Dominanta Ostravy Nová radnice byla zapsána mezi národní kulturní památky. Město díky tomu oficiálně získává další velmi významný turistický cíl, kterému zápis dodává na prestiži. Dodnes jde o největší a nejvyšší radnici v celé zemi.
1. červenec 2024 je pro Novou radnici v Ostravě významným milníkem. 94 let po svém slavnostním otevření byla zapsána na seznam národních kulturních památek. Na návrh ministerstva kultury to schválila vláda České republiky. Jde o jednu z nejlépe dochovaných staveb.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "To, že jsme se dostali na seznam národních kulturních památek jednak znamená zvýšení prestiže samotné stavby, ale také nám to otevře možnosti čerpání dotací, kdybychom chtěli tu budovu někdy rekonstruovat, což dříve nebo později určitě nastane."
Nová radnice byla vybudována v letech 1925–1930 podle společného projektu architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého. Interiéry navrhoval Karel Kotas. Náklady na stavbu přesáhly 50 milionů korun, což byl celý rozpočet města.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy: "Václav Hynek Mach je autorem těch obrovských bronzových soch, které jsou na průčelí budovy. Jsou to alegorické sochy toho, co tehdy nějak symbolizovalo Ostravu - hornictví, hutnictví, věda a obchod."
Budova je dodnes největší rozlohou, ale i díky 86 metrové věži i nejvyšší radnicí v celé zemi. V interiéru je zajímavou technickou památkou funkční výtah paternoster, zprovozněný v roce 1928. Díky zápisu mezi národní kulturní památky může město čerpat na opravy speciální dotace od státu.
---
Spodní voda dlouhodobě trápila suterénní prostory kulturního domu ve Studénce. Takzvané Peklo se tak roky nedalo využívat. I díky informaci pamětníků se pracovníkům odboru údržby města podařilo závadu vyřešit.
Součástí Dělnického domu ve Studénce, tak jak tomu bývá zvykem u podobných kulturních stánků se sálem, je i suterénní Peklo. To je ale už několik let mimo provoz.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Důvodem byla neustálá přítomnost spodní vody, která zamezovala tomu, aby se to dalo vůbec provozovat. Řešili jsme ten problém, proč k tomu dochází, nasadili jsme několikrát čerpadla, ale nedařilo se nám tu spodní vodu snížit.”
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Ta podzemní voda nám vzlínala dovnitř do objektu a skutečně tam bylo nad kotníky vody.”
Ukázalo se, že problém souvisí se studení, která se nachází za Dělnickým domem.
Lukáš Kaňuščák, odbor údržby majetku, MěÚ Studénka: “Hasiči provedli odčerpání té vody, hloubka té studny je asi 15 metrů, a do druhého dne ta voda byla zpět, po úroveň terénu, takže ten přítok je opravdu velký. Pomohly nám také informace od pamětníků tady ve Studénce, že tady vlastně byl přepad v té studni a ta voda z té studny vlastně odtékala do té zídky, která je vedle Dělnického domu.”
Po provedení hloubkového výkopu se zjistilo, že přepad byl zborcený. Instalace nového problém vyřešila. Město nyní Peklo znovu pronajme a oživí.
---
Ostrava je zeleným městem na čemž má významný podíl jírovec, který je jedním z nejčastějších stromů v parcích. Bohužel se ale často stává potravou klíněnky, která dokáží zdecimovat celé stromy. V Ostravě si ale tyto housenky nepochutnají. Kaštany jsou totiž ošetřeny injektáží.
Městská zeleň pokrývá v Ostravě pětinu území, což z ní dělí jedno z nejzelenějších měst v celé zemi. 90 procent obyvatel to má k nejbližšímu parku nebo lesíku do 300 metrů. O zeleň je ale nutné se starat, protože například klíněnka jírovcová dokáže zlikvidovat i stoletý kaštan. V Ostravě se proto provádí pravidelné injektáže.
Václav Drhlík, arborista: "Při té injektáže vlastně vpravíme tu účinnou látku dovnitř do stromu. Transpiračním proudem se pak rozvede až do listů, kde ta housenka zahyne a nereprodukuje se dále."
