokojená. Sama jsem už roky byla, všichni mi zemřeli, tak jsme tu napsala a mi vyhověli."
Díky navýšení kapacity domova se také tady zaměstnají další lidé.
---