Do srpna letošního roku bude ošetřeno přes dva tisíce jírovců maďalů, což vyjde na téměř 3 miliony korun. Práce navazují na předchozí injektáže. Poprvé byly v Ostravě touto metodou stromy ošetřeny v roce 2017.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Abychom o vzácnou zeleň nepřicházeli, dochází k plošnému boji po celém území Ostravy boji s tímto škůdcem, který požírá listí a tím zhoršuje jeho vitalitu."
Nejvíc stromů bude letos ošetřeno v Moravské Ostravě a Přívozu (589), Slezské Ostravě (400), Jihu (370) a v Porubě (259). V uplynulých létech ošetřeno 3321 jírovců. Díky ošetření dojde k prodloužení mezidobí jednotlivých injektáží na interval v rozmezí tří až pěti let.
---
Dvě nové hvězdy byly odhaleny na Jantarovém schodišti slávy na Bolt Toweru v Dolních Vítkovicích. Nesou jména herce Norberta Lichého a sopranistky Patricii Burdy Janečkové. Úplně poprvé byla obě ocenění udělena in memoriam.
Norbert Lichý a Patricia Burda Janečková. Dvě jména, která zanechala nejen na ostravské umělecké scéně velký odkaz. Proto jim byla letos udělena cena Jantar za celoživotní přínos, jejíž součástí je právě instalace hvězd na Bolt Toweru. Obě ocenění byla poprvé udělena in memoriam. Hvězdy tedy odhalili jejich blízcí.
Jiří Krejčí, přítel N. Lichého, ředitel Divadla Petra Bezruče: „Prostě Bert nám chybí. Jak mě osobně, protože jsme byli kamarádi, tak chybí i divadlu a chybí i kultuře obecně. Myslím si, že kdyby tam nahoře byly taky nějaké ceny Thálie, tak Bert nějakou obdrží i tam.“
Vlastimil Burda, vdovec po P.B. Janečkové, herec: „Já si myslím, že by se tím docela dobře pobavila. Ale určitě by byla hodně potěšená, protože Ostrava pro ni znamenala hodně, i když to nebylo její rodné město, ale vyrůstala tady celý život. Takže by to byla pro ni určitě pocta.“
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Oba dva si to zasloužili, oba dva tady právem patří a o to je to smutnější, že se toho nedožili a nejsou schopni si to odhalit sami. Já ale myslím, že se na nás z toho uměleckého nebe dívají a mají z toho radost, že jsme na ně nezapomněli a ty hvězdy tady vydrží možná 100, možná 200 let.“
Na Jantarovém schodišti slávy se nyní nachází již jedenáct hvězd umělců s vazbou na Moravskoslezský kraj.
---
Letní sezóna je v plném proudu a na různých místech v našem kraji se odehrává spoustu volnočasových akcí. Pestrým programem přes léto ožívá i bývalý Důl Barbora na Karvinsku.
Latino summer vibes, to je název v pořadí druhé letní akce, kterou připravila Iniciativa Dokořán společně s dalšími partnery, spolky a organizacemi pro veřejnost. Páry ale i jednotlivci se tady mohli pod vedením zkušených lektorů pustit do výuky a zdokonalování se v latino rytmů. Hned na začátku dostaly návštěvníky i přes velké horko do rychlého tempa lektorky karvinské Zumby Janka a Renáta.
Zkušených tanečníků, kteří se zájemcům na Barboře věnovalo, bylo hned několik.
Marcela Kysová, organizátorka Latino summer vibes: "Je to takový koktejl, který nabízíme pro tanečníky i netanečníky, koktejl rytmů jakými jsou salsa, bachata, zumba, prostě všechny karibské tance, přišlo nám fajn léto v Karviné nastartovat léto takovými rytmy a dát lidem možnost se to naučit.”
Jedním z lektorů byl i mexický tanečník Osven Osorio, který nadchl všechny přítomné svou energií.
Oswend Osorio, lektor: "Dnes budu učit sedm různých stylů. Doufám, že pro všechny ot bude super a zajímavé a enjoy everybody.
Kulturní památka po hornické činnosti - bývalý Důl Barbora ožije do konce prázdnin ještě několikrát a pokaždé jinak.
---
Ve Slezské Ostravě byla otevřena nová ferrata a jedná se o první takový projekt v rámci celé Ostravy a okolí. Kramle, stupy, úchyty a žebříky si může na cvičné lezecké stěně nově vyzkoušet opravdu každý od dětí až po seniory, a to zcela zdarma.
Na slezskoostravských Bazalech vznikl unikátní a atraktivní prostor oživující opomíjenou lokalitu Všehrdova sadu. Nevyužitou opěrnou zeď Michálkovické ulice přebudovali nadšenci na stěnu lezeckou.
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora města Ostravy: „Ferraty na Bazalech patřily určitě k tomu, co se všem nesmírně líbilo, protože přesně splňují podmínky, které si od projektu Tvoříme prostor slibujeme.“
Zájemci o ferratové lezení si mohou vyzkoušet cvičnou stěnu v délce třiceti metrů ve výšce až pět metrů.
Petr Kleček, předseda spolku Via FerratOVA: „Základem je ferratová trasa, která je vytyčená lanem, ta je jednoduchá, chodí se po kramlích, jste jištění, není s tím žádný problém. Pak je tu ještě boulderová stěna, to je jednoduché, pro děti, jako na běžném dětském hřišti.“
Ferratové lezení je vhodné pro jakékoliv pohlaví a začít se s ním dá téměř v kterémkoliv věku.
Zdeněk Navalaný, spolurealizátor: „Dostal jsem se do nového zaměstnání, kde byl kolektiv lidí, kteří jezdí na hory, lezou na ferratách. Docela mě to oslovilo a v 58 letech jsem začal lozit s nimi.“
anketa, mladá lezkyně: „Myslím si, že je to dobrá zkušenost, a zároveň si můžu rozšířit obzory. Má to hodně výzev, jako třeba výšku a překonávání sebe sama.“
Z původního plánu, jak měla ferrata vypadat, se bohužel zatím podařila realizovat jen část. Autoři nápadu ale do budoucna počítají s rozšířením.
---
Dominanta Ostravy Nová radnice byla zapsána mezi národní kulturní památky. Město díky tomu oficiálně získává další velmi významný turistický cíl, kterému zápis dodává na prestiži. Dodnes jde o největší a nejvyšší radnici v celé zemi.
1. červenec 2024 je pro Novou radnici v Ostravě významným milníkem. 94 let po svém slavnostním otevření byla zapsána na seznam národních kulturních památek. Na návrh ministerstva kultury to schválila vláda České republiky. Jde o jednu z nejlépe dochovaných staveb.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "To, že jsme se dostali na seznam národních kulturních památek jednak znamená zvýšení prestiže samotné stavby, ale také nám to otevře možnosti čerpání dotací, kdybychom chtěli tu budovu někdy rekonstruovat, což dříve nebo později určitě nastane."
Nová radnice byla vybudována v letech 1925–1930 podle společného projektu architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého. Interiéry navrhoval Karel Kotas. Náklady na stavbu přesáhly 50 milionů korun, což byl celý rozpočet města.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy: "Václav Hynek Mach je autorem těch obrovských bronzových soch, které jsou na průčelí budovy. Jsou to alegorické sochy toho, co tehdy nějak symbolizovalo Ostravu - hornictví, hutnictví, věda a obchod."
Budova je dodnes největší rozlohou, ale i díky 86 metrové věži i nejvyšší radnicí v celé zemi. V interiéru je zajímavou technickou památkou funkční výtah paternoster, zprovozněný v roce 1928. Díky zápisu mezi národní kulturní památky může město čerpat na opravy speciální dotace od státu.
---
Spodní voda dlouhodobě trápila suterénní prostory kulturního domu ve Studénce. Takzvané Peklo se tak roky nedalo využívat. I díky informaci pamětníků se pracovníkům odboru údržby města podařilo závadu vyřešit.
Součástí Dělnického domu ve Studénce, tak jak tomu bývá zvykem u podobných kulturních stánků se sálem, je i suterénní Peklo. To je ale už několik let mimo provoz.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Důvodem byla neustálá přítomnost spodní vody, která zamezovala tomu, aby se to dalo vůbec provozovat. Řešili jsme ten problém, proč k tomu dochází, nasadili jsme několikrát čerpadla, ale nedařilo se nám tu spodní vodu snížit.”
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Ta podzemní voda nám vzlínala dovnitř do objektu a skutečně tam bylo nad kotníky vody.”
Ukázalo se, že problém souvisí se studení, která se nachází za Dělnickým domem.
Lukáš Kaňuščák, odbor údržby majetku, MěÚ Studénka: “Hasiči provedli odčerpání té vody, hloubka té studny je asi 15 metrů, a do druhého dne ta voda byla zpět, po úroveň terénu, takže ten přítok je opravdu velký. Pomohly nám také informace od pamětníků tady ve Studénce, že tady vlastně byl přepad v té studni a ta voda z té studny vlastně odtékala do té zídky, která je vedle Dělnického domu.”
Po provedení hloubkového výkopu se zjistilo, že přepad byl zborcený. Instalace nového problém vyřešila. Město nyní Peklo znovu pronajme a oživí.
---
Ostrava je zeleným městem na čemž má významný podíl jírovec, který je jedním z nejčastějších stromů v parcích. Bohužel se ale často stává potravou klíněnky, která dokáží zdecimovat celé stromy. V Ostravě si ale tyto housenky nepochutnají. Kaštany jsou totiž ošetřeny injektáží.
Městská zeleň pokrývá v Ostravě pětinu území, což z ní dělí jedno z nejzelenějších měst v celé zemi. 90 procent obyvatel to má k nejbližšímu parku nebo lesíku do 300 metrů. O zeleň je ale nutné se starat, protože například klíněnka jírovcová dokáže zlikvidovat i stoletý kaštan. V Ostravě se proto provádí pravidelné injektáže.
Václav Drhlík, arborista: "Při té injektáže vlastně vpravíme tu účinnou látku dovnitř do stromu. Transpiračním proudem se pak rozvede až do listů, kde ta housenka zahyne a nereprodukuje se dále."
Do srpna letošního roku bude ošetřeno přes dva tisíce jírovců maďalů, což vyjde na téměř 3 miliony korun. Práce navazují na předchozí injektáže. Poprvé byly v Ostravě touto metodou stromy ošetřeny v roce 2017.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Abychom o vzácnou zeleň nepřicházeli, dochází k plošnému boji po celém území Ostravy boji s tímto škůdcem, který požírá listí a tím zhoršuje jeho vitalitu."
Nejvíc stromů bude letos ošetřeno v Moravské Ostravě a Přívozu (589), Slezské Ostravě (400), Jihu (370) a v Porubě (259). V uplynulých létech ošetřeno 3321 jírovců. Díky ošetření dojde k prodloužení mezidobí jednotlivých injektáží na interval v rozmezí tří až pěti let.
---
Dvě nové hvězdy byly odhaleny na Jantarovém schodišti slávy na Bolt Toweru v Dolních Vítkovicích. Nesou jména herce Norberta Lichého a sopranistky Patricii Burdy Janečkové. Úplně poprvé byla obě ocenění udělena in memoriam.
Norbert Lichý a Patricia Burda Janečková. Dvě jména, která zanechala nejen na ostravské umělecké scéně velký odkaz. Proto jim byla letos udělena cena Jantar za celoživotní přínos, jejíž součástí je právě instalace hvězd na Bolt Toweru. Obě ocenění byla poprvé udělena in memoriam. Hvězdy tedy odhalili jejich blízcí.
Jiří Krejčí, přítel N. Lichého, ředitel Divadla Petra Bezruče: „Prostě Bert nám chybí. Jak mě osobně, protože jsme byli kamarádi, tak chybí i divadlu a chybí i kultuře obecně. Myslím si, že kdyby tam nahoře byly taky nějaké ceny Thálie, tak Bert nějakou obdrží i tam.“
Vlastimil Burda, vdovec po P.B. Janečkové, herec: „Já si myslím, že by se tím docela dobře pobavila. Ale určitě by byla hodně potěšená, protože Ostrava pro ni znamenala hodně, i když to nebylo její rodné město, ale vyrůstala tady celý život. Takže by to byla pro ni určitě pocta.“
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Oba dva si to zasloužili, oba dva tady právem patří a o to je to smutnější, že se toho nedožili a nejsou schopni si to odhalit sami. Já ale myslím, že se na nás z toho uměleckého nebe dívají a mají z toho radost, že jsme na ně nezapomněli a ty hvězdy tady vydrží možná 100, možná 200 let.“
Na Jantarovém schodišti slávy se nyní nachází již jedenáct hvězd umělců s vazbou na Moravskoslezský kraj.
---
Letní sezóna je v plném proudu a na různých místech v našem kraji se odehrává spoustu volnočasových akcí. Pestrým programem přes léto ožívá i bývalý Důl Barbora na Karvinsku.
Latino summer vibes, to je název v pořadí druhé letní akce, kterou připravila Iniciativa Dokořán společně s dalšími partnery, spolky a organizacemi pro veřejnost. Páry ale i jednotlivci se tady mohli pod vedením zkušených lektorů pustit do výuky a zdokonalování se v latino rytmů. Hned na začátku dostaly návštěvníky i přes velké horko do rychlého tempa lektorky karvinské Zumby Janka a Renáta.
Zkušených tanečníků, kteří se zájemcům na Barboře věnovalo, bylo hned několik.
Marcela Kysová, organizátorka Latino summer vibes: "Je to takový koktejl, který nabízíme pro tanečníky i netanečníky, koktejl rytmů jakými jsou salsa, bachata, zumba, prostě všechny karibské tance, přišlo nám fajn léto v Karviné nastartovat léto takovými rytmy a dát lidem možnost se to naučit.”
Jedním z lektorů byl i mexický tanečník Osven Osorio, který nadchl všechny přítomné svou energií.
Oswend Osorio, lektor: "Dnes budu učit sedm různých stylů. Doufám, že pro všechny ot bude super a zajímavé a enjoy everybody.
Kulturní památka po hornické činnosti - bývalý Důl Barbora ožije do konce prázdnin ještě několikrát a pokaždé jinak.
---
Ve Slezské Ostravě byla otevřena nová ferrata a jedná se o první takový projekt v rámci celé Ostravy a okolí. Kramle, stupy, úchyty a žebříky si může na cvičné lezecké stěně nově vyzkoušet opravdu každý od dětí až po seniory, a to zcela zdarma.
Na slezskoostravských Bazalech vznikl unikátní a atraktivní prostor oživující opomíjenou lokalitu Všehrdova sadu. Nevyužitou opěrnou zeď Michálkovické ulice přebudovali nadšenci na stěnu lezeckou.
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora města Ostravy: „Ferraty na Bazalech patřily určitě k tomu, co se všem nesmírně líbilo, protože přesně splňují podmínky, které si od projektu Tvoříme prostor slibujeme.“
Zájemci o ferratové lezení si mohou vyzkoušet cvičnou stěnu v délce třiceti metrů ve výšce až pět metrů.
Petr Kleček, předseda spolku Via FerratOVA: „Základem je ferratová trasa, která je vytyčená lanem, ta je jednoduchá, chodí se po kramlích, jste jištění, není s tím žádný problém. Pak je tu ještě boulderová stěna, to je jednoduché, pro děti, jako na běžném dětském hřišti.“
Ferratové lezení je vhodné pro jakékoliv pohlaví a začít se s ním dá téměř v kterémkoliv věku.
Zdeněk Navalaný, spolurealizátor: „Dostal jsem se do nového zaměstnání, kde byl kolektiv lidí, kteří jezdí na hory, lezou na ferratách. Docela mě to oslovilo a v 58 letech jsem začal lozit s nimi.“
anketa, mladá lezkyně: „Myslím si, že je to dobrá zkušenost, a zároveň si můžu rozšířit obzory. Má to hodně výzev, jako třeba výšku a překonávání sebe sama.“
Z původního plánu, jak měla ferrata vypadat, se bohužel zatím podařila realizovat jen část. Autoři nápadu ale do budoucna počítají s rozšířením.
---
